Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 7e653c395fa07b266a785b38ec9ad6857eb550c5428f23ab9a07c2031e252362

Source: {"body":{"en":"Current EU policies to strengthen the civil society are based on long-lasting presumptions and experiences that are not necessarily shared by all member states. For example, the histories of civil society in Western and Eastern European countries differ in many ways. By considering this, we can explain better why the Hungarian prime minister’s harsh rhetoric against NGOs find such a fertile breeding ground. \n\nIn Hungary, the concept of NGOs and independent associations is comparably young and strongly shaped by the western model. Therefore, many perceive established NGOs as imported hence foreign subjects. In addition, the self-image of domestic actors is deeply rooted in the ideas of antipolitics. In many post-soviet countries, the so-called third sector suffers from decades of collective mistrust towards any form of civil engagement. When tackling current issues of participation and democratization, these legacies have to be taken into account. This starts with understanding the differing connotations of civil society terminology. \n\nUndoubtedly, the EU needs to strengthen the stability and independence of civil society actors, in particular their strategic litigation to uphold Human Rights. The EU must consider domestic contexts better in its policies. For this, local actors need to be included. Europe needs to say goodbye to western-centric presumptions and foster comparative civil society research with long-term perspectives.","machine_translations":{"bg":"Настоящите политики на ЕС за укрепване на гражданското общество се основават на дългосрочни презумпции и опит, които не се споделят непременно от всички държави членки. Например историята на гражданското общество в страните от Западна и Източна Европа се различава в много отношения. Обмисляйки това, можем да обясним по-добре защо суровата реторика на унгарския премиер срещу НПО намира такава плодородна почва за размножаване. В Унгария концепцията за НПО и независими сдружения е сравнително млада и силно оформена от западния модел. Поради това мнозина възприемат утвърдените НПО като внесени от чуждестранни субекти. В допълнение, самоизображението на местните актьори е дълбоко вкоренено в идеите на антиполитиката. В много постсъветски държави т.нар. трети сектор страда от десетилетия на колективно недоверие към всяка форма на гражданска ангажираност. При решаването на настоящите въпроси, свързани с участието и демократизацията, тези наследства трябва да бъдат взети предвид. Това започва с разбирането на различните конотации на терминологията на гражданското общество. Несъмнено ЕС трябва да укрепи стабилността и независимостта на участниците от гражданското общество, по-специално на техните стратегически съдебни спорове, за да отстоява правата на човека. ЕС трябва да разглежда по-добре вътрешния контекст в своите политики. За тази цел е необходимо да бъдат включени местните участници. Европа трябва да се сбогува със западноцентричните презумпции и да насърчава сравнителните научни изследвания на гражданското общество с дългосрочни перспективи.","cs":"Současné politiky EU zaměřené na posílení občanské společnosti jsou založeny na dlouhodobých předpokladech a zkušenostech, které nemusí nutně sdílet všechny členské státy. Například historie občanské společnosti v zemích západní a východní Evropy se v mnoha ohledech liší. Zvážíme-li to, můžeme lépe vysvětlit, proč krutá rétorika maďarského premiéra proti nevládním organizacím nalezla tak úrodnou živnou půdu. V Maďarsku je koncept nevládních organizací a nezávislých sdružení srovnatelně mladý a silně utvářený západním modelem. Mnozí proto vnímají zavedené nevládní organizace jako dovážené, a tudíž i zahraniční subjekty. Kromě toho je vlastní obraz domácích aktérů hluboce zakořeněn v myšlenkách antipolitiky. V mnoha postsovětských zemích trpí tzv. třetí sektor desetiletí kolektivní nedůvěrou vůči jakékoli formě občanské angažovanosti. Při řešení současných otázek účasti a demokratizace je třeba tyto odkazy zohlednit. Začíná to pochopením rozdílných konotací terminologie občanské společnosti. EU nepochybně potřebuje posílit stabilitu a nezávislost aktérů občanské společnosti, zejména jejich strategických soudních sporů za účelem dodržování lidských práv. EU musí ve svých politikách lépe zvážit domácí kontext. K tomu je třeba zahrnout místní aktéry. Evropa se musí rozloučit s domněnkami orientovanými na západ a podporovat srovnávací výzkum občanské společnosti s dlouhodobými perspektivami.","da":"De nuværende EU-politikker til styrkelse af civilsamfundet er baseret på langvarige formodninger og erfaringer, som ikke nødvendigvis deles af alle medlemsstater. F.eks. varierer civilsamfundets historie i de vest- og østeuropæiske lande på mange måder. Ved at overveje dette kan vi bedre forklare, hvorfor den ungarske premierministers hårde retorik mod ngo'er finder en sådan frugtbar yngleplads. I Ungarn er begrebet NGO'er og uafhængige sammenslutninger forholdsvis