Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: df7205056637f45ae723277a930a10e708b7a05282d64ee74e0861f8182d3973

Source: {"body":{"en":"The public debt is mounting in ever greater numbers. At some point in the future the ECB will have to increase the base interest rate to around historical levels (3-6%). Far beyond those levels are reached (in some cases just over 1% will be sufficient) some Member-States will experience severe difficulties in servicing their ballooning debt. \nThose dire straights for government finance have one of three brought way outs 1) Massive austerity (which as demonstrated by Greece will probably not work) 2) Inflation of domestic currency (which is not possible in a monetary union) and 3) Default (which is currently not allowed)\nI would like to see (and if anyone is interested discuss) a regulation that spells out what happens in case of a Member-State default. Currently it is not clear which payments are suspended, what mechanism is used to determine haircuts for bond holders, are there privileged bondholders (such as pension funds), what property of the state can be used to pay off creditors, what happens to bank and broker deposits protection schemes, and many others. \nSuch sovereign default legislation will provide much needed way out for governments that currently are crashed by unsustainable public debt.","machine_translations":{"bg":"Публичният дълг нараства все повече. В даден бъдещ момент ЕЦБ ще трябва да увеличи основния лихвен процент до около исторически равнища (3—6 %). Далеч над тези равнища са достигнати (в някои случаи малко над 1 % ще бъдат достатъчни) някои държави членки ще изпитат сериозни затруднения при обслужването на натрупаните си дългове. Тези сериозни предизвикателства за държавните финанси доведоха до едно от трите проявления: 1) Масивни бюджетни ограничения (които, както беше демонстрирано от Гърция вероятно няма да работят) 2) инфлация на националната валута (което не е възможно в паричен съюз) и 3) неизпълнение (което понастоящем не е позволено) бих искал да видя (и ако някой е заинтересован да обсъжда) регламент, в който се посочва какво се случва в случай на неизпълнение от страна на държава членка. Понастоящем не е ясно кои плащания се преустановяват, какъв механизъм се използва за определяне на процентните намаления за притежателите на облигации, има ли привилегировани притежатели на облигации (например пенсионни фондове), каква собственост на държавата може да се използва, за да се изплатят кредиторите, какво се случва със схемите за защита на банковите и брокерските депозити и много други. Такова законодателство относно неизпълнението на задълженията по държавния дълг ще осигури така необходимия изход за правителствата, които понастоящем са засегнати от неустойчив публичен дълг.","cs":"Veřejný dluh roste ve stále větším počtu. V budoucnu bude ECB muset základní úrokovou sazbu zvýšit přibližně na historické úrovně (3-6 %). Těchto úrovní je dosahováno daleko (v některých případech bude postačovat jen o něco více než 1 %) a některé členské státy budou mít vážné potíže při splácení svého dluhu spojeného s balonem. Tato zoufalá situace v oblasti veřejných financí má jeden ze tří kroků: 1) hromadné úspory (jež Řecko pravděpodobně nefunguje) 2) inflace domácí měny (což není možné v měnové unii) a 3) selhání (které není v současné době povoleno) bych ráda viděla (a pokud někdo zajímá diskusi) nařízení, které stanoví, co se stane v případě selhání členského státu. V současné době není jasné, jaké platby jsou pozastaveny, jaký mechanismus se používá ke stanovení srážek pro držitele dluhopisů, existují přednostní držitelé dluhopisů (např. penzijní fondy), jaký majetek státu lze použít k vyplacení věřitelů, co se děje s bankovními a makléřskými systémy ochrany vkladů a mnoho dalších. Tyto právní předpisy pro státní selhání poskytnou tolik potřebnou cestu vládám, které jsou v současné době zpomaleny neudržitelným veřejným dluhem.","da":"Den offentlige gæld stiger i stadig større omfang. På et tidspunkt i fremtiden vil ECB skulle hæve basisrenten til omkring historiske niveauer (3-6 %). Langt over disse niveauer er nået (i nogle tilfælde vil lidt over 1 % være tilstrækkeligt) nogle medlemsstater vil få alvorlige vanskeligheder med at afvikle deres ballongæld. Disse alvorlige stramninger for de offentlige finanser har en af tre veje: 1) Massive stramninger (hvilket Grækenland sandsynligvis ikke vil arbejde) 2) Inflering af national valuta (hvilket ikke er muligt i en monetær union) og 3) misligholdelse (hvilket på nuværende tidspunkt ikke er tilladt) ønsker jeg at se (og hvis nogen er interesseret i at drøfte) en forordning, der præciserer, hvad der sker i tilfælde af en medlemsstats misligholdelse. På nuværende tidspunkt er det ikke klart, hvilke betalinger der suspenderes, hvilken mekanisme der anvendes til at fastsætte haircuts for obligationsindehavere, hvem der er privilegerede obligationsindehavere (f.eks. pensionsfonde), hvilke aktiver staten kan anvende til at betale kreditorer, hvad der sker med bank- og mæglerindskudsordninger, og mange andre. En sådan lovgivning om statslig misligholdelse vil give de regeringer, der i øjeblikket er ramt af uholdbar offentlig gæld, en hårdt tiltrængt udvej.","de":"Die Staatsverschuldung nimmt immer mehr zu. Zu einem späteren Zeitpunkt wird die EZB den Basiszinssatz auf ein historisches Niveau anheben müssen (3-6 %). Weit über diese Werte hinaus (in einigen Fällen werden knapp über 1 % ausreichen) werden einige Mitgliedstaaten große Schwierigkeiten bei der Bedienung ihrer Staatsschulden haben. Diese verheerenden Staatsfinanzen haben einen von drei Möglichkeiten: 1) Massive Sparmaßnahmen (die, wie Griechenland gezeigt hat, wahrscheinlich nicht funktionieren werden) 2) Inflation der Landeswährung (die in einer Währungsunion nicht möglich ist) und 3) Ausfälle (die derzeit nicht zulässig sind). Ich würde es begrüßen (und wenn jemand daran interessiert ist), eine Verordnung zu sehen, in der dargelegt wird, was im Falle eines Ausfalls eines Mitgliedstaats geschieht. Derzeit ist nicht klar, welche Zahlungen eingestellt werden, welcher Mechanismus zur Festlegung von Abschlägen für Anleihegläubiger eingesetzt wird, es gibt bevorrechtigte Anleihegläubiger (wie Pensionsfonds), welches Eigentum des Staates für die Auszahlung von Gläubigern genutzt werden kann, was mit den Sicherungssystemen für Bank- und Maklereinlagen und vielen anderen geschieht. Solche Vorschriften für Staatsschulden werden dringend benötigte Mittel für Regierungen bieten, die derzeit durch eine untragbare Staatsverschuldung gestürzt werden.","el":"Το δημόσιο χρέος αυξάνεται ολοένα και περισσότερο. Κάποια στιγμή στο μέλλον η ΕΚΤ θα πρέπει να αυξήσει το βασικό επιτόκιο σε ιστορικά επίπεδα (3-6 %). Τα επίπεδα αυτά υπερβαίνουν κατά πολύ τα επίπεδα αυτά (σε ορισμένες περιπτώσεις, λίγο περισσότερο από το 1 % θα είναι αρκετό) ορισμένα κράτη μέλη θα αντιμετωπίσουν σοβαρές δυσκολίες στην εξυπηρέτηση του χρέους τους με αερόστατο. Αυτά τα δεινά για τα δημόσια οικονομικά έχουν έναν από τους τρεις τρόπους υπέρβασης 1) τη μαζική λιτότητα (η οποία πιθανώς δεν θα λειτουργήσει) 2) την κατάρρευση του εγχώριου νομίσματος (η οποία δεν είναι δυνατή σε μια νομισματική ένωση) και 3) την αθέτηση (η οποία επί του παρόντος δεν επιτρέπεται), θα ήθελα να δω (και αν κάποιος ενδιαφέρεται να συζητήσει) έναν κανονισμό που θα διευκρινίζει τι συμβαίνει σε περίπτωση αθέτησης υποχρέωσης του κράτους μέλους. Επί του παρόντος δεν είναι σαφές ποιες πληρωμές αναστέλλονται, ποιος μηχανισμός χρησιμοποιείται για τον καθορισμό των περικοπών για τους κατόχους ομολόγων, υπάρχουν προνομιούχοι ομολογιούχοι (όπως συνταξιοδοτικά ταμεία), ποια περιουσιακά στοιχεία του κράτους μπορούν να χρησιμοποιηθούν για την εξόφληση των πιστωτών, τι συμβαίνει στα συστήματα προστασίας των τραπεζικών και διαμεσολαβητών καταθέσεων, και πολλά άλλα. Η εν λόγω νομοθεσία περί αδυναμίας πληρωμής δημοσίου χρέους θα παράσχει την αναγκαία οδό για τις κυβερνήσεις που σήμερα πλήττονται από μη βιώσιμο δημόσιο χρέος.","es":"La deuda pública está aumentando cada vez más. En algún momento del futuro, el BCE tendrá que aumentar el tipo de interés básico hasta situarse en torno a niveles históricos (3-6 %). Mucho