Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 1e3b9275df16baddb4b9bc9493ed0392a9e5890f904dbc6058fc5fd5dfc1fabc

Source: {"body":{"es":"La revolución digital nos ofrece un sinfín de ventajas que hace unos años nos parecían imposibles. Sin embargo, ésta trae consigo nuevos riesgos que debemos afrontar. Los ciberataques son cada vez más habituales y sofisticados, mientras que identificar a sus autores sigue siendo muy complicado, teniendo como consecuencia a ciudadanos, estados y empresas más vulnerables. Por ello, debemos alcanzar un acuerdo global que defina unas reglas comunes en el mundo digital, así como imponer su cumplimiento una vez establecidas.\nSe propone que la Unión Europea lidere la búsqueda de un tratado global sobre ciberseguridad basándose en el ejemplo del Convenio de Budapest de 2001. Los puntos más relevantes del Tratado serían:\n-\tColaboración entre estados en la defensa frente a ciberataques y en la atribución de hechos delictivos. \n-\tDefinición de reglas y sanciones para países que impidan la lucha contra el cibercrimen o que directa o indirectamente cometan ciberataques contra otros estados, empresas o ciudadanos. \n-\tDefinición de responsabilidades penales en el desarrollo del software (SW). Los países que se adhieran a este tratado deberían acordar las responsabilidades para sus desarrollos de SW y consecuencias de lanzar un producto al mercado “no seguro”. Aquellos países que no se adhieran al tratado, no podrían vender su SW a los países firmantes, ni equipos que utilicen software desarrollado de forma insegura. \n-\tRelacionado con el punto anterior, se debería crear un grupo de expertos","machine_translations":{"bg":"Цифровата революция ни предлага безкрайни предимства, които преди няколко години ни изглеждаха невъзможни. Това обаче носи нови рискове, пред които трябва да се изправим. Кибератаките са все по-често срещани и сложни, докато идентифицирането на техните извършители продължава да бъде много сложно, което води до по-уязвими граждани, държави и предприятия. Ето защо трябва да постигнем глобално споразумение, което да определя общи правила в света на цифровите технологии, както и да ги прилагаме, след като бъдат установени. Предлага се Европейският съюз да ръководи търсенето на всеобхватен договор за киберсигурност въз основа на примера на Будапещенската конвенция от 2001 г. Най-важните точки от Договора ще бъдат: Сътрудничество между държавите в защита срещу кибератаки и приписване на престъпни деяния. Определяне на правила и санкции за държави, които предотвратяват борбата с киберпрестъпността или които пряко или косвено извършват кибератаки срещу други държави, предприятия или граждани. Определение за наказателна отговорност при разработването на софтуер (SW). Страните, които се присъединяват към този договор, следва да се споразумеят за отговорностите за своето развитие по отношение на ДП и за последиците от пускането на даден продукт на „небезопасен“ пазар. Държавите, които не се присъединяват към договора, няма да могат да продават своите СЗ на държави, подписали споразумението, нито оборудване, което използва небезопасно разработен софтуер. Във връзка с предходната точка следва да бъде създадена експертна група.","cs":"Digitální revoluce nám nabízí nekonečné výhody, které nám před několika lety připadaly nemožné. To však s sebou přináší nová rizika, kterým musíme čelit. Kybernetické útoky jsou stále častější a sofistikovanější, přičemž identifikace pachatelů zůstává velmi komplikovaná, což vede k zranitelnějším občanům, státům a podnikům. Proto musíme dosáhnout celosvětové dohody, která stanoví společná pravidla v digitálním světě, a prosazovat je, jakmile budou zavedena. Navrhuje se, aby Evropská unie vedla hledání komplexní smlouvy o kybernetické bezpečnosti založené na příkladu Budapešťské úmluvy z roku 2001. Nejdůležitějšími body Smlouvy by byly: Spolupráce mezi státy při obraně proti kybernetickým útokům a přičtení trestných činů. Definice pravidel a sankcí pro země, které brání boji proti kyberkriminalitě nebo které přímo či nepřímo páchají kybernetické útoky na jiné státy, podniky nebo občany. Definice trestní odpovědnosti při vývoji softwaru (SW). Země, které přistoupily k této smlouvě, by se měly dohodnout na odpovědnosti za vývoj SW a na důsledcích uvedení výrobku na „nebezpečný“ trh. Země, které nepřistoupí ke smlouvě, by nemohly prodávat svůj SW signatářským zemím, ani vybavení, které používá software, který není bezpečně vyvinut. — V souvislosti s předchozím bodem by měla být zřízena skupina odborníků","da":"Den digitale revolution giver os uendelige fordele, som for nogle år siden forekom os umulige. Dette indebærer imidlertid nye risici, som