ungt og stærkt formet af den vestlige model. Derfor opfatter mange etablerede ngo'er som importerede dermed udenlandske emner. Desuden er de indenlandske aktørers selvopfattelse dybt forankret i antipolitiske idéer. I mange post-soviet-lande lider den såkaldte tredje sektor af årtiers kollektiv mistillid til enhver form for civilt engagement. Ved behandlingen af de aktuelle spørgsmål om deltagelse og demokratisering skal der tages hensyn til disse arvinger. Dette begynder med at forstå de forskellige konnotationer i civilsamfundets terminologi. Det er utvivlsomt nødvendigt, at EU styrker civilsamfundets aktørers stabilitet og uafhængighed, navnlig deres strategiske retssager for at opretholde menneskerettighederne. EU skal i højere grad tage hensyn til den nationale kontekst i sine politikker. Til dette formål er det nødvendigt at inddrage lokale aktører. Europa er nødt til at sige farvel til vestcentrerede formodninger og fremme komparativ forskning i civilsamfundet med langsigtede perspektiver.","de":"Die derzeitigen EU-Politiken zur Stärkung der Zivilgesellschaft beruhen auf langfristigen Vermutungen und Erfahrungen, die nicht unbedingt von allen Mitgliedstaaten geteilt werden. So unterscheiden sich zum Beispiel die Geschichte der Zivilgesellschaft in west- und osteuropäischen Ländern in vielerlei Hinsicht. Wenn wir dies bedenken, können wir besser erklären, warum die raue Rhetorik des ungarischen Ministerpräsidenten gegen NRO einen so fruchtbaren Nährboden findet. In Ungarn ist das Konzept von NRO und unabhängigen Verbänden vergleichsweise jung und stark vom westlichen Modell geprägt. Deshalb sehen viele etablierte NRO als importierte, also ausländische Subjekte. Darüber hinaus ist das Selbstbild inländischer Akteure tief in den Ideen der Antipolitik verwurzelt. In vielen postsowjetischen Ländern leidet der sogenannte dritte Sektor unter jahrzehntelangem kollektivem Misstrauen gegenüber jeglicher Form des zivilen Engagements. Bei der Auseinandersetzung mit aktuellen Fragen der Partizipation und Demokratisierung müssen diese Hinterlassenschaften berücksichtigt werden. Dies beginnt mit dem Verständnis der unterschiedlichen Konnotationen der zivilgesellschaftlichen Terminologie. Zweifellos muss die EU die Stabilität und Unabhängigkeit der Akteure der Zivilgesellschaft stärken, insbesondere deren strategische Rechtsstreitigkeiten zur Wahrung der Menschenrechte. Die EU muss die nationalen Rahmenbedingungen in ihrer Politik besser berücksichtigen. Dazu müssen lokale Akteure einbezogen werden. Europa muss sich von westzentrischen Vermutungen verabschieden und vergleichende zivilgesellschaftliche Forschung mit langfristigen Perspektiven fördern.","el":"Οι τρέχουσες πολιτικές της ΕΕ για την ενίσχυση της κοινωνίας των πολιτών βασίζονται σε μακροχρόνια τεκμήρια και εμπειρίες που δεν μοιράζονται κατ’ ανάγκη όλα τα κράτη μέλη. Για παράδειγμα, η ιστορία της κοινωνίας των πολιτών στις χώρες της Δυτικής και Ανατολικής Ευρώπης διαφέρει από πολλές απόψεις. Εξετάζοντας αυτό, μπορούμε να εξηγήσουμε καλύτερα γιατί η σκληρή ρητορική του Ούγγρου πρωθυπουργού εναντίον ΜΚΟ βρίσκει ένα τόσο εύφορο έδαφος αναπαραγωγής. Στην Ουγγαρία, η έννοια των ΜΚΟ και των ανεξάρτητων ενώσεων είναι συγκριτικά νέα και διαμορφώνεται έντονα από το δυτικό μοντέλο. Ως εκ τούτου, πολλοί θεωρούν καθιερωμένες ΜΚΟ ως εισαγόμενα, ως εκ τούτου, ξένα θέματα. Επιπλέον, η αυτο-εικόνα των εγχώριων ηθοποιών είναι βαθιά ριζωμένη στις ιδέες της Αντιπολιτικής. Σε πολλές μετασοβιετικές χώρες, ο λεγόμενος τρίτος τομέας πάσχει από δεκαετίες συλλογικής δυσπιστίας έναντι οποιασδήποτε μορφής μη στρατιωτικής εμπλοκής. Κατά την αντιμετώπιση των τρεχόντων ζητημάτων συμμετοχής και εκδημοκρατισμού, αυτές οι κληρονομιές πρέπει να λαμβάνονται υπόψη. Αυτό ξεκινά με την κατανόηση των διαφορετικών εννοιών της ορολογίας της κοινωνίας των πολιτών. Αναμφίβολα, η ΕΕ πρέπει να ενισχύσει τη σταθερότητα και την ανεξαρτησία των φορέων της κοινωνίας των πολιτών, ιδίως των στρατηγικών διαφορών τους για την προάσπιση των ανθρωπίνων δικαιωμάτων. Η ΕΕ πρέπει να εξετάσει καλύτερα τα εσωτερικά πλαίσια στις πολιτικές της. Για τον σκοπό αυτό, πρέπει να συμπεριληφθούν και οι τοπικοί φορείς. Η Ευρώπη πρέπει να αποχαιρετήσει τα δυτικοκεντρικά τεκμήρια και να προωθήσει τη συγκριτική έρευνα της κοινωνίας των πολιτών με μακροπρόθεσμες προοπτικές.","es":"Las políticas actuales de la UE para reforzar la sociedad civil se basan en presunciones y experiencias duraderas que no son necesariamente compartidas por todos los Estados miembros. Por ejemplo, las historias de la sociedad civil en los países de Europa occidental y oriental difieren de muchas maneras. Considerando esto, podemos explicar mejor por qué la dura retórica del primer ministro húngaro contra las ONG encuentra un caldo de cultivo tan fértil. En Hungría, el concepto de ONG y asociaciones independientes es comparablemente joven y fuertemente moldeado por el modelo occidental. Por lo tanto, muchos consideran que las ONG establecidas son importadas, por lo tanto, sujetos extranjeros. Además, la autoimagen de los actores nacionales