Identifikace

Text níže je zkrácená, hašovaná verze obsahu. Je dobré se ujistit, že s obsahem nebylo manipulováno, protože každá jednotlivá modifikace by vedla k naprosto odlišné hodnotě.

Hodnota: e997ae6165f883055f6348f9f620228200fa69011d1a2b7dea7ca84463548ec8

Zdroj: {"body":{"en":"Original author: Nadja Najjar\n\nExtreme weather events are a critical threat to stability globally with consequences ranging from the destruction of homes and livelihoods to famines and wars. The EU has historically contributed to the climate crisis, which increases the likelihood and intensity of extreme weather events. Regarding cumulative historic emissions, the EU-27 countries the 2nd largest GHG emission contributor worldwide and thus has a responsibility to help poorer countries to tackle the climate crisis. \nDuring COP26, the lack of commitment of industrialized nations to deliver the promised 100 billion USD on climate finance by 2020 (80% have been financed so far), stalled commitments of poorer countries to enhance climate ambition. Thus, enhanced climate finance can be an important leverage to inspire international climate ambition. \nMany regions in the world increasingly need help with loss and damage financing, due to climate impacts that cannot be avoided. In light of the threat by extreme weather events, the European Green Deal as the flagship policy of the EU, and the historic responsibility of the continent and the EU should advance loss and damage financing at the UNFCCC level. The newly established dialogue on loss and damage at COP26 needs to be held with the ambition to deliver concrete financial help for those least responsible and vulnerable such as low-lying Pacific Islands.","machine_translations":{"bg":"Оригинален автор: Метеорологичните събития в Надя Наджар Екстремни са критична заплаха за стабилността в световен мащаб с последици, вариращи от разрушаването на домовете и поминъка до глада и войните. ЕС исторически е допринесъл за кризата с климата, която увеличава вероятността и интензивността на екстремните метеорологични явления. Що се отнася до кумулативните исторически емисии, държавите от ЕС-27 са вторият по големина вносител на емисии на парникови газове в световен мащаб и следователно носят отговорност да помогнат на по-бедните държави да се справят с кризата в областта на климата. По време на 26-ата конференция на страните по РКООНИК липсата на ангажимент от страна на индустриализираните нации да осигурят обещаните 100 милиарда щатски долара за финансиране на борбата с изменението на климата до 2020 г. (80 % са финансирани до момента), забавиха ангажиментите на по-бедните държави за засилване на амбициите в областта на климата. По този начин засиленото финансиране на борбата с изменението на климата може да бъде важен лост за вдъхновяване на международните амбиции в областта на климата. Много региони по света все повече се нуждаят от помощ за финансиране на загуби и щети поради въздействието върху климата, което не може да бъде избегнато. С оглед на заплахата от екстремни метеорологични явления Европейският зелен пакт като водеща политика на ЕС и историческата отговорност на континента и ЕС следва да ускорят финансирането на загубите и вредите на равнището на РКООНИК. Новосъздаденият диалог относно загубите и щетите по време на 26-ата конференция на страните по Рамковата конвенция на ООН по изменение на климата (COP26) трябва да се проведе с амбицията да се предостави конкретна финансова помощ за онези, които са най-малко отговорни и уязвими, като ниско разположените тихоокеански острови.","cs":"Původní autor: Nadja Najjar Extreme meteorologické události jsou kritickou hrozbou pro stabilitu v celosvětovém měřítku s důsledky od ničení domovů a živobytí až po hladomory a války. EU historicky přispěla ke klimatické krizi, která zvyšuje pravděpodobnost a intenzitu extrémních povětrnostních jevů. Pokud jde o kumulativní historické emise, země EU-27 jsou druhým největším přispěvatelem emisí skleníkových plynů na světě, a proto mají povinnost pomoci chudším zemím při řešení klimatické krize. Na 26. konferenci smluvních stran konference smluvních stran (COP26) se nevyjádřilo odhodlání průmyslových zemí splnit do roku 2020 přislíbené 100 miliard USD na financování opatření v oblasti klimatu (80 % dosud bylo financováno), čímž se zastavily závazky chudších zemí na zvýšení ambicí v oblasti klimatu. Posílení financování opatření v oblasti klimatu tak může být důležitým pákovým efektem pro inspiraci k mezinárodním ambicím v oblasti klimatu. Mnoho regionů na světě stále více potřebuje pomoc s financováním ztrát a škod v důsledku dopadů změny klimatu, kterým se nelze vyhnout. Vzhledem k hrozbě extrémních povětrnostních jevů by Zelená dohoda pro Evropu jakožto stěžejní politika EU a historická odpovědnost kontinentu a EU měly přispět k financování ztrát a škod na úrovni UNFCCC. Nově zahájený dialog o ztrátách a škodách na konferenci COP26 je třeba vést s cílem poskytnout konkrétní finanční pomoc těm nejméně odpovědným a zranitelným, jako jsou nízko položené tichomořské ostrovy.","da":"Oprindelig forfatter: Nadja Najjar Extreme vejrhændelser er en kritisk trussel mod stabiliteten