Východní partnerství a Litva: slabé stránky, silné stránky a otevřené příležitosti
Litva má strategický zájem přispívat k Východnímu partnerství z geopolitických, bezpečnostních, hospodářských, kulturních a jiných důvodů. Tato analýza se proto skládá ze čtyř částí. Cílem je zejména vymezit tři nejdůležitější dilemata politiky Východního partnerství a zvážit návrhy Litvy na jejich řešení. Druhá část se zabývá návrhy, které mají pomoci nejpokročilejším zemím politiky Východního partnerství úspěšněji se začlenit do jednotného trhu EU. Třetí část se zabývá způsoby, jak posílit demokracii v zemích Východního partnerství, a analyzuje úlohu občanské společnosti v tomto procesu. Poslední část textu se zaměřuje na scénáře – jakou politiku Východního partnerství uvidíme v roce 2030. Plné studio: https://www.eesc.lt/wp-content/uploads/2020/07/RESC-studija-apie-Ryt%C5%B3-partneryst%C4%97s-politik%C4%85.pdf
Identifikace
Text níže je zkrácená, hašovaná verze obsahu. Je dobré se ujistit, že s obsahem nebylo manipulováno, protože každá jednotlivá modifikace by vedla k naprosto odlišné hodnotě.
Hodnota:
ef0c8db611b2a6270eaec3fd44c4ecd38647366869433418ee7e6e802a124347
Zdroj:
{"body":{"lt":"Lietuva dėl geopolitinių, saugumo, ekonominių, kultūrinių ir kitų priežasčių turi strateginį interesą prisidėti prie RP formavimo. Todėl ši analizė susideda iš keturių dalių. Visų pirma, siekiama apibrėžti tris svarbiausias RP politikos dilemas ir apsvarstyti, kokie turėtų būti Lietuvos siūlymai jas sprendžiant. Antroje dalyje nagrinėjami pasiūlymai, kurie padėtų pažangiausioms RP politikos šalims sėkmingiau integruotis į ES bendrąją rinką. Trečioje dalyje apžvelgiami būdai stiprinti RP šalių demokratiją ir analizuojama, kokį vaidmenį šiame procese atlieka pilietinė visuomenė. Paskutinė teksto dalis skirta scenarijams aptarti – kokią RP politiką matysime 2030-aisiais.\n\nPilna studija: https://www.eesc.lt/wp-content/uploads/2020/07/RESC-studija-apie-Ryt%C5%B3-partneryst%C4%97s-politik%C4%85.pdf","machine_translations":{"bg":"Литва има стратегически интерес да допринася за Източното партньорство по геополитически, свързани със сигурността, икономически, културни и други причини. Следователно този анализ се състои от четири части. По-специално целта е да се определят трите най-важни дилеми на политиката на Източното партньорство и да се обмислят предложенията на Литва за справяне с тях. Във втората част се разглеждат предложения за подпомагане на най-напредналите държави от политиката за Източното партньорство да се интегрират по-успешно в единния пазар на ЕС. Третата част разглежда начините за укрепване на демокрацията в държавите от ИП и анализира ролята на гражданското общество в този процес. Последната част от текста е съсредоточена върху сценарии — каква политика за Източното партньорство ще видим през 2030 г. Пълно студио: https://www.eesc.lt/wp-content/uploads/2020/07/RESC-studija-apie-Ryt%C5%B3-partneryst%C4%97s-politik%C4%85.pdf","cs":"Litva má strategický zájem přispívat k Východnímu partnerství z geopolitických, bezpečnostních, hospodářských, kulturních a jiných důvodů. Tato analýza se proto skládá ze čtyř částí. Cílem je zejména vymezit tři nejdůležitější dilemata politiky Východního partnerství a zvážit návrhy Litvy na jejich řešení. Druhá část se zabývá návrhy, které mají pomoci nejpokročilejším