Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 7e3574d136bc05d143129d1af39ab981816a86fe02c0b819212e55709a7dcd09

Source: {"body":{"fr":"Depuis les années 80 (« I want my money back »), l’Union européenne est dotée d’un budget très modeste (environ 1% du produit intérieur brut cumulé des 27). S’agissant de financements qui retournent dans les pays à plus de 90% (politique agricole commune, politiques régionales, recherche, etc.), ce budget génère beaucoup d’effets positifs dans les différents territoires de l’UE (1,7% à 2% de PIB, avec le cofinancement), pour un coût qui reste minimal (1 café/jour/citoyen). C'est la “valeur ajoutée” européenne.\nTous les 7 ans, les Etats membres fixent les priorités du budget pluriannuel européen et se concentrent chacun sur la contribution respective de leur pays (le « juste retour »). Pourtant, ceux qui contribuent plus qu’ils ne reçoivent du point de vue comptable (Allemagne, Pays-Bas, Danemark, Suède) tirent les plus grands bénéfices (économiques) du marché unique, ce qui entraine une divergence croissante entre les pays. Dans le cadre de la lutte contre la fausse information diffusée sur l’UE, cette réalité devrait être communiquée aux citoyens.\nCela n’a rien d’impossible, avec l’aide du monde associatif et du Parlement européen. Car le débat budgétaire a trait à l’action européenne et aux biens communs qu’elle produit, qu’il s’agisse du climat, de la cohésion sociale et territoriale ou de la politique de santé commune. Ce débat est un véritable fondement de la démocratie européenne et les citoyens doivent en être informés et y être associés.","machine_translations":{"bg":"От 80-те години на миналия век насам („искам си парите обратно“) ЕС разполага с много малък бюджет (около 1 % от общия брутен вътрешен продукт на 27-те). Що се отнася до финансирането, което се връща в държавите на повече от 90 % (обща селскостопанска политика, регионални политики, научни изследвания и т.н.), този бюджет генерира много положителни ефекти в различните територии на ЕС (1,7 % до 2 % от БВП, със съфинансиране), като цената остава минимална (1 кафе на ден/гражданин). Това е европейската „добавена стойност“. На всеки 7 години държавите членки определят приоритети за европейския многогодишен бюджет и всяка от тях се съсредоточава върху съответния принос на своята страна („справедлива възвращаемост“). Въпреки това тези, които допринасят повече, отколкото получават от счетоводна гледна точка (Германия, Нидерландия, Дания, Швеция), извличат най-големи (икономически) ползи от единния пазар, което води до нарастващи различия между държавите. Като част от борбата срещу разпространяваната за ЕС невярна информация, тази реалност следва да бъде съобщена на гражданите. Това не е невъзможно с помощта на общността и на Европейския парламент. Бюджетният дебат засяга европейските действия и общите блага, които то произвежда, независимо дали става въпрос за климата, социалното и териториалното сближаване или общата здравна политика. Този дебат е истинска основа на европейската демокрация и гражданите трябва да бъдат информирани и да участват в него.","cs":"Od 80. let minulého století („Chci své peníze zpět“) má EU velmi malý rozpočet (přibližně 1 % celkového hrubého domácího produktu z 27 let). Pokud jde o financování, které se vrací do zemí ve výši více než 90 % (společná zemědělská politika, regionální politiky, výzkum atd.), má tento rozpočet na různých územích EU mnoho pozitivních účinků (1,7 % až 2 % HDP se spolufinancováním), a to za minimální náklady (1 káva/den/občan). Jedná se o evropskou „přidanou hodnotu“. Každých sedm let stanoví členské státy priority pro evropský víceletý rozpočet a každý se zaměřuje na příslušný příspěvek své země („spravedlivý návrat“). Ti, kteří přispívají více než z účetního hlediska (Německo, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko), však z jednotného trhu získávají největší (hospodářské) přínosy, což vede k rostoucím rozdílům mezi zeměmi. V rámci boje proti nepravdivým informacím o EU by tato skutečnost měla být sdělována občanům. S pomocí společenství a Evropského parlamentu to není nemožné. Rozprava o rozpočtu se týká evropské činnosti a společných statků, které vytváří, ať už se jedná o klima, sociální a územní soudržnost nebo společnou zdravotní politiku. Tato diskuse je skutečným základem evropské demokracie a občané do ní musí být informováni a zapojeni.","da":"Siden 1980'erne (\"Jeg vil