Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: b26f8862e4164b07e5688dde4390e202959bf4459e90bfac6d7d18613e7fd644

Source: {"body":{"en":"The introduction of qualified majority voting in the European Council has been discussed and demanded by many European reformers for several years. One of the areas where the unanimity principle is particularly obstructive is the EU budget. It prevents that not enough money is being invested in future areas such as climate protection, digitalization, and the Erasmus+ education program. Rather, the two traditionally most important spending areas, agricultural policy and regional funding, are each defended by certain member states during the Multiannual financial framework negotiations. The vetoes of the Hungarian and Polish governments against the adoption of the EU financial package last November to prevent the linking of EU payments to the rule of law have also shown that reform is long overdue. Therefore, majority decisions in budget negotiations and a strong role for the European Parliament are needed to ensure a future-oriented budget and full compliance with European values in the future.\nA possible solution lies within the EU’s legal framework: The Lisbon Treaty introduced the \"passerelle clause\" in Article 48 (7) TEU. This allows the European Council to decide unanimously to move to qualified majority voting in a specific policy area without having to formally amend the Treaties. Article 312 (2) TFEU also mentions this possibility for the EU budget. By Anna Städtler","machine_translations":{"bg":"Въвеждането на гласуване с квалифицирано мнозинство в Европейския съвет се обсъжда и изисква от много европейски реформатори в продължение на няколко години. Една от областите, в които принципът на единодушие е особено възпрепятстващ, е бюджетът на ЕС. Тя предотвратява инвестирането на недостатъчно средства в бъдещи области като опазването на климата, цифровизацията и образователната програма „Еразъм+“. По-скоро двете традиционно най-важни разходни области – селскостопанската политика и регионалното финансиране, се защитават от някои държави членки по време на преговорите по многогодишната финансова рамка. Ветото на унгарското и полското правителство срещу приемането на финансовия пакет на ЕС през ноември миналата година за предотвратяване на обвързването на плащанията на ЕС с принципите на правовата държава също показа, че реформата е отдавна закъсняла. Ето защо са необходими решения с мнозинство в преговорите по бюджета и силна роля на Европейския парламент, за да се гарантира ориентиран към бъдещето бюджет и пълно спазване на европейските ценности в бъдеще. Възможно решение се съдържа в правната рамка на ЕС: Договорът от Лисабон въведе „клаузата за преход“ в член 48, параграф 7 от ДЕС. Това позволява на Европейския съвет да вземе единодушно решение за преминаване към гласуване с квалифицирано мнозинство в конкретна област на политиката, без да се налага официално изменение на Договорите. В член 312, параграф 2 от ДФЕС също се споменава тази възможност за бюджета на ЕС. От Anna Städtler","cs":"Zavedení hlasování kvalifikovanou většinou v Evropské radě bylo projednáno a požadováno mnoha evropskými reformátory již několik let. Jednou z oblastí, kde zásada jednomyslnosti obzvláště brání, je rozpočet EU. Brání tomu, aby do budoucích oblastí, jako je ochrana klimatu, digitalizace a vzdělávací program Erasmus+, nebylo investováno dostatek finančních prostředků. Obě tradičně nejdůležitější výdajové oblasti, zemědělská politika a regionální financování, jsou spíše některými členskými státy během jednání o víceletém finančním rámci obhajovány. Veta maďarské a polské vlády proti přijetí finančního balíčku EU v listopadu loňského roku, aby se zabránilo propojení plateb EU s právním státem, rovněž ukázaly, že reforma je již dávno zpožděná. K zajištění budoucího rozpočtu orientovaného na budoucnost a plného souladu s evropskými hodnotami jsou proto zapotřebí většinová rozhodnutí v jednáních o rozpočtu a silná úloha Evropského parlamentu. Možné řešení spočívá v právním rámci EU: Lisabonská smlouva zavedla „překlenovací ustanovení“ do čl. 48 odst. 7 SEU. Evropská rada tak může jednomyslně rozhodnout o přechodu k hlasování kvalifikovanou většinou v konkrétní oblasti politiky, aniž by musela formálně měnit Smlouvy. V čl. 312 odst. 2 SFEU se rovněž zmiňuje tato možnost pro rozpočet EU. Od tohoto Anna Städtlerová","da":"Indførelsen af kvalificeret flertal i Det Europæiske Råd har været drøftet og krævet af mange europæiske reformatorer i flere år. Et af de områder, hvor enstemmighedsprincippet er særlig obstruktivt, er EU-budgettet. Det forhindrer, at der ikke investeres