Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: e8147a2c2fada585ee9801848e955f21b71ac3e17b1d27193e30e1233030b328

Source: {"body":{"en":"Achieving the goals of the 2030 Agenda might seem like something that can only be achieved by the international community of states as a whole, as a matter of \" those above\". However, the 2030 Agenda can only be accomplished if everyone participates and contributes. Therefore, a low-threshold approach must be found at the local level that also motivates and involves cities/communities as drivers of development.\n\nThe introduction of SDG partnerships, which allow cities to work together on one (or more) SDGs, would be one way to promote cooperation for the SDGs. It should be possible to establish these partnerships between two cities within the EU, but also with cities from third countries. The partnerships can then initiate, for example, e.g., projects, university partnerships, campaigns or capacity-building measures, which are directly related to the SDG to which the partnership is dedicated to. A Service Agency should be established that provides advice, training and networking services to the cities. An SDG Movement Map can also be developed for networking and visibility (map.bccic.ca).\n\nThe basis should always be a partnership at eye level, as well as the exchange of knowledge between the respective actors of the cities.\nFunding could be provided by the European Commission's International Partnerships Department or through financial instruments such as EDF or NDICI. Member States can also set up their own fund to increase their ODA spending (as agreed in Objective 17.2).","machine_translations":{"bg":"Постигането на целите на Програмата до 2030 г. може да изглежда като нещо, което може да бъде постигнато само от международната общност на държавите като цяло, като въпрос на „горните“. Въпреки това Програмата до 2030 г. може да бъде изпълнена само ако всички участват и дават своя принос. Поради това на местно равнище трябва да се намери подход с нисък праг, който също мотивира и включва градовете/общностите като движещи сили на развитието. Въвеждането на партньорства за ЦУР, които позволяват на градовете да работят заедно по една (или повече) ЦУР, би било един от начините за насърчаване на сътрудничеството за ЦУР. Следва да бъде възможно да се установят тези партньорства между два града в рамките на ЕС, но също така и с градове от трети държави. След това партньорствата могат да инициират, например, проекти, университетски партньорства, кампании или мерки за изграждане на капацитет, които са пряко свързани с ЦУР, на която е посветено партньорството. Следва да бъде създадена агенция за услуги, която да предоставя консултации, обучение и услуги за изграждане на мрежи на градовете. Карта на движението на ЦУР може да бъде разработена и за работа в мрежа и видимост (map.bccic.ca). Основата следва винаги да бъде партньорството на равнище очи, както и обменът на знания между съответните участници в градовете. Финансирането може да се предоставя от отдел „Международни партньорства“ на Европейската комисия или чрез финансови инструменти като ЕФР или ИССРМС. Държавите членки могат също така да създадат свои собствени средства за увеличаване на разходите си за ОПР (както е договорено в цел 17.2).","cs":"Dosažení cílů Agendy 2030 by se mohlo zdát jako něco, čeho může dosáhnout pouze mezinárodní společenství států jako celku, pokud jde o „ty výše“. Agendu 2030 však lze dosáhnout pouze tehdy, pokud se na ní budou podílet všichni. Proto je třeba nalézt nízkoprahový přístup na místní úrovni, který rovněž motivuje a zapojuje města/komunity jako hnací sílu rozvoje. Jedním ze způsobů, jak podpořit spolupráci v oblasti cílů udržitelného rozvoje, by bylo zavedení partnerství v rámci cílů udržitelného rozvoje, která městům umožňují spolupracovat na jednom (nebo více) cílech udržitelného rozvoje. Mělo by být možné navázat tato partnerství mezi dvěma městy v rámci EU, ale také s městy ze třetích zemí. Partnerství pak mohou iniciovat například projekty, partnerství univerzit, kampaně nebo opatření na budování kapacit, které přímo souvisejí s cílem udržitelného rozvoje, jemuž je partnerství věnováno. Měla by být zřízena agentura pro služby, která by městům poskytovala poradenství, odbornou přípravu a služby vytváření sítí. Pro vytváření sítí a viditelnost (map.bccic.ca) lze rovněž vypracovat mapu pohybu cílů udržitelného rozvoje. Základem by mělo být vždy partnerství na úrovni očí a výměna znalostí mezi příslušnými aktéry měst. Financování by mohlo být poskytováno odborem pro mezinárodní partnerství Evropské komise nebo prostřednictvím finančních nástrojů, jako jsou EDF nebo NDICI. Členské státy mohou rovněž zřídit svůj vlastní fond na zvýšení svých výdajů na oficiální rozvojovou pomoc (jak bylo dohodnuto v cíli 17.2).","da":"Opfyldelsen af målene i 2030-dagsordenen kan virke som noget, der kun kan opnås af det internationale samfund af stater som helhed, som et spørgsmål om \"ovenstående\". 