Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 3b129be93f854ac97276271a3e6288374a313d8dfd4a4b3318bf2bfbea8158dc

Source: {"body":{"en":"It is arguably accepted that the European Union is facing a democratic deficit. While the latest European elections of 2019 proved to have the highest turnout over the last years, these elections are still organized under national conditions - second-order elections - which translates into national parties competing for seats at the European Parliament (EP), as well as electoral campaigns and their content reflect more national than European issues. We need to attribute a bigger role to the European political parties (or Europarties) during these elections. In party politics, they are the only political organizations that can act outside the EP (the EP groups only act on behalf of the institution). Currently, the Europarties are merely a federation of national parties that organize and coordinate national party activity at the EU level, hence some scholars consider them as \"umbrella organizations\" of national parties. To develop party politics in the EU level is to evolve its democratic institutional settings. Political parties are the cornerstone of citizen interest representation in a representative democracy. The EU needs to develop a more political-jurisdictional political system and less technocratic. An evolution of the Spitzenkandidaten process, that was adopted twice (and failed in the second try), is required. In 2018, there was the discussion of transnational lists. However, transnational lists are, practically, useless without a strong party system at the EU level.","machine_translations":{"bg":"Безспорно е прието, че Европейският съюз е изправен пред демократичен дефицит. Въпреки че последните избори за Европейски парламент през 2019 г. се оказаха с най-висока избирателна активност през последните години, тези избори все още се организират при национални условия – избори от втори ред – което означава, че националните партии се състезават за места в Европейския парламент (ЕП), както и предизборните кампании и тяхното съдържание отразява повече национални, отколкото европейски въпроси. Трябва да придадем по-голяма роля на европейските политически партии (или европартиите) по време на тези избори. В партийната политика те са единствените политически организации, които могат да действат извън ЕП (групите на ЕП действат само от името на институцията). Понастоящем европартиите са само федерация от национални партии, които организират и координират националните партийни дейности на равнище ЕС, поради което някои учени ги считат за „рамкови организации“ на националните партии. Развитието на партийната политика на равнище ЕС означава да се развие демократичната институционална среда. Политическите партии са крайъгълният камък на представителното представителство на интересите на гражданите в представителната демокрация. ЕС трябва да разработи по-политическо-юрисдикционна политическа система и по-малко технократична. Необходима е еволюция на процеса Spitzenkandidaten, който беше приет два пъти (и се провали при втория опит). През 2018 г. бяха обсъдени транснационалните списъци. Транснационалните списъци обаче са практически безполезни без силна партийна система на равнище ЕС.","cs":"Je pravděpodobné, že Evropská unie čelí demokratickému deficitu. Zatímco se poslední volby do Evropského parlamentu v roce 2019 ukázaly jako nejvyšší volební účast v posledních letech, tyto volby jsou stále pořádány za vnitrostátních podmínek (volby druhého řádu), což se promítá do vnitrostátních stran soutěžících o křesla v Evropském parlamentu (EP), a volební kampaně a jejich obsah odrážejí více vnitrostátních než evropských otázek. Během těchto voleb musíme přisoudit větší úlohu evropským politickým stranám (nebo Europarties). V politice politických stran jsou jedinými politickými organizacemi, které mohou jednat mimo EP (skupiny EP jednají pouze jménem instituce). V současné době jsou Europarties pouze federací vnitrostátních stran, které organizují a koordinují činnost národních stran na úrovni EU, a proto je někteří učenci považují za „zastřešující organizace“ národních stran. Rozvíjet politiku politických stran na úrovni EU znamená rozvíjet své demokratické institucionální prostředí. Politické strany jsou základním kamenem zastupování zájmů občanů v zastupitelské demokracii. EU musí vytvořit politický systém více politicko-jurisdikativní a méně technokratický. Vyžaduje se vývoj procesu vedoucích kandidátů, který byl přijat dvakrát (a ve druhém pokusu selhal). V roce 2018 proběhla diskuse o nadnárodních seznamech. Nadnárodní seznamy jsou však prakticky k ničemu bez silného stranického systému na úrovni EU.","da":"Det er uden tvivl accepteret, at Den Europæiske Union står over for et demokratisk underskud. Selv om det seneste valg til Europa-Parlamentet i 2019 viste sig at have den højeste valgdeltagelse i de seneste år, afholdes disse valg stadig under nationale forhold – andenordensvalg – hvilket udmønter sig i nationale partier, der konkurrerer om mandater i Europa-Parlamentet (EP), samt valgkampagner, og deres indhold afspejler mere nationale spørgsmål end europæiske spørgsmål. Vi er nødt til at tildele de europæiske politiske partier (eller Europarties) en større rolle under disse valg. I partipolitik er de de eneste politiske organisationer, der kan handle uden for Europa-Parlamentet (EP-grupperne handler kun på institutionens vegne). I øjeblikket er Europarties blot en sammenslutning af nationale partier, der organiserer og koordinerer nationale partiaktiviteter på EU-plan, og derfor betragter nogle forskere dem som \"paraplyorganisationer\" for nationale partier. At udvikle partipolitik på EU-plan er at udvikle de demokratiske institutionelle rammer. Politiske partier er hjørnestenen i borgernes interesserepræsentation i et repræsentativt demokrati. EU er nødt til at udvikle et mere politisk-jurisdiktuelt system og mindre teknokratisk. En udvikling af Spitzenkandidaten processen, der blev vedtaget to gange (og mislykkedes i anden forsøg), er påkrævet. I 2018 blev der drøftet tværnationale lister. Tværnationale lister er imidlertid praktisk talt ubrugelige uden et stærkt partisystem på EU-plan.","de":"Es wird wohl akzeptiert, dass die Europäische Union mit einem demokratischen Defizit konfrontiert ist. Während sich die letzten Europawahlen im Jahr 2019 als die höchste Wahlbeteiligung in den letzten Jahren erwiesen haben, werden diese Wahlen nach wie vor unter nationalen Bedingungen – Wahlen zweiter Ordnung – organisiert, was zu nationalen Parteien führt, die um Sitze im Europäischen Parlament (EP) konkurrieren, sowie Wahlkampagnen und deren Inhalt spiegeln mehr nationale als europäische Themen wider. Wir müssen den europäischen politischen Parteien (oder Europarties) während dieser Wahlen eine größere Rolle zukommen lassen. In der Parteipolitik sind sie die einzigen politischen Organisationen, die außerhalb des EP tätig werden können (die EP-Fraktionen handeln nur im Namen der Institution). Derzeit sind die Europarties lediglich eine Vereinigung nationaler Parteien, die nationale Parteiaktivitäten auf EU-Ebene organisieren und koordinieren, weshalb einige Wissenschaftler sie als „Schnellorganisationen“ nationaler Parteien betrachten. Die Entwicklung der Parteipolitik auf EU-Ebene ist die Weiterentwicklung ihrer demokratischen institutionellen Rahmenbedingungen. Politische Parteien sind der Eckpfeiler der Vertretung der Bürgerinteressen in einer repräsentativen Demokratie. Die EU muss ein politisches und technokratischeres politisches System entwickeln. Eine Weiterentwicklung des Spitzenkandidaten-Prozesses, der zweimal angenommen wurde (und im zweiten Versuch gescheitert wurde), ist erforderlich. Im Jahr 2018 wurde über transnationale Listen diskutiert. Transnationale Listen sind jedoch praktisch nutzlos ohne ein starkes Parteisystem auf EU-Ebene.","el":"Είναι αναμφισβήτητα αποδεκτό ότι η Ευρωπαϊκή Ένωση αντιμετωπίζει δημοκρατικό έλλειμμα. Ενώ οι τελευταίες ευρωπαϊκές εκλογές του 2019 αποδείχθηκαν μεν το υψηλότερο ποσοστό συμμετοχής τα τελευταία χρόνια, οι εκλογές αυτές εξακολουθούν να διοργανώνονται υπό εθνικές συνθήκες – εκλογές δεύτερης τάξης – οι οποίες μεταφράζονται σε εθνικά κόμματα που ανταγωνίζονται για τις έδρες στο Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο (ΕΚ), καθώς και προεκλογικές εκστρατείες και το περιεχόμενό τους αντικατοπτρίζει περισσότερα εθνικά παρά ευρωπαϊκά ζητήματα. Πρέπει να αποδώσουμε μεγαλύτερο ρόλο στα ευρωπαϊκά πολιτικά κόμματα (ή στα ευρωκομματικά κόμματα) κατά τη διάρκεια αυτών των εκλογών. Στην κομματική πολιτική, είναι οι μόνες πολιτικές οργανώσεις που μπορούν να ενεργούν εκτός του ΕΚ (οι ομάδες του ΕΚ ενεργούν μόνο για λογαριασμό του θεσμικού οργάνου). Επί του παρόντος, τα Europarties είναι απλώς μια ομοσπονδία εθνικών κομμάτων που οργανώνουν και συντονίζουν τη δραστηριότητα των εθνικών κομμάτων σε επίπεδο ΕΕ και, ως εκ τούτου, ορισμένοι μελετητές τα θεωρούν «ομπρέλα» των εθνικών κομμάτων. Η ανάπτυξη της κομματικής πολιτικής σε επίπεδο ΕΕ είναι η εξέλιξη του δημοκρατικού θεσμικού πλαισίου της. Τα πολιτικά κόμματα αποτελούν τον ακρογωνιαίο λίθο της εκπροσώπησης των συμφερόντων των πολιτών σε μια αντιπροσωπευτική δημοκρατία. Η ΕΕ πρέπει να αναπτύξει ένα πολιτικό και λιγότερο τεχνοκρατικό σύστημα πολιτικής δικαιοδοσίας. Απαιτείται μια εξέλιξη της διαδικασίας των Spitzenkandidaten, η οποία υιοθετήθηκε δύο φορές (και απέτυχε στη δεύτερη προσπάθεια). Το 2018 διεξήχθη συζήτηση για υπερεθνικούς καταλόγους. Ωστόσο, τα υπερεθνικά ψηφοδέλτια είναι πρακτικά άχρηστα χωρίς ένα ισχυρό κομματικό σύστημα σε επίπεδο ΕΕ.","es":"Se puede decir que se acepta que la Unión Europea se enfrenta a un déficit democrático. Si bien las últimas elecciones europeas de 2019 demostraron tener la mayor participación en los últimos años, estas elecciones siguen estando organizadas en condiciones nacionales —elecciones de segundo orden- que se