Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 5e2fb5906d371469e68ca381d0df5b5535173eea81a71bd3e833682693a6ad19

Source: {"body":{"es":"En la actualidad las decisiones de la PESC y PESD se rigen por el sistema de la unanimidad, sin embargo, es indiscutible que en ciertas ocasiones, los Estados miembros han utilizado este mecanismo para promover sus propios intereses, relegando el interés común de la UE a un segundo plano. La unanimidad impide que la UE se manifieste con una única voz debido a la discordante postura entre países. Durante la rebelión tuareg de 2012 en Mali, Francia decidió actuar de manera unilateral a través de la Operación Serval y no fue hasta un año más tarde que la UE decidió pronunciarse y desplegar dos misiones PESD. \nAunque este sistema garantice en cierto modo la participación de todos los actores, resulta contraproducente al bloquear prácticamente la toma de decisiones. Ejemplo de ello es el Consejo de Seguridad de la ONU, donde los miembros permanentes pueden vetar en cualquier momento una decisión. Por tanto, es imprescindible que:\n- La UE defina una identidad y una Constitución Europea con el fin de desincentivar que los Estados busquen sus propios intereses nacionales en detrimento de la Organización.\n- Adopte el sistema de mayoría cualificada regulando el valor de los votos de cada país y subiendo el margen de 65% necesario a 75 u 80% y evitar así que los pequeños países no sean tomados en cuenta. \n\nEsta propuesta se ha elaborado en el marco del curso de verano \"La UE: estado actual y perspectiva a futuro\" de Equipo Europa.","machine_translations":{"bg":"Понастоящем решенията в областта на ОВППС и ЕПСО се ръководят от системата с единодушие, но е безспорно, че в определени случаи държавите членки са използвали този механизъм, за да защитават собствените си интереси, като по този начин са измествали общия интерес на ЕС. Единодушието пречи на ЕС да говори с един глас поради несъгласуваната позиция между държавите. По време на бунта в Мали в Туарег през 2012 г. Франция реши да действа едностранно чрез операция Serval и едва една година по-късно ЕС реши да обяви и разположи две мисии по линия на ЕПСО. Въпреки че тази система по някакъв начин гарантира участието на всички участници, тя има обратен ефект, като на практика блокира вземането на решения. Пример за това е Съветът за сигурност на ООН, където постоянните членове могат да налагат вето на решение по всяко време. Поради това е наложително: ЕС определя идентичност и европейска конституция, за да възпре държавите да преследват собствените си национални интереси в ущърб на Организацията. Приемане на системата на квалифицирано мнозинство, като се регулира стойността на гласовете на всяка държава и се увеличи необходимият 65 % марж на 75 или 80 %, като по този начин се избегне невземането под внимание на малките държави. Това предложение е изготвено в рамките на летния курс \"ЕС: състояние и бъдеща перспектива„на „Екип Европа“.","cs":"V současné době se rozhodnutí o SZBP a EBOP řídí systémem jednomyslnosti, je však nesporné, že členské státy při určitých příležitostech využily tento mechanismus k prosazování svých vlastních zájmů a odsunuly společný zájem EU do pozadí. Jednomyslnost brání tomu, aby EU vystupovala jednotně, a to kvůli nejednotnému postoji mezi zeměmi. Během povstání v Tuaregu v roce 2012 se Francie rozhodla jednat jednostranně prostřednictvím operace Serval a až o rok později se EU rozhodla vyhlásit a rozmístit dvě mise EBOP. Ačkoli tento systém určitým způsobem zaručuje účast všech aktérů, je kontraproduktivní tím, že prakticky blokuje rozhodování. Příkladem je Rada bezpečnosti OSN, kde mohou stálí členové kdykoli vetovat rozhodnutí. Je proto nezbytné, aby: — EU definuje identitu a evropskou ústavu s cílem odradit státy od sledování jejich vlastních národních zájmů na úkor organizace. Přijmout systém kvalifikované většiny regulací hodnoty hlasů každé země a zvýšením nezbytného rozpětí 65 % na 75 nebo 80 %, a zabránit tak tomu, aby se malé země nezohledňovaly. Tento návrh byl vypracován v rámci letního kurzu \"EU: současný stav a budoucí perspektiva\" týmu Evropa.","da":"FUSP- og ESFP-afgørelserne er i øjeblikket underlagt enstemmighedsordningen, men det er ubestrideligt, at medlemsstaterne ved visse lejligheder har anvendt denne mekanisme til at fremme deres egne interesser og har