zemím politiky Východního partnerství úspěšněji se začlenit do jednotného trhu EU. Třetí část se zabývá způsoby, jak posílit demokracii v zemích Východního partnerství, a analyzuje úlohu občanské společnosti v tomto procesu. Poslední část textu se zaměřuje na scénáře – jakou politiku Východního partnerství uvidíme v roce 2030. Plné studio: https://www.eesc.lt/wp-content/uploads/2020/07/RESC-studija-apie-Ryt%C5%B3-partneryst%C4%97s-politik%C4%85.pdf","da":"Litauen har en strategisk interesse i at bidrage til Østpartnerskabet af geopolitiske, sikkerhedsmæssige, økonomiske, kulturelle og andre årsager. Denne analyse består derfor af fire dele. Målet er navnlig at definere de tre vigtigste dilemmaer i østpartnerskabspolitikken og at overveje Litauens forslag om at tage fat på dem. I anden del gennemgås forslag, der skal hjælpe de mest avancerede lande i Det Østlige Partnerskab med at integrere sig mere effektivt i EU's indre marked. Tredje del omhandler mulighederne for at styrke demokratiet i landene i Det Østlige Partnerskab og analyserer civilsamfundets rolle i denne proces. Den sidste del af teksten fokuserer på scenarier — hvilken politik for det østlige partnerskab vi vil se i 2030. Fuld studiolejlighed: https://www.eesc.lt/wp-content/uploads/2020/07/RESC-studija-apie-Ryt%C5%B3-partneryst%C4%97s-politik%C4%85.pdf","de":"Litauen hat ein strategisches Interesse daran, aus geopolitischen, sicherheitspolitischen, wirtschaftlichen, kulturellen und anderen Gründen zur Östlichen Partnerschaft beizutragen. Diese Analyse besteht daher aus vier Teilen. Ziel ist es insbesondere, die drei wichtigsten Dilemmas der Östlichen Partnerschaftspolitik zu definieren und über die Vorschläge Litauens nachzudenken, mit denen diese angegangen werden sollen. Im zweiten Teil werden Vorschläge zur Unterstützung der am weitesten fortgeschrittenen Länder der Östlichen Partnerschaft bei der besseren Integration in den EU-Binnenmarkt geprüft. Der dritte Teil befasst sich mit Möglichkeiten zur Stärkung der Demokratie in den Ländern der Östlichen Partnerschaft und analysiert die Rolle der Zivilgesellschaft in diesem Prozess. Der letzte Teil des Textes konzentriert sich auf Szenarien – welche Politik der Östlichen Partnerschaft 2030 wir sehen werden. Volles Studio: https://www.eesc.lt/wp-content/uploads/2020/07/RESC-studija-apie-Ryt%C5%B3-partneryst%C4%97s-politik%C4%85.pdf","el":"Η Λιθουανία έχει στρατηγικό συμφέρον να συμβάλει στην ανατολική εταιρική σχέση για γεωπολιτικούς λόγους, λόγους ασφάλειας, οικονομικούς, πολιτιστικούς και άλλους λόγους. Επομένως, η ανάλυση αυτή αποτελείται από τέσσερα μέρη. Ειδικότερα, στόχος είναι να καθοριστούν τα τρία σημαντικότερα διλήμματα της πολιτικής της ανατολικής εταιρικής σχέσης και να εξεταστούν οι προτάσεις της Λιθουανίας για την αντιμετώπισή τους. Το δεύτερο μέρος εξετάζει προτάσεις που θα βοηθήσουν τις πιο προηγμένες χώρες της πολιτικής της ανατολικής εταιρικής σχέσης να ενταχθούν με μεγαλύτερη επιτυχία στην ενιαία αγορά της ΕΕ. Το τρίτο μέρος εξετάζει τρόπους ενίσχυσης της δημοκρατίας στις χώρες της ανατολικής εταιρικής σχέσης και αναλύει τον ρόλο της κοινωνίας των πολιτών στη διαδικασία αυτή. Το τελευταίο μέρος του κειμένου επικεντρώνεται σε σενάρια — ποια πολιτική της ΑΕΣ θα δούμε το 2030. Πλήρες στούντιο: https://www.eesc.lt/wp-content/uploads/2020/07/RESC-studija-apie-Ryt%C5%B3-partneryst%C4%97s-politik%C4%85.pdf","en":"Lithuania has a strategic interest in contributing to the EaP for geopolitical, security, economic, cultural and other reasons. This analysis therefore consists of four parts. In particular, the aim is to define the three most important dilemmas of the EaP policy and to reflect on Lithuania’s proposals to address them. The second part examines proposals to help the most advanced EaP policy countries to integrate more successfully into the EU single market. The third part looks at ways to strengthen democracy in the EaP countries and analyses the role of civil society in this process. The last part of the text focuses on scenarios — what EaP policy we will see in 2030. Full studio: https://www.eesc.lt/wp-content/uploads/2020/07/RESC-studija-apie-Ryt%C5%B3-partneryst%C4%97s-politik%C4%85.pdf","es":"Lituania tiene un interés estratégico en contribuir a la Asociación Oriental por razones geopolíticas, de seguridad, económicas, culturales y de otro tipo. Por lo tanto, este análisis consta de cuatro partes. En particular, el objetivo es definir los tres dilemas más importantes de la política de la Asociación Oriental y reflexionar sobre las propuestas de Lituania para abordarlos. En la segunda parte se examinan las propuestas destinadas a ayudar a los países de la Asociación Oriental más avanzados a integrarse con mayor éxito en el mercado único de la UE. En la tercera parte se examinan las formas de reforzar la democracia en los países de la Asociación Oriental y se analiza el papel de la sociedad civil en este proceso. La última parte del texto se centra en los escenarios: la política de la Asociación Oriental que veremos en 2030. Estudio completo: https://www.eesc.lt/wp-content/uploads/2020/07/RESC-studija-apie-Ryt%C5%B3-partneryst%C4%97s-politik%C4%85.pdf","et":"Leedul on strateegiline huvi anda idapartnerlusele panus geopoliitilistel, julgeoleku-, majanduslikel, kultuurilistel ja muudel põhjustel. Seega koosneb käesolev analüüs neljast osast. Eelkõige on eesmärk määratleda idapartnerluse poliitika kolm kõige olulisemat dilemmat ja kaaluda Leedu ettepanekuid nende lahendamiseks. Teises osas uuritakse ettepanekuid, mille eesmärk on aidata kõige arenenumatel idapartnerluse riikidel ELi ühtse turuga paremini integreeruda. Kolmandas osas uuritakse viise demokraatia tugevdamiseks idapartnerluse riikides ja analüüsitakse kodanikuühiskonna rolli selles protsessis. Teksti viimases osas keskendutakse stsenaariumidele – milline on idapartnerluse poliitika, mida näeme 2030. aastal. Täisstuudio: https://www.eesc.lt/wp-content/uploads/2020/07/RESC-studija-apie-Ryt%C5%B3-partneryst%C4%97s-politik%C4%85.pdf","fi":"Liettualla on strateginen intressi osallistua itäiseen kumppanuuteen geopoliittisista, turvallisuuteen liittyvistä, taloudellisista, kulttuurisista ja muista syistä. Analyysi koostuu näin ollen neljästä osasta. Tavoitteena on erityisesti määritellä itäisen kumppanuuden politiikan kolme tärkeintä ongelmaa ja pohtia Liettuan ehdotuksia niiden ratkaisemiseksi. Toisessa osassa tarkastellaan ehdotuksia, joilla autetaan edistyneimpiä itäisen kumppanuuden maita integroitumaan menestyksekkäästi EU:n sisämarkkinoihin. Kolmannessa osassa tarkastellaan keinoja vahvistaa demokratiaa itäisissä kumppanimaissa ja