más allá de estos niveles (en algunos casos, un poco más del 1 % será suficiente) algunos Estados miembros experimentarán graves dificultades para hacer frente a su deuda globalizadora. Estas terribles dificultades para las finanzas públicas tienen una de las tres soluciones: 1) austeridad masiva (que, como demuestra Grecia, probablemente no funcionará) 2) Inflación de la moneda nacional (lo que no es posible en una unión monetaria) y 3) impago (que actualmente no está permitido) me gustaría ver (y si alguien está interesado) un reglamento que detalle lo que ocurre en caso de impago de un Estado miembro. Actualmente no está claro qué pagos se suspenden, qué mecanismo se utiliza para determinar los descuentos para los tenedores de obligaciones, existen titulares de bonos privilegiados (como los fondos de pensiones), qué propiedad del Estado puede utilizarse para pagar a los acreedores, qué ocurre con los sistemas de protección de depósitos bancarios y de intermediación, y muchos otros. Esta legislación en materia de impago de la deuda pública proporcionará una solución muy necesaria a los gobiernos que actualmente se ven afectados por una deuda pública insostenible.","et":"Valitsemissektori võlg kasvab üha rohkem. Tulevikus peab EKP tõstma baasintressimäära ligikaudu ajaloolisele tasemele (3-6 %). Need tasemed on kaugelt ületatud (mõnel juhul piisab vaid veidi üle 1 %), kuid mõnel liikmesriigil on tõsiseid raskusi õhupallidega seotud võla teenindamisega. Need valitsemissektori rahastamise halvad jooned on üks kolmest väljapääsust 1) massiline kokkuhoid (mida Kreeka on näidanud, et see tõenäoliselt ei toimi), 2) omavääringu inflatsioon (mis ei ole rahaliidus võimalik) ja 3) makseviivitus (mis ei ole praegu lubatud) – ma sooviksin näha (ja kui keegi on sellest huvitatud), siis ka määrust, milles selgitatakse, mis juhtub liikmesriigi kohustuste täitmatajätmise korral. Praegu ei ole selge, millised maksed on peatatud, millist mehhanismi kasutatakse võlakirjade omanike väärtuskärbete kindlaksmääramiseks, kas on eelisõigusega võlakirjaomanikke (nt pensionifondid), millist riigi vara saab kasutada võlausaldajate väljamaksmiseks, mis juhtub panga- ja maaklerihoiuste kaitse skeemidega ja paljude teistega. Sellised riigi maksejõuetust käsitlevad õigusaktid pakuvad valitsustele, keda praegu ohustab jätkusuutmatu valitsemissektori võlg, väga vajalikku väljapääsu.","fi":"Julkinen velka kasvaa yhä enemmän. Jossain vaiheessa EKP:n on nostettava peruskorkoa noin historialliselle tasolle (3-6 %). Näiden tasojen ylittyessä (joissakin tapauksissa riittää hieman yli 1 prosentti) joillakin jäsenvaltioilla on suuria vaikeuksia maksaa ilmapallovelkojaan. Nämä julkisyhteisöjen rahoitusta koskevat ongelmat ovat nousseet esiin kolmesta. 1) Massive säästötoimet (jotka Kreikan osoittamalla tavalla todennäköisesti eivät toimi) 2) kotimaisen valuutan inflaatio (mikä ei ole mahdollista rahaliitossa) ja 3) maksulaiminlyönti (joka ei tällä hetkellä ole sallittu). Haluan nähdä (ja jos joku on asiasta kiinnostunut) asetusta, jossa täsmennetään, mitä tapahtuu, jos jäsenvaltio laiminlyö maksunsa. Tällä hetkellä ei ole selvää, mitkä maksut keskeytetään, mitä menetelmää käytetään joukkovelkakirjojen haltijoiden aliarvostuksen määrittämiseen, onko olemassa etuoikeutettuja joukkovelkakirjojen haltijoita (kuten eläkerahastoja), mitä valtion omaisuutta voidaan käyttää velkojien maksamiseen, mitä tapahtuu pankki- ja meklarien talletussuojajärjestelmille ja monille muille. Tällainen valtion maksukyvyttömyyttä koskeva lainsäädäntö tarjoaa kipeästi kaivatun ulospääsyn valtioille, joita uhkaa tällä hetkellä kestämätön julkinen velka.","fr":"La dette publique augmente de plus en plus. À un moment donné, la BCE devra augmenter le taux d’intérêt de base pour atteindre des niveaux historiquement proches (3-6 %). Bien au-delà de ces niveaux (dans certains cas, un peu plus de 1 % seront suffisants), certains États membres éprouveront de graves difficultés à assurer le service de leur dette montante. Ces drames pour les finances publiques ont l’un des trois chemins: 1) l’austérité massives (qui, comme