está profundamente arraigada en las ideas de la Antipolítica. En muchos países postsoviéticos, el llamado tercer sector sufre décadas de desconfianza colectiva hacia cualquier forma de compromiso civil. A la hora de abordar los problemas actuales de participación y democratización, estos legados deben tenerse en cuenta. Esto comienza con la comprensión de las diferentes connotaciones de la terminología de la sociedad civil. Sin duda, la UE debe reforzar la estabilidad e independencia de los agentes de la sociedad civil, en particular sus litigios estratégicos para defender los derechos humanos. La UE debe considerar mejor los contextos nacionales en sus políticas. Para ello, es necesario incluir a los actores locales. Europa tiene que despedirse de las presunciones centradas en el oeste y fomentar la investigación comparativa de la sociedad civil con perspectivas a largo plazo.","et":"Praegune ELi poliitika kodanikuühiskonna tugevdamiseks põhineb pikaajalistel eeldustel ja kogemustel, mida kõik liikmesriigid tingimata ei jaga. Näiteks Lääne- ja Ida-Euroopa riikide kodanikuühiskonna ajalugu on väga erinev. Seda arvesse võttes võime paremini selgitada, miks Ungari peaministri karm retoorika valitsusväliste organisatsioonide vastu leiab sellise viljaka kasvupinna. Ungaris on valitsusväliste organisatsioonide ja sõltumatute ühenduste kontseptsioon suhteliselt noor ja läänemudel on tugevalt kujundatud. Seetõttu tajuvad paljud väljakujunenud valitsusväliseid organisatsioone impordina, seega välismaa subjektidena. Lisaks on kodumaiste osalejate enesepilt sügavalt juurdunud antipoliitika ideedes. Paljudes postsovetlikes riikides kannatab niinimetatud kolmas sektor aastakümnetepikkuse kollektiivse umbusalduse all igasuguse kodanikuühiskonna kaasamise vastu. Praeguste osalus- ja demokratiseerimisküsimuste lahendamisel tuleb neid pärandusi arvesse võtta. See algab kodanikuühiskonna terminoloogia erinevate tähenduste mõistmisest. Kahtlemata peab EL tugevdama kodanikuühiskonna osalejate stabiilsust ja sõltumatust, eelkõige nende strateegilisi kohtuvaidlusi inimõiguste kaitseks. EL peab oma poliitikas riigisiseseid olusid paremini arvesse võtma. Selleks tuleb kaasata kohalikud osalejad. Euroopa peab jätma hüvasti läänekesksete eeldustega ja edendama kodanikuühiskonna võrdlevaid teadusuuringuid pikaajalise perspektiiviga.","fi":"EU:n nykyiset politiikat kansalaisyhteiskunnan vahvistamiseksi perustuvat pitkäaikaisiin olettamuksiin ja kokemuksiin, joita kaikki jäsenvaltiot eivät välttämättä jaa. Esimerkiksi Länsi- ja Itä-Euroopan maiden kansalaisyhteiskunnan historia vaihtelee monin tavoin. Tarkastelemalla tätä voimme selittää paremmin, miksi Unkarin pääministerin ankara puhe kansalaisjärjestöjä vastaan löytää näin hedelmällisen kasvualustan. Unkarissa kansalaisjärjestöjen ja riippumattomien järjestöjen käsite on verrattain nuori, ja länsimainen malli muokkaa sitä voimakkaasti. Sen vuoksi monet pitävät vakiintuneita kansalaisjärjestöjä maahantuotuna. Lisäksi kotimaisten toimijoiden omakuva on syvästi juurtunut Antipolitiikan ajatuksiin. Monissa neuvostojen jälkeisissä maissa niin kutsuttu kolmas sektori kärsii vuosikymmenten kollektiivisesta epäluulosta kaikenlaista kansalaistoimintaa kohtaan. Kun ratkaistaan osallistumista ja demokratisoitumista koskevia nykyisiä kysymyksiä, on otettava huomioon nämä perinnöt. Tämä alkaa kansalaisyhteiskunnan terminologian erilaisten mielleyhtymien ymmärtämisestä. EU:n on epäilemättä vahvistettava kansalaisyhteiskunnan toimijoiden vakautta ja riippumattomuutta, erityisesti niiden strategisia oikeudenkäyntejä ihmisoikeuksien puolustamiseksi. EU:n on otettava politiikassaan paremmin huomioon kansalliset olosuhteet. Tätä varten on otettava mukaan paikallisia toimijoita. Euroopan on hyvästettävä länsikeskeiset olettamukset ja edistettävä kansalaisyhteiskunnan vertailevaa tutkimusta pitkällä aikavälillä.","fr":"Les politiques actuelles de l’UE visant à renforcer la société civile reposent sur des présomptions et des expériences durables qui ne sont pas nécessairement partagées par tous les États membres. Par exemple, l’histoire de la société civile dans les pays d’Europe occidentale et orientale diffère à bien des égards. En considérant cela, nous pouvons mieux expliquer pourquoi la dure rhétorique du Premier ministre hongrois contre les ONG trouve un terreau aussi fertile. En Hongrie, le concept d’ONG et d’associations indépendantes est relativement jeune et fortement modelé par le modèle occidental. Par conséquent, beaucoup perçoivent les ONG établies comme des sujets importés et donc étrangers. En outre, l’image de soi des acteurs nationaux est profondément ancrée dans les idées de l’antipolitique. Dans de nombreux pays post-soviétiques, le soi-disant tiers secteur souffre de décennies de méfiance collective à l’égard de toute forme d’engagement civil. Pour aborder les questions actuelles de participation et de démocratisation, il convient de tenir compte de ces héritages. Cela commence par comprendre les différentes connotations de la terminologie de la société civile. Sans