Evropská demokracie

Identifikace

Text níže je zkrácená, hašovaná verze obsahu. Je dobré se ujistit, že s obsahem nebylo manipulováno, protože každá jednotlivá modifikace by vedla k naprosto odlišné hodnotě.

Hodnota: 16de327bfd6504903937c84741cc368e975b0b48620a33a7f148970eabb66e85

Zdroj: {"body":{"fr":"Les traités européens en vigueur placent au même niveau normes à teneur constitutionnelle ou institutionnelle et politiques publiques.\n\nCela a pour effet de soustraire certains choix de politiques publiques à la décision politique et démocratique – techniquement, ils sont révisables, mais dans les faits, la conjonction de circonstances nécessaires est très rare –, par exemple l’objectif principal de la BCE de maintien de la stabilité des prix ou les restrictions à la libre circulation.\n\nOr, l’UE a développé un ordre juridique autonome qui possède sa propre hiérarchie des normes et un volume considérable de règles de droit dérivé, sans parler de la jurisprudence de la CJUE. Il est donc possible d’abaisser le niveau d’un certain nombre de dispositions en les évacuant des traités pour les réinscrire dans le droit dérivé. Cela n'enlèverait rien de leur primauté sur le droit interne, condition de leur effectivité, en revanche elles seraient plus facilement révisables.\n\nConcernant les dispositions que les États jugeraient sensibles, il serait de leur responsabilité d’assurer les consultations internes adéquates pour que l’abandon dans ces matières de la procédure ordinaire de ratification des traités internationaux ne conduise pas à octroyer aux gouvernements un pouvoir incontrôlé. De fait, le « déficit démocratique » de l’UE est souvent en premier lieu celui qui frappe le fonctionnement interne aux États eux-mêmes.","machine_translations":{"bg":"Настоящите договори на ЕС поставят на едно и също равнище конституционните или институционалните и публичните политически стандарти. Това води до премахване на някои решения в областта на публичната политика от политическото и демократичното решение – те в техническо отношение подлежат на преразглеждане, но на практика необходимата комбинация от обстоятелства е много рядкост – например основната цел на ЕЦБ за поддържане на ценова стабилност или ограничаване на свободното движение. ЕС обаче е разработил автономен правен ред със собствена йерархия от норми и значителен обем от норми на вторичното право, без да се споменава съдебната практика на Съда на ЕС. Следователно е възможно да се намали равнището на редица разпоредби чрез премахването им от Договорите и повторното им въвеждане във вторичното законодателство. Това не засяга предимството им пред националното право, което е условие за тяхната ефективност, но те по-лесно подлежат на преразглеждане. Що се отнася до разпоредбите, които държавите считат за чувствителни, те носят отговорност за осигуряването на подходящи вътрешни консултации, така че отказът по тези въпроси от обикновената процедура за ратифициране на международни договори да не води до неконтролирана власт на правителствата. Всъщност „демократичният дефицит“ на ЕС често е предимно този, който засяга вътрешното функциониране на самите държави.","cs":"Současné smlouvy EU kladou na stejnou úroveň ústavní nebo institucionální a veřejné politické standardy. To má za následek odstranění některých veřejných politických rozhodnutí z politického a demokratického rozhodnutí - technicky je možné je revidovat, ale v praxi je nezbytná kombinace okolností velmi vzácná - například hlavní cíl ECB udržovat cenovou stabilitu nebo omezení volného pohybu. EU však vytvořila autonomní právní řád s vlastní hierarchií norem a značným množstvím pravidel sekundárního práva, nemluvě o judikatuře SDEU. Je tedy možné snížit úroveň řady ustanovení tím, že je odstraní ze Smluv a znovu je začlení do sekundárního práva. To nezhoršuje jejich přednost před vnitrostátním právem, které je podmínkou jejich účinnosti, ale lze je snadněji přezkoumat. Pokud jde o ustanovení, která státy považují za citlivá, je jejich povinností zajistit odpovídající vnitřní konzultace, aby se v těchto záležitostech upustilo od řádného postupu ratifikace mezinárodních smluv, aniž by byla vládám udělena nekontrolovaná pravomoc. „Demokratický deficit“ EU je často především