Impronta digitale

Il testo che segue è una rappresentazione abbreviata e in versione hash di questo contenuto. È utile assicurarsi che il contenuto non sia stato manomesso, in quanto anche una singola modifica darebbe luogo a un valore completamente diverso.

Valore: 469426857a7a20445305bcff2dd900f4bb5e709b6ac85f4304afc2b0c2007509

Fonte: {"body":{"it":"The event, organized at the University of Bologna, aimed to discuss EU foreign policy, starting with students' presentations of the main results on EU foreign policy in three case studies (Belarus, Russia, Turkey). The presentation on Belarus considered the EU's reaction to Lukashenko's fraudulent re-election and said that while the adoption of sanctions allowed the EU to uphold its values, internal procedural constraints led the EU to lose credibility and bargaining power. The presentation on Russia focused on the EU response to the poisoning of Alexei Navalny and concluded that while the adoption of the global human rights sanctions regime was a positive development, the lack of cooperation between member states slowed down. decision making, making it less effective. On Turkey, the presentation focused on the EU sanctions that followed Turkey's illegal drilling activities in the Cyprus Exclusive Economic Zone, and the students argued that Turkey's role as a strategic partner of the EU on many aspects has led the EU to move at a more cautious pace, dividing member states on a more rigorous front and a moderately \"positive\" front. The debate revealed that, overall, EU foreign policy is strongly constrained by the fact that the EU is not a fully fledged state and that it lacks the formulation of common foreign interests. It was also underlined that the EU foreign policy process should be more transparent and that there should be more debate on EU foreign policy issues","machine_translations":{"bg":"Проявата, организирана в Университета в Болоня, имаше за цел да обсъди външната политика на ЕС, като се започне с представяне от студентите на основните резултати в областта на външната политика на ЕС в три казуса (Беларус, Русия, Турция). Презентацията относно Беларус разглежда реакцията на ЕС по отношение на измамното преизбиране на Лукашенкос и заяви, че приемането на санкции е намалило ценностите на ЕС, а вътрешните процедурни ограничения са довели ЕС до загуба на доверие и договаряне. Презентацията относно Русия се съсредоточи върху отговора на ЕС на отравянето на Алексей Навални и стигна до заключението, че приемането на световния режим на правата на човека е положително развитие, липсата на сътрудничество между държавите членки се забавя. Вземането на решения намалява ефективността му. Що се отнася до Турция, представянето се съсредоточи върху санкциите на ЕС, които следват незаконните сондажни дейности на Турция в изключителната икономическа зона на Кипър, и учениците твърдят, че ролята на Турция като основен партньор на ЕС по много аспекти е накарала ЕС да се движи към по-предпазлив мир, като предоставя на държавите членки по-строг фронт и умерено „положителен“ фронт. Основателната причина е, че външната политика на ЕС е най-силна от факта, че ЕС не е пълноправна държава и че му липсва формирането на общи чуждестранни интереси. Също така беше занижено, че процесът на външната политика на ЕС следва да бъде по-прозрачен и че това следва да бъде обсъдено в по-голяма степен по въпросите на външната политика на ЕС.","cs":"Cílem této akce, která byla uspořádána na Boloňské univerzitě, byla diskuse o zahraniční politice EU, počínaje prezentacemi studentů o hlavních výsledcích zahraniční politiky EU ve třech případových studiích (Bělorusko, Rusko, Turecko). Prezentace o Bělorusku se zabývá reakcí EU na podvodné znovuzvolení Lukašenkosové a uvedla, že přijetí sankcí snížilo EU s cílem zvýšit její hodnoty, vnitřní procedurální omezení vedla EU ke ztrátě důvěryhodnosti a vyjednávací síly. Prezentace o Rusku se zaměřila na reakci EU na otravu Alexeje Navalného a dospěla k závěru, že přijetí celosvětového režimu v oblasti lidských práv je pozitivním vývojem, nedostatečná spolupráce mezi členskými státy se zpomalila. Rozhodování se tak snížilo. Pokud jde o Turecko, byla prezentace zaměřena na sankce EU, které následovaly po nezákonných vrtných činnostech Turecka ve výlučné ekonomické zóně Kypru, a na studenty, kteří obhajují, že úloha Turecka jako významného partnera EU v mnoha aspektech vedla EU k tomu, aby se posunula v opatrnějším míru, přičemž členské státy rozdělila na přísnější frontu a mírně „pozitivní“ frontu. Hlavní příčinou je, že zahraniční politika EU je nejsilnější, neboť EU není plnohodnotným státem a že nevytváří společné zahraniční zájmy. Rovněž bylo podceňováno, že proces zahraniční politiky EU by měl být transparentnější a že by se o něm mělo více diskutovat o zahraničněpolitických otázkách EU.","da":"Arrangementet, der blev afholdt på universitetet i Bologna, havde til formål at drøfte EU's udenrigspolitik, begyndende med de studerendes præsentationer af de vigtigste resultater af