nok penge på fremtidige områder som f.eks. klimabeskyttelse, digitalisering og Erasmus±uddannelsesprogrammet. I stedet forsvares de to traditionelt vigtigste udgiftsområder, landbrugspolitik og regional finansiering, af visse medlemsstater under forhandlingerne om den flerårige finansielle ramme. Den ungarske og den polske regerings vetoer mod vedtagelsen af EU's finansielle pakke i november sidste år for at forhindre, at EU's betalinger kædes sammen med retsstatsprincippet, har også vist, at reformen er forsinket for længst. Der er derfor behov for flertalsafgørelser i budgetforhandlingerne og en stærk rolle for Europa-Parlamentet for at sikre et fremtidsorienteret budget og fuld overensstemmelse med europæiske værdier i fremtiden. En mulig løsning ligger inden for EU's retlige rammer: Lissabontraktaten indførte \"passerellebestemmelsen\" i artikel 48, stk. 7, i TEU. Dette giver Det Europæiske Råd mulighed for enstemmigt at beslutte at gå over til afstemning med kvalificeret flertal på et specifikt politikområde uden formelt at ændre traktaterne. Artikel 312, stk. 2, i TEUF nævner også denne mulighed for EU-budgettet. Af Anna Städtler","de":"Die Einführung der Beschlussfassung mit qualifizierter Mehrheit im Europäischen Rat wurde von vielen europäischen Reformern seit mehreren Jahren erörtert und gefordert. Einer der Bereiche, in denen das Einstimmigkeitsprinzip besonders behindert ist, ist der EU-Haushalt. Dadurch wird verhindert, dass nicht genügend Geld in künftige Bereiche wie Klimaschutz, Digitalisierung und Erasmus±Bildungsprogramm investiert wird. Vielmehr werden die beiden traditionell wichtigsten Ausgabenbereiche, nämlich die Agrarpolitik und die regionale Finanzierung, von einigen Mitgliedstaaten während der Verhandlungen über den mehrjährigen Finanzrahmen verteidigt. Das Veto der ungarischen und polnischen Regierung gegen die Annahme des EU-Finanzpakets im vergangenen November, um die Verknüpfung von EU-Zahlungen mit der Rechtsstaatlichkeit zu verhindern, hat auch gezeigt, dass die Reform längst überfällig ist. Daher sind Mehrheitsbeschlüsse in Haushaltsverhandlungen und eine starke Rolle des Europäischen Parlaments erforderlich, um einen zukunftsorientierten Haushalt und die uneingeschränkte Einhaltung der europäischen Werte in der Zukunft sicherzustellen. Eine mögliche Lösung liegt im EU-Rechtsrahmen: Mit dem Vertrag von Lissabon wurde die „Überleitungsklausel“ in Artikel 48 Absatz 7 EUV eingeführt. Auf diese Weise kann der Europäische Rat einstimmig beschließen, in einem bestimmten Politikbereich die Beschlussfassung mit qualifizierter Mehrheit vorzunehmen, ohne die Verträge förmlich ändern zu müssen. In Artikel 312 Absatz 2 AEUV wird auch auf diese Möglichkeit für den EU-Haushalt hingewiesen. Von Anna Städtler","el":"Η καθιέρωση της ψηφοφορίας με ειδική πλειοψηφία στο Ευρωπαϊκό Συμβούλιο συζητείται και ζητείται από πολλούς Ευρωπαίους μεταρρυθμιστές εδώ και αρκετά χρόνια. Ένας από τους τομείς στους οποίους η αρχή της ομοφωνίας είναι ιδιαίτερα παρεμποδιστική είναι ο προϋπολογισμός της ΕΕ. Αποτρέπει το γεγονός ότι δεν επενδύονται αρκετά χρήματα σε μελλοντικούς τομείς όπως η προστασία του κλίματος, η ψηφιοποίηση και το εκπαιδευτικό πρόγραμμα Erasmus+. Αντιθέτως, οι δύο παραδοσιακά σημαντικότεροι τομείς δαπανών, η γεωργική πολιτική και η περιφερειακή χρηματοδότηση, υποστηρίζονται από ορισμένα κράτη μέλη κατά τη διάρκεια των διαπραγματεύσεων για το πολυετές δημοσιονομικό πλαίσιο. Τα βέτο των ουγγρικών και πολωνικών κυβερνήσεων κατά της έγκρισης της χρηματοδοτικής δέσμης της ΕΕ τον περασμένο Νοέμβριο για την πρόληψη της σύνδεσης των πληρωμών της ΕΕ με το κράτος δικαίου έδειξαν επίσης ότι η μεταρρύθμιση έχει καθυστερήσει πολύ. Ως εκ τούτου, απαιτούνται αποφάσεις πλειοψηφίας στις διαπραγματεύσεις για τον προϋπολογισμό και ισχυρός ρόλος για το Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο προκειμένου να διασφαλιστεί στο μέλλον ένας προϋπολογισμός προσανατολισμένος στο μέλλον και πλήρης συμμόρφωση με τις ευρωπαϊκές αξίες. Μια πιθανή λύση βρίσκεται στο νομικό πλαίσιο της ΕΕ: Η Συνθήκη της Λισαβόνας εισήγαγε τη «ρήτρα γέφυρας» στο άρθρο 48 παράγραφος 7 της ΣΕΕ. Αυτό επιτρέπει στο Ευρωπαϊκό Συμβούλιο να αποφασίσει ομόφωνα τη μετάβαση στην ψηφοφορία με ειδική πλειοψηφία σε έναν συγκεκριμένο τομέα πολιτικής χωρίς να χρειάζεται να τροποποιήσει επισήμως τις Συνθήκες. Το άρθρο 312 παράγραφος 2 της ΣΛΕΕ αναφέρει επίσης τη δυνατότητα αυτή για τον προϋπολογισμό της ΕΕ. Από την Anna Städtler","es":"La introducción de la votación por mayoría cualificada en el Consejo Europeo ha sido debatida y solicitada por muchos reformadores europeos desde hace varios años. Uno de los ámbitos en los que el principio