Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: c0a1d69680fa2ba0b8e331da105dccf104a3d45ceab42ce340f273f5463d5843

Source: {"body":{"it":"L’UE si occupa anche del settore militare per preservare la pace, rafforzare la sicurezza, promuovere la cooperazione internazionale, sviluppare e consolidare la Democrazia, lo Stato di Diritto, il rispetto dei diritti umani e delle libertà fondamentali Recentemente, l’UE ha approvato la proposta della commissione di intensificare la cooperazione tra UE e NATO. Uno degli scopi principali dell’UE è quello di schierare il proprio esercito senza dipendere dalla NATO.\nCrediamo che questa politica di sicurezza, ancora in fase di definizione, si stia applicando all’attuale situazione di guerra tra Russia e Ucraina. Infatti la NATO secondo la sua politica non può partecipare alla guerra affianco all’Ucraina in quanto essa non fa parte della stessa alleanza atlantica, in compenso però possono essere inviati aiuti umanitari e aiuti militari dai singoli stati, purché non vengano associati direttamente all’organizzazione internazionale. Secondo il nostro parere la via di risoluzione di questo problema non deve puntare su un intervento bellico ma sull’indebolimento economico e politico della Russia, promuovendo il dialogo e la stesura di trattati internazionali per la pace e l’aiuto reciproco tra Stati, intensificando l’attenzione verso le necessità dei civili.","machine_translations":{"bg":"ЕС работи и с военния сектор за опазване на мира, укрепване на сигурността, насърчаване на международното сътрудничество, развитие и консолидиране на демокрацията, принципите на правовата държава, зачитането на правата на човека и основните свободи Наскоро ЕС одобри предложението на Комисията за засилване на сътрудничеството между ЕС и НАТО. Една от основните цели на ЕС е да разположи армията си, без да разчита на НАТО. Считаме, че тази политика на сигурност, която все още се определя, се прилага към настоящата ситуация на война между Русия и Украйна. Всъщност, според политиката си, НАТО не може да участва във войната заедно с Украйна, защото не е част от самия Атлантически съюз, но хуманитарната помощ и военната помощ могат да бъдат изпращани от отделни държави, при условие че те не са пряко свързани с международната организация. Според нас начинът за решаване на този проблем не трябва да бъде насочен към военните действия, а към икономическото и политическото отслабване на Русия, насърчаването на диалога и изготвянето на международни договори за мир и взаимна помощ между държавите, като се обръща все по-голямо внимание на нуждите на цивилното население.","cs":"EU se rovněž zabývá vojenským odvětvím s cílem zachovat mír, posílit bezpečnost, podporovat mezinárodní spolupráci, rozvíjet a upevňovat demokracii, právní stát, dodržování lidských práv a základních svobod V poslední době EU podpořila návrh Komise na posílení spolupráce mezi EU a NATO. Jedním z hlavních cílů EU je rozmístit svou armádu, aniž by se spoléhala na NATO. Jsme přesvědčeni, že tato bezpečnostní politika, která je stále definována, se vztahuje na současnou situaci války mezi Ruskem a Ukrajinou. NATO se totiž podle své politiky nemůže účastnit války po boku Ukrajiny, protože není součástí atlantické aliance samotné, ale humanitární pomoc a vojenskou pomoc mohou vysílat jednotlivé státy za předpokladu, že nejsou přímo spojeny s mezinárodní organizací. Podle našeho názoru nesmí být způsob řešení tohoto problému zaměřen na válečné akce, ale na hospodářské a politické oslabení Ruska, podporu dialogu a vypracování mezinárodních smluv o míru a vzájemné pomoci mezi