Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: e46ecf8d0dea1944f3fced2f281b9df0ebaeb8e1168de47bb91cd1182a805e0b

Source: {"body":{"en":"The accession of Western Balkan countries into the European Union (EU) is one of the EU’s most prominent pending subjects. Since the Thessaloniki Summit in 2003, the European Union has promised a “European perspective” for these countries, but it is yet to decide when this is going to happen.\n\nSince the accession of both Slovenia and Croatia, the remaining Western Balkan countries have been making great steps towards meeting the requirements needed to enter the Union. Despite the clear progress shown by almost all the candidate countries, though, the EU still lacks a clear political commitment to the enlargement. The most evident case is the situation with North Macedonia and Albania; both countries have achieved all the standards required to open official accession negotiations, but Bulgaria’s veto is blocking the process.\n\nWe can not deny the EU is committed to the region: we have seen it with the launch of financial programs such as the Economic and Investment Plan for the Western Balkans or the Pre-Accession Assistance Instrument, and more recently with the Covid crisis and the sanitary aid these countries have received. However, we are lacking a clear political commitment and a defined roadmap for these countries to enter the Union, and this is a key challenge the Union has to face as soon as possible to ensure its credibility and status in the region. The future of the Western Balkans is the EU, and now, more than ever, words need to turn into actions.","machine_translations":{"bg":"Присъединяването на държавите от Западните Балкани към Европейския съюз (ЕС) е една от най-важните нерешени въпроси на ЕС. След срещата на върха в Солун през 2003 г. Европейският съюз обеща „европейска перспектива“ за тези страни, но все още предстои да реши кога ще се случи това. След присъединяването както на Словения, така и на Хърватия останалите държави от Западните Балкани правят големи стъпки за изпълнение на изискванията, необходими за влизане в Съюза. Въпреки ясния напредък, показан от почти всички страни кандидатки, ЕС все още няма ясен политически ангажимент към разширяването. Най-очевидният случай е положението със Северна Македония и Албания; и двете страни са постигнали всички стандарти, необходими за започване на официални преговори за присъединяване, но ветото на България блокира процеса. Не можем да отречем, че ЕС е ангажиран с региона: видяхме го със стартирането на финансови програми като Икономическия и инвестиционен план за Западните Балкани или Инструмента за предприсъединителна помощ, а по-скоро с кризата с COVID и санитарната помощ, която тези държави получиха. Липсва ни обаче ясен политически ангажимент и определена пътна карта за влизането на тези държави в Съюза и това е ключово предизвикателство, пред което Съюзът трябва да се изправи възможно най-скоро, за да гарантира доверието и статута си в региона. Бъдещето на Западните Балкани е ЕС и сега повече от всякога думите трябва да се превърнат в действия.","cs":"Přistoupení zemí západního Balkánu k Evropské unii (EU) je jedním z nejvýznamnějších projednávaných témat EU. Od soluňského summitu v roce 2003 slíbila Evropská unie těmto zemím „evropskou perspektivu“, ale teprve rozhodne, kdy k tomu dojde. Od přistoupení Slovinska i Chorvatska činí zbývající země západního Balkánu velké kroky ke splnění požadavků nezbytných pro vstup do Unie. Navzdory jasnému pokroku, kterého dosáhly téměř všechny kandidátské země, však EU stále postrádá jasný politický závazek k rozšíření. Nejzřejmějším případem je situace se Severní Makedonií a Albánií; obě země dosáhly všech norem potřebných k zahájení oficiálních přístupových jednání, ale bulharské veto proces blokuje. Nemůžeme popřít, že EU se tomuto regionu zavázala: byli jsme svědky toho, že byly zahájeny finanční programy, jako je Hospodářský a investiční plán pro západní Balkán nebo nástroj předvstupní pomoci, a nedávno v souvislosti s krizí COVID-19 a hygienickou pomocí, kterou tyto země obdržely. Chybí nám však jasný politický závazek a vymezený plán pro vstup těchto zemí do Unie, a to je klíčová výzva, které musí Unie co nejdříve čelit, aby zajistila svou důvěryhodnost a status v regionu. Budoucnost západního Balkánu je EU a nyní, více než kdy jindy, se slova musí změnit v činy.","da":"Vestbalkanlandenes tiltrædelse af Den Europæiske Union (EU) er et af EU's mest fremtrædende udestående emner. Siden topmødet i Thessaloniki i 2003 har EU lovet disse lande et \"europæisk perspektiv\", men det er endnu ikke besluttet, hvornår dette skal ske. Siden både Sloveniens og Kroatiens tiltrædelse