ten, který ovlivňuje vnitřní fungování samotných států.","da":"De nuværende EU-traktater sætter forfatningsmæssige eller institutionelle og offentlige politiske standarder på samme niveau. Dette har den virkning, at visse offentlige politiske valg fjernes fra den politiske og demokratiske beslutning — de er teknisk åbne over for revision, men i praksis er den nødvendige kombination af omstændigheder meget sjælden — f.eks. ECB's hovedformål om at fastholde prisstabilitet eller begrænsninger af den frie bevægelighed. EU har imidlertid udviklet en selvstændig retsorden med sit eget regelhierarki og en betydelig mængde regler i den afledte ret for ikke at nævne EU-Domstolens retspraksis. Det er derfor muligt at sænke niveauet for en række bestemmelser ved at fjerne dem fra traktaterne og genindføre dem i afledt ret. Dette ændrer ikke ved deres forrang for national ret, som er en betingelse for deres effektive virkning, men de kan lettere revideres. Med hensyn til de bestemmelser, som staterne anser for at være følsomme, er det deres ansvar at sikre passende interne konsultationer, således at opgivelse af disse spørgsmål fra den almindelige procedure for ratificering af internationale traktater ikke fører til, at regeringer får ukontrolleret magt. Faktisk er EU's \"demokratiske underskud\" ofte primært det, der påvirker staternes egen interne funktion.","de":"In den geltenden EU-Verträgen wird das gleiche Niveau an verfassungsrechtlichen oder institutionellen und politischen Standards festgeschrieben. Dies führt dazu, dass bestimmte politische Entscheidungen von der politischen und demokratischen Entscheidung ausgenommen werden – sie sind technisch revidierbar, aber in der Praxis ist das Zusammentreffen notwendiger Umstände sehr selten –, z. B. das vorrangige Ziel der EZB, die Preisstabilität zu gewährleisten, oder Beschränkungen der Freizügigkeit. Die EU hat jedoch eine autonome Rechtsordnung mit eigener Normenhierarchie und einem erheblichen Umfang an sekundärrechtlichen Vorschriften entwickelt, ganz zu schweigen von der Rechtsprechung des EuGH. Es ist daher möglich, das Niveau einer Reihe von Bestimmungen zu senken, indem sie aus den Verträgen herausgenommen und wieder in das abgeleitete Recht aufgenommen werden. Dies ändere nichts an ihrem Vorrang vor dem nationalen Recht, was Voraussetzung für ihre Wirksamkeit sei, während sie leichter umsetzbar seien. In Bezug auf die Bestimmungen, die die Staaten als sensibel ansehen, wäre es ihre Aufgabe, angemessene interne Konsultationen zu gewährleisten, damit der Verzicht auf das ordentliche Ratifizierungsverfahren für völkerrechtliche Verträge in diesen Bereichen nicht dazu führt, dass den Regierungen unkontrollierte Befugnisse eingeräumt werden. In der Tat ist das „Demokratiedefizit“ der EU häufig in erster Linie dasjenige, das die interne Funktionsweise der Staaten selbst trifft.","el":"Οι ισχύουσες Συνθήκες της ΕΕ θέτουν στο ίδιο επίπεδο συνταγματικά ή θεσμικά και δημόσια πολιτικά πρότυπα. Αυτό έχει ως αποτέλεσμα την αφαίρεση ορισμένων επιλογών δημόσιας πολιτικής από την πολιτική και δημοκρατική απόφαση — από τεχνική άποψη επιδέχονται αναθεώρηση, αλλά στην πράξη ο αναγκαίος συνδυασμός των περιστάσεων είναι πολύ σπάνιος — για παράδειγμα, ο κύριος στόχος της ΕΚΤ είναι η διατήρηση της σταθερότητας των τιμών ή οι περιορισμοί στην ελεύθερη κυκλοφορία. Ωστόσο, η ΕΕ έχει αναπτύξει αυτόνομη έννομη τάξη με τη δική της ιεραρχία κανόνων δικαίου και σημαντικό αριθμό κανόνων του παράγωγου δικαίου, μεταξύ άλλων με τη νομολογία του ΔΕΕ. Ως εκ τούτου, είναι δυνατόν να μειωθεί το επίπεδο ορισμένων διατάξεων με την αφαίρεσή τους από τις Συνθήκες και να επανεισαχθούν στο παράγωγο δίκαιο. Τούτο δεν θίγει την υπεροχή τους έναντι του εθνικού δικαίου, η οποία αποτελεί προϋπόθεση της αποτελεσματικότητάς τους, αλλά υπόκεινται ευκολότερα σε αναθεώρηση. Όσον αφορά τις διατάξεις τις οποίες τα κράτη θεωρούν ευαίσθητες, εναπόκειται στα κράτη να εξασφαλίσουν κατάλληλες εσωτερικές διαβουλεύσεις, ώστε η εγκατάλειψη των θεμάτων αυτών από τη συνήθη διαδικασία επικύρωσης διεθνών συνθηκών να μην έχει ως αποτέλεσμα την παροχή ανεξέλεγκτης εξουσίας στις κυβερνήσεις. Πράγματι, το «δημοκρατικό έλλειμμα» της ΕΕ είναι συχνά πρωτίστως αυτό που επηρεάζει την εσωτερική