Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: d4dcad765046809f06618f9d16a2b8285fa7f1756c73d3f54241b2864775f207

Source: {"body":{"it":"La Comunità, la Conferenza di Messina, l'Ungheria 1956; Le Comunità 1957, Berlino 1989, Il Mercato Unico e l'Unione 1993; l'Ucrania 2022.\n\"Vuolsì così colà dove si puote ciò che si vuole, e più non dimandare\": aspettando Macron.\n In questo secolo, però, è comprensibile \"dimandarsi\", Quo vadis Europa?, rilevando che la Stella polare che ha guidato il cammino di Pace dalle Comunità all'Unione non è visibile dagli Urali. Distinguiamo due realtà, una continuità guerriera con lo scorso secolo (Stalin-Putin), che si contrappone al realismo democratico che ha iniziato con il mettere assieme il carbone e l'acciaio per \"comunitarizzare\" il futuro. I Trattati di Pace della prima e seconda guerra mondiale aiutano a capire che i conflitti non hanno vincitori. Le tracce o testimonianze indelebili dei \"Musei\" dell'orrore hanno consentito la condivisione delle risorse indispensabili del tempo ( Carbone ed acciaio); Gl'interessi comprensibili sono gestibili nella diversità., L'idea vincente di Schuman è, quindi, condivisa con una sua continuità; Ricordiamo, la Conferenza di Messina, i Trattati di Roma, la domanda di Comunità ed i nuovi Stati membri, Milano (1985) e la prima riforma dei Trattati con l'Atto Unico e la disciplina del Mercato Unico. E' l'Europa ad includendum solidale con la prima riforma dei Fondi Strutturali che s'impone pacificamente. Le Comunità Europee hanno un cammino storico con una logica, che è evidente nelle riforme dei Trattati e l'apertura a nuovi Stati membri:","machine_translations":{"bg":"Общността, Конференцията в Месина, Унгария, 1956 г.; Общностите 1957 г., Берлин 1989 г., Единният пазар и Съюзът 1993 г.; Украйна 2022 г. Искаше да е там, където можеш да правиш каквото искаш, а не да го правиш повече. чакам Макрон. През този век обаче е разбираемо да се „възвърне“, Quo vadis Europa? като се отбележи, че полярната звезда, която ръководи пътя на мира от Общностите към Съюза, не се вижда от Урал. Различаваме две реалности, войнствена приемственост с миналия век (Сталин-Путин), която контрастира с демократичния реализъм, започнал с обединяването на въглищата и стоманата, за да „обединим“ бъдещето. Мирните договори от Първата и Втората световна война помагат да се разбере, че конфликтите нямат победители. Незаличимите следи или свидетелства на ужасите „музеи“ са позволили споделянето на необходимите ресурси за времето (въглерод и стомана); Разбираемите интереси са управляеми в многообразието. Победителната идея на Шуман следователно е споделена с неговата приемственост; Нека си припомним конференцията в Месина, Римските договори, искането на Общността и новите държави членки, Милано (1985 г.) и първата реформа на Договорите чрез Единния акт и дисциплината на единния пазар. Именно Европа включва солидарност с първата реформа на структурните фондове, която е наложена по мирен начин. Европейските общности имат исторически път с логика, която е очевидна при реформите на Договорите и отварянето за нови държави членки:","cs":"Společenství, konference Messina, Maďarsko v roce 1956; Společenství 1957, Berlín 1989, Jednotný trh a Unie 1993; Ukrajina 2022. Chtěl to tam, kde si můžeš dělat, co chceš, a už to neděláš. čekám na Macrona. V tomto století je však pochopitelné, že „znovuznání“ Quo vadis Europa? tím, že poznamenal, že Polární hvězda, která vedla cestu míru ze Společenství do Unie, není vidět z Uralu. Rozlišujeme dvě skutečnosti, válečnou kontinuitu s minulém stoletím (Stalin-Putin), která kontrastuje s demokratickým realismem, který začal tím, že uhlí a ocel spojují budoucnost. Mírové smlouvy z první a druhé světové války pomáhají pochopit, že konflikty nemají žádné vítěze. Nesmazatelné stopy nebo svědectví hrůzných „muzeí“ umožnily sdílení nepostradatelných zdrojů času (uhlíku a oceli); Schumanova vítězná myšlenka je proto sdílena s jeho kontinuitou; Vzpomeňme si na konferenci v Messině, Římské smlouvy, poptávku ze strany Společenství a nových členských států, Milán (1985) a první reformu Smluv prostřednictvím Jednotného aktu a kázeň jednotného trhu. Evropa zahrnuje solidaritu s první reformou strukturálních fondů, která je mírově uložena. Evropská společenství mají historickou cestu s logikou, která je patrná při reformách Smluv a otevírá se novým členským státům:","da":"Fællesskabet, Messina-konferencen, Ungarn 1956; Fællesskaberne 1957, Berlin 1989, Det indre marked og Unionen 1993; Ukraine 2022. Han ville have det der, hvor du kan gøre, hvad du