vi må stå over for. Cyberangreb bliver mere og mere almindelige og sofistikerede, samtidig med at det fortsat er meget kompliceret at identificere gerningsmændene, hvilket resulterer i mere sårbare borgere, stater og virksomheder. Derfor skal vi nå frem til en global aftale, der fastlægger fælles regler i den digitale verden og håndhæver dem, når de er etableret. Det foreslås, at Den Europæiske Union fører an i bestræbelserne på at nå frem til en omfattende aftale om cybersikkerhed baseret på eksemplet med Budapestkonventionen fra 2001. De mest relevante punkter i traktaten vil være: — Samarbejde mellem stater i forsvaret mod cyberangreb og tilskrivning af kriminelle handlinger. — Fastlæggelse af regler og sanktioner for lande, der forhindrer bekæmpelse af cyberkriminalitet, eller som direkte eller indirekte begår cyberangreb mod andre stater, virksomheder eller borgere. — Definition af strafferetligt ansvar i forbindelse med softwareudvikling (SW). De lande, der tiltræder denne traktat, bør blive enige om ansvaret for deres SW-udvikling og konsekvenserne af at lancere et produkt på det \"usikre\" marked. De lande, der ikke tiltræder traktaten, vil ikke være i stand til at sælge deres SW til signatarlandene eller udstyr, der bruger software, der er usikkert udviklet. — I forbindelse med det foregående punkt bør der nedsættes en ekspertgruppe","de":"Die digitale Revolution bietet uns endlose Vorteile, die uns vor ein paar Jahren unmöglich erschienen. Dies bringt jedoch neue Risiken mit sich, denen wir gegenüberstehen müssen. Cyberangriffe werden immer häufiger und ausgefeilt, während die Ermittlung ihrer Täter nach wie vor sehr kompliziert ist, was zu schutzbedürftigen Bürgern, Staaten und Unternehmen führt. Deshalb müssen wir zu einer globalen Vereinbarung gelangen, die gemeinsame Regeln in der digitalen Welt definiert und sie nach ihrer Gründung durchsetzen muss. Es wird vorgeschlagen, dass die Europäische Union die Suche nach einem umfassenden Cybersicherheitsvertrag auf der Grundlage des Budapester Übereinkommens von 2001 leitet. Die wichtigsten Punkte des Vertrags wären: — Zusammenarbeit zwischen Staaten bei der Verteidigung von Cyberangriffen und der Zurechnung krimineller Handlungen. — Festlegung von Regeln und Sanktionen für Länder, die die Bekämpfung der Cyberkriminalität verhindern oder direkt oder indirekt Cyberangriffe gegen andere Staaten, Unternehmen oder Bürger begehen. — Definition der strafrechtlichen Haftung in der Softwareentwicklung (SW). Die Länder, die diesem Vertrag beitreten, sollten sich auf die Verantwortlichkeiten für ihre SW-Entwicklungen und die Folgen der Einführung eines Produkts auf den „unsicheren“ Markt einigen. Diejenigen Länder, die dem Vertrag nicht beitreten, wären weder in der Lage, ihre SW an Unterzeichnerländer zu verkaufen, noch Geräte, die Software unsicher verwenden. — In Bezug auf den vorherigen Punkt sollte eine Sachverständigengruppe eingesetzt werden.","el":"Η ψηφιακή επανάσταση μας προσφέρει ατελείωτα πλεονεκτήματα που πριν από λίγα χρόνια μας φαινόταν αδύνατο. Ωστόσο, αυτό συνεπάγεται νέους κινδύνους που πρέπει να αντιμετωπίσουμε. Οι κυβερνοεπιθέσεις είναι ολοένα και πιο συχνές και εξελιγμένες, ενώ ο εντοπισμός των δραστών τους παραμένει πολύ περίπλοκος, με αποτέλεσμα πιο ευάλωτους πολίτες, κράτη και επιχειρήσεις. Αυτός είναι ο λόγος για τον οποίο πρέπει να καταλήξουμε σε μια παγκόσμια συμφωνία που θα καθορίζει κοινούς κανόνες στον ψηφιακό κόσμο, καθώς και να τους επιβάλλει μετά την θέσπισή τους. Προτείνεται η Ευρωπαϊκή Ένωση να ηγηθεί της αναζήτησης μιας συνολικής συνθήκης για την ασφάλεια στον κυβερνοχώρο με βάση το παράδειγμα της Σύμβασης της Βουδαπέστης του 2001. Τα σημαντικότερα σημεία της Συνθήκης είναι τα εξής: — Συνεργασία μεταξύ κρατών σε άμυνα κατά κυβερνοεπιθέσεων και καταλογισμού εγκληματικών πράξεων. — Καθορισμός κανόνων και κυρώσεων για χώρες που αποτρέπουν την καταπολέμηση του εγκλήματος στον κυβερνοχώρο ή που διαπράττουν άμεσα ή έμμεσα κυβερνοεπιθέσεις κατά άλλων κρατών, επιχειρήσεων ή πολιτών. — Ορισμός της ποινικής ευθύνης κατά την ανάπτυξη λογισμικού (SW). Οι χώρες που προσχωρούν στη συνθήκη αυτή θα πρέπει να συμφωνήσουν σχετικά με τις ευθύνες για τις εξελίξεις των ΝΔ τους και τις συνέπειες της εισαγωγής ενός προϊόντος στην «μη ασφαλή» αγορά. Οι χώρες που δεν προσχωρούν στη συνθήκη δεν θα είναι σε θέση να πουλήσουν τα ΝΔ τους στις υπογράφουσες χώρες, ούτε τον εξοπλισμό που χρησιμοποιούν λογισμικό που δεν έχει αναπτυχθεί με ασφάλεια. — Σε σχέση με το προηγούμενο σημείο, θα πρέπει να συσταθεί ομάδα εμπειρογνωμόνων","en":"The digital revolution offers us endless advantages that a few years ago seemed impossible to us. However, this