Identifikace

Text níže je zkrácená, hašovaná verze obsahu. Je dobré se ujistit, že s obsahem nebylo manipulováno, protože každá jednotlivá modifikace by vedla k naprosto odlišné hodnotě.

Hodnota: 3ce05535541ae66599760f695081b7b2ad20ed8a32b274ac0e9ae1d1aecafa05

Zdroj: {"body":{"fr":"L’imbrication contemporaine croissante des échelons de gouvernance, des types d’acteurs – pouvoirs publics, entreprises et fédérations professionnelles, associations d’intérêt général… – et des politiques publiques conduit à questionner la pertinence d’une liste limitative des compétences de l’UE.\n\nLe retrait des traités de cette liste ne signifierait pas pour autant que l’Union pourrait initier une action sans s’appuyer sur une base juridique, car cette condition demeure indispensable au respect du principe d’État de droit. Toutefois, la base juridique peut être exprimée autrement, par la combinaison de deux critères, éventuellement assortis d’un troisième plus politique :\n(1) l’action proposée vise à contribuer à la réalisation d’un des buts de l’Union ;\n(2) les résultats attendus de l’action proposée ne peuvent pas être atteints de manière suffisante par les États membres, échelons subétatiques inclus ;\n(3) l’action proposée constitue une réponse à une demande du Conseil européen, du Parlement européen, ou d’une pétition.\n\nComme c’est déjà le cas aujourd’hui, il reviendrait à l’auteur de la proposition – très certainement la Commission européenne – de démontrer qu’elle remplit ces critères.\n\nEn complément des outils législatifs, l’Union devrait plus souvent exercer une fonction d’« assemblier » des politiques publiques, en coopération avec les gouvernements, les parlements, les régions, les villes et la société civile, dans un esprit de fédéralisme coopératif.","machine_translations":{"bg":"Нарастващото текущо представяне на равнищата на управление, видовете публични органи, предприятията и професионалните федерации, сдруженията от общ интерес и публичните политики води до въпроси относно целесъобразността на ограничен списък от компетентности на ЕС. Премахването на Договорите от този списък обаче не би означавало, че Съюзът може да предприеме действия, без да се позовава на правно основание, тъй като това условие продължава да бъде абсолютно необходимо за спазването на принципа на правовата държава. Правното основание обаче може да бъде изразено по различен начин чрез комбинация от два критерия, евентуално придружени от още трети политически критерия: (1) Предложеното действие има за цел да допринесе за постигането на една от целите на Съюза; (2) очакваните резултати от предложеното действие не могат да бъдат постигнати в достатъчна степен от държавите членки, включително нивата на поднационално равнище; (3) Предложеното действие е в отговор на искане от Европейския съвет, Европейския парламент или петиция. Както и в момента, със сигурност авторът на предложението ще трябва да докаже изпълнението на тези критерии от Европейската комисия. В допълнение към законодателните инструменти ЕС следва по-често да действа като „събиране“ на публични политики в сътрудничество с правителствата, парламентите, регионите, градовете и гражданското общество в дух на кооперативен федерализъм.","cs":"Rostoucí současná prezentace úrovní správy, typů veřejných orgánů, podniků a profesních svazů, sdružení obecného zájmu a veřejných politik vede k pochybnostem o významu omezeného seznamu pravomocí EU. Vyškrtnutí Smluv z tohoto seznamu by však nevedlo k tomu, že by Unie mohla jednat, aniž by se opírala o právní základ, jelikož tato podmínka zůstává nezbytná pro dodržení zásady právního státu. Právní základ však může být vyjádřen odlišně kombinací dvou kritérií, případně doplněných o třetinu dalších politických kritérií: Cílem navrhované akce je přispět k dosažení jednoho z cílů Unie; 2 očekávaných výsledků navrhovaného opatření nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, včetně úrovní na nižší než státní úrovni; (3) Navrhované opatření je reakcí na žádost Evropské rady, Evropského parlamentu nebo petice. Jak je tomu již dnes, bylo by určitě na autorovi návrhu, aby prokázal, že Evropská komise tato kritéria splnila. Kromě legislativních nástrojů by EU měla častěji fungovat jako „shromažďování“ veřejných politik ve spolupráci s vládami, parlamenty, regiony, městy a občanskou společností v duchu kooperativního federalismu.","da":"Den voksende aktuelle præsentation af forvaltningsniveauer, typer af