Impronta digitale

Il testo che segue è una rappresentazione abbreviata e in versione hash di questo contenuto. È utile assicurarsi che il contenuto non sia stato manomesso, in quanto anche una singola modifica darebbe luogo a un valore completamente diverso.

Valore: 79cd234af9d92fbcabed8aeb2c48557e34c756578531959c53c34b45e76bd852

Fonte: {"body":{"en":"The lack of strict and shared regulations in terms of fiscality led to legal grey areas that only benefit private interests. Tax-cuts and fiscal optimization became the spearhead of some countries' economy within the EU. Those tax-havens are the Netherlands, Luxembourg, Ireland and Malta.\n\nIn 2019, Italy lost 24 billion of tax profits among which 3.4 billion went to the Netherlands. Worst, these practices lead to a race to the bottom regarding fiscality.\n\nAnd because fiscal matters in the EU need to be voted unanimously, courageous reforms are impossible to implement.\n\nGovernments of the EU repeated for years that we didn't have enough money for hospitals, schools, police, defense and research and preached austerity instead of fighting for fairer taxation.\n\nA dire political choice that is leading to a distrust in the EU, it's institution and the promises held by the European project.\n\nI want the end of the tax heavens within the EU and the creation of an EU of fiscality. To this end, I propose :\n\n- A tax of 5% on the total revenue obtained in non-tax haven countries by companies that have a subsidiary company in a EU tax-haven (Netherlands, Luxembourg, Ireland and Malta).\n- A tax of 7% on the total revenue obtained in non-tax haven countries by companies that have their headquarters in a EU tax-haven (Netherlands, Luxembourg, Ireland and Malta).\n- The end of the unanimous vote for fiscal matters in the EU to allow more flexibility to reform.","machine_translations":{"bg":"Липсата на строги и споделени разпоредби по отношение на данъчното облагане доведе до правни „сиви зони“, които са от полза само за частни интереси. Намаляването на данъците и фискалната оптимизация станаха движеща сила за икономиката на някои държави в рамките на ЕС. Тези данъчни убежища са Нидерландия, Люксембург, Ирландия и Малта. През 2019 г. Италия е загубила 24 милиарда данъчни печалби, от които 3,4 милиарда са за Нидерландия. Най-лошите, тези практики водят до надпревара за достигане на най-ниски равнища по отношение на фискалната ефективност. И тъй като фискалните въпроси в ЕС трябва да бъдат гласувани единодушно, смелите реформи са невъзможни за изпълнение. Правителствата на ЕС повтаряха от години, че не разполагахме с достатъчно средства за болници, училища, полиция, отбрана и научни изследвания и проточиха строги икономии, вместо да се борим за по-справедливо данъчно облагане. Бедствен политически избор, който води до недоверие в ЕС, неговата институция и обещанията, поети от европейския проект. Искам да се сложи край на данъчните убежища в рамките на ЕС и да се създаде ЕС на фискална дисциплина. За тази цел предлагам: Данък в размер на 5 % върху общите приходи, получени в държави, които не са данъчни убежища, от дружества, които имат дъщерно дружество в данъчни убежища в ЕС (Нидерландия, Люксембург, Ирландия и Малта). —Данък в размер на 7 % върху общите приходи, получени в държави, различни от данъчни убежища, от дружества със седалище в държава от ЕС за данъчни цели (Нидерландия, Люксембург, Ирландия и Малта). — Краят на единодушното гласуване по фискалните въпроси в ЕС, за да се даде възможност за по-голяма гъвкавост на реформите.","cs":"Neexistence přísných a sdílených předpisů, pokud jde o daňovou stránku, vedla k právním šedým zónám, z nichž mají prospěch pouze soukromé zájmy. Daňové škrty a fiskální optimalizace se staly průkopníkem hospodářství některých zemí v rámci EU. Těmito daňovými ráji jsou Nizozemsko, Lucembursko, Irsko a Malta. V roce 2019 přišlo Itálie o 24 miliard daňových zisků, z nichž 3,4 miliardy připadlo do Nizozemska. Nejhorší je, že tyto praktiky vedou k závodu o co nejnižší daňovou zátěž. A vzhledem k tomu, že o fiskálních záležitostech v EU je třeba hlasovat jednomyslně, odvážné reformy nelze provést. Vlády EU již řadu let opakovaly, že nemáme dostatek finančních prostředků na nemocnice, školy, policii, obranu a výzkum a chválíme úsporná opatření místo toho, abychom bojovali za spravedlivější zdanění. Zoufalá politická volba, která vede k nedůvěře v EU, její instituci a sliby evropského projektu. Chci ukončit daňové ráje v rámci EU a vytvořit daňovou unii. Za tímto účelem navrhuji: —Daň ve výši 5 % z celkových příjmů získaných v nedaňových rájích společnostmi, které mají dceřinou společnost v daňovém státě EU (Nizozemsko, Lucembursko, Irsko a Malta). —Daň ve výši 7 % z celkových příjmů získaných v nedaňových rájích společnostmi, které mají své sídlo v daňovém režimu EU (Nizozemsko, Lucembursko, Irsko a Malta). Ukončení jednomyslného hlasování o fiskálních záležitostech v EU s cílem umožnit větší flexibilitu při reformách.","da":"Manglen på strenge og fælles regler med hensyn til fiskalitet førte til juridiske gråzoner, der kun gavner private interesser. Skattenedsættelser og finanspolitisk