brings with it new risks that we must face. Cyberattacks are increasingly common and sophisticated, while identifying their perpetrators remains very complicated, resulting in more vulnerable citizens, states and businesses. That is why we must reach a global agreement that defines common rules in the digital world, as well as enforce them once they are established. It is proposed that the European Union lead the search for a comprehensive cybersecurity treaty based on the example of the 2001 Budapest Convention. The most relevant points of the Treaty would be: — Collaboration between states in defense against cyberattacks and attribution of criminal acts. — Definition of rules and sanctions for countries that prevent the fight against cybercrime or that directly or indirectly commit cyber attacks against other states, businesses or citizens. — Definition of criminal liability in software development (SW). The countries acceding to this treaty should agree on the responsibilities for their SW developments and the consequences of launching a product to the “unsafe” market. Those countries that do not accede to the treaty would not be able to sell their SW to signatory countries, nor equipment that use software unsafely developed. — Related to the previous point, an expert group should be set up","et":"Digitaalne revolutsioon pakub meile lõputuid eeliseid, mis mõned aastad tagasi tundusid meile võimatud. Kuid sellega kaasnevad uued riskid, millega me peame silmitsi seisma. Küberrünnakud on üha tavalisemad ja keerukamad, samas kui nende toimepanijate tuvastamine on endiselt väga keeruline, mille tulemuseks on haavatavamad kodanikud, riigid ja ettevõtjad. Seepärast peame jõudma ülemaailmsele kokkuleppele, milles määratletakse ühised eeskirjad digitaalmaailmas, ning jõustama need siis, kui need on kehtestatud. Tehakse ettepanek, et Euroopa Liit juhiks 2001. aasta Budapesti konventsiooni eeskujul põhineva ulatusliku küberturvalisuse lepingu otsingut. Aluslepingu kõige olulisemad punktid on järgmised: – Riikide koostöö küberrünnakute ja kuritegude eest kaitsmisel. – Eeskirjade ja sanktsioonide kindlaksmääramine riikidele, kes takistavad võitlust küberkuritegevuse vastu või panevad otseselt või kaudselt toime küberrünnakuid teiste riikide, ettevõtjate või kodanike vastu. – Kriminaalvastutuse määratlus tarkvaraarenduses (SW). Käesoleva lepinguga ühinevad riigid peaksid kokku leppima vastutuses oma terasvete arengu eest ja toote „ebaturvalisele“ turule toomise tagajärgedes. Need riigid, kes ei ühine lepinguga, ei saa müüa oma terasveine allakirjutanud riikidele ega seadmeid, mis kasutavad ebaturvaliselt väljatöötatud tarkvara. – Eelmise punktiga seoses tuleks moodustada eksperdirühm.","fi":"Digitaalinen vallankumous tarjoaa meille loputtomia etuja, jotka muutama vuosi sitten näyttivät mahdottomalta. Tämä kuitenkin tuo mukanaan uusia riskejä, joita meidän on kohdattava. Kyberhyökkäykset ovat yhä yleisempiä ja kehittyneempiä, mutta niiden tekijöiden tunnistaminen on edelleen hyvin monimutkaista, mikä johtaa haavoittuvampiin kansalaisiin, valtioihin ja yrityksiin. Siksi meidän on päästävä maailmanlaajuiseen sopimukseen, jossa määritellään digitaalimaailman yhteiset säännöt ja pannaan ne täytäntöön, kun ne on vahvistettu. Ehdotetaan, että Euroopan unioni johtaa vuoden 2001 Budapestin yleissopimuksen esimerkkiin perustuvan kattavan kyberturvallisuussopimuksen etsimistä. Sopimuksen tärkeimmät kohdat olisivat seuraavat: — Valtioiden välinen yhteistyö kyberhyökkäyksiä ja rikollisten tekojen osoittamista vastaan. — Määritellään säännöt ja seuraamukset maille, jotka estävät tietoverkkorikollisuuden torjunnan tai jotka tekevät suoraan tai välillisesti verkkohyökkäyksiä toisia valtioita, yrityksiä tai kansalaisia vastaan. — Rikosoikeudellisen vastuun määritelmä ohjelmistokehityksessä (SW). Tähän sopimukseen liittyvien maiden olisi sovittava vastuusta, joka koskee niiden teräskaapeleiden kehitystä, ja seurauksista, joita aiheutuu tuotteen saattamisesta ”turvattomille” markkinoille. Ne maat, jotka eivät liity sopimukseen, eivät voisi myydä teräslevyään allekirjoittajamaille eivätkä laitteita, jotka käyttävät ohjelmistoja, jotka eivät ole turvallisia. — Edelliseen kohtaan liittyen olisi perustettava asiantuntijaryhmä.","fr":"La révolution numérique nous offre des avantages infinis qui, il y a quelques années, nous semblaient impossibles. Cependant, cela entraîne de nouveaux risques auxquels nous devons faire face. Les cyberattaques sont de plus en plus courantes et sophistiquées, tandis que l’identification de leurs auteurs reste très compliquée, ce qui rend les citoyens, les États et les entreprises plus vulnérables. C’est pourquoi