henvist EU's fælles interesse til baggrunden. Enstemmighed forhindrer EU i at tale med én stemme på grund af den divergerende holdning mellem landene. Under Tuareg-oprøret i Mali i 2012 besluttede Frankrig at handle ensidigt gennem operation Serval, og det var først et år senere, at EU besluttede at udtale og udsende to ESFP-missioner. Selv om dette system på en eller anden måde sikrer alle aktørers deltagelse, virker det mod hensigten ved i praksis at blokere for beslutningstagningen. Et eksempel herpå er FN's Sikkerhedsråd, hvor permanente medlemmer til enhver tid kan nedlægge veto mod en beslutning. Det er derfor bydende nødvendigt, at: EU definerer en identitet og en europæisk forfatning for at afskrække stater fra at forfølge deres egne nationale interesser til skade for organisationen. — Vedtage systemet med kvalificeret flertal ved at regulere værdien af de enkelte landes stemmer og hæve den nødvendige margen på 65 % til 75 eller 80 % og således undgå, at små lande ikke tages i betragtning. Dette forslag er udarbejdet inden for rammerne af sommerkurset \"EU: den aktuelle situation og fremtidsperspektivet for Team Europe.","de":"Derzeit werden die Beschlüsse der GASP und der ESVP durch das Einstimmigkeitssystem geregelt, doch ist es unbestreitbar, dass die Mitgliedstaaten diesen Mechanismus bei bestimmten Gelegenheiten genutzt haben, um ihre eigenen Interessen zu fördern und das gemeinsame Interesse der EU in den Hintergrund zu rücken. Einstimmigkeit hindert die EU daran, mit einer Stimme zu sprechen, weil sie zwischen den Ländern uneins ist. Während der Tuareg-Rebellion 2012 in Mali beschloss Frankreich, einseitig über die Operation Serval zu handeln, und erst ein Jahr später beschloss die EU, zwei ESVP-Missionen auszusprechen und zu entsenden. Obwohl dieses System in gewisser Weise die Beteiligung aller Akteure garantiert, ist es kontraproduktiv, indem es die Entscheidungsfindung praktisch blockiert. Ein Beispiel dafür ist der UN-Sicherheitsrat, in dem ständige Mitglieder jederzeit ein Veto gegen einen Beschluss einlegen können. Daher ist es zwingend erforderlich, — Die EU definiert eine Identität und eine europäische Verfassung, um Staaten davon abzuhalten, ihre eigenen nationalen Interessen zum Nachteil der Organisation zu verfolgen. Annahme des Systems mit qualifizierter Mehrheit durch Festlegung des Wertes der Stimmen jedes Landes und Anhebung der erforderlichen 65 %-Marge auf 75 % bzw. 80 % und Vermeidung der Nichtberücksichtigung kleiner Länder. Dieser Vorschlag wurde im Rahmen des Sommerkurses \"Die EU: aktueller Zustand und Zukunftsperspektive\" von Team Europe.","el":"Επί του παρόντος, οι αποφάσεις ΚΕΠΠΑ και ΕΠΑΑ διέπονται από το σύστημα ομοφωνίας, ωστόσο, είναι αναμφισβήτητο ότι σε ορισμένες περιπτώσεις τα κράτη μέλη έχουν χρησιμοποιήσει αυτόν τον μηχανισμό για να προωθήσουν τα συμφέροντά τους, υποβιβάζοντας το κοινό συμφέρον της ΕΕ στο ιστορικό. Η ομοφωνία εμποδίζει την ΕΕ να εκφράζεται με μία φωνή λόγω της αντιφατικής στάσης μεταξύ των χωρών. Κατά τη διάρκεια της εξέγερσης του Τουαρέγκ του 2012 στο Μάλι, η Γαλλία αποφάσισε να ενεργήσει μονομερώς μέσω της επιχείρησης Serval και μόλις ένα χρόνο αργότερα η ΕΕ αποφάσισε να προφέρει και να αναπτύξει δύο αποστολές ΕΠΑΑ. Αν και το σύστημα αυτό εγγυάται κατά κάποιο τρόπο τη συμμετοχή όλων των παραγόντων, είναι αντιπαραγωγικό με την πρακτική παρεμπόδιση της λήψης αποφάσεων. Ένα παράδειγμα είναι το Συμβούλιο Ασφαλείας των \"νωμένων Εθνών, όπου τα μόνιμα μέλη μπορούν ανά πάσα στιγμή να ασκήσουν βέτο σε μια απόφαση. Ως εκ τούτου, είναι επιτακτική ανάγκη: — Η ΕΕ καθορίζει μια ταυτότητα και ένα Ευρωπαϊκό Σύνταγμα προκειμένου να αποθαρρύνει τα κράτη από το να επιδιώκουν τα δικά τους εθνικά συμφέροντα εις βάρος του Οργανισμού. — Να υιοθετήσει το σύστημα της ειδικής πλειοψηφίας ρυθμίζοντας την αξία των ψήφων κάθε χώρας και αυξάνοντας το απαιτούμενο περιθώριο 65 % σε 75 ή 80 %, αποφεύγοντας έτσι να μην λαμβάνονται υπόψη οι μικρές χώρες. Η παρούσα πρόταση εκπονήθηκε στο πλαίσιο της θερινής πορείας \"Η ΕΕ: τρέχουσα κατάσταση και μελλοντική προοπτική\" της Team Europe.","en":"Currently CFSP and ESDP decisions are governed by the unanimity system, however, it is indisputable that on certain occasions Member States have used this mechanism to promote their own interests, relegating the EU’s common interest to the background. Unanimity prevents the