have mine penge tilbage\") har EU haft et meget lille budget (ca. 1 % af det samlede bruttonationalprodukt for de 27). Med hensyn til finansiering, der vender tilbage til lande med over 90 % (fælles landbrugspolitik, regionalpolitik, forskning osv.), har dette budget mange positive virkninger i de forskellige EU-territorier (1,7 % til 2 % af BNP med samfinansiering) til en pris, der fortsat er minimal (1 kaffe/dag/borger). Dette er den europæiske \"merværdi\". Hvert syvende år fastsætter medlemsstaterne prioriteter for EU's flerårige budget og fokuserer hver især på deres lands respektive bidrag (\"den retfærdige tilbagevenden\"). De, der bidrager mere, end de modtager fra et regnskabsmæssigt synspunkt (Tyskland, Nederlandene, Danmark og Sverige), har imidlertid de største (økonomiske) fordele af det indre marked, hvilket fører til en voksende forskel mellem landene. Som led i bekæmpelsen af falske oplysninger, der formidles om EU, bør denne virkelighed formidles til borgerne. Det er ikke umuligt med hjælp fra samfundet og Europa-Parlamentet. Budgetdebatten vedrører EU's indsats og de fælles goder, den skaber, hvad enten det er klima, social og territorial samhørighed eller den fælles sundhedspolitik. Denne debat er et ægte fundament for det europæiske demokrati, og borgerne skal informeres og inddrages i det.","de":"Seit den 1980er Jahren („Ich will mein Geld zurück“) verfügt die EU über einen sehr geringen Haushalt (etwa 1 % des gesamten Bruttoinlandsprodukts der 27). Was die Mittel betrifft, die in Länder mit mehr als 90 % (gemeinsame Agrarpolitik, Regionalpolitik, Forschung usw.) zurückgekehrt werden, hat dieser Haushalt zahlreiche positive Auswirkungen auf die verschiedenen EU-Gebiete (1,7 % bis 2 % des BIP, mit Kofinanzierung) zu einem nach wie vor minimalen Kosten (1 Kaffee/Tag/Bürger). Dies ist der europäische Mehrwert. Alle sieben Jahre legten die Mitgliedstaaten Prioritäten für den mehrjährigen europäischen Haushalt fest und konzentrieren sich jeweils auf den jeweiligen Beitrag ihres Landes (die „gerechte Rückkehr“). Allerdings ziehen diejenigen, die mehr als aus buchhalterischer Sicht beitragen (Deutschland, Niederlande, Dänemark, Schweden), die größten (wirtschaftlichen) Vorteile aus dem Binnenmarkt, was zu einer zunehmenden Divergenz zwischen den Ländern führt. Im Rahmen der Bekämpfung falscher Informationen, die über die EU verbreitet werden, sollte diese Realität den Bürgern mitgeteilt werden. Dies ist mit Hilfe der Gemeinschaft und des Europäischen Parlaments nicht unmöglich. Die Haushaltsdebatte betrifft europäische Maßnahmen und die von ihm produzierten gemeinsamen Güter, sei es um Klima, sozialer und territorialer Zusammenhalt oder die gemeinsame Gesundheitspolitik. Diese Debatte ist ein wahres Fundament der europäischen Demokratie, und die Bürger müssen informiert und daran beteiligt werden.","el":"Από τη δεκαετία του 1980 («θέλω πίσω τα χρήματά μου»), η ΕΕ είχε πολύ μικρό προϋπολογισμό (περίπου 1 % του συνολικού ακαθάριστου εγχώριου προϊόντος των 27). Όσον αφορά τη χρηματοδότηση που επιστρέφει σε χώρες με ποσοστό άνω του 90 % (κοινή γεωργική πολιτική, περιφερειακές πολιτικές, έρευνα κ.λπ.), ο προϋπολογισμός αυτός παράγει πολλά θετικά αποτελέσματα στα διάφορα εδάφη της ΕΕ (1,7 % έως 2 % του ΑΕΠ, με συγχρηματοδότηση), με ελάχιστο κόστος (1 καφές/ημέρα/πολίτης). Αυτή είναι η ευρωπαϊκή «προστιθέμενη αξία». Κάθε 7 χρόνια, τα κράτη μέλη καθορίζουν προτεραιότητες για τον ευρωπαϊκό πολυετή προϋπολογισμό και το καθένα επικεντρώνεται στην αντίστοιχη συνεισφορά της χώρας τους («δίκαιη επιστροφή»). Ωστόσο, όσοι συνεισφέρουν περισσότερο από ό,τι λαμβάνουν από λογιστική άποψη (Γερμανία, Κάτω Χώρες, Δανία, Σουηδία) αποκομίζουν τα μεγαλύτερα (οικονομικά) οφέλη από την ενιαία αγορά, με αποτέλεσμα να αυξάνονται οι αποκλίσεις μεταξύ των χωρών. Στο πλαίσιο της καταπολέμησης των ψευδών πληροφοριών που διαδίδονται σχετικά με την ΕΕ, η πραγματικότητα αυτή θα πρέπει να γνωστοποιείται στους πολίτες. Αυτό δεν είναι αδύνατο, με τη βοήθεια της κοινότητας και του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου. Η συζήτηση για τον προϋπολογισμό αφορά την ευρωπαϊκή δράση και τα κοινά αγαθά που παράγει, είτε πρόκειται για το κλίμα, την κοινωνική και εδαφική συνοχή είτε για την κοινή πολιτική υγείας. Αυτή η συζήτηση αποτελεί πραγματικό θεμέλιο της ευρωπαϊκής δημοκρατίας και οι πολίτες πρέπει να ενημερώνονται και να συμμετέχουν σε αυτήν.","en":"Since the 1980s (‘I want my money back’), the EU has had a very small budget (about 1 % of the total gross domestic product of the 27). As regards funding that returns to countries at more than 90 % (common agricultural policy, regional policies, research, etc.), this budget generates many positive effects in the different EU territories (1.7 % to 2 % of GDP, with co-financing), at a cost that remains minimal (1 coffee/day/citizen). This is the European ‘added value’. Every 7 years, Member States set priorities for the European multiannual budget and each focus on the respective contribution of their country (the “just return”). However, those who contribute more than they receive from an accounting point of view (Germany, the Netherlands, Denmark, Sweden) derive the greatest (economic) benefits from the single market, leading to a growing divergence between countries. As part of the fight against false information disseminated about the EU, this reality should be communicated to citizens. This is not impossible, with the help of the community and the European Parliament. The budgetary debate concerns European action and the common goods it produces, whether it be climate, social and territorial cohesion or the common health policy. This debate is a true foundation of European democracy and citizens need to be informed and involved in it.","es":"Desde la década de 1980 («Quiero que me devuelvan el dinero»), la UE ha tenido un presupuesto muy pequeño (alrededor del 1 % del producto interior bruto total de los 27). Por lo que se refiere a la financiación que vuelve a los países en más del 90 % (política agrícola común, políticas regionales, investigación, etc.), este presupuesto genera muchos efectos positivos en los diferentes territorios de la UE (del 1,7 % al 2 % del PIB, con cofinanciación), a un coste que sigue siendo mínimo (1 café/día/ciudadano). Este es el «valor añadido» europeo. Cada siete años, los Estados miembros establecen prioridades para el presupuesto plurianual europeo y cada uno se centra en la contribución respectiva de su país (el «retorno justo»). Sin embargo, quienes contribuyen más de lo que reciben desde un punto de vista contable (Alemania, Países Bajos, Dinamarca y Suecia) obtienen los mayores beneficios (económicos) del mercado único, lo que da lugar a una creciente divergencia entre los países. Como parte de la lucha contra la información falsa difundida sobre la UE, esta realidad debe comunicarse a los ciudadanos. Esto no es imposible, con la ayuda de la comunidad y del Parlamento Europeo. El debate presupuestario se refiere a la acción europea y a los bienes comunes que produce, ya se trate de cohesión climática, social y territorial o de la política sanitaria común. Este debate es un verdadero fundamento de la democracia europea y los ciudadanos deben estar informados y participar en ella.","et":"Alates 1980. aastatest („Ma tahan oma raha tagasi“) on ELil olnud väga väike eelarve (umbes 1 % 27 liikmesriigi sisemajanduse koguproduktist). Mis puutub rahastamisse, mis naaseb riikidesse üle 90 % (ühine põllumajanduspoliitika, regionaalpoliitika, teadusuuringud jne), siis sellel eelarvel on palju positiivset mõju ELi eri territooriumidele (1,7-2 % SKPst koos kaasrahastamisega), kusjuures kulud on minimaalsed (1 kohvi päevas kodaniku kohta). See on Euroopa lisaväärtus. Iga seitsme aasta järel seavad liikmesriigid Euroopa mitmeaastase eelarve prioriteedid ja keskenduvad igaüks oma riigi vastavale panusele („õiglane tagasipöördumine“). Need, kes panustavad rohkem, kui nad raamatupidamise seisukohast saavad (Saksamaa, Madalmaad, Taani, Rootsi), saavad ühtsest turust suurimat (majanduslikku) kasu, mis toob kaasa suurenevad erinevused riikide vahel. ELi kohta levitatava valeteabe vastase võitluse raames tuleks see tegelikkus kodanikele teatavaks teha. Kogukonna ja Euroopa Parlamendi abiga ei ole see võimatu. Eelarvearutelu puudutab Euroopa tegevust ja selle ühiseid hüvesid, olgu see siis kliima, sotsiaalne ja territoriaalne ühtekuuluvus või ühine tervishoiupoliitika. See arutelu on Euroopa demokraatia tõeline alus ning kodanikke tuleb teavitada ja sellesse kaasata.","fi":"1980-luvulta lähtien (”Haluan rahani takaisin”) EU:n talousarvio on ollut hyvin pieni (noin 1 prosentti 27 jäsenvaltion bruttokansantuotteesta). Kun on kyse rahoituksesta, joka palautuu maihin yli 90 prosenttia (yhteinen maatalouspolitiikka, aluepolitiikka, tutkimus jne.), tällä