offentlige myndigheder, virksomheder og faglige sammenslutninger, sammenslutninger af almen interesse og offentlige politikker fører til spørgsmål om relevansen af en begrænset liste over EU-kompetencer. Fjernelsen af traktaterne fra denne liste indebærer imidlertid ikke, at Unionen kan handle uden at påberåbe sig et retsgrundlag, eftersom denne betingelse fortsat er nødvendig for at overholde retsstatsprincippet. Retsgrundlaget kan imidlertid udtrykkes forskelligt ved en kombination af to kriterier, eventuelt ledsaget af et tredje, mere politisk kriterium: (1) den foreslåede foranstaltning har til formål at bidrage til at nå et af Unionens mål; (2) de forventede resultater af den foreslåede foranstaltning kan ikke i tilstrækkelig grad opfyldes af medlemsstaterne, herunder subnationale niveauer. (3) den foreslåede foranstaltning er et svar på en anmodning fra Det Europæiske Råd, Europa-Parlamentet eller et andragende. Som det allerede er tilfældet i dag, vil det helt sikkert være op til forslagsstilleren at påvise, at Europa-Kommissionen opfylder disse kriterier. Ud over lovgivningsværktøjer bør EU oftere fungere som en \"samling\" af offentlige politikker i samarbejde med regeringer, parlamenter, regioner, byer og civilsamfundet i en ånd af kooperative føderalisme.","de":"Zeitgenössische Verwirrung der Regierungs- und Verwaltungsebenen, der staatlichen Stellen, der Unternehmen und der Berufsverbände, der Verbände von allgemeinem Interesse und der öffentlichen Politik führt dazu, dass die Relevanz einer erschöpfenden Liste der Zuständigkeiten der EU in Frage gestellt wird. Die Streichung der Verträge von dieser Liste würde jedoch nicht bedeuten, dass die Union Maßnahmen einleiten könnte, ohne sich auf eine Rechtsgrundlage zu stützen, da diese Voraussetzung für die Wahrung des Rechtsstaatsprinzips nach wie vor unerlässlich ist. Die Rechtsgrundlage kann jedoch anders ausgedrückt werden, indem zwei Kriterien kombiniert werden, die möglicherweise durch ein drittes politisches Kriterium ergänzt werden: (1) Die vorgeschlagene Maßnahme soll zur Verwirklichung eines der Ziele der Union beitragen; (2) die erwarteten Ergebnisse der vorgeschlagenen Maßnahme können von den Mitgliedstaaten, einschließlich der subnationalen Ebenen, nicht ausreichend erreicht werden; (3) Die vorgeschlagene Maßnahme ist eine Antwort auf eine Anfrage des Europäischen Rates, des Europäischen Parlaments oder einer Petition. Wie dies bereits heute der Fall ist, wäre es sehr wohl Sache der Europäischen Kommission, nachzuweisen, welche Kriterien diese Kriterien erfüllen. Ergänzend zu den Legislativinstrumenten sollte die EU in Zusammenarbeit mit Regierungen, Parlamenten, Regionen, Städten und der Zivilgesellschaft im Geiste des kooperativen Föderalismus häufiger als „Bündelung“ öffentlicher Maßnahmen fungieren.","el":"Η αυξανόμενη σύγχρονη παρουσίαση των επιπέδων διακυβέρνησης, των τύπων των δημόσιων αρχών, των επιχειρήσεων και των επαγγελματικών ομοσπονδιών, των ενώσεων γενικού συμφέροντος και των δημόσιων πολιτικών οδηγεί σε ερωτήματα σχετικά με τη σημασία ενός περιορισμένου καταλόγου αρμοδιοτήτων της ΕΕ. Ωστόσο, η διαγραφή των Συνθηκών από τον κατάλογο αυτό δεν θα σήμαινε ότι η Ένωση θα μπορούσε να ενεργήσει χωρίς να στηριχθεί σε νομική βάση, δεδομένου ότι η προϋπόθεση αυτή παραμένει απαραίτητη για την τήρηση της αρχής του κράτους δικαίου. Ωστόσο, η νομική βάση μπορεί να εκφραστεί διαφορετικά με συνδυασμό δύο κριτηρίων, ενδεχομένως συνοδευόμενων από ένα τρίτο ακόμη πολιτικό: (1) η προτεινόμενη δράση έχει ως στόχο να συμβάλει στην επίτευξη ενός από τους στόχους της Ένωσης· (2) τα αναμενόμενα αποτελέσματα της προτεινόμενης δράσης δεν μπορούν να επιτευχθούν επαρκώς από τα κράτη μέλη, συμπεριλαμβανομένων των επιπέδων υποκρατών· (3) η προτεινόμενη δράση αποτελεί απάντηση σε αίτημα του Ευρωπαϊκού Συμβουλίου, του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου ή σε αναφορά. Όπως συμβαίνει ήδη σήμερα, είναι βέβαιο ότι εναπόκειται στον συντάκτη της πρότασης να αποδείξει την εκπλήρωση αυτών των κριτηρίων από την Ευρωπαϊκή Επιτροπή. Εκτός από τα νομοθετικά μέσα, η ΕΕ θα πρέπει να ενεργεί συχνότερα ως «συγκέντρωση» δημόσιων πολιτικών, σε συνεργασία με τις κυβερνήσεις, τα κοινοβούλια, τις περιφέρειες, τις πόλεις και την κοινωνία των πολιτών, σε πνεύμα συνεργατικού ομοσπονδιακού συστήματος.","en":"The growing contemporary presentation of levels of governance, types of public authorities, businesses and professional