Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 5c0a206c716d593d6294515a529182e4ed8b80927985b01a1f26e1a3d0746eb3

Source: {"body":{"en":"The EU should massively boost the development of trans-European high-speed passenger rail networks between old, newer and future EU member states. In the next long-term EU budget, financial resources should be increased for this purpose. The expansion of pan-European passenger transport corridors would both stimulate the economy and tourism as well as protect the climate, as EU citizens and visitors will be able to avoid air travel more often. Expanded trans-European passenger networks also help overcome old border lines between the West and the East / Northeast / Southeast, as an inexpensive travel alternative becomes available, especially for citizens from economically weaker countries. The improvement or construction of such networks could be organized within the Trans-European Networks (TENs) program of EU transport policy. The legal basis for this is the chapter on \"Trans-European Networks\" (Art. 170 to Art. 172) in the Treaty on the Functioning of the European Union. The EU can provide financial support for individual projects with the help of the Cohesion Fund or other funds. The following projects should be regarded as priorities:\n- Brussels - Cologne - Frankfurt - Prague - Krakow - Lviv - Kiev \n- Paris - Zurich - Vienna - Budapest - Cluj-Napoca - Odessa \n- Amsterdam - Frankfurt - Munich - Zagreb - Sarajevo - Prishtina - Skopje - Thessaloniki\n- Hamburg - Gdansk - Vilnius - Riga - Tallinn - Helsinki\nDr. Robert Stüwe","machine_translations":{"bg":"ЕС следва да стимулира значително развитието на трансевропейски високоскоростни пътнически железопътни мрежи между старите, по-новите и бъдещите държави – членки на ЕС. В следващия дългосрочен бюджет на ЕС финансовите ресурси следва да бъдат увеличени за тази цел. Разширяването на паневропейските коридори за превоз на пътници ще стимулира както икономиката и туризма, така и климата, тъй като гражданите и посетителите на ЕС ще могат по-често да избягват пътуването с въздушен транспорт. Разширените трансевропейски пътнически мрежи помагат също така за преодоляване на старите гранични линии между Запада и Изтока/Североизточния/Югоизточния, тъй като е налице евтина алтернатива за пътуване, особено за граждани от икономически по-слаби държави. Подобряването или изграждането на такива мрежи би могло да се организира в рамките на програмата за трансевропейски мрежи (TENs) на транспортната политика на ЕС. Правното основание за това е главата „Трансевропейски мрежи“ (членове 170—172) от Договора за функционирането на Европейския съюз. ЕС може да предоставя финансова подкрепа за отделни проекти с помощта на Кохезионния фонд или други фондове. Следните проекти следва да се разглеждат като приоритетни: Брюксел – Кьолн – Франкфурт – Прага – Краков – Лвов – Киев – Париж – Цюрих – Виена – Будапеща – Клуж-Напока – Одеса – Амстердам – Франкфурт – Мюнхен – Загреб – Сараево – Прищина – Скопие – Солун – Хамбург – Гданск – Вилнюс – Рига – Талин – Хелзинк д-р Роберт Щюве","cs":"EU by měla výrazně podpořit rozvoj transevropských vysokorychlostních sítí osobní železniční dopravy mezi starými, novějšími a budoucími členskými státy EU. V příštím dlouhodobém rozpočtu EU by měly být za tímto účelem navýšeny finanční zdroje. Rozšíření celoevropských koridorů pro přepravu cestujících by stimulovalo hospodářství a cestovní ruch a zároveň ochránilo klima, neboť občané a návštěvníci EU se budou moci letecké dopravě vyhnout častěji. Rozšířené transevropské sítě cestujících rovněž pomáhají překonat staré hraniční tratě mezi západem a východem/severovýchodním/jihovýchodem, neboť je k dispozici nenákladná alternativa cestování, zejména pro občany z hospodářsky slabších zemí. Zlepšení nebo budování těchto sítí by mohlo být organizováno v rámci programu transevropských sítí (TEN) v rámci dopravní politiky EU. Právním základem je kapitola „Transevropské sítě“ (články 170 až 172) Smlouvy o fungování Evropské unie. EU může poskytovat finanční podporu jednotlivým projektům s pomocí Fondu soudržnosti nebo jiných fondů. Za priority by měly být považovány tyto projekty: Brusel - Kolín nad Rýnem - Frankfurt - Praha - Krakov - Lviv - Kyjev - Paříž - Curych - Vídeň - Budapešť - Cluj-Napoca - Odessa - Amsterdam - Frankfurt - Mnichov - Záhřeb - Sarajevo - Prishtina - Skopje - Thessaloniki - Hamburk - Gdaňsk - Vilnius - Riga - Tallinn - Helsinky Dr. Robert Stüwe","da":"EU bør i høj grad sætte skub i udviklingen af transeuropæiske jernbanenet for højhastighedstog mellem gamle, nyere og fremtidige EU-medlemsstater. I det næste langsigtede EU-budget bør de finansielle ressourcer øges til dette formål. Udvidelsen af de paneuropæiske passagertransportkorridorer vil både stimulere økonomien og turismen og beskytte