Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 4df80cd9309664c864cb1476785741991d14a334fc28d98b61364ebde2407961

Source: {"body":{"en":"The Corona crisis has forced the EU to take on common debt for the first time in history. The Corona bonds evade the prohibition of EU debt raising as laid down in the TFEU because of their special purpose. Nevertheless, further self-imposed financial rules are broken: The EU's self-debt (Art. 17 FR), the budgetary balance (Art. 310, Art. 314 TFEU) and monetary public financing (Art. 123 TFEU). \n\nIn times of crisis, these rules have proven to be barriers to anticyclical investment and progressive economic policy. Anopther obstacle is the imposed admonition that euro countries must limit their public debt to 60% of GDP (which in reality is not met). This fiscal policy harms the already poorer states like Greece and benefits wealthier states like Germany and therefore increases inequality. \nAn expansion of debt borrowing is seen very critically, but the fact that the EU Commission under von der Leyen has opened the way for a softening of fiscal policy rules shows an understanding of the following context: \n- Additional funds are necessary to cope with times of crisis.\n- Inflation does not depend on the quantity of money. Countries like Japan show that public debt of >200% of GDP does not lead to inflation.\n\nTherefore, in view of major tasks in the present and near future (migration, socio-ecological transformation...), it is necessary to lift these restrictions and to introduce joint EU borrowing – i.e., in the form of Euro-bonds!","machine_translations":{"bg":"Кризата с коронавируса принуди ЕС да поеме общия дълг за първи път в историята. Облигациите от Корона заобикалят забраната за набиране на дълг на ЕС, предвидена в ДФЕС, поради специалната си цел. Въпреки това са нарушени допълнителни самоналожени финансови правила: Собствения дълг на ЕС (член 17 от ФР), бюджетното салдо (член 310, член 314 от ДФЕС) и паричното публично финансиране (член 123 от ДФЕС). По време на криза тези правила се оказаха пречки пред антицикличните инвестиции и прогресивната икономическа политика. Друга пречка е наложеното предупреждение, че страните от еврозоната трябва да ограничат публичния си дълг до 60 % от БВП (което в действителност не е изпълнено). Тази фискална политика вреди на вече по-бедните държави като Гърция и е от полза за по-богати държави като Германия и по този начин увеличава неравенството. Разширяването на заемането на дългове се разглежда много критично, но фактът, че Европейската комисия под ръководството на Фон дер Лайен отвори пътя за смекчаване на правилата на фискалната политика, показва разбиране на следния контекст: — Необходими са допълнителни средства за справяне с кризисни времена. — Инфлацията не зависи от количеството пари. Страни като Япония показват, че публичният дълг от над 200 % от БВП не води до инфлация. Ето защо, с оглед на основните задачи в настоящето и в близко бъдеще (миграция, социално-екологична трансформация...), е необходимо да се премахнат тези ограничения и да се въведат съвместни заеми от ЕС — т.е. под формата на еврооблигации!","cs":"Koronavirová krize donutila EU, aby poprvé v historii převzala společný dluh. Dluhopisy Corona se vyhýbají zákazu zvyšování dluhu EU, jak je stanoveno ve Smlouvě o fungování EU, a to z důvodu jejich zvláštního účelu. Jsou však porušena další finanční pravidla, která si sama ukládá: Vlastní dluh EU (článek 17 finančního nařízení), rozpočtové saldo (článek 310, článek 314 SFEU) a měnové veřejné financování (článek 123 SFEU). V době krize se ukázalo, že tato pravidla jsou překážkou anticyklických investic a progresivní hospodářské politiky. Další překážkou je napomenutí, že země eurozóny musí omezit svůj veřejný dluh na 60 % HDP (což ve skutečnosti není splněno). Tato fiskální politika poškozuje již tak chudší státy, jako je Řecko, a přináší prospěch bohatším státům, jako je Německo, a tím zvyšuje nerovnost. Rozšíření dluhových půjček je vnímáno velmi kriticky, ale skutečnost, že Komise EU pod vedením von der Leyenové otevřela cestu ke zmírnění pravidel fiskální politiky, ukazuje pochopení těchto souvislostí: — Aby bylo možné vyrovnat se s obdobími krize, jsou zapotřebí další finanční prostředky. — Inflace nezávisí na množství peněz. Země jako Japonsko ukazují, že veřejný dluh ve výši >200 % HDP nevede k inflaci. S ohledem na hlavní úkoly v současnosti a v blízké budoucnosti (migrace, socioekologická transformace...) je proto nutné tato omezení zrušit a zavést společné půjčky EU – tj. ve formě eurobondů!","da":"Coronakrisen har tvunget EU til at påtage sig fælles gæld for første gang i historien. Corona-obligationerne unddrager sig forbuddet mod at rejse EU-gæld som fastsat i TEUF på grund af deres særlige formål. Ikke desto mindre er yderligere selvpålagte finansielle regler brudt: EU's egen gæld (finansforordningens artikel 17), budgetsaldoen (artikel 310, artikel 314 i TEUF) og monetær offentlig finansiering (artikel 123 i TEUF). I krisetider har disse regler vist sig at være hindringer for anticykliske investeringer og en progressiv økonomisk politik. En