EU from speaking with one voice due to the discordant stance between countries. During the 2012 Tuareg rebellion in Mali, France decided to act unilaterally through Operation Serval and it was not until a year later that the EU decided to pronounce and deploy two ESDP missions. Although this system in some way guarantees the participation of all actors, it is counterproductive by practically blocking decision-making. An example of this is the UN Security Council, where permanent members can veto a decision at any time. It is therefore imperative that: — The EU defines an identity and a European Constitution in order to discourage states from pursuing their own national interests to the detriment of the Organisation. — Adopt the qualified majority system by regulating the value of each country’s votes and raising the necessary 65 % margin to 75 or 80 % and thus avoiding that small countries are not taken into account. This proposal has been prepared in the framework of the summer course \"The EU: current state and future perspective\" of Team Europe.","et":"Praegu reguleeritakse ÜVJP ja EJKP otsuseid ühehäälsuse süsteemiga, kuid on vaieldamatu, et teatud juhtudel on liikmesriigid kasutanud seda mehhanismi oma huvide edendamiseks, andes taustale tagasi ELi ühised huvid. Ühehäälsus takistab ELil rääkida ühel häälel, kuna riikide vahel valitseb vastuoluline hoiak. 2012. aastal Malis toimunud Tuareegi mässu ajal otsustas Prantsusmaa tegutseda ühepoolselt operatsiooni Servali kaudu ning alles aasta hiljem otsustas EL kuulutada välja ja lähetada kaks EJKP missiooni. Kuigi see süsteem tagab mingil viisil kõigi osalejate osalemise, on see otsuste tegemise praktiliselt blokeerimise tõttu kahjulik. Selle näiteks on ÜRO Julgeolekunõukogu, kus alalised liikmed saavad igal ajal otsuse suhtes veto esitada. Seetõttu on hädavajalik, et: - EL määratleb identiteedi ja Euroopa põhiseaduse, et takistada riike järgimast oma riiklikke huve organisatsiooni kahjuks. - Võtta vastu kvalifitseeritud häälteenamuse süsteem, reguleerides iga riigi häälte väärtust ja suurendades vajalikku 65 %-list varu 75 %-le või 80 %-le, vältides seega väikeste riikide arvesse võtmata jätmist. Käesolev ettepanek on koostatud suvekursuse \"EL: Euroopa tiimi praegune olukord ja tulevikuväljavaated“.","fi":"Tällä hetkellä YUTP:tä ja ETPP:tä koskeviin päätöksiin sovelletaan yksimielisyysjärjestelmää, mutta on kiistatonta, että jäsenvaltiot ovat joissakin tapauksissa käyttäneet tätä mekanismia omien etujensa ajamiseen ja siirtäneet EU:n yhteisen edun taustalle. Yksimielisyys estää EU:ta puhumasta yhdellä äänellä maiden välisen erimielisyyden vuoksi. Malissa vuonna 2012 toteutetun Tuaregin kapinan aikana Ranska päätti toimia yksipuolisesti operaatio Servalin kautta, ja vasta vuotta myöhemmin EU päätti julistaa ja toteuttaa kaksi ETPP-operaatiota. Vaikka järjestelmä takaa jollain tavalla kaikkien toimijoiden osallistumisen, se on haitallista, koska se käytännössä estää päätöksentekoa. Esimerkkinä tästä on YK:n turvallisuusneuvosto, jossa pysyvät jäsenet voivat milloin tahansa käyttää veto-oikeuttaan. Sen vuoksi on välttämätöntä, että — EU määrittelee identiteetin ja Euroopan perustuslain estääkseen valtioita tavoittelemasta omia kansallisia etujaan järjestön vahingoksi. — Hyväksytään määräenemmistöjärjestelmä säätämällä kunkin maan äänten arvosta ja nostamalla tarvittava 65 prosentin marginaali 75 tai 80 prosenttiin ja välttämällä siten se, että pieniä maita ei oteta huomioon. Tämä ehdotus on laadittu kesäkurssin ”EU: Team Europen nykytila ja tulevaisuudennäkymät.","fr":"Actuellement, les décisions relatives à la PESC et à la PESD sont régies par le système de l’unanimité, mais il est incontestable qu’à certaines occasions, les États membres ont utilisé ce mécanisme pour promouvoir leurs propres intérêts, reléguant l’intérêt commun de l’UE à l’arrière-plan. L’unanimité empêche l’UE de parler d’une seule voix en raison de la position discordante entre les pays. Lors de la rébellion touareg de 2012 au Mali, la France a décidé d’agir unilatéralement dans le cadre de l’opération Serval et ce n’est qu’un an plus tard que l’UE a décidé de prononcer et de déployer deux missions PESD. Bien que ce système garantisse d’une certaine manière la participation de tous les acteurs, il est contre-productif en bloquant pratiquement la prise de décision. Un exemple