optimering blev spydspids for visse landes økonomi i EU. Disse skattely er Nederlandene, Luxembourg, Irland og Malta. I 2019 mistede Italien 24 mia. EUR i skatteindtægter, hvoraf 3.4 mia. gik til Nederlandene. De værste former for praksis fører til et kapløb mod bunden med hensyn til fiskalitet. Og fordi finanspolitiske spørgsmål i EU skal stemmes enstemmigt, er modige reformer umulige at gennemføre. Regeringerne i EU har i årevis gentaget, at vi ikke havde nok penge til hospitaler, skoler, politi, forsvar og forskning og foregreb økonomiske stramninger i stedet for at kæmpe for en mere retfærdig beskatning. Et forfærdeligt politisk valg, der fører til mistillid til EU, EU's institution og det europæiske projekts løfter. Jeg ønsker, at skattely i EU ophører, og at der oprettes et EU med fiskalitet. Med henblik herpå foreslår jeg: — En skat på 5 % af de samlede indtægter i lande uden skattely for selskaber, der har et datterselskab i et skattely i EU (Nederlandene, Luxembourg, Irland og Malta). — En skat på 7 % af de samlede indtægter, som virksomheder, der har hovedsæde i et skattely i EU (Nederlandene, Luxembourg, Irland og Malta), har opnået i lande uden for skattevæsenet. — Afslutningen på den enstemmige afstemning om finanspolitiske spørgsmål i EU for at give større fleksibilitet til reformer.","de":"Das Fehlen strenger und gemeinsamer Vorschriften in Bezug auf die Steuerbarkeit führte zu rechtlichen Grauzonen, die nur privaten Interessen zugutekommen. Steuersenkungen und fiskalische Optimierung wurden zum Vorreiter der Wirtschaft einiger Länder in der EU. Bei diesen Steueroasen handelt es sich um die Niederlande, Luxemburg, Irland und Malta. Im Jahr 2019 verlor Italien 24 Milliarden Steuergewinne, von denen 3.4 Mrd. in die Niederlande gingen. Schlimmstenfalls führen diese Praktiken zu einem Wettlauf nach unten bei der Haushaltspolitik. Und da Haushaltsfragen in der EU einstimmig beschlossen werden müssen, können mutige Reformen nicht umgesetzt werden. Die Regierungen der EU haben jahrelang wiederholt, dass wir nicht genügend Geld für Krankenhäuser, Schulen, Polizei, Verteidigung und Forschung haben und Sparmaßnahmen vorgezogen haben, anstatt sich für eine gerechtere Besteuerung einzusetzen. Eine schwierige politische Entscheidung, die zu Misstrauen gegenüber der EU, ihrer Institution und den Versprechen des europäischen Projekts führt. Ich möchte das Ende der Steueroasen in der EU und die Schaffung einer EU der Fiskalpolitik. Zu diesem Zweck schlage ich vor, — Eine Steuer in Höhe von 5 % auf die Gesamteinnahmen von Unternehmen, die eine Tochtergesellschaft in einem Steueroasen in der EU haben (Niederlande, Luxemburg, Irland und Malta). — Eine Steuer in Höhe von 7 % auf die Gesamteinnahmen von Unternehmen, die ihren Hauptsitz in einem Steueroasen in der EU haben (Niederlande, Luxemburg, Irland und Malta), in Ländern außerhalb der Steueroasen. — Das Ende der einstimmigen Beschlussfassung für finanzpolitische Fragen in der EU, um mehr Flexibilität bei Reformen zu ermöglichen.","el":"Η έλλειψη αυστηρών και κοινών ρυθμίσεων όσον αφορά τη φορολογική επιβάρυνση οδήγησε σε νομικές γκρίζες περιοχές που ωφελούν μόνο ιδιωτικά συμφέροντα. Οι φορολογικές περικοπές και η δημοσιονομική βελτιστοποίηση έγιναν η αιχμή του δόρατος της οικονομίας ορισμένων χωρών εντός της ΕΕ. Οι εν λόγω φορολογικοί παράδεισοι είναι οι Κάτω Χώρες, το Λουξεμβούργο, η Ιρλανδία και η Μάλτα. Το 2019, η Ιταλία απώλεσε 24 δισεκατομμύρια φορολογικά κέρδη, εκ των οποίων 3.4 δισεκατομμύρια διατέθηκαν στις Κάτω Χώρες. Το χειρότερο, οι πρακτικές αυτές οδηγούν σε εξίσωση προς τα κάτω όσον αφορά τη φορολογική επιβάρυνση. Και επειδή τα δημοσιονομικά ζητήματα στην ΕΕ πρέπει να ψηφίζονται ομόφωνα, είναι αδύνατον να εφαρμοστούν τολμηρές μεταρρυθμίσεις. Οι κυβερνήσεις της ΕΕ επαναλαμβάνουν εδώ και χρόνια ότι δεν διαθέτουμε επαρκή χρήματα για τα νοσοκομεία, τα σχολεία, την αστυνομία, την άμυνα και την έρευνα και προκατείχαμε τη λιτότητα αντί να αγωνιστούμε για δικαιότερη φορολόγηση. Μια δεινή πολιτική επιλογή που οδηγεί σε δυσπιστία προς την ΕΕ, το θεσμικό της όργανο και τις υποσχέσεις του ευρωπαϊκού εγχειρήματος. Θέλω να δοθεί τέλος στους φορολογικούς παραδείσους εντός της ΕΕ και να δημιουργηθεί μια ΕΕ φορολογικού χαρακτήρα. Για τον σκοπό αυτό, προτείνω: Φόρος 5 % επί των συνολικών εσόδων που αποκτώνται σε χώρες μη φορολογικού παραδείσου από εταιρείες που έχουν θυγατρική εταιρεία σε φορολογικό παραδείσο της ΕΕ (Κάτω Χώρες, Λουξεμβούργο, Ιρλανδία και Μάλτα). — Φόρος 7 % επί των συνολικών εσόδων που αποκτώνται σε χώρες μη φορολογικού παραδείσου από εταιρείες που έχουν την έδρα τους σε φορολογικό παράδεισο της ΕΕ (Κάτω Χώρες, Λουξεμβούργο, Ιρλανδία και Μάλτα). — Το τέλος της ομόφωνης ψηφοφορίας για φορολογικά θέματα στην ΕΕ, ώστε να επιτραπεί μεγαλύτερη ευελιξία στις μεταρρυθμίσεις.","en":"The lack of strict and shared regulations in terms of taxation led to legal areas that only benefit private interests. Tax-cuts and fiscal optimisation became the spearhead of some counterparty’s economy within the EU. Those tax-havens are the Netherlands, Luxembourg, Ireland and Malta. In 2019, Italy lost 24 trillion of tax profits among