státy, což zvyšuje pozornost potřebám civilistů.","da":"EU beskæftiger sig også med den militære sektor for at bevare freden, styrke sikkerheden, fremme internationalt samarbejde, udvikle og konsolidere demokrati, retsstatsprincippet, respekt for menneskerettighederne og de grundlæggende frihedsrettigheder For nylig godkendte EU Kommissionens forslag om at intensivere samarbejdet mellem EU og NATO. Et af EU's vigtigste mål er at deployere sin hær uden at forlade sig på NATO. Vi mener, at denne sikkerhedspolitik, som stadig er ved at blive fastlagt, gælder for den nuværende krigssituation mellem Rusland og Ukraine. Faktisk kan NATO ifølge sin politik ikke deltage i krigen sammen med Ukraine, fordi den ikke er en del af selve den atlantiske alliance, men den humanitære bistand og den militære bistand kan sendes af de enkelte stater, forudsat at de ikke er direkte forbundet med den internationale organisation. Efter vores mening må den måde, hvorpå dette problem kan løses, ikke være rettet mod krigshandlinger, men mod Ruslands økonomiske og politiske svækkelse, fremme af dialog og udarbejdelse af internationale traktater om fred og gensidig bistand mellem stater og øget opmærksomhed på civiles behov.","de":"Die EU befasst sich auch mit dem militärischen Sektor, um Frieden zu erhalten, die Sicherheit zu stärken, die internationale Zusammenarbeit zu fördern, Demokratie, Rechtsstaatlichkeit, Achtung der Menschenrechte und Grundfreiheiten zu entwickeln und zu festigen. Eines der Hauptziele der EU ist der Einsatz ihrer Armee, ohne sich auf die NATO zu verlassen. Wir glauben, dass diese noch definierte Sicherheitspolitik auf die aktuelle Kriegssituation zwischen Russland und der Ukraine Anwendung findet. Tatsächlich kann die NATO ihrer Politik zufolge nicht am Krieg neben der Ukraine teilnehmen, weil sie nicht Teil des Atlantik-Bündnisses selbst ist, sondern humanitäre Hilfe und militärische Hilfe von einzelnen Staaten entsandt werden können, sofern sie nicht direkt mit der internationalen Organisation verbunden sind. Unserer Meinung nach darf der Weg zur Lösung dieses Problems nicht auf Kriegshandlungen ausgerichtet sein, sondern auf die wirtschaftliche und politische Schwächung Russlands, die Förderung des Dialogs und die Ausarbeitung internationaler Verträge über Frieden und gegenseitige Hilfe zwischen den Staaten, wobei die Aufmerksamkeit auf die Bedürfnisse der Zivilbevölkerung erhöht wird.","el":"Η ΕΕ ασχολείται επίσης με τον στρατιωτικό τομέα για τη διατήρηση της ειρήνης, την ενίσχυση της ασφάλειας, την προώθηση της διεθνούς συνεργασίας, την ανάπτυξη και την εδραίωση της δημοκρατίας, του κράτους δικαίου, του σεβασμού των ανθρωπίνων δικαιωμάτων και των θεμελιωδών ελευθεριών Πρόσφατα, η ΕΕ προσυπέγραψε την πρόταση της Επιτροπής για εντατικοποίηση της συνεργασίας ΕΕ-ΝΑΤΟ. Ένας από τους κύριους στόχους της ΕΕ είναι η ανάπτυξη του στρατού της χωρίς να εξαρτάται από το ΝΑΤΟ. Πιστεύουμε ότι αυτή η πολιτική ασφάλειας, η οποία εξακολουθεί να καθορίζεται, εφαρμόζεται στην τρέχουσα κατάσταση του πολέμου μεταξύ Ρωσίας και Ουκρανίας. Πράγματι, σύμφωνα με την πολιτική του, το ΝΑΤΟ δεν μπορεί να συμμετάσχει στον πόλεμο μαζί με την Ουκρανία, διότι δεν αποτελεί μέρος της ίδιας της ατλαντικής συμμαχίας, αλλά η ανθρωπιστική βοήθεια και η στρατιωτική βοήθεια μπορούν να σταλούν από μεμονωμένα κράτη, υπό την προϋπόθεση ότι δεν συνδέονται άμεσα με τον διεθνή οργανισμό. Κατά τη γνώμη μας, ο τρόπος επίλυσης αυτού του προβλήματος δεν πρέπει να κατευθύνεται προς την πολεμική δράση, αλλά στην οικονομική και πολιτική αποδυνάμωση της Ρωσίας, την προώθηση του διαλόγου και