nous devons parvenir à un accord mondial définissant des règles communes dans le monde numérique et les faire respecter une fois qu’elles auront été établies. Il est proposé que l’Union européenne mène la recherche d’un traité global sur la cybersécurité fondé sur l’exemple de la convention de Budapest de 2001. Les points les plus pertinents du traité seraient les suivants: — Collaboration entre les États pour la défense contre les cyberattaques et l’attribution d’actes criminels. — Définition de règles et de sanctions pour les pays qui empêchent la lutte contre la cybercriminalité ou qui commettent directement ou indirectement des cyberattaques contre d’autres États, entreprises ou citoyens. — Définition de la responsabilité pénale dans le développement de logiciels (SW). Les pays adhérant à ce traité devraient se mettre d’accord sur les responsabilités liées à l’évolution de leurs systèmes SW et sur les conséquences du lancement d’un produit sur le marché «non sûr». Les pays qui n’adhèrent pas au traité ne seraient pas en mesure de vendre leur SW à des pays signataires, ni du matériel qui utilise des logiciels mal développés. — En ce qui concerne le point précédent, il convient de créer un groupe d’experts.","ga":"Cuireann an réabhlóid dhigiteach buntáistí gan teorainn ar fáil dúinn, rud a dhealraigh sé cúpla bliain ó shin nach bhféadfaí sinn a dhéanamh. Mar sin féin, tugann sé seo rioscaí nua nach mór dúinn aghaidh a thabhairt air. Tá cibear-ionsaithe ag éirí níos coitianta agus níos sofaisticiúla, agus is casta fós iad na daoine a dhéanann iad a shainaithint, rud is cúis le saoránaigh, stáit agus gnólachtaí atá níos leochailí. Sin an fáth nach mór dúinn teacht ar chomhaontú domhanda lena sainítear rialacha comhchoiteanna sa saol digiteach, chomh maith le hiad a fhorfheidhmiú a luaithe a bhunófar iad. Tá sé beartaithe go stiúrfaidh an tAontas Eorpach an cuardach le haghaidh conradh cuimsitheach cibearshlándála bunaithe ar shampla Choinbhinsiún Bhúdaipeist 2001. Is iad seo a leanas na pointí is ábhartha den Chonradh: — Comhoibriú idir stáit cosanta i gcoinne cibear-ionsaithe agus gníomhartha coiriúla a shannadh. — Sainmhíniú ar rialacha agus smachtbhannaí do thíortha a chuireann cosc ar an gcomhrac i gcoinne na cibearchoireachta nó a dhéanann cibear-ionsaithe go díreach nó go hindíreach ar stáit, ar ghnólachtaí nó ar shaoránaigh eile. — Sainmhíniú ar dhliteanas coiriúil maidir le bogearraí a fhorbairt (SW). Ba cheart do na tíortha a aontaíonn don chonradh seo teacht ar chomhaontú maidir leis na freagrachtaí as a bhforbairt SW agus na hiarmhairtí a bhaineann le táirge a sheoladh chuig an margadh “neamhshábháilte”. Ní bheadh na tíortha sin nach n-aontóidh don chonradh in ann a gcuid SW a dhíol le tíortha sínitheacha, ná trealamh a úsáideann bogearraí a fhorbairt ar bhealach neamhshábháilte. — Maidir leis an bpointe roimhe seo, ba chóir sainghrúpa a bhunú","hr":"Digitalna revolucija nam nudi beskrajne prednosti koje su nam se prije nekoliko godina činile nemogućima. Međutim, to sa sobom donosi nove rizike s kojima se moramo suočiti. Kibernapadi su sve češći i sofisticiraniji, a utvrđivanje počinitelja i dalje je vrlo složeno, što dovodi do ranjivijih građana, država i poduzeća. Zato moramo postići globalni sporazum kojim se utvrđuju zajednička pravila u digitalnom svijetu, kao i njihova provedba nakon što se uspostave. Predlaže se da Europska unija predvodi potragu za sveobuhvatnim ugovorom o kibersigurnosti na temelju primjera Budimpeštanske konvencije iz 2001. Najvažnije točke Ugovora bile bi sljedeće: — Suradnja među državama u obrani od kibernapada i pripisivanja kaznenih djela. — Utvrđivanje pravila i sankcija za zemlje koje sprečavaju borbu protiv kiberkriminaliteta ili koje izravno ili neizravno čine kibernapade na druge države, poduzeća ili građane. — Definicija kaznene odgovornosti u razvoju softvera (SW). Zemlje koje pristupaju ovom ugovoru trebale bi se dogovoriti o odgovornostima za razvoj SW-ova i posljedicama stavljanja proizvoda na „nesigurno” tržište. Zemlje koje ne pristupe ugovoru ne bi mogle prodavati svoje SW zemljama potpisnicama niti opremu koja upotrebljava softver koji nije sigurno razvijen. — U vezi s prethodnom točkom, trebalo bi osnovati stručnu skupinu","hu":"A digitális forradalom végtelen előnyöket kínál számunkra, amelyek néhány évvel ezelőtt lehetetlennek tűntek számunkra. Ez azonban új kockázatokkal jár, amelyekkel szembe kell néznünk. A kibertámadások egyre gyakoribbak és kifinomultabbak, miközben elkövetőik azonosítása továbbra is nagyon bonyolult, ami kiszolgáltatottabb polgárokat, államokat és vállalkozásokat eredményez. Ezért kell globális megállapodásra jutnunk, amely