aucun doute, l’UE doit renforcer la stabilité et l’indépendance des acteurs de la société civile, en particulier leurs litiges stratégiques pour défendre les droits de l’homme. L’UE doit mieux prendre en compte les contextes nationaux dans ses politiques. Pour cela, les acteurs locaux doivent être inclus. L’Europe doit dire adieu aux présomptions occidentales et encourager la recherche comparative de la société civile dans des perspectives à long terme.","ga":"Na beartais atá ag an Aontas faoi láthair chun an tsochaí shibhialta a neartú, tá siad bunaithe ar thoimhdí agus ar eispéiris fhadtéarmacha nach gá go roinneann na Ballstáit uile iad. Mar shampla, tá difríocht idir stair na sochaí sibhialta i dtíortha Iarthar agus Oirthear na hEorpa ar go leor bealaí. Trí é sin a chur san áireamh, is féidir linn míniú níos fearr a thabhairt ar an bhfáth a n-aimsíonn ritric chrua Phríomh-Aire na hUngáire in aghaidh eagraíochtaí neamhrialtasacha talamh síolrúcháin den sórt sin. San Ungáir, tá coincheap na n-eagraíochtaí neamhrialtasacha agus na gcumann neamhspleách óg agus múnla an iarthair go láidir. Dá bhrí sin, feictear go leor ENRanna bunaithe mar a allmhairítear dá bhrí sin ábhair eachtracha. Ina theannta sin, tá féiníomhá na ngníomhaithe baile fréamhaithe go domhain i smaointe na Frithpholaitíochta. I gcuid mhaith tíortha iarshláintiúla, tá an tríú hearnáil, mar a thugtar uirthi, thíos le blianta fada de mhímhuinín i leith aon chineál rannpháirtíochta sibhialta. Agus aghaidh á tabhairt ar shaincheisteanna reatha rannpháirtíochta agus daonlathaithe, ní mór na leagáidí sin a chur san áireamh. Tús leis sin tuiscint a fháil ar na difríochtaí idir téarmaíocht na sochaí sibhialta. Gan amhras, ní mór don AE cobhsaíocht agus neamhspleáchas ghníomhaithe na sochaí sibhialta a neartú, go háirithe a ndlíthíocht straitéiseach chun seasamh le Cearta an Duine. Ní mór don AE comhthéacsanna intíre a mheas ar bhealach níos fearr ina chuid beartas. Chuige sin, ní mór gníomhaithe áitiúla a chur san áireamh. Ní mór don Eoraip glacadh leis na toimhdí i lár an iarthair agus taighde comparáideach na sochaí sibhialta a chothú a bhfuil peirspictíochtaí fadtéarmacha ag baint leis.","hr":"Postojeće politike EU-a za jačanje civilnog društva temelje se na dugotrajnim pretpostavkama i iskustvima koje ne moraju nužno dijeliti sve države članice. Primjerice, povijest civilnog društva u zemljama zapadne i istočne Europe razlikuje se na mnogo načina. Uzimajući to u obzir, možemo bolje objasniti zašto oštra retorika mađarskog premijera protiv nevladinih organizacija nalazi tako plodno tlo za razmnožavanje. U Mađarskoj je koncept nevladinih organizacija i neovisnih udruga usporedivo mlad i snažno oblikovan zapadnim modelom. Stoga mnogi doživljavaju osnovane nevladine organizacije kao uvezene, stoga strane subjekte. Osim toga, slika o sebi domaćih aktera duboko je ukorijenjena u idejama Antipolitike. U mnogim postsovjetskim zemljama takozvani treći sektor pati od desetljeća kolektivnog nepovjerenja prema bilo kojem obliku građanskog angažmana. Pri rješavanju trenutačnih pitanja sudjelovanja i demokratizacije ta se ostavština moraju uzeti u obzir. To započinje razumijevanjem različitih konotacija terminologije civilnog društva. EU nesumnjivo treba ojačati stabilnost i neovisnost aktera civilnog društva, posebno njihovih strateških parnica za zaštitu ljudskih prava. EU u svojim politikama mora bolje razmotriti domaće kontekste. U tu je svrhu potrebno uključiti lokalne aktere. Europa se mora oprostiti od pretpostavki usmjerenih na zapadnjake i poticati komparativna istraživanja civilnog društva s dugoročnim perspektivama.","hu":"A civil társadalom megerősítésére irányuló jelenlegi uniós politikák hosszú távú vélelmeken és tapasztalatokon alapulnak, amelyeket nem feltétlenül osztanak meg minden tagállam. Például a nyugat- és kelet-európai országok civil társadalmának történetei sok tekintetben eltérnek egymástól. Ezt figyelembe véve jobban meg tudjuk magyarázni, hogy a magyar miniszterelnök nem kormányzati szervezetekkel szembeni kemény retorikája miért talál ilyen termékeny termesztőhelyet. Magyarországon a civil szervezetek és a független egyesületek koncepciója összehasonlíthatóan fiatal, és erősen formálja a nyugati modellt. Ezért sokan úgy érzékelik, hogy a létrehozott nem kormányzati szervezetek importáltak, ezért külföldi alanyok. Emellett a hazai szereplők önképe mélyen gyökerezik az Antipolitika eszméiben. Számos posztszovjet országban az úgynevezett harmadik szektort évtizedeken át tartó kollektív bizalmatlanság sújtja a polgári szerepvállalás bármely formájával szemben. A részvétel és a demokratizálódás jelenlegi kérdéseinek kezelésekor figyelembe kell venni ezeket a hagyatékokat. Ez azzal kezdődik, hogy megértjük a civil társadalom terminológiájának eltérő konnotációit. Kétségtelen, hogy az EU-nak meg kell erősítenie a civil társadalmi szereplők stabilitását és függetlenségét, különös tekintettel az emberi jogok védelme érdekében folytatott stratégiai pereskedésükre. Az EU-nak politikáiban jobban figyelembe kell vennie a belső