de unanimidad es particularmente obstructivo es el presupuesto de la UE. Evita que no se invierta dinero suficiente en ámbitos futuros como la protección del clima, la digitalización y el programa de educación Erasmus+. Por el contrario, los dos ámbitos de gasto tradicionalmente más importantes, la política agrícola y la financiación regional, son defendidos por algunos Estados miembros durante las negociaciones sobre el marco financiero plurianual. Los vetos de los Gobiernos húngaro y polaco contra la adopción del paquete financiero de la UE en noviembre pasado para evitar la vinculación de los pagos de la UE al Estado de Derecho también han demostrado que la reforma está pendiente desde hace mucho tiempo. Por lo tanto, se necesitan decisiones mayoritarias en las negociaciones presupuestarias y un papel importante para el Parlamento Europeo para garantizar un presupuesto orientado al futuro y el pleno cumplimiento de los valores europeos en el futuro. Una posible solución reside en el marco jurídico de la UE: El Tratado de Lisboa introdujo la «cláusula pasarela» en el artículo 48, apartado 7, del TUE. Esto permite al Consejo Europeo decidir por unanimidad pasar a la votación por mayoría cualificada en un ámbito político específico sin tener que modificar formalmente los Tratados. El artículo 312, apartado 2, del TFUE también menciona esta posibilidad para el presupuesto de la UE. Por Anna Städtler","et":"Paljud Euroopa reformijad on juba aastaid arutanud ja nõudnud kvalifitseeritud häälteenamuse kehtestamist Euroopa Ülemkogus. Üks valdkondi, kus ühehäälsuse põhimõte on eriti takistav, on ELi eelarve. See takistab seda, et tulevastesse valdkondadesse, nagu kliimakaitse, digiüleminek ja Erasmus+ haridusprogramm, ei investeerita piisavalt raha. Pigem kaitsevad teatavad liikmesriigid mitmeaastase finantsraamistiku üle peetavatel läbirääkimistel kahte traditsiooniliselt kõige olulisemat kuluvaldkonda – põllumajanduspoliitikat ja piirkondlikku rahastamist. Ungari ja Poola valitsuste vetod eelmise aasta novembris vastu võetud ELi finantspaketile, et vältida ELi maksete sidumist õigusriigi põhimõttega, on samuti näidanud, et reformi on juba ammu hilinenud. Seetõttu on vaja enamikku otsuseid eelarveläbirääkimistel ja Euroopa Parlamendi tugevat rolli, et tagada tulevikus tulevikku suunatud eelarve ja Euroopa väärtuste täielik järgimine. Võimalik lahendus peitub ELi õigusraamistikus: Lissaboni lepinguga lisati Euroopa Liidu lepingu artikli 48 lõikesse 7 sillaklausel. See võimaldab Euroopa Ülemkogul ühehäälselt otsustada minna konkreetses poliitikavaldkonnas üle kvalifitseeritud häälteenamusega hääletamisele, ilma et oleks vaja aluslepinguid ametlikult muuta. ELi toimimise lepingu artikli 312 lõikes 2 mainitakse ka seda võimalust ELi eelarve puhul. Mille on esitanud Anna Städtler","fi":"Monet eurooppalaiset uudistajat ovat keskustelleet ja vaatineet määräenemmistöpäätösten käyttöönottoa Eurooppa-neuvostossa useiden vuosien ajan. Yksi niistä aloista, joilla yksimielisyysperiaate on erityisen haitallinen, on EU:n talousarvio. Se estää investoimasta liian vähän varoja tuleviin aloihin, kuten ilmastonsuojeluun, digitalisaatioon ja Erasmus±koulutusohjelmaan. Monivuotisesta rahoituskehyksestä käytävissä neuvotteluissa tietyt jäsenvaltiot puolustavat pikemminkin kahta perinteisesti tärkeintä menoalaa, maatalouspolitiikkaa ja alueellista rahoitusta. Unkarin ja Puolan hallitusten veto-oikeus EU:n rahoituspaketin hyväksymistä vastaan viime marraskuussa estää EU:n maksujen kytkemisen oikeusvaltioperiaatteeseen ovat myös osoittaneet, että uudistus on jo kauan myöhässä. Sen vuoksi tarvitaan enemmistöpäätöksiä talousarvioneuvotteluissa ja Euroopan parlamentin vahvaa roolia, jotta voidaan varmistaa tulevaisuuteen suuntautunut talousarvio ja eurooppalaisten arvojen täysimääräinen noudattaminen tulevaisuudessa. Mahdollinen ratkaisu on EU:n oikeudellisessa kehyksessä: Lissabonin sopimuksen 48 artiklan 7 kohtaan lisättiin siirtymälauseke. Näin Eurooppa-neuvosto voi yksimielisesti päättää siirtyä määräenemmistöpäätöksiin tietyllä politiikan alalla tarvitsematta muuttaa perussopimuksia virallisesti. SEUT-sopimuksen 312 artiklan 2 kohdassa mainitaan myös tämä mahdollisuus EU:n talousarvion osalta. Kirjoittanut Anna Städtler","fr":"L’introduction du vote à la majorité qualifiée au Conseil européen a été discutée et demandée par de nombreux réformateurs européens depuis plusieurs années. L’un des domaines où le principe de l’unanimité est particulièrement restrictif est le budget de l’UE. Elle empêche que l’on n’investisse pas suffisamment d’argent dans des domaines futurs tels que la protection du climat, la numérisation et le