EU's udenrigspolitik i tre casestudier (Hviderusland, Rusland, Tyrkiet). Redegørelsen om Hviderusland behandler EU's reaktion på Lukashenkos svindlere genvalg og sagde, at vedtagelsen af sanktioner sænkede EU for at øge sine værdier, og interne proceduremæssige begrænsninger førte til, at EU mistede troværdighed og forhandlingsmagt. Præsentationen om Rusland fokuserede på EU's reaktion på forgiftningen af Alexei Navalny og konkluderede, at vedtagelsen af det globale menneskerettighedsregime var en positiv udvikling, og at manglen på samarbejde mellem medlemsstaterne aftog. Beslutningen blev dermed mindre effektiv. For så vidt angår Tyrkiet fokuserede præsentationen på de EU-sanktioner, der følger Tyrkiets ulovlige boreaktiviteter i Cyperns eksklusive økonomiske zone, og de studerende kan argumentere for, at Tyrkiets rolle som EU's vigtigste partner på mange områder har fået EU til at bevæge sig i en mere kautiv fred, dividing medlemsstater på en strengere front og en moderat \"positiv\" front. Årsagen hertil er, at EU's udenrigspolitik alt i alt er stærkest, fordi EU ikke er en fuldgyldig stat, og at den mangler fælles udenlandske interesser. Det blev også undervurderet, at EU's udenrigspolitiske proces burde være mere gennemsigtig, og at dette burde drøftes mere om EU's udenrigspolitiske spørgsmål.","de":"Die Veranstaltung, die an der Universität Bologna organisiert wurde, zielte darauf ab, die Außenpolitik der EU zu erörtern, beginnend mit den Präsentationen der wichtigsten Ergebnisse der EU-Außenpolitik in drei Fallstudien (Belarus, Russland, Türkei). In der Präsentation zu Belarus wird auf die Reaktion der EU auf die betrügerische Wiederwahl in Lukashenkos eingegangen, und es wird darauf hingewiesen, dass die EU durch die Verhängung von Sanktionen gelockert habe, um ihre Werte zu erhöhen, und dass interne Verfahrenszwänge dazu geführt hätten, dass die EU ihre Glaubwürdigkeit verliere und ihre Verhandlungsmacht verliere. Die Präsentation zu Russland konzentrierte sich auf die Reaktion der EU auf die Vergiftung von Alexei Nawalny und kam zu dem Schluss, dass die Annahme des globalen Menschenrechtsregimes eine positive Entwicklung sei und die mangelnde Zusammenarbeit zwischen den Mitgliedstaaten die Beschlussfassung verlangsamt habe, wodurch sie weniger wirksam geworden sei. In Bezug auf die Türkei konzentrierte sich die Präsentation auf die EU-Sanktionen, die sich an die rechtswidrigen Bohrtätigkeiten der Türkei in der ausschließlichen Wirtschaftszone Zyperns anschließen, und die Studenten argumentieren, dass die Rolle der Türkei als wichtiger Partner der EU in vielerlei Hinsicht dazu geführt hat, dass sich die EU zu einem kautiveren Frieden bewegt, wobei die Mitgliedstaaten strenger und mäßig „positiv“ sind. Der Grund dafür liegt darin, dass die Außenpolitik der EU am stärksten dadurch gekennzeichnet ist, dass die EU kein vollwertiger Staat ist und es ihr an der Bildung gemeinsamer ausländischer Interessen mangelt. Es wurde auch unterschätzt, dass der außenpolitische Prozess der EU transparenter gestaltet werden sollte und dass dies in außenpolitischen Fragen der EU stärker diskutiert werden sollte.","el":"Η εκδήλωση, που διοργανώθηκε στο Πανεπιστήμιο της Μπολόνια, είχε ως στόχο να συζητήσει την εξωτερική πολιτική της ΕΕ, ξεκινώντας από τις παρουσιάσεις των φοιτητών σχετικά με τα κύρια αποτελέσματα της εξωτερικής πολιτικής της ΕΕ σε τρεις περιπτωσιολογικές μελέτες (Λευκορωσία, Ρωσία, Τουρκία). Η παρουσίαση σχετικά με τη Λευκορωσία λαμβάνει υπόψη την αντίδραση της ΕΕ στις δόλιες επανεκλογές του Λουκασένκο και αναφέρει ότι η θέσπιση κυρώσεων μείωσε την ΕΕ για να αυξήσει τις αξίες της, ενώ οι εσωτερικοί διαδικαστικοί περιορισμοί οδήγησαν την ΕΕ να χάσει την αξιοπιστία της και την εξουσία διαπραγμάτευσης. Η παρουσίαση για τη Ρωσία επικεντρώθηκε στην αντίδραση της ΕΕ στη δηλητηρίαση του Alexei Navalny και κατέληξε στο συμπέρασμα ότι η έγκριση του παγκόσμιου καθεστώτος ανθρωπίνων δικαιωμάτων αποτελεί θετική εξέλιξη, η έλλειψη συνεργασίας μεταξύ των κρατών μελών επιβραδύνθηκε. Η λήψη αποφάσεων μειώθηκε, καθιστώντας την λιγότερο αποτελεσματική. Όσον αφορά την Τουρκία, η παρουσίαση επικεντρώθηκε στις κυρώσεις της ΕΕ που έπονται των παράνομων δραστηριοτήτων γεώτρησης της Τουρκίας στην Αποκλειστική Οικονομική Ζώνη της Κύπρου, καθώς και στους φοιτητές που υποστηρίζουν ότι ο ρόλος της Τουρκίας ως σημαντικού εταίρου της ΕΕ σε πολλές πτυχές έχει ωθήσει την ΕΕ να κινηθεί με πιο κουραλιστική ειρήνη, Dividing κράτη μέλη σε αυστηρότερο μέτωπο και σε μέτριο «θετικό» μέτωπο. Η εύλογη αιτία είναι ότι, σε γενικές γραμμές, η εξωτερική πολιτική της ΕΕ είναι ισχυρότερη από το γεγονός ότι η ΕΕ δεν είναι πλήρες κράτος και ότι στερείται του σχηματισμού κοινών ξένων συμφερόντων. Υποστηρίχθηκε επίσης ότι η διαδικασία εξωτερικής πολιτικής της ΕΕ θα πρέπει να είναι πιο διαφανής και ότι αυτό θα πρέπει να συζητηθεί περισσότερο για θέματα εξωτερικής πολιτικής της ΕΕ.","en":"The event, organised at the University of Bologna, aimed to discuss EU foreign policy, starting with