vil, og ikke længere gøre det. jeg venter på Macron. I dette århundrede er det imidlertid forståeligt at \"tilbagevende\", Quo vadis Europa? ved at bemærke, at Polarstjernen, der styrede vejen for fred fra Fællesskaberne til Unionen, ikke er synlig fra Uralerne. Vi skelner mellem to realiteter, en krigslignende kontinuitet med det forrige århundrede (Stalin-Putin), som står i kontrast til den demokratiske realisme, der begyndte med at sætte kul og stål sammen for at \"kommunisere\" fremtiden. Fredstraktaterne fra Første og Anden Verdenskrig hjælper med at forstå, at konflikter ikke har nogen vindere. De uudslettelige spor eller vidnesbyrd fra rædslen \"museer\" har gjort det muligt at dele de uundværlige ressourcer i tiden (Carbon og stål); Forståelige interesser kan håndteres i mangfoldighed. Schumans vindende idé deles derfor med dens kontinuitet; Lad os huske på Messina-konferencen, Rom-traktaterne, kravet fra Fællesskabet og de nye medlemsstater, Milano (1985) og den første reform af traktaterne ved Fællesakten og disciplinen i det indre marked. Det er Europa, der omfatter solidaritet med den første reform af strukturfondene, der gennemføres fredeligt. De Europæiske Fællesskaber har en historisk vej med en logik, som fremgår af reformerne af traktaterne og åbningen for nye medlemsstater:","de":"Die Gemeinschaft, die Konferenz von Messina, Ungarn 1956; Die Gemeinschaften 1957, Berlin 1989, Der Binnenmarkt und die Union 1993; Ukraine 2022. Er wollte es dort, wo Sie tun können, was Sie wollen, und nicht mehr tun. warten auf Macron. In diesem Jahrhundert ist es jedoch verständlich, Quo vadis Europa? zu „reklamieren“, indem er feststellt, dass der Polarstern, der den Weg des Friedens von den Gemeinschaften in die Union geleitet hat, von den Uralern nicht sichtbar ist. Wir unterscheiden zwei Realitäten, eine kriegsähnliche Kontinuität mit dem letzten Jahrhundert (Stalin-Putin), der im Gegensatz zum demokratischen Realismus steht, der damit begann, Kohle und Stahl zusammenzubringen, um die Zukunft zu „kommunitieren“. Die Friedensverträge des Ersten und Zweiten Weltkriegs helfen zu verstehen, dass Konflikte keine Gewinner haben. Die unauslöschlichen Spuren oder Zeugnisse der Horror-„Museen“ haben die Aufteilung der unverzichtbaren Ressourcen der Zeit (Karbon und Stahl) ermöglicht; Verständliche Interessen sind in Vielfalt überschaubar. Daher wird Schumans Erfolgsgedanke mit ihrer Kontinuität geteilt; Erinnern wir uns an die Konferenz von Messina, die Römische Verträge, die Forderung der Gemeinschaft und der neuen Mitgliedstaaten, Mailand (1985) und die erste Reform der Verträge durch die Einheitliche Akte und die Disziplin des Binnenmarktes. Europa schließt Solidarität mit der ersten Reform der Strukturfonds ein, die friedlich verhängt wird. Die Europäischen Gemeinschaften haben einen historischen Weg mit einer Logik, die sich bei den Reformen der Verträge und der Öffnung für neue Mitgliedstaaten zeigt:","el":"Η Κοινότητα, η διάσκεψη της Μεσσήνης, Ουγγαρία το 1956· Οι Κοινότητες του 1957, του Βερολίνου 1989, της Ενιαίας Αγοράς και της Ένωσης 1993· Ουκρανία 2022. Το ήθελε εκεί όπου μπορείς να κάνεις ό,τι θέλεις, και να μην το κάνεις πια. περιμένω τον Μακρόν. Σε αυτόν τον αιώνα, ωστόσο, είναι κατανοητό να «ανακτηθεί», Quo vadis Europa; σημειώνοντας ότι το Πολικό Αστέρι που οδήγησε το μονοπάτι της Ειρήνης από τις Κοινότητες προς την Ένωση δεν είναι ορατή από τα Ουράλια. Διακρίνουμε δύο πραγματικότητες, μια πολεμική συνέχεια με τον περασμένο αιώνα (Stalin-Putin), η οποία έρχεται σε αντίθεση με τον δημοκρατικό ρεαλισμό που ξεκίνησε βάζοντας άνθρακα και χάλυβα μαζί για να «κοινοτικοποιήσει» το μέλλον. Οι ειρηνευτικές συνθήκες του Πρώτου και Δευτέρου Παγκοσμίου Πολέμου βοηθούν να κατανοήσουμε ότι οι συγκρούσεις δεν έχουν νικητές. Τα ανεξίτηλα ίχνη ή μαρτυρίες των «μουσείων» τρόμου επέτρεψαν την κατανομή των απαραίτητων πόρων της εποχής (άνθρακας και χάλυβας)· Τα κατανοητά συμφέροντα είναι διαχειρίσιμα στην πολυμορφία. Ως εκ τούτου, η ιδέα που κερδίζει ο Σουμάν μοιράζεται με τη συνέχειά της· Ας θυμηθούμε τη Διάσκεψη της Μεσσήνης, τις Συνθήκες της Ρώμης, το αίτημα της Κοινότητας και των νέων κρατών μελών, το Μιλάνο (1985) και την πρώτη μεταρρύθμιση των Συνθηκών με την Ενιαία Πράξη και την πειθαρχία της ενιαίας αγοράς. Η Ευρώπη είναι αυτή που περιλαμβάνει την αλληλεγγύη με την πρώτη μεταρρύθμιση των διαρθρωτικών ταμείων που επιβάλλεται ειρηνικά. Οι Ευρωπαϊκές Κοινότητες έχουν μια ιστορική πορεία με μια λογική, η οποία είναι εμφανής στις μεταρρυθμίσεις των Συνθηκών και το άνοιγμα στα νέα κράτη μέλη:","en":"The Community, the