τη σύνταξη διεθνών συνθηκών για την ειρήνη και την αμοιβαία βοήθεια μεταξύ των κρατών, αυξάνοντας την προσοχή στις ανάγκες των αμάχων.","en":"The EU also deals with the military sector to preserve peace, strengthen security, promote international cooperation, develop and consolidate Democracy, the rule of law, respect for human rights and fundamental freedoms Recently, the EU endorsed the Commission’s proposal to intensify EU-NATO cooperation. One of the EU’s main aims is to deploy its army without relying on NATO. We believe that this security policy, which is still being defined, is applying to the current situation of war between Russia and Ukraine. In fact, according to its policy, NATO cannot participate in the war alongside Ukraine because it is not part of the Atlantic alliance itself, but humanitarian aid and military aid can be sent by individual states, provided that they are not directly associated with the international organisation. In our opinion, the way to resolve this problem must not be directed at war action but on Russia’s economic and political weakening, promoting dialogue and the drafting of international treaties for peace and mutual aid between States, increasing attention to the needs of civilians.","es":"La UE también se ocupa del sector militar para preservar la paz, reforzar la seguridad, promover la cooperación internacional, desarrollar y consolidar la democracia, el Estado de Derecho, el respeto de los derechos humanos y las libertades fundamentales. Uno de los principales objetivos de la UE es desplegar su ejército sin depender de la OTAN. Creemos que esta política de seguridad, que todavía se está definiendo, se aplica a la actual situación de guerra entre Rusia y Ucrania. De hecho, según su política, la OTAN no puede participar en la guerra junto a Ucrania porque no forma parte de la propia alianza atlántica, pero la ayuda humanitaria y la ayuda militar pueden ser enviadas por Estados individuales, siempre que no estén directamente asociados con la organización internacional. En nuestra opinión, la manera de resolver este problema no debe orientarse hacia la acción bélica, sino hacia el debilitamiento económico y político de Rusia, la promoción del diálogo y la redacción de tratados internacionales de paz y ayuda mutua entre los Estados, prestando mayor atención a las necesidades de los civiles.","et":"EL tegeleb ka sõjasektoriga, et säilitada rahu, tugevdada julgeolekut, edendada rahvusvahelist koostööd, arendada ja tugevdada demokraatiat, õigusriiki, inimõiguste ja põhivabaduste austamist. Hiljuti kiitis EL heaks komisjoni ettepaneku tugevdada ELi ja NATO koostööd. Üks ELi peamisi eesmärke on lähetada oma sõjavägi NATO-le toetumata. Usume, et see julgeolekupoliitika, mida veel määratletakse, kehtib Venemaa ja Ukraina vahelise sõja praeguse olukorra suhtes. Tegelikult ei saa NATO oma poliitika kohaselt osaleda sõjas Ukraina kõrval, sest ta ei ole osa Atlandi alliansist endast, kuid humanitaarabi ja sõjalist abi võivad saata üksikud riigid, tingimusel et nad ei ole otseselt seotud rahvusvahelise organisatsiooniga. Meie arvates ei tohi selle probleemi lahendamise viis olla suunatud sõjategevusele, vaid Venemaa majanduslikule ja poliitilisele nõrgenemisele, dialoogi edendamisele ning rahvusvaheliste rahu ja vastastikuse abi lepingute koostamisele riikide vahel, pöörates suuremat tähelepanu tsiviilisikute vajadustele.","fi":"EU käsittelee myös sotilasalaa rauhan säilyttämiseksi, turvallisuuden vahvistamiseksi, kansainvälisen yhteistyön edistämiseksi, demokratian, oikeusvaltioperiaatteen, ihmisoikeuksien ja