traducen en partidos nacionales que compiten por escaños en el Parlamento Europeo (PE), así como campañas electorales y su contenido reflejan más cuestiones nacionales que europeas. Debemos atribuir un papel más importante a los partidos políticos europeos (o Europarties) durante estas elecciones. En la política de partidos, son las únicas organizaciones políticas que pueden actuar fuera del PE (los grupos del PE solo actúan en nombre de la institución). En la actualidad, los Europarties son simplemente una federación de partidos nacionales que organizan y coordinan la actividad de los partidos nacionales a escala de la UE, por lo que algunos académicos los consideran como «organizaciones generales» de los partidos nacionales. Desarrollar la política de partidos a nivel de la UE es evolucionar su entorno institucional democrático. Los partidos políticos son la piedra angular de la representación del interés ciudadano en una democracia representativa. La UE necesita desarrollar un sistema político más político-jurisdiccional y menos tecnocrático. Se requiere una evolución del proceso de Spitzenkandidaten, que fue adoptado dos veces (y fallado en el segundo intento). En 2018, se debatió sobre las listas transnacionales. Sin embargo, las listas transnacionales son prácticamente inútiles sin un sólido sistema de partidos a escala de la UE.","et":"Väidetakse, et Euroopa Liit seisab silmitsi demokraatia defitsiidiga. Kuigi viimased 2019. aasta Euroopa Parlamendi valimised osutusid viimaste aastate suurimaks valimisaktiivsuseks, korraldatakse neid endiselt riiklikel tingimustel (teise astme valimised), mis tähendab, et liikmesriikide erakonnad võistlevad kohtade pärast Euroopa Parlamendis, samuti valimiskampaaniad ja nende sisu kajastavad rohkem riiklikke kui Euroopa küsimusi. Me peame omistama nende valimiste ajal Euroopa erakondadele (või Euroerakondadele) suurema rolli. Parteipoliitikas on nad ainsad poliitilised organisatsioonid, kes saavad tegutseda väljaspool Euroopa Parlamenti (Euroopa Parlamendi fraktsioonid tegutsevad ainult institutsiooni nimel). Praegu on Euroerakonnad üksnes riiklike erakondade föderatsioon, mis korraldab ja koordineerib liikmesriikide erakondade tegevust ELi tasandil, mistõttu mõned teadlased peavad neid riiklike erakondade katusorganisatsioonideks. Parteipoliitika arendamine ELi tasandil on arendada oma demokraatlikku institutsioonilist keskkonda. Erakonnad on esindusdemokraatias kodanike huvide esindamise nurgakivi. EL peab välja töötama poliitilise ja jurisdiktsioonilisema poliitilise süsteemi ja vähem tehnokraatlikuma süsteemi. Vaja on esikandidaatide protsessi arengut, mis võeti vastu kaks korda (ja ebaõnnestus teisel katsel). 2018. aastal toimus arutelu riikidevaheliste nimekirjade üle. Riikidevahelised nimekirjad on aga praktiliselt kasutud ilma tugeva parteisüsteemita ELi tasandil.","fi":"On kiistatta hyväksytty, että Euroopan unionilla on demokratiavaje. Vaikka vuoden 2019 viimeisimmissä Euroopan parlamentin vaaleissa äänestysprosentti oli viime vuosina korkein, nämä vaalit järjestetään edelleen kansallisissa olosuhteissa – toisen asteen vaaleissa – joissa kansalliset puolueet kilpailevat Euroopan parlamentin paikoista, ja vaalikampanjat ja niiden sisältö heijastavat enemmän kansallisia kuin EU-aiheita. Euroopan tason poliittisille puolueille (tai europuolueille) on annettava suurempi rooli näissä vaaleissa. Puoluepolitiikassa ne ovat ainoat poliittiset järjestöt, jotka voivat toimia Euroopan parlamentin ulkopuolella (parlamentin ryhmät toimivat vain toimielimen puolesta). Tällä hetkellä europuolueet ovat vain kansallisten puolueiden liitto, joka järjestää ja koordinoi kansallisten puolueiden toimintaa EU:n tasolla, minkä vuoksi jotkut tutkijat pitävät niitä kansallisten puolueiden yleisinä organisaatioina. Puoluepolitiikan kehittämiseksi EU:n tasolla on kehitettävä demokraattisia institutionaalisia rakenteitaan. Poliittiset puolueet ovat kansalaisten edunvalvonnan kulmakivi edustuksellisessa demokratiassa. EU:n on kehitettävä poliittis-oikeudellisempi poliittinen järjestelmä ja vähemmän teknokraattinen. Kärkiehdokasprosessin kehitys, joka hyväksyttiin kahdesti (ja epäonnistui toisessa yrityksessä), on tarpeen. Vuonna 2018 keskusteltiin ylikansallisista luetteloista. Ylikansalliset listat ovat kuitenkin käytännössä hyödyttömiä ilman vahvaa puoluejärjestelmää EU:n tasolla.","fr":"Il est sans doute admis que l’Union européenne est confrontée à un déficit démocratique. Alors que les dernières élections européennes de 2019 se sont révélées avoir obtenu le taux de participation le plus élevé au cours des dernières années, ces élections sont toujours organisées dans des conditions nationales – des élections de second ordre – qui se traduisent par des partis nationaux qui se disputent des sièges au Parlement européen (PE), ainsi que des campagnes électorales et leur contenu reflète davantage des questions nationales que européennes. Nous devons attribuer un rôle plus important