analysoidaan kansalaisyhteiskunnan roolia tässä prosessissa. Tekstin viimeisessä osassa keskitytään skenaarioihin – millaista itäisen kumppanuuden politiikkaa näemme vuonna 2030. Koko studio: https://www.eesc.lt/wp-content/uploads/2020/07/RESC-studija-apie-Ryt%C5%B3-partneryst%C4%97s-politik%C4%85.pdf","fr":"La Lituanie a un intérêt stratégique à contribuer au partenariat oriental pour des raisons géopolitiques, sécuritaires, économiques, culturelles et autres. Cette analyse se compose donc de quatre parties. En particulier, l’objectif est de définir les trois dilemmes les plus importants de la politique du partenariat oriental et de réfléchir aux propositions de la Lituanie pour y remédier. La deuxième partie examine les propositions visant à aider les pays du partenariat oriental les plus avancés à s’intégrer plus efficacement dans le marché unique de l’UE. La troisième partie examine les moyens de renforcer la démocratie dans les pays du partenariat oriental et analyse le rôle de la société civile dans ce processus. La dernière partie du texte se concentre sur les scénarios — quelle politique du partenariat oriental nous verrons en 2030. Studio complet: https://www.eesc.lt/wp-content/uploads/2020/07/RESC-studija-apie-Ryt%C5%B3-partneryst%C4%97s-politik%C4%85.pdf","ga":"Tá leas straitéiseach ag an Liotuáin i rannchuidiú le Comhpháirtíocht an Oirthir ar chúiseanna geopholaitiúla, slándála, eacnamaíocha, cultúrtha agus eile. Tá ceithre chuid san anailís seo, dá bhrí sin. Is í an aidhm go háirithe na trí cheist is tábhachtaí de bheartas Chomhpháirtíocht an Oirthir a shainiú agus machnamh a dhéanamh ar thograí na Liotuáine chun aghaidh a thabhairt orthu. Sa dara cuid, scrúdaítear tograí chun cabhrú leis na tíortha is mó dul chun cinn i mbeartas Chomhpháirtíocht an Oirthir comhtháthú níos rathúla a dhéanamh i margadh aonair an AE. Sa tríú cuid, féachtar ar bhealaí chun an daonlathas a neartú i dtíortha Chomhpháirtíocht an Oirthir agus déantar anailís ar ról na sochaí sibhialta sa phróiseas sin. Dírítear sa chuid dheireanach den téacs ar chásanna – an beartas maidir le Comhpháirtíocht an Oirthir a fheicfimid in 2030. Stiúideo iomlán: https://www.eesc.lt/wp-content/uploads/2020/07/RESC-studija-apie-Ryt%C5%B3-partneryst%C4%97s-politik%C4%85.pdf","hr":"Litva ima strateški interes pridonijeti Istočnom partnerstvu iz geopolitičkih, sigurnosnih, gospodarskih, kulturnih i drugih razloga. Ta se analiza stoga sastoji od četiri dijela. Konkretno, cilj je definirati tri najvažnije dileme politike Istočnog partnerstva i razmotriti prijedloge Litve za njihovo rješavanje. U drugom dijelu razmatraju se prijedlozi za pomoć najnaprednijim zemljama u politici Istočnog partnerstva da se uspješnije integriraju u jedinstveno tržište EU-a. U trećem se dijelu razmatraju načini jačanja demokracije u zemljama Istočnog partnerstva i analizira uloga civilnog društva u tom procesu. Posljednji dio teksta usmjeren je na scenarije – koju ćemo politiku Istočnog partnerstva vidjeti 2030. Cijeli studio: https://www.eesc.lt/wp-content/uploads/2020/07/RESC-studija-apie-Ryt%C5%B3-partneryst%C4%97s-politik%C4%85.pdf","hu":"Litvániának stratégiai érdeke, hogy geopolitikai, biztonsági, gazdasági, kulturális és egyéb okokból hozzájáruljon a keleti partnerséghez. Ez az elemzés ezért négy részből áll. A cél különösen