which 3.4 trillion went to the Netherlands. Worst, these practices lead to a race to the bottom regarding taxation. And since tax matters in the EU need to be voted unanimously, courageous reforms are impossible to implement. Governments of the EU repeated for years that we didn’t have money for hospitals, schools, police, defence and research and anticipated integrity of fighting for taxation. To say political choice that is leading to a distrust in the EU, it’s institution and the promise held by the European project. I want the end of the tax heavens within the EU and the creation of an EU of taxation. To this end, I propose: — A tax of 6 % on the total revenue generated in non-tax haven countries by companies that have a subsidiary company in an EU tax-haven (Netherlands, Luxembourg, Ireland and Malta). — A tax of 10 % on the total revenue generated in non-tax haven countries by companies that have their headquarters in a EU tax-haven (Netherlands, Luxembourg, Ireland and Malta). — The end of the unanimous vote for fiscal matters in the EU to allow more flexibility to reform.","es":"La falta de normas estrictas y compartidas en términos de fiscalidad dio lugar a zonas jurídicas grises que solo benefician a intereses privados. Los recortes fiscales y la optimización fiscal se convirtieron en la vanguardia de la economía de algunos países dentro de la UE. Estos paraísos fiscales son los Países Bajos, Luxemburgo, Irlanda y Malta. En 2019, Italia perdió 24 000 millones de beneficios fiscales, de los cuales 3 400 millones se destinaron a los Países Bajos. Lo que es peor, estas prácticas conducen a una carrera a la baja por lo que respecta a la fiscalidad. Y porque las cuestiones presupuestarias de la UE deben votarse por unanimidad, es imposible llevar a cabo reformas valientes. Los gobiernos de la UE reiteraron durante años que no disponíamos de suficiente dinero para hospitales, escuelas, policía, defensa e investigación y presionado la austeridad en lugar de luchar por una fiscalidad más justa. Una nefasta decisión política que está provocando una desconfianza en la UE, en su institución y en las promesas del proyecto europeo. Quiero el fin de los paraísos fiscales en la UE y la creación de una UE de fiscalidad. A tal fin, propongo: — Un impuesto del 5 % sobre los ingresos totales obtenidos en países no sujetos a impuestos por empresas que tienen una filial en un paraíso fiscal de la UE (Países Bajos, Luxemburgo, Irlanda y Malta). Un impuesto del 7 % sobre el total de ingresos obtenidos en países no sujetos a impuestos por empresas que tienen su sede en un paraíso fiscal de la UE (Países Bajos, Luxemburgo, Irlanda y Malta). El fin de la votación por unanimidad en materia fiscal en la UE para permitir una mayor flexibilidad a la hora de reformar.","et":"Rangete ja ühiste maksualaste eeskirjade puudumine tõi kaasa õiguslikud hallid valdkonnad, mis toovad kasu üksnes erahuvidele. Maksukärped ja eelarve optimeerimine said mõne riigi majanduse juhtivaks jõuks ELis. Need maksuparadiisid on Madalmaad, Luksemburg, Iirimaa ja Malta. Itaalia kaotas 2019. aastal 24 miljardit maksutulu, millest 3,4 miljardit läks Madalmaadesse. Halvimal juhul viivad need tavad võidujooksuni madalaimate maksumäärade suunas. Kuna ELi eelarveküsimused tuleb ühehäälselt hääletusele panna, on julgeid reforme võimatu ellu viia. ELi liikmesriikide valitsused kordasid juba aastaid, et meil ei olnud haiglatele, koolidele, politseile, kaitsele ja teadusuuringutele piisavalt raha, ning nägid ette kokkuhoiumeetmeid, selle asemel et võidelda õiglasema maksustamise vastu. Karm poliitiline valik, mis toob kaasa usaldamatuse ELi, selle institutsiooni ja Euroopa projekti lubaduste suhtes. Ma tahan, et ELis lõpeksid maksuparadiisid ja loodaks fiskaalne EL. Selleks teen järgmised ettepanekud: 5 % suurune maks kogutulult, mis saadakse maksuparadiisivälistes riikides äriühingutelt, kellel on ELi maksuparadiisis tütarettevõtja (Madalmaad, Luksemburg, Iirimaa ja Malta). 7 % suurune maks kogutulult, mis saadakse maksuparadiisivälistest riikidest äriühingutelt, mille peakorter asub ELi maksuparadiisi riikides (Madalmaad, Luksemburg, Iirimaa ja Malta). -Ühehäälse hääletamise lõpetamine ELi eelarveküsimustes, et võimaldada reformideks suuremat paindlikkust.","fi":"Tiukkojen ja yhteisten verosäännösten puute johti oikeudellisesti harmaisiin alueisiin, jotka hyödyttävät vain yksityisiä etuja. Veroleikkauksista ja verotuksen optimoinnista tuli joidenkin maiden talouden kärjessä eu:ssa. Nämä veroparatiisit ovat Alankomaat, Luxemburg, Irlanti ja Malta. Italia menetti vuonna 2019 verotuloja 24 miljardia euroa, joista 3,4 miljardia meni Alankomaihin. Pahimmillaan nämä käytännöt johtavat kilpailuun alhaisimmasta verotuksellisuudesta. Koska EU:n finanssipoliittisista asioista on äänestettävä yksimielisesti, rohkeita uudistuksia ei voida panna täytäntöön. EU:n hallitukset toistivat jo vuosia, että meillä ei ollut riittävästi rahaa sairaaloille, kouluille, poliisille, puolustukselle ja tutkimukselle ja että meillä oli säästötoimia sen sijaan, että ne olisivat pyrkineet oikeudenmukaisempaan verotukseen. Syvä poliittinen valinta, joka johtaa epäluottamukseen eu:hun, sen toimielimeen ja Eurooppa-hankkeen lupauksiin. Haluan lopettaa veroparatiisit eu:ssa ja luoda verotuksellisen EU:n. Tätä varten ehdotan seuraavaa: 5 prosentin vero niiden yhtiöiden muista kuin veroparatiiseista saamista kokonaistuloista, joilla on tytäryhtiö EU:n veroparatiiseissa (Alankomaat, Luxemburg, Irlanti ja Malta). 