globalt med konsekvenser lige fra ødelæggelse af hjem og levebrød til hungersnød og krige. EU har historisk set bidraget til klimakrisen, som øger sandsynligheden for og intensiteten af ekstreme vejrforhold. Med hensyn til kumulative historiske emissioner er EU-27-landene verdens næststørste bidragyder til drivhusgasemissioner og har derfor et ansvar for at hjælpe fattigere lande med at tackle klimakrisen. Under COP26 forpligtede de industrialiserede lande sig ikke til at levere de lovede 100 mia. USD til klimafinansiering inden 2020 (80 % er hidtil blevet finansieret), og de fattigere landes tilsagn om at øge klimaambitionerne er gået i stå. Øget klimafinansiering kan således være en vigtig løftestang til at inspirere til internationale klimaambitioner. Mange regioner i verden har i stigende grad brug for hjælp med finansiering af tab og skader på grund af klimapåvirkninger, der ikke kan undgås. I lyset af truslen fra ekstreme vejrforhold bør den europæiske grønne pagt som EU's flagskibspolitik og kontinentets og EU's historiske ansvar fremme tabs- og skadesfinansiering på UNFCCC-plan. Den nyligt etablerede dialog om tab og skader på COP26 skal afholdes med ambitionen om at yde konkret finansiel bistand til de mindst ansvarlige og sårbare såsom de lavtliggende Stillehavsøerne.","de":"Originalautor: Nadja Najjar Extreme Wetterereignisse stellen eine globale Bedrohung für die Stabilität dar, die von der Zerstörung von Häusern und Existenzgrundlagen bis hin zu Hungersnöten und Kriegen reicht. Die EU hat historisch zur Klimakrise beigetragen, die die Wahrscheinlichkeit und Intensität extremer Wetterereignisse erhöht. Was die kumulierten historischen Emissionen betrifft, so sind die EU-27-Länder weltweit der zweitgrößte THG-Emissionsbeitrag und somit die Verantwortung dafür, ärmeren Ländern bei der Bewältigung der Klimakrise zu helfen. Während der COP 26 hat sich die Industrieländer nicht verpflichtet, die zugesagten 100 Mrd. USD für die Klimaschutzfinanzierung bis 2020 zu leisten (bisher wurden 80 % finanziert), was die Zusagen der ärmeren Länder zur Verbesserung der Klimaschutzziele aufgegeben hat. Daher kann eine verstärkte Finanzierung des Klimaschutzes ein wichtiger Hebel sein, um internationale Klimaschutzziele zu fördern. Viele Regionen der Welt brauchen zunehmend Hilfe bei der Finanzierung von Verlusten und Schäden aufgrund von Klimaauswirkungen, die nicht vermieden werden können. Angesichts der Bedrohung durch extreme Wetterereignisse sollte der europäische Grüne Deal als Leitpolitik der EU und die historische Verantwortung des Kontinents und der EU die Verlust- und Schadensfinanzierung auf Ebene des UNFCCC vorantreiben. Der auf der COP26 neu eingerichtete Dialog über Verluste und Schäden muss mit dem Ziel geführt werden, konkrete finanzielle Hilfe für die am wenigsten Verantwortlichen und schutzbedürftigen Personen, wie z. B. niedrig gelegene pazifische Inseln, zu leisten.","el":"Αρχικός συντάκτης: Nadja Najjar Extreme καιρικά φαινόμενα αποτελούν κρίσιμη απειλή για τη σταθερότητα σε παγκόσμιο επίπεδο με συνέπειες που κυμαίνονται από την καταστροφή των σπιτιών και των μέσων διαβίωσης έως λιμούς και πολέμους. Η ΕΕ έχει ιστορικά συμβάλει στην κλιματική κρίση, η οποία αυξάνει την πιθανότητα και την ένταση των ακραίων καιρικών φαινομένων. Όσον αφορά τις σωρευτικές ιστορικές εκπομπές, οι χώρες της ΕΕ-27 είναι ο 2ος μεγαλύτερος παράγοντας εκπομπών αερίων του θερμοκηπίου παγκοσμίως και, ως εκ τούτου, έχουν την ευθύνη να βοηθήσουν τις φτωχότερες χώρες να αντιμετωπίσουν την κλιματική κρίση. Κατά τη διάρκεια της COP26, η έλλειψη δέσμευσης των εκβιομηχανισμένων εθνών να παραδώσουν τα υποσχεθέντα 100 δισεκατομμύρια δολάρια ΗΠΑ για τη χρηματοδότηση της κλιματικής αλλαγής έως το 2020 (το 80 % έχει χρηματοδοτηθεί μέχρι στιγμής), καθυστέρησε τις δεσμεύσεις των φτωχότερων χωρών για την ενίσχυση των φιλοδοξιών για το κλίμα. Ως εκ τούτου, η ενισχυμένη χρηματοδότηση για την αντιμετώπιση της κλιματικής αλλαγής μπορεί να αποτελέσει σημαντικό μοχλό για να εμπνεύσει τη διεθνή φιλοδοξία για το κλίμα. Πολλές περιφέρειες στον κόσμο χρειάζονται όλο και περισσότερο βοήθεια για τη χρηματοδότηση των απωλειών και των ζημιών, λόγω των κλιματικών επιπτώσεων που δεν μπορούν να αποφευχθούν. Υπό το πρίσμα της απειλής από ακραία καιρικά φαινόμενα, η Ευρωπαϊκή Πράσινη Συμφωνία ως εμβληματική πολιτική της ΕΕ, καθώς και η ιστορική ευθύνη της ηπείρου και της ΕΕ θα πρέπει να προωθήσουν τη χρηματοδότηση των απωλειών και των ζημιών σε επίπεδο UNFCCC. Ο νέος διάλογος για τις απώλειες και τις ζημίες στην COP26 πρέπει να διεξαχθεί με τη φιλοδοξία να παρασχεθεί συγκεκριμένη οικονομική βοήθεια σε όσους είναι λιγότερο υπεύθυνοι και ευάλωτοι, όπως οι νήσοι του Ειρηνικού χαμηλού υψομέτρου.","es":"Autor original: Nadja Najjar Los fenómenos meteorológicos extremos son una amenaza crítica para la estabilidad a nivel mundial, con consecuencias que van desde la destrucción de hogares y medios de vida hasta las hambrunas y las guerras. La UE ha contribuido históricamente a la crisis climática, que aumenta la probabilidad e intensidad de fenómenos meteorológicos extremos. En cuanto a las emisiones históricas acumuladas, los países