közös szabályokat határoz meg a digitális világban, és azokat létrehozásuk után érvényesítjük. Javasoljuk, hogy az Európai Unió vezesse a 2001-es Budapesti Egyezmény példáján alapuló átfogó kiberbiztonsági szerződés keresését. A Szerződés legfontosabb pontjai a következők lennének: Az államok közötti együttműködés a kibertámadások elleni védelem és a bűncselekmények betudhatósága terén. Szabályok és szankciók meghatározása azon országokra vonatkozóan, amelyek megakadályozzák a számítástechnikai bűnözés elleni küzdelmet, vagy amelyek közvetlenül vagy közvetve más államok, vállalkozások vagy polgárok ellen irányuló kibertámadásokat követnek el. A büntetőjogi felelősség meghatározása a szoftverfejlesztésben (SW). Az e szerződéshez csatlakozó országoknak meg kell állapodniuk a svájci fejlesztésekért viselt felelősségről és a termék „nem biztonságos” piacra történő bevezetésének következményeiről. Azok az országok, amelyek nem csatlakoznak a szerződéshez, nem tudnák értékesíteni SW-jukat az aláíró országoknak, sem pedig a nem biztonságos szoftvert használó berendezéseket. Az előző ponthoz kapcsolódóan létre kell hozni egy szakértői csoportot.","it":"La rivoluzione digitale ci offre innumerevoli vantaggi che qualche anno fa ci sembravano impossibili. Tuttavia, ciò comporta nuovi rischi che dobbiamo affrontare. Gli attacchi informatici sono sempre più comuni e sofisticati, mentre l'identificazione dei loro autori rimane molto complicata, con conseguente aumento della vulnerabilità dei cittadini, degli Stati e delle imprese. È per questo che dobbiamo raggiungere un accordo globale che definisca norme comuni nel mondo digitale e che le applichi una volta stabilite. Si propone che l'Unione europea guidi la ricerca di un trattato globale sulla cibersicurezza basato sull'esempio della convenzione di Budapest del 2001. I punti più rilevanti del trattato sarebbero i seguenti: — Collaborazione tra gli Stati in difesa contro gli attacchi informatici e l'attribuzione di atti criminali. — Definizione di norme e sanzioni per i paesi che prevengono la lotta contro la criminalità informatica o che commettono, direttamente o indirettamente, attacchi informatici contro altri Stati, imprese o cittadini. — Definizione di responsabilità penale nello sviluppo di software (SW). I paesi che aderiscono a questo trattato dovrebbero concordare le responsabilità per i loro sviluppi SW e le conseguenze del lancio di un prodotto sul mercato \"non sicuro\". I paesi che non aderiscono al trattato non sarebbero in grado di vendere i loro SW ai paesi firmatari, né alle apparecchiature che utilizzano software in modo non sicuro. — In relazione al punto precedente, dovrebbe essere istituito un gruppo di esperti","lt":"Skaitmeninė revoliucija suteikia mums begalinių privalumų, kurių prieš kelerius metus mums atrodė neįmanoma. Tačiau tai kelia naujų pavojų, su kuriais turime susidurti. Kibernetiniai išpuoliai tampa vis dažnesni ir sudėtingesni, o nusikaltėlių nustatymas tebėra labai sudėtingas, todėl piliečiai, valstybės ir įmonės tampa labiau pažeidžiami. Štai kodėl turime pasiekti pasaulinį susitarimą, kuriame būtų apibrėžtos bendrosios taisyklės skaitmeniniame pasaulyje, taip pat jų vykdymas, kai jos bus nustatytos. Siūloma, kad Europos Sąjunga vadovautų visapusiškos kibernetinio saugumo sutarties, pagrįstos 2001 m. Budapešto konvencijos pavyzdžiu, paieškai. Svarbiausi Sutarties punktai būtų šie: – Valstybių bendradarbiavimas gynybos nuo kibernetinių išpuolių ir nusikalstamų veikų priskyrimo srityje. – Nustatyti taisykles ir sankcijas šalims, kurios užkerta kelią kovai su elektroniniais nusikaltimais arba kurios tiesiogiai ar netiesiogiai vykdo kibernetinius išpuolius prieš kitas valstybes, įmones ar piliečius. Baudžiamosios atsakomybės už programinės įrangos kūrimą (SW) apibrėžimas. Prie šios sutarties prisijungusios šalys turėtų susitarti dėl atsakomybės už savo SW pokyčius ir dėl produktų pateikimo į „nesaugią“ rinką pasekmių. Tos šalys, kurios nėra prisijungusios prie sutarties, negalėtų parduoti savo SW pasirašiusioms šalims, taip pat įrangos, naudojančios nesaugiai sukurtą programinę įrangą. – Dėl ankstesnio punkto turėtų būti sudaryta ekspertų grupė.","lv":"Digitālā revolūcija mums sniedz bezgalīgas priekšrocības, kuras pirms dažiem gadiem mums šķita neiespējami. Tomēr tas rada jaunus riskus, ar kuriem mums ir jāsaskaras. Kiberuzbrukumi kļūst arvien izplatītāki un sarežģītāki, taču to izdarītāju identificēšana joprojām ir ļoti sarežģīta, kā rezultātā iedzīvotāji, valstis un uzņēmumi kļūst neaizsargātāki. Tāpēc mums ir jāpanāk globāla vienošanās, kas nosaka kopīgus noteikumus digitālajā pasaulē, kā arī jāīsteno tie pēc to izveides. Tiek