7 prosentin vero niiden yritysten muista kuin veroparatiiseista saamista kokonaistuloista, joiden päätoimipaikka on EU:n veroparatiiseissa (Alankomaat, Luxemburg, Irlanti ja Malta). Yksimielisen päätöksen päättyminen veroasioissa eu:ssa, jotta uudistusta voidaan joustavoittaa.","fr":"L’absence de règles strictes et partagées en matière de fiscalité a conduit à des zones d’ombre juridiques qui ne profitent qu’aux intérêts privés. Les réductions fiscales et l’optimisation fiscale sont devenues le fer de lance de l’économie de certains pays de l’UE. Ces paradis fiscaux sont les Pays-Bas, le Luxembourg, l’Irlande et Malte. En 2019, l’Italie a perdu 24 milliards de bénéfices fiscaux, dont 3.4 milliards aux Pays-Bas. Pire, ces pratiques conduisent à un nivellement par le bas en ce qui concerne la fiscalité. Et parce que les questions budgétaires dans l’UE doivent être votées à l’unanimité, il est impossible de mettre en œuvre des réformes courageuses. Les gouvernements de l’UE ont répété depuis des années que nous n’avions pas assez d’argent pour les hôpitaux, les écoles, la police, la défense et la recherche et prévenu l’austérité plutôt que de lutter pour une fiscalité plus juste. Un choix politique désastreux qui conduit à une méfiance à l’égard de l’UE, de son institution et des promesses du projet européen. Je veux la fin des paradis fiscaux au sein de l’UE et la création d’une Union de la finance. À cette fin, je propose: — Un impôt de 5 % sur les recettes totales obtenues dans des pays non paradis fiscaux par des sociétés ayant une filiale dans un paradis fiscal de l’UE (Pays-Bas, Luxembourg, Irlande et Malte). — Une taxe de 7 % sur les recettes totales obtenues dans les pays non paradis fiscaux par les entreprises ayant leur siège social dans un paradis fiscal de l’UE (Pays-Bas, Luxembourg, Irlande et Malte). Fin du vote à l’unanimité sur les questions budgétaires dans l’UE afin de permettre une plus grande flexibilité dans les réformes.","ga":"Ós rud é nach bhfuil rialacháin dhiana chomhroinnte ann ó thaobh na fioscachachta de, tá limistéir liatha dlíthiúla ann nach dtéann chun tairbhe ach do leasanna príobháideacha. Ba iad ciorruithe cánach agus barrfheabhsú fioscach an ceannródaí ar gheilleagar roinnt tíortha laistigh den AE. Is iad an Ísiltír, Lucsamburg, Éire agus Málta na cánacha sin. In 2019, chaill an Iodáil 24 billiún brabús cánach agus chuaigh 3.4 billiún díobh sin go dtí an Ísiltír. Is measa, tagann rás go dtí an bun maidir le fiosracht as na cleachtais seo. Agus toisc gur gá vótáil d’aon toil ar chúrsaí fioscacha san Aontas, ní féidir athchóirithe misniúla a chur chun feidhme. D’athdhearbhaigh rialtais an Aontais Eorpaigh ar feadh na mblianta nach raibh go leor airgid againn d’ospidéil, do scoileanna, do phóilíní, do chosaint agus do thaighde agus ní raibh dóthain airgid againn in ionad an chomhraic ar mhaithe le cánachas níos cothroime. Dianrogha pholaitiúil as a n-eascraíonn mímhuinín san Aontas Eorpach, institiúid agus na gealltanais atá ag tionscadal na hEorpa. Is mian liom go gcuirfí deireadh leis na flaithis chánach laistigh den Aontas agus go gcruthófaí AE fioscach. Chuige sin, molaim: — Cáin 5 % ar iomlán an ioncaim arna fháil i dtíortha neamhchánach ag cuideachtaí a bhfuil fochuideachta acu i gcáin AE (an Ísiltír, Lucsamburg, Éire agus Málta). — Cáin 7 % ar an ioncam iomlán arna fháil i dtíortha neamhchánach ag cuideachtaí a bhfuil a gceanncheathrú acu féin i gcáin AE (an Ísiltír, Lucsamburg, Éire agus Málta). — Má chuirtear deireadh leis an vóta d’aon toil maidir le hábhair fhioscacha san Aontas, d’fhonn níos mó solúbthachta a thabhairt don athchóiriú.","hr":"Nedostatak strogih i zajedničkih propisa u pogledu porezne opravdanosti doveo je do pravnih sivih područja od kojih korist imaju samo privatni interesi. Porezni rezovi i fiskalna optimizacija postali su predvodnici gospodarstva nekih zemalja unutar EU-a. Te su porezne oaze Nizozemska, Luksemburg, Irska i Malta. Italija je 2019. izgubila 24 milijarde poreznih prihoda, od čega je 3,4 milijarde otišlo u Nizozemsku. Najgore, te prakse dovode do utrke prema dnu kad je riječ o fiskalnosti. Budući da se o fiskalnim pitanjima u EU-u treba jednoglasno glasovati, nije moguće provesti hrabre reforme. Vlade EU-a godinama su ponavljale da nismo imali dovoljno novca za bolnice, škole, policiju, obranu i istraživanje, a ne za borbu protiv pravednijeg oporezivanja. Nevjerojatna politička odluka koja dovodi do nepovjerenja u EU, njegovu instituciju i obećanja europskog projekta. Želim kraj poreznih oaza unutar EU-a i stvaranje EU-a fiskalne politike. U tu svrhu predlažem sljedeće: —Porez od 5 % na ukupne prihode koje su u zemljama koje nisu porezni obveznici ostvarila društva koja imaju društvo kćer u poreznim oazama EU-a (Nizozemska, Luksemburg, Irska i Malta). —Porez od 7 % na ukupne prihode koje su u zemljama koje nisu porezni obveznici ostvarila poduzeća sa sjedištem u poreznim oazama EU-a (Nizozemska, Luksemburg, Irska i Malta). — Kraj jednoglasnog odlučivanja o fiskalnim pitanjima u EU-u kako bi se omogućila veća fleksibilnost za reforme.","hu":"A szigorú és közös költségvetési szabályozás hiánya olyan jogi szürke területeket eredményezett, amelyek csak a magánérdekeket szolgálják. Egyes országok gazdaságának éllovasává váltak az adócsökkentések és az adóoptimalizálás az EU-n belül. Ezek az adóparadicsomok Hollandia, Luxemburg, Írország és Málta. 