programme éducatif Erasmus+. Au contraire, les deux domaines de dépenses traditionnellement les plus importants, à savoir la politique agricole et le financement régional, sont chacun défendus par certains États membres au cours des négociations sur le cadre financier pluriannuel. Les vetos des gouvernements hongrois et polonais contre l’adoption du paquet financier de l’UE en novembre dernier afin d’empêcher l’établissement d’un lien entre les paiements de l’UE et l’état de droit ont également montré que des réformes étaient attendues depuis longtemps. Par conséquent, des décisions à la majorité dans les négociations budgétaires et un rôle important pour le Parlement européen sont nécessaires pour garantir un budget orienté vers l’avenir et le plein respect des valeurs européennes à l’avenir. Une solution possible se situe dans le cadre juridique de l’UE: Le traité de Lisbonne a introduit la «clause passerelle» à l’article 48, paragraphe 7, du traité UE. Cela permet au Conseil européen de décider à l’unanimité de passer au vote à la majorité qualifiée dans un domaine politique spécifique sans avoir à modifier formellement les traités. L’article 312, paragraphe 2, du TFUE mentionne également cette possibilité pour le budget de l’UE. Par Anna Städtler","ga":"Rinne go leor athchóiritheoirí Eorpacha plé ar thabhairt isteach na vótála trí thromlach cáilithe sa Chomhairle Eorpach le roinnt blianta anuas agus d’éiligh siad an méid sin. Tá buiséad an Aontais Eorpaigh ar cheann de na réimsí ina bhfuil bac ar leith ar phrionsabal na haontoilíochta. Cuireann sé cosc air nach bhfuil dóthain airgid á infheistiú i réimsí amach anseo amhail cosaint aeráide, digitiú, agus clár oideachais Erasmus+. Ina ionad sin, déanann Ballstáit áirithe an dá réimse caiteachais is tábhachtaí, an beartas talmhaíochta agus an maoiniú réigiúnach, a chosaint le linn na caibidlíochta faoin gcreat airgeadais ilbhliantúil. Léirigh crosadh rialtais na hUngáire agus na Polainne i gcoinne ghlacadh phacáiste airgeadais an AE i mí na Samhna seo caite chun cosc a chur ar íocaíochtaí AE a nascadh leis an smacht reachta, is léir freisin go bhfuil an t-athchóiriú i bhfad thar téarma. Dá bhrí sin, tá gá le cinntí tromlaigh i gcaibidlíochtaí buiséid agus ról láidir do Pharlaimint na hEorpa chun a áirithiú go mbeidh buiséad ann a bheidh dírithe ar an todhchaí agus go mbeidh luachanna Eorpacha á gcomhlíonadh go hiomlán amach anseo. Is féidir teacht ar réiteach laistigh de chreat dlíthiúil an Aontais Eorpaigh: Le Conradh Liospóin tugadh isteach an “clásal passerelle” in Airteagal 48(7) CAE. Leis sin, féadfaidh an Chomhairle Eorpach cinneadh d’aon toil a dhéanamh bogadh chuig vótáil trí thromlach cáilithe i réimse sonrach beartais gan a bheith uirthi na Conarthaí a leasú go foirmiúil. Luaitear an deis seo do bhuiséad an AE in Airteagal 312(2) CFAE freisin. Le Anna Städtler","hr":"Mnogi europski reformisti već nekoliko godina raspravljaju i zahtijevaju uvođenje glasovanja kvalificiranom većinom u Europsko vijeće. Proračun EU-a jedno je od područja u kojima načelo jednoglasnosti posebno ometa proračun EU-a. Time se sprječava ulaganje dovoljno novca u buduća područja kao što su zaštita klime, digitalizacija i obrazovni program Erasmus+. Umjesto toga, tijekom pregovora o višegodišnjem financijskom okviru, svaka dva tradicionalno najvažnija rashodovna područja, poljoprivredna politika i regionalno financiranje, štite određene države članice. Veto mađarske i poljske vlade na donošenje financijskog paketa EU-a u studenome prošle godine kako bi se spriječilo povezivanje plaćanja EU-a s vladavinom prava također je pokazao da je reforma odavno dospjela. Stoga su potrebne većinske odluke u pregovorima o proračunu i snažna uloga Europskog parlamenta kako bi se osigurao proračun usmjeren na budućnost i potpuna usklađenost s europskim vrijednostima u budućnosti. Moguće rješenje nalazi se u pravnom okviru EU-a: Ugovorom iz Lisabona uvedena je prijelazna klauzula u članku 48. stavku 7. UEU-a. Time se Europskom vijeću omogućuje da jednoglasno odluči prijeći na glasovanje kvalificiranom većinom u određenom području politike bez potrebe za formalnom izmjenom Ugovorâ. U članku 312. stavku 2. UFEU-a spominje se i ta mogućnost za proračun EU-a. Koju je podnijela Anna Städtler","hu":"A minősített többségi szavazás bevezetését az Európai Tanácsban évek óta számos európai reformátor megvitatta és kérte. Az egyik olyan terület, ahol az egyhangúság elve különösen akadályozza az uniós költségvetést. Megakadályozza, hogy ne fektessenek elegendő pénzt az olyan jövőbeli területekre, mint az éghajlatvédelem, a digitalizáció és az Erasmus+ oktatási program. A két hagyományosan legfontosabb