federations, associations of general interest and public policies leads to questions about the relevance of a limited list of EU competences. The removal of the Treaties from that list would not, however, mean that the Union could take action without relying on a legal basis, since that condition remains indispensable to respect the principle of the rule of law. However, the legal basis can be expressed differently by a combination of two criteria, possibly accompanied by a third more political one: (1) The proposed action aims to contribute to the achievement of one of the Union’s objectives; (2) the expected results of the proposed action cannot be sufficiently achieved by the Member States, including sub-state levels; (3) The proposed action is a response to a request from the European Council, the European Parliament or a petition. As is already the case today, it would most certainly be up to the author of the proposal to demonstrate the fulfilment of these criteria by the European Commission. In addition to legislative tools, the EU should more often act as a “gathering” of public policies, in cooperation with governments, parliaments, regions, cities and civil society, in a spirit of cooperative federalism.","es":"La creciente presentación contemporánea de los niveles de gobernanza, los tipos de autoridades públicas, las empresas y las federaciones profesionales, las asociaciones de interés general y las políticas públicas suscita dudas sobre la pertinencia de una lista limitada de competencias de la UE. Sin embargo, la supresión de los Tratados de dicha lista no implicaría que la Unión pudiera actuar sin basarse en una base jurídica, ya que este requisito sigue siendo indispensable para respetar el principio del Estado de Derecho. Sin embargo, la base jurídica puede expresarse de forma diferente combinando dos criterios, posiblemente acompañados de un tercero más político: (1) la acción propuesta tiene por objeto contribuir a la consecución de uno de los objetivos de la Unión; (2) los resultados esperados de la acción propuesta no pueden ser alcanzados de manera suficiente por los Estados miembros, incluidos los niveles subestatales; (3) la acción propuesta responde a una petición del Consejo Europeo, del Parlamento Europeo o de una petición. Como ya ocurre en la actualidad, sin duda correspondería a la autora de la propuesta demostrar el cumplimiento de estos criterios por parte de la Comisión Europea. Además de los instrumentos legislativos, la UE debería actuar con mayor frecuencia como una «reunión» de políticas públicas, en cooperación con los gobiernos, los parlamentos, las regiones, las ciudades y la sociedad civil, en un espíritu de federalismo cooperativo.","et":"Valitsemistasandite, avaliku sektori asutuste, ettevõtete ja kutseliitude, üldist huvi pakkuvate ühenduste ja avaliku poliitika üha suurenev nüüdisesinemine tekitab küsimusi ELi pädevuste piiratud loetelu asjakohasuse kohta. Aluslepingute väljajätmine sellest loetelust ei tähenda siiski, et liit võiks võtta meetmeid ilma õiguslikule alusele tuginemata, kuna see tingimus on õigusriigi põhimõtte järgimiseks hädavajalik. Õiguslikku alust võib aga väljendada teisiti, kombineerides kahte kriteeriumi, millele võib lisanduda veel kolmas poliitiline kriteerium: (1)kavandatava meetme eesmärk on aidata kaasa liidu ühe eesmärgi saavutamisele; (2) liikmesriigid ei suuda piisavalt saavutada kavandatava meetme oodatavaid tulemusi, sealhulgas riigi tasandist madalamaid tasandeid; (3)kavandatav meede on vastus Euroopa Ülemkogu, Euroopa Parlamendi või petitsiooni taotlusele. Nagu praegugi, oleks kindlasti ettepaneku autori ülesanne näidata, et Euroopa Komisjon on need kriteeriumid täitnud. Lisaks seadusandlikele vahenditele peaks EL koostöös valitsuste, parlamentide, piirkondade, linnade ja kodanikuühiskonnaga tegutsema koostööl põhineva föderalismi vaimus sagedamini avaliku poliitika „kogujana“.","fi":"Hallintotasojen, viranomaistyyppien, yritysten ja ammattijärjestöjen, yleishyödyllisten järjestöjen ja julkisten politiikkojen kasvava nykyesitys herättää kysymyksiä EU:n toimivallan rajoitetun luettelon merkityksestä. Perussopimusten poistaminen tästä luettelosta ei kuitenkaan merkitse sitä, että unioni voisi toimia turvautumatta oikeusperustaan, koska tämä edellytys on edelleen välttämätön oikeusvaltioperiaatteen noudattamiseksi. Oikeusperusta voidaan kuitenkin ilmaista eri tavoin kahden kriteerin yhdistelmällä, johon