Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: f53657105ef9a900d9a141a61b468f1e2733183f78b982dff82cb006cf32ccb6

Source: {"body":{"en":"The crisis in the Eurozone is still far from being solved. The current institutional setting of the European Treaties was not capable of dealing efficiently and legitimately with the fundamental issues of the crisis: the banking crisis, the sovereign debt crisis and the competitiveness crisis, that led at the same time to a crisis of European democracy. It has proven to be insufficient to prevent or to resolve a financial and economic crisis in a sustainable manner. Against this backdrop the Five Presidents’ Report on Completing Europe ́s Economic and Monetary Union from 22 June 2015 highlighted the need ‘to move from a system of rules and guidelines for national economic policy making to a system of further sovereignty sharing within common institutions’ till 2025. This contribution discusses possible options that range from rather intergovernmental concepts with the Council and the Euro Group at its heart to more supranational concepts based with the Commission, ranging from a European Economic Government to a European Economic and Finance Minister. With regard to the principle of democracy it elaborates on different options on the role of the European Parliament and national parliaments.\n\nMore information can be found here: https://www.jura.fu-berlin.de/forschung/europarecht/bob/berliner_online_beitraege/Paper116-Calliess/Paper-116_Calliess_ReformEMU_final.pdf","machine_translations":{"bg":"Кризата в еврозоната все още далеч не е решена. Настоящата институционална рамка на европейските договори не беше в състояние да се справи ефективно и легитимно с основните въпроси на кризата: банковата криза, кризата с държавния дълг и кризата с конкурентоспособността, които същевременно доведоха до криза на европейската демокрация. Тя се оказа недостатъчна за предотвратяване или разрешаване на финансова и икономическа криза по устойчив начин. В този контекст в доклада на петимата председатели „Завършване на изграждането на европейския икономически и паричен съюз„от 22 юни 2015 г. беше подчертана необходимостта „до 2025 г. да се премине от система от правила и насоки за изготвяне на национални икономически политики към система за по-нататъшно споделяне на суверенитета в рамките на общите институции“. В този принос се обсъждат възможни варианти, които варират от по-скоро междуправителствени концепции със Съвета и Еврогрупата в основата ѝ до по-наднационални концепции, основани с Комисията, вариращи от европейско икономическо правителство до европейски министър на икономиката и финансите. Що се отнася до принципа на демокрацията, в него се разглеждат различни варианти за ролята на Европейския парламент и на националните парламенти. Повече информация можете да намерите тук: https://www.jura.fu-berlin.de/forschung/europarecht/bob/berliner_online_beitraege/Paper116-Calliess/Paper-116_Calliess_ReformEMU_final.pdf","cs":"Krize v eurozóně ještě zdaleka není vyřešena. Současné institucionální uspořádání evropských smluv nebylo schopno účinně a legitimně řešit základní problémy krize: bankovní krize, krize státního dluhu a krize konkurenceschopnosti, které současně vedly ke krizi evropské demokracie. Ukázalo se, že je nedostatečná k tomu, aby zabránila finanční a hospodářské krizi nebo ji vyřešila udržitelným způsobem. V této souvislosti zpráva pěti předsedů o dokončení evropské hospodářské a měnové unie ze dne 22. června 2015 zdůraznila, že je třeba „do roku 2025 přejít od systému pravidel a pokynů pro tvorbu vnitrostátní hospodářské politiky k systému dalšího sdílení suverenity v rámci společných institucí“. Tento příspěvek se zabývá možnými možnostmi, které sahají od spíše mezivládních koncepcí s Radou a Euroskupinou v jejím srdci až po nadnárodní koncepce založené s Komisí, od evropské hospodářské vlády až po evropského ministra hospodářství a financí. Pokud jde o zásadu demokracie, rozpracovává různé možnosti, pokud jde o úlohu Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů. Více informací naleznete zde: https://www.jura.fu-berlin.de/forschung/europarecht/bob/berliner_online_beitraege/Paper116-Calliess/Paper-116_Calliess_ReformEMU_final.pdf","da":"Krisen i euroområdet er stadig langt fra løst. De nuværende institutionelle rammer i de europæiske traktater har ikke været i stand til at behandle de grundlæggende spørgsmål i forbindelse med krisen effektivt og legitimt: bankkrisen, statsgældskrisen