en est le Conseil de sécurité de l’ONU, où les membres permanents peuvent à tout moment opposer leur veto à une décision. Il est donc impératif que: — L’UE définit une identité et une Constitution européenne afin de dissuader les États de poursuivre leurs propres intérêts nationaux au détriment de l’Organisation. — Adopter le système de la majorité qualifiée en réglementant la valeur des votes de chaque pays et en portant la marge de 65 % nécessaire à 75 ou 80 % et en évitant ainsi que les petits pays ne soient pas pris en compte. La présente proposition a été élaborée dans le cadre du cours d’été intitulé \"L’UE: État actuel et perspectives d’avenir\" de l’équipe d’Europe.","ga":"Tá cinntí an Chomhbheartais Eachtraigh agus Slándála agus an Chomhbheartais Slándála agus Cosanta á rialú faoi láthair ag an gcóras aontoilíochta, áfach, ach is ábhar díospóide é gur bhain na Ballstáit úsáid as an sásra sin ar ócáidí áirithe chun a leasanna féin a chur chun cinn, rud a dhéanann leas coiteann AE a tharmligean chuig an gcúlra. Cuireann aontoilíocht cosc ar AE labhairt d’aon ghuth mar gheall ar an seasamh neamhréireach idir tíortha. Le linn éirí amach Tuareg 2012 i Mailí, chinn an Fhrainc gníomhú go haontaobhach trí Oibríocht Serval agus ní go dtí bliain ina dhiaidh sin a chinn an AE dhá mhisean ESDP a fhógairt agus a imscaradh. Cé go ráthaíonn an córas seo rannpháirtíocht na ngníomhaithe uile ar bhealach éigin, tá sé fritorthúil tríd an gcinnteoireacht a bhlocáil go praiticiúil. Sampla de sin is ea Comhairle Slándála na Náisiún Aontaithe, áit ar féidir le baill bhuana cinneadh a chrosadh am ar bith. Dá bhrí sin, tá sé ríthábhachtach an méid seo a leanas a dhéanamh: — Sainíonn an tAontas Eorpach féiniúlacht agus Bunreacht Eorpach chun stáit a dhíspreagadh óna leasanna náisiúnta féin a shaothrú chun aimhleasa na hEagraíochta. — An córas tromlaigh cháilithe a ghlacadh trí luach vótaí gach tíre a rialáil agus an corrlach riachtanach 65 % a ardú go 75 nó 80 % agus ar an gcaoi sin nach gcuirfear tíortha beaga san áireamh. Ullmhaíodh an togra seo faoi chuimsiú chúrsa an tsamhraidh \"An tAontas Eorpach: an staid reatha agus an pheirspictíocht a bheidh ann amach anseo\" ó Fhoireann na hEorpa.","hr":"Odluke ZVSP-a i ESOP-a trenutačno su uređene sustavom jednoglasnosti, međutim, nesporno je da su države članice u određenim prilikama iskoristile taj mehanizam za promicanje vlastitih interesa i prenijele zajednički interes EU-a u postojeće stanje. Jednoglasnom odlukom EU ne može nastupati jedinstveno zbog neslaganja među zemljama. Tijekom pobune Tuarega u Maliju 2012. Francuska je odlučila djelovati jednostrano operacijom Serval i tek godinu dana kasnije EU je odlučio izreći i rasporediti dvije misije ESOP-a. Iako taj sustav na neki način jamči sudjelovanje svih aktera, kontraproduktivan je praktički blokiranjem donošenja odluka. Primjer toga je Vijeće sigurnosti UN-a, u kojem stalne članice mogu uložiti veto na odluku u bilo kojem trenutku. Stoga je nužno sljedeće: — EU definira identitet i europski ustav kako bi se države odvratilo od ostvarivanja vlastitih nacionalnih interesa na štetu Organizacije. — Usvojiti sustav kvalificirane većine reguliranjem vrijednosti glasova svake zemlje i podizanjem potrebne margine od 65 % na 75 ili 80 %, čime se izbjegava da se male zemlje ne uzimaju u obzir. Ovaj je prijedlog pripremljen u okviru ljetnog tečaja \"EU: trenutačno stanje i budućnost\" skupine Team Europe.","hu":"Jelenleg a KKBP-re és az EBVP-re vonatkozó határozatokat az egyhangúsági rendszer szabályozza, azonban vitathatatlan, hogy a tagállamok bizonyos esetekben saját érdekeik előmozdítására használták ezt a mechanizmust, visszavetve az EU közös érdekeit a háttérbe. Az egyhangúság akadályozza az EU-t abban, hogy egységes álláspontot képviseljen, mivel az országok eltérő álláspontot képviselnek. A 2012-es mali tuaregi lázadás során Franciaország úgy döntött, hogy egyoldalúan lép fel a Serval műveleten keresztül, és csak egy évvel később döntött úgy, hogy két EBVP-missziót nyilvánít és telepít. Bár ez a rendszer valamilyen módon garantálja valamennyi szereplő részvételét, a döntéshozatal gyakorlatilag akadályozásával kontraproduktív. Erre példa az ENSZ Biztonsági Tanácsa, ahol az állandó tagok bármikor megvétózhatják a döntést. Ezért elengedhetetlen, hogy: Az EU identitást és európai alkotmányt határoz meg annak