összefüggéseket. Ehhez a helyi szereplőket is be kell vonni. Európának el kell búcsúznia a nyugat-centrikus feltételezésektől, és elő kell mozdítania a hosszú távú, összehasonlító civil társadalmi kutatást.","it":"Le attuali politiche dell'UE volte a rafforzare la società civile si basano su presunzioni ed esperienze durature che non sono necessariamente condivise da tutti gli Stati membri. Ad esempio, le storie della società civile nei paesi dell'Europa occidentale e orientale differiscono in molti modi. Considerando questo, possiamo spiegare meglio perché la dura retorica del primo ministro ungherese contro le ONG trova un terreno fertile di allevamento. In Ungheria, il concetto di ONG e associazioni indipendenti è relativamente giovane e fortemente plasmato dal modello occidentale. Pertanto, molti percepiscono le ONG consolidate come importate da soggetti stranieri. Inoltre, l'immagine di sé degli attori nazionali è profondamente radicata nelle idee dell'antipolitica. In molti paesi post-sovietici, il cosiddetto terzo settore soffre di decenni di sfiducia collettiva nei confronti di qualsiasi forma di impegno civile. Nell'affrontare le attuali questioni di partecipazione e democratizzazione, occorre tener conto di tali eredità. Ciò inizia con la comprensione delle diverse connotazioni della terminologia della società civile. Indubbiamente, l'UE deve rafforzare la stabilità e l'indipendenza degli attori della società civile, in particolare le loro controversie strategiche per difendere i diritti umani. L'UE deve considerare meglio i contesti interni nelle sue politiche. A tal fine è necessario coinvolgere gli attori locali. L'Europa deve dire addio alle presunzioni incentrate sull'Occidente e promuovere la ricerca comparativa della società civile con prospettive a lungo termine.","lt":"Dabartinė ES politika, kuria siekiama stiprinti pilietinę visuomenę, grindžiama ilgalaikėmis prielaidomis ir patirtimi, kuriomis nebūtinai dalijasi visos valstybės narės. Pavyzdžiui, Vakarų ir Rytų Europos šalių pilietinės visuomenės istorija daugeliu atžvilgių skiriasi. Atsižvelgdami į tai, galime geriau paaiškinti, kodėl Vengrijos ministro pirmininko griežta retorika prieš NVO randa tokią derlingą dirvą. Vengrijoje NVO ir nepriklausomų asociacijų sąvoka yra palyginti jauna ir stipriai formuojama pagal vakarietišką modelį. Todėl daugelis mano, kad įsteigtos NVO yra importuotos, taigi ir užsienio subjektai. Be to, vidaus veikėjų savivaizdis giliai įsišaknijusi antipolitikos idėjomis. Daugelyje posovietinių šalių vadinamasis trečiasis sektorius kenčia nuo dešimtmečius trukusio kolektyvinio nepasitikėjimo bet kokios formos pilietiniu dalyvavimu. Sprendžiant dabartines dalyvavimo ir demokratizacijos problemas, reikia atsižvelgti į šiuos palikimus. Pirmiausia reikia suprasti skirtingas pilietinės visuomenės terminijos konotacijas. Be abejo, ES turi stiprinti pilietinės visuomenės veikėjų stabilumą ir nepriklausomumą, visų pirma jų strateginį bylinėjimąsi, kad paremtų žmogaus teises. ES savo politikoje turi geriau atsižvelgti į vidaus aplinkybes. Tam reikia įtraukti vietos subjektus. Europa turi atsisveikinti su į vakarus orientuotomis prielaidomis ir skatinti lyginamuosius pilietinės visuomenės mokslinius tyrimus su ilgalaikėmis perspektyvomis.","lv":"Pašreizējā ES politika pilsoniskās sabiedrības stiprināšanai ir balstīta uz ilgstošiem pieņēmumiem un pieredzi, ar ko ne vienmēr dalās visās dalībvalstīs. Piemēram, pilsoniskās sabiedrības vēsture Rietumeiropas un Austrumeiropas valstīs daudzējādā ziņā atšķiras. Ņemot to vērā, mēs varam labāk izskaidrot, kāpēc Ungārijas premjerministra skarbā retorika pret NVO atrod tik auglīgu augsni. Ungārijā NVO un neatkarīgu apvienību koncepcija ir salīdzinoši jauna un spēcīgi veidota pēc rietumu modeļa. Tāpēc daudzi uzskata, ka pastāvošās NVO ir importētas, tāpēc ārvalstu subjekti. Turklāt vietējo dalībnieku paštēls ir dziļi iesakņojies Antipolitikas idejās. Daudzās postpadomju valstīs tā sauktais trešais sektors cieš no desmitiem gadu ilgas kolektīvās neuzticēšanās jebkāda veida pilsoniskai iesaistei. Risinot pašreizējos līdzdalības un demokratizācijas jautājumus, šie novēlējumi ir jāņem vērā. Tas sākas ar izpratni par pilsoniskās sabiedrības terminoloģijas atšķirīgajām konotācijām. Neapšaubāmi, ES ir jāstiprina pilsoniskās sabiedrības dalībnieku stabilitāte un neatkarība, jo īpaši to stratēģiskā tiesvedība cilvēktiesību aizstāvībai. ES savā politikā ir labāk jāņem vērā iekšzemes konteksts. Šajā nolūkā ir jāiesaista vietējie dalībnieki. Eiropai ir jāatvadās no Rietumiem vērstiem pieņēmumiem un jāveicina salīdzinošs pilsoniskās sabiedrības pētījums ar ilgtermiņa perspektīvām.","mt":"Il-politiki attwali tal-UE għat-tisħiħ tas-soċjetà ċivili huma bbażati fuq preżunzjonijiet u esperjenzi fit-tul li mhumiex neċessarjament kondiviżi mill-Istati Membri kollha. Pereżempju, l-istorja tas-soċjetà ċivili fil-pajjiżi tal-Ewropa tal-Punent u tal-Lvant hija differenti f’ħafna modi. Billi nikkunsidraw dan, nistgħu nispjegaw aħjar għaliex ir-retorika ħarxa tal-prim ministru Ungeriż kontra l-NGOs