perusvapauksien kunnioittamisen kehittämiseksi ja lujittamiseksi. Viime aikoina EU hyväksyi komission ehdotuksen EU:n ja Naton yhteistyön tehostamisesta. Yksi EU:n päätavoitteista on käyttää armeijaansa luottamatta Natoon. Uskomme, että tätä vielä määriteltävää turvallisuuspolitiikkaa sovelletaan Venäjän ja Ukrainan väliseen nykyiseen sotatilanteeseen. Itse asiassa Nato ei politiikkansa mukaan voi osallistua sotaan Ukrainan rinnalla, koska se ei kuulu Atlantin liittoon, vaan yksittäiset valtiot voivat lähettää humanitaarista apua ja sotilaallista apua edellyttäen, että ne eivät ole suoraan yhteydessä kansainväliseen järjestöön. Meidän mielestämme tapa ratkaista tämä ongelma ei saa kohdistua sotatoimiin vaan Venäjän taloudelliseen ja poliittiseen heikkenemiseen, vuoropuhelun edistämiseen ja valtioiden välisten rauhaa ja keskinäistä apua koskevien kansainvälisten sopimusten laatimiseen sekä siviilien tarpeisiin.","fr":"L’UE traite également du secteur militaire pour préserver la paix, renforcer la sécurité, promouvoir la coopération internationale, développer et consolider la démocratie, l’État de droit, le respect des droits de l’homme et des libertés fondamentales. L’UE a récemment approuvé la proposition de la Commission visant à intensifier la coopération UE-OTAN. L’un des principaux objectifs de l’UE est de déployer son armée sans compter sur l’OTAN. Nous pensons que cette politique de sécurité, qui est encore en cours de définition, s’applique à la situation actuelle de guerre entre la Russie et l’Ukraine. En fait, selon sa politique, l’OTAN ne peut pas participer à la guerre aux côtés de l’Ukraine parce qu’elle ne fait pas partie de l’alliance atlantique elle-même, mais l’aide humanitaire et l’aide militaire peuvent être envoyées par des États individuels, à condition qu’ils ne soient pas directement associés à l’organisation internationale. À notre avis, la façon de résoudre ce problème ne doit pas être axée sur l’action de guerre, mais sur l’affaiblissement économique et politique de la Russie, la promotion du dialogue et l’élaboration de traités internationaux de paix et d’entraide entre les États, en accordant une attention accrue aux besoins des civils.","ga":"Déileálann an tAontas leis an earnáil mhíleata freisin chun an tsíocháin a chaomhnú, an tslándáil a neartú, an comhar idirnáisiúnta a chur chun cinn, an daonlathas, an smacht reachta, urraim do chearta an duine agus do shaoirsí bunúsacha a fhorbairt agus a chomhdhlúthú. Le déanaí, d’fhormhuinigh an tAontas an togra ón gCoimisiún chun dlús a chur leis an gcomhar idir an tAontas agus ECAT. Ceann de phríomhaidhmeanna an Aontais is ea a chuid arm a chur in úsáid gan brath ar ECAT. Creidimid go bhfuil feidhm ag an mbeartas slándála seo, atá fós á shainiú, maidir le staid reatha an chogaidh idir an Rúis agus an Úcráin. Go deimhin, de réir a bheartais, ní féidir le ECAT páirt a ghlacadh sa chogadh in éineacht leis an Úcráin toisc nach bhfuil sé mar chuid de chomhghuaillíocht an Atlantaigh féin, ach is féidir le stáit aonair cabhair dhaonnúil agus cúnamh míleata a sheoladh, ar choinníoll nach bhfuil baint dhíreach acu leis an eagraíocht idirnáisiúnta. Dar linne, níor cheart an bealach chun an fhadhb seo a réiteach a dhíriú ar ghníomhaíocht chogaidh ach ar lagú eacnamaíoch agus polaitiúil na Rúise, ar idirphlé a chur chun cinn agus ar dhréachtú conarthaí idirnáisiúnta don tsíocháin agus don chúnamh frithpháirteach idir Stáit, agus aird níos mó á tabhairt ar riachtanais na sibhialtach.","hr":"EU se bavi i vojnim sektorom radi očuvanja mira, jačanja sigurnosti, promicanja međunarodne