og konkurrenceevnekrisen, som samtidig førte til en krise i det europæiske demokrati. Det har vist sig at være utilstrækkeligt til at forebygge eller løse en finansiel og økonomisk krise på en bæredygtig måde. På denne baggrund understregede de fem formænds rapport om gennemførelsen af Den Økonomiske og Monetære Union fra den 22. juni 2015 behovet for \"at gå fra et system med regler og retningslinjer for den nationale økonomiske politik til et system med yderligere suverænitetsdeling inden for de fælles institutioner\" frem til 2025. I dette bidrag drøftes mulige muligheder, der spænder fra temmelig mellemstatslige koncepter med Rådet og Eurogruppen i centrum til mere overnationale koncepter baseret sammen med Kommissionen, lige fra en europæisk økonomisk regering til en europæisk økonomi- og finansminister. Hvad angår demokratiets princip, uddyber det forskellige muligheder for Europa-Parlamentets og de nationale parlamenters rolle. Mere information kan findes her: https://www.jura.fu-berlin.de/forschung/europarecht/bob/berliner_online_beitraege/Paper116-Calliess/Paper-116_Calliess_ReformEMU_final.pdf","de":"Die Krise in der Eurozone ist noch lange nicht gelöst. Der derzeitige institutionelle Rahmen der Europäischen Verträge war nicht in der Lage, die grundlegenden Probleme der Krise effizient und rechtmäßig zu behandeln: die Bankenkrise, die Staatsschuldenkrise und die Wettbewerbskrise, die gleichzeitig zu einer Krise der europäischen Demokratie geführt hat. Sie hat sich als unzureichend erwiesen, um eine Finanz- und Wirtschaftskrise nachhaltig zu verhindern oder zu lösen. Vor diesem Hintergrund wurde im Bericht der fünf Präsidenten über die Vollendung der Wirtschafts- und Währungsunion vom 22. Juni 2015 betont, dass „von einem System von Regeln und Leitlinien für die Gestaltung der nationalen Wirtschaftspolitik zu einem System der weiteren Aufteilung der Souveränität innerhalb der gemeinsamen Institutionen“ bis 2025 übergegangen werden muss. In diesem Beitrag werden mögliche Optionen erörtert, die von eher zwischenstaatlichen Konzepten mit dem Rat und der Euro-Gruppe im Mittelpunkt stehen, bis hin zu mehr supranationalen Konzepten mit der Kommission, von einer europäischen Wirtschaftsregierung bis hin zu einem europäischen Wirtschafts- und Finanzminister. In Bezug auf den Grundsatz der Demokratie werden verschiedene Optionen zur Rolle des Europäischen Parlaments und der nationalen Parlamente ausgearbeitet. Weitere Informationen finden Sie hier: https://www.jura.fu-berlin.de/forschung/europarecht/bob/berliner_online_beitraege/Paper116-Calliess/Paper-116_Calliess_ReformEMU_final.pdf","el":"Η κρίση στην ευρωζώνη απέχει ακόμη πολύ από το να επιλυθεί. Το σημερινό θεσμικό πλαίσιο των ευρωπαϊκών συνθηκών δεν ήταν σε θέση να αντιμετωπίσει αποτελεσματικά και νόμιμα τα θεμελιώδη ζητήματα της κρίσης: η τραπεζική κρίση, η κρίση δημόσιου χρέους και η κρίση ανταγωνιστικότητας, που οδήγησαν ταυτόχρονα σε μια κρίση ευρωπαϊκής δημοκρατίας. Έχει αποδειχθεί ανεπαρκής για την πρόληψη ή την επίλυση μιας χρηματοπιστωτικής και οικονομικής κρίσης με βιώσιμο τρόπο. Στο πλαίσιο αυτό, η έκθεση των πέντε Προέδρων σχετικά με την Ολοκλήρωση της Οικονομικής και Νομισματικής Ένωσης της 22ας Ιουνίου 2015 τόνισε την ανάγκη «από ένα σύστημα κανόνων και κατευθυντήριων γραμμών για τη χάραξη εθνικής οικονομικής πολιτικής σε ένα σύστημα περαιτέρω κατανομής της κυριαρχίας εντός των κοινών θεσμικών οργάνων» έως το 2025. Η συμβολή αυτή εξετάζει πιθανές επιλογές που κυμαίνονται από μάλλον διακυβερνητικές έννοιες με επίκεντρο το Συμβούλιο και την Ευρωομάδα έως περισσότερο υπερεθνικές έννοιες που βασίζονται στην Επιτροπή, οι οποίες κυμαίνονται από μια Ευρωπαϊκή Οικονομική Κυβέρνηση έως έναν Ευρωπαίο Υπουργό Οικονομίας και Οικονομικών. Όσον αφορά την αρχή της δημοκρατίας, αναλύει διάφορες επιλογές σχετικά με τον ρόλο του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου και των εθνικών κοινοβουλίων. Περισσότερες πληροφορίες μπορείτε να βρείτε εδώ: https://www.jura.fu-berlin.de/forschung/europarecht/bob/berliner_online_beitraege/Paper116-Calliess/Paper-116_Calliess_ReformEMU_final.pdf","es":"La crisis en la zona euro aún está lejos de ser resuelta. El actual marco institucional de los Tratados Europeos no era capaz de abordar de manera eficiente y legítima los problemas fundamentales de la crisis: la crisis bancaria, la crisis de la deuda soberana y la crisis de la competitividad, que condujeron al mismo tiempo a una crisis de la democracia europea. Ha demostrado