a keleti partnerségi politika három legfontosabb dilemmájának meghatározása, valamint Litvánia e politika kezelésére irányuló javaslatainak mérlegelése. A második rész azokat a javaslatokat vizsgálja, amelyek segítik a keleti partnerség legfejlettebb politikai országait abban, hogy sikeresebben integrálódjanak az EU egységes piacába. A harmadik rész a demokrácia megerősítésének módjait vizsgálja a keleti partnerség országaiban, és elemzi a civil társadalom szerepét ebben a folyamatban. A szöveg utolsó része a forgatókönyvekre összpontosít – milyen keleti partnerségi politikát fogunk látni 2030-ban. Teljes stúdió: https://www.eesc.lt/wp-content/uploads/2020/07/RESC-studija-apie-Ryt%C5%B3-partneryst%C4%97s-politik%C4%85.pdf","it":"La Lituania ha un interesse strategico a contribuire al partenariato orientale per ragioni geopolitiche, di sicurezza, economiche, culturali e di altro tipo. L'analisi si compone pertanto di quattro parti. In particolare, l'obiettivo è definire i tre dilemmi più importanti della politica del partenariato orientale e riflettere sulle proposte della Lituania per affrontarli. La seconda parte esamina le proposte volte ad aiutare i paesi politici più avanzati del partenariato orientale a integrarsi con maggiore successo nel mercato unico dell'UE. La terza parte esamina i modi per rafforzare la democrazia nei paesi del partenariato orientale e analizza il ruolo della società civile in questo processo. L'ultima parte del testo si concentra sugli scenari: la politica del partenariato orientale che vedremo nel 2030. Studio completo: https://www.eesc.lt/wp-content/uploads/2020/07/RESC-studija-apie-Ryt%C5%B3-partneryst%C4%97s-politik%C4%85.pdf","lv":"Lietuva ir stratēģiski ieinteresēta sniegt ieguldījumu AP ģeopolitisku, drošības, ekonomisku, kultūras un citu iemeslu dēļ. Tāpēc šī analīze sastāv no četrām daļām. Jo īpaši mērķis ir noteikt trīs svarīgākās Austrumu partnerības politikas dilemmas un apsvērt Lietuvas priekšlikumus to risināšanai. Otrajā daļā izskatīti priekšlikumi, lai palīdzētu visattīstītākajām Austrumu partnerības politikas valstīm sekmīgāk integrēties ES vienotajā tirgū. Trešajā daļā aplūkoti veidi, kā stiprināt demokrātiju Austrumu partnerības valstīs, un analizēta pilsoniskās sabiedrības loma šajā procesā. Teksta pēdējā daļā galvenā uzmanība pievērsta scenārijiem — kāda būs Austrumu partnerības politika 2030. gadā. Pilna studija: https://www.eesc.lt/wp-content/uploads/2020/07/RESC-studija-apie-Ryt%C5%B3-partneryst%C4%97s-politik%C4%85.pdf","mt":"Il-Litwanja għandha interess strateġiku li tikkontribwixxi għas-SLv għal raġunijiet ġeopolitiċi, ta’ sigurtà, ekonomiċi, kulturali u oħrajn. Din l-analiżi għalhekk tikkonsisti f’erba’ partijiet. B’mod partikolari, l-għan huwa li jiġu definiti l-aktar tliet dilemmi importanti tal-politika tas-SL u li ssir riflessjoni dwar il-proposti tal-Litwanja biex tindirizzahom. It-tieni parti teżamina proposti biex tgħin lill-pajjiżi l-aktar avvanzati tal-politika tas-SL biex jintegraw b’aktar suċċess fis-suq uniku tal-UE. It-tielet parti tħares lejn modi kif tissaħħaħ id-demokrazija fil-pajjiżi tas-SL u tanalizza r-rwol tas-soċjetà ċivili f’dan il-proċess. L-aħħar parti tat-test tiffoka fuq xenarji — dik li se naraw il-politika tas-SL fl-2030. Studjo sħiħ: https://www.eesc.lt/wp-content/uploads/2020/07/RESC-studija-apie-Ryt%C5%B3-partneryst%C4%97s-politik%C4%85.pdf","nl":"Litouwen heeft er strategisch belang bij bij te dragen aan het Oostelijk Partnerschap om geopolitieke, veiligheids-, economische, culturele en andere redenen. Deze analyse bestaat derhalve uit vier delen. Het doel is met name de drie belangrijkste dilemma’s van het Oostelijk Partnerschap te definiëren en na te denken over de voorstellen van Litouwen om deze aan te pakken. In het tweede deel worden voorstellen besproken om de meest geavanceerde beleidslanden van het Oostelijk Partnerschap te helpen om beter in de interne markt van de EU te integreren. In het derde deel wordt gekeken naar manieren om de democratie in de landen van het Oostelijk Partnerschap te versterken en wordt de rol van het maatschappelijk middenveld in dit proces geanalyseerd. Het laatste deel van de tekst richt zich op scenario’s — wat voor beleid van het Oostelijk Partnerschap we in 2030 zullen zien. Volledige studio: https://www.eesc.lt/wp-content/uploads/2020/07/RESC-studija-apie-Ryt%C5%B3-partneryst%C4%97s-politik%C4%85.pdf","pl":"Litwa ma strategiczny interes w przyczynianiu się do Partnerstwa Wschodniego z powodów geopolitycznych, związanych z bezpieczeństwem, gospodarczymi, kulturowymi i innymi. Analiza ta składa się zatem z czterech części. Celem jest w szczególności określenie trzech najważniejszych dylematów polityki Partnerstwa Wschodniego oraz zastanowienie się nad propozycjami Litwy dotyczącymi ich rozwiązania. W drugiej części przeanalizowano propozycje mające pomóc najbardziej zaawansowanym krajom objętym polityką Partnerstwa Wschodniego skuteczniej zintegrować się z jednolitym rynkiem UE. W trzeciej części omówiono sposoby wzmocnienia demokracji w krajach Partnerstwa Wschodniego i przeanalizowano rolę społeczeństwa obywatelskiego w tym procesie. Ostatnia część tekstu koncentruje się na scenariuszach – polityce Partnerstwa Wschodniego, którą zobaczymy w 2030 r. Pełne studio: https://www.eesc.lt/wp-content/uploads/2020/07/RESC-studija-apie-Ryt%C5%B3-partneryst%C4%97s-politik%C4%85.pdf","pt":"A Lituânia tem um interesse estratégico em contribuir para a Parceria Oriental por razões geopolíticas, de segurança, económicas, culturais e outras. Esta análise é, por conseguinte, composta por quatro partes. Em especial, o objetivo é definir os três dilemas mais importantes da política da Parceria Oriental e refletir sobre as propostas da Lituânia para as abordar. A segunda parte analisa propostas para ajudar os países da Parceria Oriental mais avançados a integrarem-se mais eficazmente no mercado único da UE. A terceira parte analisa as formas de reforçar a democracia nos países da Parceria Oriental e analisa o papel da sociedade civil neste processo. A última parte do texto centra-se em cenários — que política da Parceria Oriental veremos em 2030. Estúdio completo: https://www.eesc.lt/wp-content/uploads/2020/07/RESC-studija-apie-Ryt%C5%B3-partneryst%C4%97s-politik%C4%85.pdf","ro":"Lituania are un interes strategic de a contribui la Parteneriatul estic din motive geopolitice, de securitate, economice, culturale și de altă natură. Prin urmare, această analiză cuprinde patru părți. În special, scopul este de a defini cele mai importante trei dileme ale politicii Parteneriatului estic și de a reflecta asupra propunerilor