de la EU-27 son el segundo mayor contribuyente de las emisiones de gases de efecto invernadero del mundo y, por tanto, tienen la responsabilidad de ayudar a los países más pobres a hacer frente a la crisis climática. Durante la COP26, la falta de compromiso de las naciones industrializadas para entregar los 100 mil millones de dólares de los EE.UU. prometidos a la financiación del clima para 2020 (el 80 % se ha financiado hasta ahora), ha estancado los compromisos de los países más pobres para mejorar la ambición climática. Por lo tanto, el aumento de la financiación de la lucha contra el cambio climático puede ser un importante efecto multiplicador para inspirar la ambición climática internacional. Muchas regiones del mundo necesitan cada vez más ayuda con la financiación de pérdidas y daños, debido a los impactos climáticos que no pueden evitarse. A la luz de la amenaza de los fenómenos meteorológicos extremos, el Pacto Verde Europeo como política emblemática de la UE y la responsabilidad histórica del continente y de la UE deben impulsar la financiación de pérdidas y daños a nivel de la CMNUCC. El diálogo recientemente establecido en la COP26 sobre pérdidas y daños debe celebrarse con la ambición de proporcionar ayuda financiera concreta a los menos responsables y vulnerables, como las islas del Pacífico bajas.","et":"Algne autor: Nadja Najjar Extreme’i ilmastikunähtused kujutavad endast tõsist ohtu stabiilsusele kogu maailmas, mille tagajärjed ulatuvad kodude ja elatusvahendite hävitamisest kuni näljahädade ja sõdadeni. EL on ajalooliselt aidanud kaasa kliimakriisile, mis suurendab äärmuslike ilmastikunähtuste tõenäosust ja intensiivsust. Varasemate kumulatiivsete heitkoguste osas on EL 27 riigid suuruselt teine kasvuhoonegaaside heite põhjustaja kogu maailmas ja seega on neil kohustus aidata vaesematel riikidel kliimakriisiga toime tulla. ÜRO kliimamuutuste raamkonventsiooni osaliste 26. konverentsil takistas tööstusriikide pühendumus anda 2020. aastaks kliimameetmete rahastamiseks lubatud 100 miljardit USA dollarit (seni on rahastatud 80 %) vaesemate riikide võetud kohustusi kliimaeesmärkide suurendamiseks. Seega võib kliimamuutustega seotud rahastamise suurendamine olla oluline vahend rahvusvaheliste kliimaeesmärkide saavutamiseks. Paljud maailma piirkonnad vajavad üha enam abi kahjude ja kahjude rahastamisel kliimamõjude tõttu, mida ei ole võimalik vältida. Äärmuslikest ilmastikunähtustest tulenevat ohtu silmas pidades peaks Euroopa roheline kokkulepe kui ELi juhtpoliitika ning mandri ja ELi ajalooline vastutus edendama kahju ja kahju rahastamist ÜRO kliimamuutuste raamkonventsiooni tasandil. Hiljuti ÜRO kliimamuutuste raamkonventsiooni osaliste konverentsi (COP26) raames alustatud kahju ja kahju käsitlev dialoog tuleb pidada eesmärgiga anda konkreetset rahalist abi neile, kes on kõige vähem vastutustundlikud ja haavatavad, näiteks Vaikse ookeani saared.","fi":"Alkuperäinen tekijä: Nadja Najjar Extreme -sääilmiöt ovat kriittinen uhka maailmanlaajuiselle vakaudelle, ja niiden seuraukset vaihtelevat kotien ja elinkeinojen tuhoutumisesta nälänhädään ja sotiin. EU on historiallisesti myötävaikuttanut ilmastokriisiin, mikä lisää äärimmäisten sääilmiöiden todennäköisyyttä ja voimakkuutta. Kumulatiivisten historiallisten päästöjen osalta voidaan todeta, että EU27-maat ovat maailman toiseksi suurin kasvihuonekaasupäästöjen aiheuttaja, ja niillä on siten vastuu auttaa köyhempiä maita selviytymään ilmastokriisistä. COP26-kokouksessa teollisuusmaiden sitoutumattomuus ilmastorahoituksesta luvatun 100 miljardin Yhdysvaltain dollarin maksamiseen vuoteen 2020 mennessä (tähän mennessä on rahoitettu 80 prosenttia) keskeytti köyhien maiden sitoumukset ilmastotavoitteiden nostamiseksi. Näin ollen ilmastorahoituksen lisääminen voi olla merkittävä vipuvaikutus kansainvälisten ilmastotavoitteiden innostamiseen. Monet maailman alueet tarvitsevat yhä enemmän apua menetysten ja vahinkojen rahoittamiseen sellaisten ilmastovaikutusten vuoksi, joita ei voida välttää. Kun otetaan huomioon äärimmäisten sääilmiöiden aiheuttama uhka, Euroopan vihreän kehityksen ohjelma on EU:n lippulaivapolitiikka ja maanosan ja EU:n historiallinen vastuu olisi edistettävä menetyksiä ja vahinkoja koskevaa rahoitusta UNFCCC:n tasolla. COP26-kokouksessa vastikään aloitettu vuoropuhelu menetyksistä ja vahingoista on käynnistettävä niin, että tavoitteena on tarjota konkreettista taloudellista apua vähiten vastuussa oleville ja haavoittuvimmille, kuten matalalle Tyynenmeren saarille.","fr":"Auteur original: Nadja Najjar Les phénomènes météorologiques extrêmes constituent une menace critique pour la stabilité à l’échelle mondiale, avec des conséquences allant de la destruction des maisons et des moyens de subsistance aux famines et aux guerres. L’UE a historiquement contribué à la crise climatique, qui accroît la probabilité et l’intensité des phénomènes météorologiques extrêmes. En ce qui concerne les émissions historiques cumulées, les pays de l’EU-27 sont le deuxième pays contributeur d’émissions de gaz à effet de serre dans le monde et ont donc la responsabilité d’aider les pays les plus pauvres à faire face à la crise