issib tali art fertili għat-tnissil. Fl-Ungerija, il-kunċett ta’ NGOs u assoċjazzjonijiet indipendenti huwa relattivament żgħir u msawwar b’mod qawwi mill-mudell tal-Punent. Għalhekk, ħafna jqisu lill-NGOs stabbiliti bħala importati bħala suġġetti barranin. Barra minn hekk, l-awtoimmaġni tal-atturi domestiċi għandha għeruq fondi fl-ideat tal-Antipolitika. F’ħafna pajjiżi post-Sovjetiċi, l-hekk imsejjaħ settur terz ibati minn għexieren ta’ snin ta’ nuqqas ta’ fiduċja kollettiva lejn kwalunkwe forma ta’ impenn ċivili. Meta jiġu indirizzati l-kwistjonijiet attwali ta’ parteċipazzjoni u demokratizzazzjoni, dawn il-legati għandhom jiġu kkunsidrati. Dan jibda bil-fehim tal-konnotazzjonijiet differenti tat-terminoloġija tas-soċjetà ċivili. Bla dubju, jeħtieġ li l-UE ssaħħaħ l-istabbiltà u l-indipendenza tal-atturi tas-soċjetà ċivili, b’mod partikolari l-litigazzjoni strateġika tagħhom biex jiddefendu d-Drittijiet tal-Bniedem. L-UE għandha tqis aħjar il-kuntesti domestiċi fil-politiki tagħha. Għal dan il-għan, jeħtieġ li jiġu inklużi l-atturi lokali. Jeħtieġ li l-Ewropa tgħid addizzjoni għal preżunzjonijiet ċċentrati fil-Punent u trawwem riċerka komparattiva tas-soċjetà ċivili b’perspettivi fit-tul.","nl":"Het huidige EU-beleid ter versterking van het maatschappelijk middenveld is gebaseerd op langdurige vermoedens en ervaringen die niet noodzakelijkerwijs door alle lidstaten worden gedeeld. Zo verschillen de geschiedenis van het maatschappelijk middenveld in West- en Oost-Europese landen op vele manieren. Door dit te overwegen, kunnen we beter uitleggen waarom de harde retoriek van de Hongaarse premier tegen ngo’s zo’n vruchtbare voedingsbodem vindt. In Hongarije is het concept van NGO’s en onafhankelijke verenigingen vergelijkbaar jong en sterk gevormd door het westerse model. Daarom zien velen gevestigde ngo’s als geïmporteerde, vandaar buitenlandse onderdanen. Bovendien is het zelfbeeld van binnenlandse actoren diep geworteld in de ideeën van Antipolitiek. In veel post-sovjetlanden lijdt de zogenaamde derde sector onder decennia van collectief wantrouwen ten aanzien van elke vorm van maatschappelijk engagement. Bij de aanpak van de huidige vraagstukken op het gebied van participatie en democratisering moet rekening worden gehouden met deze erfenissen. Dit begint met het begrijpen van de verschillende connotaties van de terminologie van het maatschappelijk middenveld. Ongetwijfeld moet de EU de stabiliteit en onafhankelijkheid van de actoren van het maatschappelijk middenveld versterken, met name hun strategische geschillen ter eerbiediging van de mensenrechten. De EU moet in haar beleid beter rekening houden met de binnenlandse context. Hiervoor moeten lokale actoren worden opgenomen. Europa moet afscheid nemen van West-centrische vermoedens en vergelijkend onderzoek van het maatschappelijk middenveld met langetermijnperspectieven bevorderen.","pl":"Obecna polityka UE na rzecz wzmocnienia społeczeństwa obywatelskiego opiera się na długoterminowych domniemaniach i doświadczeniach, które niekoniecznie są podzielane przez wszystkie państwa członkowskie. Na przykład historia społeczeństwa obywatelskiego w krajach Europy Zachodniej i Wschodniej różni się pod wieloma względami. Rozważając to, możemy lepiej wyjaśnić, dlaczego surowa retoryka węgierskiego premiera przeciwko organizacjom pozarządowym znalazła tak żyzny teren lęgowy. Na Węgrzech koncepcja organizacji pozarządowych i niezależnych stowarzyszeń jest porównywalnie młoda i silnie ukształtowana przez model zachodni. W związku z tym wiele z nich postrzega organizacje pozarządowe o ugruntowanej pozycji jako importowane stąd zagraniczne podmioty. Ponadto wizerunek podmiotów krajowych jest głęboko zakorzeniony w ideach antypolityki. W wielu krajach postsowieckich tak zwany sektor trzeci cierpi z powodu dziesięcioleci zbiorowej nieufności wobec jakiejkolwiek formy zaangażowania obywatelskiego. Przy rozwiązywaniu bieżących problemów związanych z uczestnictwem i demokratyzacją należy wziąć pod uwagę te zapisy. Zaczyna się to od zrozumienia różnych konotacji terminologii społeczeństwa obywatelskiego. Niewątpliwie UE musi wzmocnić stabilność i niezależność podmiotów społeczeństwa obywatelskiego, w szczególności ich strategiczne spory sądowe w celu ochrony praw człowieka. UE musi lepiej uwzględniać kontekst krajowy w swoich politykach. W tym celu należy uwzględnić podmioty lokalne. Europa musi pożegnać się z założeniami zachodnio-centrycznymi i wspierać porównawcze badania społeczeństwa obywatelskiego w perspektywie długoterminowej.","pt":"As atuais políticas da UE para reforçar a sociedade civil baseiam-se em presunções e experiências duradouras que não são necessariamente partilhadas por todos os Estados-Membros. Por exemplo, as histórias da sociedade civil nos países da Europa Ocidental e Oriental diferem de várias formas. Ao considerarmos isto, podemos explicar melhor por que razão a dura retórica do primeiro-ministro húngaro contra as ONG encontra um terreno fértil de reprodução. Na Hungria, o conceito de ONG e associações independentes é comparativamente