érdekében, hogy visszatartsa az államokat attól, hogy saját nemzeti érdekeiket érvényesítsék a szervezet kárára. — Fogadja el a minősített többségi rendszert azáltal, hogy szabályozza az egyes országok szavazatainak értékét, és a szükséges 65 %-ot 75 vagy 80 %-ra emeli, elkerülve ezzel a kis országok figyelmen kívül hagyását. Ez a javaslat a \"The EU: a Team Europe jelenlegi helyzete és jövőbeli perspektívája.","it":"Attualmente le decisioni PESC e PESD sono disciplinate dal sistema dell'unanimità, tuttavia è incontestabile che in determinate occasioni gli Stati membri abbiano utilizzato questo meccanismo per promuovere i propri interessi, relegando l'interesse comune dell'UE al contesto. L'unanimità impedisce all'UE di parlare con una sola voce a causa della posizione discordante tra i paesi. Durante la ribellione di Tuareg del 2012 in Mali, la Francia ha deciso di agire unilateralmente attraverso l'operazione Serval e solo un anno dopo l'UE ha deciso di pronunciare e schierare due missioni PESD. Sebbene questo sistema garantisca in qualche modo la partecipazione di tutti gli attori, è controproducente bloccando praticamente il processo decisionale. Un esempio di ciò è il Consiglio di sicurezza delle Nazioni Unite, in cui i membri permanenti possono porre il veto su una decisione in qualsiasi momento. È pertanto imperativo che: — L'UE definisce un'identità e una Costituzione europea al fine di scoraggiare gli Stati dal perseguire i propri interessi nazionali a scapito dell'Organizzazione. — Adottare il sistema della maggioranza qualificata regolando il valore dei voti di ciascun paese e portando il margine del 65 % necessario al 75 o all'80 %, evitando così che i piccoli paesi non siano presi in considerazione. La presente proposta è stata elaborata nel quadro del corso estivo \"L'UE: stato attuale e prospettiva futura\" di Team Europe.","lt":"Šiuo metu BUSP ir ESGP sprendimams taikoma vienbalsiškumo sistema, tačiau neginčytina, kad tam tikrais atvejais valstybės narės pasinaudojo šiuo mechanizmu, kad gina savo interesus, o bendri ES interesai perkeliami į pagrindines aplinkybes. Vienbalsiškumas neleidžia ES kalbėti vienu balsu dėl prieštaringos šalių pozicijos. Per 2012 m. Tuarego sukilimą Malyje Prancūzija nusprendė veikti vienašališkai per operaciją Serval ir tik po metų ES nusprendė ištarti ir dislokuoti dvi ESGP misijas. Nors ši sistema tam tikru būdu užtikrina visų dalyvių dalyvavimą, ji duoda priešingų rezultatų, nes praktiškai blokuoja sprendimų priėmimą. To pavyzdys yra JT Saugumo Taryba, kurioje nuolatinės narės bet kuriuo metu gali vetuoti sprendimą. Todėl būtina, kad: ES apibrėžia identitetą ir Europos Konstituciją, kad atgrasytų valstybes siekti savo nacionalinių interesų, kenkiančių organizacijai. — Priimti kvalifikuotos balsų daugumos sistemą, reguliuojant kiekvienos šalies balsų vertę ir padidinant būtiną 65 % maržą iki 75 ar 80 % ir taip išvengiant, kad nebūtų atsižvelgiama į mažas šalis. Šis pasiūlymas parengtas vykstant vasaros kursui \"ES: „Europos komandos dabartinė padėtis ir ateities perspektyva“.","lv":"Pašlaik KĀDP un EDAP lēmumus reglamentē vienprātības sistēma, tomēr nav apstrīdams, ka dažos gadījumos dalībvalstis ir izmantojušas šo mehānismu, lai aizstāvētu savas intereses, novirzot ES kopējās intereses uz fona. Vienprātība liedz ES paust vienotu nostāju, jo valstu nostāja ir atšķirīga. Tuareg sacelšanās laikā Mali 2012. gadā Francija nolēma rīkoties vienpusēji, izmantojot operāciju Serval, un tikai gadu vēlāk ES nolēma izsludināt un izvietot divas EDAP misijas. Lai gan šī sistēma zināmā mērā garantē visu dalībnieku līdzdalību, tā ir neproduktīva, praktiski bloķējot lēmumu pieņemšanu. Kā piemēru var minēt ANO Drošības padomi, kur pastāvīgie locekļi jebkurā laikā var uzlikt veto lēmumu. Tādēļ ir ļoti svarīgi, lai: — ES definē identitāti un Eiropas Konstitūciju, lai atturētu valstis no savu nacionālo interešu īstenošanas, kaitējot Organizācijai. Pieņemt kvalificēta balsu vairākuma sistēmu, regulējot katras valsts balsu vērtību un palielinot nepieciešamo 65 % rezervi līdz 75 % vai 80 % un tādējādi izvairoties no tā, ka mazās valstis netiek ņemtas vērā. Šis priekšlikums ir sagatavots vasaras kursā \"ES: pašreizējais stāvoklis un nākotnes perspektīva \"Eiropas komanda.","mt":"Bħalissa d-deċiżjonijiet tal-PESK u tal-PESD huma rregolati mis-sistema ta’ unanimità, madankollu, huwa