2030-dagsordenen kan dog kun gennemføres, hvis alle deltager og bidrager. Derfor skal der findes en lavtærskeltilgang på lokalt plan, som også motiverer og inddrager byer/samfund som drivkraft for udvikling. Indførelsen af partnerskaber med målene for bæredygtig udvikling, som gør det muligt for byer at arbejde sammen om et (eller flere) mål for bæredygtig udvikling, vil være en måde at fremme samarbejdet om målene for bæredygtig udvikling på. Det bør være muligt at etablere disse partnerskaber mellem to byer i EU, men også med byer fra tredjelande. Partnerskaberne kan derefter f.eks. iværksætte projekter, universitetspartnerskaber, kampagner eller kapacitetsopbyggende foranstaltninger, som er direkte knyttet til de mål for bæredygtig udvikling, som partnerskabet er dedikeret til. Der bør oprettes et serviceagentur, som yder rådgivning, uddannelse og netværkstjenester til byerne. Der kan også udvikles et SDG Movement Map til netværkssamarbejde og synlighed (map.bccic.ca). Grundlaget bør altid være et partnerskab i øjenhøjde samt udveksling af viden mellem de respektive aktører i byerne. Finansieringen kan ydes af Europa-Kommissionens afdeling for internationale partnerskaber eller gennem finansielle instrumenter som f.eks. EUF eller NDICI. Medlemsstaterne kan også oprette deres egne midler til at øge deres ODA-udgifter (som aftalt under mål 17.2).","de":"Die Verwirklichung der Ziele der Agenda 2030 könnte als etwas erscheinen, das nur von der internationalen Staatengemeinschaft als Ganzes erreicht werden kann, was „die oben genannten“ betrifft. Die Agenda 2030 kann jedoch nur erreicht werden, wenn alle mitwirken und mitwirken. Daher muss auf lokaler Ebene ein niedrigschwelliger Ansatz gefunden werden, der auch Städte/Gemeinschaften als Triebkräfte der Entwicklung motiviert und miteinbezieht. Die Einführung von SDG-Partnerschaften, die es Städten ermöglichen, an einem (oder mehreren) Nachhaltigkeitszielen zu arbeiten, wäre eine Möglichkeit, die Zusammenarbeit bei den Nachhaltigkeitszielen zu fördern. Es sollte möglich sein, diese Partnerschaften zwischen zwei Städten innerhalb der EU, aber auch mit Städten aus Drittländern aufzubauen. Die Partnerschaften können dann z. B. Projekte, Hochschulpartnerschaften, Kampagnen oder Maßnahmen zum Kapazitätsaufbau initiieren, die in direktem Zusammenhang mit dem SDG stehen, dem die Partnerschaft gewidmet ist. Es sollte eine Serviceagentur eingerichtet werden, die den Städten Beratungs-, Schulungs- und Netzwerkdienste anbietet. Eine SDG-Bewegungskarte kann auch für Vernetzung und Sichtbarkeit entwickelt werden (map.bccic.ca). Die Grundlage sollte stets eine Partnerschaft auf Augenhöhe sowie der Austausch von Wissen zwischen den jeweiligen Akteuren der Städte sein. Die Finanzierung könnte von der Abteilung Internationale Partnerschaften der Europäischen Kommission oder über Finanzierungsinstrumente wie EEF oder NDICI bereitgestellt werden. Die Mitgliedstaaten können auch eigene Mittel einrichten, um ihre ODA-Ausgaben zu erhöhen (wie in Ziel 17.2) vereinbart.","el":"Η επίτευξη των στόχων του Θεματολογίου 2030 μπορεί να φαίνεται κάτι που μπορεί να επιτευχθεί μόνο από τη διεθνή κοινότητα των κρατών στο σύνολό της, ως θέμα «των ανωτέρω». Ωστόσο, το Θεματολόγιο 2030 μπορεί να επιτευχθεί μόνο εάν όλοι συμμετέχουν και συνεισφέρουν. Ως εκ τούτου, πρέπει να βρεθεί μια προσέγγιση χαμηλού ορίου σε τοπικό επίπεδο, η οποία θα ενθαρρύνει και θα εμπλέκει τις πόλεις/κοινότητες ως κινητήριες δυνάμεις της ανάπτυξης. Η καθιέρωση εταιρικών σχέσεων για τους ΣΒΑ, οι οποίες επιτρέπουν στις πόλεις να συνεργάζονται για έναν (ή περισσότερους) ΣΒΑ, θα ήταν ένας τρόπος για την προώθηση της συνεργασίας για τους ΣΒΑ. Θα πρέπει να είναι δυνατή η δημιουργία αυτών των εταιρικών σχέσεων μεταξύ δύο πόλεων εντός της ΕΕ, αλλά και με πόλεις από τρίτες χώρες. Στη συνέχεια, οι εταιρικές σχέσεις μπορούν να δρομολογήσουν, για παράδειγμα, σχέδια, συμπράξεις πανεπιστημίων, εκστρατείες ή μέτρα ανάπτυξης ικανοτήτων, τα οποία συνδέονται άμεσα με τους ΣΒΑ για τους οποίους είναι αφιερωμένη η εταιρική σχέση. Θα πρέπει να συσταθεί Οργανισμός Υπηρεσιών που θα παρέχει συμβουλές, κατάρτιση και υπηρεσίες δικτύωσης στις πόλεις. Μπορεί επίσης να αναπτυχθεί ένας χάρτης μετακίνησης των ΣΒΑ για τη δικτύωση και την προβολή (χάρτης.bccic.ca). Η βάση θα πρέπει πάντα να είναι μια εταιρική σχέση σε επίπεδο οφθαλμού, καθώς και η ανταλλαγή γνώσεων μεταξύ των αντίστοιχων φορέων των πόλεων. Η χρηματοδότηση θα μπορούσε να παρέχεται από το τμήμα διεθνών εταιρικών σχέσεων της Ευρωπαϊκής Επιτροπής ή μέσω χρηματοδοτικών μέσων όπως το ΕΤΑ ή ο ΜΓΑΔΣ. Τα κράτη μέλη μπορούν επίσης να δημιουργήσουν δικά τους κεφάλαια για να αυξήσουν τις δαπάνες τους για την ΕΑΒ (όπως συμφωνήθηκε στο στόχο 17.2).","es":"El logro de los objetivos de la Agenda 2030 puede parecer algo que solo puede ser alcanzado por la comunidad internacional de los Estados en su conjunto, como cuestión de «los anteriores». Sin embargo, la Agenda 2030 solo puede lograrse si todos participan y contribuyen. Por lo tanto, debe encontrarse un enfoque de umbral bajo a nivel local que también motive e involucre a las ciudades/comunidades como motores del desarrollo. La introducción de asociaciones de ODS, que permiten a las ciudades trabajar juntas en uno (o más) ODS, sería una forma de promover la cooperación para los ODS. Debería ser posible establecer estas asociaciones entre dos