talousarviolla on monia myönteisiä vaikutuksia EU:n eri alueilla (1,7-2 prosenttia bkt:stä yhteisrahoituksella) ja kustannukset pysyvät vähäisinä (1 kahvia/päivä/kansalaista kohti). Tämä on eurooppalainen lisäarvo. Jäsenvaltiot määrittävät joka seitsemäs vuosi EU:n monivuotisen talousarvion painopisteet ja keskittyvät kukin oman maansa maksuosuuteen (”oikeudenmukainen paluu”). Ne, jotka maksavat enemmän kuin mitä ne saavat kirjanpidosta (Saksa, Alankomaat, Tanska ja Ruotsi), saavat kuitenkin suurimmat (taloudelliset) hyödyt yhtenäismarkkinoista, mikä johtaa kasvavaan maiden välisiin eroihin. Osana eu:sta levitetyn väärän tiedon torjuntaa tästä todellisuudesta olisi tiedotettava kansalaisille. Tämä ei ole mahdotonta yhteisön ja Euroopan parlamentin avulla. Talousarviokeskustelu koskee EU:n toimia ja sen tuottamia yhteisiä hyödykkeitä, olipa kyse sitten ilmastosta, sosiaalisesta ja alueellisesta yhteenkuuluvuudesta tai yhteisestä terveyspolitiikasta. Tämä keskustelu on todellinen perusta eurooppalaiselle demokratialle, ja kansalaisten on saatava tietoa ja osallistuttava siihen.","ga":"Ó na 1980idí i leith (‘Is mian liom mo chuid airgid a fháil ar ais’), tá buiséad an-bheag ag an Aontas Eorpach (thart ar 1 % d’olltáirgeacht intíre iomlán 27). Maidir le cistiú a chuireann níos mó ná 90 % ar fáil do thíortha (comhbheartas talmhaíochta, beartais réigiúnacha, taighde, etc.), is iomaí tionchar dearfach a bhíonn ag an mbuiséad seo i gcríocha éagsúla an Aontais (1.7 % go 2 % den OTI, le cómhaoiniú), ar chostas íosta (1 caife/lá/saoránach). Is é seo an ‘breisluach’ Eorpach. Gach 7 bliana, leag na Ballstáit síos tosaíochtaí don bhuiséad ilbhliantúil Eorpach agus gach ceann acu dírithe ar ranníocaíocht a dtíre faoi seach (an “fhilleadh cóir”). Mar sin féin, iad siúd a thugann níos mó ná mar a thugann siad ó thaobh cuntasaíochta de (an Ghearmáin, an Ísiltír, an Danmhairg, an tSualainn) is mó a fhaigheann na tairbhí (eacnamaíocha) ón margadh aonair, rud a fhágann go bhfuil méadú ag teacht ar éagsúlacht idir thíortha. Mar chuid den chomhrac i gcoinne faisnéis bhréagach a scaipeadh faoi AE, ba cheart an fhírinne sin a chur in iúl do shaoránaigh. Níl sé sin dodhéanta, le cabhair ón bpobal agus ó Pharlaimint na hEorpa. Baineann an díospóireacht bhuiséadach le gníomhaíocht Eorpach agus leis na comhearraí a tháirgeann sí, bíodh sí ina comhtháthú aeráide, sóisialta agus críochach nó leis an gcomhbheartas sláinte. Is fíorbhunús í an díospóireacht sin do dhaonlathas na hEorpa agus ní mór saoránaigh a chur ar an eolas agus a bheith páirteach inti.","hr":"Od 1980-ih („želim povrat novca”) EU ima vrlo mali proračun (oko 1 % ukupnog bruto domaćeg proizvoda 27 država članica). Kad je riječ o financiranju koje se vraća zemljama s više od 90 % (zajednička poljoprivredna politika, regionalne politike, istraživanje itd.), taj proračun stvara brojne pozitivne učinke na različitim područjima EU-a (1,7 % do 2 % BDP-a, uz sufinanciranje), uz minimalne troškove (1 kava/dan/građanin). To je europska „dodana vrijednost”. Svakih sedam godina države članice određuju prioritete za europski višegodišnji proračun, a svaka se usredotočuje na doprinos svoje zemlje („pravedan povratak”). Međutim, oni koji doprinose više nego što primaju s računovodstvenog stajališta (Njemačka, Nizozemska, Danska, Švedska) ostvaruju najveće (gospodarske) koristi od jedinstvenog tržišta, što dovodi do sve većih razlika među zemljama. U okviru borbe protiv lažnih informacija o EU-u ta bi se stvarnost trebala priopćiti građanima. To nije nemoguće uz pomoć zajednice i Europskog parlamenta. Rasprava o proračunu odnosi se na europsko djelovanje i zajednička dobra koja ona proizvodi, bilo da je riječ o klimatskoj, socijalnoj i teritorijalnoj koheziji ili zajedničkoj zdravstvenoj politici. Ta je rasprava istinski temelj europske demokracije, a građane je potrebno informirati i uključiti u nju.","hu":"Az 1980-as évek óta („vissza akarom kapni a pénzemet”) az EU költségvetése nagyon alacsony (a 27 tagállam teljes bruttó hazai termékének mintegy 1 %-a). Ami az országok több mint 90 %-át kitevő finanszírozást (közös agrárpolitika, regionális politikák, kutatás stb.) illeti, ez a költségvetés számos pozitív hatást fejt ki a különböző uniós területeken (a GDP 1,7-2 %-a társfinanszírozással), amelynek költsége továbbra is minimális (1 kávé/nap/polgár). Ez az európai „hozzáadott érték”. A tagállamok hétévente meghatározzák az európai többéves