kiadási területet, az agrárpolitikát és a regionális finanszírozást inkább egyes tagállamok védik a többéves pénzügyi keretről szóló tárgyalások során. A magyar és a lengyel kormánynak a tavaly novemberi uniós pénzügyi csomag elfogadása elleni vétójoga is azt mutatta, hogy a reform már régóta esedékes. Ezért a költségvetési tárgyalások során többségi döntésekre és az Európai Parlament határozott szerepére van szükség ahhoz, hogy a jövőben biztosítani lehessen a jövőorientált költségvetést és az európai értékeknek való teljes megfelelést. A lehetséges megoldás az uniós jogi kereten belül lehetséges: A Lisszaboni Szerződés bevezette az áthidaló klauzulát az EUSZ 48. cikkének (7) bekezdésébe. Ez lehetővé teszi az Európai Tanács számára, hogy egyhangúlag úgy határozzon, hogy egy adott szakpolitikai területen minősített többségi szavazásra tér át anélkül, hogy hivatalosan módosítania kellene a Szerződéseket. Az EUMSZ 312. cikkének (2) bekezdése szintén megemlíti ezt a lehetőséget az uniós költségvetés számára. Szerző: Anna Städtler","it":"L'introduzione del voto a maggioranza qualificata in seno al Consiglio europeo è stata discussa e richiesta da molti riformatori europei da diversi anni. Uno dei settori in cui il principio dell'unanimità è particolarmente ostrutivo è il bilancio dell'UE. Impedisce che non vengano investiti abbastanza fondi in settori futuri quali la protezione del clima, la digitalizzazione e il programma di istruzione Erasmus+. I due settori di spesa tradizionalmente più importanti, la politica agricola e i finanziamenti regionali, sono invece difesi da alcuni Stati membri durante i negoziati sul quadro finanziario pluriennale. Anche i veti dei governi ungherese e polacco contro l'adozione del pacchetto finanziario dell'UE lo scorso novembre per impedire il collegamento dei pagamenti dell'UE allo Stato di diritto hanno dimostrato che la riforma è attesa da tempo. Pertanto, le decisioni a maggioranza nei negoziati sul bilancio e un forte ruolo del Parlamento europeo sono necessarie per garantire un bilancio orientato al futuro e il pieno rispetto dei valori europei in futuro. Una possibile soluzione risiede nel quadro giuridico dell'UE: Il trattato di Lisbona ha introdotto la \"clausola passerella\" all'articolo 48, paragrafo 7, TUE. Ciò consente al Consiglio europeo di decidere all'unanimità di passare al voto a maggioranza qualificata in un determinato settore politico senza dover modificare formalmente i trattati. L'articolo 312, paragrafo 2, del TFUE menziona anche questa possibilità per il bilancio dell'UE. Di Anna Städtler","lt":"Daugelį metų daugelis Europos reformuotojų svarstė ir reikalavo kvalifikuotos balsų daugumos įvedimo Europos Vadovų Taryboje. Viena iš sričių, kuriose vienbalsiškumo principas ypač trukdo, yra ES biudžetas. Tai užkerta kelią tam, kad nepakankamai lėšų būtų investuojama į būsimas sritis, pavyzdžiui, klimato apsaugą, skaitmeninimą ir švietimo programą „Erasmus+“. Veikiau dvi tradiciškai svarbiausios išlaidų sritys – žemės ūkio politika ir regioninis finansavimas – yra ginamos tam tikrų valstybių narių derybų dėl daugiametės finansinės programos metu. Vengrijos ir Lenkijos vyriausybių vetavimas prieš praėjusių metų lapkričio mėn. priimtą ES finansinį paketą, kuriuo siekiama užkirsti kelią ES mokėjimų susiejimui su teisinės valstybės principu, taip pat parodė, kad reforma jau seniai pavėluota. Todėl, siekiant ateityje užtikrinti į ateitį orientuotą biudžetą ir visišką Europos vertybių laikymąsi, reikia priimti sprendimus dėl daugumos biudžeto derybose dėl biudžeto ir svaraus Europos Parlamento vaidmens. Galimas sprendimas priklauso nuo ES teisinės sistemos: Lisabonos sutartimi į ES sutarties 48 straipsnio 7 dalį įtraukta nuostata dėl pereigos. Taip Europos Vadovų Taryba gali vieningai nuspręsti pereiti prie balsavimo kvalifikuota balsų dauguma konkrečioje politikos srityje, oficialiai nekeisdama Sutarčių. SESV 312 straipsnio 2 dalyje taip pat minima ši ES biudžeto galimybė. Pateikė Anna Städtler","lv":"Daudzi Eiropas reformatori jau vairākus gadus ir apsprieduši un pieprasījuši kvalificēta vairākuma balsošanas ieviešanu Eiropadomē. Viena no jomām, kurā vienprātības princips ir īpaši traucējošs, ir ES budžets. Tas neļauj ieguldīt pietiekami daudz naudas tādās nākotnes jomās kā klimata aizsardzība, digitalizācija un Erasmus+ izglītības programma. Drīzāk, divas tradicionāli vissvarīgākās izdevumu jomas, lauksaimniecības politika un reģionālais finansējums, katru no tām aizstāv dažas dalībvalstis sarunās par daudzgadu finanšu shēmu. Ungārijas un Polijas valdību veto tiesības pret ES finanšu paketes pieņemšanu pagājušā gada novembrī, lai novērstu ES maksājumu