ser insuficiente para prevenir o resolver una crisis financiera y económica de manera sostenible. En este contexto, el Informe de los Cinco Presidentes sobre la conclusión de la Unión Económica y Monetaria de 22 de junio de 2015 puso de relieve la necesidad de «pasar de un sistema de normas y directrices para la elaboración de políticas económicas nacionales a un sistema de mayor reparto de la soberanía dentro de las instituciones comunes» hasta 2025. En esta contribución se discuten posibles opciones que van desde conceptos más bien intergubernamentales con el Consejo y el Grupo del Euro hasta conceptos más supranacionales basados en la Comisión, que van desde un Gobierno Económico Europeo hasta un Ministro Europeo de Economía y Finanzas. Por lo que se refiere al principio de democracia, desarrolla diferentes opciones sobre el papel del Parlamento Europeo y de los parlamentos nacionales. Puede encontrar más información aquí: https://www.jura.fu-berlin.de/forschung/europarecht/bob/berliner_online_beitraege/Paper116-Calliess/Paper-116_Calliess_ReformEMU_final.pdf","et":"Euroala kriis ei ole veel kaugeltki lahendatud. Euroopa aluslepingute praegune institutsionaalne raamistik ei olnud võimeline tõhusalt ja õiguspäraselt tegelema kriisi põhiküsimustega: panganduskriis, riigivõlakriis ja konkurentsivõime kriis, mis tõid samal ajal kaasa Euroopa demokraatia kriisi. See on osutunud ebapiisavaks finants- ja majanduskriisi jätkusuutlikuks ennetamiseks või lahendamiseks. Sellega seoses rõhutati viie juhi 22. juuni 2015. aasta aruandes „Euroopa väljakujundamine“majandus- ja rahaliidu loomise lõpuleviimise kohta vajadust minna kuni 2025. aastani üle riikide majanduspoliitika kujundamise eeskirjade ja suuniste süsteemilt ühiste institutsioonide suveräänsuse edasise jagamise süsteemile. Käesolevas panuses käsitletakse võimalikke valikuid, mis ulatuvad pigem valitsustevahelistest kontseptsioonidest nõukogu ja eurorühma keskmesse kuni komisjonis põhinevate riigiüleste kontseptsioonideni, alates Euroopa majandusvalitsusest kuni Euroopa majandus- ja rahandusministrini. Demokraatia põhimõtte osas täpsustatakse selles erinevaid võimalusi Euroopa Parlamendi ja liikmesriikide parlamentide rolli kohta. Lisateavet leiate siit: https://www.jura.fu-berlin.de/forschung/europarecht/bob/berliner_online_beitraege/Paper116-Calliess/Paper-116_Calliess_ReformEMU_final.pdf","fi":"Euroalueen kriisiä ei ole vielä läheskään ratkaistu. EU:n perussopimusten nykyisessä institutionaalisessa kehyksessä ei pystytty käsittelemään tehokkaasti ja oikeutetusti kriisin peruskysymyksiä: pankkikriisi, valtionvelkakriisi ja kilpailukykykriisi johtivat samaan aikaan eurooppalaisen demokratian kriisiin. Se on osoittautunut riittämättömäksi estämään tai ratkaisemaan rahoitus- ja talouskriisiä kestävällä tavalla. Tätä taustaa vasten viiden puheenjohtajan kertomuksessa Euroopan talous- ja rahaliiton viimeistelystä (22 päivänä kesäkuuta 2015) korostettiin tarvetta siirtyä ”kansallista talouspoliittista päätöksentekoa koskevasta sääntöjen ja suuntaviivojen järjestelmästä yhteisissä toimielimissä tapahtuvaan itsemääräämisoikeuden jakamiseen” vuoteen 2025 saakka. Tässä lausunnossa käsitellään mahdollisia vaihtoehtoja, jotka vaihtelevat melko hallitustenvälisistä käsitteistä neuvoston ja euroryhmän kanssa sen ytimessä oleviin ylikansallisiin käsitteisiin, jotka perustuvat komission kanssa Euroopan taloushallituksesta Euroopan talous- ja valtiovarainministeriin. Demokratian periaatteen osalta siinä käsitellään erilaisia vaihtoehtoja Euroopan parlamentin ja kansallisten parlamenttien roolille. Lisätietoja löytyy täältä: https://www.jura.fu-berlin.de/forschung/europarecht/bob/berliner_online_beitraege/Paper116-Calliess/Paper-116_Calliess_ReformEMU_final.pdf","fr":"La crise dans la zone euro est encore loin d’être résolue. Le cadre institutionnel actuel des traités européens n’est pas en mesure de traiter efficacement et légitimement les questions fondamentales de la crise: la crise bancaire, la crise de la dette souveraine et la crise de la compétitivité, qui ont conduit en même temps à une crise de la démocratie européenne. Il s’est avéré insuffisant pour prévenir ou résoudre durablement une crise financière et économique. Dans ce contexte, le rapport des cinq présidents sur l’achèvement de l’Europe, du 22 juin 2015, soulignait la nécessité «de passer d’un système de règles et d’orientations pour l’élaboration des politiques économiques nationales à un système de partage de souveraineté au