klimaet, da EU-borgere og besøgende vil være i stand til oftere at undgå flyrejser. Udvidede transeuropæiske passagernet bidrager også til at overvinde gamle grænselinjer mellem vest og øst/nordøst/sydøst, efterhånden som der bliver adgang til et billigt rejsealternativ, især for borgere fra økonomisk svagere lande. Forbedringen eller opbygningen af sådanne net kan organiseres inden for rammerne af programmet for transeuropæiske net (TEN) under EU's transportpolitik. Retsgrundlaget herfor er kapitlet om transeuropæiske net (artikel 170-172) i traktaten om Den Europæiske Unions funktionsmåde. EU kan yde finansiel støtte til individuelle projekter med hjælp fra Samhørighedsfonden eller andre fonde. Følgende projekter bør betragtes som prioriterede: Bruxelles — Køln — Frankfurt — Prag — Krakow — Lviv — Kiev — Paris — Zürich — Wien — Budapest — Cluj-Napoca — Odessa — Amsterdam — Frankfurt — München — Zagreb — Sarajevo — Pristina — Skopje — Thessaloniki — Hamburg — Gdansk — Vilnius — Riga — Tallinn — Helsingfors Dr. Robert Stüwe","de":"Die EU sollte die Entwicklung transeuropäischer Hochgeschwindigkeitsbahnnetze für den Personenverkehr zwischen alten, neueren und künftigen EU-Mitgliedstaaten massiv vorantreiben. Im nächsten langfristigen EU-Haushalt sollten hierfür mehr Finanzmittel bereitgestellt werden. Der Ausbau gesamteuropäischer Personenverkehrskorridore würde sowohl die Wirtschaft und den Tourismus ankurbeln als auch das Klima schützen, da EU-Bürger und Besucher öfter Flugreisen vermeiden können. Erweiterte transeuropäische Passagiernetze tragen auch dazu bei, alte Grenzlinien zwischen dem Westen und dem Osten/Nordosten/Südosten zu überwinden, da insbesondere Bürgern aus wirtschaftlich schwächeren Ländern eine kostengünstige Reisemöglichkeit zur Verfügung steht. Die Verbesserung oder der Aufbau solcher Netze könnte im Rahmen des Programms für die transeuropäischen Netze (TEN) der EU-Verkehrspolitik organisiert werden. Rechtsgrundlage hierfür ist das Kapitel „Transeuropäische Netze“ (Artikel 170 bis 172) des Vertrags über die Arbeitsweise der Europäischen Union. Die EU kann einzelne Projekte mit Hilfe des Kohäsionsfonds oder anderer Fonds finanziell unterstützen. Folgende Projekte sind als prioritär zu betrachten: Brüssel – Köln – Frankfurt – Prag – Krakau – Lviv – Kiew – Paris – Zürich – Wien – Budapest – Cluj-Napoca – Odessa – Amsterdam – Frankfurt – München – Zagreb – Sarajevo – Prishtina – Skopje – Thessaloniki – Hamburg – Danzig – Vilnius – Riga – Tallinn – Helsinki Dr. Robert Stüwe","el":"Η ΕΕ θα πρέπει να προωθήσει μαζικά την ανάπτυξη διευρωπαϊκών επιβατικών σιδηροδρομικών δικτύων υψηλής ταχύτητας μεταξύ παλαιών, νεότερων και μελλοντικών κρατών μελών της ΕΕ. Στον επόμενο μακροπρόθεσμο προϋπολογισμό της ΕΕ, θα πρέπει να αυξηθούν οι χρηματοδοτικοί πόροι για τον σκοπό αυτό. Η επέκταση των πανευρωπαϊκών διαδρόμων επιβατικών μεταφορών θα τονώσει τόσο την οικονομία όσο και τον τουρισμό, καθώς και την προστασία του κλίματος, καθώς οι πολίτες και οι επισκέπτες της ΕΕ θα είναι σε θέση να αποφεύγουν τα αεροπορικά ταξίδια συχνότερα. Τα διευρυμένα διευρωπαϊκά επιβατικά δίκτυα συμβάλλουν επίσης στην υπέρβαση των παλαιών συνοριακών γραμμών μεταξύ Δύσης και Ανατολής/Βορειοανατολικής/Νοτιοανατολικής Ευρώπης, καθώς καθίσταται διαθέσιμη μια φθηνή εναλλακτική λύση μετακίνησης, ιδίως για τους πολίτες από οικονομικά ασθενέστερες χώρες. Η βελτίωση ή η κατασκευή τέτοιων δικτύων θα μπορούσε να οργανωθεί στο πλαίσιο του προγράμματος Διευρωπαϊκών Δικτύων (ΔΕΔ) της πολιτικής μεταφορών της ΕΕ. Η νομική βάση για το σκοπό αυτό είναι το κεφάλαιο για τα «Διευρωπαϊκά Δίκτυα» (άρθρα 170 έως 172) της Συνθήκης για τη λειτουργία της Ευρωπαϊκής Ένωσης. Η ΕΕ μπορεί να παρέχει χρηματοδοτική στήριξη σε μεμονωμένα έργα με τη βοήθεια του Ταμείου Συνοχής ή άλλων ταμείων. Τα ακόλουθα σχέδια θα πρέπει να θεωρηθούν ως προτεραιότητες: — Βρυξέλλες — Κολωνία — Φρανκφούρτη — Πράγα — Κρακοβία — Lviv — Κίεβο — Παρίσι — Ζυρίχη — Βιέννη — Βουδαπέστη — Cluj-Napoca — Odessa — Άμστερνταμ — Φρανκφούρτη — Μόναχο — Ζάγκρεμπ — Σεράγεβο — Prishtina — Σκόπια — Θεσσαλονίκη — Αμβούργο — Gdansk — Βίλνα — Ρίγα — Ταλίν — Ελσίνκι Δρ. Robert Stüwe","es":"La UE debería impulsar enormemente el desarrollo de las redes ferroviarias transeuropeas de transporte de pasajeros de alta velocidad entre los antiguos, los nuevos y los futuros Estados miembros. En el próximo presupuesto a largo plazo de la UE, deben incrementarse los recursos financieros para este fin. La ampliación de corredores paneuropeos de transporte de pasajeros estimularía tanto la economía y el turismo como protegería el clima, ya que los ciudadanos y los visitantes de la UE podrán evitar el transporte aéreo con más frecuencia. La ampliación de las redes transeuropeas de pasajeros también ayuda a superar las antiguas líneas fronterizas entre el oeste y