suradnje, razvoja i konsolidacije demokracije, vladavine prava, poštovanja ljudskih prava i temeljnih sloboda. Nedavno je EU podržao prijedlog Komisije o jačanju suradnje EU-a i NATO-a. Jedan je od glavnih ciljeva EU razmjestiti svoju vojsku bez oslanjanja na NATO. Vjerujemo da se ta sigurnosna politika, koja se još uvijek definira, primjenjuje na trenutačno stanje rata između Rusije i Ukrajine. Zapravo, prema svojoj politici, NATO ne može sudjelovati u ratu zajedno s Ukrajinom jer nije dio samog Atlantskog saveza, ali humanitarnu pomoć i vojnu pomoć mogu poslati pojedine države, pod uvjetom da nisu izravno povezane s međunarodnom organizacijom. Prema našem mišljenju, način rješavanja tog problema ne smije biti usmjeren na ratno djelovanje, već na rusko gospodarsko i političko slabljenje, promicanje dijaloga i sastavljanje međunarodnih ugovora za mir i uzajamnu pomoć među državama, čime se povećava pozornost na potrebe civila.","hu":"Az EU emellett a béke megőrzése, a biztonság megerősítése, a nemzetközi együttműködés előmozdítása, a demokrácia, a jogállamiság, az emberi jogok és az alapvető szabadságok tiszteletben tartásának fejlesztése és megszilárdítása érdekében foglalkozik a katonai ágazattal. Az EU a közelmúltban jóváhagyta az EU és a NATO közötti együttműködés fokozására irányuló bizottsági javaslatot. Az EU egyik fő célja, hogy anélkül telepítse hadseregét, hogy a NATO-ra támaszkodna. Úgy véljük, hogy ez a biztonsági politika, amely még nem került meghatározásra, az Oroszország és Ukrajna közötti jelenlegi háborús helyzetre vonatkozik. Valójában politikája szerint a NATO Ukrajna mellett nem vehet részt a háborúban, mivel nem maga az atlanti szövetség része, hanem az egyes államok humanitárius segélyt és katonai segélyt küldhetnek, feltéve, hogy nem állnak közvetlen kapcsolatban a nemzetközi szervezettel. Véleményünk szerint e probléma megoldásának módja nem a háborús fellépésre irányulhat, hanem Oroszország gazdasági és politikai gyengülésére, a párbeszéd előmozdítására, valamint az államok közötti békéről és kölcsönös segítségnyújtásról szóló nemzetközi szerződések megszövegezésére, növelve a polgári lakosság szükségleteire fordított figyelmet.","lt":"ES taip pat sprendžia karinio sektoriaus klausimus, kad išsaugotų taiką, stiprintų saugumą, skatintų tarptautinį bendradarbiavimą, plėtotų ir stiprintų demokratiją, teisinę valstybę, pagarbą žmogaus teisėms ir pagrindinėms laisvėms. Neseniai ES pritarė Komisijos pasiūlymui stiprinti ES ir NATO bendradarbiavimą. Vienas iš pagrindinių ES tikslų – dislokuoti savo kariuomenę nesiremiant NATO. Manome, kad ši vis dar kuriama saugumo politika taikoma dabartinei Rusijos ir Ukrainos karo padėčiai. Tiesą sakant, pagal savo politiką NATO negali dalyvauti kare kartu su Ukraina, nes ji nėra Atlanto aljanso dalis, bet humanitarinę pagalbą ir karinę pagalbą gali siųsti atskiros valstybės, jei jos nėra tiesiogiai susijusios su tarptautine organizacija. Mūsų nuomone, būdas išspręsti šią problemą turi būti nukreiptas ne į karo veiksmus, o į Rusijos ekonominį ir politinį susilpnėjimą, dialogo skatinimą ir tarptautinių sutarčių dėl taikos ir valstybių savitarpio pagalbos rengimą, didinant dėmesį civilių gyventojų poreikiams.","lv":"ES arī nodarbojas ar militāro sektoru, lai saglabātu mieru, stiprinātu drošību, veicinātu starptautisko sadarbību, attīstītu un konsolidētu demokrātiju, tiesiskumu, cilvēktiesību un pamatbrīvību ievērošanu. Nesen ES apstiprināja Komisijas priekšlikumu pastiprināt ES un NATO sadarbību. Viens no ES galvenajiem mērķiem ir izvietot savu armiju, nepaļaujoties uz NATO. Mēs uzskatām, ka