mahdollisesti liittyy kolmas poliittinen peruste: Ehdotetun toimen tarkoituksena on edistää jonkin unionin tavoitteen saavuttamista; Jäsenvaltiot eivät voi riittävällä tavalla saavuttaa ehdotetun toimen odotettuja tuloksia, valtiotasoa alemmat tasot mukaan luettuina; Ehdotettu toimi on vastaus Eurooppa-neuvoston tai Euroopan parlamentin pyyntöön tai vetoomukseen. Kuten nykyäänkin, ehdotuksen laatijan tehtävänä olisi varmasti osoittaa, että Euroopan komissio täyttää nämä kriteerit. Lainsäädäntövälineiden lisäksi EU:n olisi toimittava useammin julkisen politiikan ”kerroksena” yhteistyössä hallitusten, parlamenttien, alueiden, kaupunkien ja kansalaisyhteiskunnan kanssa yhteistyöhön perustuvan federalismin hengessä.","ga":"Mar thoradh ar chur i láthair comhaimseartha comhaimseartha na leibhéal rialachais, cineálacha údarás poiblí, gnólachtaí agus cónaidhmeanna gairmiúla, comhlachas leasa ghinearálta agus beartas poiblí, tá ceisteanna ann faoi ábharthacht liosta teoranta d’inniúlachtaí AE. Ní chiallódh baint na gConarthaí den liosta sin, áfach, go bhféadfadh an tAontas gníomhú gan brath ar bhunús dlí, ós rud é go bhfuil an coinníoll sin fós fíor-riachtanach chun prionsabal an smachta reachta a urramú. Mar sin féin, is féidir an bunús dlí a chur in iúl ar bhealach difriúil trí dhá chritéar a chomhcheangal, agus d’fhéadfadh tríú critéar eile a bheith ag gabháil leis: (1) Is é is aidhm don ghníomhaíocht atá beartaithe rannchuidiú le ceann de chuspóirí an Aontais a bhaint amach; (2) ní féidir leis na Ballstáit na torthaí a bhfuiltear ag súil leo ón ngníomhaíocht atá beartaithe a bhaint amach go leordhóthanach, lena n-áirítear leibhéil fostáit; (3) Is freagairt í an ghníomhaíocht atá beartaithe ar iarraidh ón gComhairle Eorpach, ó Pharlaimint na hEorpa nó ar achainí. Mar atá cheana féin, is faoi údar an togra a bheadh sé a léiriú go bhfuil na critéir sin á gcomhlíonadh ag an gCoimisiún Eorpach. Chomh maith le huirlisí reachtacha, ba cheart don AE gníomhú níos minice mar “thiomsú” na mbeartas poiblí, i gcomhar le rialtais, parlaimintí, réigiúin, cathracha agus an tsochaí shibhialta, de mheon na cónaidhmeachta comhoibríche.","hr":"Sve veća suvremena prezentacija razina upravljanja, vrsta javnih tijela, poduzeća i strukovnih udruženja, udruga od općeg interesa i javnih politika dovodi do pitanja o relevantnosti ograničenog popisa nadležnosti EU-a. Međutim, uklanjanje Ugovorâ s tog popisa ne bi značilo da bi Unija mogla djelovati bez oslanjanja na pravnu osnovu jer je taj uvjet i dalje neophodan za poštovanje načela vladavine prava. Međutim, pravna osnova može se drukčije izraziti kombinacijom dvaju kriterija, po mogućnosti popraćenih trećim kriterijem više političke naravi: (1) Predloženim djelovanjem nastoji se doprinijeti postizanju jednog od ciljeva Unije; (2) očekivane rezultate predloženog djelovanja ne mogu dostatno ostvariti države članice, uključujući razine ispod države; (3) Predloženo djelovanje odgovor je na zahtjev Europskog vijeća, Europskog parlamenta ili predstavke. Kao što je to već danas slučaj, zasigurno bi bilo na autoru prijedloga da dokaže ispunjava li Europska komisija te kriterije. Osim zakonodavnih instrumenata, EU bi u duhu kooperativnog federalizma trebao češće djelovati kao „prikupljanje” javnih politika, u suradnji s vladama, parlamentima, regijama, gradovima i civilnim društvom.","hu":"A kormányzati szinteknek, a hatóságok típusainak, a vállalkozásoknak és a szakmai szövetségeknek, az általános érdekű szervezeteknek és a közpolitikáknak a jelenlegi terjedése kérdéseket vet fel az uniós hatáskörök korlátozott listájának relevanciájával kapcsolatban. A Szerződéseknek az említett listáról való törlése azonban nem jelentené azt, hogy az Unió eljárhatna anélkül, hogy jogalapra támaszkodna, mivel ez a feltétel továbbra is elengedhetetlen a jogállamiság elvének tiszteletben tartásához. A jogalap azonban két kritérium kombinációjával fejezhető ki eltérő módon, esetleg egy harmadik további politikai kritériummal kiegészítve: A javasolt intézkedés célja, hogy hozzájáruljon az Unió egyik célkitűzésének megvalósításához; A tervezett intézkedés várt eredményeit a tagállamok nem tudják kielégítően megvalósítani, beleértve az állami szint alatti szinteket is; A javasolt intézkedés az Európai Tanács, az Európai Parlament vagy egy petíció kérésére adott válasz. Amint az már ma is történt, bizonyára a javaslat szerzőjének kell bizonyítania, hogy az Európai Bizottság teljesíti ezeket a