aux partis politiques européens (ou EuroParts) au cours de ces élections. En politique des partis, ce sont les seules organisations politiques qui peuvent agir en dehors du Parlement européen (les groupes du PE n’agissent que pour le compte de l’institution). À l’heure actuelle, les europarties ne sont qu’une fédération de partis nationaux qui organisent et coordonnent les activités des partis nationaux au niveau de l’UE, de sorte que certains universitaires les considèrent comme des «organisations parapluies» de partis nationaux. Développer la politique des partis au niveau de l’UE, c’est faire évoluer son cadre institutionnel démocratique. Les partis politiques sont la pierre angulaire de la représentation des intérêts des citoyens dans une démocratie représentative. L’UE doit développer un système politique plus politique et moins technocratique. Une évolution du processus Spitzenkandidaten, qui a été adopté deux fois (et a échoué dans le deuxième essai), est nécessaire. En 2018, les listes transnationales ont fait l’objet d’une discussion. Toutefois, les listes transnationales sont, en pratique, inutiles sans un système de partis forts au niveau de l’UE.","ga":"Glactar leis ar ndóigh go bhfuil easnamh daonlathach roimh an Aontas Eorpach. Cé go raibh an líon is mó daoine ag na toghcháin Eorpacha is déanaí in 2019 le blianta beaga anuas, tá na toghcháin sin fós á n-eagrú faoi dhálaí náisiúnta – toghcháin dara hord – a aistríonn páirtithe náisiúnta san iomaíocht le haghaidh suíochán i bParlaimint na hEorpa (PE), chomh maith le feachtais toghcháin agus a bhfuil iontu a léiríonn níos mó saincheisteanna náisiúnta ná saincheisteanna Eorpacha. Ní mór dúinn ról níos mó a thabhairt do na páirtithe polaitiúla Eorpacha (nó na Europarties) le linn na dtoghchán sin. I bpolaitíocht pháirtí, is iad na heagraíochtaí polaitiúla amháin ar féidir leo gníomhú lasmuigh de Pharlaimint na hEorpa (is thar ceann na hinstitiúide amháin a ghníomhaíonn grúpaí PE). Faoi láthair, níl sna Europarties ach cónaidhm de pháirtithe náisiúnta a eagraíonn agus a chomhordaíonn gníomhaíocht na bpáirtithe náisiúnta ar leibhéal an AE, agus measann roinnt scoláirí gur “brateagraíochtaí” páirtithe náisiúnta iad. D’fhonn polaitíocht pháirtí a fhorbairt ar leibhéal an AE, tá sé chun a shuíomh institiúideach daonlathach a fhorbairt. Tá páirtithe polaitiúla ina mbunchloch d’ionadaíocht leas na saoránach i ndaonlathas ionadaíoch. Ní mór don Aontas Eorpach córas polaitiúil níos polaitiúla agus níos lú teicnealaíocha a fhorbairt. Tá gá le forbairt ar an bpróiseas Spitzenkandidaten, a glacadh faoi dhó (agus theip ar an dara triail). In 2018, pléadh liostaí trasnáisiúnta. Mar sin féin, tá liostaí trasnáisiúnta gan chóras láidir páirtithe ar leibhéal AE, geall leis.","hr":"Nedvojbeno je prihvaćeno da se Europska unija suočava s demokratskim deficitom. Iako su se posljednji europski izbori 2019. pokazali najvećim odazivima tijekom posljednjih godina, ti se izbori i dalje organiziraju pod nacionalnim uvjetima – izbori drugog reda – što znači da se nacionalne stranke natječu za mjesta u Europskom parlamentu (EP), a izborne kampanje i njihov sadržaj odražavaju više nacionalnih nego europskih pitanja. Tijekom tih izbora moramo dodijeliti veću ulogu europskim političkim strankama (ili Europartiesju). U stranačkoj politici one su jedine političke organizacije koje mogu djelovati izvan EP-a (klubovi EP-a djeluju samo u ime institucije). Trenutačno su Europarties samo federacija nacionalnih stranaka koje organiziraju i koordiniraju nacionalne stranačke aktivnosti na razini EU-a, stoga ih neki znanstvenici smatraju „krovnim organizacijama” nacionalnih stranaka. Razvoj stranačke politike na razini EU-a jest razvoj demokratskog institucijskog okruženja. Političke stranke temelj su zastupanja interesa građana u predstavničkoj demokraciji. EU treba razviti politički politički sustav koji je više političko-jurisdiccionalan i manje tehnokratski. Potreban je razvoj procesa vodećih kandidata, koji je usvojen dva puta (i nije uspio u drugom pokušaju). Tijekom 2018. održana je rasprava o transnacionalnim popisima. Međutim, transnacionalne liste praktički su beskorisne bez snažnog stranačkog sustava na razini EU-a.","hu":"Vitathatatlanul elfogadott, hogy az Európai Unió demokratikus deficittel néz szembe. Míg a legutóbbi, 2019-es európai választásokon az elmúlt években a legmagasabb a részvételi arány, ezek a választások még mindig nemzeti feltételek mellett – másodrendű választások – zajlanak, ami azt jelenti, hogy az európai parlamenti helyekért versengő nemzeti pártok, valamint a választási kampányok és tartalmuk több nemzeti, mint európai kérdést tükröznek. E választások során nagyobb szerepet kell tulajdonítanunk az európai politikai pártoknak (vagy az europártoknak). A pártpolitikában ők az egyetlen olyan politikai szervezetek, amelyek az EP-n kívül is felléphetnek (az EP képviselőcsoportjai csak az intézmény nevében járnak el). Jelenleg az europártok csupán olyan nemzeti pártok szövetségei, amelyek uniós szinten szervezik és koordinálják a nemzeti párttevékenységeket, ezért egyes tudósok a nemzeti pártok „ernyőszervezeteinek” tekintik őket. Az uniós szintű pártpolitika kialakítása a demokratikus intézményi környezet kialakítása. A politikai pártok jelentik a polgárok képviseleti demokráciában való képviseletének sarokkövét. Az EU-nak politikaibb és kevésbé technokratikus politikai rendszert kell kialakítania. Szükség van a Spitzenkandidaten folyamatának fejlődésére, amelyet kétszer fogadtak el (és a második próbálkozás sikertelen volt). 