students’ presentations of the main results on EU foreign policy in three case studies (Belarus, Russia, Turkey). The presentation on Belarus considers the EU’s reaction to Lukashenkos fraudulent re-election and said that the adoption of sanctions lowered the EU to increase its values, internal procedural constraints led the EU to lose credibility and bargain power. The presentation on Russia focused on the EU response to the poisoning of Alexei Navalny and concluded that the adoption of the global human rights regime was a positive development, the lack of cooperation between member states slowed down. decision making, making it less effective. On Turkey, the presentation focused on the EU sanctions that follows Turkey’s illegal drilling activities in the Cyprus Exclusive Economic Zone, and the students arguable that Turkey’s role as a major partner of the EU on many aspects has been led the EU to move at a more Cautious peace, Dividing member states on a more stringent front and a moderately “positive” front. The due cause is that, all, EU foreign policy is strongest by the fact that the EU is not a fully fledged state and that it lacks the formation of common foreign interests. It was also understated that the EU foreign policy process should be more transparent and that this should be more debated on EU foreign policy issues","es":"El acto, organizado en la Universidad de Bolonia, tenía por objeto debatir la política exterior de la UE, empezando por las presentaciones de los estudiantes sobre los principales resultados de la política exterior de la UE en tres estudios de casos (Bielorrusia, Rusia y Turquía). En la presentación sobre Belarús se examina la reacción de la UE a la reelección fraudulenta de Lukashenkos y se afirma que la adopción de sanciones ha reducido a la UE para aumentar sus valores, y las restricciones de procedimiento internas han llevado a la UE a perder credibilidad y poder de negociación. La presentación sobre Rusia se centra en la respuesta de la UE a la intoxicación de Alexei Navalny y concluye que la adopción del régimen mundial de derechos humanos es un avance positivo y la falta de cooperación entre los Estados miembros ralentiza la toma de decisiones, lo que la hace menos eficaz. En cuanto a Turquía, la presentación se centró en las sanciones de la UE tras las actividades ilegales de perforación de Turquía en la zona económica exclusiva de Chipre, y los estudiantes alegaron que el papel de Turquía como socio principal de la UE en muchos aspectos ha llevado a la UE a avanzar en una paz más cauta, dividiendo a los Estados miembros en un frente más estricto y un frente moderadamente «positivo». La causa adecuada es que la política exterior de la UE es la más fuerte por el hecho de que la UE no es un Estado de pleno derecho y que carece de la formación de intereses exteriores comunes. También se ha subrayado que el proceso de política exterior de la UE debería ser más transparente y que debería debatirse más sobre cuestiones de política exterior de la UE.","et":"Bologna Ülikoolis korraldatud ürituse eesmärk oli arutada ELi välispoliitikat, alustades üliõpilaste ettekannetest ELi välispoliitika peamiste tulemuste kohta kolmes juhtumiuuringus (Valgevene, Venemaa, Türgi). Valgevenet käsitlevas ettekandes võetakse arvesse ELi reaktsiooni Lukašenkose valimispettustele ning märgiti, et sanktsioonide vastuvõtmine vähendas ELi väärtusi ja sisemised menetluslikud piirangud viisid selleni, et EL kaotas usaldusväärsuse ja läbirääkimispositsiooni. Venemaad käsitlevas ettekandes keskenduti ELi reageerimisele Aleksei Navalnõi mürgistusjuhtumile ning jõuti järeldusele, et ülemaailmse inimõiguste režiimi vastuvõtmine on positiivne areng, liikmesriikidevahelise koostöö puudumine aeglustas otsuste tegemist, muutes selle vähem tõhusaks. Türgi puhul keskenduti ettekandes ELi sanktsioonidele, mis järgnevad Türgi ebaseaduslikule puurimistegevusele Küprose majandusvööndis, ning üliõpilased väidavad, et Türgi roll ELi olulise partnerina mitmes aspektis on sundinud ELi liikuma jõulisema rahu suunas, jagades liikmesriike rangemal ja mõõdukalt positiivsel suunal. Põhjus on selles, et ELi välispoliitika on kõige tugevam seetõttu, et EL ei ole täieõiguslik riik ja tal puuduvad ühised välishuvid. Samuti alahinnati, et ELi välispoliitika protsess peaks olema läbipaistvam ja et seda tuleks rohkem arutada ELi välispoliitika küsimustes.","fi":"Bolognan yliopistossa järjestetyn tapahtuman tarkoituksena oli keskustella EU:n ulkopolitiikasta alkaen opiskelijoiden esityksistä EU:n ulkopolitiikan tärkeimmistä tuloksista kolmessa tapaustutkimuksessa (Valko-Venäjä, Venäjä, Turkki). Valko-Venäjää koskevassa esityksessä tarkastellaan EU:n reaktiota Lukašenkon uudelleenvalintaan vilpillisesti ja todettiin, että pakotteiden hyväksyminen heikensi EU:n arvoja ja sisäisten menettelyrajoitusten vuoksi EU menetti uskottavuutensa ja neuvotteluvoimansa. Venäjää koskevassa esityksessä keskityttiin EU:n toimiin Aleksei Navalnyin myrkytyksen johdosta ja todettiin, että