kritériumokat. A jogalkotási eszközök mellett az EU-nak gyakrabban kellene a közpolitikák „gyűjteményeként” fellépnie, a kormányokkal, parlamentekkel, régiókkal, városokkal és a civil társadalommal együttműködve, a kooperatív föderalizmus szellemében.","it":"La crescente presentazione contemporanea dei livelli di governance, dei tipi di autorità pubbliche, delle imprese e delle federazioni professionali, delle associazioni di interesse generale e delle politiche pubbliche solleva interrogativi circa la pertinenza di un elenco limitato di competenze dell'UE. La soppressione dei Trattati da tale elenco non significherebbe tuttavia che l'Unione possa agire senza fondarsi su una base giuridica, poiché tale condizione rimane indispensabile per rispettare il principio dello Stato di diritto. Tuttavia, la base giuridica può essere espressa in modo diverso mediante una combinazione di due criteri, eventualmente accompagnati da un terzo più politico: (1) l'azione proposta mira a contribuire al conseguimento di uno degli obiettivi dell'Unione; (2) i risultati attesi dall'azione proposta non possono essere conseguiti in misura sufficiente dagli Stati membri, compresi i livelli substatali; (3) l'azione proposta è una risposta a una richiesta del Consiglio europeo, del Parlamento europeo o di una petizione. Come già avviene oggi, spetterebbe certamente all'autore della proposta dimostrare il rispetto di tali criteri da parte della Commissione europea. Oltre agli strumenti legislativi, l'UE dovrebbe agire più spesso come \"raccolta\" di politiche pubbliche, in cooperazione con i governi, i parlamenti, le regioni, le città e la società civile, in uno spirito di federalismo cooperativo.","lt":"Didėjant šiuolaikiniam valdymo lygmenų, valdžios institucijų tipų, įmonių ir profesinių federacijų, visuotinės svarbos asociacijų ir viešosios politikos pristatymui kyla klausimų dėl riboto ES kompetencijos sąrašo aktualumo. Tačiau Sutarčių išbraukimas iš šio sąrašo nereiškia, kad Sąjunga galėtų imtis veiksmų nesiremdama teisiniu pagrindu, nes ši sąlyga tebėra būtina siekiant laikytis teisinės valstybės principo. Tačiau teisinį pagrindą galima išreikšti skirtingai derinant du kriterijus, kuriuos galbūt papildys dar trečias politinis kriterijus: (1) siūlomu veiksmu siekiama prisidėti prie vieno iš Sąjungos tikslų įgyvendinimo; (2) valstybės narės negali deramai pasiekti numatomų siūlomo veiksmo rezultatų, įskaitant subnacionalinius lygius; (3) siūlomu veiksmu atsakoma į Europos Vadovų Tarybos, Europos Parlamento prašymą arba peticiją. Kaip ir dabar, pasiūlymo autorius, be abejonės, turėtų įrodyti, kad Europos Komisija atitinka šiuos kriterijus. ES, bendradarbiaudama su vyriausybėmis, parlamentais, regionais, miestais ir pilietine visuomene, bendradarbiaudama su vyriausybėmis, parlamentais, regionais, miestais ir pilietine visuomene, bendradarbiaudama su valdžios institucijomis, parlamentais, miestais ir pilietine visuomene ir laikydamasi bendradarbiavimu grindžiamo federalizmo dvasios, turėtų dažniau imtis teisėkūros priemonių.","lv":"Aizvien aktuālākais pārvaldības līmeņu, valsts iestāžu, uzņēmumu un profesionālo federāciju, vispārējas nozīmes apvienību un sabiedriskās politikas atspoguļojums liek uzdot jautājumus par ierobežota ES kompetenču saraksta atbilstību. Tomēr Līgumu svītrošana no šī saraksta nenozīmētu, ka Savienība varētu rīkoties, neizmantojot juridisko pamatu, jo šis nosacījums joprojām ir nepieciešams, lai ievērotu tiesiskuma principu. Tomēr juridisko pamatu var izteikt atšķirīgi, apvienojot divus kritērijus, ko, iespējams, papildina vēl trešais politiskais kritērijs: Ierosinātās darbības mērķis ir palīdzēt sasniegt vienu no Savienības mērķiem; Ierosinātās darbības paredzamos rezultātus nevar pietiekami labi sasniegt atsevišķās dalībvalstīs, tostarp apakšvalstu līmenī; (3) ierosinātā rīcība ir atbilde uz Eiropadomes, Eiropas Parlamenta lūgumu vai lūgumrakstu. Kā tas jau notiek pašlaik, priekšlikuma autoram noteikti būtu jāpierāda, ka Eiropas Komisija ir izpildījusi šos kritērijus. Papildus likumdošanas instrumentiem ES sadarbībā ar valdībām, parlamentiem, reģioniem, pilsētām un pilsonisko sabiedrību sadarbībā ar valdībām, parlamentiem, reģioniem, pilsētām un pilsonisko sabiedrību biežāk būtu jārīkojas kā publiskās politikas “savākšanai” sadarbīgā federālisma garā.","mt":"Il-preżentazzjoni kontemporanja dejjem tikber tal-livelli ta’ governanza, it-tipi ta’ awtoritajiet pubbliċi, in-negozji u