2018-ban transznacionális listák megvitatására került sor. A transznacionális listák azonban gyakorlatilag haszontalanok, uniós szinten erős pártrendszer nélkül.","it":"È verosimile che l'Unione europea si trovi di fronte a un deficit democratico. Mentre le ultime elezioni europee del 2019 hanno dimostrato di avere l'affluenza più alta negli ultimi anni, tali elezioni sono ancora organizzate in condizioni nazionali – elezioni di secondo ordine – che si traduce in partiti nazionali in competizione per i seggi al Parlamento europeo (PE), così come le campagne elettorali e il loro contenuto riflettono più questioni nazionali che europee. Dobbiamo attribuire un ruolo maggiore ai partiti politici europei (o Europarties) durante queste elezioni. Nella politica di partito, sono le uniche organizzazioni politiche che possono agire al di fuori del PE (i gruppi del PE agiscono solo per conto dell'istituzione). Attualmente, le Europarties sono solo una federazione di partiti nazionali che organizzano e coordinano l'attività dei partiti nazionali a livello dell'UE, per cui alcuni studiosi li considerano \"organizzazioni ombrellone\" di partiti nazionali. Sviluppare la politica dei partiti a livello dell'UE significa evolvere il suo contesto istituzionale democratico. I partiti politici sono la pietra angolare della rappresentanza degli interessi dei cittadini in una democrazia rappresentativa. L'UE deve sviluppare un sistema politico-giurisdizionale più politico e meno tecnocratico. È necessaria un'evoluzione del processo degli Spitzenkandidaten, che è stato adottato due volte (e fallito nella seconda prova). Nel 2018 si è discusso di liste transnazionali. Tuttavia, le liste transnazionali sono praticamente inutili senza un forte sistema di partiti a livello dell'UE.","lt":"Be abejo, pripažįstama, kad Europos Sąjunga susiduria su demokratijos trūkumu. Nors per paskutinius 2019 m. Europos Parlamento rinkimus rinkėjų aktyvumas pastaraisiais metais buvo didžiausias, šie rinkimai vis dar organizuojami nacionalinėmis sąlygomis – antrosios eilės rinkimais – o tai reiškia, kad nacionalinės partijos konkuruoja dėl vietų Europos Parlamente (EP), taip pat rinkimų kampanijos ir jų turinys atspindi daugiau nacionalinių nei Europos problemų. Per šiuos rinkimus turime skirti didesnį vaidmenį Europos politinėms partijoms (arba Europarties). Partijos politikoje jos yra vienintelės politinės organizacijos, galinčios veikti už EP ribų (EP frakcijos veikia tik institucijos vardu). Šiuo metu Europarties yra tik nacionalinių partijų federacija, kuri organizuoja ir koordinuoja nacionalinių partijų veiklą ES lygmeniu, todėl kai kurie mokslininkai jas laiko nacionalinių partijų bendromis organizacijomis. Plėtoti partijų politiką ES lygmeniu – plėtoti demokratinę institucinę aplinką. Politinės partijos yra piliečių interesų atstovavimo atstovaujamojoje demokratijoje kertinis akmuo. ES turi sukurti labiau politinę ir labiau technokratinę politinę sistemą. Reikalingas Spitzenkandidaten proceso evoliucija, kuri buvo priimta du kartus (ir nepavyko antrame bandyme). 2018 m. vyko diskusijos dėl tarpvalstybinių sąrašų. Tačiau tarpvalstybiniai sąrašai yra praktiškai nenaudingi be stiprios partijų sistemos ES lygmeniu.","lv":"Iespējams, ir pieņemts, ka Eiropas Savienība saskaras ar demokrātijas deficītu. Lai gan pēdējās 2019. gada Eiropas Parlamenta vēlēšanās pēdējo gadu laikā bija vislielākā vēlētāju aktivitāte, šīs vēlēšanas joprojām tiek organizētas valsts apstākļos – otrās kārtas vēlēšanas, kas nozīmē, ka valstu partijas konkurē par vietām Eiropas Parlamentā (EP), kā arī vēlēšanu kampaņas un to saturs atspoguļo vairāk nacionālu nekā Eiropas jautājumu. Šajās vēlēšanās mums ir jāpiešķir lielāka nozīme Eiropas politiskajām partijām (vai eiropariešiem). Partiju politikā tās ir vienīgās politiskās organizācijas, kas var darboties ārpus EP (EP grupas darbojas tikai iestādes vārdā). Pašlaik Europarties ir tikai nacionālo partiju federācija, kas organizē un koordinē nacionālo partiju darbību ES līmenī, tāpēc daži zinātnieki tos uzskata par valstu partiju “jumta organizācijām”. Lai attīstītu partiju politiku ES līmenī, ir jāattīsta tās demokrātiskā institucionālā vide. Politiskās partijas ir iedzīvotāju interešu pārstāvības stūrakmens pārstāvības demokrātijā. Eiropas Savienībai ir jāizstrādā politiski jurisdikcijas politiskā sistēma un mazāk tehnokrātiska. Ir nepieciešama attīstība Spitzenkandidaten procesā, kas tika pieņemts divreiz (un neizdevās otrajā mēģinājumā), ir nepieciešama. 