har de resterende lande på Vestbalkan taget store skridt i retning af at opfylde de krav, der er nødvendige for at komme ind i Unionen. På trods af de klare fremskridt, som næsten alle kandidatlande har gjort, mangler EU dog stadig et klart politisk engagement i udvidelsen. Det mest indlysende er situationen med Nordmakedonien og Albanien; begge lande har opfyldt alle de standarder, der er nødvendige for at indlede officielle tiltrædelsesforhandlinger, men Bulgariens veto blokerer processen. Vi kan ikke benægte, at EU er engageret i regionen: vi har set det med lanceringen af finansielle programmer som f.eks. den økonomiske plan og investeringsplanen for Vestbalkan eller instrumentet til førtiltrædelsesbistand og senest med covid-19-krisen og den sundhedsbistand, som disse lande har modtaget. Vi mangler imidlertid et klart politisk engagement og en fastlagt køreplan for disse landes tiltrædelse af Unionen, og det er en central udfordring, som Unionen skal stå over for så hurtigt som muligt for at sikre sin troværdighed og status i regionen. Det vestlige Balkans fremtid er EU, og nu skal ord mere end nogensinde blive til handling.","de":"Der Beitritt der westlichen Balkanstaaten zur Europäischen Union (EU) ist eines der wichtigsten anstehenden Themen der EU. Seit dem Gipfel von Thessaloniki im Jahr 2003 hat die Europäische Union diesen Ländern eine „europäische Perspektive“ versprochen, aber sie muss noch entscheiden, wann dies geschehen wird. Seit dem Beitritt Sloweniens und Kroatiens haben die übrigen westlichen Balkanländer große Schritte unternommen, um die für den Beitritt zur Union erforderlichen Anforderungen zu erfüllen. Trotz der eindeutigen Fortschritte, die von fast allen Beitrittsländern erzielt wurden, fehlt der EU jedoch nach wie vor ein klares politisches Engagement für die Erweiterung. Der offensichtlichste Fall ist die Situation mit Nordmazedonien und Albanien; beide Länder haben alle Standards erreicht, die für die Aufnahme offizieller Beitrittsverhandlungen erforderlich sind, aber das Veto Bulgariens blockiert den Prozess. Wir können nicht leugnen, dass die EU sich der Region verpflichtet: wir haben dies mit der Einführung von Finanzprogrammen wie dem Wirtschafts- und Investitionsplan für den westlichen Balkan oder dem Heranführungsinstrument gesehen, und in jüngerer Zeit mit der COVID-19-Krise und der gesundheitspolizeilichen Hilfe, die diese Länder erhalten haben. Es fehlt uns jedoch an einem klaren politischen Engagement und einem festgelegten Fahrplan für den Beitritt dieser Länder in die Union, und dies ist eine zentrale Herausforderung, mit der die Union so bald wie möglich konfrontiert sein muss, um ihre Glaubwürdigkeit und ihren Status in der Region zu gewährleisten. Die Zukunft des westlichen Balkans ist die EU, und jetzt, mehr denn je, müssen Worte in Maßnahmen umgesetzt werden.","el":"Η προσχώρηση των χωρών των Δυτικών Βαλκανίων στην Ευρωπαϊκή Ένωση (ΕΕ) είναι ένα από τα σημαντικότερα εκκρεμή θέματα της ΕΕ. Από τη σύνοδο κορυφής της Θεσσαλονίκης το 2003, η Ευρωπαϊκή Ένωση έχει υποσχεθεί μια «ευρωπαϊκή προοπτική» για τις χώρες αυτές, αλλά δεν έχει ακόμη αποφασίσει πότε θα συμβεί αυτό. Από την προσχώρηση τόσο της Σλοβενίας όσο και της Κροατίας, οι υπόλοιπες χώρες των Δυτικών Βαλκανίων έχουν κάνει σημαντικά βήματα για την εκπλήρωση των απαιτήσεων που απαιτούνται για την είσοδο στην Ένωση. Παρά τη σαφή πρόοδο που επέδειξαν σχεδόν όλες οι υποψήφιες χώρες, η ΕΕ εξακολουθεί να μην διαθέτει σαφή πολιτική δέσμευση για τη διεύρυνση. Η πιο προφανής περίπτωση είναι η κατάσταση με τη Βόρεια Μακεδονία και την Αλβανία· και οι δύο χώρες έχουν επιτύχει όλα τα πρότυπα που απαιτούνται για την έναρξη επίσημων ενταξιακών διαπραγματεύσεων, ωστόσο το βέτο της Βουλγαρίας εμποδίζει τη διαδικασία. Δεν μπορούμε να αρνηθούμε ότι η ΕΕ είναι προσηλωμένη στην περιοχή: το είδαμε με τη δρομολόγηση χρηματοδοτικών προγραμμάτων, όπως το οικονομικό και επενδυτικό σχέδιο για τα Δυτικά Βαλκάνια ή το μέσο προενταξιακής βοήθειας, και πιο πρόσφατα με την κρίση της Covid και την υγειονομική βοήθεια που έλαβαν οι χώρες αυτές. Ωστόσο, δεν διαθέτουμε σαφή πολιτική δέσμευση και καθορισμένο χάρτη πορείας για την ένταξη των χωρών αυτών στην Ένωση, και αυτή είναι μια βασική πρόκληση που πρέπει να αντιμετωπίσει η Ένωση το συντομότερο δυνατόν για να διασφαλίσει την αξιοπιστία και το καθεστώς της στην περιοχή. Το μέλλον των Δυτικών Βαλκανίων είναι η ΕΕ και τώρα, περισσότερο από ποτέ, τα λόγια πρέπει να μετατραπούν σε δράσεις.","es":"La adhesión de los países de los Balcanes Occidentales a la Unión Europea (UE) es uno de los temas pendientes más destacados de la UE. Desde la Cumbre de Salónica de 2003, la Unión Europea ha prometido una «perspectiva europea» para estos países, pero aún no ha decidido cuándo va a suceder. Desde la adhesión de Eslovenia y Croacia, los restantes países de los Balcanes Occidentales han dado grandes pasos hacia el cumplimiento de los requisitos necesarios para entrar en la Unión. Sin embargo, a pesar de los claros avances mostrados por casi todos los países candidatos, la UE sigue careciendo de un compromiso político claro con la ampliación. El caso más evidente es la situación con Macedonia del Norte y Albania; ambos países han alcanzado todas las normas necesarias para abrir negociaciones oficiales de adhesión, pero el veto de Bulgaria está bloqueando el proceso. No podemos negar que la UE está comprometida con la región: lo hemos visto con el lanzamiento de programas financieros como el Plan Económico y de Inversiones para los Balcanes Occidentales o el Instrumento de Ayuda Preadhesión, y más recientemente con la crisis de la COVID-19 y la ayuda sanitaria que estos países han recibido. Sin embargo, carecemos de un compromiso político claro y de una hoja de ruta definida para que estos países entren en la Unión, y este es un reto clave que la Unión debe afrontar lo antes posible para garantizar su credibilidad y estatuto en la región. El futuro de los Balcanes Occidentales es la UE, y ahora, más que nunca, las palabras deben convertirse en acciones.","et":"Lääne-Balkani riikide ühinemine Euroopa Liiduga on üks ELi silmapaistvamaid lahendamata teemasid. Alates Thessaloníki tippkohtumisest 2003. aastal on Euroopa Liit lubanud neile riikidele „Euroopa perspektiivi“, kuid ta ei ole veel otsustanud, millal see juhtub. Pärast nii Sloveenia kui ka Horvaatia ühinemist on ülejäänud Lääne-Balkani riigid astunud suuri samme liitu sisenemiseks vajalike nõuete täitmiseks. Vaatamata selgetele edusammudele, mida on näidanud peaaegu kõik kandidaatriigid, puudub ELil siiski selge poliitiline pühendumus laienemisele. Kõige ilmsem on olukord Põhja-Makedoonia ja Albaaniaga; mõlemad riigid on saavutanud kõik ametlike ühinemisläbirääkimiste alustamiseks vajalikud standardid, kuid Bulgaaria veto takistab protsessi. Me ei saa eitada, et EL on pühendunud piirkonnale: oleme seda näinud selliste rahastamisprogrammide käivitamisega nagu Lääne-Balkani majandus- ja investeerimiskava või ühinemiseelse abi rahastamisvahend ning hiljuti COVIDi kriisi ja sanitaarabiga, mida need riigid on saanud. Siiski puudub meil selge poliitiline pühendumus ja kindlaksmääratud tegevuskava nende riikide liitu sisenemiseks ning see on peamine väljakutse, millega liit peab võimalikult kiiresti silmitsi seisma, et tagada oma usaldusväärsus ja staatus piirkonnas. Lääne-Balkani riikide tulevik on EL ja nüüd, rohkem kui kunagi varem, peavad sõnad muutuma tegudeks.","fi":"Länsi-Balkanin maiden liittyminen Euroopan unioniin on yksi EU:n merkittävimmistä avoinna olevista aiheista. Thessalonikin huippukokouksen jälkeen vuonna 2003 Euroopan unioni on luvannut näille maille ”eurooppalaisia tulevaisuudennäkymiä”, mutta se ei ole vielä päättänyt, milloin näin tapahtuu. Jäljellä olevat Länsi-Balkanin maat ovat Slovenian ja Kroatian liittymisen jälkeen edistyneet huomattavasti unioniin liittymisen edellyttämien vaatimusten täyttämisessä. Vaikka lähes kaikki ehdokasmaat ovat edistyneet selvästi, eu:lla ei ole vieläkään selkeää poliittista sitoutumista laajentumiseen. Selvin tapaus on Pohjois-Makedonian ja Albanian tilanne. molemmat maat ovat saavuttaneet kaikki vaatimukset virallisten liittymisneuvottelujen aloittamiseksi, mutta Bulgarian veto-oikeus estää prosessin. Emme voi kieltää, että EU on sitoutunut alueelle: olemme nähneet sen käynnistämällä rahoitusohjelmia, kuten Länsi-Balkanin talous- ja investointiohjelman tai liittymistä valmistelevan tukivälineen, ja viime aikoina covid-19-kriisin ja näiden maiden saaman terveysavun. Meiltä puuttuu kuitenkin selkeä poliittinen sitoumus ja määritelty etenemissuunnitelma, jotta nämä maat voisivat liittyä unioniin, ja tämä on keskeinen haaste, joka unionin on kohdattava mahdollisimman pian varmistaakseen uskottavuutensa ja asemansa alueella. Länsi-Balkanin tulevaisuus on EU, ja nyt, enemmän kuin koskaan, sanojen on muututtava teoiksi.","fr":"L’adhésion des pays des Balkans occidentaux à l’Union européenne (UE) est l’un des sujets en suspens les plus importants de l’UE. Depuis le sommet de Thessalonique en 2003, l’Union européenne a promis une «perspective européenne» pour ces pays, mais elle n’a pas encore décidé quand cela se produira. Depuis l’adhésion de la Slovénie et de la Croatie, les autres pays des Balkans occidentaux ont accompli des progrès considérables en vue de satisfaire aux exigences requises pour entrer dans l’Union. Malgré les progrès