λειτουργία των ίδιων των κρατών.","en":"The current EU treaties put at the same level constitutional or institutional and public political standards. This has the effect of removing certain public policy choices from the political and democratic decision — technically they are open to revision, but in practice the necessary combination of circumstances is very rare — for example, the ECB’s main objective of maintaining price stability or restrictions on free movement. However, the EU has developed an autonomous legal order with its own hierarchy of norms and a considerable volume of rules of secondary law, not to mention the case law of the CJEU. It is therefore possible to lower the level of a number of provisions by removing them from the Treaties and reintroduce them into secondary legislation. That does not detract from their primacy over national law, which is a condition of their effectiveness, but they are more easily subject to revision. As regards the provisions which States consider to be sensitive, it is their responsibility to ensure adequate internal consultations so that abandonment in these matters from the ordinary procedure for the ratification of international treaties does not result in governments being given uncontrolled power. Indeed, the “democratic deficit” of the EU is often primarily the one that affects the internal functioning of the States themselves.","es":"Los Tratados actuales de la UE establecen normas constitucionales o institucionales y políticas públicas al mismo nivel. Esto tiene el efecto de eliminar determinadas opciones de política pública de la decisión política y democrática — técnicamente pueden revisarse, pero en la práctica la combinación de circunstancias es muy infrecuente-, por ejemplo, el objetivo principal del BCE de mantener la estabilidad de precios o las restricciones a la libre circulación. Sin embargo, la UE ha desarrollado un ordenamiento jurídico autónomo con su propia jerarquía de normas y un considerable volumen de normas de Derecho derivado, por no mencionar la jurisprudencia del TJUE. Por lo tanto, es posible reducir el nivel de una serie de disposiciones suprimiéndolas de los Tratados y reintroducirlas en el Derecho derivado. Ello no menoscaba su primacía sobre el Derecho nacional, que es un requisito de su eficacia, pero es más fácil someterlas a revisión. Por lo que se refiere a las disposiciones que los Estados consideran sensibles, es su responsabilidad garantizar unas consultas internas adecuadas para que el abandono en estas materias del procedimiento ordinario de ratificación de los tratados internacionales no dé lugar a la atribución de poderes incontrolados a los gobiernos. De hecho, el «déficit democrático» de la UE suele ser principalmente el que afecta al funcionamiento interno de los propios Estados.","et":"Praeguste ELi aluslepingutega seati põhiseaduslikud või institutsioonilised ja avaliku sektori poliitilised standardid samale tasemele. Selle tulemusena jäetakse teatavad avaliku poliitika valikud poliitilistest ja demokraatlikest otsustest välja – tehniliselt on neid võimalik läbi vaadata, kuid tegelikkuses on vajalik asjaolude kombinatsioon väga haruldane – näiteks EKP peamine eesmärk säilitada hindade stabiilsus või piirata vaba liikumist. EL on siiski välja töötanud autonoomse õiguskorra, millel on oma normide hierarhia ja märkimisväärne hulk teisese õiguse norme, rääkimata Euroopa Liidu Kohtu praktikast. Seetõttu on võimalik vähendada mitme sätte taset, jättes need aluslepingutest välja ja lisades need teisesesse õigusesse. See ei vähenda nende ülimuslikkust siseriikliku õiguse suhtes, mis on nende tõhususe tingimus, kuid neid on kergem uuesti läbi vaadata. Mis puudutab sätteid, mida riigid peavad tundlikuks, siis on nende ülesanne tagada piisavad sisekonsultatsioonid, et nendes küsimustes rahvusvaheliste lepingute ratifitseerimise tavamenetlusest loobumine ei tooks kaasa valitsuste kontrollimatut võimu. ELi „demokraatlik puudujääk“ on sageli eelkõige see, mis mõjutab riikide endi sisemist toimimist.","fi":"Nykyisissä EU:n perussopimuksissa asetetaan samalle tasolle perustuslaillisia tai institutionaalisia ja julkisia poliittisia normeja. Tämä johtaa siihen, että tietyt poliittiset