yderligere hindring er den påtvungne advarsel om, at eurolandene skal begrænse deres offentlige gæld til 60 % af BNP (som i virkeligheden ikke er opfyldt). Denne finanspolitik skader de allerede fattigere stater som Grækenland og gavner rigere stater som Tyskland og øger derfor uligheden. En udvidelse af låntagningen ses meget kritisk, men det forhold, at EU-Kommissionen under von der Leyen har banet vejen for en lempelse af finanspolitikkens regler, viser en forståelse af følgende kontekst: — Der er behov for yderligere midler til at håndtere krisetider. — Inflationen afhænger ikke af pengemængden. Lande som Japan viser, at den offentlige gæld på > 200 % af BNP ikke fører til inflation. I betragtning af de store opgaver i den nuværende og nærmeste fremtid (migration, socio-økologisk omstilling...) er det derfor nødvendigt at ophæve disse restriktioner og indføre fælles EU-låntagning — dvs. i form af euroobligationer!","de":"Die Corona-Krise hat die EU zum ersten Mal in der Geschichte gezwungen, gemeinsame Schulden zu übernehmen. Die Corona-Anleihen umgehen dem im AEUV verankerten Verbot der EU-Schuldenbildung aufgrund ihres besonderen Zwecks. Nichtsdestotrotz werden weitere selbst auferlegte Finanzvorschriften gebrochen: Die Selbstschuld der EU (Artikel 17 HO), der Haushaltssaldo (Artikel 310, Artikel 314 AEUV) und die monetäre öffentliche Finanzierung (Artikel 123 AEUV). In Krisenzeiten haben sich diese Regeln als Hindernisse für antizyklische Investitionen und progressive Wirtschaftspolitik erwiesen. Anopther Hindernis ist die erzwungene Ermahnung, dass die Euro-Länder ihre Staatsverschuldung auf 60 % des BIP begrenzen müssen (was in Wirklichkeit nicht erreicht wird). Diese Steuerpolitik schadet den bereits ärmeren Staaten wie Griechenland und kommt wohlhabenderen Staaten wie Deutschland zugute und erhöht somit die Ungleichheit. Eine Ausweitung der Schuldenaufnahme wird sehr kritisch gesehen, doch die Tatsache, dass die EU-Kommission unter von der Leyen den Weg für eine Abschwächung der finanzpolitischen Regeln eröffnet hat, zeigt ein Verständnis für den folgenden Kontext: — Zusätzliche Mittel sind notwendig, um Krisenzeiten zu bewältigen. — Die Inflation hängt nicht von der Geldmenge ab. Länder wie Japan zeigen, dass die Staatsverschuldung von >200 % des BIP nicht zu einer Inflation führt. Angesichts der großen Aufgaben in der Gegenwart und naher Zukunft (Migration, sozial-ökologischer Wandel...) ist es daher notwendig, diese Beschränkungen aufzuheben und gemeinsame EU-Darlehen – d. h. in Form von Eurobonds – einzuführen!","el":"Η κρίση του κορονοϊού ανάγκασε την ΕΕ να αναλάβει κοινό χρέος για πρώτη φορά στην ιστορία. Τα ομόλογα κορονοϊού αποφεύγουν την απαγόρευση της άντλησης χρέους από την ΕΕ, όπως προβλέπεται στη ΣΛΕΕ, λόγω του ειδικού σκοπού τους. Ωστόσο, παραβιάζονται περαιτέρω αυτοεπιβαλλόμενοι δημοσιονομικοί κανόνες: Το ίδιο χρέος της ΕΕ (άρθρο 17 του δημοσιονομικού κανονισμού), το δημοσιονομικό ισοζύγιο (άρθρο 310, άρθρο 314 της ΣΛΕΕ) και τη νομισματική δημόσια χρηματοδότηση (άρθρο 123 ΣΛΕΕ). Σε περιόδους κρίσης, οι κανόνες αυτοί αποδείχθηκαν φραγμοί στις αντικυκλικές επενδύσεις και στην προοδευτική οικονομική πολιτική. Ένα άλλο εμπόδιο είναι η επιβαλλόμενη προτροπή ότι οι χώρες του ευρώ πρέπει να περιορίσουν το δημόσιο χρέος τους στο 60 % του ΑΕΠ (το οποίο στην πραγματικότητα δεν τηρείται). Αυτή η δημοσιονομική πολιτική βλάπτει τα ήδη φτωχότερα κράτη όπως η Ελλάδα και ωφελεί πλουσιότερα κράτη όπως η Γερμανία και, ως εκ τούτου, αυξάνει την ανισότητα. Η επέκταση του δανεισμού του χρέους θεωρείται πολύ κρίσιμη, αλλά το γεγονός ότι η Επιτροπή της ΕΕ υπό την φον ντερ Λάιεν άνοιξε το δρόμο για την ελάφρυνση των κανόνων δημοσιονομικής πολιτικής δείχνει την κατανόηση του ακόλουθου πλαισίου: — Απαιτούνται πρόσθετα κονδύλια για την αντιμετώπιση της κρίσης. — Ο πληθωρισμός δεν εξαρτάται από την ποσότητα των χρημάτων. Χώρες όπως η Ιαπωνία δείχνουν ότι το δημόσιο χρέος > 200 % του ΑΕΠ δεν οδηγεί σε πληθωρισμό. Ως εκ τούτου, ενόψει των μεγάλων καθηκόντων στο παρόν και στο εγγύς μέλλον (μετανάστευση, κοινωνικοοικολογικός μετασχηματισμός...), είναι αναγκαίο να αρθούν αυτοί οι περιορισμοί και να θεσπιστεί κοινός δανεισμός της ΕΕ — δηλαδή, με τη μορφή ευρωομολόγων!","es":"La crisis del Corona ha obligado a la UE a asumir una deuda común por primera vez en la historia. Los bonos Corona eluden la prohibición del aumento de la deuda de la UE, tal como se establece en el TFUE, debido a su finalidad especial. No obstante, se incumplen otras normas financieras autoimpuestas: La deuda propia de la UE (artículo 17 del RF), el equilibrio presupuestario (artículo 310 y artículo 314 del TFUE) y la financiación pública monetaria (artículo 123 del TFUE). En tiempos de crisis, estas normas han demostrado ser obstáculos a la inversión anticíclica y a la política económica progresiva. Otro obstáculo es la advertencia impuesta de que los países del euro deben limitar su deuda pública al 60 % del PIB (lo que en realidad no se cumple). Esta política fiscal perjudica a los Estados ya más pobres como Grecia y beneficia a los Estados más ricos como Alemania y, por lo tanto, aumenta la