ciudades de la UE, pero también con ciudades de terceros países. A continuación, las asociaciones pueden iniciar, por ejemplo, proyectos, asociaciones universitarias, campañas o medidas de creación de capacidad, que están directamente relacionadas con los ODS a los que se dedica la asociación. Debe crearse una agencia de servicios que preste asesoramiento, formación y servicios de creación de redes a las ciudades. También se puede desarrollar un mapa del movimiento de los ODS para la creación de redes y la visibilidad (map.bccic.ca). La base debe ser siempre una asociación a nivel visual, así como el intercambio de conocimientos entre los agentes respectivos de las ciudades. La financiación podría ser proporcionada por el Departamento de Asociaciones Internacionales de la Comisión Europea o a través de instrumentos financieros como el FED o el IVDCI. Los Estados miembros también pueden crear su propio fondo para aumentar su gasto en AOD (como se acordó en el objetivo 17.2).","et":"Tegevuskava 2030 eesmärkide saavutamine võib tunduda midagi sellist, mida saab saavutada ainult riikide rahvusvaheline üldsus tervikuna, „eespool nimetatud“ küsimusena. Tegevuskava 2030 saab aga saavutada ainult siis, kui kõik osalevad ja annavad oma panuse. Seetõttu tuleb kohalikul tasandil leida madala künnisega lähenemisviis, mis motiveerib ja kaasab ka linnu/kogukondi kui arengumootoreid. Kestliku arengu eesmärkide partnerluste kasutuselevõtt, mis võimaldab linnadel teha koostööd ühe (või mitme) kestliku arengu eesmärgi nimel, oleks üks võimalus edendada koostööd kestliku arengu eesmärkide saavutamiseks. Neid partnerlusi peaks olema võimalik luua kahe ELi linna vahel, aga ka kolmandate riikide linnadega. Partnerlused võivad seejärel algatada näiteks projekte, ülikoolide partnerlusi, kampaaniaid või suutlikkuse suurendamise meetmeid, mis on otseselt seotud selle kestliku arengu eesmärgiga, millele partnerlus on pühendatud. Tuleks luua teenindusamet, mis pakub linnadele nõustamis-, koolitus- ja võrguteenuseid. Säästva arengu eesmärkide liikumise kaardi võib välja töötada ka võrgustike loomiseks ja nähtavuse tagamiseks (map.bccic.ca). Alus peaks alati olema partnerlus silmade tasandil ning teadmiste vahetamine linnade vastavate osalejate vahel. Rahastamist võiks pakkuda Euroopa Komisjoni rahvusvaheliste partnerluste osakond või selliste rahastamisvahendite kaudu nagu Euroopa Arengufond või naabruspoliitika, arengu- ja rahvusvahelise koostöö rahastamisvahend. Liikmesriigid võivad luua ka oma fondi ametliku arenguabi kulutuste suurendamiseks (vastavalt eesmärgile 17.2).","fi":"Agenda 2030 -toimintaohjelman tavoitteiden saavuttaminen saattaa vaikuttaa asialta, joka voidaan saavuttaa ainoastaan koko kansainvälisen yhteisön tasolla, kuten ”edellä mainitut valtiot”. Agenda 2030 -toimintaohjelma voidaan kuitenkin toteuttaa vain, jos kaikki osallistuvat siihen ja osallistuvat siihen. Siksi paikallisella tasolla on löydettävä matalan kynnyksen lähestymistapa, joka myös motivoi kaupunkeja/yhteisöjä ja ottaa ne mukaan kehityksen vetureina. Kestävän kehityksen tavoitteisiin tähtäävien kumppanuuksien käyttöönotto, jonka avulla kaupungit voivat tehdä yhteistyötä yhden (tai useamman) kestävän kehityksen tavoitteen saavuttamiseksi, olisi yksi tapa edistää yhteistyötä kestävän kehityksen tavoitteiden saavuttamiseksi. Näitä kumppanuuksia olisi voitava perustaa kahden EU:n kaupungin välillä, mutta myös kolmansien maiden kaupunkien kanssa. Kumppanuudet voivat sitten käynnistää esimerkiksi hankkeita, yliopistojen kumppanuuksia, kampanjoita tai valmiuksien kehittämistoimia, jotka liittyvät suoraan kumppanuuden kohteena olevaan kestävän kehityksen tavoitteeseen. Olisi perustettava palveluvirasto, joka tarjoaa neuvontaa, koulutusta ja verkostoitumispalveluja kaupungeille. Kestävän kehityksen tavoitteiden liikkuvuuskartta voidaan myös kehittää verkostoitumista ja näkyvyyttä varten (kartta.bccic.ca). Pohjana olisi aina oltava kumppanuus silmätasolla sekä tietämyksen vaihto kaupunkien toimijoiden välillä. Rahoitusta voisi myöntää Euroopan komission kansainvälisten kumppanuuksien osasto tai rahoitusvälineiden, kuten EKR:n tai NDICI:n, kautta. Jäsenvaltiot voivat myös perustaa omia varojaan julkisen kehitysavun menojen lisäämiseksi (tavoitteessa 17.2 sovitun mukaisesti).","fr":"La réalisation des objectifs du Programme à l’horizon 2030 pourrait sembler quelque chose qui ne peut être atteint que par la communauté internationale des États dans son ensemble, en tant que question de «ceux d’en haut». Toutefois, le programme à l’horizon 2030 ne peut être réalisé que si chacun y participe et y contribue. Par conséquent, une approche à seuil bas doit être trouvée au niveau local, ce qui motive également les villes/communautés en tant que moteurs du développement. L’introduction de partenariats pour les ODD, qui permettent aux villes de travailler ensemble sur un (ou plusieurs) ODD, serait un moyen de promouvoir la coopération pour les ODD. Il devrait être possible d’établir ces partenariats entre deux villes de l’UE, mais aussi avec des villes de pays tiers. Les partenariats peuvent alors lancer, par exemple, des projets, des partenariats universitaires, des campagnes