2019-ben Olaszország 24 milliárd adóbevétel-kiesést szenvedett el, ebből 3,4 milliárdot Hollandiába. Legrosszabb, hogy ezek a gyakorlatok negatív versenyt eredményeznek a fiskális rendszer tekintetében. És mivel az EU-ban egyhangú szavazásra van szükség a fiskális kérdésekről, a bátor reformok végrehajtása lehetetlen. Az EU kormányai évek óta megismételték, hogy nem áll rendelkezésünkre elegendő pénz a kórházak, az iskolák, a rendőrség, a védelem és a kutatás számára, és a méltányosabb adózásért folytatott küzdelem helyett megszorításokat fogalmaztak meg. Szörnyű politikai döntés, amely bizalmatlansághoz vezet az EU-ban, annak intézményében és az európai projekt ígéreteiben. Szeretném, ha véget vetnék az adóparadicsomoknak az EU-n belül, és létre akarom hozni az EU fiskális rendszerét. Ennek érdekében a következőket javaslom: Az uniós adóparadicsomokban leányvállalattal rendelkező vállalatok (Hollandia, Luxemburg, Írország és Málta) által a nem adóparadicsomokban szerzett összbevételre kivetett 5 %-os adó. Az uniós adóparadicsomokban székhellyel rendelkező vállalatok (Hollandia, Luxemburg, Írország és Málta) által a nem adóparadicsomokban szerzett összbevételre kivetett 7 %-os adó. Az EU-ban a költségvetési kérdésekre vonatkozó egyhangú szavazás vége, ami nagyobb rugalmasságot tesz lehetővé a reformok terén.","it":"La mancanza di norme rigorose e condivise in termini di bilancio ha portato a zone giuridiche grigie che vanno a esclusivo vantaggio degli interessi privati. I tagli fiscali e l'ottimizzazione fiscale sono diventati il primato dell'economia di alcuni paesi all'interno dell'UE. Tali paradisi fiscali sono i Paesi Bassi, il Lussemburgo, l'Irlanda e Malta. Nel 2 019 l'Italia ha perso 24 miliardi di utili fiscali, di cui 3.4 miliardi sono andati ai Paesi Bassi. Nel peggiore dei casi, queste pratiche portano a una corsa al ribasso per quanto riguarda la fiscalità. E poiché le questioni di bilancio nell'UE devono essere votate all'unanimità, è impossibile attuare riforme coraggiose. I governi dell'UE hanno ripetuto per anni che non avevamo abbastanza soldi per ospedali, scuole, polizia, difesa e ricerca e abbiamo preteso l'austerità invece di lottare per una tassazione più equa. Una scelta politica disastrosa che porta a una sfiducia nei confronti dell'UE, della sua istituzione e delle promesse del progetto europeo. Voglio la fine dei paradisi fiscali all'interno dell'UE e la creazione di un'UE di bilancio. A tal fine, propongo di: — Un'imposta del 5 % sul totale dei ricavi ottenuti nei paesi di paradisi fiscali dalle società che hanno una società controllata in un paradiso fiscale dell'UE (Paesi Bassi, Lussemburgo, Irlanda e Malta). — Un'imposta del 7 % sul totale delle entrate ottenute nei paesi di paradisi fiscali dalle società con sede in un paradiso fiscale dell'UE (Paesi Bassi, Lussemburgo, Irlanda e Malta). — La fine del voto all'unanimità sulle questioni di bilancio nell'UE per consentire una maggiore flessibilità nelle riforme.","lt":"Dėl griežtų ir bendrų fiskalinių taisyklių nebuvimo atsirado teisinių neaiškumų, kurie naudingi tik privatiems interesams. Mokesčių mažinimas ir mokesčių optimizavimas tapo kai kurių ES šalių ekonomikos varomąja jėga. Šios mokesčių rovės yra Nyderlandai, Liuksemburgas, Airija ir Malta. 2019 m. Italija prarado 24 mlrd. mokestinių pajamų, iš kurių 3,4 mlrd. atiteko Nyderlandams. Blogiausia, ši praktika lemia lenktynes dėl žemesnių fiskalinių sąlygų. Kadangi dėl fiskalinių klausimų ES turi būti balsuojama vieningai, drąsių reformų įgyvendinti neįmanoma. Daugelį metų ES vyriausybės pakartojo, kad neturėjome pakankamai pinigų ligoninėms, mokykloms, policijai, gynybai ir moksliniams tyrimams, ir iš anksto laikėsi griežto taupymo priemonių, o ne kovojo už teisingesnį apmokestinimą. Skaudus politinis pasirinkimas, dėl kurio kyla nepasitikėjimas ES, jos institucija ir Europos projekto pažadai. Noriu, kad ES nebeliktų mokesčių rojų ir kad būtų sukurta fiskalinė ES. Šiuo tikslu siūlau: — 5 % mokestis nuo visų pajamų, kurias nemokestinėse šalyse gauna bendrovės, turinčios patronuojamąją bendrovę ES mokesčių rojuje (Nyderlandai, Liuksemburgas, Airija ir Malta). — 7 % mokestis nuo visų pajamų, kurias nemokestinėse šalyse gauna bendrovės, kurių būstinė yra ES mokesčių rojuje (Nyderlandai, Liuksemburgas, Airija ir Malta). — Baigiant vienbalsį balsavimą dėl fiskalinių klausimų ES, kad būtų galima lanksčiau vykdyti reformas.","lv":"Stingra un kopīga regulējuma trūkums attiecībā uz fiskālitāti noveda pie juridiski “pelēkām