valinnat poistetaan poliittisesta ja demokraattisesta päätöksestä – teknisesti niitä voidaan tarkistaa, mutta käytännössä tarvittava olosuhteiden yhdistelmä on hyvin harvinainen – esimerkiksi EKP:n tärkein tavoite ylläpitää hintavakautta tai rajoittaa vapaata liikkuvuutta. EU on kuitenkin kehittänyt itsenäisen oikeusjärjestyksen, jolla on oma normihierarkiansa ja huomattavan määrän johdetun oikeuden sääntöjä, puhumattakaan unionin tuomioistuimen oikeuskäytännöstä. Näin ollen on mahdollista alentaa useiden säännösten tasoa poistamalla ne perussopimuksista ja sisällyttämällä ne uudelleen johdettuun oikeuteen. Tämä ei vaikuta niiden ensisijaisuuteen kansalliseen oikeuteen nähden, mikä on niiden tehokkuuden edellytys, mutta niitä on helpompi tarkistaa. Niiden määräysten osalta, joita valtiot pitävät arkaluonteisina, niiden vastuulla on huolehtia riittävistä sisäisistä kuulemisista, jotta näissä asioissa luopuminen kansainvälisten sopimusten tavallisesta ratifiointimenettelystä ei johda siihen, että hallituksille annetaan hallitsematon valta. EU:n ”demokraattinen vaje” on usein lähinnä se, joka vaikuttaa itse jäsenvaltioiden sisäiseen toimintaan.","ga":"Cuirtear caighdeáin bhunreachtúla nó institiúideacha agus caighdeáin pholaitiúla phoiblí ar an leibhéal céanna leis na conarthaí reatha AE. Is é an toradh atá air sin roinnt roghanna beartais phoiblí a bhaint den chinneadh polaitiúil agus daonlathach – go teicniúil is féidir iad a athbhreithniú, ach i gcleachtas is fíor-annamh an meascán cúinsí is gá – mar shampla, is é príomhchuspóir BCE cobhsaíocht praghsanna nó srianta ar shaorghluaiseacht a choimeád. Mar sin féin, tá córas dlí neamhspleách forbartha ag an AE agus ordlathas norm dá chuid féin aige agus méid suntasach rialacha maidir leis an dlí tánaisteach, gan tagairt a dhéanamh do chásdlí CBAE. Is féidir, dá bhrí sin, leibhéal roinnt forálacha a ísliú trí iad a bhaint de na Conarthaí agus iad a thabhairt isteach arís i reachtaíocht thánaisteach. Ní bhaineann sé sin ón tosaíocht atá acu ar an dlí náisiúnta, ar coinníoll é a bhaineann lena n-éifeachtacht, ach bíonn sé níos éasca iad a athbhreithniú. Maidir leis na forálacha a mheasann Stáit a bheith íogair, tá sé de fhreagracht orthu comhairliúcháin inmheánacha leordhóthanacha a áirithiú ionas nach dtabharfar cumhacht neamhrialaithe do rialtais sna hábhair sin mar gheall ar an ngnáthnós imeachta chun conarthaí idirnáisiúnta a dhaingniú. Go deimhin, is minic gurb é “easnamh daonlathach” an AE an ceann a mbíonn tionchar aige ar fheidhmiú inmheánach na Stát féin.","hr":"Sadašnjim se ugovorima EU-a postavljaju ustavni, institucionalni i javni politički standardi na istoj razini. To ima za posljedicu uklanjanje određenih odluka u okviru javne politike iz političke i demokratske odluke – one su tehnički podložne reviziji, ali u praksi je potrebna kombinacija okolnosti vrlo rijetka – na primjer, glavni cilj ESB-a koji se odnosi na održavanje stabilnosti cijena ili ograničenja slobodnog kretanja. Međutim, EU je razvio autonomni pravni poredak s vlastitom hijerarhijom normi i znatnim brojem pravila sekundarnog prava, a ne spominje se sudska praksa Suda EU-a. Stoga je moguće smanjiti razinu određenih odredaba njihovim uklanjanjem iz Ugovora i ponovno ih uvesti u sekundarno zakonodavstvo. To ne umanjuje njihovu nadređenost u odnosu na nacionalno pravo, što je uvjet njihove djelotvornosti, ali ih je lakše preispitati. Kad je riječ o odredbama koje države smatraju osjetljivima, njihova je odgovornost osigurati odgovarajuća unutarnja savjetovanja tako da odustajanje u tim pitanjima od redovnog postupka ratifikacije međunarodnih ugovora ne dovede do toga da vlade dobiju nekontrolirane ovlasti. Doista, „demokratski deficit” EU-a često je prvenstveno onaj koji utječe na unutarnje funkcioniranje samih država.","hu":"A jelenlegi uniós szerződések azonos szintre emelik az alkotmányos vagy intézményi és állami politikai normákat. Ez azzal a hatással jár, hogy bizonyos közpolitikai döntéseket kivon a politikai és demokratikus döntésekből – amelyek technikailag felülvizsgálhatók, de a gyakorlatban nagyon ritkán fordul elő a körülmények szükséges kombinációja –, például az EKB fő célja az árstabilitás fenntartása vagy a szabad mozgás korlátozása. Az