költségvetés prioritásait, és mindegyikük saját országuk hozzájárulására összpontosít („a méltányos visszatérés”). Azok azonban, akik többet fizetnek, mint amennyit számviteli szempontból kapnak (Németország, Hollandia, Dánia, Svédország), az egységes piacból a legnagyobb (gazdasági) előnyöket élvezik, ami az országok közötti növekvő különbségekhez vezet. Az EU-val kapcsolatban terjesztett hamis információk elleni küzdelem részeként ezt a valóságot közölni kell a polgárokkal. Ez nem lehetetlen, a közösség és az Európai Parlament segítségével. A költségvetési vita az európai fellépésről és az általa előállított közös javakról szól, legyen szó az éghajlatról, a társadalmi és területi kohézióról vagy a közös egészségügyi politikáról. Ez a vita az európai demokrácia valódi alapja, és a polgárokat tájékoztatni kell és be kell vonni ebbe.","it":"A partire dagli anni'80 (\"Voglio indietro i miei soldi\"), l'UE dispone di un bilancio molto limitato (circa l'1 % del prodotto interno lordo totale dei 27). Per quanto riguarda i finanziamenti che ritornano ai paesi con più del 90 % (politica agricola comune, politiche regionali, ricerca, ecc.), questo bilancio genera molti effetti positivi nei diversi territori dell'UE (1,7 % – 2 % del PIL, con cofinanziamento), a un costo che rimane minimo (1 caffè/giorno/cittadino). Questo è il \"valore aggiunto\" europeo. Ogni sette anni gli Stati membri fissano le priorità per il bilancio pluriennale europeo e si concentrano sul rispettivo contributo del loro paese (il \"giusto ritorno\"). Tuttavia, coloro che contribuiscono più di quanto non ricevano dal punto di vista contabile (Germania, Paesi Bassi, Danimarca, Svezia) traggono i maggiori benefici (economici) dal mercato unico, determinando una crescente divergenza tra i paesi. Nell'ambito della lotta contro le informazioni false diffuse sull'UE, questa realtà dovrebbe essere comunicata ai cittadini. Ciò non è impossibile, con l'aiuto della comunità e del Parlamento europeo. Il dibattito sul bilancio riguarda l'azione europea e i beni comuni che essa produce, che si tratti di clima, coesione sociale e territoriale o politica sanitaria comune. Questo dibattito è un vero fondamento della democrazia europea e i cittadini devono essere informati e coinvolti.","lt":"Nuo devintojo dešimtmečio („Noriu susigrąžinti pinigus“) ES biudžetas buvo labai mažas (apie 1 proc. viso 27 valstybių narių bendrojo vidaus produkto). Kalbant apie finansavimą, kuris šalims grąžinamas daugiau kaip 90 proc. (bendra žemės ūkio politika, regioninė politika, moksliniai tyrimai ir kt.), šis biudžetas daro didelį teigiamą poveikį įvairiose ES teritorijose (1,7-2 proc. BVP, bendrai finansuojant), o išlaidos išlieka minimalios (1 kava/diena/pilietis). Tai Europos pridėtinė vertė. Kas septynerius metus valstybės narės nustato Europos daugiamečio biudžeto prioritetus ir kiekviena daugiausia dėmesio skiria atitinkamam savo šalies įnašui („teisingas grąžinimas“). Tačiau tie, kurie prisideda daugiau nei apskaitos požiūriu (Vokietija, Nyderlandai, Danija, Švedija), gauna didžiausią (ekonominę) naudą iš bendrosios rinkos, todėl didėja skirtumai tarp šalių. Kovojant su melaginga informacija apie ES, apie šią tikrovę turėtų būti pranešama piliečiams. Tai nėra neįmanoma, padedant bendruomenei ir Europos Parlamentui. Diskusijos dėl biudžeto yra susijusios su Europos veiksmais ir jų kuriamomis bendromis gėrybėmis, nesvarbu, ar tai būtų klimato, socialinė ir teritorinė sanglauda, ar bendra sveikatos politika. Šios diskusijos yra tikras Europos demokratijos pagrindas ir piliečiai turi būti į ją informuoti ir joje dalyvauti.","lv":"Kopš 20. gadsimta astoņdesmitajiem gadiem (“es vēlos atgūt savu naudu”) ES budžets ir bijis ļoti mazs (aptuveni 1 % no 27 valstu kopējā iekšzemes kopprodukta). Attiecībā uz finansējumu, kas valstīs atgriežas vairāk nekā 90 % apmērā (kopējā lauksaimniecības politika, reģionālā politika, pētniecība utt.), šis budžets rada daudzas pozitīvas sekas dažādās ES teritorijās (1,7-2 % no IKP, ar līdzfinansējumu), un izmaksas joprojām ir minimālas (1 kafija dienā/pilsonis). Tā ir Eiropas “pievienotā vērtība”. Reizi septiņos gados dalībvalstis nosaka Eiropas daudzgadu budžeta prioritātes un katra koncentrējas uz savas valsts attiecīgo ieguldījumu (“taisnīga atgriešanās”). Tomēr tie, kas iegulda vairāk, nekā saņem no grāmatvedības viedokļa (Vācija, Nīderlande, Dānija, Zviedrija), gūst vislielākos (ekonomiskos) ieguvumus no vienotā tirgus, izraisot arvien lielākas atšķirības starp valstīm. Kā daļu no cīņas pret nepatiesu informāciju, kas izplatīta par ES, šī realitāte būtu jādara zināma iedzīvotājiem. Tas nav neiespējami ar kopienas un Eiropas Parlamenta palīdzību. Debates par budžetu attiecas uz Eiropas rīcību un tās radītajiem kopējiem labumiem neatkarīgi no tā, vai tie ir klimata, sociālā un teritoriālā kohēzija vai kopējā veselības politika. Šīs debates ir patiess Eiropas demokrātijas pamats, un iedzīvotāji ir jāinformē un jāiesaista tajā.","mt":"Mit-tmeninijiet (‘Irrid flusi lura’), l-UE kellha baġit żgħir ħafna (madwar 1 % tal-prodott domestiku gross totali tas-27). Fir-rigward tal-finanzjament li jirritorna lejn il-pajjiżi b’aktar minn 90 % (il-politika agrikola komuni, il-politiki reġjonali, ir-riċerka, eċċ.), dan il-baġit jiġġenera ħafna effetti pożittivi fit-territorji differenti tal-UE (1.7 % sa 2 % tal-PDG, b’kofinanzjament), bi spiża li tibqa’ minima (kafè/jum/ċittadin). Dan huwa l-“valur miżjud” Ewropew. Kull seba’ snin, l-Istati Membri jistabbilixxu prijoritajiet għall-baġit pluriennali Ewropew u kull wieħed minnhom jiffoka fuq il-kontribuzzjoni rispettiva ta’ pajjiżhom (ir-“ritorn ġust”). Madankollu, dawk li jikkontribwixxu aktar milli jirċievu minn perspettiva ta’ kontabilità (il-Ġermanja, il-Pajjiżi l-Baxxi, id-Danimarka, l-Isvezja) jiksbu l-akbar benefiċċji (ekonomiċi) mis-suq uniku, li jwassal għal diverġenza dejjem tikber bejn il-pajjiżi. Bħala parti mill-ġlieda kontra l-informazzjoni falza mxerrda dwar l-UE, din ir-realtà għandha tiġi kkomunikata liċ-ċittadini. Dan mhuwiex impossibbli, bl-għajnuna tal-komunità u tal-Parlament Ewropew. Id-dibattitu baġitarju jikkonċerna l-azzjoni Ewropea u l-beni komuni li tipproduċi, kemm jekk ikunu l-klima, il-koeżjoni soċjali u territorjali jew il-politika komuni tas-saħħa. Dan id-dibattitu huwa pedament veru tad-demokrazija Ewropea u ċ-ċittadini jeħtieġ li jkunu infurmati u involuti fih.","nl":"Sinds de jaren tachtig („Ik wil mijn geld terug”) beschikte de EU over een zeer kleine begroting (ongeveer 1 % van het totale bruto binnenlands product van de 27). Wat betreft de financiering die naar landen terugkeert met meer dan 90 % (gemeenschappelijk landbouwbeleid, regionaal beleid, onderzoek, enz.), heeft deze begroting tal van positieve effecten in de verschillende EU-gebieden (1,7 % tot 2 % van het bbp, met cofinanciering), tegen een prijs die minimaal blijft (1 koffie/dag/burger). Dit is de Europese „toegevoegde waarde”. Om de zeven jaar stellen de lidstaten prioriteiten vast voor de Europese meerjarenbegroting en richten zij zich op de respectieve bijdrage van hun land (de „just return”). Degenen die meer bijdragen dan zij uit boekhoudkundig oogpunt (Duitsland, Nederland, Denemarken, Zweden) krijgen echter de grootste (economische) voordelen van de interne markt, wat leidt tot een groeiende divergentie tussen de landen. In het kader van de strijd tegen valse informatie die over de EU wordt verspreid, moet deze realiteit aan de burgers worden meegedeeld. Dit is niet onmogelijk, met de hulp van de gemeenschap en het Europees Parlement. Het begrotingsdebat heeft betrekking op de Europese actie en de gemeenschappelijke goederen die het voortbrengt, of het nu gaat om klimaat, sociale en territoriale samenhang of het gemeenschappelijk gezondheidsbeleid. Dit debat is een echte basis voor de Europese democratie en de burgers moeten worden geïnformeerd en erbij worden betrokken.","pl":"Od lat 80. („Chcę odzyskać moje pieniądze”) UE dysponuje bardzo niewielkim budżetem (około 1 % całkowitego produktu krajowego brutto z 27 państw członkowskich). Jeśli chodzi o finansowanie, które powróci do krajów na poziomie ponad 90 % (wspólna polityka rolna, polityka regionalna, badania naukowe itp.), budżet ten przynosi wiele pozytywnych skutków na różnych terytoriach UE (1,7-2 % PKB, przy współfinansowaniu), przy minimalnych kosztach (1 kawa/dzień/obywatel). Jest to europejska „wartość dodana”. Co 7 lat państwa członkowskie ustalają priorytety dla europejskiego budżetu wieloletniego, a każdy z nich koncentruje się na odpowiednim wkładzie swojego kraju („sprawiedliwy powrót”). Jednak ci, którzy wnoszą większy wkład niż otrzymują z księgowego punktu widzenia (Niemcy, Niderlandy, Dania, Szwecja), czerpią największe (gospodarcze) korzyści z jednolitego rynku, co prowadzi do rosnących rozbieżności między państwami. W ramach