manifestes de la quasi-totalité des pays candidats, l’UE ne dispose toujours pas d’un engagement politique clair en faveur de l’élargissement. Le cas le plus évident est la situation avec la Macédoine du Nord et l’Albanie; les deux pays ont atteint toutes les normes requises pour ouvrir des négociations d’adhésion officielles, mais le veto de la Bulgarie bloque le processus. Nous ne pouvons nier que l’UE est attachée à la région: nous l’avons vu avec le lancement de programmes financiers tels que le plan économique et d’investissement pour les Balkans occidentaux ou l’instrument d’aide de préadhésion, et plus récemment avec la crise de la COVID-19 et l’aide sanitaire que ces pays ont reçue. Toutefois, nous manquons d’engagement politique clair et d’une feuille de route définie pour que ces pays puissent entrer dans l’Union, et c’est un défi majeur auquel l’Union doit faire face dès que possible pour garantir sa crédibilité et son statut dans la région. L’avenir des Balkans occidentaux est l’UE et, plus que jamais, les paroles doivent se transformer en actions.","ga":"Tá aontachas thíortha na mBalcán Thiar isteach san Aontas Eorpach (AE) ar cheann de na hábhair is mó a bhí ar feitheamh san Aontas. Ó Chruinniú Mullaigh Thessaloniki in 2003, gheall an tAontas Eorpach go mbeadh “peirspictíocht Eorpach” ann do na tíortha sin, ach tá sé fós le cinneadh a dhéanamh cathain a tharlóidh sé sin. Ó aontachas na Slóivéine agus na Cróite araon, tá céimeanna móra á ndéanamh ag na tíortha sna Balcáin Thiar atá fágtha chun na ceanglais is gá chun teacht isteach san Aontas a chomhlíonadh. In ainneoin an dul chun cinn fhollasach atá léirithe ag beagnach gach tír is iarrthóirí, áfach, níl tiomantas polaitiúil soiléir ag an AE don mhéadú. Is é an cás is soiléire an cás maidir leis an Macadóin Thuaidh agus leis an Albáin; Tá na caighdeáin uile is gá chun caibidlíocht aontachais oifigiúil a oscailt bainte amach ag an dá thír, ach tá an próiseas á bhlocáil ag cros na Bulgáire. Ní féidir linn a shéanadh go bhfuil an tAontas tiomanta don réigiún: Chonaiceamar é le seoladh na gclár airgeadais amhail an Plean Eacnamaíoch agus Infheistíochta do na Balcáin Thiar nó an Ionstraim um Chúnamh Réamhaontachais, agus níos déanaí leis an ngéarchéim Covid agus an chabhair sláintíochta a fuair na tíortha sin. Mar sin féin, tá tiomantas polaitiúil soiléir agus treochlár sainithe do na tíortha sin le teacht isteach san Aontas in easnamh, agus is dúshlán tábhachtach é sin nach mór don Aontas aghaidh a thabhairt air a luaithe is féidir chun a inchreidteacht agus a stádas a áirithiú sa réigiún. Is é an tAontas a bhfuil i ndán do na Balcáin Thiar, agus anois, níos mó ná riamh, is gá gníomhaíochtaí a dhéanamh de réir briathra.","hr":"Pristupanje zemalja zapadnog Balkana Europskoj uniji (EU) jedna je od najistaknutijih neriješenih tema EU-a. Od sastanka na vrhu u Solunu 2003. Europska unija obećala je „europsku perspektivu” za te zemlje, ali tek treba odlučiti kada će se to dogoditi. Od pristupanja Slovenije i Hrvatske preostale zemlje zapadnog Balkana poduzimaju velike korake prema ispunjavanju zahtjeva potrebnih za ulazak u Uniju. Unatoč jasnom napretku koji su pokazale gotovo sve zemlje kandidatkinje, EU još uvijek nema jasnu političku predanost proširenju. Najočitiji je slučaj situacija sa Sjevernom Makedonijom i Albanijom; obje zemlje postigle su sve standarde potrebne za otvaranje službenih pregovora o priključenju, ali veto Bugarske blokira proces. Ne možemo poreći predanost EU-a regiji: to smo vidjeli pokretanjem financijskih programa kao što su Gospodarski i investicijski plan za zapadni Balkan ili Instrument pretpristupne pomoći, a u novije vrijeme s krizom uzrokovanom bolešću COVID-19 i sanitarnom pomoći koju su te zemlje primile. Međutim, nedostaje nam jasna politička predanost i definirani plan za ulazak tih zemalja u Uniju, a to je ključni izazov s kojim se Unija mora suočiti što je prije moguće kako bi osigurala svoju vjerodostojnost i status u regiji. Budućnost zapadnog Balkana EU je, a sada, više nego ikad, riječi se moraju pretvoriti u djela.","hu":"A nyugat-balkáni országok Európai Unióhoz (EU) való csatlakozása az EU egyik legjelentősebb függőben lévő témája. A 2003-as thesszaloniki csúcstalálkozó óta az Európai Unió „európai perspektívát” ígért ezen országok számára, de még nem döntötte el, hogy ez mikor fog megtörténni. Szlovénia és Horvátország csatlakozása óta a többi nyugat-balkáni ország jelentős lépéseket tesz az Unióba való belépéshez szükséges követelmények teljesítése felé. Annak ellenére, hogy szinte valamennyi tagjelölt ország egyértelmű előrehaladást mutatott, az EU-nak még mindig nincs egyértelmű politikai elkötelezettsége a bővítés