EU azonban önálló jogrendet alakított ki, amely saját jogszabályi hierarchiával és a másodlagos jog jelentős számú szabályával rendelkezik, nem beszélve az EUB ítélkezési gyakorlatáról. Ezért számos rendelkezés szintjét csökkenteni lehet azáltal, hogy törlik őket a Szerződésekből, és újra bevezetik azokat a másodlagos jogba. Ez nem csorbítja a nemzeti joggal szembeni elsőbbségüket, amely a hatékonyságuk feltétele, hanem könnyebben felülvizsgálhatók. Ami azokat a rendelkezéseket illeti, amelyeket az államok érzékenynek tartanak, az ő felelősségük a megfelelő belső konzultációk biztosítása annak érdekében, hogy ezekben a kérdésekben a nemzetközi szerződések ratifikálására irányuló rendes eljárástól való eltekintés ne eredményezze a kormányok ellenőrizetlen hatalmát. Az EU „demokratikus deficitje” gyakran elsősorban az, amely hatással van maguknak az államoknak a belső működésére.","it":"Gli attuali trattati dell'UE pongono allo stesso livello norme costituzionali o istituzionali e politiche pubbliche. Ciò ha l'effetto di eliminare alcune scelte di politica pubblica dalla decisione politica e democratica — tecnicamente esse sono soggette a revisione, ma in pratica la necessaria combinazione di circostanze è molto rara — ad esempio, l'obiettivo principale della BCE di mantenere la stabilità dei prezzi o di limitare la libera circolazione. Tuttavia, l'UE ha sviluppato un ordinamento giuridico autonomo con una propria gerarchia di norme e un volume considerevole di norme di diritto derivato, per non parlare della giurisprudenza della CGUE. È quindi possibile abbassare il livello di un certo numero di disposizioni rimuovendole dai trattati e reintrodurle nel diritto derivato. Ciò non pregiudica il loro primato sul diritto nazionale, che è una condizione della loro efficacia, ma sono più facilmente soggetti a revisione. Per quanto riguarda le disposizioni che gli Stati ritengono sensibili, spetta loro garantire adeguate consultazioni interne affinché l'abbandono di tali questioni dalla procedura ordinaria di ratifica dei trattati internazionali non comporti il conferimento di poteri incontrollati ai governi. In effetti, il \"deficit democratico\" dell'UE è spesso soprattutto quello che incide sul funzionamento interno degli Stati stessi.","lt":"Dabartinėse ES sutartyse nustatyti to paties lygmens konstituciniai arba instituciniai ir vieši politiniai standartai. Dėl to tam tikri viešosios politikos sprendimai pašalinami iš politinio ir demokratinio sprendimo – techniniu požiūriu jie gali būti peržiūrimi, tačiau praktiškai būtinas aplinkybių derinys yra labai retas, pavyzdžiui, pagrindinis ECB tikslas – palaikyti kainų stabilumą arba riboti laisvą judėjimą. Tačiau ES sukūrė savarankišką teisinę tvarką, kurioje nustatyta jos normų hierarchija ir daug antrinės teisės normų, jau nekalbant apie ESTT praktiką. Todėl galima sumažinti kai kurių nuostatų lygį, pašalinant jas iš Sutarčių ir vėl įtraukiant jas į antrinės teisės aktus. Tai nesumenkina jų viršenybės prieš nacionalinę teisę, kuri yra jų veiksmingumo sąlyga, tačiau juos lengviau peržiūrėti. Kalbant apie nuostatas, kurias valstybės laiko jautriomis, jos privalo užtikrinti tinkamas vidaus konsultacijas, kad šių klausimų atsisakymas nuo įprastos tarptautinių sutarčių ratifikavimo procedūros nesuteiktų vyriausybėms nekontroliuojamos galios. Iš tiesų ES „demokratinis deficitas“ dažnai visų pirma yra tas, kuris daro poveikį pačių valstybių vidaus funkcionavimui.","lv":"Pašreizējos ES līgumos vienā un tajā pašā līmenī ir noteikti konstitucionālie vai institucionālie un publiskie politiskie standarti. Tas nozīmē, ka atsevišķas sabiedriskās politikas izvēles tiek izslēgtas no politiska un demokrātiska lēmuma – tehniski tās var pārskatīt, bet praksē nepieciešamā apstākļu kombinācija ir ļoti reta, piemēram, ECB galvenais mērķis ir uzturēt cenu stabilitāti vai ierobežot brīvu pārvietošanos. Tomēr ES ir izveidojusi autonomu tiesisko kārtību ar savu normu hierarhiju un ievērojamu sekundāro tiesību normu apjomu, nemaz nerunājot par EST judikatūru. Tādēļ ir iespējams samazināt vairāku noteikumu līmeni, tos svītrojot no Līgumiem un no jauna iekļaujot tos sekundārajos tiesību aktos. Tas nemazina to pārākumu pār valsts tiesībām, kas ir to