ou des mesures de renforcement des capacités, qui sont directement liés aux ODD auxquels le partenariat est consacré. Il convient de créer une agence de services qui fournit des services de conseil, de formation et de mise en réseau aux villes. Une carte du mouvement des ODD peut également être élaborée pour le réseautage et la visibilité (map.bccic.ca). La base devrait toujours être un partenariat au niveau de l’œil, ainsi que l’échange de connaissances entre les acteurs respectifs des villes. Le financement pourrait être assuré par le département des partenariats internationaux de la Commission européenne ou par l’intermédiaire d’instruments financiers tels que le FED ou l’IVCDCI. Les États membres peuvent également mettre en place leur propre fonds pour augmenter leurs dépenses d’APD (comme convenu dans l’objectif 17.2).","ga":"D’fhéadfadh sé gurb ionann cuspóirí Chlár Oibre 2030 a bhaint amach agus rud nach féidir ach le comhphobal idirnáisiúnta na stát ina iomláine a bhaint amach, mar “na tíortha thuas”. Mar sin féin, ní féidir Clár Oibre 2030 a chur i gcrích ach amháin má bhíonn gach duine rannpháirteach agus má rannchuidíonn sé. Dá bhrí sin, ní mór teacht ar chur chuige íseal-tairseach ag an leibhéal áitiúil a spreagann agus a chuimsíonn cathracha/pobail mar thiomántóirí forbartha. Dá dtabharfaí isteach comhpháirtíochtaí SFI, lena gceadaítear do chathracha oibriú le chéile ar SDGanna amháin nó níos mó, is bealach amháin a bheadh ann chun comhar a chur chun cinn le haghaidh na spriocanna forbartha inbhuanaithe. Ba cheart go bhféadfaí na comhpháirtíochtaí sin a bhunú idir dhá chathair laistigh den Aontas, ach freisin le cathracha ó thríú tíortha. Ansin, is féidir leis na comhpháirtíochtaí tionscadail, comhpháirtíochtaí ollscoile, feachtais nó bearta forbartha acmhainní a thionscnamh, mar shampla, a bhfuil baint dhíreach acu le SFI a bhfuil an chomhpháirtíocht tiomanta dó. Ba cheart Gníomhaireacht Seirbhíse a bhunú a chuireann comhairle, oiliúint agus seirbhísí líonraithe ar fáil do na cathracha. Is féidir Léarscáil Gluaiseachta SFI a fhorbairt freisin le haghaidh líonraithe agus infheictheachta (léarscáil.bccic.ca). Ba cheart gur comhpháirtíocht ar leibhéal na súl a bheadh sa bhunús i gcónaí, chomh maith leis an malartú eolais idir gníomhaithe faoi seach na gcathracha. D’fhéadfadh Roinn Comhpháirtíochtaí Idirnáisiúnta an Choimisiúin Eorpaigh cistiú a chur ar fáil trí ionstraimí airgeadais amhail CEF nó ICFCI. Féadfaidh na Ballstáit a gciste féin a bhunú freisin chun a gcaiteachas ODA a mhéadú (mar a comhaontaíodh i gCuspóir 17.2).","hr":"Ostvarivanje ciljeva Programa održivog razvoja do 2030. moglo bi se činiti kao nešto što može postići samo međunarodna zajednica država u cjelini, kao pitanje „prethodnih”. Međutim, Program održivog razvoja do 2030. može se ostvariti samo ako svi sudjeluju i doprinose. Stoga se pristup s niskim pragom mora pronaći na lokalnoj razini koji također motivira i uključuje gradove/zajednice kao pokretače razvoja. Uvođenje partnerstava za ciljeve održivog razvoja, kojima se gradovima omogućuje suradnja na ostvarenju jednog (ili više) ciljeva održivog razvoja, bilo bi jedan od načina za promicanje suradnje u pogledu ciljeva održivog razvoja. Trebalo bi biti moguće uspostaviti ta partnerstva između dvaju gradova unutar EU-a, ali i s gradovima iz trećih zemalja. Partnerstva zatim mogu pokrenuti, na primjer, projekte, sveučilišna partnerstva, kampanje ili mjere za izgradnju kapaciteta koji su izravno povezani s ciljem održivog razvoja kojem je partnerstvo posvećeno. Trebalo bi osnovati agenciju za usluge koja gradovima pruža usluge savjetovanja, osposobljavanja i umrežavanja. Također se može izraditi karta pokreta za ciljeve održivog razvoja radi umrežavanja i vidljivosti (karta.bccic.ca). Temelj bi uvijek trebao biti partnerstvo na razini očiju, kao i razmjena znanja među odgovarajućim akterima gradova. Financijska sredstva mogla bi osigurati Odjel Europske komisije za međunarodna partnerstva ili financijski instrumenti kao što su ERF ili NDICI. Države članice mogu uspostaviti i vlastiti fond kako bi povećale potrošnju ODA-e (kako je dogovoreno u Cilju 17.2).","hu":"A 2030-ig tartó időszakra vonatkozó menetrend céljainak elérése olyan dolognak tűnhet, amelyet csak az államok nemzetközi közössége képes elérni, mint „a fentieket”. A 2030-ig tartó időszakra vonatkozó menetrend azonban csak akkor valósítható meg, ha mindenki részt vesz és hozzájárul ahhoz. Ezért helyi szinten olyan alacsony küszöbértékű megközelítést kell alkalmazni, amely a fejlődés mozgatórugóiként a városokat/közösségeket is motiválja és bevonja. A fenntartható fejlesztési célokkal kapcsolatos együttműködés előmozdításának egyik módja lenne a fenntartható fejlesztési célokkal kapcsolatos partnerségek bevezetése, amelyek lehetővé teszik a városok számára, hogy egy (vagy több) fenntartható fejlesztési célon együttműködjenek. Lehetővé kell tenni e partnerségek létrehozását az EU-n belüli két város között, de harmadik országok városaival is. A partnerségek ezt követően például olyan projekteket, egyetemi partnerségeket, kampányokat vagy kapacitásépítési intézkedéseket kezdeményezhetnek, amelyek közvetlenül kapcsolódnak