2018. gadā notika diskusijas par transnacionāliem sarakstiem. Tomēr starpvalstu saraksti ir praktiski bezjēdzīgi bez spēcīgas partiju sistēmas ES līmenī.","mt":"Wieħed jista’ jargumenta li huwa aċċettat li l-Unjoni Ewropea qiegħda tiffaċċja defiċit demokratiku. Filwaqt li l-aħħar elezzjonijiet Ewropej tal-2019 urew li kellhom l-ogħla rata ta’ votanti f’dawn l-aħħar snin, dawn l-elezzjonijiet għadhom organizzati taħt kundizzjonijiet nazzjonali – elezzjonijiet tat-tieni ordni – li jsarrfu f’partiti nazzjonali li jikkompetu għal siġġijiet fil-Parlament Ewropew (PE), kif ukoll kampanji elettorali u l-kontenut tagħhom jirrifletti aktar kwistjonijiet nazzjonali milli Ewropej. Jeħtieġ li nattribwixxu rwol akbar lill-partiti politiċi Ewropej (jew lill-Europarties) matul dawn l-elezzjonijiet. Fil-politika tal-partiti, dawn huma l-uniċi organizzazzjonijiet politiċi li jistgħu jaġixxu barra mill-PE (il-gruppi tal-PE jaġixxu biss f’isem l-istituzzjoni). Bħalissa, l-Europarties huma biss federazzjoni ta’ partiti nazzjonali li jorganizzaw u jikkoordinaw l-attività tal-partiti nazzjonali fil-livell tal-UE, u b’hekk xi akkademiċi jqisuhom bħala “organizzazzjonijiet umbrella” ta’ partiti nazzjonali. L-iżvilupp tal-politika tal-partiti fil-livell tal-UE għandu jevolvi l-kuntesti istituzzjonali demokratiċi tagħha. Il-partiti politiċi huma l-pedament tar-rappreżentanza tal-interessi taċ-ċittadini f’demokrazija rappreżentattiva. Jeħtieġ li l-UE tiżviluppa sistema politika aktar ġuriżdizzjonali politika u inqas teknokratika. Hija meħtieġa evoluzzjoni tal-proċess ta’ Spitzenkandidaten, li ġie adottat darbtejn (u falla fit-tieni prova). Fl-2018, kien hemm diskussjoni dwar listi transnazzjonali. Madankollu, il-listi transnazzjonali huma, prattikament, inutli mingħajr sistema ta’ partit b’saħħtu fil-livell tal-UE.","nl":"Het is duidelijk dat de Europese Unie te kampen heeft met een democratisch tekort. Hoewel de laatste Europese verkiezingen van 2019 de afgelopen jaren de hoogste opkomst bleken te hebben, worden deze verkiezingen nog steeds georganiseerd onder nationale voorwaarden – tweederangsverkiezingen – die zich vertalen in nationale partijen die concurreren om zetels in het Europees Parlement (EP), alsook verkiezingscampagnes en hun inhoud weerspiegelen meer nationale dan Europese kwesties. We moeten de Europese politieke partijen (of Europarties) tijdens deze verkiezingen een grotere rol toebedelen. In de partijpolitiek zijn zij de enige politieke organisaties die buiten het EP kunnen optreden (de EP-fracties treden alleen namens de instelling op). Momenteel zijn de Europarties slechts een federatie van nationale partijen die nationale partijactiviteiten op EU-niveau organiseren en coördineren, en daarom beschouwen sommige wetenschappers ze als „overkoepelende organisaties” van nationale partijen. De ontwikkeling van partijpolitiek op EU-niveau is de ontwikkeling van haar democratische institutionele omgeving. Politieke partijen vormen de hoeksteen van de vertegenwoordiging van burgers in een representatieve democratie. De EU moet een politiek-jurisdictioneel politiek systeem ontwikkelen en minder technocratisch. Een evolutie van het Spitzenkandidaten-proces, dat tweemaal werd aangenomen (en mislukte in de tweede poging), is vereist. In 2018 werd gesproken over transnationale lijsten. Transnationale lijsten zijn echter praktisch nutteloos zonder een sterk partijstelsel op EU-niveau.","pl":"Przyjmuje się, że Unia Europejska stoi w obliczu deficytu demokratycznego. Podczas gdy ostatnie wybory europejskie w 2019 r. okazały się największą frekwencją w ostatnich latach, wybory te są nadal organizowane w warunkach krajowych - wyborów drugiej kolejności - co przekłada się na krajowe partie konkurujące o mandaty w Parlamencie Europejskim (PE), a kampanie wyborcze i ich treść odzwierciedlają kwestie bardziej krajowe niż europejskie. Musimy przydzielić większą rolę europejskim partiom politycznym (lub Europerties) podczas tych wyborów. W polityce partyjnej są one jedynymi organizacjami politycznymi, które mogą działać poza PE (grupy PE działają wyłącznie w imieniu instytucji). Obecnie Europarties są jedynie zrzeszeniem partii krajowych, które organizują i koordynują działalność partii krajowych na szczeblu UE, dlatego niektórzy badacze uważają je za „organizacje parasolowe” partii krajowych. Rozwój polityki partii na szczeblu UE ma na celu ewolucję jej demokratycznego otoczenia instytucjonalnego. Partie polityczne są podstawą reprezentacji interesów obywateli w demokracji przedstawicielskiej. UE musi rozwijać system polityczny bardziej polityczno-jurysdydyczny i mniej technokratyczny. Konieczna jest ewolucja procesu głównych kandydatów, który został przyjęty dwukrotnie (i nie powiodł się w drugiej próbie). W 2018 r. dyskutowano nad listami transnarodowymi. Listy ponadnarodowe są jednak praktycznie bezużyteczne