Lituaniei de abordare a acestora. A doua parte examinează propunerile menite să ajute cele mai avansate țări din cadrul politicii Parteneriatului estic să se integreze mai cu succes pe piața unică a UE. A treia parte analizează modalitățile de consolidare a democrației în țările Parteneriatului estic și analizează rolul societății civile în acest proces. Ultima parte a textului se axează pe scenarii – ce politică a Parteneriatului estic vom vedea în 2030. Studio complet: https://www.eesc.lt/wp-content/uploads/2020/07/RESC-studija-apie-Ryt%C5%B3-partneryst%C4%97s-politik%C4%85.pdf","sk":"Litva má strategický záujem na prispievaní do Východného partnerstva z geopolitických, bezpečnostných, hospodárskych, kultúrnych a iných dôvodov. Táto analýza sa preto skladá zo štyroch častí. Cieľom je najmä vymedziť tri najdôležitejšie dilemy politiky Východného partnerstva a zvážiť návrhy Litvy na ich riešenie. V druhej časti sa skúmajú návrhy, ktoré majú pomôcť najpokročilejším krajinám s politikou Východného partnerstva, aby sa úspešnejšie integrovali do jednotného trhu EÚ. Tretia časť sa zaoberá spôsobmi posilnenia demokracie v krajinách Východného partnerstva a analyzuje úlohu občianskej spoločnosti v tomto procese. Posledná časť textu sa zameriava na scenáre – akú politiku Východného partnerstva uvidíme v roku 2030. Celé štúdio: https://www.eesc.lt/wp-content/uploads/2020/07/RESC-studija-apie-Ryt%C5%B3-partneryst%C4%97s-politik%C4%85.pdf","sl":"Litva ima strateški interes, da prispeva k vzhodnemu partnerstvu iz geopolitičnih, varnostnih, gospodarskih, kulturnih in drugih razlogov. Ta analiza je torej sestavljena iz štirih delov. Cilj je zlasti opredeliti tri najpomembnejše dileme politike vzhodnega partnerstva in razmisliti o predlogih Litve za njihovo obravnavo. Drugi del obravnava predloge za pomoč najnaprednejšim državam vzhodnega partnerstva pri uspešnejšem vključevanju v enotni trg EU. Tretji del obravnava načine za krepitev demokracije v državah vzhodnega partnerstva in analizira vlogo civilne družbe v tem procesu. Zadnji del besedila se osredotoča na scenarije – politiko vzhodnega partnerstva bomo videli v letu 2030. Celoten studio: https://www.eesc.lt/wp-content/uploads/2020/07/RESC-studija-apie-Ryt%C5%B3-partneryst%C4%97s-politik%C4%85.pdf","sv":"Litauen har ett strategiskt intresse av att bidra till det östliga partnerskapet av geopolitiska, säkerhetsrelaterade, ekonomiska, kulturella och andra skäl. Denna analys består därför av fyra delar. Syftet är särskilt att definiera de tre viktigaste dilemmana i det östliga partnerskapets politik och att reflektera över Litauens förslag för att ta itu med dem. I den andra delen behandlas förslag för att hjälpa de mest avancerade politiska länderna inom det östliga partnerskapet att på ett mer framgångsrikt sätt integreras i EU:s inre marknad. Den tredje delen behandlar olika sätt att stärka demokratin i länderna inom det östliga partnerskapet och analyserar det civila samhällets roll i denna process. Den sista delen av texten fokuserar på scenarier – vilken politik för det östliga partnerskapet vi kommer att se 2030. Hela studion: https://www.eesc.lt/wp-content/uploads/2020/07/RESC-studija-apie-Ryt%C5%B3-partneryst%C4%97s-politik%C4%85.pdf"}},"title":{"lt":"Rytų partnerystė ir Lietuva: iššūkiai, aktualizavimas ir vystymo