ahhoz a fenntartható fejlesztési célhoz, amelyre a partnerség irányul. Létre kell hozni egy szolgáltatási ügynökséget, amely tanácsadási, képzési és hálózatépítési szolgáltatásokat nyújt a városoknak. A fenntartható fejlesztési célok mozgástérképét is ki lehet dolgozni a hálózatépítés és a láthatóság érdekében (map.bccic.ca). Az alapnak mindig szemszinten megvalósuló partnerségen, valamint a városok érintett szereplői közötti ismeretcserén kell alapulnia. A finanszírozást az Európai Bizottság Nemzetközi Partnerségi Főosztálya vagy olyan pénzügyi eszközökön keresztül lehetne nyújtani, mint az EDF vagy az NDICI. A tagállamok saját alapot is létrehozhatnak ODA-kiadásaik növelésére (az 17.2. célkitűzésben foglaltaknak megfelelően).","it":"Il raggiungimento degli obiettivi dell'Agenda 2030 potrebbe sembrare qualcosa che può essere raggiunto solo dalla comunità internazionale degli Stati nel suo insieme, come una questione di \"quelli di cui sopra\". Tuttavia, l'Agenda 2030 può essere realizzata solo se tutti partecipano e contribuiscono. Pertanto, un approccio a bassa soglia deve essere trovato a livello locale, che motiva e coinvolge le città/le comunità come motori dello sviluppo. L'introduzione di partenariati OSS, che consentono alle città di lavorare insieme su uno (o più) OSS, costituirebbe un modo per promuovere la cooperazione per gli OSS. Dovrebbe essere possibile istituire tali partenariati tra due città all'interno dell'UE, ma anche con città di paesi terzi. I partenariati possono quindi avviare, ad esempio, progetti, partenariati universitari, campagne o misure di sviluppo delle capacità, che sono direttamente connessi agli obiettivi di sviluppo sostenibile cui è dedicato il partenariato. È opportuno istituire un'agenzia di servizi che fornisca consulenza, formazione e servizi di rete alle città. È inoltre possibile elaborare una mappa dei movimenti degli obiettivi di sviluppo sostenibile per la creazione di reti e la visibilità (map.bccic.ca). La base dovrebbe sempre essere un partenariato a livello degli occhi, nonché lo scambio di conoscenze tra i rispettivi attori delle città. I finanziamenti potrebbero essere forniti dal dipartimento Partenariati internazionali della Commissione europea o tramite strumenti finanziari quali FES o NDICI. Gli Stati membri possono anche istituire fondi propri per aumentare la spesa APS (come concordato nell'obiettivo 17.2).","lt":"Darbotvarkės iki 2030 m. tikslų įgyvendinimas gali atrodyti kaip kažkas, ką gali pasiekti tik tarptautinė valstybių bendruomenė, kaip „pirmiau nurodytos šalys“. Tačiau Darbotvarkę iki 2030 m. galima įgyvendinti tik tuo atveju, jei dalyvaus ir prisidės visi. Todėl vietos lygmeniu turi būti taikomas žemo slenksčio metodas, kuris taip pat motyvuoja ir įtraukia miestus ir (arba) bendruomenes kaip vystymosi varomąsias jėgas. Vienas iš būdų skatinti bendradarbiavimą siekiant darnaus vystymosi tikslų būtų sukurti DVT partnerystes, kurios leistų miestams dirbti kartu įgyvendinant vieną (ar daugiau) DVT. Turėtų būti įmanoma užmegzti ne tik dviejų ES miestų, bet ir trečiųjų šalių miestų partnerystę. Tada partnerystės gali inicijuoti, pavyzdžiui, projektus, universitetų partnerystes, kampanijas ar gebėjimų stiprinimo priemones, kurios yra tiesiogiai susijusios su DVT, kuriam ši partnerystė skirta. Turėtų būti įsteigta paslaugų agentūra, kuri miestams teiktų konsultacijas, mokymus ir tinklų kūrimo paslaugas. Taip pat galima sukurti DVT judėjimo žemėlapį, skirtą tinklaveikai ir matomumui (map.bccic.ca). Pagrindas visada turėtų būti partnerystė akių lygmeniu, taip pat atitinkamų miestų dalyvių keitimasis žiniomis. Finansavimą galėtų teikti Europos Komisijos Tarptautinės partnerystės departamentas arba finansinės priemonės, pavyzdžiui, EPF arba KVTBP. Valstybės narės taip pat gali sukurti nuosavą fondą savo OPV išlaidoms padidinti (kaip susitarta 17.2 tiksle).","lv":"2030. gada programmas mērķu sasniegšana varētu šķist kaut kas tāds, ko var sasniegt tikai valstu starptautiskā sabiedrība kopumā kā “iepriekšminētās valstis”. Tomēr 2030. gada programmu var īstenot tikai tad, ja tajā piedalās un dod ieguldījumu ikviens. Tāpēc vietējā līmenī ir jāatrod zema sliekšņa pieeja, kas motivē un iesaista pilsētas/kopienas kā attīstības virzītājspēkus. IAM partnerību ieviešana, kas ļauj pilsētām kopīgi strādāt pie viena (vai vairāku) ilgtspējīgas attīstības mērķu sasniegšanas, būtu viens no veidiem, kā veicināt sadarbību ilgtspējīgas attīstības mērķu sasniegšanā. Vajadzētu būt iespējai izveidot šīs partnerības starp divām ES pilsētām, kā arī ar trešo valstu pilsētām. Pēc tam partnerības var ierosināt, piemēram, projektus, universitāšu partnerības, kampaņas vai spēju veidošanas pasākumus, kas ir tieši saistīti ar IAM, kuriem partnerība ir veltīta. Būtu jāizveido pakalpojumu aģentūra, kas pilsētām sniedz konsultācijas, apmācību un tīklu veidošanas pakalpojumus. IAM kustības karti var izstrādāt arī tīklu veidošanai un redzamībai (map.bccic.ca). Pamatā vienmēr jābūt partnerībai acu līmenī, kā arī zināšanu apmaiņai starp attiecīgajiem pilsētu dalībniekiem. Finansējumu varētu nodrošināt Eiropas Komisijas Starptautisko partnerību departaments vai finanšu instrumenti, piemēram, EAF