desigualdad. La expansión del endeudamiento es muy crítica, pero el hecho de que la Comisión de la UE, en el marco de von der Leyen, haya abierto el camino a una suavizar las normas de política fiscal muestra una comprensión del contexto siguiente: — Se necesitan fondos adicionales para hacer frente a los tiempos de crisis. — La inflación no depende de la cantidad de dinero. Países como Japón muestran que la deuda pública de más del 200 % del PIB no conduce a la inflación. Por lo tanto, en vista de las grandes tareas en el presente y en el futuro próximo (migración, transformación socioecológica...), es necesario levantar estas restricciones e introducir préstamos conjuntos de la UE, es decir, en forma de eurobonos.","et":"Koroonaviiruse kriis on sundinud ELi võtma esimest korda ajaloos ühist võlga. Corona võlakirjad hoiavad oma eriotstarbe tõttu kõrvale ELi võlakohustuse võtmise keelust, nagu on sätestatud ELi toimimise lepingus. Sellest hoolimata rikutakse muid ise kehtestatud finantseeskirju: ELi omavõlg (finantsmääruse artikkel 17), eelarve tasakaal (ELi toimimise lepingu artiklid 310 ja 314) ja riiklik rahastamine (ELi toimimise lepingu artikkel 123). Kriisi ajal on need eeskirjad osutunud takistuseks antitsüklilistele investeeringutele ja progressiivsele majanduspoliitikale. Teine takistus on pealesunnitud soovitus, et euroala riigid peavad piirama oma valitsemissektori võlga 60 %-ni SKPst (mida tegelikkuses ei täideta). See eelarvepoliitika kahjustab juba niigi vaesemaid riike, nagu Kreeka, ja toob kasu jõukamatele riikidele, nagu Saksamaa, ning suurendab seega ebavõrdsust. Väga kriitiliselt nähakse laenuvõtmise laienemist, kuid asjaolu, et Euroopa Komisjon on von der Leyeni juhtimisel avanud tee eelarvepoliitika eeskirjade pehmendamiseks, annab tunnistust järgmisest kontekstist: – Kriisiaegadega toimetulekuks on vaja lisavahendeid. – Inflatsioon ei sõltu raha kogusest. Sellised riigid nagu Jaapan näitavad, et valitsemissektori võlg, mis moodustab üle 200 % SKPst, ei põhjusta inflatsiooni. Seetõttu, pidades silmas praeguseid ja lähituleviku suuri ülesandeid (ränne, sotsiaal-ökoloogiline ümberkujundamine jne), on vaja need piirangud kaotada ja võtta kasutusele ELi ühised laenud, st eurovõlakirjade kujul!","fi":"Koronakriisi on pakottanut EU:n kantamaan yhteistä velkaa ensimmäistä kertaa historiassa. Koronalainat kiertävät SEUT-sopimuksessa määrättyä EU:n velanottokieltoa niiden erityistarkoituksen vuoksi. Lisäksi on kuitenkin rikottu omia varainhoitosääntöjä: EU:n itsevelka (varainhoitoasetuksen 17 artikla), budjettitasapaino (SEUT-sopimuksen 310 artikla ja 314 artikla) ja julkinen keskuspankkirahoitus (SEUT-sopimuksen 123 artikla). Kriisiaikoina nämä säännöt ovat osoittautuneet esteiksi suhdanteita tasoittaville investoinneille ja edistykselliselle talouspolitiikalle. Toinen este on vaatimus, jonka mukaan euromaiden on rajoitettava julkinen velkansa 60 prosenttiin bkt:stä (mitä ei todellisuudessa saavuteta). Tämä finanssipolitiikka vahingoittaa jo ennestään köyhempiä valtioita, kuten Kreikkaa, ja hyödyttää vauraampia valtioita, kuten Saksaa, ja lisää siten eriarvoisuutta. Velanoton kasvua pidetään erittäin kriittisenä, mutta se, että EU:n komissio von der Leyenin johdolla on avannut tien finanssipoliittisten sääntöjen pehmentämiselle, osoittaa ymmärtävän seuraavaa kontekstia: — Lisävaroja tarvitaan kriisiaikoina selviämiseksi. — Inflaatio ei riipu rahan määrästä. Japanin kaltaiset maat osoittavat, että yli 200 prosentin julkinen velka suhteessa bkt:hen ei johda inflaatioon. Kun otetaan huomioon nykyiset ja lähitulevaisuudessa toteutettavat merkittävät tehtävät (maahanmuutto, sosioekonominen muutos jne.), on tarpeen poistaa nämä rajoitukset ja ottaa käyttöön EU:n yhteinen lainanotto eli euro-obligaatiot!","fr":"La crise de Corona a forcé l’UE à contracter une dette commune pour la première fois de l’histoire. Les obligations Corona échappent à l’interdiction de l’augmentation de la dette de l’Union prévue par le TFUE en raison de leur finalité particulière. Néanmoins, d’autres règles financières auto-imposées sont violées: L’autoendettement de l’UE (article 17 du RF), le solde budgétaire (article 310, article 314 du TFUE) et le financement public monétaire (article 123 du TFUE). En temps de crise, ces règles se sont révélées être des obstacles à l’investissement anticyclique et à la politique économique progressive. L’obstacle d’Anopther est l’avertissement imposé que les pays de la zone euro doivent limiter leur dette publique à 60 % du PIB (ce qui n’est en réalité pas atteint). Cette politique budgétaire nuit aux États déjà plus pauvres comme la Grèce et profite à des États plus riches comme l’Allemagne et accroît donc les inégalités. L’expansion de l’emprunt de la dette est perçue de manière très critique, mais le fait que la Commission européenne de von der Leyen ait ouvert la voie à un assouplissement des règles de politique budgétaire montre une compréhension du contexte suivant: — Des fonds supplémentaires sont nécessaires pour faire face aux périodes de crise. — L’inflation ne dépend pas de la quantité d’argent. Des pays comme le Japon montrent que la dette