maailmanlaajuisen ihmisoikeusjärjestelmän hyväksyminen oli myönteinen kehitys ja jäsenvaltioiden välisen yhteistyön puute hidasti päätöksentekoa ja vähensi sen tehokkuutta. Turkin osalta esityksessä keskityttiin EU:n pakotteisiin, jotka ovat seurausta Turkin Kyproksen talousvyöhykkeellä harjoittamasta laittomasta poraustoiminnasta, ja opiskelijat uskovat, että Turkin rooli EU:n merkittävänä kumppanina monilta osin on saanut EU:n etenemään varovaisemmassa rauhassa, jossa jäsenvaltiot ovat jakautuneet tiukemmin ja maltillisesti myönteiseen suuntaan. Perusteltu syy on se, että EU:n ulkopolitiikka on kaiken kaikkiaan voimakkainta siksi, että EU ei ole täysivaltainen valtio ja että se ei muodosta yhteisiä ulkopoliittisia etuja. Lisäksi aliarvioitiin, että EU:n ulkopoliittisen prosessin olisi oltava avoimempi ja että siitä olisi keskusteltava enemmän EU:n ulkopoliittisista kysymyksistä.","fr":"Cette manifestation, organisée à l’université de Bologne, visait à débattre de la politique étrangère de l’UE, en commençant par la présentation par les étudiants des principaux résultats de la politique étrangère de l’UE dans trois études de cas (Biélorussie, Russie, Turquie). La présentation sur la Biélorussie examine la réaction de l’UE face à la réélection frauduleuse de Loukachenko et indique que l’adoption de sanctions a affaibli l’UE pour renforcer ses valeurs et que les contraintes de procédure internes ont conduit l’UE à perdre sa crédibilité et son pouvoir de négociation. La présentation sur la Russie s’est concentrée sur la réponse de l’UE à l’empoisonnement d’Alexeï Navalny et a conclu que l’adoption du régime mondial des droits de l’homme constituait une évolution positive et que le manque de coopération entre les États membres a ralenti le processus décisionnel, rendant celui-ci moins efficace. En ce qui concerne la Turquie, la présentation a porté sur les sanctions de l’UE qui font suite aux activités de forage illégales menées par la Turquie dans la zone économique exclusive de Chypre, et sur les étudiants qui affirment que le rôle de la Turquie en tant que partenaire majeur de l’UE sur de nombreux aspects a conduit l’UE à progresser dans une paix plus cautionnée, des États membres différents sur un front plus strict et un front modérément «positif». La raison en est que, dans tous les cas, la politique étrangère de l’UE est la plus forte du fait que l’UE n’est pas un État à part entière et qu’elle ne forme pas d’intérêts étrangers communs. Il a également été souligné que le processus de politique étrangère de l’UE devrait être plus transparent et qu’il devrait faire l’objet d’un débat plus approfondi sur les questions de politique étrangère de l’UE.","ga":"Bhí sé mar aidhm ag an imeacht, a eagraíodh in Ollscoil Bologna, beartas eachtrach an AE a phlé, ag tosú le cur i láthair na mac léinn ar na príomhthorthaí ar bheartas eachtrach an AE i dtrí chás-staidéar (an Bhealarúis, an Rúis, an Tuirc). Sa chur i láthair maidir leis an mBealarúis, meastar go ndearnadh aththoghadh calaoiseach ar Lukashenkos, freagairt an Aontais Eorpaigh, agus dúradh gur íslíodh an AE, de bharr smachtbhannaí a ghlacadh, chun a luachanna a mhéadú, mar gheall ar shrianta inmheánacha nós imeachta, rud a d’fhág go gcaillfeadh an tAontas creidiúnacht agus cumhacht mhargála. Dhírigh an cur i láthair maidir leis an Rúis ar fhreagairt an AE ar nimhiú Alexei Navalny agus thángthas ar an gconclúid gur forbairt dhearfach a bhí i nglacadh an réimis dhomhanda um chearta an duine, cuireadh moill ar an easpa comhair idir na Ballstáit. cinntí a dhéanamh, rud a fhágann nach raibh sé chomh héifeachtach céanna. Maidir leis an Tuirc, díríodh sa chur i láthair ar smachtbhannaí an Aontais a leanann gníomhaíochtaí druileála neamhdhleathaí na Tuirce i Limistéar Eacnamaíoch Eisiach na Cipire, agus d’áitigh na mic léinn go raibh ról na Tuirce mar phríomh-chomhpháirtí de chuid an Aontais maidir le go leor gnéithe i gceannas ar an Aontas Eorpach chun bogadh ar shíocháin níos Caolchúisí, agus aghaidh níos déine agus aghaidh measartha “dearfach” a thabhairt ar na Ballstáit. Is é an chúis atá leis sin go léir go bhfuil beartas eachtrach an AE níos láidre toisc nach stát iomlán é an AE agus nach bhfuil leasanna coiteanna eachtracha á bhfoirmiú aige. Tugadh faoi deara freisin gur cheart próiseas bheartas eachtrach AE a bheith níos trédhearcaí agus gur cheart níos mó plé a dhéanamh air sin maidir le saincheisteanna beartais eachtraigh AE","hr":"Cilj događanja, organiziranog na Sveučilištu u Bologni, bio je raspravljati o vanjskoj politici EU-a, počevši s predstavljanjem glavnih rezultata vanjske politike EU-a u tri studije slučaja (Bjelarus, Rusija, Turska). U prezentaciji o Bjelarusu razmatra se reakcija EU-a na prijevarni ponovni izbor Lukašenkosa te se navodi da je usvajanje sankcija dovelo do smanjenja vrijednosti EU-a, a unutarnja postupovna ograničenja dovela su do toga da EU izgubi kredibilitet i pregovaračku moć. U prezentaciji o Rusiji naglasak je bio na odgovoru EU-a na trovanje Alekseja Navaljnog