efektivitātes nosacījums, bet tos ir vieglāk pārskatīt. Attiecībā uz noteikumiem, kurus valstis uzskata par sensitīviem, to pienākums ir nodrošināt pienācīgas iekšējas konsultācijas, lai atteikšanās no parastās starptautisko līgumu ratifikācijas procedūras neradītu valdībām nekontrolētas pilnvaras. Patiesi, ES “demokrātiskais deficīts” bieži vien galvenokārt ir tāds, kas ietekmē pašu valstu iekšējo darbību.","mt":"It-Trattati attwali tal-UE jpoġġu fl-istess livell standards kostituzzjonali jew istituzzjonali u politiċi pubbliċi. Dan għandu l-effett li jneħħi ċerti għażliet ta’ politika pubblika mid-deċiżjoni politika u demokratika — teknikament dawn jistgħu jiġu riveduti, iżda fil-prattika l-kombinazzjoni meħtieġa ta’ ċirkostanzi hija rari ħafna — pereżempju, l-objettiv ewlieni tal-BĊE li jżomm l-istabbiltà tal-prezzijiet jew ir-restrizzjonijiet fuq il-moviment liberu. Madankollu, l-UE żviluppat ordni legali awtonomu bil-ġerarkija ta’ normi tagħha stess u volum konsiderevoli ta’ regoli tad-dritt sekondarju, biex ma nsemmux il-ġurisprudenza tal-QtĠ-UE. Għalhekk huwa possibbli li jitnaqqas il-livell ta’ għadd ta’ dispożizzjonijiet billi jitneħħew mit-Trattati u jiġu introdotti mill-ġdid f’leġiżlazzjoni sekondarja. Dan ma jnaqqasx mis-supremazija tagħhom fuq id-dritt nazzjonali, li hija kundizzjoni għall-effettività tagħhom, iżda huma iktar faċilment suġġetti għal reviżjoni. Fir-rigward tad-dispożizzjonijiet li l-Istati jqisu bħala sensittivi, hija r-responsabbiltà tagħhom li jiżguraw konsultazzjonijiet interni adegwati sabiex l-abbandun f’dawn il-kwistjonijiet mill-proċedura ordinarja għar-ratifika ta’ trattati internazzjonali ma jirriżultax fl-għoti ta’ setgħa mhux ikkontrollata lill-gvernijiet. Tabilħaqq, id- “defiċit demokratiku” tal-UE spiss ikun primarjament dak li jaffettwa l-funzjonament intern tal-Istati nfushom.","nl":"De huidige EU-verdragen leggen constitutionele, institutionele en openbare politieke normen op hetzelfde niveau. Dit heeft tot gevolg dat bepaalde beleidskeuzen van de overheid worden onttrokken aan het politieke en democratische besluit — zij zijn technisch gezien vatbaar voor herziening, maar in de praktijk is de noodzakelijke combinatie van omstandigheden zeer zeldzaam — bijvoorbeeld de belangrijkste doelstelling van de ECB om prijsstabiliteit te handhaven of beperkingen van het vrije verkeer. De EU heeft echter een autonome rechtsorde ontwikkeld met een eigen hiërarchie van normen en een aanzienlijk aantal regels van afgeleid recht, om de jurisprudentie van het HvJ-EU niet te vermelden. Daarom kan het niveau van een aantal bepalingen worden verlaagd door ze uit de Verdragen te schrappen en opnieuw in secundaire wetgeving op te nemen. Dit doet niet af aan de voorrang ervan boven het nationale recht, wat een voorwaarde is voor hun nuttige werking, maar zij kunnen gemakkelijker worden herzien. Wat betreft de bepalingen die de staten gevoelig achten, is het hun verantwoordelijkheid om te zorgen voor adequaat intern overleg, zodat het opgeven van de gewone procedure voor de ratificatie van internationale verdragen in deze aangelegenheden niet leidt tot ongecontroleerde bevoegdheden van regeringen. Het „democratisch tekort” van de EU is immers vaak in de eerste plaats het tekort dat de interne werking van de staten zelf beïnvloedt.","pl":"Obecne traktaty UE stawiają na tym samym poziomie konstytucyjne lub instytucjonalne i publiczne standardy polityczne. Skutkuje to usunięciem pewnych decyzji politycznych i demokratycznych z decyzji politycznych i demokratycznych - z technicznego punktu widzenia mogą one podlegać przeglądowi, ale w praktyce niezbędne połączenie okoliczności jest bardzo rzadkie - na przykład główny cel EBC, jakim jest utrzymanie stabilności cen lub ograniczenia swobodnego przepływu. UE opracowała jednak autonomiczny porządek prawny z własną hierarchią norm i znaczną liczbą przepisów prawa wtórnego, a także orzecznictwo TSUE. Możliwe jest zatem obniżenie poziomu szeregu przepisów poprzez usunięcie ich z Traktatów i ponowne wprowadzenie ich do prawa wtórnego. Nie umniejsza to ich pierwszeństwa przed prawem krajowym, co jest warunkiem ich skuteczności, ale łatwiej jest je poddać rewizji. Jeżeli chodzi o przepisy, które państwa uważają za