šī drošības politika, kas joprojām tiek definēta, attiecas uz pašreizējo situāciju karā starp Krieviju un Ukrainu. Faktiski saskaņā ar savu politiku NATO nevar piedalīties karā līdzās Ukrainai, jo tā nav daļa no pašas Atlantijas alianses, bet humāno palīdzību un militāro palīdzību var nosūtīt atsevišķas valstis, ja vien tās nav tieši saistītas ar starptautisko organizāciju. Mūsuprāt, veids, kā atrisināt šo problēmu, nedrīkst būt vērsts uz karadarbību, bet gan uz Krievijas ekonomisko un politisko vājināšanos, dialoga veicināšanu un starptautisku līgumu izstrādi mieram un savstarpējai palīdzībai starp valstīm, palielinot uzmanību civiliedzīvotāju vajadzībām.","mt":"L-UE tittratta wkoll is-settur militari biex tippreserva l-paċi, issaħħaħ is-sigurtà, tippromwovi l-kooperazzjoni internazzjonali, tiżviluppa u tikkonsolida d-Demokrazija, l-istat tad-dritt, ir-rispett għad-drittijiet tal-bniedem u l-libertajiet fundamentali Reċentement, l-UE approvat il-proposta tal-Kummissjoni biex tiġi intensifikata l-kooperazzjoni bejn l-UE u n-NATO. Wieħed mill-għanijiet ewlenin tal-UE huwa li tiskjera l-armata tagħha mingħajr ma tistrieħ fuq in-NATO. Aħna nemmnu li din il-politika ta’ sigurtà, li għadha qed tiġi definita, qed tapplika għas-sitwazzjoni attwali tal-gwerra bejn ir-Russja u l-Ukraina. Fil-fatt, skont il-politika tagħha, in-NATO ma tistax tipparteċipa fil-gwerra flimkien mal-Ukraina għax mhijiex parti mill-alleanza tal-Atlantiku nnifisha, iżda l-għajnuna umanitarja u l-għajnuna militari jistgħu jintbagħtu minn stati individwali, sakemm ma jkunux assoċjati direttament mal-organizzazzjoni internazzjonali. Fl-opinjoni tagħna, il-mod kif tissolva din il-problema m’għandux ikun dirett lejn azzjoni ta’ gwerra iżda lejn id-dgħufija ekonomika u politika tar-Russja, il-promozzjoni tad-djalogu u l-abbozzar ta’ trattati internazzjonali għall-paċi u l-għajnuna reċiproka bejn l-Istati, u b’hekk tiżdied l-attenzjoni għall-ħtiġijiet tal-popolazzjoni ċivili.","nl":"De EU houdt zich ook bezig met de militaire sector om de vrede te bewaren, de veiligheid te versterken, internationale samenwerking te bevorderen, democratie, de rechtsstaat, eerbiediging van de mensenrechten en de fundamentele vrijheden te ontwikkelen en te consolideren Onlangs heeft de EU haar goedkeuring gehecht aan het voorstel van de Commissie om de samenwerking tussen de EU en de NAVO te intensiveren. Een van de belangrijkste doelstellingen van de EU is het inzetten van haar leger zonder afhankelijk te zijn van de NAVO. Wij zijn van mening dat dit veiligheidsbeleid, dat nog steeds wordt gedefinieerd, van toepassing is op de huidige oorlogssituatie tussen Rusland en Oekraïne. In feite kan de NAVO volgens haar beleid niet deelnemen aan de oorlog naast Oekraïne, omdat het geen deel uitmaakt van de Atlantische alliantie zelf, maar humanitaire hulp en militaire hulp door individuele staten kunnen worden gestuurd, mits zij niet rechtstreeks betrokken zijn bij de internationale organisatie. Naar onze mening moet de oplossing van dit probleem niet gericht zijn op oorlogsacties, maar op de economische en politieke verzwakking van Rusland, de bevordering van de dialoog en de opstelling van internationale verdragen voor vrede en wederzijdse hulp tussen staten, waarbij meer aandacht moet worden besteed aan de behoeften van de burgers.","pl":"UE zajmuje się również sektorem wojskowym, aby zachować pokój, wzmocnić bezpieczeństwo, promować współpracę międzynarodową, rozwijać i umacniać demokrację, praworządność, poszanowanie praw człowieka i podstawowych wolności. Niedawno UE poparła wniosek Komisji dotyczący