zonām”, kas nāk par labu tikai privātām interesēm. Nodokļu samazinājumi un fiskālā optimizācija kļuva par dažu ES valstu ekonomikas virzītājspēku. Šīs nodokļu oāzes ir Nīderlande, Luksemburga, Īrija un Malta. Itālija 2019. gadā zaudēja 24 miljardus nodokļu ieņēmumu, no kuriem 3,4 miljardi tika aizvesti uz Nīderlandi. Sliktākais ir tas, ka šāda prakse noved pie sacensības par zemāko fiskālo aspektu. Un tā kā par fiskālajiem jautājumiem ES ir jābalso vienprātīgi, drosmīgas reformas nav iespējams īstenot. ES valdības jau gadiem ilgi atkārtoja, ka mums nebija pietiekami daudz naudas slimnīcām, skolām, policijai, aizsardzībai un pētniecībai, kā arī izsludināja taupības pasākumus, nevis cīnījāmies par taisnīgāku nodokļu uzlikšanu. Briesmīga politiska izvēle, kas rada neuzticēšanos Eiropas Savienībai, tās iestādei un Eiropas projekta solījumiem. ES vēlos, lai tiktu izbeigtas nodokļu oāzes Eiropas Savienībā un tiktu radīta fiskālā Eiropa. Šajā nolūkā es ierosinu: 5 % nodoklis no kopējiem ieņēmumiem, ko uzņēmumi, kuriem ir meitasuzņēmums ES nodokļu akcijā (Nīderlande, Luksemburga, Īrija un Malta), guvuši valstīs, kas nav nodokļu oāzes. 7 % nodoklis no kopējiem ieņēmumiem, ko valstīs, kas nav nodokļu oāzes, guvuši uzņēmumi, kuru galvenā mītne atrodas ES nodokļu bāzē (Nīderlande, Luksemburga, Īrija un Malta). — Beidzoties vienprātīgajam balsojumam par fiskāliem jautājumiem ES, lai pieļautu lielāku elastību reformu veikšanā.","mt":"In-nuqqas ta’ regolamenti stretti u kondiviżi f’termini ta’ fiskalità wassal għal oqsma legali griżi li huma ta’ benefiċċju għall-interessi privati biss. It-tnaqqis fit-taxxi u l-ottimizzazzjoni fiskali saru l-ixprun tal-ekonomija ta’ xi pajjiżi fl-UE. Dawn ir-rifuġji fiskali huma l-Pajjiżi l-Baxxi, il-Lussemburgu, l-Irlanda u Malta. Fl-2019, l-Italja tilfet 24 biljun profitt mit-taxxa li minnhom 3.4 biljun marru fil-Pajjiżi l-Baxxi. L-agħar, dawn il-prattiki jwasslu għal ġirja lejn l-aktar livell baxx fir-rigward tal-fiskalità. U minħabba li l-kwistjonijiet fiskali fl-UE jeħtieġ li jiġu vvutati b’mod unanimu, huwa impossibbli li jiġu implimentati riformi kuraġġużi. Il-gvernijiet tal-UE rrepetew għal snin sħaħ li ma kellniex biżżejjed flus għall-isptarijiet, l-iskejjel, il-pulizija, id-difiża u r-riċerka u ppreċedejna l-awsterità minflok ma niġġieldu għal tassazzjoni aktar ġusta. Għażla politika mwiegħra li qed twassal għal nuqqas ta’ fiduċja fl-UE, l-istituzzjoni tagħha u l-wegħdiet li saru mill-proġett Ewropew. Irrid it-tmiem tar-rifuġji fiskali fl-UE u l-ħolqien ta’ UE ta’ fiskalità. Għal dan il-għan, nipproponi: — Taxxa ta’ 5 % fuq id-dħul totali miksub f’pajjiżi ta’ rifuġju mhux fiskali minn kumpaniji li għandhom kumpanija sussidjarja f’rifuġju fiskali tal-UE (in-Netherlands, il-Lussemburgu, l-Irlanda u Malta). — Taxxa ta’ 7 % fuq id-dħul totali miksub f’pajjiżi ta’ rifuġju mhux fiskali minn kumpaniji li għandhom il-kwartieri ġenerali tagħhom f’rifuġju fiskali tal-UE (in-Netherlands, il-Lussemburgu, l-Irlanda u Malta). — It-tmiem tal-votazzjoni unanima għal kwistjonijiet fiskali fl-UE biex tippermetti aktar flessibbiltà għar-riforma.","nl":"Het ontbreken van strikte en gedeelde regelgeving op fiscaal gebied heeft geleid tot juridische grijze gebieden die alleen particuliere belangen ten goede komen. Belastingverlagingen en fiscale optimalisering werden de speerpunten van de economie van sommige landen binnen de EU. Deze belastingparadijzen zijn Nederland, Luxemburg, Ierland en Malta. In 2019 verloor Italië 24 miljard belastingwinst, waarvan 3.4 miljard naar Nederland ging. In het ergste geval leiden deze praktijken tot een neerwaartse spiraal op het gebied van de fiscaliteit. En omdat begrotingskwesties in de EU unaniem moeten worden goedgekeurd, zijn moedige hervormingen onmogelijk uit te voeren. De regeringen van de EU hebben jarenlang herhaald dat we niet over voldoende geld beschikten voor ziekenhuizen, scholen, politie, defensie en onderzoek, en bepleitten bezuinigingen in plaats van te vechten voor eerlijkere belastingen. Een schrijnende politieke keuze die leidt tot wantrouwen in de EU, haar instelling en de beloften van het Europese project. Ik wil het einde van de belastingparadijzen in de EU en de totstandbrenging van een EU van fiscale aard. Daartoe stel ik voor: — Een belasting van 5 % op de totale inkomsten die in niet-belastingparadijzen worden verworven door ondernemingen die een dochteronderneming hebben in een EU-belastinghaven (Nederland, Luxemburg, Ierland en Malta). — Een belasting van 7 % op de totale inkomsten die in niet-belastingparadijzen worden verworven door ondernemingen die hun hoofdkantoor in een EU-belastinghaven hebben (Nederland, Luxemburg, Ierland en Malta). Het einde van de unanieme stemming voor begrotingsaangelegenheden in de EU om meer flexibiliteit bij de hervormingen mogelijk te maken.","pl":"Brak rygorystycznych i wspólnych regulacji pod względem podatkowym doprowadził do powstania szarych stref prawnych, które przynoszą korzyści wyłącznie interesom prywatnym. Cięcia podatkowe i optymalizacja fiskalna stały się siłą napędową gospodarki niektórych krajów w UE. Tymi rajami podatkowymi są Niderlandy, Luksemburg, Irlandia