Messina Conference, Hungary 1956; The Communities 1957, Berlin 1989, The Single Market and the Union 1993; Ukraine 2022. He wanted it there where you can do what you want, and no longer do it. waiting for Macron. In this century, however, it is understandable to “reclaim”, Quo vadis Europa? by noting that the Polar Star that guided the path of Peace from the Communities to the Union is not visible from the Urals. We distinguish two realities, a warlike continuity with the last century (Stalin-Putin), which contrasts with the democratic realism that began by putting coal and steel together to “communitarise” the future. The Peace Treaties of the First and Second World Wars help to understand that conflicts have no winners. The indelible traces or testimonies of the horror “museums” have allowed the sharing of the indispensable resources of the time (Carbon and steel); Understandable interests are manageable in diversity., Schuman’s winning idea is, therefore, shared with its continuity; Let us remember, the Messina Conference, the Treaties of Rome, the demand from the Community and the new Member States, Milan (1985) and the first reform of the Treaties by the Single Act and the discipline of the Single Market. It is Europe that includes solidarity with the first reform of the Structural Funds that is peacefully imposed. The European Communities have a historic path with a logic, which is evident in the reforms of the Treaties and opening up to new Member States:","es":"La Comunidad, la Conferencia de Messina, Hungría 1956; Las Comunidades 1957, Berlín 1989, El mercado único y la Unión 1993; Ucrania 2022. Lo quería allí donde puedes hacer lo que quieres, y ya no hacerlo. esperando a Macron. En este siglo, sin embargo, es comprensible «reclamar», Quo vadis Europa? señalando que la Estrella Polar que guió el camino de la Paz de las Comunidades a la Unión no es visible desde los Urales. Distinguimos dos realidades, una continuidad bélica con el siglo pasado (Stalin-Putin), que contrasta con el realismo democrático que comenzó poniendo el carbón y el acero juntos para «comunitarizar» el futuro. Los Tratados de Paz de la Primera y Segunda Guerra Mundial ayudan a comprender que los conflictos no tienen ganadores. Las huellas o testimonios indelebles de los «museos» de terror han permitido compartir los recursos indispensables del tiempo (Carbón y Acero); Los intereses comprensibles son manejables en la diversidad. Por lo tanto, la idea ganadora de Schuman se comparte con su continuidad; Recordemos la Conferencia de Mesina, los Tratados de Roma, la demanda de la Comunidad y de los nuevos Estados miembros, Milán (1985) y la primera reforma de los Tratados por el Acta Única y la disciplina del mercado único. Europa es la que incluye la solidaridad con la primera reforma de los Fondos Estructurales que se impone pacíficamente. Las Comunidades Europeas tienen un camino histórico con una lógica, que se pone de manifiesto en las reformas de los Tratados y se abre a los nuevos Estados miembros:","et":"Ühendus, Messina konverents, Ungari 1956; Ühendused 1957, Berliin 1989, ühtne turg ja liit 1993; Ukraina 2022. Ta tahtis seda sinna, kus sa saad teha, mida tahad, ja enam ei tee seda. ootan Macronit. Kuid sel sajandil on mõistetav „taashaaramine“, Quo vadis Europa? märkides, et Polar Star, mis juhtis rahuteed ühendustest liitu, ei ole Uuralitest nähtav. Eristame kahte tegelikkust, sõjasarnast järjepidevust eelmise sajandiga (Stalin-Putin), mis vastandub demokraatlikule realismile, mis algas söe ja terase kokkupanemisega, et „kommunigieerida“ tulevikku. Esimese ja teise maailmasõja rahulepingud aitavad mõista, et konfliktidel ei ole võitjaid. Õudusmuuseumide kustumatud jäljed või tunnistused on võimaldanud jagada aja asendamatuid ressursse (süsinik ja teras); Arusaadavad huvid on mitmekesisuses hallatavad. Seega jagatakse Schumani võitnud ideed selle järjepidevusega; Pidagem meeles Messina konverentsi, Rooma lepinguid, ühenduse ja uute liikmesriikide nõudmist Milanos (1985) ning lepingute esimest reformi ühtse akti ja ühtse turu distsipliini kaudu. Just Euroopa hõlmab solidaarsust struktuurifondide esimese reformiga, mis on rahumeelselt kehtestatud. Euroopa ühendustel on ajalooline tee loogikaga, mis on ilmne asutamislepingute reformidest ja avaneb uutele liikmesriikidele:","fi":"Yhteisö, Messinan konferenssi, Unkari 1956; Yhteisöt 1957, Berliini 1989, Sisämarkkinat ja unioni 1993; Ukraina 2022. Hän halusi sen sinne, missä voit tehdä mitä haluat, eikä enää tee sitä. odotan Macronia. Tällä vuosisadalla on kuitenkin ymmärrettävää ”reclaim”, Quo vadis Europa? toteamalla, että polaaritähti, joka ohjasi rauhan polkua yhteisöistä unioniin, ei näy Uralilta. Erotamme kaksi realiteettia, sotaa muistuttavan jatkuvuuden viime vuosisadalla (Stalin-Putin), joka on ristiriidassa demokraattisen realismin kanssa, joka alkoi yhdistämällä hiili ja teräs tulevaisuuden ”yhteisöksi”. Ensimmäisen ja toisen maailmansodan rauhansopimukset auttavat ymmärtämään, että konflikteilla ei ole voittajia. Kauhujen ”museoiden” pysyvät jäljet tai todistukset ovat mahdollistaneet ajan välttämättömien resurssien jakamisen (hiili ja teräs); Ymmärrettävät edut ovat hallittavissa moninaisuudessaan. Schumanin voittoidea on siis jaettu sen jatkuvuuteen; Muistakaamme Messinan konferenssi, Rooman sopimukset, yhteisön ja uusien jäsenvaltioiden vaatimukset, Milano (1985) ja perustamissopimusten ensimmäinen uudistus yhtenäisasiakirjalla ja yhtenäismarkkinoiden kurinalaisuus. Juuri Eurooppa sisältää solidaarisuuden rakennerahastojen ensimmäistä uudistusta kohtaan, joka on määrätty rauhanomaisesti. Euroopan yhteisöillä on historiallinen ura, joka käy ilmi perussopimusten uudistuksista ja avautumisesta uusille jäsenvaltioille:","fr":"La Communauté, la Conférence de Messine, Hongrie 1956; Les Communautés 1957, Berlin 1989, Le marché unique et l’Union 1993; Ukraine 2022. Il le voulait là où vous pouvez faire ce que vous voulez, et ne le faites plus. J’attends Macron. Au cours de ce siècle, cependant, il est compréhensible de «réclamer», Quo vadis Europa? en notant que l’étoile polaire qui a guidé la voie de la paix des Communautés à l’Union n’est pas visible de l’Oural. Nous distinguons deux réalités, une continuité guerrière avec le siècle dernier (Stalin-Putin), qui contraste avec le réalisme démocratique qui a commencé par mettre le charbon et l’acier ensemble pour «communauter» l’avenir. Les traités de paix de la Première et de la Seconde Guerre mondiale aident à comprendre que les conflits n’ont pas de gagnants. Les traces ou témoignages indélébiles des «musées» d’horreur ont permis le partage des ressources indispensables du temps (Carbon et acier); Les intérêts compréhensibles sont gérables dans la diversité. L’idée gagnante de Schuman est donc partagée avec sa continuité; Rappelons-nous, la conférence de Messine, les traités de Rome, la demande de la Communauté et des nouveaux États membres, Milan (1985) et la première réforme des traités par l’Acte unique et la discipline du marché unique. C’est l’Europe qui inclut la solidarité avec la première réforme des Fonds structurels qui est imposée pacifiquement. Les Communautés européennes ont une trajectoire historique avec une logique qui se manifeste dans les réformes des traités et dans l’ouverture aux nouveaux États membres:","ga":"An Comhphobal, Comhdháil Messina, an Ungáir 1956; Na Comhphobail 1957, Beirlín 1989, an Margadh Aonair agus an tAontas 1993; An Úcráin 2022. Theastaigh sé é ann áit ar féidir leat a dhéanamh cad ba mhaith leat, agus a thuilleadh é a dhéanamh. Video comhrá Macron. Sa chéid seo, áfach, tá sé intuigthe “athéileamh”, Quo vadis Europa? ag tabhairt faoi deara nach bhfuil an Polar Star a threoraigh cosán na Síochána ó na Comhphobail go dtí an tAontas le feiceáil ó na Urals. Déanaimid idirdhealú idir dhá réaltacht, leanúnachas cogaidh leis an gcéad seo caite (Stalin-Putin), rud atá i gcodarsnacht leis an réalachas daonlathach a thosaigh trí ghual agus cruach a chur le chéile chun an todhchaí a “chomhphobalú”. Cuidíonn Conarthaí Síochána an Chéad Chogaidh Dhomhanda agus an Dara Cogadh Domhanda le tuiscint nach bhfuil aon bhuaiteoirí ag coinbhleachtaí. De bharr rianta nó teistiméireachtaí doscriosta an uafáis “músaeim” bhíothas in ann acmhainní fíor-riachtanacha an ama a roinnt (Carbón agus cruach); Is féidir leasanna intuigthe a bhainistiú san éagsúlacht. Dá bhrí sin, déantar smaoineamh buaiteach Schuman a chomhroinnt lena leanúnachas; Cuimhnímis orainn, Comhdháil Messina, Conarthaí na Róimhe, an t-éileamh ón gComhphobal agus ó na Ballstáit nua, Milano (1985) agus an chéad athchóiriú ar na Conarthaí leis an Ionstraim Aonair agus le smacht an Mhargaidh Aonair. Is í an Eoraip a chuimsíonn dlúthpháirtíocht leis an gcéad athchóiriú ar na Cistí Struchtúracha a chuirtear i bhfeidhm go síochánta. Tá conair stairiúil ag na Comhphobail Eorpacha le loighic, rud atá soiléir sna hathchóirithe ar na Conarthaí agus ag oscailt do Bhallstáit nua:","hr":"Zajednica, Konferencija u Messini, Mađarska 1956.; Zajednice 1957., Berlin 1989., Jedinstveno tržište i Unija 1993.; Ukrajina 2022. On ga je htio tamo gdje možete učiniti