l-federazzjonijiet professjonali, l-assoċjazzjonijiet ta’ interess ġenerali u l-politiki pubbliċi twassal għal mistoqsijiet dwar ir-rilevanza ta’ lista limitata ta’ kompetenzi tal-UE. Madankollu, it-tneħħija tat-Trattati minn din il-lista ma tfissirx li l-Unjoni tista’ tieħu azzjoni mingħajr ma tibbaża ruħha fuq bażi legali, peress li din il-kundizzjoni tibqa’ indispensabbli sabiex jiġi rrispettat il-prinċipju tal-istat tad-dritt. Madankollu, il-bażi legali tista’ tiġi espressa b’mod differenti permezz ta’ kombinazzjoni ta’ żewġ kriterji, possibbilment akkumpanjata minn terz ieħor politiku: (1) l-azzjoni proposta għandha l-għan li tikkontribwixxi għall-kisba ta’ wieħed mill-objettivi tal-Unjoni; (2) ir-riżultati mistennija tal-azzjoni proposta ma jistgħux jinkisbu b’mod suffiċjenti mill-Istati Membri, inklużi livelli sottostatali; (3) l-azzjoni proposta hija tweġiba għal talba mill-Kunsill Ewropew, mill-Parlament Ewropew jew minn petizzjoni. Kif diġà huwa l-każ illum, ċertament ikun f’idejn l-awtur tal-proposta li juri l-issodisfar ta’ dawn il-kriterji mill-Kummissjoni Ewropea. Minbarra l-għodod leġislattivi, l-UE għandha taġixxi aktar ta’ spiss bħala “ġbir” ta’ politiki pubbliċi, f’kooperazzjoni mal-gvernijiet, il-parlamenti, ir-reġjuni, il-bliet u s-soċjetà ċivili, fi spirtu ta’ federaliżmu kooperattiv.","nl":"De toenemende hedendaagse presentatie van bestuursniveaus, soorten overheidsinstanties, bedrijven en beroepsfederaties, verenigingen van algemeen belang en overheidsbeleid leidt tot vragen over de relevantie van een beperkte lijst van EU-bevoegdheden. De schrapping van de Verdragen van die lijst zou echter niet betekenen dat de Unie actie kan ondernemen zonder een beroep te doen op een rechtsgrondslag, aangezien deze voorwaarde onontbeerlijk blijft om het beginsel van de rechtsstaat te eerbiedigen. De rechtsgrondslag kan echter anders worden uitgedrukt door een combinatie van twee criteria, eventueel vergezeld van een derde meer politieke criteria: (1) de voorgestelde actie heeft tot doel bij te dragen tot de verwezenlijking van een van de doelstellingen van de Unie; (2) de verwachte resultaten van de voorgestelde actie niet voldoende door de lidstaten, met inbegrip van subnationale niveaus, kunnen worden verwezenlijkt; (3) de voorgestelde maatregel is een antwoord op een verzoek van de Europese Raad, het Europees Parlement of een verzoekschrift. Zoals nu al het geval is, zou het zeer zeker aan de indiener van het voorstel zijn om aan te tonen dat de Europese Commissie aan deze criteria voldoet. Naast wetgevingsinstrumenten moet de EU vaker optreden als een „verzameling” van overheidsbeleid, in samenwerking met regeringen, parlementen, regio’s, steden en het maatschappelijk middenveld, in een geest van coöperatieve federalisme.","pl":"Rosnąca współczesna prezentacja poziomów sprawowania rządów, rodzajów organów publicznych, przedsiębiorstw i federacji zawodowych, stowarzyszeń użyteczności publicznej i polityki publicznej prowadzi do pytań dotyczących znaczenia ograniczonego wykazu kompetencji UE. Usunięcie traktatów z tego wykazu nie oznacza jednak, że Unia mogłaby podejmować działania bez oparcia się na podstawie prawnej, ponieważ warunek ten jest niezbędny do poszanowania zasady państwa prawa. Podstawę prawną można jednak odmiennie wyrazić poprzez połączenie dwóch kryteriów, ewentualnie wraz z trzecim kolejnym kryterium politycznym: Proponowane działanie ma na celu przyczynienie się do osiągnięcia jednego z celów Unii; Oczekiwane rezultaty proponowanego działania nie mogą zostać osiągnięte w sposób wystarczający przez państwa członkowskie, w tym na szczeblu niższym niż krajowy; (3) Proponowane działanie jest odpowiedzią na wniosek Rady Europejskiej, Parlamentu Europejskiego lub petycji. Jak ma to już miejsce obecnie, wykazanie spełnienia tych kryteriów przez Komisję Europejską byłoby z pewnością zadaniem autora wniosku. Oprócz narzędzi legislacyjnych UE powinna częściej działać jako „gromadzenie” polityki publicznej we współpracy z rządami, parlamentami, regionami, miastami i społeczeństwem obywatelskim w duchu współpracy federalizmu.","pt":"A apresentação cada vez mais contemporânea dos níveis de governação, dos tipos de autoridades públicas, das empresas e das federações profissionais, das associações de interesse geral e das políticas públicas suscita questões sobre a pertinência de uma lista limitada de competências da UE. A supressão dos Tratados dessa lista não