i Malta. W 2019 r. Włochy straciły 24 mld zysków podatkowych, z czego 3,4 mld do Niderlandów. Najgorsze praktyki prowadzą do równania w dół pod względem fiskalnym. A także ze względu na konieczność jednomyślnego głosowania nad kwestiami budżetowymi w UE, niemożliwe jest wdrożenie odważnych reform. Rządy UE powtarzały od lat, że nie dysponujemy wystarczającą ilością pieniędzy na szpitale, szkoły, policję, obronę i badania naukowe, a nie na walkę o sprawiedliwszy system podatkowy. Niepokojący wybór polityczny, który prowadzi do braku zaufania do UE, jej instytucji i obietnic związanych z projektem europejskim. Chcę położyć kres rajom podatkowym w UE i stworzyć UE o charakterze fiskalnym. W tym celu proponuję: Podatek w wysokości 5 % od łącznych dochodów uzyskiwanych w państwach niebędących rajami podatkowymi przez przedsiębiorstwa, które mają spółkę zależną w UE (Niderlandy, Luksemburg, Irlandia i Malta). Podatek w wysokości 7 % od łącznych dochodów uzyskiwanych w państwach niebędących rajami podatkowymi przez przedsiębiorstwa mające siedzibę w UE (Niderlandy, Luksemburg, Irlandia i Malta). Zakończenie jednomyślnego głosowania w sprawach fiskalnych w UE, aby umożliwić większą elastyczność w reformowaniu.","pt":"A falta de regulamentação rigorosa e partilhada em termos de fiscalidade conduziu a zonas cinzentas jurídicas que beneficiam apenas os interesses privados. Os cortes fiscais e a otimização orçamental tornaram-se a vanguarda da economia de alguns países na UE. Estes paraísos fiscais são os Países Baixos, o Luxemburgo, a Irlanda e Malta. Em 2019, a Itália perdeu 24 mil milhões de lucros fiscais, dos quais 3,4 mil milhões se destinaram aos Países Baixos. Pior, estas práticas conduzem a um nivelamento por baixo em matéria de fiscalidade. E uma vez que as questões orçamentais na UE têm de ser votadas por unanimidade, é impossível implementar reformas corajosas. Os governos da UE repetiram há anos que não dispomos de fundos suficientes para hospitais, escolas, polícia, defesa e investigação e abordaram a austeridade, em vez de lutarmos por uma tributação mais justa. Uma escolha política catastrófica que está a conduzir a uma desconfiança na UE, na sua instituição e nas promessas do projeto europeu. Quero o fim dos paraísos fiscais na UE e a criação de uma UE de fiscalidade. Para o efeito, proponho: — Um imposto de 5 % sobre as receitas totais obtidas em paraísos não fiscais por empresas que tenham uma filial num paraíso fiscal da UE (Países Baixos, Luxemburgo, Irlanda e Malta). — Um imposto de 7 % sobre as receitas totais obtidas em paraísos não fiscais por empresas com sede num paraíso fiscal da UE (Países Baixos, Luxemburgo, Irlanda e Malta). — O fim da votação por unanimidade sobre questões orçamentais na UE, a fim de permitir uma maior flexibilidade na reforma.","ro":"Lipsa unor reglementări stricte și comune în ceea ce privește impozitarea a condus la apariția unor zone juridice gri, care aduc beneficii numai intereselor private. Reducerile fiscale și optimizarea fiscală au devenit vârful de lance al economiei unor țări din UE. Aceste paradisuri fiscale sunt Țările de Jos, Luxemburg, Irlanda și Malta. În 2019, Italia a pierdut 24 miliarde de profituri fiscale, dintre care 3.4 miliarde au fost direcționate către Țările de Jos. Cel mai rău, aceste practici conduc la o uniformizare la un nivel inferior în ceea ce privește impozitarea. Și întrucât chestiunile fiscale din UE trebuie să fie votate în unanimitate, este imposibil să se pună în aplicare reforme curajoase. De mai mulți ani, guvernele UE au repetat că nu am avut suficienți bani pentru spitale, școli, poliție, apărare și cercetare și am insistat asupra austerității în loc să luptăm pentru o impozitare mai echitabilă. O alegere politică dezastruoasă, care conduce la o neîncredere în UE, în instituția sa și în promisiunile asumate de proiectul european. Doresc să pun capăt paradisurilor fiscale din UE și să creez o Uniune fiscală. În acest scop, propun: O taxă de 5 % asupra veniturilor totale obținute în țările paradisurilor nefiscale de societățile care au o filială într-un paradis fiscal din UE (Țările de Jos, Luxemburg, Irlanda și Malta). O taxă de 7 % asupra veniturilor totale obținute în țările paradisurilor nefiscale de către societățile care își au sediul într-un paradis fiscal din UE (Țările de Jos, Luxemburg, Irlanda și Malta). Încheierea votului unanim pentru chestiuni fiscale în UE, pentru a permite o mai mare flexibilitate în procesul de reformă.","sk":"Nedostatok prísnych a spoločných predpisov, pokiaľ ide o fiškálnu povahu, viedol k vzniku právnych šedých oblastí, z ktorých majú prospech len súkromné záujmy. Daňové úľavy a fiškálna optimalizácia sa stali vedúcim prvkom hospodárstva niektorých krajín v rámci EÚ. Týmito daňovými rajmi sú Holandsko, Luxembursko, Írsko a Malta. V roku 2019 Taliansko prišlo o 24 miliárd daňových ziskov, z ktorých 3,4 miliardy smerovalo do Holandska. Najhoršie je, že tieto postupy vedú k pretekom ku dnu, pokiaľ ide o fiškálnu povahu. A keďže o fiškálnych otázkach v EÚ sa musí hlasovať jednomyseľne, nie je možné vykonať odvážne reformy. Vlády EÚ už roky