sasaisti ar tiesiskumu, arī liecina, ka reforma jau sen ir vajadzīga. Tāpēc, lai nodrošinātu uz nākotni orientētu budžetu un pilnīgu atbilstību Eiropas vērtībām nākotnē, budžeta sarunās ir jāpieņem vairākuma lēmumi un Eiropas Parlamentam ir liela nozīme. Iespējamais risinājums ir saistīts ar ES tiesisko regulējumu: Ar Lisabonas līgumu LES 48. panta 7. punktā tika ieviesta “pārejas klauzula”. Tas ļauj Eiropadomei vienprātīgi nolemt pāriet uz kvalificēta vairākuma balsošanu konkrētā politikas jomā, oficiāli negrozot Līgumus. Šī iespēja attiecībā uz ES budžetu ir minēta arī LESD 312. panta 2. punktā. Anna Städtler","mt":"L-introduzzjoni ta’ votazzjoni b’maġġoranza kwalifikata fil-Kunsill Ewropew ġiet diskussa u mitluba minn ħafna riformisti Ewropej għal diversi snin. Wieħed mill-oqsma fejn il-prinċipju tal-unanimità huwa partikolarment ta’ xkiel huwa l-baġit tal-UE. Dan jipprevjeni li mhux qed jiġu investiti biżżejjed flus f’oqsma futuri bħall-protezzjoni tal-klima, id-diġitalizzazzjoni, u l-programm ta’ edukazzjoni Erasmus+. Minflok, iż-żewġ oqsma ta’ nfiq li tradizzjonalment huma l-aktar importanti, il-politika agrikola u l-finanzjament reġjonali, huma difiżi minn ċerti Stati Membri matul in-negozjati tal-qafas finanzjarju pluriennali. Il-veto tal-gvernijiet Ungeriżi u Pollakki kontra l-adozzjoni tal-pakkett finanzjarju tal-UE f’Novembru li għadda biex jiġi evitat li l-pagamenti tal-UE jintrabtu mal-istat tad-dritt urew ukoll li r-riforma ilha mistennija. Għalhekk, id-deċiżjonijiet tal-maġġoranza fin-negozjati tal-baġit u rwol b’saħħtu għall-Parlament Ewropew huma meħtieġa biex jiġi żgurat baġit orjentat lejn il-futur u konformità sħiħa mal-valuri Ewropej fil-futur. Soluzzjoni possibbli tinsab fi ħdan il-qafas legali tal-UE: It-Trattat ta’ Lisbona introduċa l-“klawżola passerelle” fl-Artikolu 48(7) tat-TUE. Dan jippermetti lill-Kunsill Ewropew jiddeċiedi unanimament li jgħaddi għal votazzjoni b’maġġoranza kwalifikata f’qasam ta’ politika speċifiku mingħajr ma jkollu għalfejn jemenda t-Trattati formalment. L-Artikolu 312 (2) TFUE jsemmi wkoll din il-possibbiltà għall-baġit tal-UE. Ta’ Anna Städtler","nl":"De invoering van stemming met gekwalificeerde meerderheid in de Europese Raad wordt al enkele jaren door veel Europese hervormers besproken en geëist. Een van de gebieden waarop het unanimiteitsbeginsel bijzonder hinderlijk is, is de EU-begroting. Het voorkomt dat er te weinig geld wordt geïnvesteerd in toekomstige gebieden zoals klimaatbescherming, digitalisering en het Erasmus±onderwijsprogramma. De twee van oudsher belangrijkste uitgaventerreinen, namelijk het landbouwbeleid en de regionale financiering, worden elk door bepaalde lidstaten tijdens de onderhandelingen over het meerjarig financieel kader verdedigd. De veto’s van de Hongaarse en Poolse regeringen tegen de goedkeuring van het financiële pakket van de EU in november jongstleden om te voorkomen dat de EU-betalingen aan de rechtsstaat worden gekoppeld, hebben ook laten zien dat hervormingen al lang hadden moeten plaatsvinden. Daarom zijn meerderheidsbesluiten in begrotingsonderhandelingen en een sterke rol voor het Europees Parlement nodig om te zorgen voor een toekomstgerichte begroting en volledige naleving van de Europese waarden in de toekomst. Een mogelijke oplossing ligt binnen het rechtskader van de EU: Het Verdrag van Lissabon introduceerde de „overbruggingsclausule” in artikel 48, lid 7, VEU. Hierdoor kan de Europese Raad met eenparigheid van stemmen besluiten over te gaan tot stemming met gekwalificeerde meerderheid op een specifiek beleidsterrein zonder dat hij de Verdragen formeel hoeft te wijzigen. In artikel 312, lid 2, VWEU wordt ook deze mogelijkheid voor de EU-begroting genoemd. Door Anna Städtler","pl":"Od kilku lat wielu europejskich reformatorów omawia i domaga się wprowadzenia głosowania większością kwalifikowaną w Radzie Europejskiej. Jednym z obszarów, w których zasada jednomyślności jest szczególnie uciążliwa, jest budżet UE. Zapobiega to inwestowaniu niewystarczających środków w przyszłe obszary, takie jak ochrona klimatu, cyfryzacja i program edukacyjny Erasmus+. Dwa tradycyjnie najważniejsze obszary wydatków - polityka rolna i finansowanie regionalne - są bronione przez niektóre państwa członkowskie podczas negocjacji w sprawie wieloletnich ram finansowych. Weta rządów Węgier i Polski przeciwko przyjęciu pakietu finansowego UE w listopadzie ubiegłego roku, aby zapobiec powiązaniu płatności UE z praworządnością, pokazały również, że reforma jest od dawna spóźniona. W związku z tym, aby zapewnić przyszłościowy budżet i pełną zgodność z europejskimi wartościami w przyszłości, konieczne są decyzje większości w