te je zaključeno da je usvajanje globalnog režima ljudskih prava pozitivan razvoj događaja, da je nedostatak suradnje među državama članicama usporio donošenje odluka, što ga čini manje učinkovitim. Kad je riječ o Turskoj, prezentacija je bila usmjerena na sankcije EU-a koje slijede nakon nezakonitih aktivnosti bušenja koje Turska provodi u isključivom gospodarskom pojasu Cipra, kao i na studente koji tvrde da je uloga Turske kao važnog partnera EU-a u mnogim aspektima potaknuta EU-om da se krene s časnijim mirom, dijeleći države članice na strožem i umjereno „pozitivnom” fronti. Opravdan razlog je taj što je vanjska politika EU-a najjači zbog činjenice da EU nije punopravna država i da joj nedostaje stvaranje zajedničkih stranih interesa. Također je podcijenjeno da bi postupak vanjske politike EU-a trebao biti transparentniji i da bi se o tome trebalo više raspravljati o vanjskopolitičkim pitanjima EU-a.","hu":"A Bolognai Egyetemen szervezett rendezvény célja az uniós külpolitika megvitatása volt, kezdve azzal, hogy a diákok három esettanulmányon (Belarusz, Oroszország, Törökország) ismertetik az uniós külpolitikával kapcsolatos főbb eredményeket. A Belaruszról szóló beszámoló figyelembe veszi az EU reakcióját Lukasenko csalárd újraválasztására, és kijelentette, hogy a szankciók elfogadása csökkentette az EU-t az értékeinek növelése érdekében, a belső eljárási korlátok pedig ahhoz vezettek, hogy az EU elveszítette hitelességét és tárgyalási hatalmát. Az Oroszországról szóló beszámoló középpontjában az Alekszej Navalnij megmérgezésére adott uniós válasz állt, és arra a következtetésre jutott, hogy a globális emberi jogi rendszer elfogadása pozitív fejlemény, a tagállamok közötti együttműködés hiánya lelassult, a döntéshozatal pedig kevésbé hatékony. Törökországot illetően a beszámoló a Törökország által a Ciprus kizárólagos gazdasági övezetében folytatott jogellenes fúrási tevékenységeket követő uniós szankciókra összpontosított, és a diákok úgy vélik, hogy Törökországnak az EU fő partnereként számos tekintetben betöltött szerepe arra késztette az EU-t, hogy az óvatosabb békében mozduljon el, a tagállamokat pedig egy szigorúbb és mérsékelten „pozitív” fronton osztotta meg. A megfelelő ok az, hogy az EU külpolitikája a legerősebb abban rejlik, hogy az EU nem teljes jogú állam, és hiányzik belőle a közös külföldi érdekek kialakulása. Azt is alábecsülték, hogy az uniós külpolitikai folyamatnak átláthatóbbnak kell lennie, és hogy ezt jobban meg kellene vitatni az uniós külpolitikai kérdésekben.","lt":"Bolonijos universitete surengto renginio tikslas buvo aptarti ES užsienio politiką, pradedant studentų pristatymais apie pagrindinius ES užsienio politikos rezultatus trijuose atvejų tyrimuose (Baltarusijoje, Rusijoje, Turkijoje). Pranešime apie Baltarusiją nagrinėjama ES reakcija į apgaulingą Lukašenkoso pakartotinį išrinkimą ir teigiama, kad nustačius sankcijas ES buvo sumažintos jos vertybės, vidiniai procedūriniai suvaržymai lėmė tai, kad ES prarado patikimumą ir įgaliojimus derėtis. Pranešime apie Rusiją daugiausia dėmesio skirta ES reagavimui į Aleksejaus Navalno apsinuodijimą ir padaryta išvada, kad pasaulinio žmogaus teisių režimo priėmimas yra teigiamas pokytis, o dėl nepakankamo valstybių narių bendradarbiavimo sulėtėjo sprendimų priėmimas, todėl jis tapo ne toks veiksmingas. Turkijos klausimu pristatyme daugiausia dėmesio skirta ES sankcijoms, taikomoms Turkijai vykdant neteisėtą gręžimo veiklą Kipro išskirtinėje ekonominėje zonoje, ir studentams, kurie mano, kad Turkijos, kaip pagrindinės ES partnerės, vaidmuo daugeliu aspektų buvo paskatintas ES siekti atsargesnės taikos, valstybių narių skirstymą griežtesne linkme ir šiek tiek „teigiamą“ frontą. Pagrįsta priežastis yra ta, kad visa ES užsienio politika yra stipriausia dėl to, kad ES nėra visavertė valstybė ir kad jai trūksta bendrų užsienio interesų. Taip pat buvo nurodyta, kad ES užsienio politikos procesas turėtų būti skaidresnis ir kad jį reikėtų labiau aptarti ES užsienio politikos klausimais.","lv":"Boloņas Universitātē rīkotā pasākuma mērķis bija apspriest ES ārpolitiku, sākot ar studentu prezentācijām par galvenajiem ES ārpolitikas rezultātiem trīs gadījumu izpētēs (Baltkrievija, Krievija, Turcija). Prezentācijā par Baltkrieviju tiek apsvērta ES reakcija uz Lukašenkos krāpniecisku atkārtotu ievēlēšanu un norādīts, ka sankciju pieņemšana ir samazinājusi ES vērtības, un iekšējie procesuālie ierobežojumi ir noveduši pie tā, ka ES zaudē uzticamību un varu darījumos. Prezentācijā par Krieviju galvenā uzmanība tika pievērsta ES reakcijai uz Alekseja Navaļnija saindēšanu un tika secināts, ka globālā cilvēktiesību režīma pieņemšana ir pozitīvs pavērsiens, jo dalībvalstu sadarbības trūkums palēnināja lēmumu pieņemšanu, padarot to mazāk efektīvu. Attiecībā uz Turciju prezentācijā galvenā uzmanība tika pievērsta ES sankcijām, kas izriet no Turcijas nelikumīgajām urbšanas darbībām Kipras ekskluzīvajā ekonomikas zonā, un studentiem, kuri ir pārliecināti, ka Turcijas kā nozīmīga ES partnera