Jazyk jako prostředek komunikace: Institucionalizovat druhý jazyk, který je třeba se naučit ve všech členských státech EU
Kromě podpory evropské rozmanitosti prostřednictvím mnohojazyčnosti je třeba poskytnout realistický prostředek komunikace mezi občany EU. V EU by měl existovat společný druhý jazyk jako nástroj pro budování evropské identity, který koexistuje s národními identitami, jako prostředek komunikace, nikoli identifikace. Lidé se učí jazyky na základě jejich užitečnosti a musí přijímat sázky velmi brzy na to, co jim poskytne maximum potenciálních budoucích (globálních) příležitostí. I přes určitý nesouhlas je přirozenou volbou pro většinu angličtiny, přičemž poptávka se pravděpodobně nesníží. V prostředí EU je neutrální - žádný členský stát EU nemá registraci svého úředního jazyka (již); proto neupravuje konflikt a mělo by být vnímáno jako první mezi rovnými osobami. Nejdůležitější je, že nezmenšuje rozmanitost, je-li jeden ze tří jazyků, kterými mají občané EU hovořit, společným jazykem. To by nám vlastně umožnilo, abychom byli rozmanitější. Jakmile by byl zaveden, snížila by se potřeba překladů a odstranila by se překážky bránící volnému pohybu a zmenšila by se „proporciální propast“ mezi jednotlivci. Kulturní identita by samozřejmě měla být chráněna mnohojazyčným přístupem; je však třeba podporovat komunikaci mezi občany, stejně jako rovné podmínky, a vyžadují společný jazyk - klíčové je to, že se tyto dva přístupy vzájemně nevylučují.
Související akce
Evropa, budoucnost je ve vaší rukou!
Podporu vyjádřili
Účastník odstraněn
a 21 dalších osob (zobrazit více) (zobrazit méně)
Účastník odstraněn
a 22 dalších osob (zobrazit více) (zobrazit méně)
Identifikace
Text níže je zkrácená, hašovaná verze obsahu. Je dobré se ujistit, že s obsahem nebylo manipulováno, protože každá jednotlivá modifikace by vedla k naprosto odlišné hodnotě.
Hodnota:
7222f0cb7554e9fdf709dfcf0c4c8592f8d2b710519f8f09d73d9bd9ec2d7a39
Zdroj:
{"body":{"en":"Additionally to fostering European diversity through multilingualism, a realistic mean of communication between EU citizens has to be provided. There should be a common second language in the EU as a tool to build a European identity, which co-exists with national identities, as a mean to communication, not identification. People learn languages based on their usefulness and having to take bets very early on as to what would provide them with the maximum potential future (global) opportunities. Despite some opposition, English is the natural choice for most, with demand unlikely to diminish. \n\nIn an EU setting, it is neutral - with no EU Member State having it registered as its official language (any more); therefore it does not provide for conflict and should just be seen as first among equals. \n\nMost importantly, it does not decrease diversity if one of the three languages that EU citizens are meant to speak is a common one. It would actually enable us to be more diverse. \n\nOnce established, it would reduce the need for translation and it would remove barriers to the freedom of movement, as well as make the “opportunity gap” smaller between individuals. \n\nOf course, cultural identity should be protected by the multilingual approach; communication between citizens however, as well as a level playing, also have to be fostered, and they require a common language – the key here is that these two approaches are not mutually exclusive.","machine_translations":{"bg":"В допълнение към насърчаването на европейското многообразие чрез многоезичието трябва да се осигури реалистично средство за комуникация между гражданите на ЕС. В ЕС следва да има общ втори език като инструмент за изграждане на европейска идентичност, която съществува едновременно с националните идентичности, като средство за комуникация, а не за идентификация. Хората научават езици въз основа на