significaria, no entanto, que a União pudesse agir sem recorrer a uma base jurídica, uma vez que esta condição continua a ser indispensável para respeitar o princípio do Estado de direito. No entanto, a base jurídica pode ser expressa de forma diferente através de uma combinação de dois critérios, eventualmente acompanhados de um terceiro mais político: (1) a ação proposta visa contribuir para a realização de um dos objetivos da União; (2) os resultados esperados da ação proposta não podem ser suficientemente alcançados pelos Estados-Membros, incluindo os níveis subestatais; (3) a ação proposta é uma resposta a um pedido do Conselho Europeu, do Parlamento Europeu ou de uma petição. Como já acontece atualmente, caberia certamente ao autor da proposta demonstrar o cumprimento destes critérios pela Comissão Europeia. Para além dos instrumentos legislativos, a UE deve agir com maior frequência como um «encontro» de políticas públicas, em cooperação com os governos, os parlamentos, as regiões, os municípios e a sociedade civil, num espírito de federalismo cooperativo.","ro":"Prezentarea contemporană tot mai largă a nivelurilor de guvernanță, a tipurilor de autorități publice, întreprinderi și federații profesionale, asociații de interes general și politici publice ridică întrebări cu privire la relevanța unei liste limitate de competențe ale UE. Eliminarea tratatelor de pe această listă nu ar însemna totuși că Uniunea ar putea acționa fără a se întemeia pe un temei juridic, întrucât această condiție rămâne indispensabilă pentru respectarea principiului statului de drept. Cu toate acestea, temeiul juridic poate fi exprimat diferit printr-o combinație de două criterii, eventual însoțite de un al treilea criteriu mai politic: (1) acțiunea propusă urmărește să contribuie la realizarea unuia dintre obiectivele Uniunii; (2) rezultatele preconizate ale acțiunii propuse nu pot fi realizate în mod satisfăcător de către statele membre, inclusiv nivelurile substatale; (3) acțiunea propusă este un răspuns la o solicitare din partea Consiliului European, a Parlamentului European sau a unei petiții. Așa cum este deja cazul în prezent, ar fi cu siguranță de competența autorului propunerii să demonstreze îndeplinirea acestor criterii de către Comisia Europeană. Pe lângă instrumentele legislative, UE ar trebui să acționeze mai des ca o „adunare” a politicilor publice, în cooperare cu guvernele, parlamentele, regiunile, orașele și societatea civilă, într-un spirit de federalism cooperativ.","sk":"Rastúca súčasná prezentácia úrovní správy vecí verejných, typov verejných orgánov, podnikov a profesijných federácií, združení všeobecného záujmu a verejných politík vedie k otázkam o relevantnosti obmedzeného zoznamu právomocí EÚ. Vypustenie Zmlúv z tohto zoznamu by však neznamená, že Únia by mohla konať bez toho, aby sa opierala o právny základ, keďže táto podmienka je naďalej nevyhnutná na dodržanie zásady právneho štátu. Právny základ sa však môže vyjadriť odlišne kombináciou dvoch kritérií, ktoré môžu byť doplnené o tretie viac politické kritérium: 1. Cieľom navrhovanej akcie je prispieť k dosiahnutiu jedného z cieľov Únie; 2. očakávané výsledky navrhovaného opatrenia nie je možné uspokojivo dosiahnuť na úrovni členských štátov vrátane úrovní nižších územných celkov; (3) Navrhované opatrenie je odpoveďou na žiadosť Európskej rady, Európskeho parlamentu alebo na petíciu. Ako je to už dnes, určite by bolo na autorovi návrhu, aby preukázal splnenie týchto kritérií Európskou komisiou. Okrem legislatívnych nástrojov by EÚ mala častejšie konať ako „zber“ verejných politík v spolupráci s vládami, parlamentmi, regiónmi, mestami a občianskou spoločnosťou v duchu kooperatívneho federalizmu.","sl":"Vse pogostejša sodobna predstavitev ravni upravljanja, vrst javnih organov, podjetij in poklicnih združenj, združenj splošnega pomena in javnih politik sproža vprašanja o ustreznosti omejenega seznama pristojnosti EU. Črtanje Pogodb s tega seznama pa ne bi pomenilo, da bi Unija lahko ukrepala brez sklicevanja na pravno podlago, saj ta pogoj ostaja nujen za spoštovanje načela pravne države. Vendar se lahko pravna podlaga izrazi drugače s kombinacijo dveh meril, ki ju lahko spremlja tretjina več političnega merila: (1) namen predlaganega ukrepa je prispevati k doseganju enega od ciljev Unije; (2) države članice ne morejo zadovoljivo doseči pričakovanih rezultatov predlaganega ukrepa, vključno s poddržavnimi ravnmi; (3) predlagani