ono što želite, a ne više to učiniti. čekam Macrona. U ovom stoljeću, međutim, razumljivo je „ponovno” Quo vadis Europa? napominjući da Polarna zvijezda koja je vodila put mira od Zajednica do Unije nije vidljiva iz Urala. Razlikujemo dvije stvarnosti, ratni kontinuitet s prošlim stoljećem (Stalin-Putin), koji je u suprotnosti s demokratskim realizmom koji je započeo objedinjavanjem ugljena i čelika kako bi „komunitizirao” budućnost. Mirovni ugovori iz Prvog i Drugog svjetskog rata pomažu u razumijevanju da sukobi nemaju pobjednika. Neizbrisivi tragovi ili svjedočanstva „muzeja” horora omogućili su dijeljenje nužnih resursa vremena (ugljika i čelika); Razumljivi interesi mogu se upravljati raznolikošću. Stoga se Schumanova pobjednička ideja dijeli s njezinim kontinuitetom; Sjetimo se konferencije u Messini, Ugovorâ iz Rima, zahtjeva Zajednice i novih država članica Milana (1985.) i prve reforme Ugovorâ jedinstvenim aktom i discipline jedinstvenog tržišta. Europa je ta koja uključuje solidarnost s prvom reformom strukturnih fondova koja je mirno nametnuta. Europske zajednice imaju povijesni put s logikom koja je očita u reformama Ugovorâ i otvara se novim državama članicama:","hu":"A Közösség, a Messina Konferencia, 1956; A Közösségek 1957, Berlin 1989, Az egységes piac és az Unió 1993; Ukrajna 2022. Ott akarta, ahol azt tehetsz, amit akarsz, és többé nem. Macronra várok. Ebben az évszázadban azonban érthető a Quo vadis Europa? „visszaszerzése” azzal a megjegyzéssel, hogy a Polar Csillag, amely a közösségektől az Unióba vezető béke útját vezette, nem látható az uráloktól. Két realitást különböztetünk meg, egy háborús folytonosságot a múlt századdal (Sztálin-Putin), amely ellentétben áll a demokratikus realizmussal, amely azzal kezdődött, hogy a szén és az acél egyesül a jövő „közösségivé tétele” érdekében. Az első és a második világháború békeszerződései segítenek megérteni, hogy a konfliktusoknak nincs nyertesük. A szörnyű „múzeumok” letörölhetetlen nyomai vagy tanúvallomásai lehetővé tették az idő nélkülözhetetlen erőforrásainak (szén és acél) megosztását; Az érthető érdekek a sokféleségben kezelhetők. Schuman nyerő ötlete ezért a folytonossággal közös; Emlékezzünk a Messinai Konferenciára, a Római Szerződésekre, a Közösség és az új tagállamok követelésére, Milánóra (1985), valamint a Szerződéseknek az Egységes Okmány általi első reformjára és az egységes piac fegyelmére. Európa az, amely magában foglalja a szolidaritást a strukturális alapok első, békés úton bevezetett reformjával. Az Európai Közösségek történelmi úton haladnak, amelynek logikája nyilvánvaló a Szerződések reformjában és az új tagállamok előtt:","lt":"Bendrija, Mesinos konferencija, Vengrija, 1956 m.; 1957 m. Bendrijos, 1989 m. Berlynas, 1993 m. bendroji rinka ir Sąjunga; Ukraina 2022 m. Jis norėjo, kad ten, kur tu gali daryti tai, ką nori, ir nebedaryti. laukia Makrono. Tačiau šiame amžiuje suprantama, kad „atšaukti“ Quo vadis Europa? Pažymint, kad „Polar Star“, kuri vadovavo taikos keliu iš Bendrijų į Sąjungą, Uralai nemato. Išskiriame dvi realijas – karinį tęstinumą su praėjusiu šimtmečiu (Stalinas-Putinas), kuris prieštarauja demokratiniam realizmui, kuris prasidėjo sujungus anglis ir plieną, kad „bendrautų“ ateitį. Pirmojo ir Antrojo pasaulinio karo taikos sutartys padeda suprasti, kad konfliktai neturi laimėtojų. Neištrinami siaubo „muziejų“ pėdsakai ar liudijimai leido dalytis nepakeičiamais laiko ištekliais (anglies ir plieno); Suprantami interesai yra valdomi įvairovėje, todėl Šumano laimėjimo idėja yra susijusi su jos tęstinumu; Prisiminkime Mesinos konferenciją, Romos sutartis, Bendrijos ir naujųjų valstybių narių reikalavimą Milane (1985 m.) ir pirmąją Sutarčių reformą Suvestiniu aktu ir bendrosios rinkos drausmę. Būtent Europa apima solidarumą su pirmąja taikiai primesta struktūrinių fondų reforma. Europos Bendrijos turi istorinį kelią su logika, kuri yra akivaizdi vykdant Sutarčių reformas ir atveriama naujoms valstybėms narėms:","lv":"Kopiena, Mesīnas konference, Ungārija, 1956. gads; Kopienas 1957. gadā, Berlīnē 1989. gadā, Vienotajā tirgū un Savienībā 1993. gadā; Ukraina 2022. gadā. Viņš gribēja to tur, kur jūs varat darīt to, ko vēlaties, un vairs to darīt. gaida Makronu. Tomēr šajā gadsimtā ir saprotams, ka “atgūt”, Quo vadis Europa? atzīmējot, ka polārā zvaigzne, kas vadīja miera ceļu no kopienām uz Savienību, nav redzama no Urāliem. Mēs atšķiram divas realitātes — karam līdzīgu nepārtrauktību ar pagājušo gadsimtu (Stalin-Putin), kas kontrastē ar demokrātisko reālismu, kas sākās, apvienojot ogles un tēraudu par “kopienu” nākotni. Pirmā un otrā pasaules kara miera līgumi palīdz saprast, ka konfliktiem nav uzvarētāju. Šausmu “muzeju” neizdzēšamās pēdas vai liecības ir ļāvušas dalīties ar nepieciešamajiem laika resursiem (ogleklis un tērauds); Saprotamas intereses ir pārvaldāmas dažādībā, tāpēc Šūmaņa uzvarētāja ideja ir kopīga ar tās nepārtrauktību; Atcerēsimies Mesīnas konferenci, Romas līgumus, Kopienas un jauno dalībvalstu prasību Milānā (1985) un pirmo Līgumu reformu ar Vienoto aktu un vienotā tirgus disciplīnu. Tieši Eiropa ietver solidaritāti ar pirmo struktūrfondu reformu, kas ir miermīlīgi uzspiesta. Eiropas Kopienām ir vēsturisks ceļš ar loģiku, kas ir acīmredzama Līgumu reformās un paveras jaunām dalībvalstīm:","mt":"Il-Komunità, il-Konferenza ta’ Messina, l-Ungerija 1956; Il-Komunitajiet 1957, Berlin 1989, is-Suq Uniku u l-Unjoni 1993; L-Ukrajna 2022. Hu ried li hemm fejn inti tista ‘tagħmel dak li trid, u m’għadhomx jagħmlu dan. stennija għall Macron. F’dan is-seklu, madankollu, huwa komprensibbli li “tirreklama”, Quo vadis Europa? billi jinnota li l-Istilla Polari li ggwida t-triq tal-Paċi mill-Komunitajiet lejn l-Unjoni mhijiex viżibbli mill-Urali. Aħna niddistingwu żewġ realtajiet, kontinwità bħall-gwerra mas-seklu li għadda (Stalin-Putin), li jikkuntrasta mar-realiżmu demokratiku li beda billi l-faħam u l-azzar ingħaqdu flimkien biex “jikkommunitaw” il-futur. It-Trattati tal-Paċi tal-Ewwel u t-Tieni Gwerer Dinjija jgħinu biex wieħed jifhem li l-kunflitti m’għandhomx rebbieħa. It-traċċi jew it-testimonjanzi li ma jitħassrux tal-“mużewijiet” tal-orrur ippermettew il-kondiviżjoni tar-riżorsi indispensabbli tal-ħin (Karbonju u azzar); Interessi li jinftiehmu huma maniġġabbli fid-diversità. Għalhekk, l-idea rebbieħa ta’ Schuman hija kondiviża mal-kontinwità tagħha; Ejjew niftakru, il-Konferenza ta’ Messina, it-Trattati ta’ Ruma, it-talba mill-Komunità u l-Istati Membri l-ġodda, Milan (1985) u l-ewwel riforma tat-Trattati mill-Att Uniku u d-dixxiplina tas-Suq Uniku. Hija l-Ewropa li tinkludi solidarjetà mal-ewwel riforma tal-Fondi Strutturali li hija imposta b’mod paċifiku. Il-Komunitajiet Ewropej għandhom triq storika b’loġika, li hija evidenti fir-riformi tat-Trattati u l-ftuħ għall-Istati Membri l-ġodda:","nl":"De Gemeenschap, de Conferentie van Messina, Hongarije 1956; De Gemeenschappen 1957, Berlijn 1989, De interne markt en de Unie 1993; Oekraïne 2022. Hij wilde het daar waar je kunt doen wat je wilt, en het niet meer doen. ik wacht op Macron. In deze eeuw is het echter begrijpelijk om Quo vadis Europa? te „reclaimen” door op te merken dat de Polar Star die het pad van vrede van de Gemeenschappen naar de Unie leidde, niet zichtbaar is vanuit de Oeral. We onderscheiden twee realiteiten, een oorlogsachtige continuïteit met de vorige eeuw (Stalin-Putin), die in contrast staat met het democratische realisme dat begon met het samenbrengen van kolen en staal om de toekomst te „communitariseren”. De vredesverdragen van de Eerste en Tweede Wereldoorlog helpen begrijpen dat conflicten geen winnaars hebben. De onuitwisbare sporen of getuigenissen van de horror „musea” hebben het mogelijk gemaakt de onmisbare middelen van de tijd te delen (koolstof en staal); Begrijpelijke belangen zijn beheersbaar in verscheidenheid. Het winnende idee van Schuman wordt daarom gedeeld met zijn continuïteit; Laten we niet vergeten, de Conferentie van Messina, de Verdragen van Rome, de eis van de Gemeenschap en de nieuwe lidstaten, Milaan (1985) en de eerste hervorming van de Verdragen door de Europese Akte en de discipline van de interne markt. Het is Europa dat solidariteit betuigt met de eerste hervorming van de structuurfondsen die vreedzaam wordt opgelegd. De Europese Gemeenschappen hebben een historische weg met een logica, die duidelijk tot uiting komt in de hervormingen van de Verdragen en de openstelling voor de nieuwe lidstaten:","pl":"Wspólnota, konferencja w Mesynie, Węgry w 1956 r.; Wspólnoty 1957, Berlin 1989, Jednolity rynek i Unia 1993; Ukraina 2022 r. Chciał go tam, gdzie możesz robić, co chcesz, i już tego nie robić. czekam na Macrona. Jednak w tym stuleciu zrozumiałe jest „odzyskiwanie”, Quo vadis Europa? zauważając, że Gwiazda polarna, która prowadziła drogę pokoju ze Wspólnot do Unii, nie jest widoczna z Uralu. Wyróżniamy dwie rzeczywistości, wojenną ciągłość z poprzednim wiekiem (Stalin-Putin), która kontrastuje z realizmem demokratycznym, który rozpoczął się od połączenia węgla i stali w celu „uwspólnotowienia” przyszłości. Traktaty pokojowe pierwszej i drugiej wojny światowej pomagają zrozumieć, że konflikty nie mają