el este/nordeste/sudeste, ya que se dispone de una alternativa de viaje barata, especialmente para los ciudadanos de los países económicamente más débiles. La mejora o construcción de estas redes podría organizarse en el marco del programa de redes transeuropeas (RTE) de la política de transportes de la UE. La base jurídica para ello es el capítulo sobre «Redes transeuropeas» (artículos 170 a 172) del Tratado de Funcionamiento de la Unión Europea. La UE puede prestar apoyo financiero a proyectos individuales con la ayuda del Fondo de Cohesión u otros fondos. Los siguientes proyectos deben considerarse prioritarios: Bruselas — Colonia — Fráncfort — Praga — Cracovia — Lviv — Kiev — París — Zúrich — Viena — Budapest — Cluj-Napoca — Odessa — Ámsterdam — Fráncfort — Múnich — Zagreb — Sarajevo — Prishtina — Skopie — Tesalónica — Hamburgo — Gdansk — Vilna — Riga — Tallin — Helsinki Dr. Robert Stüwe","et":"EL peaks oluliselt hoogustama üleeuroopalise kiirraudteevõrgustiku arendamist vanade, uuemate ja tulevaste ELi liikmesriikide vahel. Järgmises pikaajalises ELi eelarves tuleks selleks rahalisi vahendeid suurendada. Üleeuroopaliste reisijateveokoridoride laiendamine stimuleeriks majandust ja turismi ning kaitseks kliimat, kuna ELi kodanikud ja külastajad saavad lennureisist sagedamini kõrvale hoida. Laiendatud üleeuroopalised reisijateveovõrgustikud aitavad ka ületada lääne- ja ida-, põhja- ja kagupiirkonna vahelisi vanu piiriliine, kuna muutub kättesaadavaks odav alternatiivne reisimisvõimalus, eriti majanduslikult nõrgemate riikide kodanike jaoks. Selliste võrkude täiustamist või ehitamist võiks korraldada ELi transpordipoliitika üleeuroopaliste võrkude (TEN) programmi raames. Selle õiguslik alus on Euroopa Liidu toimimise lepingu peatükk „Üleeuroopalised võrgud“ (artiklid 170-172). EL võib anda üksikprojektidele rahalist toetust Ühtekuuluvusfondi või muude fondide abil. Esmatähtsaks tuleks pidada järgmisi projekte: Brüssel – Köln – Frankfurt – Praha – Kraków – Lviv – Kiev – Pariis – Zürich – Viin – Budapest – Cluj-Napoca – Odessa – Amsterdam – Frankfurt – München – Zagreb – Sarajevo – Prishtina – Skopje – Thessaloniki – Hamburg – Gdansk – Vilnius – Riia – Tallinn – Helsingi Dr. Robert Stüwe","fi":"EU:n olisi edistettävä massiivisesti Euroopan laajuisten suurnopeusmatkustajaliikenneverkkojen kehittämistä vanhojen, uudempien ja tulevien EU:n jäsenvaltioiden välillä. Seuraavassa EU:n pitkän aikavälin talousarviossa määrärahoja olisi lisättävä tätä tarkoitusta varten. Yleiseurooppalaisten matkustajaliikennekäytävien laajentaminen stimuloi taloutta ja matkailua sekä suojelisi ilmastoa, sillä EU:n kansalaiset ja vierailijat voivat välttyä lentomatkustukselta useammin. Laajennetut Euroopan laajuiset matkustajaliikenneverkot auttavat myös ohittamaan vanhat rajalinjat lännen ja idän, Koillis- ja kaakkoisosan välillä, sillä erityisesti taloudellisesti heikommassa asemassa olevien maiden kansalaisille on tarjolla edullinen matkustusvaihtoehto. Tällaisten verkkojen parantaminen tai rakentaminen voitaisiin järjestää EU:n liikennepolitiikan Euroopan laajuisia verkkoja koskevan ohjelman puitteissa. Oikeusperusta on Euroopan unionin toiminnasta tehdyn sopimuksen luku ”Euroopan laajuiset verkot” (170-172 artikla). EU voi antaa yksittäisille hankkeille rahoitustukea koheesiorahaston tai muiden rahastojen avulla. Seuraavia hankkeita olisi pidettävä ensisijaisina: Bryssel – Köln – Frankfurt – Praha – Krakova – Lviv – Kiev – Pariisi – Zürich – Wien – Budapest – Cluj-Napoca – Odessa – Amsterdam – Frankfurt – München – Zagreb – Zagreb – Sarajevo – Prishtina – Skopje – Thessaloniki – Hampuri – Gdansk – Vilna – Riia – Tallinna – Robert Stüwe","fr":"L’UE devrait stimuler massivement le développement des réseaux transeuropéens de transport ferroviaire de voyageurs à grande vitesse entre les anciens, les nouveaux et les futurs États membres de l’UE. Dans le prochain budget à long terme de l’UE, les ressources financières devraient être augmentées à cette fin. L’extension des corridors paneuropéens de transport de passagers stimulerait à la fois l’économie et le tourisme et protégerait le climat, étant donné que les citoyens et les visiteurs de l’UE seront en mesure d’éviter plus fréquemment les voyages aériens. L’extension des réseaux transeuropéens de transport de voyageurs contribue également à surmonter les anciennes lignes frontalières entre l’ouest et l’est/le nord-est/le sud-est, étant donné qu’une solution de voyage peu coûteuse devient disponible, en particulier pour les citoyens des pays économiquement plus faibles. L’amélioration ou la construction de ces réseaux pourrait être organisée dans le cadre du programme des réseaux transeuropéens (RTE) de la politique des transports de l’UE. La base juridique à cet effet est le chapitre «Réseaux transeuropéens» (articles 170 à 172) du