publique de plus de 200 % du PIB n’entraîne pas d’inflation. Par conséquent, compte tenu des tâches majeures dans le présent et dans un avenir proche (migration, transformation socio-écologique...), il est nécessaire de lever ces restrictions et d’introduire des emprunts conjoints de l’UE — c’est-à-dire sous forme d’euro-obligations!","ga":"Chuir géarchéim Corona iallach ar AE fiachas coiteann a ghlacadh den chéad uair riamh. Seachnaíonn bannaí Corona an toirmeasc ar fhiachas AE a chruinniú mar a leagtar síos in CFAE i ngeall ar a sainchuspóir. Mar sin féin, tá rialacha airgeadais féinchurtha breise briste: Féinfhiachas AE (Airt. 17 den FR), comhardú an bhuiséid (Airt. 310, Airt. 314 CFAE) agus maoiniú poiblí airgeadaíochta (Airt. 123 CFAE). In aimsir géarchéime, léiríodh gur bacainní iad na rialacha sin ar infheistíocht fhrith-thimthriallach agus ar bheartas eacnamaíoch forásach. Is bac é Aopther an rabhadh a chuirtear i bhfeidhm nach mór do thíortha an euro a bhfiachas poiblí a theorannú go 60 % den OTI (nach gcomhlíontar é i ndáiríre). Déanann an beartas fioscach seo dochar do na stáit is boichte cheana féin ar nós na Gréige agus téann sé chun tairbhe do stáit níos saibhre amhail an Ghearmáin agus dá bhrí sin méadaíonn sé éagothroime. Meastar go bhfuil méadú ar an iasacht fiachais thar a bheith criticiúil, ach ós rud é go bhfuil Coimisiún an AE faoi von der Leyen tar éis an bealach a réiteach chun rialacha maidir le beartas fioscach a mhaolú, is léir go bhfuil tuiscint ann ar an gcomhthéacs seo a leanas: — Tá gá le cistí breise chun déileáil le hamanna géarchéime. — Ní Inflation ag brath ar an méid airgid. Léiríonn tíortha ar nós na Seapáine nach ionann fiachas poiblí de níos mó ná 200 % den OTI agus boilsciú. Dá bhrí sin, i bhfianaise na dtascanna móra sa lá atá inniu ann agus go luath amach anseo (imirce, claochlú soch-éiceolaíoch...), is gá deireadh a chur leis na srianta sin agus comhiasachtaíocht a thabhairt isteach san AE – i.e., i bhfoirm Eora-bhannaí!","hr":"Kriza uzrokovana koronavirusom prisilila je EU da prvi put u povijesti preuzme zajednički dug. Obveznice Corone zbog svoje posebne namjene izbjegavaju zabranu povećanja duga EU-a kako je utvrđeno u UFEU-u. Međutim, prekršena su daljnja vlastita financijska pravila: Vlastiti dug EU-a (članak 17. Financijske uredbe), proračunska ravnoteža (članak 310., članak 314. UFEU-a) i monetarno javno financiranje (članak 123. UFEU-a). U kriznim vremenima ta su se pravila pokazala preprekama anticikličkim ulaganjima i progresivnoj gospodarskoj politici. Anopther prepreka je nametnuta primjedba da zemlje europodručja moraju ograničiti svoj javni dug na 60 % BDP-a (koji u stvarnosti nije ispunjen). Ta fiskalna politika šteti već siromašnijim državama poput Grčke i koristi bogatijim državama kao što je Njemačka te stoga povećava nejednakost. Smatra se da je povećanje zaduživanja vrlo kritično, ali činjenica da je Europska komisija pod vodstvom predsjednice von der Leyen otvorila put ublažavanju pravila fiskalne politike pokazuje razumijevanje sljedećeg konteksta: Za suočavanje s kriznim vremenima potrebna su dodatna sredstva. — Inflacija ne ovisi o količini novca. Zemlje poput Japana pokazuju da javni dug od >200 % BDP-a ne dovodi do inflacije. Stoga je, s obzirom na glavne zadaće u sadašnjosti i bliskoj budućnosti (migracija, socioekološka transformacija...), potrebno ukinuti ta ograničenja i uvesti zajedničko zaduživanje EU-a, tj. u obliku euroobveznica!","hu":"A koronavírus-válság arra kényszerítette az EU-t, hogy a történelem során először vállaljon közös adósságot. A koronavírus-kötvények különleges céljuk miatt megkerülik az uniós adósságbevonás EUMSZ-ben meghatározott tilalmát. Ennek ellenére a további, saját maguk által előírt pénzügyi szabályok sérülnek: Az EU öntartozása (a költségvetési rendelet 17. cikke), a költségvetési egyenleg (EUMSZ 310. cikk, EUMSZ 314. cikk) és a monetáris közfinanszírozás (EUMSZ 123. cikk). Válság idején ezek a szabályok akadályozzák az anticiklikus beruházásokat és a progresszív gazdaságpolitikát. Az Anopther akadálya az a figyelmeztetés, hogy az euróövezeti országoknak államadósságukat a GDP 60%-ára kell korlátozniuk (ami valójában nem teljesül). Ez a költségvetési politika árt a már amúgy is szegényebb államoknak, mint Görögországnak, és előnyös a gazdagabb államoknak, mint Németországnak, és ezáltal növeli az egyenlőtlenséget. Az adósságfelvétel bővülése igen kritikus, de az a tény, hogy az Európai Bizottság von der Leyen keretében megnyitotta az utat a költségvetési politikai szabályok enyhítése előtt, a következő összefüggéseket mutatja: – További forrásokra van szükség a válság idejének kezeléséhez. – Az infláció nem függ a pénz mennyiségétől. A Japánhoz hasonló országok azt mutatják, hogy a GDP 200%-át meghaladó államadósság nem vezet inflációhoz. Ezért a jelenlegi és a közeljövőben felmerülő főbb feladatokra (migráció, társadalmi-ökológiai átalakulás stb.) tekintettel ezeket a korlátozásokat fel kell oldani, és közös uniós hitelfelvételt kell bevezetni – azaz eurókötvények formájában!","it":"La crisi del coronavirus ha costretto l'UE ad assumere un debito comune per la