jovem e fortemente moldado pelo modelo ocidental. Portanto, muitos percebem ONGs estabelecidas como importadas, portanto, sujeitos estrangeiros. Além disso, a autoimagem dos atores domésticos está profundamente enraizada nas ideias da Antipolítica. Em muitos países pós-soviéticos, o chamado terceiro setor sofre de décadas de desconfiança coletiva em relação a qualquer forma de envolvimento civil. Ao abordar as atuais questões de participação e democratização, estes legados têm de ser tidos em conta. Isto começa com a compreensão das diferentes conotações da terminologia da sociedade civil. Sem dúvida, a UE precisa de reforçar a estabilidade e a independência dos intervenientes da sociedade civil, em especial os seus litígios estratégicos para defender os direitos humanos. A UE deve considerar melhor os contextos internos nas suas políticas. Para tal, é necessário incluir os intervenientes locais. A Europa deve despedir-se das presunções centradas no Ocidente e promover a investigação comparativa da sociedade civil com perspetivas a longo prazo.","ro":"Politicile actuale ale UE de consolidare a societății civile se bazează pe prezumții și experiențe de lungă durată care nu sunt neapărat împărtășite de toate statele membre. De exemplu, istoria societății civile din țările din Europa de Vest și de Est diferă în multe privințe. Luând în considerare acest lucru, putem explica mai bine de ce retorica dură a prim-ministrului maghiar împotriva ONG-urilor găsește un astfel de teren fertil de reproducere. În Ungaria, conceptul de ONG-uri și asociații independente este relativ tânăr și puternic modelat de modelul occidental. Prin urmare, mulți percep ONG-urile consacrate ca fiind importate, prin urmare, subiecți străini. În plus, imaginea de sine a actorilor interni este adânc înrădăcinată în ideile antipolitice. În multe țări post-sovietice, așa-numitul sector terț suferă de zeci de ani de neîncredere colectivă față de orice formă de angajament civil. Atunci când se abordează chestiunile actuale legate de participare și democratizare, aceste moșteniri trebuie să fie luate în considerare. Aceasta începe cu înțelegerea diferitelor conotații ale terminologiei societății civile. Fără îndoială, UE trebuie să consolideze stabilitatea și independența actorilor societății civile, în special litigiile lor strategice în vederea respectării drepturilor omului. UE trebuie să ia în considerare mai bine contextele interne în politicile sale. În acest scop, trebuie incluși actorii locali. Europa trebuie să își ia rămas bun de la prezumțiile centrate pe vest și să promoveze cercetarea comparativă a societății civile cu perspective pe termen lung.","sk":"Súčasné politiky EÚ na posilnenie občianskej spoločnosti sú založené na dlhodobých domnienkach a skúsenostiach, ktoré nie sú nevyhnutne zdieľané všetkými členskými štátmi. Napríklad história občianskej spoločnosti v krajinách západnej a východnej Európy sa v mnohých ohľadoch líši. Ak to zvážime, môžeme lepšie vysvetliť, prečo tvrdá rétorika maďarského premiéra proti mimovládnym organizáciám považuje za úrodnú pôdu. V Maďarsku je koncepcia mimovládnych organizácií a nezávislých združení porovnateľne mladá a západný model silne formuje. Preto mnohí vnímajú etablované mimovládne organizácie ako dovážané, teda zahraničné subjekty. Okrem toho je self-obraz domácich aktérov hlboko zakorenený v myšlienkach antipolitiky. V mnohých posovietskych krajinách trpí takzvaný tretí sektor desaťročiami kolektívnej nedôvery voči akejkoľvek forme občianskej angažovanosti. Pri riešení súčasných otázok účasti a demokratizácie je potrebné zohľadniť tieto dedičstvo. Začína to pochopením rozdielnych konotácií terminológie občianskej spoločnosti. EÚ musí nepochybne posilniť stabilitu a nezávislosť aktérov občianskej spoločnosti, najmä ich strategických súdnych sporov v záujme dodržiavania ľudských práv. EÚ musí vo svojich politikách lepšie zvážiť domáci kontext. Na tento účel je potrebné zapojiť aj miestnych aktérov. Európa sa musí rozlúčiť s predpokladmi zameranými na západ a podporovať komparatívny výskum občianskej spoločnosti z dlhodobého hľadiska.","sl":"Sedanje politike EU za krepitev civilne družbe temeljijo na dolgotrajnih domnevah in izkušnjah, ki jih ne delijo nujno vse države članice. Na primer, zgodovina civilne družbe v državah zahodne in vzhodne Evrope se na različne načine razlikuje. Če upoštevamo to, lahko bolje pojasnimo, zakaj ostra retorika madžarskega predsednika vlade proti nevladnim organizacijam najde tako plodno gojišče. Na Madžarskem je koncept nevladnih organizacij in neodvisnih združenj primerljivo mlad in močno oblikovan z zahodnim modelom. Zato mnogi menijo, da so uveljavljene nevladne organizacije uvožene, zato tuji subjekti. Poleg tega je samopodoba domačih akterjev globoko zakoreninjena v idejah antipolitike. V številnih postsovjetskih državah tako imenovani tretji sektor trpi zaradi desetletja kolektivnega nezaupanja v kakršno koli obliko civilnega sodelovanja. Pri reševanju sedanjih vprašanj sodelovanja in demokratizacije je treba upoštevati te zapuščine. To