traité sur le fonctionnement de l’Union européenne. L’UE peut apporter un soutien financier à des projets individuels avec l’aide du Fonds de cohésion ou d’autres fonds. Les projets suivants doivent être considérés comme prioritaires: Bruxelles — Cologne — Francfort — Prague — Cracovie — Lviv — Kiev — Paris — Zurich — Vienne — Budapest — Cluj-Napoca — Odessa — Amsterdam — Francfort — Munich — Zagreb — Sarajevo — Pristina — Skopje — Thessalonique — Hambourg — Gdansk — Vilnius — Riga — Tallinn — Helsinki Dr Robert Stüwe","ga":"Ba cheart don AE borradh ollmhór a chur faoi fhorbairt líonraí iarnróid ardluais tras-Eorpacha do phaisinéirí idir sean-Bhallstáit, ballstáit nua agus ballstáit a bheidh ann amach anseo. Sa chéad bhuiséad fadtéarmach eile de chuid an Aontais, ba cheart acmhainní airgeadais a mhéadú chun na críche sin. Dá leathnófaí conairí iompair paisinéirí uile-Eorpacha, spreagfaí an geilleagar agus an turasóireacht mar aon le cosaint na haeráide, mar go mbeidh saoránaigh an AE agus cuairteoirí in ann aerthaisteal a sheachaint níos minice. Cuidíonn gréasáin leathnaithe tras-Eorpacha paisinéirí freisin le seanlínte teorann idir an tIarthar agus an tOirthear/Oir-Oirdheisceart a shárú, de réir mar a bhíonn rogha neamhchostasach taistil ar fáil, go háirithe do shaoránaigh ó thíortha atá níos laige ó thaobh an gheilleagair de. D’fhéadfaí feabhsú nó tógáil na ngréasán sin a eagrú laistigh de chlár na Líonraí Tras-Eorpacha (GTEnna) de bheartas iompair an AE. Is é an bunús dlí dó sin an chaibidil maidir le “Líonraí Tras-Eorpacha” (Airt. 170 go hAirteagal 172) sa Chonradh ar Fheidhmiú an Aontais Eorpaigh. Is féidir leis an AE tacaíocht airgeadais a chur ar fáil do thionscadail aonair le cabhair ón gCiste Comhtháthaithe nó ó chistí eile. Ba cheart na tionscadail seo a leanas a mheas mar thosaíochtaí: — An Bhruiséil – Cologne – Frankfurt – Prág – Krakow – Lviv – Kiev – Páras – Zurich – Vín – Cluj-Napoca – Odessa – Amstardam – Frankfurt – München – Ságrab – Sairéavó – Prishtina – Skopje – Thessaloniki – Hamburg – Gdansk – Vilnius – Ríge – Tallinn – Heilsincí Dr. Robert Stüwe","hr":"EU bi trebao znatno potaknuti razvoj transeuropskih željezničkih mreža za prijevoz putnika velikih brzina između starih, novijih i budućih država članica EU-a. U sljedećem dugoročnom proračunu EU-a trebalo bi povećati financijska sredstva u tu svrhu. Proširenje paneuropskih putničkih prometnih koridora stimuliralo bi gospodarstvo i turizam te zaštitilo klimu jer će građani EU-a i posjetitelji moći češće izbjegavati putovanje zrakoplovom. Proširene transeuropske putničke mreže također pomažu u prevladavanju starih graničnih linija između Zapada i istoka/sjeverka/jugoistoka jer postaje dostupna jeftina alternativa za putovanja, posebno za građane iz gospodarski slabijih zemalja. Poboljšanje ili izgradnja takvih mreža mogla bi se organizirati u okviru programa transeuropske mreže (TEN) prometne politike EU-a. Pravna je osnova za to poglavlje o transeuropskim mrežama (članci 170. do 172.) Ugovora o funkcioniranju Europske unije. EU može pružiti financijsku potporu pojedinačnim projektima uz pomoć Kohezijskog fonda ili drugih fondova. Sljedeći projekti trebali bi se smatrati prioritetima: Bruxelles – Köln – Frankfurt – Prag – Krakov – Lviv – Kijev – Pariz – Beč – Budimpešta – Cluj-Napoca – Amsterdam – Frankfurt – München – Zagreb – Sarajevo – Skopje – Thessaloniki – Hamburg – Gdanjsk – Vilnius – Riga – Tallinn – Helsinki dr. Robert Stüwe","hu":"Az EU-nak jelentős mértékben ösztönöznie kell a régi, az új és a jövőbeli uniós tagállamok közötti nagysebességű transzeurópai személyszállítási hálózatok fejlesztését. A következő hosszú távú uniós költségvetésben e célból növelni kell a pénzügyi forrásokat. A páneurópai személyszállítási folyosók bővítése ösztönözné a gazdaságot és az idegenforgalmat, valamint védené az éghajlatot, mivel az uniós polgárok és látogatók gyakrabban kerülhetik el a légi közlekedést. A kibővített transzeurópai személyszállítási hálózatok a Nyugat és Kelet/Északkelet/Délkelet közötti régi határvonalak leküzdését is segítik, mivel olcsó utazási alternatíva válik elérhetővé, különösen a gazdaságilag gyengébb országokból származó polgárok számára. Az ilyen hálózatok fejlesztését vagy kiépítését az uniós közlekedéspolitika transzeurópai hálózatokra (TEN) vonatkozó programján belül lehetne megszervezni. Ennek jogalapja az Európai Unió működéséről szóló szerződés „Transzeurópai hálózatok” című fejezete (170-172. cikk). Az EU a Kohéziós Alap vagy más alapok segítségével pénzügyi támogatást nyújthat az egyes projektekhez. A következő projekteket kell prioritásként kezelni: Brüsszel – Köln – Frankfurt – Prága – Krakkó – Lviv – Kijev – Párizs – Zürich – Bécs – Budapest – Cluj-Napoca – Odessa – Amszterdam – Frankfurt – München – Zágráb – Szarajev – Prishtina – Szkopje – Szkopje – Szalonik – Hamburg – Gdansk – Vilnius – Riga – Tallinn – Helsinki Dr. Robert Stüwe","it":"L'UE dovrebbe dare un forte impulso allo sviluppo delle reti ferroviarie transeuropee ad alta velocità per passeggeri tra i vecchi, i nuovi e i futuri Stati membri dell'UE. Nel prossimo bilancio a lungo termine dell'UE, le risorse finanziarie dovrebbero essere aumentate a tal fine. L'espansione dei corridoi paneuropei di trasporto passeggeri stimolerebbe sia l'economia e il turismo sia tutelerebbe il clima, dato che i cittadini e i visitatori dell'UE saranno in grado di evitare i viaggi aerei con maggiore frequenza. L'ampliamento delle reti transeuropee dei passeggeri contribuisce inoltre a superare le vecchie linee di confine tra l'Occidente e l'Est/Nord-Est/Sud-Est, in quanto diventa disponibile un'alternativa di viaggio poco costosa, in particolare per i cittadini dei paesi economicamente più deboli. Il miglioramento o la costruzione di tali reti potrebbe essere organizzato nell'ambito del programma per le reti transeuropee (TEN) della politica dei trasporti dell'UE. La base giuridica è il capitolo sulle \"Reti transeuropee\" (articoli da 170 a 172) del trattato sul funzionamento dell'Unione europea. L'UE può fornire sostegno finanziario a singoli progetti con l'aiuto del Fondo di coesione o di altri fondi. I seguenti progetti dovrebbero essere considerati prioritari: — Bruxelles — Colonia — Francoforte — Praga — Cracovia — Lviv — Kiev — Parigi — Zurigo — Vienna — Budapest — Cluj-Napoca — Odessa — Amsterdam — Francoforte — Monaco — Zagabria — Sarajevo — Prishtina — Skopje — Salonicco — Amburgo — Danzica — Vilnius — Riga — Tallinn — Helsinki Dr. Robert Stüwe","lt":"ES turėtų labai paspartinti transeuropinių greitųjų keleivinių geležinkelių tinklų plėtrą tarp senųjų, naujesnių ir būsimų ES valstybių narių. Kitame ilgalaikiame ES biudžete šiam tikslui turėtų būti padidinti finansiniai ištekliai. Išplėtus visos Europos keleivinio transporto koridorius būtų skatinama ekonomika ir turizmas, taip pat būtų apsaugotas klimatas, nes ES piliečiai ir lankytojai galės dažniau išvengti kelionių oro transportu. Išplėsti transeuropiniai keleivių vežimo tinklai taip pat padeda įveikti senas sienos linijas tarp Vakarų ir Rytų/šiaurės/Pietryčių, nes atsiranda nebrangi kelionės alternatyva, ypač ekonomiškai silpnesnių šalių piliečiams. Tokių tinklų tobulinimą arba kūrimą būtų galima organizuoti pagal ES transporto politikos transeuropinių tinklų (TEN) programą. Teisinis pagrindas – Sutarties dėl Europos Sąjungos veikimo skyrius „Transeuropiniai tinklai“ (170-172 str.). ES, padedama Sanglaudos fondo ar kitų fondų, gali teikti finansinę paramą atskiriems projektams. Prioritetais turėtų būti laikomi šie projektai: Briuselis – Kelnas – Frankfurtas – Praha – Krokuva – Lvivas – Kijevas – Paryžius – Ciurichas – Viena – Budapeštas – Klužas-Napoka – Odesa – Amsterdamas – Frankfurtas – Miunchenas – Zagrebas – Sarajevas – Priština – Skopjė – Salonikai – Hamburgas – Gdanskas – Vilnius – Ryga – Talinas – Helsinkis dr. Robert Stüwe","lv":"ES būtu ievērojami jāveicina Eiropas ātrgaitas pasažieru dzelzceļa tīklu attīstība starp vecajām, jaunākajām un nākamajām ES dalībvalstīm. Nākamajā ES ilgtermiņa budžetā šim nolūkam būtu jāpalielina finanšu resursi. Eiropas pasažieru transporta koridoru paplašināšana stimulētu ekonomiku un tūrismu, kā arī aizsargātu klimatu, jo ES iedzīvotāji un apmeklētāji varēs biežāk izvairīties no gaisa transporta. Paplašināti Eiropas pasažieru tīkli arī palīdz pārvarēt vecās robežas līnijas starp rietumiem un austrumiem/dienvidaustrumiem/dienvidaustrumiem, jo kļūst pieejama lēta alternatīva ceļošanai, jo īpaši ekonomiski vājāku valstu iedzīvotājiem. Šādu tīklu uzlabošanu vai izbūvi varētu organizēt ES transporta politikas Eiropas komunikāciju tīklu (TEN) programmas ietvaros. Tā juridiskais pamats ir Līguma par Eiropas Savienības darbību nodaļa “Eiropas komunikāciju tīkli” (170. līdz 172. pants). ES var sniegt finansiālu atbalstu atsevišķiem projektiem ar Kohēzijas fonda vai citu fondu palīdzību. Par prioritāriem būtu jāuzskata šādi projekti: Brisele – Ķelne – Frankfurte – Prāga – Krakova – Ļviva – Kijeva – Parīze – Cīrihe – Vīne – Budapesta – Kluža-Napoka – Odesa – Amsterdama – Frankfurte – Frankfurte – Minhene – Zagreba – Sarajeva – Priština – Skopje – Saloniki – Hamburga – Gdaņska – Viļņa – Rīga – Tallina – Helsinki Dr. Robert Stüwe","mt":"L-UE għandha tagħti spinta kbira lill-iżvilupp ta’ netwerks trans-Ewropej tal-ferroviji ta’ veloċità għolja bejn l-Istati Membri qodma, ġodda u futuri tal-UE. Fil-baġit fit-tul li jmiss tal-UE, ir-riżorsi finanzjarji għandhom jiżdiedu għal dan il-għan. L-espansjoni tal-kurituri tat-trasport tal-passiġġieri pan-Ewropej kemm tistimula l-ekonomija u t-turiżmu kif ukoll tipproteġi l-klima, peress li ċ-ċittadini u l-viżitaturi tal-UE se