тяхната полезност и трябва да се закупят на много ранен етап относно това какво би им осигурило максимално потенциалните бъдещи (глобални) възможности. Въпреки известното противопоставяне, английският език е естественият избор за повечето, като е малко вероятно търсенето да намалее. В ЕС той е неутрален – нито една държава – членка на ЕС, не е регистрирала своя официален език (вече); поради това тя не предвижда конфликт и следва да се разглежда просто като първа измежду равни. Най-важното е, че не намалява многообразието, ако един от трите езика, които гражданите на ЕС трябва да говорят, е общ. Всъщност това ще ни позволи да бъдем по-разнообразни. След като бъде установено, то ще намали необходимостта от превод и ще премахне пречките пред свободата на движение, както и ще намали „различията по отношение на възможностите“ между отделните лица. Разбира се, културната идентичност следва да бъде защитена чрез многоезичния подход; комуникацията между гражданите обаче, както и равнопоставеността, също трябва да бъдат насърчавани и те изискват общ език – ключът тук е, че тези два подхода не се изключват взаимно.","cs":"Kromě podpory evropské rozmanitosti prostřednictvím mnohojazyčnosti je třeba poskytnout realistický prostředek komunikace mezi občany EU. V EU by měl existovat společný druhý jazyk jako nástroj pro budování evropské identity, který koexistuje s národními identitami, jako prostředek komunikace, nikoli identifikace. Lidé se učí jazyky na základě jejich užitečnosti a musí přijímat sázky velmi brzy na to, co jim poskytne maximum potenciálních budoucích (globálních) příležitostí. I přes určitý nesouhlas je přirozenou volbou pro většinu angličtiny, přičemž poptávka se pravděpodobně nesníží. V prostředí EU je neutrální - žádný členský stát EU nemá registraci svého úředního jazyka (již); proto neupravuje konflikt a mělo by být vnímáno jako první mezi rovnými osobami. Nejdůležitější je, že nezmenšuje rozmanitost, je-li jeden ze tří jazyků, kterými mají občané EU hovořit, společným jazykem. To by nám vlastně umožnilo, abychom byli rozmanitější. Jakmile by byl zaveden, snížila by se potřeba překladů a odstranila by se překážky bránící volnému pohybu a zmenšila by se „proporciální propast“ mezi jednotlivci. Kulturní identita by samozřejmě měla být chráněna mnohojazyčným přístupem; je však třeba podporovat komunikaci mezi občany, stejně jako rovné podmínky, a vyžadují společný jazyk - klíčové je to, že se tyto dva přístupy vzájemně nevylučují.","da":"Ud over at fremme den europæiske mangfoldighed gennem flersprogethed skal der tilvejebringes et realistisk kommunikationsmiddel mellem EU's borgere. Der bør være et fælles andet sprog i EU som et redskab til at opbygge en europæisk identitet, der eksisterer side om side med nationale identiteter, som et middel til kommunikation og ikke identifikation. Folk lærer sprog på grundlag af deres nytteværdi og er nødt til at indgå væddemål meget tidligt om, hvad der vil give dem flest mulige fremtidige (globale) muligheder. Trods en vis modstand er engelsk det naturlige valg for de fleste, og efterspørgslen vil sandsynligvis ikke falde. I en EU-kontekst er det neutralt — uden at der er nogen EU-medlemsstat, der har registreret sig som sit officielle sprog (endnu). den giver derfor ikke mulighed for konflikt og bør blot ses som værende den første af ligemænd. Vigtigst af alt mindsker det ikke mangfoldigheden, hvis et af de tre sprog, som EU-borgerne skal tale, er et fælles sprog. Det ville faktisk gøre det muligt for os at være mere forskelligartede. Når det først er fastlagt, vil det mindske behovet for oversættelse, og det vil fjerne hindringerne for den frie bevægelighed og gøre den \"offerkløft\" mindre mellem enkeltpersoner. Naturligvis bør den kulturelle identitet beskyttes ved hjælp af en flersproget tilgang; kommunikationen mellem borgerne og lige