climatique. Au cours de la COP 26, le manque d’engagement des pays industrialisés à livrer les 100 milliards d’USD promis sur le financement de la lutte contre le changement climatique d’ici 2020 (80 % ont été financés jusqu’à présent), a bloqué les engagements des pays les plus pauvres en vue de renforcer l’ambition climatique. Ainsi, le renforcement du financement de la lutte contre le changement climatique peut constituer un levier important pour inspirer les ambitions internationales en matière de climat. De nombreuses régions du monde ont de plus en plus besoin d’aide pour le financement des pertes et des dommages, en raison des impacts climatiques qui ne peuvent être évités. Compte tenu de la menace que représentent les phénomènes météorologiques extrêmes, le pacte vert pour l’Europe, en tant que politique phare de l’UE, et la responsabilité historique du continent et de l’UE devraient faire progresser le financement des pertes et des dommages au niveau de la CCNUCC. Le dialogue récemment établi sur les pertes et les dommages à la COP26 doit se tenir avec l’ambition de fournir une aide financière concrète aux personnes les moins responsables et vulnérables, comme les îles du Pacifique de faible altitude.","ga":"An chéad údar: Is bagairt ríthábhachtach iad Nadja Najjar aimsir mhór do chobhsaíocht ar fud an domhain le hiarmhairtí ó scrios tithe agus slite beatha go gorta agus cogaí. Go stairiúil, rannchuidigh an tAontas leis an ngéarchéim aeráide, rud a mhéadaíonn dóchúlacht agus déine na n-eachtraí adhaimsire. Maidir le hastaíochtaí carnacha stairiúla, is iad 27 mBallstát an Aontais an dara ranníocóir astaíochtaí gás ceaptha teasa is mó ar fud an domhain agus, dá bhrí sin, tá freagracht orthu cuidiú le tíortha níos boichte dul i ngleic leis an ngéarchéim aeráide. Le linn COP26, easpa tiomantais na náisiún tionsclaithe an USD 100 billiún atá geallta maidir le maoiniú don troid i gcoinne an athraithe aeráide a chur i gcrích faoi 2020 (maoiníodh 80 % díobh go dtí seo), cuireadh stop le gealltanais na dtíortha is boichte chun an uaillmhian aeráide a fheabhsú. Dá bhrí sin, d’fhéadfadh maoiniú feabhsaithe don troid i gcoinne an athraithe aeráide a bheith ina ghiaráil thábhachtach chun uaillmhian aeráide idirnáisiúnta a spreagadh. Tá méadú ag teacht ar an ngá atá ag go leor réigiún ar domhan le cabhair a fháil maidir le maoiniú caillteanais agus damáiste, i ngeall ar thionchair aeráide nach féidir a sheachaint. I bhfianaise na bagartha ó eachtraí adhaimsire, ba cheart don Chomhaontú Glas don Eoraip mar bheartas suaitheanta an Aontais, agus freagracht stairiúil na mór-roinne agus an Aontais Eorpaigh caillteanas agus maoiniú damáiste a chur chun cinn ar leibhéal UNFCCC. Ní mór an t-idirphlé nuabhunaithe maidir le caillteanas agus damáiste ag COP26 a chur ar bun leis an uaillmhian cúnamh nithiúil airgeadais a chur ar fáil dóibh siúd is lú atá freagrach agus leochaileach amhail Oileáin an Aigéin Chiúin íseal.","hr":"Izvorni autor: Nadja Najjar Ekstremni vremenski događaji ključna su prijetnja stabilnosti na globalnoj razini s posljedicama u rasponu od uništavanja domova i sredstava za život do gladi i ratova. EU je povijesno pridonio klimatskoj krizi, koja povećava vjerojatnost i intenzitet ekstremnih vremenskih uvjeta. Kad je riječ o kumulativnim povijesnim emisijama, zemlje EU-27 koje su druge zemlje koje najviše pridonose emisijama stakleničkih plinova diljem svijeta i stoga imaju odgovornost pomoći siromašnijim zemljama u rješavanju klimatske krize. Tijekom konferencije COP26 nedostatak predanosti industrijaliziranih zemalja da do 2020. osiguraju obećane 100 milijardi USD za financiranje borbe protiv klimatskih promjena (80 % dosad je financirano), usporio je obveze siromašnijih zemalja da povećaju klimatske ambicije. Stoga pojačano financiranje borbe protiv klimatskih promjena može biti važan poticaj za poticanje međunarodnih klimatskih ambicija. Mnogim je regijama u svijetu sve više potrebna pomoć u financiranju gubitaka i štete zbog klimatskih učinaka koji se ne mogu izbjeći. S obzirom na prijetnju koju predstavljaju ekstremni vremenski uvjeti, europski zeleni plan kao vodeća politika EU-a i povijesna odgovornost kontinenta i EU-a trebali bi unaprijediti financiranje gubitaka i štete na razini UNFCCC-a. Potrebno je održati novouspostavljeni dijalog o gubitku i šteti na konferenciji COP26 s ciljem pružanja konkretne financijske pomoći onima koji su najmanje odgovorni i ranjivi, kao što su niski pacifički otoci.","hu":"Eredeti szerző: Nadja Najjar Extreme időjárási események kritikus fenyegetést jelentenek a stabilitásra globális szinten, a következmények az otthonok és a megélhetés elpusztításától kezdve az éhínségig és a háborúig terjednek. Az EU történelmileg hozzájárult az éghajlati válsághoz, amely növeli a szélsőséges időjárási események valószínűségét és intenzitását. Ami a halmozott múltbeli kibocsátásokat illeti, a 27 tagú EU-országok a világ második legnagyobb ÜHG-kibocsátásával járulnak hozzá, és ezért felelősek azért, hogy segítsék a szegényebb országokat az éghajlati válság kezelésében. A COP26 során az iparosodott nemzetek nem kötelezték el magukat az éghajlatváltozás