bez silnego systemu partii na szczeblu UE.","pt":"É indiscutivelmente aceite que a União Europeia enfrenta um défice democrático. Embora as últimas eleições europeias de 2019 tenham demonstrado ter a maior participação nos últimos anos, estas eleições continuam a ser organizadas em condições nacionais - eleições de segunda ordem - o que se traduz em partidos nacionais que competem por lugares no Parlamento Europeu (PE), bem como em campanhas eleitorais e o seu conteúdo reflete mais questões nacionais do que as europeias. É necessário atribuir um papel mais importante aos partidos políticos europeus (ou Europarties) durante estas eleições. Na política partidária, são as únicas organizações políticas que podem atuar fora do PE (os grupos do PE atuam apenas em nome da instituição). Atualmente, os Europarties são apenas uma federação de partidos nacionais que organizam e coordenam a atividade partidária nacional a nível da UE, pelo que alguns estudiosos os consideram como «organizações chapéu de chuva» dos partidos nacionais. Desenvolver a política partidária a nível da UE é desenvolver os seus contextos institucionais democráticos. Os partidos políticos são a pedra angular da representação dos interesses dos cidadãos numa democracia representativa. A UE tem de desenvolver um sistema político mais político-jurisdicional e menos tecnocrático. Uma evolução do processo Spitzenkandidaten, que foi adotado duas vezes (e falhou na segunda tentativa), é necessária. Em 2018, houve a discussão de listas transnacionais. No entanto, as listas transnacionais são, na prática, inúteis sem um sistema partidário forte a nível da UE.","ro":"Se poate susține că Uniunea Europeană se confruntă cu un deficit democratic. Deși cele mai recente alegeri europene din 2019 s-au dovedit a avea cea mai mare prezență la vot în ultimii ani, aceste alegeri sunt încă organizate în condiții naționale – alegeri de ordinul al doilea – ceea ce se traduce în partide naționale care concurează pentru locuri în Parlamentul European (PE), iar campaniile electorale și conținutul lor reflectă mai multe aspecte naționale decât europene. Trebuie să atribuim un rol mai important partidelor politice europene (sau Europarties) în timpul acestor alegeri. În politica de partid, acestea sunt singurele organizații politice care pot acționa în afara PE (grupurile PE acționează numai în numele instituției). În prezent, Europarties este doar o federație de partide naționale care organizează și coordonează activitatea partidelor naționale la nivelul UE, prin urmare unii cercetători le consideră drept „organizații-umbrelă” ale partidelor naționale. Pentru a dezvolta politica de partid la nivelul UE, este de a-și dezvolta cadrul instituțional democratic. Partidele politice reprezintă piatra de temelie a reprezentării intereselor cetățenilor într-o democrație reprezentativă. UE trebuie să dezvolte un sistem politic mai politico-jurisdicțional și mai puțin tehnocratic. O evoluție a procesului Spitzenkandidaten, care a fost adoptată de două ori (și a eșuat în a doua încercare), este necesară. În 2018, au avut loc discuții privind listele transnaționale. Cu toate acestea, listele transnaționale sunt, practic, inutile fără un sistem de partid puternic la nivelul UE.","sk":"Je pravdepodobne akceptované, že Európska únia čelí demokratickému deficitu. Aj keď sa ukázalo, že posledné voľby do Európskeho parlamentu v roku 2019 mali najvyššiu účasť v posledných rokoch, tieto voľby sa stále organizujú za vnútroštátnych podmienok – voľby druhého poriadku – čo znamená, že národné strany sa uchádzajú o kreslá v Európskom parlamente (EP), ako aj volebné kampane a ich obsah odráža viac vnútroštátnych než európskych otázok. Počas týchto volieb musíme európskym politickým stranám (alebo eurostranám) prideliť väčšiu úlohu. V straníckej politike sú jedinými politickými organizáciami, ktoré môžu konať mimo EP (skupiny EP konajú len v mene inštitúcie). V súčasnosti sú eurostrany len federáciou národných strán, ktoré organizujú a koordinujú činnosť národných strán na úrovni EÚ, a preto ich niektorí vedci považujú za „zastrešujúce organizácie“ národných strán. Rozvoj straníckej politiky na úrovni EÚ spočíva v rozvoji jej demokratického inštitucionálneho prostredia. Politické strany sú základným kameňom zastupovania záujmov občanov v zastupiteľskej demokracii. EÚ musí vytvoriť politický systém, ktorý by bol viac politicky-jurisdikčný a menej technokratický. Vyžaduje sa vývoj procesu navrhovania hlavných kandidátov, ktorý bol prijatý dvakrát (a zlyhal v druhom pokuse). V roku 2018 sa diskutovalo o nadnárodných zoznamoch. Nadnárodné zoznamy sú však prakticky zbytočné bez silného straníckeho systému na úrovni EÚ.","sl":"Verjetno je sprejeto, da se Evropska unija sooča z demokratičnim primanjkljajem. Medtem ko se je na zadnjih evropskih volitvah leta 2019 izkazalo, da je bila volilna udeležba najvišja v zadnjih letih, so te volitve še vedno organizirane v nacionalnih pogojih - volitve drugega