walki z nieprawdziwymi informacjami rozpowszechnianymi na temat UE, rzeczywistość ta powinna być przekazywana obywatelom. Nie jest to niemożliwe, z pomocą społeczności i Parlamentu Europejskiego. Debata budżetowa dotyczy działań europejskich i wytwarzanych przez nie wspólnych dóbr, niezależnie od tego, czy chodzi o klimat, spójność społeczną i terytorialną, czy wspólną politykę zdrowotną. Debata ta jest prawdziwym fundamentem europejskiej demokracji, a obywatele muszą być informowani i zaangażowani w tę debatę.","pt":"Desde os anos 80 («Quero o meu dinheiro de volta»), a UE tem um orçamento muito reduzido (cerca de 1 % do produto interno bruto total dos 27). No que diz respeito ao financiamento que regressa aos países em mais de 90 % (política agrícola comum, políticas regionais, investigação, etc.), este orçamento gera muitos efeitos positivos nos diferentes territórios da UE (1,7 % a 2 % do PIB, com cofinanciamento), a um custo que continua a ser mínimo (1 café/dia/cidadão). Trata-se do «valor acrescentado» europeu. De sete em sete anos, os Estados-Membros estabelecem prioridades para o orçamento plurianual europeu e centram-se na contribuição respetiva do seu país (o «regresso justo»). No entanto, aqueles que contribuem mais do que recebem do ponto de vista contabilístico (Alemanha, Países Baixos, Dinamarca, Suécia) obtêm os maiores benefícios (económicos) do mercado único, o que conduz a uma divergência crescente entre os países. No âmbito da luta contra as informações falsas divulgadas sobre a UE, esta realidade deve ser comunicada aos cidadãos. Isto não é impossível, com a ajuda da comunidade e do Parlamento Europeu. O debate orçamental diz respeito à ação europeia e aos bens comuns que produz, quer se trate do clima, da coesão social e territorial ou da política comum de saúde. Este debate é um verdadeiro alicerce da democracia europeia e os cidadãos devem ser informados e envolvidos.","ro":"Începând cu anii 1980 („Îmi vreau banii înapoi”), UE a avut un buget foarte mic (aproximativ 1 % din produsul intern brut total al celor 27 de state membre). În ceea ce privește finanțarea care revine țărilor cu peste 90 % (politica agricolă comună, politicile regionale, cercetarea etc.), acest buget generează multe efecte pozitive în diferitele teritorii ale UE (1,7 %-2 % din PIB, cu cofinanțare), la un cost care rămâne minim (1 cafea/zi/cetățean). Aceasta este „valoarea adăugată” europeană. O dată la 7 ani, statele membre stabilesc priorități pentru bugetul multianual european și fiecare se axează pe contribuția țării lor („just return”). Cu toate acestea, cei care contribuie mai mult decât primesc din punct de vedere contabil (Germania, Țările de Jos, Danemarca, Suedia) obțin cele mai mari beneficii (economice) de pe piața unică, ceea ce duce la o divergență tot mai mare între țări. Ca parte a luptei împotriva informațiilor false difuzate despre UE, această realitate ar trebui comunicată cetățenilor. Acest lucru nu este imposibil, cu ajutorul comunității și al Parlamentului European. Dezbaterea privind bugetul se referă la acțiunea europeană și la bunurile comune pe care le produce, fie că este vorba de climă, coeziune socială și teritorială sau politica comună în domeniul sănătății. Această dezbatere reprezintă o adevărată bază a democrației europene, iar cetățenii trebuie să fie informați și implicați în aceasta.","sk":"Od osemdesiatych rokov minulého storočia („chcem svoje peniaze späť“) mala EÚ veľmi malý rozpočet (približne 1 % celkového hrubého domáceho produktu z 27). Pokiaľ ide o financovanie, ktoré sa vracia do krajín vo výške viac ako 90 % (spoločná poľnohospodárska politika, regionálne politiky, výskum atď.), tento rozpočet má mnoho pozitívnych účinkov na rôznych územiach EÚ (1,7 % až 2 % HDP so spolufinancovaním), pričom náklady zostávajú minimálne (1 káva/deň/občan). Ide o európsku „pridanú hodnotu“. Každých sedem rokov členské štáty stanovujú priority pre európsky viacročný rozpočet a každý sa zameriava na príslušný príspevok svojej krajiny („spravodlivý návrat“). Tí, ktorí prispievajú viac, než dostávajú z účtovného hľadiska (Nemecko, Holandsko, Dánsko, Švédsko) však majú najväčší (hospodársky) prínos z jednotného trhu, čo vedie k rastúcim rozdielom medzi krajinami. V rámci boja proti nepravdivým informáciám o EÚ by sa táto skutočnosť mala oznámiť občanom. To nie je nemožné, s pomocou spoločenstva a Európskeho parlamentu. Diskusia o rozpočte