vai NDICI. Dalībvalstis var arī izveidot savu fondu, lai palielinātu OAP izdevumus (kā noteikts 17.2. mērķī).","mt":"Il-kisba tal-għanijiet tal-Aġenda 2030 tista’ tidher li hija xi ħaġa li tista’ tinkiseb biss mill-komunità internazzjonali tal-istati kollha kemm hi, bħala kwistjoni ta’ “dawk ta’ hawn fuq”. Madankollu, l-Aġenda 2030 tista’ titwettaq biss jekk kulħadd jipparteċipa u jikkontribwixxi. Għalhekk, għandu jinstab approċċ b’limitu baxx fil-livell lokali li jimmotiva u jinvolvi wkoll bliet/komunitajiet bħala muturi tal-iżvilupp. L-introduzzjoni ta’ sħubijiet tal-SDGs, li jippermettu lill-bliet jaħdmu flimkien fuq SDG wieħed (jew aktar), tkun mod wieħed kif tiġi promossa l-kooperazzjoni għall-SDGs. Għandu jkun possibbli li jiġu stabbiliti dawn is-sħubijiet bejn żewġt ibliet fi ħdan l-UE, iżda wkoll ma’ bliet minn pajjiżi terzi. Is-sħubijiet imbagħad jistgħu jibdew, pereżempju, proġetti, sħubijiet universitarji, kampanji jew miżuri ta’ bini ta’ kapaċità, li huma direttament relatati mal-SDG li għalih hija ddedikata s-sħubija. Għandha tiġi stabbilita Aġenzija tas-Servizzi li tipprovdi servizzi ta’ pariri, taħriġ u netwerking lill-bliet. Jista’ jiġi żviluppat ukoll Mappa tal-Moviment tal-SDG għan-netwerking u l-viżibbiltà (map.bccic.ca). Il-bażi għandha dejjem tkun sħubija fil-livell tal-għajnejn, kif ukoll l-iskambju ta’ għarfien bejn l-atturi rispettivi tal-bliet. Il-finanzjament jista’ jiġi pprovdut mid-Dipartiment tas-Sħubiji Internazzjonali tal-Kummissjoni Ewropea jew permezz ta’ strumenti finanzjarji bħall-FEŻ jew l-NDICI. L-Istati Membri jistgħu wkoll jistabbilixxu l-fond tagħhom stess biex iżidu l-infiq tagħhom għall-ODA (kif miftiehem fl-Objettiv 17.2).","nl":"De verwezenlijking van de doelstellingen van de Agenda 2030 lijkt misschien iets dat alleen kan worden bereikt door de internationale gemeenschap van staten als geheel, als een kwestie van „de bovengenoemde”. De Agenda 2030 kan echter alleen worden verwezenlijkt als iedereen deelneemt en bijdraagt. Daarom moet op lokaal niveau een laagdrempelige aanpak worden gevonden die ook steden/gemeenschappen als aanjagers van ontwikkeling motiveert en betrekt. De invoering van SDG-partnerschappen, die steden in staat stellen samen te werken aan één (of meer) SDG’s, zou een manier zijn om de samenwerking voor de SDG’s te bevorderen. Deze partnerschappen moeten mogelijk zijn tussen twee steden binnen de EU, maar ook met steden uit derde landen. De partnerschappen kunnen dan bijvoorbeeld projecten, universitaire partnerschappen, campagnes of maatregelen voor capaciteitsopbouw op gang brengen die rechtstreeks verband houden met de SDG’s waaraan het partnerschap is gewijd. Er moet een dienstenbureau worden opgericht dat de steden advies-, opleidings- en netwerkdiensten verleent. Er kan ook een SDG-bewegingskaart worden ontwikkeld voor netwerken en zichtbaarheid (map.bccic.ca). De basis moet altijd een partnerschap op oogniveau zijn, evenals de uitwisseling van kennis tussen de respectieve actoren van de steden. Financiering kan worden verstrekt door de afdeling Internationale Partnerschappen van de Europese Commissie of via financiële instrumenten zoals het EOF of het NDICI. De lidstaten kunnen ook hun eigen fonds oprichten om hun ODA-uitgaven te verhogen (zoals overeengekomen in doelstelling 17.2).","pl":"Osiągnięcie celów programu działań na rzecz zrównoważonego rozwoju do roku 2030 może wydawać się czymś, co może zostać osiągnięte jedynie przez międzynarodową wspólnotę państw jako całości, jako „powyższe”. Program działań na rzecz zrównoważonego rozwoju do roku 2030 może jednak zostać zrealizowany tylko wtedy, gdy wszyscy będą uczestniczyć i uczestniczyć. W związku z tym na szczeblu lokalnym należy przyjąć podejście niskoprogowe, które również motywuje i angażuje miasta/społeczności jako siłę napędową rozwoju. Jednym ze sposobów promowania współpracy na rzecz celów zrównoważonego rozwoju byłoby wprowadzenie partnerstw w zakresie celów zrównoważonego rozwoju, które umożliwiają miastom współpracę w zakresie jednego (lub większej liczby) celów zrównoważonego rozwoju. Powinno być możliwe ustanowienie tych partnerstw między dwoma miastami w UE, ale także z miastami z państw trzecich. Partnerstwa mogą następnie inicjować, na przykład, projekty, partnerstwa uniwersyteckie, kampanie lub działania na rzecz budowania zdolności, które są bezpośrednio związane z celem zrównoważonego rozwoju, na który dane partnerstwo jest przeznaczone. Należy ustanowić agencję usługową, która zapewnia miastom doradztwo, szkolenia i usługi w zakresie tworzenia sieci kontaktów. Mapę ruchu na rzecz celów zrównoważonego rozwoju można również opracować na potrzeby tworzenia sieci kontaktów i widoczności (map.bccic.ca). Podstawą powinno być zawsze partnerstwo na poziomie wzroku, a także wymiana wiedzy między odpowiednimi podmiotami w miastach. Finansowanie może być zapewnione przez Departament ds. Partnerstw Międzynarodowych Komisji Europejskiej lub za pośrednictwem instrumentów finansowych, takich jak EFR lub ISWMR. Państwa członkowskie mogą również utworzyć własny fundusz w celu zwiększenia wydatków na oficjalną pomoc rozwojową (zgodnie z celem 17.2).","pt":"Alcançar os