galimybės","machine_translations":{"bg":"Източното партньорство и Литва: слабости, силни страни и открити възможности","cs":"Východní partnerství a Litva: slabé stránky, silné stránky a otevřené příležitosti","da":"Det østlige partnerskab og Litauen: svagheder, styrker og åbne muligheder","de":"Östliche Partnerschaft und Litauen: Schwächen, Stärken und offene Chancen","el":"Ανατολική Εταιρική Σχέση και Λιθουανία: αδυναμίες, πλεονεκτήματα και ανοικτές ευκαιρίες","en":"Eastern Partnership and Lithuania: weaknesses, strengths and open opportunities","es":"Asociación Oriental y Lituania: debilidades, fortalezas y oportunidades abiertas","et":"Idapartnerlus ja Leedu: nõrkused, tugevad küljed ja avatud võimalused","fi":"Itäinen kumppanuus ja Liettua: heikkoudet, vahvuudet ja avoimet mahdollisuudet","fr":"Partenariat oriental et Lituanie: faiblesses, forces et opportunités ouvertes","ga":"Comhpháirtíocht an Oirthir agus an Liotuáin: laigí, láidreachtaí agus deiseanna oscailte","hr":"Istočno partnerstvo i Litva: slabosti, prednosti i otvorene mogućnosti","hu":"Keleti partnerség és Litvánia: gyengeségek, erősségek és nyitott lehetőségek","it":"Partenariato orientale e Lituania: punti deboli, punti di forza e opportunità aperte","lv":"Austrumu partnerība un Lietuva: vājās puses, stiprās puses un atvērtās iespējas","mt":"Is-Sħubija tal-Lvant u l-Litwanja: nuqqasijiet, punti b’saħħithom u opportunitajiet miftuħa","nl":"Oostelijk Partnerschap en Litouwen: zwakke punten, sterke punten en open kansen","pl":"Partnerstwo Wschodnie i Litwa: słabości, mocne strony i otwarte możliwości","pt":"Parceria Oriental e Lituânia: fraquezas, pontos fortes e oportunidades abertas","ro":"Parteneriatul estic și Lituania: puncte slabe, puncte forte și oportunități deschise","sk":"Východné partnerstvo a Litva: slabé stránky, silné stránky a otvorené príležitosti","sl":"Vzhodno partnerstvo in Litva: slabosti, prednosti in odprte priložnosti","sv":"Det östliga partnerskapet och Litauen: svagheter, styrkor och öppna möjligheter"}}}
Tato identifikace počítá s využitím SHA256 hašovacího algoritmu. Chcete-li ji replikovat sami, můžete použít MD5 online kalkulačka a kopírovat a vložit zdrojová data.
Sdílet:
Sdílet odkaz:
Vložte tento kód na svou stránku:
<script src="https://futureu.europa.eu/processes/EUInTheWorld/f/16/proposals/131606/embed.js?locale=cs"></script>
<noscript><iframe src="https://futureu.europa.eu/processes/EUInTheWorld/f/16/proposals/131606/embed.html?locale=cs" frameborder="0" scrolling="vertical"></iframe></noscript>
Nahlásit nevhodný obsah
Je tento obsah nevhodný?
- Zavolejte nám na linku 00 800 6 7 8 9 10 11
- Kontaktujte nás na jiném čísle
- Napište nám pomocí kontaktního formuláře
- Přijďte osobně do nejbližší kanceláře EU
- Evropský parlament
- Evropská rada
- Rada Evropské unie
- Evropská komise
- Soudní dvůr Evropské unie
- Evropská centrální banka (ECB)
- Evropský účetní dvůr (EÚD)
- Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ)
- Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV)
- Evropský výbor regionů
- Evropská investiční banka (EIB)
- Evropský veřejný ochránce práv
- Evropský inspektor ochrany údajů
- Evropský sbor pro ochranu osobních údajů
- Úřad pro výběr personálu Evropských společenství
- Úřad pro publikace Evropské unie
- Agentury
0 komentářů
Načítání komentářů ...