negocjacjach budżetowych oraz silna rola Parlamentu Europejskiego. Możliwe rozwiązanie leży w ramach prawnych UE: Traktat lizboński wprowadził „klauzulę pomostową” w art. 48 ust. 7 TUE. Dzięki temu Rada Europejska może jednomyślnie podjąć decyzję o przejściu do głosowania większością kwalifikowaną w określonym obszarze polityki bez konieczności dokonywania formalnych zmian w Traktatach. W art. 312 ust. 2 TFUE wspomniano również o tej możliwości w odniesieniu do budżetu UE. Autor: Anna Städtler","pt":"A introdução da votação por maioria qualificada no Conselho Europeu tem sido debatida e solicitada por muitos reformadores europeus há vários anos. Um dos domínios em que o princípio da unanimidade é particularmente obstrutivo é o orçamento da UE. Evita que não sejam investidos fundos suficientes em domínios futuros como a proteção do clima, a digitalização e o programa de educação Erasmus+. Pelo contrário, os dois domínios de despesa tradicionalmente mais importantes, a política agrícola e o financiamento regional, são defendidos por alguns Estados-Membros durante as negociações do quadro financeiro plurianual. Os vetos dos governos húngaro e polaco contra a adoção do pacote financeiro da UE em novembro passado, a fim de evitar a ligação dos pagamentos da UE ao Estado de direito, também demonstraram que a reforma está há muito atrasada. Por conseguinte, são necessárias decisões por maioria nas negociações orçamentais e um forte papel para o Parlamento Europeu, a fim de assegurar um orçamento orientado para o futuro e a plena conformidade com os valores europeus no futuro. Uma solução possível encontra-se no quadro jurídico da UE: O Tratado de Lisboa introduziu a «cláusula-ponte» no artigo 48.º, n.º 7, do TUE. Tal permite ao Conselho Europeu decidir, por unanimidade, passar à votação por maioria qualificada num domínio político específico sem ter de alterar formalmente os Tratados. O artigo 312.º, n.º 2, do TFUE menciona igualmente esta possibilidade para o orçamento da UE. Por Anna Städtler","ro":"Introducerea votului cu majoritate calificată în Consiliul European a fost discutată și solicitată de mulți reformatori europeni timp de mai mulți ani. Unul dintre domeniile în care principiul unanimității este deosebit de obstructiv este bugetul UE. Aceasta împiedică investirea unor fonduri insuficiente în domenii viitoare, cum ar fi protecția climei, digitalizarea și programul educațional Erasmus+. Mai degrabă, cele două domenii de cheltuieli cele mai importante în mod tradițional, politica agricolă și finanțarea regională, sunt fiecare apărate de anumite state membre în cursul negocierilor privind cadrul financiar multianual. Dreptul de veto al guvernelor maghiar și polonez împotriva adoptării pachetului financiar al UE în luna noiembrie a anului trecut, pentru a preveni corelarea plăților UE cu statul de drept, au arătat, de asemenea, că reforma este așteptată de mult timp. Prin urmare, sunt necesare decizii majoritare în negocierile bugetare și un rol important pentru Parlamentul European pentru a asigura un buget orientat spre viitor și respectarea deplină a valorilor europene în viitor. O posibilă soluție se încadrează în cadrul juridic al UE: Tratatul de la Lisabona a introdus „clauza pasarelă” la articolul 48 alineatul (7) din TUE. Acest lucru permite Consiliului European să decidă în unanimitate să treacă la votul cu majoritate calificată într-un anumit domeniu de politică, fără a fi nevoie să modifice în mod oficial tratatele. Articolul 312 alineatul (2) din TFUE menționează, de asemenea, această posibilitate pentru bugetul UE. Adresată de Anna Städtler","sk":"Zavedenie hlasovania kvalifikovanou väčšinou v Európskej rade už niekoľko rokov prerokovali a požadovali mnohí európski reformátori. Jednou z oblastí, v ktorých je zásada jednomyseľnosti obzvlášť obštrukčná, je rozpočet EÚ. Zabraňuje tomu, aby sa do budúcich oblastí, ako je ochrana klímy, digitalizácia a vzdelávací program Erasmus+, neinvestovalo dostatok finančných prostriedkov. Skôr dve tradične najdôležitejšie oblasti výdavkov, poľnohospodárska politika a regionálne financovanie, obhajujú niektoré členské štáty počas rokovaní o viacročnom finančnom rámci. Právo veta maďarskej a poľskej vlády proti prijatiu finančného balíka EÚ v novembri minulého roka s cieľom zabrániť prepojeniu platieb EÚ so zásadami právneho štátu tiež ukázalo, že reforma sa má uskutočniť už dávno. Preto sú potrebné väčšinové rozhodnutia v rokovaniach o rozpočte a silná úloha Európskeho parlamentu, aby sa v budúcnosti zabezpečil rozpočet orientovaný na budúcnosť a plný súlad s európskymi hodnotami. Možné riešenie spočíva v právnom rámci EÚ: Lisabonskou zmluvou sa do článku 