l’a démontré la Grèce, ne fonctionnera probablement pas) 2) l’introduction de la monnaie nationale (ce qui n’est pas possible dans une union monétaire) et 3) la défaillance (ce qui n’est actuellement pas autorisé) je souhaiterais voir (et si quiconque souhaite discuter) un règlement qui précise ce qui se passe en cas de défaillance d’un État membre. À l’heure actuelle, on ne sait pas clairement quels paiements sont suspendus, quel mécanisme est utilisé pour déterminer les décotes pour les détenteurs d’obligations, quels sont les détenteurs d’obligations privilégiées (tels que les fonds de pension), quels sont les biens de l’État qui peuvent être utilisés pour rembourser les créanciers, ce qui arrive aux systèmes de protection des dépôts bancaires et de courtage, et bien d’autres. Cette législation sur le défaut souverain constituera une solution indispensable pour les gouvernements qui sont actuellement frappés par une dette publique insoutenable.","ga":"Tá méadú ag teacht ar líon an fhiachais phoiblí de réir a chéile. Tráth éigin amach anseo, beidh ar BCE an bunráta úis a mhéadú go dtí thart ar leibhéil stairiúla (3-6 %). I bhfad níos faide ná na leibhéil sin (ní bheidh ach beagán os cionn 1 % ann i gcásanna áirithe) beidh deacrachtaí móra ag roinnt Ballstát a bhfiachas balúin a sheirbhísiú. Tá ceann amháin de thrí bhealach ag baint le cúrsaí airgeadais rialtais i ngeall ar na deacrachtaí sin a bhaineann le cúrsaí airgeadais an rialtais 1) Mórghás (rud a léiríonn nach n-oibreoidh an Ghréig) 2) Airgeadas baile a bhoilsciú (nach féidir a dhéanamh in aontas airgeadaíochta) agus 3) Mainneachtain (nach bhfuil ceadaithe faoi láthair) ba mhaith liom Rialachán a fheiceáil (agus más spéis le duine ar bith é a phlé) ba mhaith liom rialachán a fheiceáil ina mínítear cad a tharlaíonn i gcás mainneachtana Ballstáit. Faoi láthair, níl sé soiléir cé na híocaíochtaí a chuirtear ar fionraí, cén sásra a úsáidtear chun caolchorrlaigh a chinneadh do shealbhóirí bannaí, tá sealbhóirí bannaí faoi phribhléid (amhail cistí pinsin), cén mhaoin de chuid an stáit is féidir a úsáid chun creidiúnaithe a íoc, cad a tharlaíonn do scéimeanna cosanta taiscí bainc agus bróicéirí, agus go leor eile. Tabharfaidh reachtaíocht maidir le mainneachtain cheannasach den sórt sin an bealach amach do rialtais a dtimpiste faoi láthair mar gheall ar fhiachas poiblí neamh-inbhuanaithe.","hr":"Javni dug sve je veći. U nekom će trenutku u budućnosti ESB morati povećati osnovnu kamatnu stopu na oko povijesnih razina (3 – 6 %). Dosegnute su znatno više od tih razina (u nekim slučajevima bit će dovoljno nešto više od 1 %) neke države članice imat će ozbiljne poteškoće pri servisiranju duga povezanog s balonom. Te poteškoće u državnim financijama jedna su od tri uklonjene 1) masovne mjere štednje (koje, kako je pokazala Grčka, vjerojatno neće funkcionirati) 2) inflaciju domaće valute (što nije moguće u monetarnoj uniji) i 3) neispunjavanje obveza (koje trenutačno nije dopušteno) željela bih vidjeti (i ako je bilo tko zainteresiran za raspravu) uredbu u kojoj se navodi što se događa u slučaju neispunjavanja obveza države članice. Trenutačno nije jasno koja su plaćanja suspendirana, koji se mehanizam upotrebljava za određivanje korektivnih faktora za imatelje obveznica, postoje li privilegirani imatelji obveznica (kao što su mirovinski fondovi), koje se vlasništvo države može upotrijebiti za isplatu vjerovnika, što se događa sa sustavima zaštite bankovnih i brokerskih depozita te mnoge druge. Takvo neispunjeno zakonodavstvo o državnim obveznicama pružit će prijeko potreban izlaz vladama koje su trenutačno srušene neodrživim javnim dugom.","hu":"Az államadósság egyre nagyobb számban növekszik. Az EKB-nak valamikor a jövőben az alapkamatot történelmi (3-6 %-os) szintre kell emelnie. Ezeket a szinteket messze meghaladóan elérik (néhány esetben valamivel több mint 1 % lesz elegendő) néhány tagállam súlyos nehézségekkel fog szembesülni a ballonnal kapcsolatos adósságának rendezése terén. Ezeknek a kormányzati pénzügyek számára dicséretesnek az egyik járható útjaz 1) a megszorítás (amely – amint azt