sein des institutions communes» jusqu’en 2025. Cette contribution examine d’éventuelles options allant de concepts plutôt intergouvernementaux avec le Conseil et l’Eurogroupe en son cœur à des concepts plus supranationals basés sur la Commission, allant d’un gouvernement économique européen à un ministre européen de l’économie et des finances. En ce qui concerne le principe de démocratie, il développe différentes options concernant le rôle du Parlement européen et des parlements nationaux. Vous trouverez plus d’informations à l’adresse suivante: https://www.jura.fu-berlin.de/forschung/europarecht/bob/berliner_online_beitraege/Paper116-Calliess/Paper-116_Calliess_ReformEMU_final.pdf","ga":"Tá an ghéarchéim sa limistéar euro fós gan réiteach. Ní raibh socrú institiúideach reatha na gConarthaí Eorpacha in ann déileáil go héifeachtúil agus go dlisteanach le saincheisteanna bunúsacha na géarchéime: géarchéim na baincéireachta, géarchéim an fhiachais cheannasaigh agus géarchéim an iomaíochais, as ar eascair géarchéim dhaonlathas na hEorpa ag an am céanna. Léiríodh nach leor é géarchéim airgeadais agus eacnamaíoch a chosc nó a réiteach ar bhealach inbhuanaithe. I bhfianaise an mhéid sin, leagadh béim i dTuarascáil an Chúigear Uachtarán maidir leis an Aontas Eacnamaíoch agus Airgeadaíochta a Chomhlánú ón 22 Meitheamh 2015 ar an ngá atá ann ‘dul ó chóras rialacha agus treoirlínte chun beartais eacnamaíocha náisiúnta a cheapadh go dtí córas eile chun ceannasacht a roinnt laistigh d’institiúidí coiteanna’ go dtí 2025. Pléitear sa tuairim seo roghanna a d’fhéadfadh a bheith ann, lena n-áirítear coincheapa measartha idir-rialtasach agus an Chomhairle agus an Grúpa Euro ag a chroílár go coincheapa níos fornáisiúnta atá bunaithe leis an gCoimisiún, ó Rialtas Eacnamaíoch Eorpach go hAire Eacnamaíoch agus Airgeadais Eorpach. Maidir le prionsabal an daonlathais, déanann sé forbairt ar roghanna éagsúla maidir le ról Pharlaimint na hEorpa agus na bparlaimintí náisiúnta. Tá tuilleadh eolais le fáil anseo: https://www.jura.fu-berlin.de/forschung/europarecht/bob/berliner_online_beitraege/Paper116-Calliess/Paper-116_Calliess_ReformEMU_final.pdf","hr":"Kriza u europodručju još je daleko od rješavanja krize. Trenutačni institucionalni okvir europskih ugovora nije bio u stanju učinkovito i legitimno rješavati temeljna pitanja krize: bankarska kriza, kriza državnog duga i kriza konkurentnosti, koje su istodobno dovele do krize europske demokracije. Pokazao se nedovoljnim za održivo sprečavanje ili rješavanje financijske i gospodarske krize. U tom je kontekstu u Izvješću petorice predsjednika o dovršetku europske ekonomske i monetarne unije od 22. lipnja 2015. naglašena potreba za „prelaskom sa sustava pravila i smjernica za donošenje nacionalnih ekonomskih politika na sustav daljnje podjele suvereniteta unutar zajedničkih institucija” do 2025. U tom se doprinosu raspravlja o mogućim opcijama koje se kreću od međuvladinih koncepata u čijem su središtu Vijeće i Euroskupina do više nadnacionalnih koncepata koji se temelje na Komisiji, od europske gospodarske vlade do europskog ministra gospodarstva i financija. Kad je riječ o načelu demokracije, u njemu se razrađuju različite mogućnosti u pogledu uloge Europskog parlamenta i nacionalnih parlamenata. Više informacija dostupno je ovdje: https://www.jura.fu-berlin.de/forschung/europarecht/bob/berliner_online_beitraege/Paper116-Calliess/Paper-116_Calliess_ReformEMU_final.pdf","hu":"Az euróövezet válsága még messze nem oldódott meg. Az európai szerződések jelenlegi intézményi kerete nem volt képes hatékonyan és jogszerűen kezelni a válság alapvető kérdéseit: a bankválság, az államadósság-válság és a versenyképességi válság, amely ugyanakkor az európai demokrácia válságához vezetett. Nem bizonyult elegendőnek a pénzügyi és gazdasági válság fenntartható módon történő megelőzéséhez vagy megoldásához. Ennek fényében az öt elnök 2015. június 22-i, az európai gazdasági és monetáris unió kiteljesítéséről szóló jelentése rámutatott arra, hogy „a nemzeti gazdaságpolitikai döntéshozatalra vonatkozó szabályok és iránymutatások rendszeréről a közös intézményeken belüli további szuverenitásmegosztási rendszerre” kell áttérni 2025-ig. Ez a hozzájárulás olyan lehetőségeket vitat meg, amelyek a Tanáccsal és az eurócsoporttal annak középpontjában álló, inkább kormányközi koncepcióktól kezdve a Bizottsággal folytatott szupranacionálisabb koncepciókig terjednek, az európai gazdasági kormánytól az európai gazdasági és pénzügyminiszterig. A