inkontestabbli li f’ċerti okkażjonijiet l-Istati Membri użaw dan il-mekkaniżmu biex jippromwovu l-interessi tagħhom stess, u b’hekk l-interess komuni tal-UE ġie rrelegat mill-isfond. L-unanimità tipprevjeni lill-UE milli titkellem b’vuċi waħda minħabba l-pożizzjoni diskordanti bejn il-pajjiżi. Matul ir-ribelljoni ta’ Tuareg tal-2012 f’Mali, Franza ddeċidiet li taġixxi unilateralment permezz tal-Operazzjoni Serval u kien biss sena wara li l-UE ddeċidiet li tippronunzja u tibgħat żewġ missjonijiet tal-PESD. Għalkemm din is-sistema b’xi mod tiggarantixxi l-parteċipazzjoni tal-atturi kollha, hija kontroproduttiva billi prattikament timblokka t-teħid tad-deċiżjonijiet. Eżempju ta’ dan huwa l-Kunsill tas-Sigurtà tan-NU, fejn il-membri permanenti jistgħu jagħmlu veto fuq deċiżjoni fi kwalunkwe ħin. Għalhekk huwa imperattiv li: — L-UE tiddefinixxi identità u Kostituzzjoni Ewropea sabiex tiskoraġġixxi lill-istati milli jsegwu l-interessi nazzjonali tagħhom stess għad-detriment tal-Organizzazzjoni. — Tadotta s-sistema ta\" maġġoranza kwalifikata billi tirregola l-valur tal-voti ta\" kull pajjiż u tgħolli l-marġni meħtieġ ta\" 65 % għal 75 jew 80 % u b ' hekk tevita li l-pajjiżi ż-żgħar ma jitqisux. Din il-proposta tħejjiet fil-qafas tal-kors tas-sajf \"L-UE: perspettiva attwali u futura\" ta’ Tim Ewropa.","nl":"Op dit moment zijn besluiten in het kader van het GBVB en het EVDB onderworpen aan het unanimiteitsstelsel, maar het is onbetwistbaar dat de lidstaten dit mechanisme bij bepaalde gelegenheden hebben gebruikt om hun eigen belangen te behartigen, waardoor het gemeenschappelijk belang van de EU naar de achtergrond wordt verlegd. Unanimiteit belet de EU om met één stem te spreken vanwege de onenigheid tussen de landen. Tijdens de opstand van Tuareg in Mali in 2012 besloot Frankrijk via operatie Serval unilateraal op te treden en pas een jaar later besloot de EU twee EVDB-missies uit te spreken en uit te voeren. Hoewel dit systeem op de een of andere manier de deelname van alle actoren garandeert, is het contraproductief door de besluitvorming praktisch te blokkeren. Een voorbeeld hiervan is de VN-Veiligheidsraad, waar permanente leden te allen tijde hun veto kunnen uitspreken over een besluit. Het is dan ook absoluut noodzakelijk dat: — De EU definieert een identiteit en een Europese grondwet om staten ervan te weerhouden hun eigen nationale belangen te behartigen ten nadele van de organisatie. — Het systeem van gekwalificeerde meerderheid goedkeuren door de waarde van de stemmen van elk land te reguleren en de vereiste marge van 65 % te verhogen tot 75 of 80 % en zo te voorkomen dat kleine landen niet in aanmerking worden genomen. Dit voorstel is opgesteld in het kader van de zomercursus \"De EU: huidige staat en toekomstperspectief\" van Team Europe.","pl":"Obecnie decyzje dotyczące WPZiB i EPBiO podlegają systemowi jednomyślności, jednak bezsporne jest, że w niektórych przypadkach państwa członkowskie korzystały z tego mechanizmu w celu promowania swoich własnych interesów, przenosząc wspólny interes UE do kontekstu. Jednomyślność uniemożliwia UE mówienie jednym głosem z powodu niezgody między państwami. Podczas buntu Tuaregów w Mali w 2012 r. Francja postanowiła działać jednostronnie w ramach operacji Serval i dopiero rok później UE postanowiła wypowiedzieć i rozmieścić dwie misje EPBiO. Chociaż system ten w jakiś sposób gwarantuje udział wszystkich podmiotów, przynosi efekty odwrotne do zamierzonych, praktycznie blokując podejmowanie decyzji. Przykładem tego jest Rada Bezpieczeństwa ONZ, w której stali członkowie mogą w każdej chwili zawetować decyzję. W związku z tym konieczne jest, aby: UE określa tożsamość i konstytucję europejską, aby zniechęcić państwa do realizowania własnych interesów narodowych ze szkodą dla Organizacji. Przyjęcie systemu większości kwalifikowanej poprzez uregulowanie wartości głosów każdego kraju i podniesienie niezbędnego marginesu 65 % do 75 % lub 80 %, a tym samym uniknięcie sytuacji, w której małe kraje nie są uwzględniane. Niniejszy wniosek został przygotowany w ramach kursu letniego \"UE: obecny stan i perspektywa „Drużyny Europy”.","pt":"Atualmente, as decisões PESC e PESD são regidas pelo sistema de unanimidade, mas é indiscutível que, em certas ocasiões, os Estados-Membros utilizaram este mecanismo para promover os seus próprios interesses, relegando