wrażliwe, to ich obowiązkiem jest zapewnienie odpowiednich konsultacji wewnętrznych, tak aby odejście w tych kwestiach od zwykłej procedury ratyfikacji traktatów międzynarodowych nie skutkowało przyznaniem rządom niekontrolowanych uprawnień. W istocie „deficyt demokratyczny” UE jest często przede wszystkim deficytem, który ma wpływ na wewnętrzne funkcjonowanie samych państw.","pt":"Os atuais Tratados da UE colocam ao mesmo nível as normas constitucionais, institucionais e políticas públicas. Isto tem o efeito de retirar determinadas opções de política pública da decisão política e democrática — tecnicamente estão abertas a revisão, mas, na prática, a necessária combinação de circunstâncias é muito rara — por exemplo, o principal objetivo do BCE de manter a estabilidade dos preços ou restrições à livre circulação. No entanto, a UE desenvolveu uma ordem jurídica autónoma com a sua própria hierarquia de normas e um volume considerável de normas de direito derivado, para não mencionar a jurisprudência do TJUE. Por conseguinte, é possível reduzir o nível de uma série de disposições, retirando-as dos Tratados e reintroduzi-las no direito derivado. Tal não prejudica o seu primado sobre o direito nacional, que é uma condição da sua eficácia, mas é mais facilmente sujeito a revisão. No que diz respeito às disposições que os Estados consideram sensíveis, cabe-lhes assegurar consultas internas adequadas, de modo a que o abandono do processo ordinário de ratificação dos tratados internacionais não dê origem a um poder descontrolado dos governos. Com efeito, o «défice democrático» da UE é muitas vezes principalmente o que afeta o funcionamento interno dos próprios Estados.","ro":"Tratatele actuale ale UE au introdus la același nivel standarde constituționale sau instituționale și politice publice. Acest lucru are ca efect eliminarea anumitor opțiuni de politică publică din deciziile politice și democratice — din punct de vedere tehnic acestea pot fi revizuite, dar, în practică, combinația necesară de circumstanțe este foarte rară — de exemplu, principalul obiectiv al BCE de a menține stabilitatea prețurilor sau restricțiile privind libera circulație. Cu toate acestea, UE a dezvoltat o ordine juridică autonomă, cu propria sa ierarhie de norme și un volum considerabil de norme de drept derivat, fără a mai menționa jurisprudența CJUE. Prin urmare, este posibil să se reducă nivelul mai multor dispoziții prin eliminarea acestora din tratate și prin reintroducerea lor în legislația secundară. Acest lucru nu aduce atingere supremației lor asupra dreptului național, care este o condiție a eficacității lor, ci face mai ușor obiectul revizuirii. În ceea ce privește dispozițiile pe care statele le consideră sensibile, acestora le revine responsabilitatea de a asigura consultări interne adecvate, astfel încât abandonarea acestor chestiuni de la procedura ordinară de ratificare a tratatelor internaționale să nu conducă la conferirea de competențe necontrolate guvernelor. Într-adevăr, „deficitul democratic” al UE este adesea, în primul rând, cel care afectează funcționarea internă a statelor înseși.","sk":"Súčasné zmluvy EÚ stanovujú na rovnakej úrovni ústavné alebo inštitucionálne a verejné politické normy. To má za následok odstránenie určitých rozhodnutí verejnej politiky z politického a demokratického rozhodovania – z technického hľadiska sú otvorené revízii, ale v praxi je potrebná kombinácia okolností veľmi zriedkavá – napríklad hlavný cieľ ECB zachovať cenovú stabilitu alebo obmedzenia voľného pohybu. EÚ však vytvorila samostatný právny poriadok so svojou vlastnou hierarchiou noriem a značným množstvom pravidiel sekundárneho práva, nehovoriac o judikatúre Súdneho dvora EÚ. Preto je možné znížiť úroveň viacerých ustanovení ich vyňatím zo zmlúv a ich opätovným zavedením do sekundárnej legislatívy. To nezasahuje do ich prednosti pred vnútroštátnym právom, čo je podmienkou ich účinnosti, ale ľahšie podliehajú preskúmaniu. Pokiaľ ide o ustanovenia, ktoré štáty považujú za citlivé, je ich povinnosťou zabezpečiť primerané vnútorné konzultácie, aby upustenie od riadneho postupu ratifikácie medzinárodných zmlúv v týchto záležitostiach neviedlo k tomu, aby vlády dostali nekontrolovanú právomoc. „Demokratický