se začne z razumevanjem različnih konotacij v terminologiji civilne družbe. EU mora nedvomno okrepiti stabilnost in neodvisnost akterjev civilne družbe, zlasti njihovih strateških sporov za spoštovanje človekovih pravic. EU mora v svojih politikah bolje upoštevati notranje razmere. V ta namen je treba vključiti lokalne akterje. Evropa se mora posloviti od zahodno usmerjenih domnev in spodbujati primerjalne raziskave civilne družbe z dolgoročnimi perspektivami.","sv":"EU:s nuvarande politik för att stärka det civila samhället bygger på långvariga antaganden och erfarenheter som inte nödvändigtvis delas av alla medlemsstater. Till exempel skiljer sig det civila samhällets historia i väst- och östeuropeiska länder på många sätt. Genom att överväga detta kan vi bättre förklara varför den ungerska premiärministerns hårda retorik mot icke-statliga organisationer finner en sådan bördig grogrund. I Ungern är begreppet icke-statliga organisationer och oberoende sammanslutningar jämförbart ungt och starkt formade av den västerländska modellen. Därför uppfattar många etablerade icke-statliga organisationer som importerade, vilket innebär utländska ämnen. Dessutom är självbilden av inhemska aktörer djupt rotad i Antipolitics idéer. I många länder efter Sovjetunionen lider den så kallade tredje sektorn av årtionden av kollektiv misstro mot alla former av civilt engagemang. När man tar itu med aktuella frågor om deltagande och demokratisering måste hänsyn tas till dessa arv. Detta börjar med att förstå de olika konnotationerna i det civila samhällets terminologi. Utan tvekan måste EU stärka stabiliteten och oberoendet för det civila samhällets aktörer, särskilt deras strategiska rättstvister för att upprätthålla de mänskliga rättigheterna. EU måste ta större hänsyn till de inhemska förhållandena i sin politik. Därför måste lokala aktörer inkluderas. Europa måste ta farväl av västcentrerade antaganden och främja jämförande forskning i det civila samhället på lång sikt."}},"title":{"en":"When civil society is considered a threat, we have to say goodbye to misleading presumptions - Daniela Neubacher","machine_translations":{"bg":"Когато гражданското общество се счита за заплаха, трябва да се сбогуваме с подвеждащите презумпции — Даниела Нойбахер","cs":"Když je občanská společnost považována za hrozbu, musíme se rozloučit s klamavými domněnkami – Daniela Neubacherová","da":"Når civilsamfundet betragtes som en trussel, må vi sige farvel til vildledende formodninger — Daniela Neubacher","de":"Wenn die Zivilgesellschaft als Bedrohung gilt, müssen wir uns von irreführenden Vermutungen verabschieden – Daniela Neubacher","el":"Όταν η κοινωνία των πολιτών θεωρείται απειλή, πρέπει να πούμε αντίο σε παραπλανητικά τεκμήρια — Daniela Neubacher","es":"Cuando la sociedad civil es considerada una amenaza, tenemos que despedirnos de presunciones engañosas — Daniela Neubacher","et":"Kui kodanikuühiskonda peetakse ohuks, peame jätma hüvasti eksitavate eeldustega – Daniela Neubacher","fi":"Kun kansalaisyhteiskuntaa pidetään uhkana, meidän on hyvästettävä harhaanjohtavat olettamukset – Daniela Neubacher","fr":"Lorsque la société civile est considérée comme une menace, nous devons dire adieu aux présomptions trompeuses — Daniela Neubacher","ga":"Nuair a mheastar gur bagairt í an tsochaí shibhialta, ní mór dúinn slán a fhágáil le toimhdí míthreoracha – Daniela Neubacher","hr":"Kada se civilno društvo smatra prijetnjom, moramo se oprostiti od obmanjujućih pretpostavki – Daniela Neubacher","hu":"Amikor a civil társadalmat fenyegetésnek tekintik, búcsút kell mondanunk a félrevezető vélelmektől – Daniela Neubacher","it":"Quando la società civile è considerata una minaccia, dobbiamo dire addio a presunzioni fuorvianti — Daniela Neubacher","lt":"Kai pilietinė visuomenė laikoma grėsme, turime atsisveikinti su klaidinančiomis prielaidomis – Daniela Neubacher","lv":"Kad pilsoniskā sabiedrība tiek uzskatīta par draudu, mums ir jāatvadās no maldinošiem pieņēmumiem — Daniela Neubacher","mt":"Meta s-soċjetà ċivili titqies bħala theddida, irridu ngħidu addiju għal preżunzjonijiet qarrieqa — Daniela Neubacher","nl":"Wanneer het maatschappelijk middenveld als een bedreiging wordt beschouwd, moeten we afscheid nemen van misleidende vermoedens — Daniela Neubacher","pl":"Kiedy społeczeństwo obywatelskie uznaje się za zagrożenie, musimy pożegnać się z mylącymi domniemaniami – Daniela Neubacher","pt":"Quando a sociedade civil é considerada uma ameaça, temos que dizer adeus a presunções enganosas — Daniela Neubacher","ro":"Când societatea civilă este considerată o amenințare, trebuie să ne luăm rămas bun de la prezumțiile înșelătoare – Daniela Neubacher","sk":"Keď sa občianska spoločnosť považuje za hrozbu, musíme sa rozlúčiť s zavádzajúcimi predpokladmi – Daniela Neubacherová","sl":"Ko civilna družba velja za grožnjo, se moramo posloviti od zavajajočih domnev – Daniela Neubacher","sv":"När det civila samhället betraktas som ett hot måste vi ta farväl av vilseledande antaganden – Daniela Neubacher"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×