ierosināts, ka Eiropas Savienība vada visaptveroša kiberdrošības līguma meklēšanu, pamatojoties uz 2001. gada Budapeštas konvencijas piemēru. Būtiskākie Līguma punkti būtu šādi: Valstu sadarbība aizsardzībā pret kiberuzbrukumiem un noziedzīgu darbību piedēvēšanā. — Noteikumu un sankciju noteikšana valstīm, kuras novērš kibernoziegumu apkarošanu vai kuras tieši vai netieši veic kiberuzbrukumus citām valstīm, uzņēmumiem vai iedzīvotājiem. Kriminālatbildības definīcija programmatūras izstrādē (SW). Valstīm, kas pievienojas šim līgumam, būtu jāvienojas par atbildību saistībā ar savu DR attīstību un par sekām, ko radīs produkta laišana “nedrošā” tirgū. Tās valstis, kas nepievienojas līgumam, nevarētu pārdot savus DR parakstītājām valstīm, ne arī iekārtas, kas izmanto programmatūru, kura ir nedroši izstrādāta. Saistībā ar iepriekšējo punktu būtu jāizveido ekspertu grupa.","mt":"Ir-rivoluzzjoni diġitali toffrilna vantaġġi bla tmiem li ftit snin ilu deher impossibbli għalina. Madankollu, dan iġib miegħu riskji ġodda li għandna niffaċċjaw. L-attakki ċibernetiċi qed isiru dejjem aktar komuni u sofistikati, filwaqt li l-identifikazzjoni tal-awturi tagħhom għadha kkumplikata ħafna, u dan jirriżulta f’aktar ċittadini, stati u negozji vulnerabbli. Huwa għalhekk li rridu nilħqu ftehim globali li jiddefinixxi regoli komuni fid-dinja diġitali, kif ukoll ninfurzawhom ladarba jiġu stabbiliti. Huwa propost li l-Unjoni Ewropea tmexxi t-tfittxija għal trattat komprensiv dwar iċ-ċibersigurtà bbażat fuq l-eżempju tal-Konvenzjoni ta’ Budapest tal-2001. L-aktar punti rilevanti tat-Trattat ikunu: — Kollaborazzjoni bejn l-istati fid-difiża kontra attakki ċibernetiċi u l-attribuzzjoni ta\" atti kriminali. — Definizzjoni ta’ regoli u sanzjonijiet għal pajjiżi li jipprevjenu l-ġlieda kontra ċ-ċiberkriminalità jew li direttament jew indirettament iwettqu attakki ċibernetiċi kontra stati, negozji jew ċittadini oħra. — Definizzjoni tar-responsabbiltà kriminali fl-iżvilupp tas-softwer (SW). Il-pajjiżi li qed jaderixxu għal dan it-trattat għandhom jaqblu dwar ir-responsabbiltajiet għall-iżviluppi ta’ l-SW tagħhom u l-konsegwenzi tat-tnedija ta’ prodott fis-suq “mhux sikur”. Dawk il-pajjiżi li ma jaderixxux mat-trattat ma jkunux jistgħu jbigħu l-SW tagħhom lill-pajjiżi firmatarji, u lanqas tagħmir li juża softwer li ma jkunx żviluppat b’mod sikur. — Relatat mal-punt preċedenti, għandu jitwaqqaf grupp ta’ esperti","nl":"De digitale revolutie biedt ons eindeloze voordelen die een paar jaar geleden ons onmogelijk leek. Dit brengt echter nieuwe risico’s met zich mee waarmee we moeten worden geconfronteerd. Cyberaanvallen komen steeds vaker voor en worden steeds verfijnder, terwijl de identificatie van de daders zeer ingewikkeld blijft, wat leidt tot meer kwetsbare burgers, staten en bedrijven. Daarom moeten we een mondiaal akkoord bereiken dat gemeenschappelijke regels in de digitale wereld definieert en deze na de totstandkoming ervan afdwingt. Voorgesteld wordt dat de Europese Unie het voortouw neemt bij het zoeken naar een alomvattend cyberbeveiligingsverdrag op basis van het voorbeeld van het Verdrag van Boedapest van 2001. De belangrijkste punten van het Verdrag zijn: — Samenwerking tussen staten ter verdediging tegen cyberaanvallen en toerekening van strafbare feiten. Vaststelling van regels en sancties voor landen die de strijd tegen cybercriminaliteit voorkomen of die direct of indirect cyberaanvallen plegen tegen andere staten, bedrijven of burgers. Definitie van strafrechtelijke aansprakelijkheid in softwareontwikkeling (SW). De landen die tot dit verdrag toetreden, zouden het eens moeten worden over de verantwoordelijkheden voor hun SW-ontwikkelingen en over de gevolgen van het op de „onveilige” markt brengen van een product. De landen die niet tot het verdrag toetreden, zouden hun SW niet aan ondertekenende landen kunnen verkopen, noch apparatuur die onveilige software gebruikt. — In verband met het vorige punt moet een deskundigengroep worden opgericht.","pl":"Rewolucja cyfrowa daje nam nieskończone zalety, które kilka lat temu wydawało nam się niemożliwe. Niesie to jednak ze sobą nowe zagrożenia, z którymi musimy się zmierzyć. Cyberataki są coraz bardziej powszechne i wyrafinowane, a identyfikacja ich sprawców pozostaje bardzo skomplikowana, co powoduje, że obywatele, państwa i przedsiębiorstwa są bardziej podatni na zagrożenia. Dlatego też musimy osiągnąć globalne porozumienie, które określa wspólne zasady w świecie cyfrowym, a także egzekwować je po ich ustanowieniu. Proponuje się, aby Unia Europejska przewodziła poszukiwaniu kompleksowego traktatu o cyberbezpieczeństwie, opartego na przykładzie konwencji budapeszteńskiej z 2001 