elleni küzdelem finanszírozására ígért 100 milliárd USD 2020-ig történő teljesítése iránt (eddig 80%-ot finanszíroztak), a szegényebb országok megtorpantak az éghajlat-politikai törekvések fokozására irányuló kötelezettségvállalásaikban. Így az éghajlatváltozás elleni küzdelem finanszírozásának fokozása fontos szerepet játszhat a nemzetközi éghajlat-politikai törekvések ösztönzésében. A világ számos régiójának egyre nagyobb szüksége van a veszteségek és károk finanszírozására, mivel az éghajlati hatások nem elkerülhetők. A szélsőséges időjárási események jelentette fenyegetés fényében az európai zöld megállapodásnak mint az EU kiemelt politikájának, valamint a kontinens és az EU történelmi felelősségének az UNFCCC szintjén elő kell mozdítania a veszteségek és károk finanszírozását. A veszteségekről és károkról a COP26 konferencián újonnan kialakított párbeszédet azzal a céllal kell folytatni, hogy konkrét pénzügyi segítséget nyújtsanak a legkevésbé felelős és kiszolgáltatott helyzetben lévők, például az alacsonyan fekvő csendes-óceáni szigetek számára.","it":"Autore originale: Nadja Najjar Gli eventi meteorologici estremi sono una minaccia critica per la stabilità a livello globale con conseguenze che vanno dalla distruzione di case e mezzi di sussistenza alle carestie e alle guerre. Storicamente l'UE ha contribuito alla crisi climatica, che aumenta la probabilità e l'intensità di eventi meteorologici estremi. Per quanto riguarda le emissioni storiche cumulative, i paesi dell'UE-27 sono il secondo paese che contribuisce maggiormente alle emissioni di gas a effetto serra a livello mondiale e hanno quindi la responsabilità di aiutare i paesi più poveri ad affrontare la crisi climatica. Durante la COP26, la mancanza di impegno da parte dei paesi industrializzati a realizzare i 100 miliardi di USD promessi per i finanziamenti per il clima entro il 2020 (finora l'80 % è stato finanziato), ha bloccato gli impegni dei paesi più poveri per rafforzare l'ambizione in materia di clima. Pertanto, il rafforzamento dei finanziamenti per il clima può costituire un importante effetto leva per ispirare l'ambizione internazionale in materia di clima. Molte regioni del mondo hanno sempre più bisogno di aiuto con finanziamenti per perdite e danni, a causa degli impatti climatici che non possono essere evitati. Alla luce della minaccia rappresentata dagli eventi meteorologici estremi, il Green Deal europeo quale politica faro dell'UE e la responsabilità storica del continente e dell'UE dovrebbero anticipare i finanziamenti per perdite e danni a livello dell'UNFCCC. Il nuovo dialogo sulle perdite e i danni in occasione della COP26 deve svolgersi con l'ambizione di fornire un aiuto finanziario concreto a coloro che sono meno responsabili e vulnerabili, come le isole del Pacifico in bassa posizione.","lt":"Originalus autorius: Nadja Najjar Ekstremalūs meteorologiniai reiškiniai kelia kritinę grėsmę stabilumui visame pasaulyje, o padariniai – nuo namų ir pragyvenimo šaltinių sunaikinimo iki bado ir karų. ES istoriškai prisidėjo prie klimato krizės, dėl kurios didėja ekstremalių meteorologinių reiškinių tikimybė ir intensyvumas. Kalbant apie bendrą istorinį išmetamųjų teršalų kiekį, ES 27 šalys, kurios yra antras pagal dydį išmetamo šiltnamio efektą sukeliančių dujų kiekio veiksnys pasaulyje, yra atsakingos už pagalbą skurdesnėms šalims kovojant su klimato krize. Per COP 26 išsivysčiusios šalys nepakankamai įsipareigojo iki 2020 m. skirti 100 mlrd. JAV dolerių kovai su klimato kaita finansuoti (iki šiol finansuota 80 proc.) ir sustojo skurdesnių šalių įsipareigojimai didinti klimato srities užmojus. Taigi didesnis kovos su klimato kaita finansavimas gali būti svarbus svertas tarptautiniams užmojams klimato srityje skatinti. Daugeliui pasaulio regionų vis labiau reikia pagalbos nuostolių ir žalos finansavimui dėl klimato poveikio, kurio neįmanoma išvengti. Atsižvelgiant į ekstremalių meteorologinių reiškinių keliamą grėsmę, Europos žaliasis kursas, kaip pavyzdinė ES politika, ir istorinė žemyno ir ES atsakomybė turėtų skatinti nuostolių ir žalos finansavimą JTBKKK lygmeniu. COP 26 turi būti surengtas naujas dialogas dėl nuostolių ir žalos, siekiant suteikti konkrečią finansinę pagalbą mažiausiai atsakingiems ir pažeidžiamiems asmenims, pavyzdžiui, mažai gyvenančioms Ramiojo vandenyno saloms.","lv":"Sākotnējais autors: Nadja Najjar Extreme laikapstākļi ir kritisks drauds stabilitātei visā pasaulē ar sekām, sākot no māju un iztikas līdzekļu iznīcināšanas līdz badam un kariem. ES vēsturiski ir veicinājusi klimata krīzi, kas palielina ekstremālu laikapstākļu notikumu iespējamību un intensitāti. Attiecībā uz kumulatīvajām vēsturiskajām emisijām ES-27 valstis ir otrais lielākais SEG emisiju radītājs pasaulē, un tādējādi tās pienākums ir palīdzēt nabadzīgākajām valstīm risināt klimata krīzi. COP26 laikā industrializētās valstis nav apņēmušās līdz 2020. gadam nodrošināt apsolīto USD 100 miljardu apmērā klimata pārmaiņu jomā (līdz šim 80 % ir finansēti), nabadzīgāko valstu apņemšanās palielināt klimata mērķu vērienīgumu ir apstājusies. Tādējādi lielāks finansējums klimata jomā var būt svarīgs sviras efekts, lai