intensyfikacji współpracy UE-NATO. Jednym z głównych celów UE jest rozmieszczanie armii bez polegania na NATO. Uważamy, że ta polityka bezpieczeństwa, która jest nadal definiowana, ma zastosowanie do obecnej sytuacji wojny między Rosją a Ukrainą. Zgodnie ze swoją polityką NATO nie może uczestniczyć w wojnie obok Ukrainy, ponieważ nie jest częścią samego sojuszu atlantyckiego, ale pomoc humanitarna i pomoc wojskowa mogą być wysyłane przez poszczególne państwa, pod warunkiem że nie są one bezpośrednio związane z organizacją międzynarodową. Naszym zdaniem rozwiązanie tego problemu nie może być ukierunkowane na działania wojenne, lecz na osłabienie gospodarcze i polityczne Rosji, promowanie dialogu i opracowywanie międzynarodowych traktatów na rzecz pokoju i wzajemnej pomocy między państwami, przy czym należy zwrócić większą uwagę na potrzeby ludności cywilnej.","pt":"A UE também se ocupa do setor militar para preservar a paz, reforçar a segurança, promover a cooperação internacional, desenvolver e consolidar a democracia, o Estado de direito, o respeito pelos direitos humanos e pelas liberdades fundamentais. Recentemente, a UE aprovou a proposta da Comissão de intensificar a cooperação UE-NATO. Um dos principais objetivos da UE é destacar o seu exército sem depender da NATO. Consideramos que esta política de segurança, que ainda está a ser definida, se aplica à atual situação de guerra entre a Rússia e a Ucrânia. De facto, de acordo com a sua política, a NATO não pode participar na guerra ao lado da Ucrânia porque não faz parte da própria aliança atlântica, mas a ajuda humanitária e a ajuda militar podem ser enviadas por Estados individuais, desde que não estejam diretamente associadas à organização internacional. Em nossa opinião, a forma de resolver este problema não deve ser orientada para a ação de guerra, mas para o enfraquecimento económico e político da Rússia, promovendo o diálogo e a elaboração de tratados internacionais para a paz e a ajuda mútua entre Estados, aumentando a atenção às necessidades dos civis.","ro":"De asemenea, UE se ocupă de sectorul militar pentru a menține pacea, a consolida securitatea, a promova cooperarea internațională, a dezvolta și a consolida democrația, statul de drept, respectarea drepturilor omului și a libertăților fundamentale. Recent, UE a aprobat propunerea Comisiei de intensificare a cooperării UE-NATO. Unul dintre obiectivele principale ale UE este de a-și desfășura armata fără a se baza pe NATO. Considerăm că această politică de securitate, care este încă în curs de definire, se aplică situației actuale de război dintre Rusia și Ucraina. De fapt, conform politicii sale, NATO nu poate participa la război alături de Ucraina, deoarece nu face parte din alianța atlantică în sine, dar ajutorul umanitar și ajutorul militar pot fi trimise de state individuale, cu condiția ca acestea să nu fie direct asociate cu organizația internațională. În opinia noastră, modalitatea de soluționare a acestei probleme nu trebuie îndreptată către acțiunile de război, ci spre slăbirea economică și politică a Rusiei, promovarea dialogului și elaborarea de tratate internaționale pentru pace și ajutor reciproc între state, acordând o atenție sporită nevoilor civililor.","sk":"EÚ sa zaoberá aj vojenským sektorom s cieľom zachovať mier, posilniť bezpečnosť, podporovať medzinárodnú spoluprácu, rozvíjať a upevňovať demokraciu, právny štát, dodržiavanie ľudských práv a základných slobôd. EÚ nedávno schválila návrh Komisie na zintenzívnenie spolupráce medzi EÚ a NATO. Jedným z hlavných cieľov EÚ je nasadiť svoju armádu bez spoliehania