objetivos da Agenda 2030 pode parecer algo que só pode ser alcançado pela comunidade internacional de Estados no seu conjunto, como uma questão de «os acima referidos». No entanto, a Agenda 2030 só pode ser concretizada se todos participarem e contribuírem. Portanto, uma abordagem de baixo limiar deve ser encontrada a nível local, que também motiva e envolve as cidades/comunidades como motores do desenvolvimento. A introdução de parcerias para os ODS, que permitem que as cidades trabalhem em conjunto num (ou mais) ODS, seria uma forma de promover a cooperação para os ODS. Estas parcerias devem poder ser estabelecidas entre duas cidades da UE, mas também com cidades de países terceiros. As parcerias podem então iniciar, por exemplo, projetos, parcerias universitárias, campanhas ou medidas de reforço das capacidades, diretamente relacionadas com os ODS a que a parceria se destina. Deve ser criada uma agência de serviços que preste serviços de aconselhamento, formação e ligação em rede às cidades. Também pode ser desenvolvido um mapa de movimento dos ODS para criação de redes e visibilidade (map.bccic.ca). A base deve ser sempre uma parceria a nível dos olhos, bem como o intercâmbio de conhecimentos entre os respetivos atores das cidades. O financiamento pode ser concedido pelo Departamento de Parcerias Internacionais da Comissão Europeia ou através de instrumentos financeiros como o FED ou o NDICI. Os Estados-Membros podem igualmente criar o seu próprio fundo para aumentar as suas despesas de APD (conforme acordado no Objetivo 17.2).","ro":"Realizarea obiectivelor Agendei 2030 ar putea părea un lucru care poate fi realizat doar de comunitatea internațională a statelor în ansamblu, ca o chestiune de „cele de mai sus”. Cu toate acestea, Agenda 2030 poate fi realizată numai dacă toată lumea participă și contribuie. Prin urmare, trebuie găsită o abordare cu prag scăzut la nivel local, care să motiveze și să implice orașele/comunitățile ca vectori ai dezvoltării. Introducerea parteneriatelor ODD, care permit orașelor să colaboreze la unul (sau mai multe) ODD, ar fi o modalitate de a promova cooperarea pentru ODD. Ar trebui să fie posibilă stabilirea acestor parteneriate între două orașe din UE, dar și cu orașe din țări terțe. Parteneriatele pot apoi să inițieze, de exemplu, proiecte, parteneriate universitare, campanii sau măsuri de consolidare a capacităților, care sunt direct legate de ODD pentru care parteneriatul este dedicat. Ar trebui înființată o agenție de servicii care să ofere orașelor servicii de consiliere, formare și creare de rețele. O hartă a mișcării ODD poate fi, de asemenea, elaborată pentru crearea de rețele și vizibilitate (map.bccic.ca). Baza ar trebui să fie întotdeauna un parteneriat la nivel de ochi, precum și schimbul de cunoștințe între actorii respectivi ai orașelor. Finanțarea ar putea fi asigurată de Departamentul pentru parteneriate internaționale al Comisiei Europene sau prin instrumente financiare precum FED sau IVCDCI. Statele membre pot, de asemenea, să își creeze propriul fond pentru a-și majora cheltuielile cu AOD (astfel cum s-a convenit în Obiectivul 17.2).","sk":"Dosiahnutie cieľov Agendy 2030 sa môže zdať ako niečo, čo môže dosiahnuť len medzinárodné spoločenstvo štátov ako celok, a to ako otázka „tých, ktoré sú uvedené vyššie“. Program 2030 sa však môže dosiahnuť len vtedy, ak sa na ňom zúčastní a prispeje každý. Preto je potrebné nájsť nízkoprahový prístup na miestnej úrovni, ktorý zároveň motivuje a zapája mestá/spoločnosti ako hnaciu silu rozvoja. Zavedenie partnerstiev v oblasti cieľov udržateľného rozvoja, ktoré mestám umožnia spolupracovať na jednom (alebo viacerých) cieľoch udržateľného rozvoja, by bolo jedným zo spôsobov podpory spolupráce v oblasti cieľov udržateľného rozvoja. Malo by byť možné vytvoriť tieto partnerstvá medzi dvoma mestami v rámci EÚ, ale aj s mestami z tretích krajín. Partnerstvá potom môžu iniciovať napríklad projekty, univerzitné partnerstvá, kampane alebo opatrenia na budovanie kapacít, ktoré priamo súvisia s cieľom trvalo udržateľného rozvoja, na ktorý sa partnerstvo zameriava. Mala by sa zriadiť agentúra pre služby, ktorá bude mestám poskytovať poradenstvo, odbornú prípravu a sieťové služby. Na vytváranie sietí a zviditeľnenie sa môže vypracovať aj mapa hnutia cieľov udržateľného rozvoja (map.bccic.ca). Základom by malo byť vždy partnerstvo na úrovni očí, ako aj výmena poznatkov medzi príslušnými aktérmi miest. Finančné prostriedky by mohlo poskytovať oddelenie Európskej komisie pre medzinárodné partnerstvá alebo finančné nástroje, ako sú ERF alebo NDICI. Členské štáty môžu takisto vytvoriť vlastné prostriedky na zvýšenie svojich výdavkov na ODA (ako sa dohodlo v cieli 17.2).","sl":"Doseganje ciljev Agende 2030 se morda zdi nekaj, kar lahko doseže le mednarodna skupnost držav kot celote, in sicer kot vprašanje zgoraj navedenih. Vendar je mogoče Agendo 2030 uresničiti le, če vsi sodelujejo in prispevajo. Zato je treba na lokalni ravni najti pristop z nizkimi mejnimi vrednostmi, ki spodbuja in vključuje mesta/skupnosti kot gonilne sile razvoja. Uvedba partnerstev za cilje trajnostnega razvoja, ki mestom omogočajo, da sodelujejo pri enem (ali