demokrácia elvével kapcsolatban az Európai Parlament és a nemzeti parlamentek szerepére vonatkozó különböző lehetőségeket dolgoz ki. További információk itt találhatók: https://www.jura.fu-berlin.de/forschung/europarecht/bob/berliner_online_beitraege/Paper116-Calliess/Paper-116_Calliess_ReformEMU_final.pdf","it":"La crisi nella zona euro è ancora lontana dall'essere risolta. L'attuale assetto istituzionale dei Trattati europei non è stato in grado di affrontare in modo efficace e legittimo le questioni fondamentali della crisi: la crisi bancaria, la crisi del debito sovrano e la crisi della competitività, che hanno portato allo stesso tempo a una crisi della democrazia europea. Si è dimostrato insufficiente a prevenire o risolvere in modo sostenibile una crisi finanziaria ed economica. In tale contesto, la relazione dei cinque presidenti sul completamento dell'Unione economica e monetaria del 22 giugno 2015 ha sottolineato la necessità di \"passare da un sistema di regole e orientamenti per l'elaborazione delle politiche economiche nazionali a un sistema di ulteriore condivisione della sovranità all'interno delle istituzioni comuni\" fino al 2025. Questo contributo affronta possibili opzioni che spaziano da concetti piuttosto intergovernativi con il Consiglio e l'Eurogruppo al centro di concetti più sovranazionali basati con la Commissione, da un governo economico europeo a un ministro europeo dell'economia e delle finanze. Per quanto riguarda il principio della democrazia, essa elabora diverse opzioni sul ruolo del Parlamento europeo e dei parlamenti nazionali. Per maggiori informazioni potete trovare qui: https://www.jura.fu-berlin.de/forschung/europarecht/bob/berliner_online_beitraege/Paper116-Calliess/Paper-116_Calliess_ReformEMU_final.pdf","lt":"Krizė euro zonoje dar toli gražu neišspręsta. Dabartinė institucinė Europos sutarčių struktūra nesugebėjo veiksmingai ir teisėtai spręsti pagrindinių krizės klausimų: bankų krizė, valstybės skolos krizė ir konkurencingumo krizė, dėl kurios tuo pat metu kilo Europos demokratijos krizė. Paaiškėjo, kad jos nepakanka finansų ir ekonomikos krizei tvariai užkirsti kelią arba ją įveikti. Atsižvelgiant į tai, 2015 m. birželio 22 d. penkių pirmininkų pranešime „Europos sukūrimas“ pabrėžiamas poreikis iki 2025 m. pereiti nuo nacionalinės ekonominės politikos formavimo taisyklių ir gairių sistemos prie tolesnio suvereniteto pasidalijimo bendrose institucijose sistemos. Šiame pranešime aptariamos įvairios galimybės: nuo gana tarpvyriausybinių koncepcijų su Taryba ir Euro grupe, kurios yra jos pagrindas, iki daugiau viršvalstybinių sąvokų, grindžiamų su Komisija, pradedant Europos ekonomikos vyriausybe ir baigiant Europos ekonomikos ir finansų ministru. Kalbant apie demokratijos principą, jame aptariamos įvairios Europos Parlamento ir nacionalinių parlamentų vaidmens galimybės. Daugiau informacijos galima rasti čia: https://www.jura.fu-berlin.de/forschung/europarecht/bob/berliner_online_beitraege/Paper116-Calliess/Paper-116_Calliess_ReformEMU_final.pdf","lv":"Krīze eurozonā joprojām nav atrisināta. Pašreizējā Eiropas līgumu institucionālā struktūra nespēja efektīvi un likumīgi risināt krīzes pamatjautājumus: banku krīze, valsts parāda krīze un konkurētspējas krīze, kas vienlaikus izraisīja Eiropas demokrātijas krīzi. Tā ir izrādījusies nepietiekama, lai ilgtspējīgā veidā novērstu vai atrisinātu finanšu un ekonomikas krīzi. Ņemot vērā iepriekš minēto, piecu priekšsēdētāju 2015. gada 22. jūnija ziņojumā par Eiropas izveides pabeigšanu Ekonomikas un monetārā savienība tika uzsvērta nepieciešamība “pāriet no valstu ekonomikas politikas veidošanas noteikumu un pamatnostādņu sistēmas uz sistēmu, kas paredz turpmāku suverenitātes dalīšanu kopējās iestādēs” līdz 2025. gadam. Šajā skaidrojumā tiek apspriesti iespējamie varianti, sākot no starpvaldību koncepcijām, kuru centrā ir Padome un Eurogrupa, līdz pārvalstiskām koncepcijām, kuru pamatā ir Komisija, sākot no Eiropas ekonomikas valdības līdz Eiropas ekonomikas un finanšu ministram. Attiecībā uz demokrātijas principu tajā ir izklāstītas dažādas iespējas attiecībā uz Eiropas Parlamenta un valstu parlamentu lomu. Vairāk informācijas var atrast šeit: https://www.jura.fu-berlin.de/forschung/europarecht/bob/berliner_online_beitraege/Paper116-Calliess/Paper-116_Calliess_ReformEMU_final.pdf","mt":"Il-kriżi fiż-Żona tal-Euro għadha ‘l bogħod milli tiġi solvuta. l-ambjent istituzzjonali attwali tat-Trattati Ewropej ma kienx kapaċi jittratta b’mod effiċjenti