prima volta nella storia. Le obbligazioni Corona eludono il divieto di aumento del debito dell'UE stabilito nel TFUE a causa della loro finalità specifica. Tuttavia, ulteriori regole finanziarie autoimposte sono infrante: L'autoindebitamento dell'UE (articolo 17 del regolamento finanziario), il saldo di bilancio (articolo 310, articolo 314 del TFUE) e il finanziamento pubblico monetario (articolo 123 TFUE). In tempi di crisi, queste norme si sono rivelate barriere agli investimenti anticiclici e alla politica economica progressiva. Anopther ostacolo è l'ammonimento imposto che i paesi dell'euro devono limitare il proprio debito pubblico al 60 % del PIL (che in realtà non è soddisfatto). Questa politica fiscale danneggia gli Stati già più poveri come la Grecia e va a beneficio di Stati più ricchi come la Germania e quindi aumenta la disuguaglianza. Un'espansione del debito è considerata molto critica, ma il fatto che la Commissione europea, sotto von der Leyen, abbia aperto la strada a un ammorbidimento delle norme di politica di bilancio dimostra una comprensione del seguente contesto: — Sono necessari ulteriori fondi per far fronte ai tempi di crisi. — L'inflazione non dipende dalla quantità di denaro. Paesi come il Giappone mostrano che il debito pubblico superiore al 200 % del PIL non porta all'inflazione. Pertanto, in vista di importanti compiti nel presente e nel prossimo futuro (migrazione, trasformazione socio-ecologica...), è necessario eliminare tali restrizioni e introdurre prestiti congiunti dell'UE, vale a dire sotto forma di euro-obbligazioni!","lt":"Koronaviruso krizė privertė ES imtis bendros skolos pirmą kartą istorijoje. Koronaviruso obligacijomis dėl jų specialios paskirties išvengiama SESV nustatyto draudimo didinti ES skolą. Nepaisant to, sulaužytos kitos savo pačių nustatytos finansinės taisyklės: ES saviskola (Finansinio reglamento 17 straipsnis), biudžeto balansas (SESV 310 straipsnis, 314 straipsnis) ir piniginis viešasis finansavimas (SESV 123 straipsnis). Krizės metu paaiškėjo, kad šios taisyklės trukdo anticiklinėms investicijoms ir pažangiai ekonominei politikai. Anopther kliūtis yra įspėjimas, kad euro zonos šalys privalo apriboti savo valstybės skolą iki 60 % BVP (kuris iš tikrųjų nėra patenkintas). Ši fiskalinė politika kenkia jau ir taip skurdesnėms valstybėms, tokioms kaip Graikija, ir naudinga turtingesnėms valstybėms, pavyzdžiui, Vokietijai, todėl didėja nelygybė. Skolos skolinimosi plėtra vertinama labai kritiškai, tačiau tai, kad ES Komisija, vadovaujama U. von der Leyen, atvėrė kelią fiskalinės politikos taisyklių sušvelninimui, rodo, kad suprantamos šios aplinkybės: – Reikia papildomų lėšų, kad būtų galima įveikti krizę. – Infliacija nepriklauso nuo pinigų kiekio. Tokios šalys kaip Japonija rodo, kad >200 % BVP valstybės skola nesukelia infliacijos. Todėl, atsižvelgiant į svarbias užduotis dabar ir artimoje ateityje (migraciją, socialinę ir ekologinę transformaciją ir t. t.), būtina panaikinti šiuos apribojimus ir įvesti bendrą ES skolinimąsi, t. y. euroobligacijų forma!","lv":"Koronavīrusa krīze ir piespiedusi ES uzņemties kopīgu parādu pirmo reizi vēsturē. Koronas obligācijas to īpašā mērķa dēļ izvairās no LESD noteiktā ES parāda piesaistīšanas aizlieguma. Tomēr ir pārkāpti turpmāki paši noteiktie finanšu noteikumi: ES pašu parāds (FR 17. pants), budžeta bilance (LESD 310. pants, 314. pants) un monetārais publiskais finansējums (LESD 123. pants). Krīzes laikā šie noteikumi ir izrādījušies šķēršļi anticikliskiem ieguldījumiem un progresīvai ekonomikas politikai. Vēl viens šķērslis ir uzspiestais brīdinājums, ka euro valstīm ir jāierobežo valsts parāds līdz 60 % no IKP (kas patiesībā nav izpildīts). Šī fiskālā politika kaitē jau tā nabadzīgākajām valstīm, piemēram, Grieķijai, un sniedz labumu bagātākām valstīm, piemēram, Vācijai, un tādējādi palielina nevienlīdzību. Parāda aizņēmumu paplašināšana tiek vērtēta ļoti kritiski, bet tas, ka ES Komisija fon der Leienas vadībā ir pavērusi ceļu fiskālās politikas noteikumu mīkstināšanai, liecina par izpratni par šādu kontekstu: — Krīzes laikā ir vajadzīgi papildu līdzekļi. — Inflācija nav atkarīga no naudas daudzuma. Tādas valstis kā Japāna rāda, ka valsts parāds > 200 % no IKP nerada inflāciju. Tāpēc, ņemot vērā galvenos uzdevumus pašlaik un tuvākajā nākotnē (migrācija, sociāli ekoloģiskās pārmaiņas...), ir nepieciešams atcelt šos ierobežojumus un ieviest kopīgus ES aizņēmumus, t. i., eiroobligāciju veidā.","mt":"Il-kriżi tal-coronavirus ġiegħlet lill-UE tieħu dejn komuni għall-ewwel darba fl-istorja. Il-bonds tal-Corona jevadu l-projbizzjoni tal-ġbir tad-dejn tal-UE kif stabbilit fit-TFUE minħabba l-iskop speċjali tagħhom. Madankollu, aktar regoli finanzjarji imposti mill-awto-impożizzjoni huma miksura: L-awtodejn tal-UE (l-Artikolu 17 RF), il-bilanċ baġitarju (l-Artikolu 310, l-Artikolu 314 TFUE) u l-finanzjament pubbliku monetarju (l-Artikolu 123 TFUE). Fi żminijiet ta’ kriżi, dawn ir-regoli wrew li huma ostakli għall-investiment antiċikliku u għall-politika ekonomika progressiva. Ostaklu Anopther huwa t-twissija imposta li l-pajjiżi tal-ewro għandhom jillimitaw id-dejn pubbliku