opakovali, že nedisponovali dostatočnými finančnými prostriedkami pre nemocnice, školy, políciu, obranu a výskum a predbehli úsporné opatrenia namiesto boja za spravodlivejšie zdaňovanie. Zúfalá politická voľba, ktorá vedie k nedôvere voči EÚ, inštitúcii a sľubom európskeho projektu. Chcem ukončenie daňových rajov v rámci EÚ a vytvorenie fiškálnej EÚ. Na tento účel navrhujem: —Daň vo výške 5 % z celkových príjmov získaných v nedaňových krajinách spoločnosťami, ktoré majú dcérsku spoločnosť v daňovom režime EÚ (Holandsko, Luxembursko, Írsko a Malta). —Daň vo výške 7 % z celkových príjmov získaných v nedaňových rajoch spoločnosťami, ktoré majú sídlo v daňovom systéme EÚ (Holandsko, Luxembursko, Írsko a Malta). Ukončenie jednomyseľného hlasovania o fiškálnych otázkach v EÚ s cieľom umožniť väčšiu flexibilitu pri reformách.","sl":"Pomanjkanje strogih in deljenih predpisov na področju davkov je privedlo do pravnih sivih območij, ki koristijo le zasebnim interesom. Davčne olajšave in davčna optimizacija so postali glavna gonilna sila gospodarstva nekaterih držav v EU. Te davčne oaze so Nizozemska, Luksemburg, Irska in Malta. Leta 2019 je Italija izgubila 24 milijard davčnih dobičkov, od tega 3,4 milijarde na Nizozemsko. Najslabše pa te prakse vodijo v tekmovanje v zniževanju standardov v zvezi s fiskalno naravnanostjo. In ker je treba o fiskalnih zadevah v EU glasovati soglasno, pogumnih reform ni mogoče izvesti. Vlade EU so že več let ponavljale, da nismo imeli dovolj denarja za bolnišnice, šole, policijo, obrambo in raziskave, ter da smo predale varčevalne ukrepe, namesto da bi se borili za pravičnejšo obdavčitev. Nezanesljiva politična odločitev, ki vodi v nezaupanje v EU, njeno institucijo in obljube evropskega projekta. Želim si, da bi se davčni oaza v EU končal in da bi EU postala fiskalna. V ta namen predlagam: — Davek v višini 5 % na skupne prihodke, ki jih v državah, ki niso davčni oaza, pridobijo družbe, ki imajo hčerinsko družbo v davčnih pristaniščih EU (Nizozemska, Luksemburg, Irska in Malta). 7-odstotni davek na skupne prihodke, ki jih podjetja s sedežem v EU pridobijo v državah, ki niso davčne oaze (Nizozemska, Luksemburg, Irska in Malta). Konec soglasnega glasovanja o davčnih zadevah v EU, da se omogoči večja prožnost pri reformah.","sv":"Avsaknaden av strikta och gemensamma bestämmelser i fråga om beskattning ledde till rättsliga gråzoner som endast gynnade privata intressen. Skattesänkningar och budgetoptimering blev spjutspetsen för vissa länders ekonomi inom EU. Dessa skatteparadis är Nederländerna, Luxemburg, Irland och Malta. Under 2019 förlorade Italien 24 miljarder skattevinster, varav 3.4 miljarder gick till Nederländerna. I värsta fall leder dessa metoder till en kapplöpning mot botten när det gäller beskattning. Eftersom det krävs en enhällig omröstning om skattefrågor i EU är det omöjligt att genomföra djärva reformer. Regeringarna i EU upprepade i åratal att vi inte hade tillräckligt med pengar till sjukhus, skolor, polis, försvar och forskning och underblåst åtstramningar i stället för att kämpa för rättvisare beskattning. Ett stort politiskt val som leder till misstro mot EU, dess institution och det europeiska projektets löften. Jag vill att skatteparadisen inom EU ska upphöra och att ett EU med skatteintäkter ska skapas. I detta syfte föreslår jag följande: — En skatt på 5 % på de totala intäkterna i länder som inte är skatteparadis för företag som har ett dotterbolag i en skatteparadis i EU (Nederländerna, Luxemburg, Irland och Malta). — En skatt på 7 % på de totala intäkterna i länder som inte är skatteparadis för företag som har sitt huvudkontor i en skatteparadis i EU (Nederländerna, Luxemburg, Irland och Malta). — Slutet på den enhälliga omröstningen om skattefrågor i EU för att ge större flexibilitet till reformer."}},"title":{"en":"The end of European tax-havens.","machine_translations":{"bg":"Край на европейските данъчни убежища.","cs":"Konec evropských daňových rájů.","da":"Afslutningen på de europæiske skattely.","de":"Das Ende der europäischen Steueroasen.","el":"Τέλος των ευρωπαϊκών φορολογικών παραδείσων.","en":"The end of European tax-havens.","es":"El fin de los paraísos fiscales europeos.","et":"Euroopa maksuparadiiside kaotamine.","fi":"Eurooppalaisten veroparatiisien päättyminen.","fr":"La fin des paradis fiscaux européens.","ga":"Deireadh leis an iompar cánach Eorpach.","hr":"Kraj europskih poreznih oaza.","hu":"Az európai adóparadicsomok megszűnése.","it":"La fine dei paradisi fiscali europei.","lt":"Europos mokesčių rojų pabaiga.","lv":"Eiropas nodokļu oāžu beigas.","mt":"It-tmiem tar-rifuġji fiskali Ewropej.","nl":"Het einde van de Europese belastingparadijzen.","pl":"Koniec europejskich rajów podatkowych.","pt":"O fim dos paraísos fiscais europeus.","ro":"Sfârșitul paradisurilor fiscale europene.","sk":"Koniec európskych daňových rajov.","sl":"Konec evropskih davčnih oaz.","sv":"Slutet på de europeiska skatteparadisen."}}}

Questa impronta viene calcolata utilizzando l'algoritmo di hashing SHA256. Per riprodurla autonomamente è possibile utilizzare un Calcolatore MD5 online e copiare e incollare i dati di partenza. ×