u leġittimu l-kwistjonijiet fundamentali tal-kriżi: il-kriżi bankarja, il-kriżi tad-dejn sovran u l-kriżi tal-kompetittività, li fl-istess ħin wasslet għal kriżi tad-demokrazija Ewropea. Instab li ma kienx biżżejjed biex tiġi evitata jew solvuta kriżi finanzjarja u ekonomika b’mod sostenibbli. F’dan l-isfond, ir-Rapport tal-Ħames Presidenti dwar l-Ikkompletar tal-Unjoni Ekonomika u Monetarja mit-22 ta’ Ġunju 2015 enfasizza l-ħtieġa ‘li nimxu minn sistema ta’ regoli u linji gwida għat-tfassil tal-politika ekonomika nazzjonali għal sistema ta’ aktar kondiviżjoni tas-sovranità fi ħdan l-istituzzjonijiet komuni’ sal-2025. Dan il-kontribut jiddiskuti l-għażliet possibbli li jvarjaw minn kunċetti pjuttost intergovernattivi mal-Kunsill u l-Grupp tal-Euro fil-qalba tiegħu għal kunċetti aktar sopranazzjonali bbażati mal-Kummissjoni, li jvarjaw minn Gvern Ekonomiku Ewropew għal Ministru Ewropew tal-Ekonomija u l-Finanzi. Fir-rigward tal-prinċipju tad-demokrazija huwa jelabora fuq għażliet differenti dwar ir-rwol tal-Parlament Ewropew u l-parlamenti nazzjonali. Aktar tagħrif jista’ jinstab hawnhekk: https://www.jura.fu-berlin.de/forschung/europarecht/bob/berliner_online_beitraege/Paper116-Calliess/Paper-116_Calliess_ReformEMU_final.pdf","nl":"De crisis in de eurozone is nog lang niet opgelost. De huidige institutionele structuur van de Europese Verdragen was niet in staat om de fundamentele problemen van de crisis efficiënt en rechtmatig aan te pakken: de bankencrisis, de staatsschuldencrisis en de concurrentiecrisis, die tegelijkertijd tot een crisis van de Europese democratie hebben geleid. Het is ontoereikend gebleken om een financiële en economische crisis op duurzame wijze te voorkomen of op te lossen. Tegen deze achtergrond werd in het verslag van de vijf voorzitters over de voltooiing van Europa – Economische en Monetaire Unie van 22 juni 2015 gewezen op de noodzaak om tot 2025 over te stappen van een systeem van regels en richtsnoeren voor nationale economische beleidsvorming naar een systeem van verdere soevereiniteitsdeling binnen gemeenschappelijke instellingen. In deze bijdrage worden mogelijke opties besproken die variëren van eerder intergouvernementele concepten met de Raad en de Eurogroep als kernpunt tot meer supranationale concepten op basis van de Commissie, variërend van een Europese economische regering tot een Europees minister van Economische Zaken en Financiën. Wat het democratiebeginsel betreft, worden verschillende opties voor de rol van het Europees Parlement en de nationale parlementen besproken. Meer informatie vindt u hier: https://www.jura.fu-berlin.de/forschung/europarecht/bob/berliner_online_beitraege/Paper116-Calliess/Paper-116_Calliess_ReformEMU_final.pdf","pl":"Kryzys w strefie euro jest nadal daleki od rozwiązania. Obecne ramy instytucjonalne traktatów europejskich nie były w stanie skutecznie i zgodnie z prawem zajmować się podstawowymi kwestiami kryzysu: kryzys bankowy, kryzys zadłużeniowy i kryzys konkurencyjności, który jednocześnie doprowadził do kryzysu demokracji europejskiej. Okazało się, że niewystarczające jest zapobieganie kryzysowi finansowemu i gospodarczemu lub jego rozwiązanie w sposób trwały. W tym kontekście w sprawozdaniu pięciu przewodniczących w sprawie dokończenia budowy unii gospodarczej i walutowej z dnia 22 czerwca 2015 r. podkreślono potrzebę „przejścia od systemu zasad i wytycznych dotyczących kształtowania krajowej polityki gospodarczej do systemu dalszego podziału suwerenności we wspólnych instytucjach” do 2025 r. W dokumencie tym omówiono możliwe warianty, począwszy od koncepcji raczej międzyrządowych z Radą i Eurogrupą w jej sercu, po bardziej ponadnarodowe koncepcje oparte na współpracy z Komisją, począwszy od europejskiego rządu gospodarczego po europejskiego ministra gospodarki i finansów. Jeśli chodzi o zasadę demokracji, Komisja omawia różne warianty dotyczące roli Parlamentu Europejskiego i parlamentów narodowych. Więcej informacji można znaleźć tutaj: https://www.jura.fu-berlin.de/forschung/europarecht/bob/berliner_online_beitraege/Paper116-Calliess/Paper-116_Calliess_ReformEMU_final.pdf","pt":"A crise na zona euro ainda está longe de ser resolvida. O atual enquadramento institucional dos Tratados Europeus não foi capaz de lidar eficiente e legitimamente com as questões fundamentais da crise: a crise bancária, a crise da dívida soberana e a crise da competitividade, que conduziram, ao mesmo tempo, a uma crise da democracia europeia. Provou ser insuficiente para