loma daudzos aspektos ir likusi ES virzīties uz piesardzīgāku mieru, nodrošinot dalībvalstīm stingrāku un vidēji “pozitīvu” fronti. Iemesls ir tāds, ka ES ārpolitiku visspēcīgāk pārliecina fakts, ka ES nav pilntiesīga valsts un tai trūkst kopēju ārvalstu interešu veidošanās. Tika arī nepietiekami novērtēts, ka ES ārpolitikas procesam vajadzētu būt pārredzamākam un ka tas būtu vairāk jāapspriež par ES ārpolitikas jautājumiem.","mt":"L-avveniment, organizzat fl-Università ta’ Bologna, kellu l-għan li jiddiskuti l-politika barranija tal-UE, ibda bil-preżentazzjonijiet tal-istudenti tar-riżultati ewlenin dwar il-politika barranija tal-UE fi tliet studji tal-każijiet (il-Belarussja, ir-Russja, it-Turkija). Il-preżentazzjoni dwar il-Bjelorussja tqis ir-reazzjoni tal-UE għall-elezzjoni mill-ġdid frodulenti ta’ Lukashenkos u qalet li l-adozzjoni tas-sanzjonijiet baxxiet lill-UE biex iżżid il-valuri tagħha, ir-restrizzjonijiet proċedurali interni wasslu lill-UE biex titlef il-kredibbiltà u l-poter ta’ negozjar. Il-preżentazzjoni dwar ir-Russja ffukat fuq ir-rispons tal-UE għall-avvelenament ta’ Alexei Navalny u kkonkludiet li l-adozzjoni tar-reġim globali tad-drittijiet tal-bniedem kien żvilupp pożittiv, in-nuqqas ta’ kooperazzjoni bejn l-Istati Membri naqqas ir-ritmu tat-teħid tad-deċiżjonijiet, u b’hekk sar inqas effettiv. Dwar it-Turkija, il-preżentazzjoni ffukat fuq is-sanzjonijiet tal-UE li jsegwu l-attivitajiet ta’ tħaffir illegali tat-Turkija fiż-Żona Ekonomika Esklussiva ta’ Ċipru, u l-istudenti argumentaw li r-rwol tat-Turkija bħala sieħeb ewlieni tal-UE f’ħafna aspetti wassal lill-UE biex timxi lejn paċi aktar Kutizja, id-Dividenza tal-Istati Membri fuq front aktar strett u moderatament “pożittiv”. Il-kawża dovuta hija li, kollha, il-politika barranija tal-UE hija l-aktar b’saħħitha mill-fatt li l-UE mhijiex stat sħiħ u li hija nieqsa mill-formazzjoni ta’ interessi barranin komuni. Kien ukoll sottovalutat li l-proċess tal-politika barranija tal-UE għandu jkun aktar trasparenti u li dan għandu jiġi diskuss aktar dwar kwistjonijiet ta’ politika barranija tal-UE.","nl":"Het evenement, georganiseerd aan de Universiteit van Bologna, was bedoeld om het buitenlands beleid van de EU te bespreken, te beginnen met presentaties door studenten van de belangrijkste resultaten van het buitenlands beleid van de EU in drie casestudies (Wit-Rusland, Rusland en Turkije). In de presentatie over Belarus wordt ingegaan op de reactie van de EU op de frauduleuze herverkiezing van Lukashenkos en werd gesteld dat de vaststelling van sancties de EU heeft doen dalen om haar waarden te verhogen, en dat interne procedurele beperkingen ertoe hebben geleid dat de EU haar geloofwaardigheid en onderhandelingsmacht verliest. De presentatie over Rusland ging vooral over de reactie van de EU op de vergiftiging van Alexei Navalny en concludeerde dat de aanneming van het mondiale mensenrechtenregime een positieve ontwikkeling was en dat het gebrek aan samenwerking tussen de lidstaten de besluitvorming vertraagde, waardoor het minder doeltreffend werd. Wat Turkije betreft, spitste de presentatie zich toe op de EU-sancties die volgen op de illegale booractiviteiten van Turkije in de exclusieve economische zone van Cyprus, en op de studenten die beweerden dat de rol van Turkije als belangrijke partner van de EU op vele punten de EU ertoe heeft aangezet zich in een meer Kaukasere vrede te begeven, de lidstaten op een strenger front te verenigen en een gematigd „positief” front te vormen. De reden hiervoor is dat het buitenlands beleid van de EU het sterkst is omdat de EU geen volwaardige staat is en geen gemeenschappelijke buitenlandse belangen kan vormen. Ook werd onderschat dat het proces van het buitenlands beleid van de EU transparanter moet zijn en dat hierover meer moet worden gedebatteerd over kwesties in verband met het buitenlands beleid van de EU.","pl":"Wydarzenie to, zorganizowane na Uniwersytecie Bolońskim, miało na celu omówienie polityki zagranicznej UE, począwszy od prezentacji głównych wyników unijnej polityki zagranicznej w trzech studiach przypadku (Białoruś, Rosja, Turcja). W prezentacji na temat Białorusi rozważa się reakcję UE na oszukańcze ponowne wybory na Łukaszenki i stwierdzono, że przyjęcie sankcji obniżyło wartość UE, a wewnętrzne ograniczenia proceduralne sprawiły, że UE straciła wiarygodność i władzę. W prezentacji na temat Rosji skupiono się na reakcji UE na zatrucie Aleksieja Nawalnego i stwierdzono, że przyjęcie globalnego systemu praw człowieka było pozytywnym wydarzeniem, a brak współpracy między państwami członkowskimi spowolnił, a proces decyzyjny stał się mniej skuteczny. Jeżeli chodzi o Turcję, w prezentacji skupiono się na sankcjach UE, które są następstwem nielegalnych odwiertów prowadzonych przez Turcję w wyłącznej strefie ekonomicznej Cypru, oraz na studentach, którzy twierdzą, że rola Turcji jako głównego partnera UE w wielu aspektach skłoniła UE do działania na rzecz bardziej stanowczego pokoju, podziału państw członkowskich na bardziej