jkunu jistgħu jevitaw l-ivvjaġġar bl-ajru aktar ta’ spiss. In-netwerks trans-Ewropej tal-passiġġieri estiżi jgħinu wkoll biex jingħelbu l-linji qodma tal-fruntiera bejn il-Punent u l-Lvant/il-Grigal/ix-Xlokk, hekk kif issir disponibbli alternattiva ta’ vvjaġġar mhux għalja, speċjalment għaċ-ċittadini minn pajjiżi ekonomikament aktar dgħajfa. It-titjib jew il-kostruzzjoni ta’ netwerks bħal dawn jistgħu jiġu organizzati fi ħdan il-programm tan-Netwerks Trans-Ewropej (TENs) tal-politika tat-trasport tal-UE. Il-bażi legali għal dan huwa l-kapitolu dwar “Netwerks Trans-Ewropej” (Art. 170 sa Art. 172) fit-Trattat dwar il-Funzjonament tal-Unjoni Ewropea. L-UE tista’ tipprovdi appoġġ finanzjarju għal proġetti individwali bl-għajnuna tal-Fond ta’ Koeżjoni jew fondi oħra. Il-proġetti li ġejjin għandhom jitqiesu bħala prijoritajiet: — Brussell — Köln — Frankfurt — Praga — Krakovja — Lviv — Kiev — Pariġi — Zurich — Vjenna — Budapest — Cluj-Napoca — Odessa — Amsterdam — Frankfurt — Munich — Żagreb — Sarajevo — Pristina — Skopje — Tessaloniki — Hamburg — Gdansk — Vilnius — Riga — Tallinn — Helsinki Dr. Robert Stüwe","nl":"De EU moet de ontwikkeling van trans-Europese hogesnelheidsspoorwegnetten tussen oude, nieuwere en toekomstige lidstaten van de EU op grote schaal stimuleren. In de volgende langetermijnbegroting van de EU moeten hiervoor meer financiële middelen worden uitgetrokken. De uitbreiding van pan-Europese corridors voor passagiersvervoer zou zowel de economie als het toerisme stimuleren en het klimaat beschermen, aangezien EU-burgers en bezoekers vaker luchtreizen zullen kunnen vermijden. Uitgebreide trans-Europese reizigersnetwerken helpen ook oude grenslijnen tussen het westen en het oosten/noordoosten/zuidoosten te overbruggen, aangezien er een goedkoop alternatief voor reizen beschikbaar komt, met name voor burgers uit economisch zwakkere landen. De verbetering of aanleg van dergelijke netwerken zou kunnen worden georganiseerd in het kader van het programma voor trans-Europese netwerken (TEN’s) van het vervoersbeleid van de EU. De rechtsgrondslag hiervoor is het hoofdstuk over „Trans-Europese netwerken” (artikelen 170 tot en met 172) in het Verdrag betreffende de werking van de Europese Unie. De EU kan financiële steun verlenen aan individuele projecten met behulp van het Cohesiefonds of andere fondsen. De volgende projecten moeten als prioritair worden beschouwd: Brussel — Keulen — Frankfurt — Praag — Krakau — Lviv — Kiev — Parijs — Zürich — Wenen — Boedapest — Cluj-Napoca — Odessa — Amsterdam — Frankfurt — München — Zagreb — Sarajevo — Prishtina — Skopje — Thessaloniki — Hamburg — Gdansk — Vilnius — Riga — Tallinn — Helsinki Dr. Robert Stüwe","pl":"UE powinna w ogromnym stopniu przyczynić się do rozwoju transeuropejskich sieci kolei dużych prędkości między starymi, nowszymi i przyszłymi państwami członkowskimi UE. W następnym długoterminowym budżecie UE należy zwiększyć środki finansowe na ten cel. Rozbudowa ogólnoeuropejskich korytarzy transportu pasażerskiego zarówno pobudziłaby gospodarkę i turystykę, jak i chroniłaby klimat, ponieważ obywatele UE i odwiedzający będą mogli częściej unikać podróży lotniczych. Rozbudowane transeuropejskie sieci pasażerskie pomagają również przezwyciężyć stare linie graniczne między Zachodem a Wschodem/Północnym Wschodem/Południowym Wschodem, ponieważ dostępna jest niedroga alternatywa podróżowania, zwłaszcza dla obywateli krajów słabszych gospodarczo. Poprawa lub budowa takich sieci mogłaby zostać zorganizowana w ramach programu transeuropejskich sieci transportowych (TEN) w ramach polityki transportowej UE. Podstawą prawną tych działań jest rozdział „Sieci transeuropejskie” (art. 170-172) Traktatu o funkcjonowaniu Unii Europejskiej. UE może zapewnić wsparcie finansowe dla poszczególnych projektów z pomocą Funduszu Spójności lub innych funduszy. Za priorytetowe należy uznać następujące projekty: Bruksela - Kolonia - Frankfurt - Praga - Kraków - Lwiv - Kijów - Paryż - Zurych - Wiedeń - Budapeszt - Kluż-Napoka - Odesssa - Amsterdam - Frankfurt - Monachium - Monachium - Zagrzeb - Sarajevo - Prishtina - Skopje - Saloniki - Hamburg - Gdańsk - Wilno - Ryga - Tallinn - Helsinki Dr. Robert Stüwe","pt":"A UE deve impulsionar maciçamente o desenvolvimento de redes transeuropeias de transporte ferroviário transeuropeu de passageiros de alta velocidade entre os antigos, os novos e os futuros Estados-Membros da UE. No próximo orçamento de longo prazo da UE, os recursos financeiros devem ser aumentados para este efeito. A expansão dos corredores pan-europeus de transporte de passageiros estimularia a economia e o turismo, bem como protegeria o clima, uma vez que os cidadãos e visitantes da UE poderão evitar o transporte aéreo com maior frequência. As redes transeuropeias alargadas de passageiros também ajudam a ultrapassar as antigas linhas fronteiriças entre o Ocidente e o Leste/Nordeste/Sudeste, à medida que se torna disponível uma alternativa de viagem pouco dispendiosa, especialmente para os cidadãos de países economicamente mais fracos. A melhoria ou a construção dessas redes poderia ser organizada no âmbito do programa das redes transeuropeias (RTE) da política de transportes da UE. A base jurídica para o efeito é o capítulo «Redes Transeuropeias» (artigos 170.