iedvesmotu starptautiskos klimata mērķus. Daudziem pasaules reģioniem arvien vairāk ir vajadzīga palīdzība zaudējumu un postījumu finansēšanā klimata pārmaiņu ietekmes dēļ, no kuras nevar izvairīties. Ņemot vērā ārkārtēju laikapstākļu radītos draudus, Eiropas zaļajam kursam kā ES pamatpolitikai un kontinenta un ES vēsturiskajai atbildībai būtu jāveicina zaudējumu un kaitējuma finansēšana UNFCCC līmenī. Nesen izveidotais dialogs par zaudējumiem un kaitējumu COP26 ir jāorganizē ar mērķi sniegt konkrētu finansiālu palīdzību vismazāk atbildīgajām un neaizsargātākajām, piemēram, Klusā okeāna salām, kas atrodas zemā līmenī.","mt":"Awtur oriġinali: Nadja Najjar avvenimenti tat-temp estremi huma theddida kritika għall-istabbiltà globalment b’konsegwenzi li jvarjaw mill-qerda ta ‘djar u għajxien sa ġuħ u gwerer. Storikament, l-UE kkontribwixxiet għall-kriżi klimatika, li żżid il-probabbiltà u l-intensità ta’ avvenimenti estremi tat-temp. Fir-rigward tal-emissjonijiet storiċi kumulattivi, il-pajjiżi tal-UE-27 huma t-tieni l-akbar kontributur tal-emissjonijiet tal-gassijiet b’effett ta’ serra madwar id-dinja u għalhekk għandhom ir-responsabbiltà li jgħinu lill-pajjiżi ifqar jindirizzaw il-kriżi klimatika. Matul il-COP26, in-nuqqas ta’ impenn min-naħa tan-nazzjonijiet industrijalizzati biex iwettqu l-USD ta’ 100 biljun imwiegħed dwar il-finanzjament għall-klima sal-2020 (80 % ġew iffinanzjati s’issa), waqqaf l-impenji ta’ pajjiżi ifqar biex tissaħħaħ l-ambizzjoni klimatika. Għalhekk, il-finanzjament imtejjeb għall-klima jista’ jkun ingranaġġ importanti biex jispira l-ambizzjoni internazzjonali dwar il-klima. Ħafna reġjuni fid-dinja jeħtieġu dejjem aktar għajnuna fil-finanzjament tat-telf u l-ħsara, minħabba l-impatti klimatiċi li ma jistgħux jiġu evitati. Fid-dawl tat-theddida minn avvenimenti estremi tat-temp, il-Patt Ekoloġiku Ewropew bħala l-politika ewlenija tal-UE, u r-responsabbiltà storika tal-kontinent u tal-UE għandhom imexxu ‘l quddiem il-finanzjament għat-telf u l-ħsara fil-livell tal-UNFCCC. Id-djalogu li għadu kif ġie stabbilit dwar it-telf u l-ħsara fil-COP26 jeħtieġ li jsir bl-ambizzjoni li tingħata għajnuna finanzjarja konkreta lil dawk li huma l-inqas responsabbli u vulnerabbli bħall-Gżejjer tal-Paċifiku fil-baxx.","nl":"Oorspronkelijke auteur: Nadja Najjar Extreme weersomstandigheden vormen wereldwijd een cruciale bedreiging voor de stabiliteit, met gevolgen die variëren van de vernietiging van huizen en bestaansmiddelen tot hongersnood en oorlogen. De EU heeft van oudsher bijgedragen aan de klimaatcrisis, waardoor de waarschijnlijkheid en intensiteit van extreme weersomstandigheden toeneemt. Wat de cumulatieve historische emissies betreft, hebben de EU-27-landen wereldwijd de op twee na grootste bijdrage aan broeikasgasemissies en hebben zij dus de verantwoordelijkheid om armere landen te helpen de klimaatcrisis aan te pakken. Tijdens de COP26 heeft het gebrek aan inzet van geïndustrialiseerde landen om de beloofde 100 miljard USD aan klimaatfinanciering tegen 2020 na te komen (tot dusver is 80 % gefinancierd), de verplichtingen van armere landen om de klimaatambitie te verhogen, geblokkeerd. Verbeterde klimaatfinanciering kan dus een belangrijk hefboomeffect zijn om de internationale klimaatambitie te inspireren. Veel regio’s in de wereld hebben steeds meer hulp nodig bij de financiering van verliezen en schade, als gevolg van klimaateffecten die niet kunnen worden vermeden. In het licht van de dreiging van extreme weersomstandigheden moet de Europese Green Deal als vlaggenschipbeleid van de EU en de historische verantwoordelijkheid van het continent en de EU de financiering van verliezen en schade op UNFCCC-niveau bevorderen. De onlangs ingestelde dialoog over verlies en schade tijdens de COP26 moet worden gevoerd met de ambitie concrete financiële hulp te bieden aan degenen die het minst verantwoordelijk en kwetsbaar zijn, zoals laaggelegen eilanden in de Stille Oceaan.","pl":"Autor oryginału: Nadja Najjar Ekstremalne zdarzenia pogodowe są krytycznym zagrożeniem dla stabilności na całym świecie, z konsekwencjami od niszczenia domów i źródeł utrzymania po głód i wojny. UE w przeszłości przyczyniła się do kryzysu klimatycznego, który zwiększa prawdopodobieństwo i intensywność ekstremalnych zjawisk pogodowych. Jeżeli chodzi o skumulowane emisje historyczne, państwa UE-27 są drugim co do wielkości źródłem emisji gazów cieplarnianych na świecie i w związku z tym mają obowiązek pomóc biedniejszym krajom w walce z kryzysem klimatycznym. Podczas COP26 brak zaangażowania krajów uprzemysłowionych w realizację obiecanej kwoty 100 mld USD na finansowanie działań związanych ze zmianą klimatu do 2020 r. (do tej pory sfinansowano 80 %), opóźnił zobowiązania krajów uboższych do zwiększenia ambicji w dziedzinie klimatu. W związku z tym zwiększone finansowanie działań związanych ze zmianą klimatu może być ważnym czynnikiem stymulującym międzynarodowe ambicje w dziedzinie klimatu. Wiele regionów na świecie w coraz większym stopniu potrzebuje pomocy przy finansowaniu strat i szkód ze względu na skutki klimatyczne, których nie można uniknąć. Ze względu na zagrożenie ekstremalnymi zjawiskami