ukrep je odgovor na zahtevo Evropskega sveta, Evropskega parlamenta ali peticije. Kot že danes, bi moral avtor predloga vsekakor dokazati, da Evropska komisija izpolnjuje ta merila. Poleg zakonodajnih orodij bi morala EU v duhu kooperativnega federalizma pogosteje delovati kot „zbiranje“ javnih politik v sodelovanju z vladami, parlamenti, regijami, mesti in civilno družbo.","sv":"Den allt vanligare presentationen av styresnivåer, typer av offentliga myndigheter, företag och branschorganisationer, sammanslutningar av allmänt intresse och offentlig politik ger upphov till frågor om relevansen av en begränsad förteckning över EU:s befogenheter. Ett borttagande av fördragen från denna förteckning skulle emellertid inte innebära att unionen skulle kunna vidta åtgärder utan att åberopa en rättslig grund, eftersom detta villkor förblir nödvändigt för att respektera rättsstatsprincipen. Den rättsliga grunden kan dock uttryckas på olika sätt genom en kombination av två kriterier, eventuellt åtföljt av ett tredje mer politiskt kriterium: (1) den föreslagna åtgärden syftar till att bidra till att ett av unionens mål uppnås. (2) de förväntade resultaten av den föreslagna åtgärden kan inte i tillräcklig utsträckning uppnås av medlemsstaterna, även på lägre nivåer. (3) den föreslagna åtgärden är ett svar på en begäran från Europeiska rådet, Europaparlamentet eller en framställning. Såsom redan är fallet i dag skulle det med största sannolikhet vara upp till förslagsställaren att visa att Europeiska kommissionen uppfyller dessa kriterier. Utöver lagstiftningsverktygen bör EU oftare agera som en ”samling” av den offentliga politiken, i samarbete med regeringar, parlament, regioner, städer och det civila samhället, i en anda av samverkande federalism."}},"title":{"fr":"Pour un fédéralisme coopératif : retirer des traités la liste limitative des compétences de l’UE","machine_translations":{"bg":"За кооперативен федерализъм: премахване от Договорите на изчерпателния списък на областите на компетентност на ЕС","cs":"Družstevní federalismus: odstranit ze Smluv taxativní seznam pravomocí EU","da":"Kooperative føderalisme: fjerne den udtømmende liste over EU's kompetencer fra traktaterne","de":"Für einen kooperativen Föderalismus: Streichung der erschöpfenden Liste der Zuständigkeiten der EU aus den Verträgen","el":"Για τον συνεταιριστικό φεντεραλισμό: διαγραφή από τις Συνθήκες του εξαντλητικού καταλόγου των αρμοδιοτήτων της ΕΕ","en":"For cooperative federalism: remove from the Treaties the exhaustive list of EU competences","es":"Para el federalismo cooperativo: eliminar de los Tratados la lista exhaustiva de competencias de la UE","et":"Koostööl põhinev föderalism: jätta aluslepingutest välja ELi pädevuste täielik loetelu","fi":"Osuustoiminnallinen federalismi: poistetaan perussopimuksista tyhjentävä luettelo EU:n toimivallasta","ga":"Don chónaidhmeachas comhoibritheach: liosta uileghabhálach inniúlachtaí an Aontais a bhaint de na Conarthaí","hr":"Za kooperativni federalizam: uklanjanje iscrpnog popisa nadležnosti EU-a iz Ugovora","hu":"A kooperatív föderalizmus esetében: az uniós hatáskörök teljes körű felsorolásának törlése a Szerződésekből","it":"Per il federalismo cooperativo: eliminare dai trattati l'elenco esaustivo delle competenze dell'UE","lt":"Kooperatinis federalizmas: pašalinti iš Sutarčių išsamų ES kompetencijos sričių sąrašą","lv":"Kooperatīvs federālisms: svītrot no Līgumiem izsmeļošo ES kompetenču sarakstu","mt":"Għall-federaliżmu kooperattiv: tneħħi mit-Trattati l-lista eżawrjenti ta’ kompetenzi tal-UE","nl":"Voor coöperatieve federalisme: de uitputtende lijst van bevoegdheden van de EU uit de Verdragen schrappen","pl":"W przypadku federalizmu opartego na współpracy: usunięcie z Traktatów wyczerpującego wykazu kompetencji UE","pt":"Para o federalismo cooperativo: suprimir dos Tratados a lista exaustiva de competências da UE","ro":"În cazul cooperativelor federalism: eliminarea din tratate a listei exhaustive de competențe ale UE","sk":"Pre družstevný federalizmus: odstrániť zo zmlúv úplný zoznam právomocí EÚ","sl":"Za kooperativni federalizem: črtanje izčrpnega seznama pristojnosti EU s Pogodbama","sv":"För kooperativ federalism: ta bort den uttömmande förteckningen över EU:s befogenheter från fördragen"}}}

Tato identifikace počítá s využitím SHA256 hašovacího algoritmu. Chcete-li ji replikovat sami, můžete použít MD5 online kalkulačka a kopírovat a vložit zdrojová data. ×