rygorystyczny front i umiarkowanie „pozytywny” front. Uzasadnionym powodem jest fakt, że polityka zagraniczna UE jest najsilniejsza ze względu na fakt, że UE nie jest pełnoprawnym państwem i nie tworzy wspólnych interesów zagranicznych. Zaniżone zostało również, że proces polityki zagranicznej UE powinien być bardziej przejrzysty i że kwestia ta powinna być w większym stopniu omawiana na temat polityki zagranicznej UE.","pt":"O evento, organizado na Universidade de Bolonha, visava debater a política externa da UE, começando pelas apresentações dos estudantes sobre os principais resultados da política externa da UE em três estudos de caso (Bielorrússia, Rússia e Turquia). A apresentação sobre a Bielorrússia considera a reação da UE à reeleição fraudulenta de Lukashenkos e afirmou que a adoção de sanções reduziu a UE para aumentar os seus valores e as restrições processuais internas levaram a UE a perder credibilidade e poder de negociação. A apresentação sobre a Rússia centrou-se na resposta da UE ao envenenamento de Alexei Navalny e concluiu que a adoção do regime mundial de direitos humanos era uma evolução positiva, a falta de cooperação entre os Estados-Membros abrandou o processo decisório, tornando-o menos eficaz. No que diz respeito à Turquia, a apresentação centrou-se nas sanções da UE que se seguem às atividades de perfuração ilegais levadas a cabo pela Turquia na Zona Económica Exclusiva de Chipre, e os estudantes argumentam que o papel da Turquia enquanto importante parceiro da UE em muitos aspetos foi conduzido a uma paz mais cautelosa, à divergência dos Estados-Membros numa frente mais rigorosa e a uma frente moderadamente «positiva». A razão devida é que a política externa da UE é tanto mais forte quanto a UE não é um Estado de pleno direito e carece da formação de interesses estrangeiros comuns. Foi também subestimado que o processo de política externa da UE deve ser mais transparente e que este deve ser mais debatido sobre questões de política externa da UE.","ro":"Evenimentul, organizat la Universitatea din Bologna, a avut ca scop discutarea politicii externe a UE, începând cu prezentarea de către studenți a principalelor rezultate privind politica externă a UE în trei studii de caz (Belarus, Rusia, Turcia). Prezentarea privind Belarus ia în considerare reacția UE la realegerea frauduloasă a lui Lukașenkos și a afirmat că adoptarea de sancțiuni a redus capacitatea UE de a-și spori valorile, constrângerile procedurale interne au determinat UE să își piardă credibilitatea și puterea de negociere. Prezentarea privind Rusia s-a axat pe răspunsul UE la otrăvirea lui Alexei Navalnîi și a concluzionat că adoptarea regimului mondial al drepturilor omului reprezintă o evoluție pozitivă, lipsa cooperării dintre statele membre încetând procesul decizional, făcându-l mai puțin eficace. În ceea ce privește Turcia, prezentarea s-a axat pe sancțiunile UE care au urmat activităților de foraj ilegale ale Turciei în zona economică exclusivă a Ciprului, iar studenții au susținut că rolul Turciei în calitate de partener major al UE cu privire la multe aspecte a determinat UE să se îndrepte către o pace mai favorabilă, statele membre dividente pe un front mai strict și un front „pozitiv” moderat. Motivul întemeiat este faptul că politica externă a UE este cea mai puternică datorită faptului că UE nu este un stat cu drepturi depline și că nu dispune de formarea unor interese externe comune. De asemenea, a fost subestimat faptul că procesul de politică externă a UE ar trebui să fie mai transparent și că acesta ar trebui să fie mai bine dezbătut cu privire la chestiunile de politică externă ale UE.","sk":"Cieľom podujatia, ktoré sa konalo na univerzite v Bologni, bolo diskutovať o zahraničnej politike EÚ, počnúc prezentáciami hlavných výsledkov zahraničnej politiky EÚ študentmi v troch prípadových štúdiách (Bielorusko, Rusko, Turecko). V prezentácii o Bielorusku sa berie do úvahy reakcia EÚ na opätovnú voľbu Lukašenka a uviedla, že prijatie sankcií znížilo EÚ s cieľom zvýšiť jej hodnoty, vnútorné procedurálne obmedzenia viedli EÚ k strate dôveryhodnosti a vyjednávacej moci. Prezentácia o Rusku sa zamerala na reakciu EÚ na otravu Alexeja Navaľného a dospela k záveru, že prijatie globálneho režimu v oblasti ľudských práv je pozitívnym vývojom, nedostatočná spolupráca medzi členskými štátmi sa spomalila. Rozhodovanie sa znížilo jeho účinnosť. Pokiaľ ide o Turecko, prezentácia sa zamerala na sankcie EÚ, ktoré nasledujú po protiprávnych vrtných prácach Turecka vo výhradnej hospodárskej zóne Cypru, a na študentov, ktorí trpeli, že úloha Turecka ako hlavného partnera EÚ v mnohých aspektoch viedla EÚ k tomu, aby sa posunula k opatrnejšiemu mieru, rozdeleniu členských štátov na prísnejšej a mierne „pozitívnej“ fronte. Náležitý dôvod je ten, že zahraničná politika EÚ je najsilnejšia vďaka skutočnosti, že EÚ nie je plnohodnotným štátom a že jej chýba formovanie spoločných zahraničných záujmov. Takisto sa podotklalo, že proces zahraničnej politiky EÚ by mal byť