tagħhom għal 60 % tal-PGD (li fir-realtà ma jintlaħaqx). Din il-politika fiskali tagħmel ħsara lill-istati diġà ifqar bħall-Greċja u tibbenefika stati aktar sinjuri bħall-Ġermanja u għalhekk iżżid l-inugwaljanza. Espansjoni tas-self tad-dejn hija meqjusa b’mod kritiku ħafna, iżda l-fatt li l-Kummissjoni tal-UE taħt von der Leyen fetħet it-triq għat-tnaqqis tar-regoli tal-politika fiskali juri fehim tal-kuntest li ġej: — Fondi addizzjonali huma meħtieġa biex ilaħħqu ma’ żminijiet ta’ kriżi. — L-inflazzjoni ma tiddependix fuq il-kwantità ta’ flus. Pajjiżi bħall-Ġappun juru li d-dejn pubbliku ta’ >200 % tal-PDG ma jwassalx għal inflazzjoni. Għalhekk, fid-dawl tal-kompiti ewlenin fil-preżent u fil-futur qarib (migrazzjoni, trasformazzjoni soċjoekoloġika...), jeħtieġ li jitneħħew dawn ir-restrizzjonijiet u li jiġi introdott self konġunt tal-UE — jiġifieri, fil-forma ta’ Eurobonds!","nl":"De coronacrisis heeft de EU gedwongen om voor het eerst in de geschiedenis gemeenschappelijke schulden aan te gaan. De obligaties van Corona ontwijken het in het VWEU neergelegde verbod op het innen van EU-schulden vanwege hun bijzondere doel. Niettemin worden verdere zelfopgelegde financiële regels geschonden: De zelfschuld van de EU (art. 17 FR), het begrotingssaldo (art. 310, art. 314 VWEU) en monetaire overheidsfinanciering (art. 123 VWEU). In tijden van crisis zijn deze regels belemmeringen gebleken voor anticyclische investeringen en een progressief economisch beleid. Anopther obstakel is de opgelegde aansporing dat eurolanden hun overheidsschuld moeten beperken tot 60 % van het bbp (wat in werkelijkheid niet wordt voldaan). Dit begrotingsbeleid schaadt de toch al armere staten zoals Griekenland en komt ten goede aan rijkere staten zoals Duitsland, waardoor de ongelijkheid toeneemt. Een uitbreiding van de schuldleningen wordt zeer kritisch gezien, maar het feit dat de Europese Commissie onder leiding van Von der Leyen de weg heeft vrijgemaakt voor een verzachting van de regels voor het begrotingsbeleid, toont een inzicht in de volgende context: — Extra middelen zijn nodig om het hoofd te bieden aan tijden van crisis. — Inflatie hangt niet af van de hoeveelheid geld. Landen als Japan laten zien dat een overheidsschuld van meer dan 200 % van het bbp niet leidt tot inflatie. Met het oog op belangrijke taken in de huidige en nabije toekomst (migratie, sociaal-ecologische transformatie...) moeten deze beperkingen worden opgeheven en moeten gezamenlijke leningen van de EU worden ingevoerd, d.w.z. in de vorm van euro-obligaties!","pl":"Kryzys związany z koronawirusem po raz pierwszy w historii zmusił UE do przejęcia wspólnego zadłużenia. Obligacje koronawirusa uchylają się od zakazu ściągania długu UE określonego w TFUE ze względu na ich szczególny cel. Niemniej jednak nadal stosowane przez siebie zasady finansowe są łamane: Dług własny UE (art. 17 RF), saldo budżetowe (art. 310 TFUE, art. 314 TFUE) oraz finansowanie publiczne ze środków pieniężnych (art. 123 TFUE). W czasach kryzysu przepisy te okazały się barierami dla inwestycji antycyklicznych i postępowej polityki gospodarczej. Niewątpliwą przeszkodą jest narzucone ostrzeżenie, że państwa strefy euro muszą ograniczyć swój dług publiczny do 60 % PKB (co w rzeczywistości nie jest spełnione). Ta polityka fiskalna szkodzi już biedniejszym państwom, takim jak Grecja, i przynosi korzyści krajom zamożniejszym, takim jak Niemcy, a tym samym zwiększa nierówności. Ekspansja zadłużenia jest postrzegana bardzo krytycznie, ale fakt, że Komisja Europejska pod przewodnictwem Ursuli von der Leyen otworzyła drogę do złagodzenia zasad polityki fiskalnej, wskazuje na następujący kontekst: — Aby poradzić sobie z kryzysem, konieczne są dodatkowe fundusze. — Inflacja nie zależy od ilości pieniędzy. Kraje takie jak Japonia pokazują, że dług publiczny w wysokości >200 % PKB nie prowadzi do inflacji. W związku z tym, biorąc pod uwagę główne zadania w obecnej i najbliższej przyszłości (migracja, transformacja społeczno-ekologiczna...), konieczne jest zniesienie tych ograniczeń i wprowadzenie wspólnych pożyczek UE – tj. w formie euroobligacji!","pt":"A crise da COVID-19 obrigou a UE a assumir uma dívida comum pela primeira vez na história. As obrigações corpóreas escapam à proibição da cobrança de dívida da UE, tal como estabelecida no TFUE, devido ao seu objetivo específico. No entanto, novas regras financeiras autoimpostas são quebradas: A autodívida da UE (artigo 17.º do RF), o equilíbrio orçamental (artigo 310.º, artigo 314.º do TFUE) e o financiamento público monetário (artigo 123.