Görögország bizonyítja – valószínűleg nem fog működni), 2) a hazai pénznem bekapcsolása (ami a monetáris unióban nem lehetséges) és 3) Default (amely jelenleg nem megengedett). Olyan rendeletet szeretnék látni (és ha bárki meg kívánja vitatni), hogy mi történik egy tagállam fizetésképtelensége esetén. Jelenleg nem egyértelmű, hogy mely kifizetéseket függesztik fel, milyen mechanizmust alkalmaznak a kötvénytulajdonosokra vonatkozó haircutok meghatározására, vannak-e privilegizált kötvénytulajdonosok (például nyugdíjalapok), az állam mely tulajdona használható fel a hitelezők kifizetésére, mi történik a bank- és brókerek betétvédelmi rendszereivel, és sok más. Az ilyen állami fizetésképtelenségi jogszabályok biztosítják majd a jelenleg fenntarthatatlan államadóssággal sújtott kormányok számára a szükséges kiutat.","it":"Il debito pubblico è in aumento in misura sempre maggiore. A un certo punto del futuro la BCE dovrà aumentare il tasso di interesse di base portandolo a livelli prossimi a quelli storici (3-6 %). Ben al di là di tali livelli (in alcuni casi sarà sufficiente poco più del 1 %) alcuni Stati membri incontreranno gravi difficoltà nel servizio del debito con ploonizzazione. Questi drammatici canali per le finanze pubbliche hanno una delle tre vie d'uscita 1) Massive austerità (che, come dimostrato dalla Grecia, probabilmente non funzionerà) 2) Inflazione della moneta nazionale (che non è possibile in un'unione monetaria) e 3) Default (che attualmente non è consentito) vorrei vedere (e se qualcuno è interessato a discutere) un regolamento che precisi ciò che accade in caso di inadempimento dello Stato membro. Attualmente non è chiaro quali pagamenti siano sospesi, quale meccanismo sia utilizzato per determinare gli scarti di garanzia per i detentori di obbligazioni, vi siano obbligazionisti privilegiati (come i fondi pensione), quali proprietà dello Stato possono essere utilizzate per rimborsare i creditori, cosa succede ai sistemi di protezione dei depositi bancari e di intermediazione e molti altri. Tale legislazione in materia di insolvenza del debito sovrano offrirà la via d'uscita necessaria ai governi che attualmente sono colpiti da un debito pubblico insostenibile.","lt":"Vis didėja valstybės skola. Ateityje ECB turės padidinti bazinę palūkanų normą iki maždaug istorinio lygio (3-6 %). Šis lygis gerokai viršijamas (kai kuriais atvejais pakaks šiek tiek daugiau kaip 1 proc.) kai kurios valstybės narės susidurs su dideliais sunkumais aptarnuodamos savo skolą. Šie neryžtingi valdžios sektoriaus finansų aspektai yra vienas iš trijų tikslų: 1) griežtas taupymas (kuris, kaip parodė Graikija, tikriausiai neveiks) 2) vidaus valiutos infliacija (o pinigų sąjungoje tai neįmanoma) ir 3) įsipareigojimų neįvykdymas (kuris šiuo metu neleidžiamas) norėčiau matyti (ir jei kas nors susidomėjęs) reglamentą, kuriame būtų nurodyta, kas nutinka, jei valstybė narė nevykdo įsipareigojimų. Šiuo metu neaišku, kurie mokėjimai sustabdomi, koks mechanizmas naudojamas obligacijų turėtojų vertės mažinimui nustatyti, ar yra privilegijuotų obligacijų turėtojų (pvz., pensijų fondų), koks valstybės turtas gali būti panaudotas kreditoriams išmokėti, kas atsitinka bankų ir brokerių indėlių apsaugos sistemoms ir daugeliui kitų. Tokiais valstybės įsipareigojimų neįvykdymo teisės aktais bus suteikta labai reikalinga išeitis vyriausybėms, kurioms šiuo metu gresia netvari valstybės skola.","lv":"Valsts parāds pieaug arvien vairāk. Kādā brīdī nākotnē ECB būs jāpalielina bāzes procentu likme līdz aptuveni vēsturiskajam līmenim (3-6 %). Krietni pārsniedzot šos līmeņus (dažos gadījumos pietiks tikai ar vairāk nekā 1 %), dažas dalībvalstis saskarsies ar nopietnām grūtībām, apkalpojot savus balasta parādus. Šīs grūtības attiecībā uz valsts finansēm ir viens no trim risinājumiem, kas novērš 1) masīvu taupību (kā to pierāda Grieķija, visticamāk, nedarbosies), 2) iekšzemes valūtas inflāciju (kas nav iespējama monetārajā savienībā) un 3) nokavējumu (kas pašlaik nav atļauts) es vēlētos redzēt (un, ja kāds ir ieinteresēts apspriest) regulu, kurā izklāstīts, kas notiek dalībvalsts saistību