več) ciljih trajnostnega razvoja, bi bila eden od načinov za spodbujanje sodelovanja pri doseganju ciljev trajnostnega razvoja. Treba bi bilo omogočiti vzpostavitev teh partnerstev med dvema mestoma v EU, pa tudi z mesti iz tretjih držav. Partnerstva lahko nato sprožijo na primer projekte, partnerstva na univerzah, kampanje ali ukrepe za krepitev zmogljivosti, ki so neposredno povezani s cilji trajnostnega razvoja, h katerim je partnerstvo namenjeno. Ustanoviti bi bilo treba agencijo za storitve, ki bi mestom zagotavljala svetovanje, usposabljanje in mreženje. Za mreženje in prepoznavnost (map.bccic.ca) se lahko pripravi tudi zemljevid gibanja ciljev trajnostnega razvoja. Podlaga bi morala biti vedno partnerstvo na ravni oči in izmenjava znanja med zadevnimi akterji v mestih. Financiranje bi lahko zagotovil oddelek Evropske komisije za mednarodna partnerstva ali finančni instrumenti, kot sta ERS ali NDICI. Države članice lahko ustanovijo tudi lastna sredstva za povečanje porabe uradne razvojne pomoči (kot je dogovorjeno v cilju 17.2).","sv":"Att uppnå målen i Agenda 2030 kan tyckas vara något som bara kan uppnås av det internationella samfundet av stater som helhet, som en fråga om ”de ovan nämnda”. Agenda 2030 kan dock endast uppnås om alla deltar och bidrar. Därför måste man hitta en lågtröskelstrategi på lokal nivå som också motiverar och involverar städer/samhällen som drivkrafter för utveckling. Införandet av partnerskap för hållbar utveckling, som gör det möjligt för städer att samarbeta om ett (eller flera) mål för hållbar utveckling, skulle vara ett sätt att främja samarbete för målen för hållbar utveckling. Det bör vara möjligt att upprätta dessa partnerskap mellan två städer inom EU, men också med städer från tredjeländer. Partnerskapen kan sedan inleda t.ex. projekt, partnerskap mellan universitet, kampanjer eller kapacitetsuppbyggnadsåtgärder som är direkt kopplade till det mål för hållbar utveckling som partnerskapet är avsett för. En tjänstebyrå bör inrättas som tillhandahåller råd, utbildning och nätverkstjänster till städerna. En rörelsekarta för målen för hållbar utveckling kan också tas fram för nätverkande och synlighet (map.bccic.ca). Grunden bör alltid vara ett partnerskap på ögonnivå och ett kunskapsutbyte mellan städernas respektive aktörer. Finansiering kan tillhandahållas av Europeiska kommissionens avdelning för internationella partnerskap eller genom finansieringsinstrument som EUF eller instrumentet för grannskapspolitik, utvecklingssamarbete och internationellt samarbete. Medlemsstaterna kan också inrätta en egen fond för att öka sina utgifter för offentligt utvecklingsbistånd (enligt överenskommelse i mål 17.2)."}},"title":{"en":"SDG Partnerships - Working together for Global Justice and Sustainable Development","machine_translations":{"bg":"Партньорства по ЦУР — съвместна работа за глобално правосъдие и устойчиво развитие","cs":"Partnerství pro cíle udržitelného rozvoje – Společně pro globální spravedlnost a udržitelný rozvoj","da":"SDG-partnerskaber — samarbejde om global retfærdighed og bæredygtig udvikling","de":"SDG-Partnerschaften – Zusammenarbeit für globale Gerechtigkeit und nachhaltige Entwicklung","el":"Συμπράξεις ΣΒΑ — Συνεργασία για την παγκόσμια δικαιοσύνη και τη βιώσιμη ανάπτυξη","es":"Asociaciones para los ODS — Trabajar juntos en pro de la justicia mundial y el desarrollo sostenible","et":"Kestliku arengu eesmärkide partnerlused – Koostöö ülemaailmse õiguse ja säästva arengu nimel","fi":"Kestävän kehityksen tavoitteisiin liittyvät kumppanuudet – yhteistyö maailmanlaajuisen oikeuden ja kestävän kehityksen hyväksi","fr":"Partenariats pour les ODD — Travailler ensemble pour la justice mondiale et le développement durable","ga":"Comhpháirtíochtaí SFI – Ag obair le chéile don Cheartas Domhanda agus don Fhorbairt Inbhuanaithe","hr":"Partnerstva za ciljeve održivog razvoja – Suradnja za globalnu pravdu i održivi razvoj","hu":"Fenntartható fejlesztési célok – Együttműködés a globális jogérvényesülésért és a fenntartható fejlődésért","it":"Partenariati OSS — Lavorare insieme per la giustizia globale e lo sviluppo sostenibile","lt":"DVT partnerystė. Bendras darbas siekiant visuotinio teisingumo ir darnaus vystymosi","lv":"IAM partnerības — sadarbība globālā tiesiskuma un ilgtspējīgas attīstības labā","mt":"Sħubijiet tal-SDG — Naħdmu flimkien għall-Ġustizzja Globali u l-Iżvilupp Sostenibbli","nl":"SDG-partnerschappen — Samenwerken voor mondiale justitie en duurzame ontwikkeling","pl":"Partnerstwa w zakresie celów zrównoważonego rozwoju – współpraca na rzecz globalnego wymiaru sprawiedliwości i zrównoważonego rozwoju","pt":"Parcerias ODS — Trabalhar em conjunto para a justiça global e o desenvolvimento sustentável","ro":"Parteneriate ODD – Împreună pentru justiție globală și dezvoltare durabilă","sk":"Partnerstvá v oblasti cieľov trvalo udržateľného rozvoja – spolupráca v záujme globálnej spravodlivosti a udržateľného rozvoja","sl":"Partnerstva za cilje trajnostnega razvoja – sodelovanje za globalno pravičnost in trajnostni razvoj","sv":"Partnerskap för hållbar utveckling – samarbete för global rättvisa och hållbar utveckling"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×