º a 172.º) do Tratado sobre o Funcionamento da União Europeia. A UE pode prestar apoio financeiro a projetos individuais com a ajuda do Fundo de Coesão ou de outros fundos. Devem ser considerados prioritários os seguintes projetos: Bruxelas — Colónia — Frankfurt — Praga — Cracóvia — Lviv — Kiev — Paris — Zurique — Viena — Budapeste — Cluj-Napoca — Odessa — Amesterdão — Frankfurt — Munique — Zagrebe — Sarajevo — Pristina — Skopje — Salónica — Hamburgo — Gdansk — Vilnius — Riga — Taline — Helsínquia Dr. Robert Stüwe","ro":"UE ar trebui să stimuleze masiv dezvoltarea rețelelor feroviare transeuropene de mare viteză pentru transportul de călători între vechile, noile și viitoarele state membre ale UE. În următorul buget pe termen lung al UE, resursele financiare ar trebui majorate în acest scop. Extinderea coridoarelor paneuropene de transport de călători ar stimula atât economia și turismul, cât și clima, întrucât cetățenii și vizitatorii UE vor putea evita mai des călătoriile cu avionul. Extinderea rețelelor transeuropene de transport de călători contribuie, de asemenea, la depășirea vechilor linii de frontieră dintre vest și est/Nord-Est/Sud-Est, pe măsură ce devine disponibilă o alternativă ieftină de călătorie, în special pentru cetățenii din țările mai slabe din punct de vedere economic. Îmbunătățirea sau construirea unor astfel de rețele ar putea fi organizată în cadrul programului privind rețelele transeuropene (TEN) al politicii UE în domeniul transporturilor. Temeiul juridic pentru aceasta este capitolul privind „Rețelele transeuropene” (articolele 170-172) din Tratatul privind funcționarea Uniunii Europene. UE poate oferi sprijin financiar pentru proiecte individuale cu ajutorul Fondului de coeziune sau al altor fonduri. Următoarele proiecte ar trebui considerate prioritare: — Bruxelles — Köln — Frankfurt — Praga — Cracovia — Lviv — Kiev — Paris — Zurich — Viena — Budapesta — Cluj-Napoca — Odessa — Amsterdam — Frankfurt — München — Zagreb — Sarajevo — Priștină — Skopje — Salonic — Hamburg — Gdansk — Vilnius — Riga — Tallinn — Helsinki Dr. Robert Stüwe","sk":"EÚ by mala výrazne podporiť rozvoj transeurópskych vysokorýchlostných sietí osobnej železničnej dopravy medzi starými, novšími a budúcimi členskými štátmi EÚ. V budúcom dlhodobom rozpočte EÚ by sa na tento účel mali zvýšiť finančné zdroje. Rozšírenie celoeurópskych koridorov osobnej dopravy by stimulovalo hospodárstvo a cestovný ruch, ako aj chránilo klímu, keďže občania a návštevníci EÚ sa budú môcť častejšie vyhýbať leteckej doprave. Rozšírené transeurópske siete osobnej dopravy takisto pomáhajú prekonávať staré hranice medzi západom a východom/severom/juhovýchodom, keďže je k dispozícii lacná alternatíva cestovania, najmä pre občanov z hospodársky slabších krajín. Zlepšenie alebo výstavba takýchto sietí by sa mohli organizovať v rámci programu transeurópskych sietí (TEN) dopravnej politiky EÚ. Právnym základom je kapitola o transeurópskych sieťach (články 170 až 172) Zmluvy o fungovaní Európskej únie. EÚ môže poskytnúť finančnú podporu jednotlivým projektom s pomocou Kohézneho fondu alebo iných fondov. Za prioritné by sa mali považovať tieto projekty: Brusel – Kolín – Frankfurt – Praha – Krakov – Lviv – Kyjev – Paríž – Zürich – Viedeň – Viedeň – Budapešť – Kluž – Odesa – Amsterdam – Frankfurt – Mníchov – Záhreb – Sarajevo – Priština – Skopje – Solún – Hamburg – Gdansk – Vilnius – Riga – Tallinn – Dr. Robert Stüwe","sl":"EU bi morala močno spodbujati razvoj vseevropskega železniškega omrežja za visoke hitrosti med starimi, novejšimi in prihodnjimi državami članicami EU. V naslednjem dolgoročnem proračunu EU bi bilo treba v ta namen povečati finančna sredstva. Razširitev vseevropskih koridorjev za potniški promet bi spodbudila gospodarstvo in turizem ter varovala podnebje, saj se bodo državljani in obiskovalci EU lahko pogosteje izogibali potovanju z letalom. Razširjena vseevropska potniška omrežja prispevajo tudi k premagovanju starih mejnih povezav med zahodom in vzhodom/severovzhodom/jugovzhodom, saj je na voljo poceni možnost potovanja, zlasti za državljane iz gospodarsko šibkejših držav. Izboljšanje ali izgradnja takih omrežij bi se lahko organizirala v okviru programa vseevropskih omrežij (TEN) prometne politike EU. Pravna podlaga za to je poglavje o vseevropskih omrežjih (členi 170 do 172) Pogodbe o delovanju Evropske unije. EU lahko zagotovi