o interesse comum da UE para o fundo. A unanimidade impede a UE de falar a uma só voz devido à posição discordante entre os países. Durante a rebelião de 2012 no Mali, a França decidiu agir unilateralmente através da Operação Serval e foi apenas um ano depois que a UE decidiu pronunciar e destacar duas missões da PESD. Embora este sistema garanta de alguma forma a participação de todos os atores, é contraproducente ao bloquear praticamente a tomada de decisões. Um exemplo disso é o Conselho de Segurança das Nações Unidas, onde os membros permanentes podem vetar uma decisão a qualquer momento. Por conseguinte, é imperativo que: — A UE define uma identidade e uma Constituição Europeia, a fim de desencorajar os Estados de prosseguirem os seus próprios interesses nacionais em detrimento da Organização. — Adotar o sistema de maioria qualificada regulando o valor dos votos de cada país e elevando a margem de 65 % necessária para 75 % ou 80 %, evitando assim que os pequenos países não sejam tidos em conta. Esta proposta foi elaborada no âmbito do curso de verão \"A UE: situação atual e perspetiva futura\" da Equipa Europa.","ro":"În prezent, deciziile PESC și PESA sunt guvernate de sistemul unanimității; cu toate acestea, este incontestabil faptul că, în anumite ocazii, statele membre au utilizat acest mecanism pentru a-și promova propriile interese, renunțând la interesul comun al UE în context. Unanimitatea împiedică UE să se exprime cu o singură voce din cauza poziției discordante dintre țări. În timpul rebeliunii tuaregului din Mali din 2012, Franța a decis să acționeze unilateral prin intermediul Operațiunii Serval și abia după un an UE a decis să pronunțe și să desfășoare două misiuni PESA. Deși acest sistem garantează într-un fel participarea tuturor actorilor, este contraproductiv prin blocarea practică a procesului decizional. Un exemplu în acest sens este Consiliul de Securitate al ONU, în cadrul căruia membrii permanenți au dreptul de veto asupra unei decizii în orice moment. Prin urmare, este imperativ ca: UE definește o identitate și o constituție europeană pentru a descuraja statele să își urmărească propriile interese naționale în detrimentul organizației. — Să adopte sistemul cu majoritate calificată prin reglementarea valorii voturilor fiecărei țări și mărirea marjei necesare de 65 % la 75 sau 80 %, evitându-se astfel ca țările mici să nu fie luate în considerare. Această propunere a fost elaborată în cadrul cursului de vară \"UE: situația actuală și perspectiva viitoare\" a Echipei Europa.","sk":"V súčasnosti sa rozhodnutia v oblasti SZBP a EBOP riadia systémom jednomyseľnosti, je však nesporné, že členské štáty v určitých prípadoch využili tento mechanizmus na podporu svojich vlastných záujmov, čím sa spoločný záujem EÚ presunul do kontextu. Jednomyseľnosť bráni EÚ vystupovať jednotne z dôvodu rozdielneho postoja medzi krajinami. Počas povstania Tuareg v Mali v roku 2012 sa Francúzsko rozhodlo jednostranne konať prostredníctvom operácie Serval a EÚ sa rozhodla vysloviť a nasadiť dve misie EBOP až o rok neskôr. Hoci tento systém určitým spôsobom zaručuje účasť všetkých aktérov, je kontraproduktívny tým, že prakticky blokuje rozhodovanie. Príkladom je Bezpečnostná rada OSN, kde stáli členovia môžu kedykoľvek vetovať rozhodnutie. Preto je nevyhnutné, aby: — EÚ definuje identitu a európsku ústavu s cieľom odradiť štáty od toho, aby sledovali svoje vlastné národné záujmy na úkor organizácie. — Prijať systém kvalifikovanej väčšiny reguláciou hodnoty hlasov každej krajiny a zvýšením potrebnej rezervy 65 % na 75 alebo 80 %, čím sa zabráni tomu, aby sa nebrali do úvahy malé krajiny. Tento návrh bol vypracovaný v rámci letného kurzu \"EÚ: súčasný stav a perspektíva budúcnosti\" Team Europe.","sl":"Trenutno odločitve o SZVP in EVOP ureja sistem soglasja, vendar pa je nesporno, da so države članice ta mehanizem v nekaterih primerih uporabile za spodbujanje lastnih interesov, s čimer so skupni interes EU premaknile v ozadje. Soglasje EU zaradi neusklajenega stališča med državami preprečuje, da bi nastopala enotno. Francija se je med uporom Tuarega v Maliju leta 2012 odločila, da bo enostransko ukrepala v okviru operacije Serval, EU pa se je šele eno leto pozneje odločila, da bo razglasila in napotila dve misiji EVOP. Čeprav ta sistem na nek način zagotavlja sodelovanje vseh akterjev, je