reda - kar pomeni, da se nacionalne stranke potegujejo za sedeže v Evropskem parlamentu (EP), volilne kampanje in njihova vsebina pa odražajo bolj nacionalna kot evropska vprašanja. Večjo vlogo moramo dodeliti evropskim političnim strankam (ali evrostrankam) med temi volitvami. V strankarski politiki so edine politične organizacije, ki lahko delujejo zunaj Evropskega parlamenta (skupine EP delujejo samo v imenu institucije). Trenutno so evropogodbenice le zveza nacionalnih strank, ki organizirajo in usklajujejo dejavnosti nacionalnih strank na ravni EU, zato jih nekateri strokovnjaki obravnavajo kot „krovne organizacije“ nacionalnih strank. Razvoj strankarske politike na ravni EU je razvoj demokratičnega institucionalnega okolja. Politične stranke so temelj zastopanja interesov državljanov v predstavniški demokraciji. EU mora razviti bolj politično-jurisdikcijski politični sistem in manj tehnokratsko. Potreben je razvoj procesa Spitzenkandidaten, ki je bil sprejet dvakrat (in ni uspel v drugem poskusu). Leta 2018 je potekala razprava o nadnacionalnih seznamih. Vendar pa so nadnacionalne liste praktično neuporabne brez močnega strankarskega sistema na ravni EU.","sv":"Det kan hävdas att Europeiska unionen står inför ett demokratiskt underskott. Det senaste valet till Europaparlamentet 2019 visade sig ha det högsta valdeltagandet under de senaste åren, men dessa val anordnas fortfarande under nationella förhållanden – andra ordningens val – vilket innebär att nationella partier tävlar om platser i Europaparlamentet, och valkampanjer, och deras innehåll återspeglar mer nationella frågor än EU-frågor. Vi måste ge de europeiska politiska partierna (eller Europarties) en större roll under dessa val. Inom partipolitiken är de de enda politiska organisationer som kan agera utanför Europaparlamentet (Europaparlamentets grupper agerar endast på institutionens vägnar). För närvarande är Europartiesna bara en sammanslutning av nationella partier som organiserar och samordnar nationell partiverksamhet på EU-nivå, varför vissa forskare betraktar dem som ”paraplyorganisationer” av nationella partier. Att utveckla partipolitiken på EU-nivå är att utveckla sina demokratiska institutionella ramar. Politiska partier är hörnstenen i medborgarnas intresserepresentation i en representativ demokrati. EU måste utveckla ett mer politiskt och rättsligt system och mindre teknokratiskt. En utveckling av toppkandidatprocessen, som antogs två gånger (och misslyckades i det andra försöket), krävs. Under 2018 diskuterades transnationella listor. Transnationella listor är dock praktiskt taget värdelösa utan ett starkt partisystem på EU-nivå."}},"title":{"en":"To develop European democracy is to develop a strong European party system","machine_translations":{"bg":"Развитието на европейската демокрация е да се развие силна европейска партийна система","cs":"Rozvíjet evropskou demokracii znamená vytvořit silný evropský stranický systém","da":"At udvikle det europæiske demokrati er at udvikle et stærkt europæisk partisystem","de":"Die Entwicklung der europäischen Demokratie besteht darin, ein starkes europäisches Parteisystem zu entwickeln","el":"Η ανάπτυξη της ευρωπαϊκής δημοκρατίας είναι η ανάπτυξη ενός ισχυρού ευρωπαϊκού κομματικού συστήματος","es":"Desarrollar la democracia europea es desarrollar un sólido sistema de partidos europeos","et":"Euroopa demokraatia arendamine on tugeva Euroopa parteisüsteemi arendamine.","fi":"Eurooppalaisen demokratian kehittäminen edellyttää vahvan eurooppalaisen puoluejärjestelmän kehittämistä.","fr":"Développer la démocratie européenne, c’est développer un système de partis européens fort","ga":"Chun daonlathas Eorpach a fhorbairt, forbrófar córas láidir páirtithe Eorpacha","hr":"Razvoj europske demokracije jest razvoj snažnog europskog stranačkog sustava","hu":"Az európai demokrácia fejlesztése egy erős európai pártrendszer kialakítása","it":"Sviluppare la democrazia europea significa sviluppare un forte sistema di partiti europei","lt":"Plėtoti Europos demokratiją – sukurti stiprią Europos partijų sistemą.","lv":"Lai attīstītu Eiropas demokrātiju, ir jāizveido spēcīga Eiropas partiju sistēma.","mt":"L-iżvilupp tad-demokrazija Ewropea huwa li tiġi żviluppata sistema b’saħħitha tal-partiti Ewropej","nl":"De ontwikkeling van de Europese democratie is de ontwikkeling van een sterk Europees partijstelsel","pl":"Rozwój demokracji europejskiej to rozwój silnego europejskiego systemu partii","pt":"Desenvolver a democracia europeia é desenvolver um sistema partidário europeu forte","ro":"Dezvoltarea democrației europene înseamnă dezvoltarea unui sistem puternic de partide europene","sk":"Rozvoj európskej demokracie je vytvorenie silného európskeho straníckeho systému","sl":"Razvoj evropske demokracije je razvoj močnega evropskega strankarskega sistema.","sv":"Att utveckla den europeiska demokratin är att utveckla ett starkt europeiskt partisystem"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×