mellett. A legnyilvánvalóbb eset az Észak-Macedóniával és Albániával kapcsolatos helyzet; mindkét ország teljesítette a hivatalos csatlakozási tárgyalások megkezdéséhez szükséges valamennyi követelményt, de Bulgária vétója akadályozza a folyamatot. Nem tagadhatjuk, hogy az EU elkötelezett a régió iránt: ezt olyan pénzügyi programok elindításával láthattuk, mint a Nyugat-Balkánra vonatkozó gazdasági és beruházási terv vagy az előcsatlakozási támogatási eszköz, valamint a közelmúltban a Covid-válság és az ezen országok által kapott egészségügyi segélyek. Hiányzik azonban az egyértelmű politikai elkötelezettség és egy meghatározott ütemterv ezen országok számára az Unióba való belépéshez, és ez olyan kulcsfontosságú kihívás, amellyel az Uniónak a lehető leghamarabb szembe kell néznie, hogy biztosítsa hitelességét és státuszát a régióban. A Nyugat-Balkán jövője az EU, és most, minden eddiginél jobban, a szavaknak tettekké kell válniuk.","it":"L'adesione dei paesi dei Balcani occidentali all'Unione europea (UE) è uno dei temi in sospeso più importanti dell'UE. Dal vertice di Salonicco del 2003, l'Unione europea ha promesso una \"prospettiva europea\" per questi paesi, ma deve ancora decidere quando ciò avverrà. Dall'adesione della Slovenia e della Croazia, i restanti paesi dei Balcani occidentali hanno compiuto grandi passi verso il soddisfacimento dei requisiti necessari per entrare nell'Unione. Nonostante i chiari progressi registrati da quasi tutti i paesi candidati, tuttavia, l'UE non ha ancora un chiaro impegno politico a favore dell'allargamento. Il caso più evidente è la situazione con la Macedonia del Nord e l'Albania; entrambi i paesi hanno raggiunto tutti gli standard necessari per avviare negoziati ufficiali di adesione, ma il veto della Bulgaria sta bloccando il processo. Non possiamo negare che l'UE si sia impegnata a favore della regione: lo abbiamo visto con l'avvio di programmi finanziari come il piano economico e di investimenti per i Balcani occidentali o lo strumento di assistenza preadesione, e più recentemente con la crisi della COVID-19 e gli aiuti sanitari che questi paesi hanno ricevuto. Tuttavia, manca un chiaro impegno politico e una tabella di marcia definita affinché questi paesi entrino nell'Unione, e si tratta di una sfida fondamentale che l'Unione deve affrontare al più presto per garantirne la credibilità e lo status nella regione. Il futuro dei Balcani occidentali è l'UE e ora più che mai le parole devono trasformarsi in azioni.","lt":"Vakarų Balkanų šalių įstojimas į Europos Sąjungą (ES) yra vienas iš svarbiausių ES neišspręstų klausimų. Nuo 2003 m. Salonikų aukščiausiojo lygio susitikimo Europos Sąjunga pažadėjo šioms šalims „Europos perspektyvą“, tačiau ji dar turi nuspręsti, kada tai įvyks. Nuo Slovėnijos ir Kroatijos įstojimo likusios Vakarų Balkanų šalys žengė didelius žingsnius, kad įvykdytų reikalavimus, kurių reikia norint įstoti į Sąjungą. Nepaisant akivaizdžios beveik visų šalių kandidačių pažangos, ES vis dar trūksta aiškaus politinio įsipareigojimo dėl plėtros. Akivaizdžiausias atvejis yra padėtis Šiaurės Makedonijoje ir Albanijoje; abi šalys pasiekė visus standartus, reikalingus oficialioms stojimo deryboms pradėti, tačiau Bulgarijos veto blokuoja šį procesą. Negalime paneigti, kad ES yra įsipareigojusi regionui: tai matėme pradėjus įgyvendinti finansines programas, pvz., Vakarų Balkanų ekonomikos ir investicijų planą arba Pasirengimo narystei pagalbos priemonę, o pastaruoju metu – dėl COVID krizės ir sanitarinės pagalbos, kurią šios šalys gavo. Tačiau mums trūksta aiškaus politinio įsipareigojimo ir apibrėžto veiksmų plano, kad šios šalys įstotų į Sąjungą, ir tai yra pagrindinis iššūkis, su kuriuo Sąjunga turi susidurti kuo greičiau, kad užtikrintų savo patikimumą ir statusą regione. Vakarų Balkanų ateitis yra ES, ir dabar, labiau nei bet kada, žodžiai turi virsti veiksmais.","lv":"Rietumbalkānu valstu pievienošanās Eiropas Savienībai (ES) ir viens no nozīmīgākajiem ES vēl neatrisinātajiem jautājumiem. Kopš Saloniku augstākā līmeņa sanāksmes 2003. gadā Eiropas Savienība šīm valstīm ir apsolījusi “Eiropas perspektīvu”, bet tai vēl ir jāizlemj, kad tas notiks. Kopš Slovēnijas un Horvātijas pievienošanās pārējās Rietumbalkānu valstis ir spērušas lielus soļus, lai izpildītu prasības, kas vajadzīgas, lai pievienotos Eiropas Savienībai. Lai gan gandrīz visas kandidātvalstis ir uzrādījušas skaidru progresu, ES joprojām trūkst skaidras politiskas apņemšanās attiecībā uz paplašināšanos. Visredzamākais gadījums ir situācija ar Ziemeļmaķedoniju un Albāniju; abas valstis ir sasniegušas visus standartus, kas nepieciešami oficiālo pievienošanās sarunu sākšanai, bet Bulgārijas veto bloķē procesu. Mēs