finančno podporo za posamezne projekte s pomočjo Kohezijskega sklada ali drugih skladov. Naslednje projekte je treba obravnavati kot prednostne: —Bruselj - Köln - Frankfurt - Praga - Krakov - Lviv - Kijev - Pariz - Zürich - Dunaj - Budimpešta - Cluj-Napoca - Odessa - Amsterdam - Frankfurt-München - Zagreb - Sarajevo - Priština - Skopje - Solun- Hamburg - Gdansk-Vilna - Riga-Talin - Helsinški dr. Robert Stüwe","sv":"EU bör kraftigt främja utvecklingen av transeuropeiska järnvägsnät för persontrafik med höghastighetståg mellan gamla, nyare och framtida EU-medlemsstater. I EU:s nästa långtidsbudget bör de ekonomiska resurserna ökas för detta ändamål. En utvidgning av de alleuropeiska passagerartransportkorridorerna skulle både stimulera ekonomin och turismen och skydda klimatet, eftersom EU:s medborgare och besökare kommer att kunna undvika flygresor oftare. Utvidgade transeuropeiska persontrafiknät bidrar också till att överbrygga gamla gränslinjer mellan väst och öst/nordost/sydöstra/sydöstra, eftersom ett billigt resalternativ blir tillgängligt, särskilt för medborgare från ekonomiskt svagare länder. Förbättring eller uppbyggnad av sådana nät skulle kunna organiseras inom ramen för programmet för de transeuropeiska näten (TEN) inom EU:s transportpolitik. Den rättsliga grunden för detta är kapitlet om transeuropeiska nät (artiklarna 170–172) i fördraget om Europeiska unionens funktionssätt. EU kan ge ekonomiskt stöd till enskilda projekt med hjälp av Sammanhållningsfonden eller andra fonder. Följande projekt bör betraktas som prioriterade: — Bryssel – Köln-Frankfurt – Prag – Kraków – Lviv – Kiev – Paris – Zürich – Wien – Budapest – Cluj-Napoca – Odessa – Amsterdam – Frankfurt – München – Zagreb – Sarajevo – Prishtina – Skopje – Thessaloniki – Hamburg – Gdansk – Vilnius – Riga – Tallinn – Helsingfors Dr. Robert Stüwe"}},"title":{"en":"Creating high-speed passenger rail connections between older, newer and future EU member states","machine_translations":{"bg":"Създаване на високоскоростни пътнически железопътни връзки между по-стари, по-нови и бъдещи държави – членки на ЕС","cs":"Vytvoření vysokorychlostního železničního spojení pro osobní dopravu mezi staršími, novějšími a budoucími členskými státy EU","da":"Etablering af højhastighedsjernbaneforbindelser mellem ældre, nyere og fremtidige EU-lande","de":"Schaffung von Hochgeschwindigkeits-Schienenpersonenverbindungen zwischen älteren, neueren und künftigen EU-Mitgliedstaaten","el":"Δημιουργία σιδηροδρομικών συνδέσεων υψηλής ταχύτητας μεταξύ παλαιότερων, νεότερων και μελλοντικών κρατών μελών της ΕΕ","es":"Creación de conexiones ferroviarias de pasajeros de alta velocidad entre los Estados miembros de la UE más antiguos, nuevos y futuros","et":"Kiirraudteeühenduste loomine vanemate, uuemate ja tulevaste ELi liikmesriikide vahel","fi":"Suurnopeusjunayhteyksien luominen vanhempien, uudempien ja tulevien EU:n jäsenvaltioiden välille","fr":"Créer des liaisons ferroviaires de transport de voyageurs à grande vitesse entre les anciens, les nouveaux et les futurs États membres de l’UE","ga":"Naisc ardluais iarnróid do phaisinéirí a chruthú idir Ballstáit níos sine, níos nuaí agus na Ballstáit a bheidh ann amach anseo","hr":"Stvaranje brzih putničkih željezničkih veza između starijih, novijih i budućih država članica EU-a","hu":"Nagysebességű vasúti összeköttetések kialakítása a régebbi, az újabb és a jövőbeli uniós tagállamok között","it":"Creare collegamenti ferroviari ad alta velocità per passeggeri tra gli Stati membri dell'UE più vecchi, nuovi e futuri","lt":"Greitųjų keleivinių geležinkelių jungčių tarp senesnių, naujesnių ir būsimų ES valstybių narių kūrimas","lv":"Ātrgaitas dzelzceļa savienojumu izveide starp vecākām, jaunākām un nākamajām ES dalībvalstīm","mt":"Il-ħolqien ta’ konnessjonijiet ferrovjarji tal-passiġġieri b’veloċità għolja bejn stati membri tal-UE aktar antiki, ġodda u futuri","nl":"Aanleg van hogesnelheidspassagiersverbindingen tussen oude, nieuwere en toekomstige EU-lidstaten","pl":"Tworzenie szybkich pasażerskich połączeń kolejowych między starszymi, nowszymi i przyszłymi państwami członkowskimi UE","pt":"Criação de ligações ferroviárias de alta velocidade para os passageiros entre os Estados-Membros mais antigos, os mais recentes e os futuros Estados-Membros da UE","ro":"Crearea de conexiuni feroviare de mare viteză pentru pasageri între vechile, noile și viitoarele state membre ale UE","sk":"Vytvorenie vysokorýchlostných osobných železničných spojení medzi staršími, novšími a budúcimi členskými štátmi EÚ","sl":"Vzpostavitev visokohitrostnih potniških železniških povezav med starejšimi, novejšimi in prihodnjimi državami članicami EU","sv":"Att skapa höghastighetsförbindelser för persontrafik mellan äldre, nyare och framtida EU-medlemsstater"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×