r. Najistotniejszymi punktami Traktatu byłyby: Współpraca między państwami w zakresie obrony przed cyberatakami i przypisywania czynów przestępczych. Określenie zasad i sankcji dla państw, które zapobiegają walce z cyberprzestępczością lub które bezpośrednio lub pośrednio dokonują ataków cybernetycznych na inne państwa, przedsiębiorstwa lub obywateli. Definicja odpowiedzialności karnej w rozwoju oprogramowania (SW). Kraje przystępujące do tego traktatu powinny uzgodnić odpowiedzialność za rozwój SW oraz konsekwencje wprowadzenia produktu na rynek „niebezpieczny”. Państwa, które nie przystąpiły do traktatu, nie będą mogły sprzedawać swoich SW krajom-sygnatariuszom ani sprzętowi wykorzystującemu oprogramowanie niebezpiecznie opracowane. W związku z poprzednim punktem należy powołać grupę ekspertów.","pt":"A revolução digital oferece-nos vantagens infinitas que há alguns anos nos pareciam impossíveis. No entanto, isto traz consigo novos riscos que temos de enfrentar. Os ciberataques são cada vez mais comuns e sofisticados, embora a identificação dos seus autores continue a ser muito complicada, resultando em cidadãos, Estados e empresas mais vulneráveis. É por isso que temos de chegar a um acordo global que defina regras comuns no mundo digital, bem como de as aplicar quando forem estabelecidas. Propõe-se que a União Europeia lidere a procura de um tratado abrangente sobre cibersegurança com base no exemplo da Convenção de Budapeste de 2001. Os pontos mais relevantes do Tratado seriam os seguintes: — Colaboração entre Estados em defesa contra ciberataques e atribuição de atos criminosos. — Definição de regras e sanções para os países que impedem a luta contra a cibercriminalidade ou que, direta ou indiretamente, cometem ciberataques contra outros Estados, empresas ou cidadãos. — Definição de responsabilidade penal no desenvolvimento de software (SW). Os países que aderem a este tratado devem acordar sobre as responsabilidades pela sua evolução da SW e as consequências do lançamento de um produto no mercado «inseguro». Os países que não aderirem ao tratado não seriam capazes de vender seus SW a países signatários, nem equipamentos que usam software desenvolvido de forma insegura. — Em relação ao ponto anterior, deve ser criado um grupo de peritos","ro":"Revoluția digitală ne oferă avantaje nesfârșite care acum câțiva ani ni s-au părut imposibile. Cu toate acestea, acest lucru aduce cu sine noi riscuri cu care trebuie să ne confruntăm. Atacurile cibernetice sunt din ce în ce mai frecvente și mai sofisticate, în timp ce identificarea făptașilor lor rămâne foarte complicată, având ca rezultat cetățeni, state și întreprinderi mai vulnerabile. Acesta este motivul pentru care trebuie să ajungem la un acord global care să definească norme comune în lumea digitală, precum și să le punem în aplicare odată ce acestea sunt stabilite. Se propune ca Uniunea Europeană să conducă căutarea unui tratat cuprinzător privind securitatea cibernetică, bazat pe exemplul Convenției de la Budapesta din 2001. Cele mai relevante puncte ale tratatului ar fi: Colaborarea dintre state în apărarea împotriva atacurilor cibernetice și atribuirea infracțiunilor. — Definirea normelor și a sancțiunilor pentru țările care împiedică lupta împotriva criminalității informatice sau care comit, direct sau indirect, atacuri informatice împotriva altor state, întreprinderi sau cetățeni. — Definirea răspunderii penale în dezvoltarea de software (SW). Țările care aderă la acest tratat ar trebui să convină asupra responsabilităților pentru dezvoltarea SW și asupra consecințelor lansării unui produs pe piața „nesigură”. Acele țări care nu aderă la tratat nu ar fi în măsură să își vândă SW către țările semnatare, nici echipamentele care utilizează software-ul dezvoltat în mod nesigur. În legătură cu punctul anterior, ar trebui înființat un grup de experți.","sk":"Digitálna revolúcia nám ponúka nekonečné výhody, ktoré sa nám pred niekoľkými rokmi zdali nemožné. To však so sebou prináša nové riziká, ktorým musíme čeliť. Kybernetické útoky sú čoraz bežnejšie a sofistikovanejšie, pričom identifikácia ich páchateľov je stále veľmi komplikovaná, čo vedie k zraniteľnejším občanom, štátom a podnikom. Preto musíme dosiahnuť globálnu dohodu, ktorá definuje spoločné pravidlá v digitálnom svete, a presadzovať ich po ich vytvorení. Navrhuje sa, aby Európska únia viedla hľadanie komplexnej zmluvy o kybernetickej bezpečnosti založenej na príklade Budapeštianskeho dohovoru z roku 2001. Najdôležitejšie body zmluvy by boli: — Spolupráca medzi štátmi v oblasti obrany proti kybernetickým útokom a pripisovaniu trestných činov. — Vymedzenie pravidiel a sankcií pre krajiny, ktoré