deficit“ EÚ je v skutočnosti často predovšetkým ten, ktorý ovplyvňuje vnútorné fungovanie samotných štátov.","sl":"Veljavne pogodbe EU postavljajo ustavne ali institucionalne in javne politične standarde na isto raven. S tem se nekatere odločitve javne politike odstranijo iz politične in demokratične odločitve - tehnično jih je mogoče revidirati, vendar je v praksi potrebna kombinacija okoliščin zelo redka - na primer glavni cilj ECB, tj. ohranjanje stabilnosti cen ali omejevanje prostega gibanja. Vendar je EU razvila samostojen pravni red s svojo hierarhijo norm in velikim obsegom pravil sekundarne zakonodaje, da ne omenja sodne prakse Sodišča Evropske unije. Zato je mogoče zmanjšati raven nekaterih določb tako, da se jih črta iz Pogodb in jih ponovno vključi v sekundarno zakonodajo. To ne zmanjšuje njihove primarnosti pred nacionalnim pravom, kar je pogoj za njihovo učinkovitost, vendar se jih lažje revidira. Kar zadeva določbe, za katere države menijo, da so občutljive, je njihova odgovornost zagotoviti ustrezna notranja posvetovanja, da opustitev teh zadev iz rednega postopka ratifikacije mednarodnih pogodb ne bi povzročila, da bi vlade dobile nenadzorovana pooblastila. Dejansko je „demokratični primanjkljaj“ EU pogosto predvsem tisti, ki vpliva na notranje delovanje samih držav.","sv":"I de nuvarande EU-fördragen fastställs konstitutionella eller institutionella och offentliga politiska normer på samma nivå. Detta leder till att vissa offentliga politiska val försvinner från det politiska och demokratiska beslutsfattandet – tekniskt sett är de öppna för revidering, men i praktiken är den nödvändiga kombinationen av omständigheter mycket sällsynt – till exempel ECB:s huvudmål att upprätthålla prisstabilitet eller begränsningar av den fria rörligheten. EU har dock utvecklat en självständig rättsordning med sin egen normhierarki och ett stort antal sekundärrättsliga bestämmelser, för att inte nämna EU-domstolens rättspraxis. Det är därför möjligt att sänka nivån på ett antal bestämmelser genom att stryka dem från fördragen och återinföra dem i sekundärrätten. Detta minskar inte deras företräde framför nationell rätt, vilket är ett villkor för deras effektivitet, men de kan lättare omprövas. När det gäller de bestämmelser som staterna anser vara känsliga är det deras ansvar att säkerställa lämpliga interna samråd så att man i dessa frågor inte frångår det ordinarie förfarandet för ratificering av internationella fördrag, vilket inte leder till att regeringarna ges okontrollerad makt. EU:s ”demokratiska underskott” är ofta i första hand det som påverkar staternas interna funktion."}},"title":{"fr":"Déconstitutionnaliser les politiques publiques européennes","machine_translations":{"bg":"Деконституционализиране на европейските публични политики","cs":"Dekonstitucionalizace evropských veřejných politik","da":"Fastlæggelse af de europæiske offentlige politikker","de":"Deinstitutionalisierung der europäischen öffentlichen Politik","el":"Αποφοροποίηση των ευρωπαϊκών δημόσιων πολιτικών","en":"Deconstitutionalising European public policies","es":"Desconstitucionalización de las políticas públicas europeas","et":"Euroopa avaliku poliitika põhiseadusest lahtiütlemine","fi":"EU:n julkisen politiikan uudistaminen","ga":"Beartais phoiblí Eorpacha a chomhdhlúthú","hr":"Dekonstitucionalizacija europskih javnih politika","hu":"Az európai közpolitikák alkotmányellenessé tétele","it":"La digitalizzazione delle politiche pubbliche europee","lt":"Europos viešosios politikos atkūrimas","lv":"Eiropas sabiedriskās politikas dekonstitucionalizācija","mt":"Id-dekostituzzjonalizzazzjoni tal-politiki pubbliċi Ewropej","nl":"Deconstitutionalisering van het Europese overheidsbeleid","pl":"Dekonstytucjonalizacja europejskiej polityki publicznej","pt":"Desinstitucionalização das políticas públicas europeias","ro":"Dezincriminarea politicilor publice europene","sk":"Dekonštitucionalizácia európskych verejných politík","sl":"Dekonstitucionalizacija evropskih javnih politik","sv":"Decentralisering av EU:s offentliga politik"}}}

Tato identifikace počítá s využitím SHA256 hašovacího algoritmu. Chcete-li ji replikovat sami, můžete použít MD5 online kalkulačka a kopírovat a vložit zdrojová data. ×