pogodowymi Europejski Zielony Ład jako sztandarowa polityka UE oraz historyczna odpowiedzialność kontynentu i UE powinny przyspieszyć finansowanie strat i szkód na poziomie UNFCCC. Nowo ustanowiony dialog na temat strat i szkód na COP26 musi odbywać się z ambicją zapewnienia konkretnej pomocy finansowej osobom najmniej odpowiedzialnym i podatnym na zagrożenia, takim jak nisko położone wyspy Pacyfiku.","pt":"Autor original: Os eventos meteorológicos extremos de Nadja Najjar são uma ameaça crítica para a estabilidade em todo o mundo, com consequências que vão desde a destruição de casas e meios de subsistência até fomes e guerras. A UE tem contribuído historicamente para a crise climática, que aumenta a probabilidade e a intensidade de fenómenos meteorológicos extremos. No que diz respeito às emissões históricas cumulativas, os países da UE-27 são o segundo maior contribuinte mundial de emissões de gases com efeito de estufa, pelo que têm a responsabilidade de ajudar os países mais pobres a enfrentar a crise climática. Durante a COP26, a falta de empenho dos países industrializados em entregar os 100 mil milhões de dólares prometidos em financiamento da luta contra as alterações climáticas até 2020 (80 % foram financiados até à data), estagnou os compromissos dos países mais pobres para reforçar a ambição climática. Por conseguinte, o reforço do financiamento da luta contra as alterações climáticas pode constituir um importante efeito de alavanca para inspirar a ambição internacional em matéria de clima. Muitas regiões do mundo necessitam cada vez mais de ajuda para financiar perdas e danos, devido a impactos climáticos que não podem ser evitados. Tendo em conta a ameaça dos fenómenos meteorológicos extremos, o Pacto Ecológico Europeu, enquanto política emblemática da UE, e a responsabilidade histórica do continente e da UE devem antecipar o financiamento de perdas e danos a nível da CQNUAC. O recém-criado diálogo sobre perdas e danos na COP 26 tem de ser realizado com a ambição de prestar ajuda financeira concreta às pessoas menos responsáveis e vulneráveis, como as ilhas do Pacífico de baixa altitude.","ro":"Autorul original: Evenimentele meteorologice extreme Nadja Najjar reprezintă o amenințare critică la adresa stabilității globale, cu consecințe care variază de la distrugerea locuințelor și a mijloacelor de subzistență până la foamete și războaie. UE a contribuit de-a lungul timpului la criza climatică, care sporește probabilitatea și intensitatea fenomenelor meteorologice extreme. În ceea ce privește emisiile istorice cumulate, țările UE-27 sunt a doua cea mai mare contribuție la emisiile de gaze cu efect de seră la nivel mondial și, prin urmare, are responsabilitatea de a ajuta țările mai sărace să facă față crizei climatice. În timpul COP26, lipsa angajamentului națiunilor industrializate de a furniza, până în 2020, cele 100 de miliarde USD promise pentru finanțarea combaterii schimbărilor climatice (80 % au fost finanțate până în prezent), a blocat angajamentele țărilor mai sărace de a spori nivelul de ambiție în materie de climă. Astfel, o finanțare sporită a combaterii schimbărilor climatice poate reprezenta o pârghie importantă pentru a inspira ambițiile internaționale în materie de climă. Multe regiuni din lume au din ce în ce mai mult nevoie de ajutor în ceea ce privește finanțarea pierderilor și a daunelor, din cauza efectelor climatice care nu pot fi evitate. Având în vedere amenințarea reprezentată de fenomenele meteorologice extreme, Pactul verde european ca politică emblematică a UE și responsabilitatea istorică a continentului și a UE ar trebui să promoveze finanțarea pierderilor și a daunelor la nivelul CCONUSC. Dialogul recent instituit cu privire la pierderi și daune în cadrul COP26 trebuie organizat cu ambiția de a oferi ajutor financiar concret celor mai puțin responsabili și vulnerabili, cum ar fi insulele din Pacific joase.","sk":"Pôvodný autor: Mimoriadne poveternostné udalosti Nadja Najjar sú kritickou hrozbou pre celosvetovú stabilitu s následkami od ničenia domov a živobytia až po hladomor a vojny. EÚ historicky prispela ku klimatickej kríze, ktorá zvyšuje pravdepodobnosť a intenzitu extrémnych poveternostných javov. Pokiaľ ide o kumulatívne historické emisie, krajiny EÚ-27 sú druhým najväčším prispievateľom k emisiám skleníkových plynov na celom svete, a preto sú zodpovedné za pomoc chudobnejším krajinám pri riešení klimatickej krízy. Počas konferencie COP26 chýbajúci záväzok priemyselných krajín poskytnúť prisľúbených 100 miliárd USD na financovanie opatrení v oblasti zmeny klímy do roku 2020 (doteraz bolo financovaných 80 %), stagnujú záväzky chudobnejších krajín na zvýšenie ambícií v oblasti klímy. Posilnené financovanie opatrení v oblasti zmeny klímy tak môže byť dôležitým pákovým efektom na podnietenie medzinárodných ambícií v oblasti klímy. Mnohé regióny sveta čoraz viac potrebujú pomoc pri financovaní strát a škôd v dôsledku klimatických vplyvov, ktorým sa nedá zabrániť. Vzhľadom na hrozbu extrémnych poveternostných udalostí by Európska zelená dohoda ako hlavná politika EÚ a historická zodpovednosť kontinentu a EÚ mali podporiť financovanie strát