sa na NATO. Domnievame sa, že táto bezpečnostná politika, ktorá je ešte stále definovaná, sa vzťahuje na súčasnú vojenskú situáciu medzi Ruskom a Ukrajinou. V skutočnosti sa NATO podľa svojej politiky nemôže podieľať na vojne po boku Ukrajiny, pretože nie je súčasťou samotnej atlantickej aliancie, ale humanitárnu a vojenskú pomoc môžu posielať jednotlivé štáty za predpokladu, že nie sú priamo spojené s medzinárodnou organizáciou. Podľa nášho názoru spôsob riešenia tohto problému nesmie byť zameraný na vojnové opatrenia, ale na hospodárske a politické oslabovanie Ruska, podporu dialógu a vypracúvanie medzinárodných zmlúv o mieri a vzájomnej pomoci medzi štátmi, pričom sa zvyšuje pozornosť potrebám civilného obyvateľstva.","sl":"EU se ukvarja tudi z vojaškim sektorjem, da bi ohranila mir, okrepila varnost, spodbujala mednarodno sodelovanje, razvijala in utrjevala demokracijo, pravno državo, spoštovanje človekovih pravic in temeljnih svoboščin. V zadnjem času je EU podprla predlog Komisije za okrepitev sodelovanja med EU in Natom. Eden glavnih ciljev EU je napotitev svoje vojske brez zanašanja na Nato. Verjamemo, da se ta varnostna politika, ki je še vedno opredeljena, uporablja za trenutne vojne razmere med Rusijo in Ukrajino. Dejansko Nato v skladu s svojo politiko ne more sodelovati v vojni skupaj z Ukrajino, ker ni del samega atlantskega zavezništva, vendar lahko humanitarno pomoč in vojaško pomoč pošljejo posamezne države, pod pogojem, da niso neposredno povezane z mednarodno organizacijo. Po našem mnenju način reševanja tega problema ne sme biti usmerjen v bojne akcije, temveč na gospodarsko in politično slabitev Rusije, spodbujanje dialoga in pripravo mednarodnih pogodb o miru in medsebojni pomoči med državami ter večjo pozornost potrebam civilistov.","sv":"EU arbetar också med den militära sektorn för att bevara freden, stärka säkerheten, främja internationellt samarbete, utveckla och befästa demokratin, rättsstatsprincipen, respekten för de mänskliga rättigheterna och de grundläggande friheterna. EU godkände nyligen kommissionens förslag om att intensifiera samarbetet mellan EU och Nato. Ett av EU:s främsta mål är att sätta in sin armé utan att förlita sig på Nato. Vi anser att denna säkerhetspolitik, som fortfarande håller på att definieras, tillämpas på den nuvarande situationen med krig mellan Ryssland och Ukraina. Enligt sin politik kan Nato inte delta i kriget vid sidan av Ukraina, eftersom det inte är en del av Atlantalliansen i sig, utan humanitärt bistånd och militärt bistånd kan sändas av enskilda stater, förutsatt att de inte är direkt knutna till den internationella organisationen. Vi anser att sättet att lösa detta problem inte får inriktas på krigshandlingar, utan på Rysslands ekonomiska och politiska försvagning, främjande av dialog och utarbetande av internationella fördrag för fred och ömsesidigt bistånd mellan stater, och ökad uppmärksamhet på civilas behov."}},"title":{"it":"Guerra in Ucraina","machine_translations":{"bg":"Война в Украйна","cs":"Válka na Ukrajině","da":"Krig i Ukraine","de":"Krieg in der Ukraine","el":"Πόλεμος στην Ουκρανία","en":"War in Ukraine","es":"Guerra en Ucrania","et":"Sõda Ukrainas","fi":"Sota Ukrainassa","fr":"Guerre en Ukraine","ga":"Cogadh san Úcráin","hr":"Rat u Ukrajini","hu":"Háború Ukrajnában","lt":"Karas Ukrainoje","lv":"Karš Ukrainā","mt":"Gwerra fl-Ukraina","nl":"Oorlog in Oekraïne","pl":"Wojna na Ukrainie","pt":"Guerra na Ucrânia","ro":"Război în Ucraina","sk":"Vojna na Ukrajine","sl":"Vojna v Ukrajini","sv":"Krig i Ukraina"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×