nepildīšanas gadījumā. Pašlaik nav skaidrs, kuri maksājumi ir apturēti, kāds mehānisms tiek izmantots, lai noteiktu diskontus obligāciju turētājiem, vai ir priviliģēti obligāciju turētāji (piemēram, pensiju fondi), kādu valsts īpašumu var izmantot, lai samaksātu kreditoriem, kas notiek ar banku un brokeru noguldījumu aizsardzības sistēmām, un daudziem citiem. Šādi valsts saistību neizpildes tiesību akti nodrošinās ļoti nepieciešamo izeju valdībām, kuras pašlaik sagrāba neilgtspējīgs valsts parāds.","mt":"Id-dejn pubbliku qed jiżdied f’numri dejjem akbar. F’xi punt fil-futur il-BĊE se jkollu jżid ir-rata tal-imgħax bażi għal madwar il-livelli storiċi (3 — -6 %). Lil hinn sew minn dawk il-livelli jintlaħqu (f’xi każijiet ftit aktar minn 1 % se jkunu biżżejjed) xi Stati Membri se jesperjenzaw diffikultajiet serji fis-servizzjar tad-dejn tagħhom ta’ żieda. Dawk ir-restrizzjonijiet ħżiena għall-finanzi tal-gvern għandhom waħda minn tliet effetti pożittivi 1) Awsterità passiva (li kif muri mill-Greċja probabbilment mhux se taħdem) 2) Inflazzjoni tal-munita domestika (li mhijiex possibbli f’unjoni monetarja) u 3) Inadempjenza (li bħalissa mhijiex permessa) nixtieq nara (u jekk xi ħadd ikun interessat jiddiskuti) regolament li jispjega x’jiġri fil-każ ta’ inadempjenza ta’ Stat Membru. Bħalissa mhuwiex ċar liema pagamenti huma sospiżi, liema mekkaniżmu jintuża biex jiddetermina t-telf impost għad-detenturi tal-bonds, hemm detenturi privileġġjati tal-bonds (bħal fondi tal-pensjonijiet), liema proprjetà tal-istat tista’ tintuża biex jitħallsu l-kredituri, x’jiġri mill-iskemi ta’ protezzjoni tad-depożiti tal-banek u tas-sensara, u ħafna oħrajn. Tali leġiżlazzjoni dwar l-inadempjenza tas-sovrani se tipprovdi soluzzjoni tant meħtieġa għall-gvernijiet li bħalissa huma mxekkla minn dejn pubbliku mhux sostenibbli.","nl":"De overheidsschuld neemt steeds meer toe. Op enig moment in de toekomst zal de ECB de basisrente moeten verhogen tot een historisch niveau (3-6 %). Veel meer dan deze niveaus worden bereikt (in sommige gevallen is iets meer dan 1 % voldoende) in sommige lidstaten zullen ernstige moeilijkheden worden ondervonden bij het aflossen van hun schulden. Deze schrijnende problemen voor de overheidsfinanciën hebben een van de drie uitgevallen: 1) Massieve bezuinigingen (die, zoals Griekenland heeft aangetoond, waarschijnlijk niet zullen werken) 2) Inflatie van de nationale munt (wat niet mogelijk is in een monetaire unie) en 3) wanbetaling (wat momenteel niet is toegestaan) zou ik graag zien (en als iedereen geïnteresseerd is) een regeling te zien waarin wordt uiteengezet wat er gebeurt in geval van wanbetaling door een lidstaat. Momenteel is niet duidelijk welke betalingen worden opgeschort, welk mechanisme wordt gebruikt om haircuts voor obligatiehouders vast te stellen, zijn er bevoorrechte obligatiehouders (zoals pensioenfondsen), welke eigendom van de staat kan worden gebruikt om crediteuren te betalen, wat gebeurt met bank- en makelaarsbeschermingsregelingen en vele andere. Dergelijke wetgeving inzake staatsschulden zal de broodnodige weg bieden voor regeringen die momenteel te kampen hebben met onhoudbare staatsschulden.","pl":"Dług publiczny rośnie w coraz większym stopniu. W przyszłości EBC będzie musiał zwiększyć bazową stopę procentową do poziomu zbliżonego do historycznych (3-6 %). Znacznie powyżej tych poziomów (w niektórych przypadkach wystarczy nieco ponad 1 %), niektóre państwa członkowskie będą miały poważne trudności z obsługą długu balonowego. Ta tragedia dla finansów publicznych ma jedną z trzech przyczyn: 1) Masywną politykę oszczędnościową (co, jak wykazała Grecja prawdopodobnie nie działa), 2) inflację waluty krajowej (co nie jest możliwe w unii walutowej) oraz 3) zaległe (co obecnie nie jest dozwolone) chcę zobaczyć (i jeśli ktoś jest zainteresowany) rozporządzenie, które określa, co dzieje się w przypadku niewywiązywania się państwa członkowskiego z zobowiązań. Obecnie nie jest jasne, które płatności są zawieszone, jaki mechanizm stosuje się do określania redukcji wartości dla posiadaczy obligacji, czy istnieją uprzywilejowani