sa týka európskych opatrení a spoločných statkov, ktoré vytvára, či už ide o klímu, sociálnu a územnú súdržnosť alebo spoločnú politiku v oblasti zdravia. Táto rozprava je skutočným základom európskej demokracie a občania musia byť informovaní a zapojení do nej.","sl":"Od osemdesetih let prejšnjega stoletja („želim nazaj svoj denar“) ima EU zelo majhen proračun (približno 1 % skupnega bruto domačega proizvoda 27 držav). Kar zadeva financiranje, ki državam vrne več kot 90 % (skupna kmetijska politika, regionalne politike, raziskave itd.), ima ta proračun številne pozitivne učinke na različnih ozemljih EU (1,7 % do 2 % BDP s sofinanciranjem), pri čemer stroški ostajajo minimalni (1 kava/dan/državljan). To je evropska „dodana vrednost“. Države članice vsakih sedem let določijo prednostne naloge za evropski večletni proračun in se osredotočijo na prispevek svoje države („pravična vrnitev“). Vendar imajo tisti, ki prispevajo več, kot z računovodskega vidika (Nemčija, Nizozemska, Danska, Švedska), največje (gospodarske) koristi od enotnega trga, kar povzroča vse večje razlike med državami. V okviru boja proti napačnim informacijam, ki se razširjajo o EU, bi bilo treba to realnost sporočiti državljanom. To ni nemogoče, s pomočjo skupnosti in Evropskega parlamenta. Razprava o proračunu zadeva evropske ukrepe in skupne dobrine, ki jih ustvarja, naj bo to podnebna, socialna in teritorialna kohezija ali skupna zdravstvena politika. Ta razprava je resnična podlaga evropske demokracije in državljani morajo biti obveščeni in vključeni v to razpravo.","sv":"Sedan 1980-talet (”Jag vill ha tillbaka mina pengar”) har EU haft en mycket liten budget (cirka 1 % av den totala bruttonationalprodukten för de 27). När det gäller finansiering som återgår till länder med mer än 90 % (den gemensamma jordbrukspolitiken, regionalpolitiken, forskningen osv.) ger denna budget många positiva effekter i EU:s olika territorier (1,7-2 % av BNP, med samfinansiering), till en kostnad som fortfarande är minimal (1 kaffe/dag/medborgare). Detta är det europeiska mervärdet. Vart sjunde år fastställer medlemsstaterna prioriteringar för EU:s fleråriga budget och var och en fokuserar på respektive lands bidrag (”rättvist återvändande”). De som bidrar mer än vad de får från redovisningssynpunkt (Tyskland, Nederländerna, Danmark och Sverige) har dock de största (ekonomiska) fördelarna med den inre marknaden, vilket leder till ökande skillnader mellan länderna. Som ett led i kampen mot falsk information som sprids om EU bör denna verklighet meddelas medborgarna. Detta är inte omöjligt, med hjälp av gemenskapen och Europaparlamentet. Budgetdebatten handlar om EU:s åtgärder och de gemensamma varor som den producerar, oavsett om det handlar om klimat, social och territoriell sammanhållning eller den gemensamma hälsopolitiken. Denna debatt är en verklig grund för den europeiska demokratin, och medborgarna måste informeras och involveras i den."}},"title":{"fr":"Le budget européen vaut bien un débat démocratique","machine_translations":{"bg":"Европейският бюджет си заслужава демократичен дебат","cs":"Evropský rozpočet stojí za demokratickou diskusi","da":"Det europæiske budget er en demokratisk debat værd","de":"Der europäische Haushalt ist eine demokratische Debatte wert","el":"Ο ευρωπαϊκός προϋπολογισμός αξίζει έναν δημοκρατικό διάλογο","en":"The European budget is worth a democratic debate","es":"El presupuesto europeo merece un debate democrático","et":"Euroopa eelarve on väärt demokraatlikku arutelu","fi":"EU:n talousarvio on demokraattisen keskustelun arvoinen","ga":"Is fiú díospóireacht dhaonlathach a bheith sa bhuiséad Eorpach","hr":"Europski proračun vrijedan je demokratske rasprave","hu":"Az európai költségvetés demokratikus vitát érdemel","it":"Il bilancio europeo merita un dibattito democratico","lt":"Europos biudžetas vertas demokratinių diskusijų","lv":"Eiropas budžets ir vērts demokrātiskas debates","mt":"Il-baġit Ewropew jistħoqqlu dibattitu demokratiku","nl":"De Europese begroting is een democratisch debat waard","pl":"Budżet europejski jest warty demokratycznej debaty","pt":"O orçamento europeu merece um debate democrático","ro":"Bugetul european merită o dezbatere democratică","sk":"Európsky rozpočet stojí za demokratickú diskusiu","sl":"Evropski proračun je vreden demokratične razprave","sv":"EU:s budget är värd en demokratisk debatt"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×