º do TFUE). Em tempos de crise, estas regras revelaram-se barreiras ao investimento anticíclico e à política económica progressiva. O obstáculo Anopther é a advertência imposta de que os países do euro devem limitar a sua dívida pública a 60 % do PIB (o que, na realidade, não é cumprido). Esta política fiscal prejudica os Estados já mais pobres como a Grécia e beneficia Estados mais ricos como a Alemanha e, por conseguinte, aumenta a desigualdade. A expansão dos empréstimos contraídos pela dívida é vista de forma muito crítica, mas o facto de a Comissão Europeia, sob a égide de von der Leyen, ter aberto o caminho para um abrandamento das regras de política orçamental mostra uma compreensão do seguinte contexto: — São necessários fundos adicionais para enfrentar os tempos de crise. — A inflação não depende da quantidade de dinheiro. Países como o Japão mostram que uma dívida pública superior a 200 % do PIB não conduz à inflação. Por conseguinte, tendo em conta as principais tarefas no presente e no futuro próximo (migração, transformação socioecológica, etc.), é necessário suprimir estas restrições e introduzir empréstimos conjuntos da UE — ou seja, sob a forma de euro-obrigações!","ro":"Criza provocată de coronavirus a forțat UE să își asume datoria comună pentru prima dată în istorie. Obligațiunile Corona se sustrage interdicției de creștere a datoriei UE, astfel cum este prevăzută în TFUE, din cauza scopului lor special. Cu toate acestea, alte norme financiare autoimpuse sunt încălcate: Datoria proprie a UE (articolul 17 din RF), soldul bugetar (articolul 310, articolul 314 din TFUE) și finanțarea publică monetară (articolul 123 din TFUE). În perioade de criză, aceste norme s-au dovedit a fi bariere în calea investițiilor anticiclice și a politicii economice progresive. Obstacolul Anopther este avertismentul impus conform căruia țările din zona euro trebuie să își limiteze datoria publică la 60 % din PIB (ceea ce, în realitate, nu este îndeplinit). Această politică fiscală dăunează statelor deja mai sărace precum Grecia și aduce beneficii statelor mai bogate precum Germania și, prin urmare, crește inegalitatea. O extindere a împrumuturilor îndatorate este considerată foarte critică, dar faptul că, sub conducerea von der Leyen, Comisia Europeană a deschis calea pentru o relaxare a normelor de politică fiscală arată o înțelegere a următorului context: Sunt necesare fonduri suplimentare pentru a face față vremurilor de criză. Inflația nu depinde de cantitatea de bani. Țări precum Japonia arată că datoria publică de > 200 % din PIB nu duce la inflație. Prin urmare, având în vedere sarcinile majore din prezent și din viitorul apropiat (migrație, transformare socio-ecologică...), este necesar să se elimine aceste restricții și să se introducă împrumuturi comune ale UE – adică sub formă de euroobligațiuni!","sk":"Kríza spôsobená koronavírusom prinútila EÚ, aby po prvýkrát v histórii prevzala spoločný dlh. Dlhopisy Corona sa z dôvodu ich osobitného účelu vyhýbajú zákazu získavania dlhov EÚ, ako je stanovené v ZFEÚ. Napriek tomu sú však porušené ďalšie vlastné finančné pravidlá: Samodlh EÚ (článok 17 nariadenia o rozpočtových pravidlách), rozpočtové saldo (článok 310, článok 314 ZFEÚ) a menové verejné financovanie (článok 123 ZFEÚ). V čase krízy sa tieto pravidlá ukázali ako prekážky anticyklických investícií a progresívnej hospodárskej politiky. Ďalšou prekážkou je nariadené pripomienkovanie, že krajiny eurozóny musia obmedziť svoj verejný dlh na 60 % HDP (čo v skutočnosti nie je splnené). Táto fiškálna politika poškodzuje už aj tak chudobnejšie štáty, ako je Grécko, a prináša prospech bohatším štátom, ako je Nemecko, a tým zvyšuje nerovnosť. Rozšírenie úverov na dlh je vnímané veľmi kriticky, ale skutočnosť, že Európska komisia pod vedením von der Leyenovej otvorila cestu k zmierneniu pravidiel fiškálnej politiky, svedčí o tom, že chápeme tieto súvislosti: — Na zvládnutie krízových situácií sú potrebné dodatočné finančné prostriedky. — Inflácia nezávisí od množstva peňazí. Krajiny ako Japonsko ukazujú, že verejný dlh vo výške > 200 % HDP nevedie k inflácii. Vzhľadom na hlavné úlohy v súčasnosti a v blízkej budúcnosti (migrácia, sociálno-ekologická transformácia...) je preto potrebné zrušiť tieto obmedzenia a zaviesť spoločné pôžičky EÚ – t. j. vo forme eurobondov!","sl":"Kriza zaradi koronavirusa je EU prisilila, da je prvič v zgodovini prevzela skupni dolg. Obveznice Corona se zaradi svojega posebnega namena izogibajo prepovedi zbiranja dolgov EU, kot je določena v PDEU. Kljub temu so kršena nadaljnja finančna pravila, ki si jih je sama določila: Samodolg EU (člen 17 finančne uredbe), proračunski saldo (člen 310, člen 314 PDEU) in denarno javno financiranje (člen 123 PDEU). V času krize so se ta pravila izkazala za ovire za proticiklične naložbe in progresivno gospodarsko politiko. Anoptherna ovira je naloženi poziv, da morajo države euroobmočja omejiti svoj javni dolg na 60 % BDP (kar v resnici ni izpolnjeno). Ta fiskalna politika škoduje že tako revnejšim državam, kot je Grčija, in koristi bogatejšim državam, kot je Nemčija, in s tem povečuje neenakost. Povečanje zadolževanja zadolževanja je zelo kritično, vendar dejstvo, da je Komisija EU pod vodstvom Ursule von der Leyen odprla pot za omilitev pravil fiskalne politike, kaže na razumevanje naslednjega okvira: — Za obvladovanje kriznih razmer so potrebna dodatna sredstva. — Inflacija ni odvisna od količine denarja. Države, kot je Japonska, kažejo, da javni dolg v višini > 200 % BDP ne povzroča inflacije. Zato je treba glede na pomembne naloge v sedanjosti in bližnji prihodnosti (migracije, socialno-ekološka preobrazba...) odpraviti te omejitve in uvesti skupno zadolževanje EU – tj. v