posiadacze obligacji (np. fundusze emerytalne), jaka własność państwa może zostać wykorzystana do spłaty wierzycieli, co dzieje się z systemami ochrony depozytów bankowych i brokerskich, a także wiele innych. Takie przepisy dotyczące niewypłacalności państwa zapewnią rządom, które są obecnie zagrożone niezrównoważonym długiem publicznym, bardzo potrzebny sposób wyjścia.","pt":"A dívida pública está a aumentar cada vez mais. No futuro, o BCE terá de aumentar a taxa de juro de base para cerca de níveis históricos (3-6 %). Muito para além desses níveis (em alguns casos, um pouco mais de 1 % será suficiente) alguns Estados-Membros enfrentarão graves dificuldades no pagamento da dívida. Estas terríveis finanças públicas têm um de três saídas: 1) austeridade maciça (que, como demonstrado pela Grécia, provavelmente não funcionará) 2) Inflação da moeda nacional (que não é possível numa união monetária) e 3) Incumprimento (que atualmente não é permitido) gostaria de ver (e se alguém estiver interessado em debater) um regulamento que define o que acontece em caso de incumprimento por um Estado-Membro. Atualmente, não é claro quais os pagamentos suspensos, que mecanismo é utilizado para determinar as margens de avaliação para os detentores de obrigações, existem detentores de obrigações privilegiadas (como os fundos de pensões), que propriedade do Estado pode ser utilizada para pagar aos credores, o que acontece aos sistemas de proteção de depósitos bancários e corretores e muitos outros. Esta legislação em matéria de incumprimento da dívida soberana proporcionará uma solução muito necessária para os governos que atualmente estão a perder a dívida pública insustentável.","ro":"Datoria publică crește în număr din ce în ce mai mare. La un moment dat în viitor, BCE va trebui să majoreze rata dobânzii de bază la niveluri apropiate de nivelurile istorice (3-6 %). Cu mult peste aceste niveluri (în unele cazuri, puțin peste 1 % vor fi suficiente), unele state membre se vor confrunta cu dificultăți grave în ceea ce privește rambursarea datoriei lor în baloane. Aceste dificultăți majore în ceea ce privește finanțele publice au una dintre cele trei soluții propuse 1) austeritatea massivă (care, după cum a demonstrat Grecia, probabil că nu va funcționa) 2) Inflarea monedei naționale (care nu este posibilă într-o uniune monetară) și 3) Default (ceea ce nu este permis în prezent) aș dori să văd (și dacă oricine este interesat să discute) un regulament care să precizeze ce se întâmplă în cazul neîndeplinirii obligațiilor de către un stat membru. În prezent, nu este clar care sunt plățile suspendate, ce mecanism este utilizat pentru a determina marjele de ajustare pentru deținătorii de obligațiuni, există deținători privilegiați de obligațiuni (cum ar fi fondurile de pensii), ce proprietăți ale statului pot fi utilizate pentru a compensa creditorii, ce se întâmplă cu sistemele de protecție a depozitelor bancare și de brokeraj și multe altele. O astfel de legislație privind neîndeplinirea obligațiilor de plată a datoriilor suverane va oferi o soluție atât de necesară pentru guvernele care sunt în prezent afectate de o datorie publică nesustenabilă.","sk":"Verejný dlh sa stále zvyšuje. V budúcnosti bude musieť ECB zvýšiť základnú úrokovú sadzbu približne na historickú úroveň (3 – 6 %). Ďaleko za týmito úrovňami (v niektorých prípadoch postačí o niečo viac ako 1 %) budú niektoré členské štáty čeliť vážnym ťažkostiam pri splácaní svojho dlhu na balóni. Tieto zúfalé pravidlá pre verejné financie majú jednu z troch možností: 1) masívne úsporné opatrenia (ktoré pravdepodobne nebude fungovať Grécko) 2) inflácia domácej meny (ktorá nie je možná v menovej únii) a 3) zlyhanie (ktoré v súčasnosti nie je povolené) by som rád videlo (a ak niekto má záujem) nariadenie, v ktorom sa uvádza, čo sa stane v prípade platobnej neschopnosti členského štátu. V súčasnosti nie je jasné, ktoré platby sú pozastavené, aký mechanizmus sa používa na určenie zrážok pre držiteľov dlhopisov, existujú privilegovaní držitelia dlhopisov (napríklad dôchodkové fondy), aký majetok štátu možno použiť na vyplatenie