48 ods. 7 ZEÚ zaviedla „premosťovacia doložka“. To umožňuje Európskej rade jednomyseľne rozhodnúť o prechode na hlasovanie kvalifikovanou väčšinou v konkrétnej oblasti politiky bez toho, aby musela formálne meniť a dopĺňať zmluvy. V článku 312 ods. 2 ZFEÚ sa spomína aj táto možnosť pre rozpočet EÚ. Autor: Anna Städtler","sl":"O uvedbi glasovanja s kvalificirano večino v Evropskem svetu že več let razpravljajo in zahtevajo številni evropski reformatorji. Eno od področij, kjer je načelo soglasja še posebej ovirano, je proračun EU. Preprečuje vlaganje premalo denarja v prihodnja področja, kot so varstvo podnebja, digitalizacija in izobraževalni program Erasmus+. Namesto tega nekatere države članice med pogajanji o večletnem finančnem okviru zagovarjajo obe tradicionalno najpomembnejši področji porabe, in sicer kmetijsko politiko in regionalno financiranje. Tudi veto madžarske in poljske vlade proti sprejetju finančnega svežnja EU novembra lani, da bi preprečili povezovanje plačil EU s pravno državo, je pokazalo, da je reforma že zdavnaj potrebna. Zato so za zagotovitev v prihodnost usmerjenega proračuna in popolne skladnosti z evropskimi vrednotami potrebne večinske odločitve v pogajanjih o proračunu in močna vloga Evropskega parlamenta. Možna rešitev je v pravnem okviru EU: Lizbonska pogodba je v člen 48(7) PEU uvedla premostitveno klavzulo. To Evropskemu svetu omogoča, da soglasno odloči o prehodu na glasovanje s kvalificirano večino na določenem področju politike, ne da bi bilo treba formalno spremeniti Pogodbi. V členu 312(2) PDEU je omenjena tudi ta možnost za proračun EU. Avtor: Anna Städtler","sv":"Införandet av omröstning med kvalificerad majoritet i Europeiska rådet har diskuterats och krävts av många europeiska reformanter under flera år. Ett av de områden där principen om enhällighet är särskilt hämmande är EU:s budget. Det förhindrar att inte tillräckligt med pengar investeras i framtida områden som klimatskydd, digitalisering och utbildningsprogrammet Erasmus+. I stället försvaras de två traditionellt viktigaste utgiftsområdena, jordbrukspolitiken och regionalfinansieringen, av vissa medlemsstater under förhandlingarna om den fleråriga budgetramen. De ungerska och polska regeringarnas veto mot antagandet av EU:s finanspaket i november förra året för att förhindra att EU:s betalningar kopplas till rättsstatsprincipen har också visat att reformen borde ha genomförts för länge sedan. Därför behövs majoritetsbeslut i budgetförhandlingarna och en stark roll för Europaparlamentet för att säkerställa en framtidsinriktad budget och full överensstämmelse med europeiska värden i framtiden. En möjlig lösning ligger inom EU:s rättsliga ram: Genom Lissabonfördraget infördes övergångsklausulen i artikel 48.7 i EU-fördraget. Detta gör det möjligt för Europeiska rådet att enhälligt besluta att gå över till omröstning med kvalificerad majoritet inom ett visst politikområde utan att formellt behöva ändra fördragen. I artikel 312.2 i EUF-fördraget nämns också denna möjlighet för EU:s budget. Av Anna Städtler"}},"title":{"en":"The EU needs budget negotiations without veto rights","machine_translations":{"bg":"ЕС се нуждае от преговори по бюджета без право на вето","cs":"EU potřebuje jednání o rozpočtu bez práva veta","da":"EU har brug for budgetforhandlinger uden vetoret","de":"Die EU braucht Haushaltsverhandlungen ohne Vetorecht","el":"Η ΕΕ χρειάζεται διαπραγματεύσεις για τον προϋπολογισμό χωρίς δικαιώματα αρνησικυρίας","es":"La UE necesita negociaciones presupuestarias sin derecho de veto","et":"EL vajab läbirääkimisi eelarve üle ilma vetoõiguseta","fi":"EU tarvitsee budjettineuvotteluja ilman veto-oikeutta","fr":"L’UE a besoin de négociations budgétaires sans droit de veto","ga":"Tá idirbheartaíocht bhuiséadach gan cearta crosta de dhíth ar an AE","hr":"EU-u su potrebni pregovori o proračunu bez prava veta","hu":"Az EU-nak vétójog nélküli költségvetési tárgyalásokra van szüksége","it":"L'UE ha bisogno di negoziati sul bilancio senza diritto di veto","lt":"ES reikia derybų dėl biudžeto be veto teisių","lv":"ES ir vajadzīgas sarunas par budžetu bez veto tiesībām","mt":"L-UE teħtieġ negozjati dwar il-baġit mingħajr drittijiet ta’ veto","nl":"De EU heeft begrotingsonderhandelingen nodig zonder vetorechten","pl":"UE potrzebuje negocjacji budżetowych bez prawa weta","pt":"A UE precisa de negociações orçamentais sem direitos de veto","ro":"UE are nevoie de negocieri bugetare fără drept de veto","sk":"EÚ potrebuje rokovania o rozpočte bez práva veta","sl":"EU potrebuje pogajanja o proračunu brez pravice veta","sv":"EU behöver budgetförhandlingar utan vetorätt"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×