zwycięzców. Nieusuwalne ślady lub świadectwa horroru „muzea” pozwoliły na dzielenie się niezbędnymi zasobami czasu (węglem i stalą); Zrozumiałe interesy są zarządzane w różnorodności, dlatego zwycięski pomysł Schumana dzieli się z jego ciągłością; Pamiętajmy, że konferencja w Mesynie, traktaty rzymskie, żądanie ze strony Wspólnoty i nowych państw członkowskich, Mediolan (1985 r.) oraz pierwsza reforma traktatów na mocy Aktu Jednolitego i dyscypliny jednolitego rynku. To Europa obejmuje solidarność z pierwszą reformą funduszy strukturalnych, która jest narzucona w sposób pokojowy. Wspólnoty Europejskie mają historyczną ścieżkę z logiką, która jest widoczna w reformach traktatów i otwieraniu się na nowe państwa członkowskie:","pt":"A Comunidade, a Conferência de Messina, Hungria 1956; Comunidades 1957, Berlim 1989, Mercado Único e União 1993; Ucrânia 2022. Ele queria lá onde podes fazer o que quiseres, e já não o fazes. estou à espera da Macron. Neste século, no entanto, é compreensível «recuperar», Quo vadis Europa? observando que a Estrela Polar que guiou o caminho da Paz das Comunidades para a União não é visível a partir dos Urais. Distinguemos duas realidades, uma continuidade bélica com o século passado (Estaline-Putin), que contrasta com o realismo democrático que começou por unir carvão e aço para «comunitarizar» o futuro. Os Tratados de Paz da Primeira e Segunda Guerras Mundiais ajudam a compreender que os conflitos não têm vencedores. Os traços ou testemunhos indeléveis dos «museus» de horror permitiram a partilha dos recursos indispensáveis do tempo (carbono e aço); Os interesses compreensíveis são geríveis na diversidade. A ideia vencedora de Schuman é, por conseguinte, partilhada com a sua continuidade; Recordemos a Conferência de Messina, os Tratados de Roma, a exigência da Comunidade e dos novos Estados-Membros, Milão (1985), e a primeira reforma dos Tratados pelo Ato Único e a disciplina do mercado único. É a Europa que inclui a solidariedade com a primeira reforma dos Fundos Estruturais que é imposta pacificamente. As Comunidades Europeias têm um caminho histórico com uma lógica, que é evidente nas reformas dos Tratados e na abertura aos novos Estados-Membros:","ro":"Comunitatea, Conferința de la Messina, Ungaria, 1956; Comunitățile 1957, Berlin 1989, Piața unică și Uniunea 1993; Ucraina 2022. El a vrut acolo unde poți face ce vrei, și nu o mai face. îl aștept pe Macron. Cu toate acestea, în acest secol, este de înțeles să „recuperăm”, Quo vadis Europa? observând că steaua Polară care a ghidat calea păcii de la Comunități la Uniune nu este vizibilă din Urali. Distingem două realități, o continuitate războinică cu secolul trecut (Stalin-Putin), care contrastează cu realismul democratic care a început prin a pune cărbunele și oțelul împreună pentru a „comunitariza” viitorul. Tratatele de pace din primul și al doilea război mondial ajută la înțelegerea faptului că conflictele nu au câștigători. Urmele sau mărturiile de neșters ale „muzeelor” de groază au permis partajarea resurselor indispensabile ale timpului (Carbon și oțel); Interesele ușor de înțeles sunt ușor de gestionat în diversitate. Prin urmare, ideea câștigătoare a lui Schuman este împărtășită cu continuitatea sa; Să ne amintim, Conferința de la Messina, tratatele de la Roma, cererea din partea Comunității și a noilor state membre, Milano (1985) și prima reformă a tratatelor prin Actul Unic și disciplina pieței unice. Europa este cea care include solidaritatea cu prima reformă a fondurilor structurale care este impusă în mod pașnic. Comunitățile Europene au o traiectorie istorică cu o logică, care este evidentă în reformele tratatelor și în deschiderea către noi state membre:","sk":"Spoločenstvo, Messina konferencia, Maďarsko 1956; Spoločenstvá 1957, Berlín 1989, Jednotný trh a Únia 1993; Ukrajina 2022. Chcel to tam, kde môžete robiť, čo chcete, a už to robiť. čakám na Macrona. V tomto storočí je však pochopiteľné „reklamovať“, Quo vadis Europa? tým, že poznamenáva, že Polárna hviezda, ktorá viedla cestu mieru z Spoločenstiev do Únie, nie je z Uralu viditeľná. Rozlišujeme dve skutočnosti, vojnovú kontinuitu s minulým storočím (Stalin-Putin), ktorá kontrastuje s demokratickým realizmom, ktorý sa začal tým, že uhlie a oceľ spojili „komunitarizovať“ budúcnosť. Mierové zmluvy z prvej a druhej svetovej vojny pomáhajú pochopiť, že konflikty nemajú víťazov. Nezmazateľné stopy alebo svedectvá hrôzy „múzeí“ umožnili zdieľanie nevyhnutných zdrojov času (uhlík a oceľ); Pochopiteľné záujmy sú v rozmanitosti zvládnuteľné. Víťazná myšlienka Schumana