veriteľov, čo sa stane so systémami ochrany vkladov bánk a maklérov a mnohými ďalšími. Takéto právne predpisy o štátnych bankrotoch poskytnú vládam, ktoré sú v súčasnosti postihnuté neudržateľným verejným dlhom, veľmi potrebné východisko.","sl":"Javni dolg se povečuje v vse večjem številu. ECB bo morala v prihodnosti zvišati izhodiščno obrestno mero na približno zgodovinsko raven (3-6 %). Daleč presegajo te ravni (v nekaterih primerih bo zadostovalo nekaj več kot 1 %), nekatere države članice pa bodo imele resne težave pri servisiranju svojih balonskih dolgov. Te strahove za vladne finance so ena od treh poti: 1) Masivni varčevalni ukrepi (ki jih Grčija verjetno ne bo delovala) 2) Inflacija domače valute (kar v monetarni uniji ni mogoče) in 3) neplačila (ki trenutno niso dovoljena) bi rada videla (in če bi se kdor koli zainteresiral) uredbo, ki bi določala, kaj se zgodi v primeru neizpolnjevanja obveznosti države članice. Trenutno ni jasno, kateri mehanizmi so začasno ustavljeni, kateri mehanizmi se uporabljajo za določanje odbitkov za imetnike obveznic, ali obstajajo privilegirani imetniki obveznic (kot so pokojninski skladi), katera lastnost države se lahko uporabi za poplačilo upnikov, kaj se zgodi z jamstvenimi shemami za bančne in posredniške vloge ter mnogimi drugimi. Takšna zakonodaja o neplačilu državnih posojilojemalcev bo zagotovila nujno potrebno rešitev za vlade, ki jih trenutno pretresa nevzdržen javni dolg.","sv":"Den offentliga skulden ökar i allt större utsträckning. Vid någon tidpunkt i framtiden kommer ECB att behöva höja basräntan till omkring historiska nivåer (3 – -6 %). Långt utöver dessa nivåer (i vissa fall kommer strax över 1 % att räcka) kommer vissa medlemsstater att få allvarliga svårigheter att betala sina ballongskulder. Dessa stora spänningar för den offentliga sektorns finanser har lett till en av tre gånger mer än 1) omfattande åtstramningar (vilket Grekland förmodligen inte kommer att arbeta med) 2) Inflation av inhemsk valuta (vilket inte är möjligt i en monetär union) och 3) fallissemang (vilket för närvarande inte är tillåtet) skulle jag vilja se (och om någon är intresserad) en förordning som anger vad som händer vid en medlemsstats fallissemang. För närvarande är det oklart vilka betalningar som skjuts upp, vilken mekanism som används för att fastställa värderingsavdrag för obligationsinnehavare, det finns privilegierade obligationsinnehavare (t.ex. pensionsfonder), vilken statlig egendom som kan användas för att betala av borgenärer, vad som händer med bank- och mäklarsystem för skydd av insättningar, och många andra. Sådan lagstiftning om statspapper kommer att ge välbehövliga utvägar för regeringar som för närvarande drabbas av ohållbara statsskulder."}},"title":{"en":"Directive for Sovereign Default in the EU","machine_translations":{"bg":"Директива относно суверенното неизпълнение в ЕС","cs":"Směrnice pro případ selhání státu v EU","da":"Direktiv om statslig misligholdelse i EU","de":"Richtlinie über Staatsausfälle in der EU","el":"Οδηγία για την κυβερνητική αθέτηση στην ΕΕ","es":"Directiva sobre responsabilidad soberana en la UE","et":"Direktiiv riigi maksejõuetuse kohta ELis","fi":"Direktiivi valtion maksukyvyttömyydestä eu:ssa","fr":"Directive sur les défauts souverains dans l’UE","ga":"Treoir maidir le Mainneachtain Cheannasaigh in AE","hr":"Direktiva o statusu neispunjavanja obveza države u EU-u","hu":"Irányelv az állami nemteljesítésről az EU-ban","it":"Direttiva per i casi di inadempimento sovrano nell'UE","lt":"Direktyva dėl įsipareigojimų neįvykdymo ES","lv":"Direktīva par valsts pienākumu neizpildi Eiropas Savienībā","mt":"Direttiva għall-Inadempjenza Sovrana fl-UE","nl":"Richtlijn inzake wanbetaling door de overheid in de EU","pl":"Dyrektywa w sprawie niewypłacalności państwa w UE","pt":"Diretiva relativa ao incumprimento soberano na UE","ro":"Directiva privind starea de nerambursare a datoriilor suverane în UE","sk":"Smernica o suverénnom zlyhaní v EÚ","sl":"Direktiva o suverenih neplačilih v EU","sv":"Direktivet om fallissemang på stat i EU"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×