nevaram noliegt, ka ES ir apņēmusies šim reģionam: mēs to esam redzējuši, uzsākot finanšu programmas, piemēram, ekonomikas un investīciju plānu Rietumbalkāniem vai Pirmspievienošanās palīdzības instrumentu, un nesen Covid krīzi un sanitāro palīdzību, ko šīs valstis ir saņēmušas. Tomēr mums trūkst skaidras politiskas apņemšanās un noteikta ceļveža, lai šīs valstis varētu pievienoties Eiropas Savienībai, un tas ir galvenais izaicinājums, ar ko Savienībai jāsaskaras pēc iespējas ātrāk, lai nodrošinātu tās uzticamību un statusu reģionā. Rietumbalkānu nākotne ir ES, un tagad vairāk nekā jebkad agrāk vārdi ir jāpārvērš rīcībā.","mt":"L-adeżjoni tal-pajjiżi tal-Balkani tal-Punent fl-Unjoni Ewropea (UE) hija waħda mis-suġġetti pendenti l-aktar prominenti tal-UE. Mis-Samit ta’ Tessaloniki fl-2003, l-Unjoni Ewropea wegħdet “perspettiva Ewropea” għal dawn il-pajjiżi, iżda għad trid tiddeċiedi meta dan se jseħħ. Mill-adeżjoni kemm tas-Slovenja kif ukoll tal-Kroazja, il-bqija tal-pajjiżi tal-Balkani tal-Punent għamlu passi kbar lejn l-issodisfar tar-rekwiżiti meħtieġa biex jidħlu fl-Unjoni. Minkejja l-progress ċar li wrew kważi l-pajjiżi kandidati kollha, madankollu, l-UE għad m’għandhiex impenn politiku ċar għat-tkabbir. L-aktar każ evidenti huwa s-sitwazzjoni mal-Maċedonja ta’ Fuq u l-Albanija; iż-żewġ pajjiżi kisbu l-istandards kollha meħtieġa biex jinfetħu n-negozjati uffiċjali tal-adeżjoni, iżda l-veto tal-Bulgarija qed jimblokka l-proċess. Ma nistgħux niċħdu lill-UE hija impenjata lejn ir-reġjun: rajnah bit-tnedija ta’ programmi finanzjarji bħall-Pjan Ekonomiku u ta’ Investiment għall-Balkani tal-Punent jew l-Istrument ta’ Assistenza ta’ Qabel l-Adeżjoni, u aktar reċentement bil-kriżi tal-COVID u l-għajnuna sanitarja li rċevew dawn il-pajjiżi. Madankollu, m’għandniex impenn politiku ċar u pjan direzzjonali definit biex dawn il-pajjiżi jidħlu fl-Unjoni, u din hija sfida ewlenija li l-Unjoni trid tiffaċċja mill-aktar fis possibbli biex tiżgura l-kredibbiltà u l-istatus tagħha fir-reġjun. Il-futur tal-Balkani tal-Punent huwa l-UE, u issa, aktar minn qatt qabel, il-kliem jeħtieġ li jinbidel f’azzjonijiet.","nl":"De toetreding van de landen van de Westelijke Balkan tot de Europese Unie (EU) is een van de belangrijkste onderwerpen van de EU. Sinds de Top van Thessaloniki in 2003 heeft de Europese Unie voor deze landen een „Europees perspectief” beloofd, maar zij moet nog beslissen wanneer dit zal gebeuren. Sinds de toetreding van Slovenië en Kroatië hebben de overige landen van de Westelijke Balkan grote stappen gezet om te voldoen aan de vereisten die nodig zijn om tot de Unie toe te treden. Ondanks de duidelijke vooruitgang die bijna alle kandidaat-lidstaten hebben geboekt, ontbreekt de EU echter nog steeds aan een duidelijk politiek engagement voor de uitbreiding. Het meest voor de hand liggende geval is de situatie met Noord-Macedonië en Albanië; beide landen hebben alle normen bereikt die nodig zijn om officiële toetredingsonderhandelingen te openen, maar het Bulgaarse veto blokkeert het proces. We kunnen niet ontkennen dat de EU zich inzet voor de regio: we hebben dit gezien met de lancering van financiële programma’s zoals het economisch en investeringsplan voor de Westelijke Balkan of het instrument voor pretoetredingssteun, en meer recentelijk met de COVID-19-crisis en de sanitaire hulp die deze landen hebben ontvangen. Het ontbreekt ons echter aan een duidelijk politiek engagement en een welomschreven routekaart voor de toetreding van deze landen tot de Unie, en dit is een belangrijke uitdaging waarmee de Unie zo snel mogelijk moet worden geconfronteerd om haar geloofwaardigheid en status in de regio te waarborgen. De toekomst van de Westelijke Balkan is de EU, en nu, meer dan ooit, moeten woorden in daden worden omgezet.","pl":"Przystąpienie krajów Bałkanów Zachodnich do Unii Europejskiej (UE) jest jednym z najważniejszych nierozstrzygniętych kwestii UE. Od czasu szczytu w Salonikach w 2003 r. Unia Europejska obiecała „europejską perspektywę” dla tych krajów, ale jeszcze nie zadecydowała, kiedy do tego dojdzie. Od czasu przystąpienia zarówno Słowenii, jak i Chorwacji, pozostałe kraje Bałkanów Zachodnich poczyniły znaczne kroki w kierunku spełnienia wymogów niezbędnych do przystąpienia do Unii. Mimo wyraźnych postępów poczynionych przez prawie wszystkie kraje kandydujące, UE nadal nie ma wyraźnego politycznego zaangażowania na rzecz rozszerzenia. Najbardziej oczywistym przypadkiem jest sytuacja z Macedonią Północną i Albanią; oba kraje osiągnęły wszystkie standardy wymagane do rozpoczęcia oficjalnych negocjacji akcesyjnych, ale weto Bułgarii blokuje ten proces. Nie możemy zaprzeczyć, że UE jest zaangażowana w ten region: widzieliśmy to wraz z uruchomieniem programów finansowych, takich jak plan gospodarczo-inwestycyjny dla Bałkanów Zachodnich lub instrument pomocy przedakcesyjnej, a ostatnio w związku z kryzysem związanym z COVID-19 i pomocą sanitarną dla tych krajów. Brakuje nam jednak wyraźnego zaangażowania politycznego i określonego planu działania dla tych krajów, aby przystąpić do Unii, i jest to kluczowe wyzwanie, z którym Unia musi jak najszybciej zmierzyć się, aby zapewnić jej wiarygodność i status w regionie. Przyszłość Bałkanów Zachodnich to UE, a teraz, bardziej niż kiedykolwiek, słowa muszą przekształcić się w działania.","pt":"A adesão dos países dos Balcãs Ocidentais à União Europeia (UE) é um dos temas pendentes mais proeminentes da UE. Desde a Cimeira de Salónica, em 2003, a União Europeia prometeu uma «perspetiva europeia» para estes países, mas ainda não está a decidir quando é que isso vai acontecer. Desde a adesão da Eslovénia e da Croácia, os restantes países dos Balcãs Ocidentais têm vindo a dar grandes passos no sentido de cumprir os requisitos necessários para entrar na União. No entanto, apesar dos claros progressos demonstrados por quase todos os países candidatos, a UE continua a carecer de um compromisso político claro para com o alargamento. O caso mais evidente é a situação na Macedónia do Norte e na Albânia; ambos os países alcançaram todas as normas necessárias para encetar negociações oficiais de adesão, mas o veto da Bulgária está a bloquear o processo. Não podemos negar que a UE está empenhada na região: vimos isso com o lançamento de programas financeiros como o Plano Económico e de Investimento para os Balcãs Ocidentais ou o Instrumento de Assistência de Pré-Adesão e, mais recentemente, com a crise da COVID-19 e a ajuda sanitária que estes países receberam. No entanto, carecemos de um compromisso político claro e de um roteiro definido para que estes países entrem na União, e este é um desafio fundamental que a União tem de enfrentar o mais rapidamente possível para garantir a sua credibilidade e estatuto na região. O futuro dos Balcãs Ocidentais é a UE e, agora, mais do que nunca, as palavras têm de se transformar em ações.","ro":"Aderarea țărilor din Balcanii de Vest la Uniunea Europeană (UE) este unul dintre subiectele cele mai importante ale UE. De la summitul de la Salonic din 2003, Uniunea Europeană a promis o „perspectivă europeană” pentru aceste țări, dar nu a decis încă când se va întâmpla acest lucru. De la aderarea Sloveniei și a Croației, restul țărilor din Balcanii de Vest au făcut pași importanți în direcția îndeplinirii cerințelor necesare pentru a intra în Uniune. Cu toate acestea, în ciuda progreselor evidente înregistrate de aproape toate țările candidate, UE nu dispune încă de un angajament politic clar față de extindere. Cazul cel mai evident este situația cu Macedonia de Nord și Albania; ambele țări au atins toate standardele necesare pentru deschiderea negocierilor oficiale de aderare, dar dreptul de veto al Bulgariei blochează procesul. Nu putem nega angajamentul UE față de regiune: am văzut-o odată cu lansarea unor programe financiare precum Planul economic și de investiții pentru Balcanii de Vest sau Instrumentul de asistență pentru preaderare și, mai recent, cu criza provocată de pandemia de COVID-19 și cu ajutorul sanitar pe care aceste țări l-au primit. Cu toate acestea, nu avem un angajament politic clar și o foaie de parcurs definită pentru ca aceste țări să intre în Uniune, iar aceasta este o provocare-cheie cu care Uniunea trebuie să se confrunte cât mai curând posibil pentru a-și asigura credibilitatea și statutul în regiune. Viitorul Balcanilor de Vest este UE, iar acum, mai mult ca niciodată, cuvintele trebuie să se transforme în acțiuni.","sk":"Pristúpenie krajín západného Balkánu do Európskej únie (EÚ) je jednou z najvýznamnejších nedoriešených tém EÚ. Od samitu v Solúne v roku 2003 Európska únia prisľúbila týmto krajinám „európsku perspektívu“, ale ešte nie je potrebné rozhodnúť, kedy sa to stane. Od pristúpenia Slovinska aj Chorvátska ostatné krajiny západného Balkánu podnikajú veľké kroky smerom k splneniu požiadaviek potrebných na vstup do Únie. Napriek jasnému pokroku, ktorý dosiahli takmer všetky kandidátske krajiny, však EÚ stále chýba jasný politický záväzok k rozšíreniu. Najzreteľnejším prípadom je situácia v Severnom Macedónsku a Albánsku; obe krajiny dosiahli všetky normy potrebné na začatie oficiálnych prístupových rokovaní, ale bulharské veto tento proces blokuje. Nemôžeme poprieť, že EÚ je v tomto regióne oddaná: videli sme to spustením finančných programov, ako je Hospodársky a investičný plán pre západný Balkán alebo nástroj predvstupovej pomoci, a nedávno