bránia boju proti počítačovej kriminalite alebo ktoré priamo alebo nepriamo páchajú kybernetické útoky proti iným štátom, podnikom alebo občanom. — Vymedzenie trestnej zodpovednosti pri vývoji softvéru (SW). Krajiny, ktoré pristúpia k tejto zmluve, by sa mali dohodnúť na zodpovednosti za svoj SW vývoj a na dôsledkoch uvedenia výrobku na „nebezpečný“ trh. Krajiny, ktoré nepristúpia k zmluve, by neboli schopné predať svoje SW signatárskym krajinám, ani zariadenia, ktoré používajú softvér bez problémov. — V súvislosti s predchádzajúcim bodom by sa mala zriadiť expertná skupina","sl":"Digitalna revolucija nam ponuja neskončne prednosti, ki so se nam pred nekaj leti zdele nemogoče. Vendar pa to prinaša nova tveganja, s katerimi se moramo soočiti. Kibernetski napadi so vse pogostejši in izpopolnjeni, medtem ko je prepoznavanje storilcev še vedno zelo zapleteno, zaradi česar so državljani, države in podjetja bolj ranljivi. Zato moramo doseči globalni sporazum, ki bo opredelil skupna pravila v digitalnem svetu, ter jih izvrševati, ko bodo vzpostavljena. Predlaga se, da Evropska unija prevzame vodilno vlogo pri iskanju celovite pogodbe o kibernetski varnosti, ki bo temeljila na primeru Budimpeštanske konvencije iz leta 2001. Najpomembnejše točke Pogodbe bi bile: Sodelovanje med državami v obrambi pred kibernetskimi napadi in pripisovanje kaznivih dejanj. — Opredelitev pravil in sankcij za države, ki preprečujejo boj proti kibernetski kriminaliteti ali ki neposredno ali posredno izvajajo kibernetske napade na druge države, podjetja ali državljane. — Opredelitev kazenske odgovornosti pri razvoju programske opreme (SW). Države, ki pristopijo k tej pogodbi, bi se morale dogovoriti o odgovornostih za svoj razvoj SW in posledicah dajanja izdelka na trg „nevarnega“. Tiste države, ki ne pristopijo k Pogodbi, ne bi mogle prodati svojih SW državam podpisnicam, niti opreme, ki uporablja nevarno razvito programsko opremo. — V zvezi s prejšnjo točko bi bilo treba ustanoviti skupino strokovnjakov","sv":"Den digitala revolutionen ger oss oändliga fördelar som för några år sedan verkade omöjliga för oss. Detta medför dock nya risker som vi måste stå inför. Cyberattacker blir allt vanligare och sofistikerade, samtidigt som det fortfarande är mycket komplicerat att identifiera förövarna, vilket leder till mer utsatta medborgare, stater och företag. Därför måste vi nå en global överenskommelse som fastställer gemensamma regler i den digitala världen, och genomdriva dem när de väl har inrättats. Det föreslås att Europeiska unionen ska leda sökandet efter ett övergripande cybersäkerhetsfördrag baserat på exemplet från Budapestkonventionen från 2001. De viktigaste punkterna i fördraget skulle vara följande: Samarbete mellan stater i försvar mot cyberattacker och tillskrivelse av brottsliga handlingar. — Fastställande av regler och sanktioner för länder som förhindrar kampen mot it-brottslighet eller som direkt eller indirekt utför it-angrepp mot andra stater, företag eller medborgare. — Definition av straffrättsligt ansvar vid programvaruutveckling (SW). De länder som ansluter sig till detta fördrag bör enas om ansvaret för sin utveckling av stålsektorn och konsekvenserna av att lansera en produkt på den ”osäkra” marknaden. De länder som inte ansluter sig till fördraget skulle inte kunna sälja sina stålprodukter till signatärstaterna eller utrustning som använder programvara som är osäkert utvecklad. — I samband med föregående punkt bör en expertgrupp inrättas."}},"title":{"es":"Tratado global de ciberseguridad","machine_translations":{"bg":"Световен договор за киберсигурността","cs":"Smlouva o globální kybernetické bezpečnosti","da":"Den globale traktat om cybersikkerhed","de":"Globaler Vertrag zur Cybersicherheit","el":"Παγκόσμια συνθήκη για την ασφάλεια στον κυβερνοχώρο","en":"Global Cybersecurity Treaty","et":"Ülemaailmne küberturvalisuse leping","fi":"Maailmanlaajuinen kyberturvallisuussopimus","fr":"Traité mondial sur la cybersécurité","ga":"An Conradh um Chibearshlándáil Dhomhanda","hr":"Globalni ugovor o kibersigurnosti","hu":"Globális kiberbiztonsági szerződés","it":"Trattato globale sulla cibersicurezza","lt":"Pasaulinė kibernetinio saugumo sutartis","lv":"Globālais kiberdrošības līgums","mt":"Trattat Globali dwar iċ-Ċibersigurtà","nl":"Mondiaal Verdrag inzake cyberbeveiliging","pl":"Globalny traktat w sprawie cyberbezpieczeństwa","pt":"Tratado Mundial sobre Cibersegurança","ro":"Tratatul global privind securitatea cibernetică","sk":"Globálna zmluva o kybernetickej bezpečnosti","sl":"Globalna pogodba o kibernetski varnosti","sv":"Det globala fördraget om cybersäkerhet"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×