kontraproduktiven, saj praktično preprečuje sprejemanje odločitev. Primer tega je Varnostni svet ZN, kjer lahko stalne članice kadar koli vložijo veto na odločitev. Zato je nujno, da: — EU opredeljuje identiteto in evropsko ustavo, da bi države odvrnila od prizadevanj za lastne nacionalne interese v škodo Organizacije. — Sprejeti sistem kvalificirane večine z ureditvijo vrednosti glasov vsake države in dvigom potrebne 65-odstotne razlike do zgornje meje na 75 ali 80 %, s čimer se prepreči, da se majhne države ne upoštevajo. Ta predlog je bil pripravljen v okviru poletnega tečaja \"EU: trenutno stanje in prihodnja perspektiva\" Team Europe.","sv":"För närvarande styrs Gusp- och ESFP-besluten av enhällighetssystemet, men det är obestridligt att medlemsstaterna vid vissa tillfällen har använt denna mekanism för att främja sina egna intressen och delegerat EU:s gemensamma intresse till bakgrunden. Enhällighet hindrar EU från att tala med en röst på grund av den oeniga inställningen mellan länderna. Under upproret i Tuareg i Mali 2012 beslutade Frankrike att agera ensidigt genom operation Serval och det var först ett år senare som EU beslutade att uttala och sätta in två ESFP-uppdrag. Även om detta system på något sätt garanterar alla aktörers deltagande är det kontraproduktivt genom att i praktiken blockera beslutsfattandet. Ett exempel på detta är FN:s säkerhetsråd, där permanenta medlemmar när som helst kan lägga in sitt veto mot ett beslut. Det är därför absolut nödvändigt att — EU definierar en identitet och en europeisk konstitution för att avskräcka stater från att driva sina egna nationella intressen till skada för organisationen. — Anta systemet med kvalificerad majoritet genom att reglera värdet av varje lands röster och höja den nödvändiga marginalen på 65 % till 75 eller 80 % och på så sätt undvika att små länder inte beaktas. Detta förslag har utarbetats inom ramen för sommarkursen ”EU: status och framtidsperspektiv för Team Europe."}},"title":{"es":"Propuesta de reforma: Mayoría cualificada vs Unanimidad en el Consejo de la Unión Europea. ","machine_translations":{"bg":"Предложение за реформа: Квалифицирано мнозинство срещу единство в Съвета на Европейския съюз.","cs":"Návrh reformy: Kvalifikovaná většina vs. jednomyslnost v Radě Evropské unie.","da":"Reformforslag: Kvalificeret flertal mod UNanimity i Rådet for Den Europæiske Union.","de":"Reformvorschlag: Qualifizierte Mehrheit gegen Einstimmigkeit im Rat der Europäischen Union.","el":"Πρόταση μεταρρύθμισης: Ειδική πλειοψηφία έναντι ομοφωνίας στο Συμβούλιο της Ευρωπαϊκής Ένωσης.","en":"Reform proposal: Qualified majority vs Unanimity in the Council of the European Union.","et":"Reformiettepanek: Kvalifitseeritud häälteenamus vs. unanimity Euroopa Liidu Nõukogus.","fi":"Uudistusehdotus: Määräenemmistö vs. yksimielisyys Euroopan unionin neuvostossa.","fr":"Proposition de réforme: Majorité qualifiée contre unanimité au Conseil de l’Union européenne.","ga":"Togra le haghaidh athchóiriú: Tromlach cáilithe vs aontoilíocht i gComhairle an Aontais Eorpaigh.","hr":"Prijedlog reforme: Kvalificirana većina protiv Unanimity u Vijeću Europske unije.","hu":"Reformjavaslat: Minősített többség kontra egyhangúság az Európai Unió Tanácsában.","it":"Proposta di riforma: Maggioranza qualificata contro Unanimity in seno al Consiglio dell'Unione europea.","lt":"Pasiūlymas dėl reformos: Kvalifikuota balsų dauguma ir vienbalsiškumas Europos Sąjungos Taryboje.","lv":"Reformas priekšlikums: Kvalificēts balsu vairākums pret Unanimity Eiropas Savienības Padomē.","mt":"Proposta ta’ riforma: Maġġoranza kwalifikata vs Unanimità fil-Kunsill tal-Unjoni Ewropea.","nl":"Hervormingsvoorstel: Gekwalificeerde meerderheid vs. unanimiteit in de Raad van de Europese Unie.","pl":"Wniosek dotyczący reformy: Większość kwalifikowana a jednomyślność w Radzie Unii Europejskiej.","pt":"Proposta de reforma: Maioria qualificada vs Unanimidade no Conselho da União Europeia.","ro":"Propunere de reformă: Majoritate calificată/Unanimitate în Consiliul Uniunii Europene.","sk":"Návrh reformy: Kvalifikovaná väčšina verzus jednomyseľnosť v Rade Európskej únie.","sl":"Predlog reforme: Kvalificirana večina v primerjavi z enotnostjo v Svetu Evropske unije.","sv":"Reformförslag: Kvalificerad majoritet vs unanimity i Europeiska unionens råd."}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×