s krízou spôsobenou pandémiou COVID-19 a sanitárnou pomocou, ktorú tieto krajiny dostali. Chýba nám však jasný politický záväzok a stanovený plán pre vstup týchto krajín do Únie, a to je kľúčová výzva, ktorej musí Únia čo najskôr čeliť, aby zabezpečila svoju dôveryhodnosť a postavenie v regióne. Budúcnosť západného Balkánu je EÚ a teraz sa slová viac ako kedykoľvek predtým musia premeniť na činy.","sl":"Pristop držav Zahodnega Balkana k Evropski uniji (EU) je ena od najpomembnejših nerešenih tem EU. Evropska unija je od solunskega vrha leta 2003 tem državam obljubila „evropsko perspektivo“, vendar se še ni odločila, kdaj se bo to zgodilo. Od pristopa Slovenije in Hrvaške so preostale države Zahodnega Balkana naredile velike korake k izpolnjevanju zahtev, potrebnih za vstop v Unijo. Kljub očitnemu napredku, ki so ga pokazale skoraj vse države kandidatke, EU še vedno nima jasne politične zavezanosti širitvi. Najbolj očiten primer so razmere v Severni Makedoniji in Albaniji; obe državi sta dosegli vse standarde, potrebne za začetek uradnih pristopnih pogajanj, vendar bolgarski veto ovira proces. Ne moremo zanikati, da je EU zavezana regiji: to smo videli z uvedbo finančnih programov, kot sta gospodarski in naložbeni načrt za Zahodni Balkan ali instrument za predpristopno pomoč, v zadnjem času pa tudi s krizo zaradi COVID-19 in sanitarno pomočjo, ki so jo te države prejele. Vendar pa nimamo jasne politične zavezanosti in opredeljenega časovnega načrta za vstop teh držav v Unijo, kar je ključni izziv, s katerim se mora Unija čim prej soočiti, da bi zagotovila svojo verodostojnost in status v regiji. Prihodnost Zahodnega Balkana je EU in zdaj se morajo besede bolj kot kdaj koli prej spremeniti v dejanja.","sv":"Anslutningen av länderna på västra Balkan till Europeiska unionen (EU) är en av EU:s mest framträdande frågor. Sedan toppmötet i Thessaloniki 2003 har Europeiska unionen utlovat ett ”europeiskt perspektiv” för dessa länder, men det är ännu inte klart när detta kommer att ske. Sedan både Sloveniens och Kroatiens anslutning har de återstående länderna på västra Balkan tagit stora steg mot att uppfylla de krav som krävs för inträde i unionen. Trots de tydliga framsteg som nästan alla kandidatländer har visat saknar EU dock fortfarande ett tydligt politiskt engagemang för utvidgningen. Det mest uppenbara fallet är situationen med Nordmakedonien och Albanien. båda länderna har uppnått alla de normer som krävs för att inleda officiella anslutningsförhandlingar, men Bulgariens veto blockerar processen. Vi kan inte förneka att EU är engagerat i regionen: vi har sett det i och med lanseringen av finansiella program som den ekonomiska planen och investeringsplanen för västra Balkan eller instrumentet för stöd inför anslutningen, och på senare tid med covid-19-krisen och det sanitära bistånd som dessa länder har fått. Vi saknar dock ett tydligt politiskt åtagande och en fastställd färdplan för dessa länders inträde i unionen, och detta är en viktig utmaning som unionen måste möta så snart som möjligt för att säkerställa dess trovärdighet och status i regionen. Västra Balkans framtid är EU, och nu mer än någonsin måste ord omsättas i handling."}},"title":{"en":"A clear European perspective for the Western Balkans","machine_translations":{"bg":"Ясна европейска перспектива за Западните Балкани","cs":"Jasná evropská perspektiva pro západní Balkán","da":"Et klart europæisk perspektiv for Vestbalkan","de":"Eine klare europäische Perspektive für den westlichen Balkan","el":"Μια σαφής ευρωπαϊκή προοπτική για τα Δυτικά Βαλκάνια","es":"Una perspectiva europea clara para los Balcanes Occidentales","et":"Lääne-Balkani riikide selge väljavaade Euroopa Liiduga ühinemiseks","fi":"Länsi-Balkanin maiden selkeä Eurooppa-perspektiivi","fr":"Une perspective européenne claire pour les Balkans occidentaux","ga":"Peirspictíocht Eorpach shoiléir do na Balcáin Thiar","hr":"Jasna europska perspektiva za zapadni Balkan","hu":"Világos európai perspektíva a Nyugat-Balkán számára","it":"Una chiara prospettiva europea per i Balcani occidentali","lt":"Aiški Europos perspektyva Vakarų Balkanams","lv":"Skaidra Eiropas perspektīva Rietumbalkāniem","mt":"Perspettiva Ewropea ċara għall-Balkani tal-Punent","nl":"Een duidelijk Europees perspectief voor de Westelijke Balkan","pl":"Jasna europejska perspektywa dla Bałkanów Zachodnich","pt":"Uma perspetiva europeia clara para os Balcãs Ocidentais","ro":"O perspectivă europeană clară pentru Balcanii de Vest","sk":"Jasná európska perspektíva pre západný Balkán","sl":"Jasna evropska perspektiva za Zahodni Balkan","sv":"Ett tydligt europeiskt perspektiv för västra Balkan"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×