obliki evroobveznic!","sv":"Coronakrisen har tvingat EU att ta på sig gemensamma skulder för första gången i historien. Coronaobligationerna kringgår förbudet mot EU-uppbörd enligt EUF-fördraget på grund av deras särskilda syfte. Ytterligare självpåtagna finansiella regler har dock brutits: EU:s självskuld (artikel 17 i budgetförordningen), budgetsaldot (artikel 310 och artikel 314 i EUF-fördraget) och monetär offentlig finansiering (artikel 123 i EUF-fördraget). I kristider har dessa regler visat sig utgöra hinder för konjunkturdämpande investeringar och en progressiv ekonomisk politik. Anopthers hinder är den påbjudna uppmaningen att euroländerna måste begränsa sin statsskuld till 60 % av BNP (som i själva verket inte uppfylls). Denna finanspolitik skadar redan fattigare stater som Grekland och gynnar rikare stater som Tyskland och ökar därmed ojämlikheten. En ökning av skuldupplåningen ses mycket kritiskt, men det faktum att EU-kommissionen under von der Leyen har banat väg för en uppmjukning av de finanspolitiska reglerna visar på en förståelse av följande sammanhang: — Ytterligare medel behövs för att hantera kristider. — Inflationen beror inte på penningmängden. Länder som Japan visar att statsskulden på >200 % av BNP inte leder till inflation. Med tanke på de viktigaste uppgifterna i dag och i en nära framtid (migration, socioekologisk omvandling...) är det därför nödvändigt att häva dessa restriktioner och införa en gemensam EU-upplåning – dvs. i form av euroobligationer!"}},"title":{"en":"Expansion of common debts of the EU members: abolishment of regressive financial rules in the TFEU in prospect of urgent investments","machine_translations":{"bg":"Увеличаване на общите дългове на държавите — членки на ЕС: премахване на регресивните финансови правила в ДФЕС с оглед на спешни инвестиции","cs":"Rozšíření společných dluhů členských států EU: zrušení regresivních finančních pravidel ve Smlouvě o fungování EU s ohledem na naléhavé investice","da":"Udvidelse af EU-medlemmernes fælles gæld: afskaffelse af regressive finansielle regler i TEUF med henblik på presserende investeringer","de":"Ausweitung der gemeinsamen Schulden der EU-Mitgliedstaaten: Abschaffung regressiver Finanzvorschriften im AEUV im Hinblick auf dringende Investitionen","el":"Επέκταση των κοινών χρεών των μελών της ΕΕ: κατάργηση των οπισθοδρομικών δημοσιονομικών κανόνων στη ΣΛΕΕ ενόψει επειγουσών επενδύσεων","es":"Ampliación de la deuda común de los miembros de la UE: supresión de las normas financieras regresivas en el TFUE con vistas a inversiones urgentes","et":"ELi liikmesriikide ühiste võlgade suurendamine: Euroopa Liidu toimimise lepingus sätestatud regressiivsete finantseeskirjade kaotamine kiireloomuliste investeeringute väljavaates","fi":"EU:n jäsenvaltioiden yhteisten velkojen kasvu: taantuvien rahoitussääntöjen poistaminen SEUT-sopimuksesta kiireellisten investointien varalta","fr":"Extension des dettes communes des membres de l’UE: suppression des règles financières régressives dans le TFUE dans la perspective d’investissements urgents","ga":"Méadú ar chomhfhiacha bhaill an AE: Deireadh a chur le rialacha airgeadais cúlchéimnitheacha in CFAE i gcás infheistíochtaí práinneacha","hr":"Širenje zajedničkih dugova država članica EU-a: ukidanje regresivnih financijskih pravila u UFEU-u u pogledu hitnih ulaganja","hu":"Az uniós tagállamok közös adósságállományának bővülése: a regresszív pénzügyi szabályok eltörlése az EUMSZ-ben a sürgős beruházásokra való tekintettel","it":"Espansione dei debiti comuni degli Stati membri dell'UE: abolizione delle norme finanziarie regressive nel TFUE in prospettiva di investimenti urgenti","lt":"ES valstybių narių bendrų skolų didinimas: regresyvių finansinių taisyklių panaikinimas SESV numatant skubias investicijas","lv":"ES dalībvalstu kopējo parādu palielināšanās: regresīvu finanšu noteikumu atcelšana LESD, paredzot steidzamus ieguldījumus","mt":"Espansjoni tad-djun komuni tal-membri tal-UE: l-abolizzjoni ta’ regoli finanzjarji rigressivi fit-TFUE bil-prospett ta’ investimenti urġenti","nl":"Uitbreiding van de gemeenschappelijke schulden van de EU-lidstaten: afschaffing van regressieve financiële regels in het VWEU in het vooruitzicht van dringende investeringen","pl":"Ekspansja wspólnych długów państw członkowskich UE: zniesienie regresywnych przepisów finansowych w TFUE w perspektywie pilnych inwestycji","pt":"Expansão das dívidas comuns dos Estados-Membros da UE: abolição das regras financeiras regressivas no TFUE na perspetiva de investimentos urgentes","ro":"Extinderea datoriilor comune ale statelor membre ale UE: eliminarea normelor financiare regresive din TFUE în perspectiva unor investiții urgente","sk":"Rozšírenie spoločných dlhov členských štátov EÚ: zrušenie regresívnych finančných pravidiel v ZFEÚ s vyhliadkou naliehavých investícií","sl":"Povečanje skupnih dolgov članic EU: odprava regresivnih finančnih pravil v PDEU zaradi nujnih naložb","sv":"Utvidgning av EU-medlemmarnas gemensamma skulder: avskaffande av regressiva finansiella regler i EUF-fördraget inför brådskande investeringar"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×