prevenir ou resolver uma crise financeira e económica de forma sustentável. Neste contexto, o relatório dos cinco presidentes sobre a conclusão da União Económica e Monetária, de 22 de junho de 2015, realçou a necessidade de «passar de um sistema de regras e orientações para a elaboração da política económica nacional para um sistema de maior partilha de soberania nas instituições comuns» até 2025. Este contributo aborda possíveis opções que vão desde conceitos algo intergovernamentals com o Conselho e o Eurogrupo no seu cerne até conceitos mais supranacionais ganzas na Comissão, que vão desde um Governo Económico Europeu a um Ministro Europeu da Economia e das Finanças. No que se refere ao princípio da democracia, a Comissão elabora diferentes opções sobre o papel do Parlamento Europeu e dos parlamentos nacionais. Mais informações podem ser encontradas aqui: https://www.jura.fu-berlin.de/forschung/europarecht/bob/berliner_online_beitraege/Paper116-Calliess/Paper-116_Calliess_ReformEMU_final.pdf","ro":"Criza din zona euro este încă departe de a fi rezolvată. Actualul cadru instituțional al tratatelor europene nu a fost capabil să abordeze în mod eficient și legitim problemele fundamentale ale crizei: criza bancară, criza datoriei suverane și criza competitivității, care au condus în același timp la o criză a democrației europene. Aceasta s-a dovedit a fi insuficientă pentru a preveni sau pentru a rezolva o criză financiară și economică într-un mod durabil. În acest context, Raportul celor cinci președinți privind finalizarea Uniunii economice și monetare din 22 iunie 2015 a subliniat necesitatea „de a trece de la un sistem de norme și orientări pentru elaborarea politicilor economice naționale la un sistem de partajare suplimentară a suveranității în cadrul instituțiilor comune” până în 2025. Această contribuție discută posibilele opțiuni care variază de la concepte mai degrabă interguvernamentale cu Consiliul și Eurogrupul în centrul său, până la mai multe concepte supranaționale bazate pe Comisie, de la un guvern economic european la un ministru european al economiei și finanțelor. În ceea ce privește principiul democrației, acesta elaborează diferite opțiuni privind rolul Parlamentului European și al parlamentelor naționale. Mai multe informații găsiți aici: https://www.jura.fu-berlin.de/forschung/europarecht/bob/berliner_online_beitraege/Paper116-Calliess/Paper-116_Calliess_ReformEMU_final.pdf","sk":"Kríza v eurozóne ešte zďaleka nie je vyriešená. Súčasné inštitucionálne usporiadanie európskych zmlúv nebolo schopné účinne a legitímne riešiť základné otázky krízy: banková kríza, kríza štátneho dlhu a kríza konkurencieschopnosti, ktoré zároveň viedli ku kríze európskej demokracie. Ukázalo sa, že nepostačuje na udržateľné predchádzanie finančnej a hospodárskej kríze alebo na jej vyriešenie. V tejto súvislosti sa v správe piatich predsedov o dobudovaní hospodárskej a menovej únie v Európe z 22. júna 2015 zdôraznila potreba „pokročiť do roku 2025 zo systému pravidiel a usmernení pre tvorbu vnútroštátnej hospodárskej politiky k systému ďalšieho zdieľania suverenity v rámci spoločných inštitúcií“. Tento príspevok sa zaoberá možnými možnosťami, ktoré siahajú od skôr medzivládnych koncepcií s Radou a Euroskupinou v jej centre až po nadnárodné koncepcie založené na Komisii, od európskej hospodárskej vlády až po európskeho ministra hospodárstva a financií. Pokiaľ ide o zásadu demokracie, rozpracúva rôzne možnosti týkajúce sa úlohy Európskeho parlamentu a národných parlamentov. Viac informácií nájdete tu: https://www.jura.fu-berlin.de/forschung/europarecht/bob/berliner_online_beitraege/Paper116-Calliess/Paper-116_Calliess_ReformEMU_final.pdf","sl":"Kriza v evroobmočju še zdaleč ni rešena. Sedanja institucionalna ureditev evropskih pogodb ni bila sposobna učinkovito in zakonito obravnavati temeljnih vprašanj krize: bančna kriza, kriza državnega dolga in kriza konkurenčnosti, ki so hkrati privedli do krize evropske demokracije. Izkazalo se je, da ne zadostuje za trajnostno preprečevanje ali reševanje finančne in gospodarske krize. V tem okviru je bilo v poročilu petih predsednikov o dokončanju ekonomske in monetarne unije z dne 22. junija 2015 poudarjeno, da je treba „preiti s sistema pravil in smernic za oblikovanje nacionalnih ekonomskih politik na sistem nadaljnje delitve suverenosti znotraj skupnih institucij“ do leta 2025. Ta prispevek obravnava možnosti, ki segajo od precej medvladnih konceptov s Svetom in evroskupino v središču do bolj