transparentnejší a že by sa o ňom malo viac diskutovať o otázkach zahraničnej politiky EÚ.","sl":"Namen dogodka, ki je bil organiziran na Univerzi v Bologni, je bil razpravljati o zunanji politiki EU, začenši s predstavitvami glavnih rezultatov zunanje politike EU v treh študijah primerov (Belorusija, Rusija, Turčija). Predstavitev Belorusije obravnava odziv EU na goljufivo ponovno izvolitev Lukašenka in je dejala, da je sprejetje sankcij zmanjšalo EU, da bi povečala svoje vrednote, notranje postopkovne omejitve pa so povzročile, da je EU izgubila verodostojnost in pogajalsko moč. Predstavitev o Rusiji se je osredotočila na odziv EU na zastrupitev Aleksej Navalnega in ugotovila, da je sprejetje svetovnega režima človekovih pravic pozitiven razvoj, pomanjkanje sodelovanja med državami članicami pa upočasnjeno. Odločanje je postalo manj učinkovito. V zvezi s Turčijo se je predstavitev osredotočila na sankcije EU, ki sledijo nezakonitim dejavnostim vrtanja, ki jih Turčija izvaja v izključni ekonomski coni Cipra, in na študente, ki so prepričani, da je EU zaradi vloge Turčije kot pomembne partnerice EU pri številnih vidikih dosegla previdnejši mir, države članice pa se je oddaljila na strožjo in zmerno „pozitivno“ fronto. Razlog za to je, da je zunanja politika EU najmočnejša zaradi dejstva, da EU ni polnopravna država in da nima oblikovanja skupnih zunanjih interesov. Poudarjeno je bilo tudi, da bi moral biti proces zunanje politike EU preglednejši in da bi bilo treba o tem bolj razpravljati o zunanjepolitičnih vprašanjih EU.","sv":"Evenemanget, som anordnades vid universitetet i Bologna, syftade till att diskutera EU:s utrikespolitik, med början i studenternas presentationer av de viktigaste resultaten av EU:s utrikespolitik i tre fallstudier (Vitryssland, Ryssland och Turkiet). Presentationen av Vitryssland tar upp EU:s reaktion på ett bedrägligt omval av Lukasjenkos och sade att antagandet av sanktioner sänkte EU till att höja sina värderingar, och interna förfarandemässiga begränsningar ledde till att EU förlorade trovärdighet och förhandlingsmakt. Presentationen om Ryssland fokuserade på EU:s reaktion på förgiftningen av Aleksej Navalnyj och drog slutsatsen att antagandet av den globala människorättsordningen var en positiv utveckling och att bristen på samarbete mellan medlemsstaterna bromsade ned beslutsfattandet och gjorde det mindre effektivt. När det gäller Turkiet inriktades presentationen på de EU-sanktioner som följer på Turkiets olagliga borrningsverksamhet i Cyperns exklusiva ekonomiska zon, och studenterna hävdade att Turkiets roll som en viktig partner till EU i många avseenden har fått EU att gå i riktning mot en mer kausiv fred, med medlemsstater som är strängare och måttligt positiva. Den främsta orsaken till detta är att EU:s utrikespolitik är starkast på grund av att EU inte är en fullvärdig stat och att unionen saknar gemensamma utrikesintressen. Det underströks också att EU:s utrikespolitiska process bör vara mer transparent och att detta bör diskuteras mer om EU:s utrikespolitiska frågor."}},"title":{"it":"Students of the University of Bologna on European foreign policy","machine_translations":{"bg":"Образование на Университета в Болоня по европейска външна политика","cs":"Studie Univerzity v Boloni o evropské zahraniční politice","da":"Studier fra universitetet i Bologna om europæisk udenrigspolitik","de":"Studien der Universität Bologna zur europäischen Außenpolitik","el":"Σπουδές του Πανεπιστημίου της Μπολόνια σχετικά με την ευρωπαϊκή εξωτερική πολιτική","en":"Studies of the University of Bologna on European foreign policy","es":"Estudios de la Universidad de Bolonia sobre política exterior europea","et":"Bologna Ülikooli uuringud Euroopa välispoliitika kohta","fi":"Bolognan yliopiston opinnot EU:n ulkopolitiikasta","fr":"Études de l’université de Bologne sur la politique étrangère européenne","ga":"Staidéar de chuid Ollscoil Bologna maidir le beartas eachtrach Eorpach","hr":"Studije Sveučilišta u Bologni o europskoj vanjskoj politici","hu":"A Bolognai Egyetem európai külpolitikáról szóló tanulmányai","lt":"Bolonijos universiteto studijos dėl Europos užsienio politikos","lv":"Boloņas Universitātes studijas par Eiropas ārpolitiku","mt":"Studji tal-Università ta’ Bolonja dwar il-politika barranija Ewropea","nl":"Studies van de Universiteit van Bologna over het Europees buitenlands beleid","pl":"Studia Uniwersytetu Bolońskiego na temat europejskiej polityki zagranicznej","pt":"Estudos da Universidade de Bolonha sobre política externa europeia","ro":"Studii ale Universității din Bologna privind politica externă europeană","sk":"Štúdium na univerzite v Bologni o európskej zahraničnej politike","sl":"Študij evropske zunanje politike na Univerzi v Bologni","sv":"Studier om europeisk utrikespolitik vid universitetet i Bologna"}}}

Questa impronta viene calcolata utilizzando l'algoritmo di hashing SHA256. Per riprodurla autonomamente è possibile utilizzare un Calcolatore MD5 online e copiare e incollare i dati di partenza. ×