a škôd na úrovni UNFCCC. Na konferencii COP26 je potrebné viesť nový dialóg o stratách a škodách s ambíciou poskytnúť konkrétnu finančnú pomoc tým, ktorí sú najmenej zodpovední a zraniteľní, ako sú nízko položené tichomorské ostrovy.","sl":"Izvirni avtor: Nadja Najjar ekstremni vremenski dogodki so kritična grožnja za stabilnost po vsem svetu, posledice pa segajo od uničevanja domov in preživetja do lakote in vojn. EU je v preteklosti prispevala k podnebni krizi, ki povečuje verjetnost in intenzivnost skrajnih vremenskih pojavov. Kar zadeva kumulativne pretekle emisije, so države EU-27 drugi največji vir emisij toplogrednih plinov na svetu, zato morajo revnejšim državam pomagati pri spopadanju s podnebno krizo. Na konferenci COP26 se je zaradi premajhne zavezanosti industrializiranih držav, da do leta 2020 zagotovijo obljubljene 100 milijard USD za podnebno financiranje (80 % jih je bilo doslej financiranih), zastale zaveze revnejših držav za okrepitev podnebnih ambicij. Zato je lahko okrepljeno podnebno financiranje pomemben vzvod za spodbujanje mednarodnih podnebnih ambicij. Številne regije na svetu vse pogosteje potrebujejo pomoč pri financiranju izgub in škode zaradi podnebnih vplivov, ki se jim ni mogoče izogniti. Glede na grožnjo skrajnih vremenskih pojavov bi moral evropski zeleni dogovor kot vodilna politika EU ter zgodovinska odgovornost celine in EU spodbujati financiranje izgub in škode na ravni UNFCCC. Novoustanovljeni dialog o izgubah in škodi na konferenci COP26 mora potekati z namenom, da se zagotovi konkretna finančna pomoč za tiste, ki so najmanj odgovorni in ranljivi, kot so nizko ležeči pacifiški otoki.","sv":"Ursprunglig författare: Nadja Najjar Extreme väderhändelser är ett kritiskt hot mot stabiliteten globalt med konsekvenser som sträcker sig från förstörelse av hem och försörjningsmöjligheter till svält och krig. EU har historiskt sett bidragit till klimatkrisen, som ökar sannolikheten för och intensiteten av extrema väderhändelser. När det gäller ackumulerade historiska utsläpp har EU-27-länderna den näst största bidragsgivaren av växthusgaser i världen och har därför ett ansvar för att hjälpa fattigare länder att hantera klimatkrisen. Under COP26, bristen på engagemang från industrialiserade nationer att leverera de utlovade 100 miljarder US-dollar i klimatfinansiering till 2020 (80 % har finansierats hittills), avstannade fattiga länders åtaganden att höja klimatambitionen. Ökad klimatfinansiering kan därför vara en viktig hävstång för att inspirera internationella klimatambitioner. Många regioner i världen behöver allt mer hjälp med finansiering av förluster och skador på grund av klimateffekter som inte kan undvikas. Mot bakgrund av hotet från extrema väderförhållanden bör den europeiska gröna given som EU:s flaggskeppspolitik och kontinentens och EU:s historiska ansvar främja finansiering av förluster och skador på UNFCCC-nivå. Den nyligen inrättade dialogen om förluster och skador vid COP26 måste föras med ambitionen att ge konkret ekonomiskt stöd till de minst ansvarsfulla och sårbara, t.ex. låglänta Stillahavsöarna."}},"title":{"en":"Embedding climate concerns in foreign policy and development","machine_translations":{"bg":"Включване на проблемите, свързани с климата, във външната политика и развитието","cs":"Začlenění otázek klimatu do zahraniční politiky a rozvoje","da":"Integration af klimahensyn i udenrigspolitik og udvikling","de":"Einbeziehung von Klimabelangen in Außenpolitik und Entwicklung","el":"Ενσωμάτωση των κλιματικών ανησυχιών στην εξωτερική πολιτική και την ανάπτυξη","es":"Integración de las preocupaciones climáticas en la política exterior y el desarrollo","et":"Kliimaprobleemide lisamine välispoliitikasse ja arengusse","fi":"Ilmastokysymysten sisällyttäminen ulkopolitiikkaan ja kehitykseen","fr":"Intégrer les préoccupations climatiques dans la politique étrangère et le développement","ga":"Ábhair imní maidir leis an aeráid a neadú sa bheartas eachtrach agus san fhorbairt","hr":"Uključivanje klimatskih pitanja u vanjsku politiku i razvoj","hu":"Az éghajlatváltozással kapcsolatos kérdések beépítése a külpolitikába és a fejlesztésbe","it":"Incorporare le preoccupazioni in materia di clima nella politica estera e nello sviluppo","lt":"Klimato problemų įtraukimas į užsienio politiką ir vystymąsi","lv":"Klimata apsvērumu iekļaušana ārpolitikā un attīstībā","mt":"L-integrazzjoni tat-tħassib dwar il-klima fil-politika barranija u l-iżvilupp","nl":"Integratie van klimaatoverwegingen in buitenlands beleid en ontwikkeling","pl":"Uwzględnianie kwestii związanych z klimatem w polityce zagranicznej i rozwoju","pt":"Integrar as preocupações climáticas na política externa e no desenvolvimento","ro":"Integrarea preocupărilor legate de climă în politica externă și dezvoltare","sk":"Začlenenie problematiky klímy do zahraničnej politiky a rozvoja","sl":"Vključevanje podnebnih vprašanj v zunanjo politiko in razvoj","sv":"Att integrera klimatfrågor i utrikespolitik och utveckling"}}}

Tato identifikace počítá s využitím SHA256 hašovacího algoritmu. Chcete-li ji replikovat sami, můžete použít MD5 online kalkulačka a kopírovat a vložit zdrojová data. ×