sa preto zdieľa s jej kontinuitou; Nezabúdajme na konferenciu v Messine, Rímske zmluvy, požiadavku Spoločenstva a nových členských štátov, Miláno (1985) a prvú reformu zmlúv prostredníctvom jednotného aktu a disciplínu jednotného trhu. Práve Európa zahŕňa solidaritu s prvou reformou štrukturálnych fondov, ktorá je mierovým spôsobom zavedená. Európske spoločenstvá majú historickú cestu s logikou, ktorá je zrejmá v reformách zmlúv a otváraní sa novým členským štátom:","sl":"Skupnost, konferenca v Messini, Madžarska 1956; Skupnosti 1957, Berlin 1989, Enotni trg in Unija 1993; Ukrajina 2022. Hotel ga je tam, kjer lahko počneš, kar hočeš, in ne delaj več tega. čakam na Macrona. V tem stoletju pa je razumljivo, da „pokličite“, Quo vadis Europa? z ugotovitvijo, da polarna zvezda, ki je vodila pot miru od skupnosti do Unije, ni vidna z Urala. Razlikujemo dve realnosti, vojno kontinuiteto s prejšnjim stoletjem (Stalin-Putin), ki je v nasprotju z demokratičnim realizmom, ki se je začel z združevanjem premoga in jekla v prihodnost. Mirovni pogodbi prve in druge svetovne vojne pomagata razumeti, da konflikti nimajo zmagovalcev. Neizbrisne sledi ali pričevanja grozote „muzejev“ so omogočile delitev nepogrešljivih virov časa (ogljikovega in jekla); Razumljivi interesi so v raznolikosti obvladljivi. Schumanova zmagovalna ideja se zato deli z njeno kontinuiteto; Spomnimo se konference v Messini, Rimskih pogodb, zahtev Skupnosti in novih držav članic Milana (1985) ter prve reforme pogodb z enotnim aktom in discipline enotnega trga. Evropa je tista, ki vključuje solidarnost s prvo miroljubno reformo strukturnih skladov. Evropske skupnosti imajo zgodovinsko pot z logiko, ki je razvidna iz reform Pogodb in odpiranja novim državam članicam:","sv":"Gemenskapen, Messinakonferensen, Ungern 1956; Gemenskaperna 1957, Berlin 1989, den inre marknaden och unionen 1993; Ukraina 2022. Han ville ha den där du kan göra vad du vill, och inte längre göra det. väntar på Macron. Under detta århundrade är det dock förståeligt att ”återkräva”, Quo vadis Europa? genom att notera att Polarstjärnan som ledde vägen till fred från gemenskaperna till unionen inte syns från Uralerna. Vi skiljer två realiteter, en krigslik kontinuitet med förra århundradet (Stalin-Putin), som står i kontrast till den demokratiska realism som började med att samla kol och stål för att ”gemenskapsanpassa” framtiden. Fredsfördragen från första och andra världskriget bidrar till att förstå att konflikter inte har några vinnare. De outplånliga spåren eller vittnesmålen från de fasansfulla ”museerna” har gjort det möjligt att dela tidens oumbärliga resurser (kol och stål). Förståeliga intressen är hanterbara i mångfalden. Schumans vinnande idé delas därför med dess kontinuitet. Låt oss komma ihåg Messinakonferensen, Romfördragen, gemenskapens och de nya medlemsstaternas krav, Milano (1985) och den första reformen av fördragen genom enhetsakten och inre marknadens disciplin. Det är EU som inkluderar solidaritet med den första reformen av strukturfonderna som är fredligt påtvingad. Europeiska gemenskaperna har en historisk väg med en logik som tydligt framgår av fördragsreformerna och som öppnar sig för nya medlemsstater:"}},"title":{"it":"Quo vadis Europa? Sovrana o Stati Nazione ","machine_translations":{"bg":"Quo vadis Европа? Суверенна държава или държава","cs":"Quo vadis Evropa? Svrchovaný stát nebo stát","da":"Quo vadis Europa? Suveræne stater eller stater","de":"Quo vadis Europa? Souveräne oder Staaten Nation","el":"Quo vadis Ευρώπη; Κυρίαρχο κράτος ή κράτος","en":"Quo vadis Europe? Sovereign or States Nation","es":"¿Quo vadis Europa? Soberanos o Estados Nación","et":"Quo vadis Europe? Suveräänne või riikide riik","fi":"Quo vadis Europe? Suvereeni tai valtiot Nation","fr":"Quo vadis Europe? Nation souveraine ou d’États","ga":"Quo vadis Europe? Náisiún ceannasach nó Stát","hr":"Što se događa u Europi? Suverena država ili država nacija","hu":"Quo vadis Európa? Szuverén vagy államok nemzete","lt":"Quo vadis Europa? Suvereni valstybė arba valstybės","lv":"Quo vadis Eiropa? Suverēnas valstis vai valstis","mt":"Quo vadis Ewropa? Nazzjon Sovran jew ta’ l-Istati","nl":"Quo vadis Europa? Soevereine staten of staten","pl":"Quo vadis Europa? Państwo lub naród państw","pt":"Quo vadis Europa? Nação soberana ou dos Estados","ro":"Quo vadis Europa? Națiune suverană sau statală","sk":"Quo vadis Európa? Suverénny štát alebo štát","sl":"Vadis Evropa? Suverena država ali država","sv":"Vad är det för Europa? Suveräna stater eller stater"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×