nadnacionalnih konceptov, ki temeljijo na Komisiji, od evropske gospodarske vlade do evropskega ministra za gospodarstvo in finance. V zvezi z načelom demokracije obravnava različne možnosti glede vloge Evropskega parlamenta in nacionalnih parlamentov. Več informacij je na voljo tukaj: https://www.jura.fu-berlin.de/forschung/europarecht/bob/berliner_online_beitraege/Paper116-Calliess/Paper-116_Calliess_ReformEMU_final.pdf","sv":"Krisen i euroområdet är fortfarande långt ifrån löst. Den nuvarande institutionella ramen för EU-fördragen har inte kunnat hantera krisens grundläggande frågor på ett effektivt och legitimt sätt: bankkrisen, statsskuldskrisen och konkurrenskraftskrisen, som samtidigt ledde till en kris i den europeiska demokratin. Det har visat sig vara otillräckligt för att förhindra eller lösa en finansiell och ekonomisk kris på ett hållbart sätt. Mot denna bakgrund betonade de fem ordförandenas rapport om färdigställandet av Europeiska ekonomiska och monetära unionen av den 22 juni 2015 behovet av att gå från ett system med regler och riktlinjer för utformningen av den nationella ekonomiska politiken till ett system med ytterligare delning av suveräniteten inom gemensamma institutioner fram till 2025. I detta bidrag diskuteras möjliga alternativ som sträcker sig från ganska mellanstatliga begrepp med rådet och Eurogruppen i centrum till mer överstatliga begrepp som bygger på kommissionen, från en europeisk ekonomisk regering till en europeisk ekonomi- och finansminister. När det gäller demokratiprincipen utvecklar kommissionen olika alternativ när det gäller Europaparlamentets och de nationella parlamentens roll. Mer information finns här: https://www.jura.fu-berlin.de/forschung/europarecht/bob/berliner_online_beitraege/Paper116-Calliess/Paper-116_Calliess_ReformEMU_final.pdf"}},"title":{"en":"Resilience and Reform in the Euro Area: Options Linking Stability, Solidarity and Democracy","machine_translations":{"bg":"Устойчивост и реформа в еврозоната: Варианти за свързване на стабилността, солидарността и демокрацията","cs":"Odolnost a reforma v eurozóně: Možnosti propojení stability, solidarity a demokracie","da":"Modstandsdygtighed og reform i euroområdet: Muligheder Forbinder stabilitet, solidaritet og demokrati","de":"Resilienz und Reformen im Euro-Währungsgebiet: Optionen zur Verknüpfung von Stabilität, Solidarität und Demokratie","el":"Ανθεκτικότητα και μεταρρύθμιση στη ζώνη του ευρώ: Επιλογές Σύνδεση της σταθερότητας, της αλληλεγγύης και της δημοκρατίας","es":"Resiliencia y reforma en la zona del euro: Opciones que vinculan estabilidad, solidaridad y democracia","et":"Vastupidavus ja reformid euroalal: Võimalused stabiilsuse, solidaarsuse ja demokraatia ühendamiseks","fi":"Häiriönsietokyky ja uudistukset euroalueella: Vaihtoehdot vakauden, solidaarisuuden ja demokratian yhdistämiseksi","fr":"Résilience et réforme dans la zone euro: Options liant stabilité, solidarité et démocratie","ga":"Athléimneacht agus Athchóiriú sa Limistéar Euro: Roghanna maidir le Cobhsaíocht, Dlúthpháirtíocht agus Daonlathas a Nascadh","hr":"Otpornost i reforma u europodručju: Mogućnosti povezivanja stabilnosti, solidarnosti i demokracije","hu":"Reziliencia és reform az euróövezetben: A stabilitást, a szolidaritást és a demokráciát összekapcsoló lehetőségek","it":"Resilienza e riforma nell'area dell'euro: Opzioni che collegano stabilità, solidarietà e democrazia","lt":"Atsparumas ir reformos euro zonoje. Stabilumo, solidarumo ir demokratijos susiejimo galimybės","lv":"Noturība un reforma eurozonā: Stabilitātes, solidaritātes un demokrātijas sasaiste","mt":"Ir-reżiljenza u r-Riforma fiż-Żona tal-Euro: Alternattivi li jorbtu l-Istabbiltà, is-Solidarjetà u d-Demokrazija","nl":"Veerkracht en hervorming in de eurozone: Opties voor de koppeling van stabiliteit, solidariteit en democratie","pl":"Odporność i reformy w strefie euro: Warianty łączące stabilność, solidarność i demokrację","pt":"Resiliência e Reforma na Área do Euro: Opções Ligando Estabilidade, Solidariedade e Democracia","ro":"Reziliența și reforma în zona euro: Opțiuni legate de stabilitate, solidaritate și democrație","sk":"Odolnosť a reforma v eurozóne: Možnosti Prepojenie stability, solidarity a demokracie","sl":"Odpornost in reforma v euroobmočju: Možnosti povezave med stabilnostjo, solidarnostjo in demokracijo","sv":"Resiliens och reformer i euroområdet: Alternativ som kopplar samman stabilitet, solidaritet och demokrati"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×