konkurrencevilkår skal imidlertid også fremmes, og de kræver et fælles sprog — det er afgørende her, at disse to tilgange ikke udelukker hinanden.","de":"Zusätzlich zur Förderung der europäischen Vielfalt durch Mehrsprachigkeit muss ein realistisches Kommunikationsmittel zwischen den EU-Bürgern bereitgestellt werden. Es sollte eine gemeinsame zweite Sprache in der EU als Instrument zur Schaffung einer europäischen Identität geben, die neben nationalen Identitäten als Kommunikationsmittel und nicht als Identifikation existiert. Die Menschen lernen Sprachen auf der Grundlage ihres Nutzens und müssen sehr früh Wetten machen, um festzustellen, was ihnen die bestmöglichen Chancen für die Zukunft (global) bieten würden. Trotz einiger Widerstände ist Englisch die natürliche Wahl für die meisten, wobei die Nachfrage wahrscheinlich nicht zurückgehen wird. In einem EU-Umfeld ist sie neutral – kein EU-Mitgliedstaat hat sich als Amtssprache registrieren lassen (mehr); sie sieht daher keinen Konflikt vor und sollte nur als erstes unter Gleichrangigen betrachtet werden. Am wichtigsten ist, dass die Vielfalt nicht verringert wird, wenn es sich bei einer der drei Sprachen, die die EU-Bürger sprechen sollen, um eine gemeinsame Sprache handelt. Sie würde uns in die Lage versetzen, vielfältiger zu sein. Sobald sie eingerichtet ist, würde sie den Übersetzungsbedarf verringern, Hindernisse für die Freizügigkeit beseitigen und die „Chancenlücke“ zwischen Privatpersonen verringern. Natürlich sollte die kulturelle Identität durch den mehrsprachigen Ansatz geschützt werden; die Kommunikation zwischen den Bürgern muss jedoch ebenso wie ein gleichberechtigtes Spiel gefördert werden, und sie erfordern eine gemeinsame Sprache – der Schlüssel dafür ist, dass sich diese beiden Ansätze nicht gegenseitig ausschließen.","el":"Εκτός από την προώθηση της ευρωπαϊκής πολυμορφίας μέσω της πολυγλωσσίας, πρέπει να προβλεφθεί ένα ρεαλιστικό μέσο επικοινωνίας μεταξύ των πολιτών της ΕΕ. Θα πρέπει να υπάρχει μια κοινή δεύτερη γλώσσα στην ΕΕ ως εργαλείο για την οικοδόμηση μιας ευρωπαϊκής ταυτότητας, η οποία συνυπάρχει με τις εθνικές ταυτότητες, ως μέσο επικοινωνίας και όχι ταυτοποίησης. Οι άνθρωποι μαθαίνουν γλώσσες με βάση τη χρησιμότητά τους και πρέπει να παίρνουν στοιχήματα πολύ νωρίς σχετικά με το τι θα τους προσφέρει τις μέγιστες δυνατές (παγκόσμιες) ευκαιρίες. Παρά ορισμένες αντιδράσεις, η αγγλική είναι η φυσική επιλογή για τις περισσότερες χώρες, ενώ η ζήτηση είναι απίθανο να μειωθεί. Στο πλαίσιο της ΕΕ, είναι ουδέτερη — δεδομένου ότι κανένα κράτος μέλος της ΕΕ δεν έχει καταχωρίσει ως επίσημη γλώσσα του (πλέον)· ως εκ τούτου, δεν προβλέπει συγκρούσεις και θα πρέπει απλώς να θεωρείται ως πρώτη μεταξύ ίσων. Το σημαντικότερο είναι ότι δεν μειώνεται η πολυμορφία εάν μία από τις τρεις γλώσσες που προορίζονται να μιλούν οι πολίτες της ΕΕ είναι κοινή. Στην πραγματικότητα, θα μας δώσει τη δυνατότητα να είμαστε πιο ποικιλόμορφοι. Μόλις θεσπιστεί, θα μειώσει την ανάγκη μετάφρασης και θα άρει τα εμπόδια στην ελεύθερη κυκλοφορία, καθώς και θα μειώσει το «χάσμα ευκαιριών» μεταξύ των ατόμων. Φυσικά, η πολιτιστική ταυτότητα θα πρέπει να προστατεύεται από την πολυγλωσσική προσέγγιση· ωστόσο, η επικοινωνία μεταξύ των πολιτών, καθώς και οι ίσοι όροι ανταγωνισμού, πρέπει επίσης να προωθηθούν και απαιτούν κοινή γλώσσα — το κλειδί εδώ είναι ότι οι δύο αυτές προσεγγίσεις δεν αλληλοαποκλείονται.","es":"Además de fomentar la diversidad europea a través del multilingüismo, debe ofrecerse un medio realista de comunicación entre los ciudadanos de la UE. Debería haber una segunda lengua común en la UE como instrumento para construir una identidad europea, que coexista con las identidades nacionales, como medio de comunicación, no de identificación. Las personas aprenden idiomas en función de su utilidad y tienen que aceptar apuestas muy tempranas sobre lo que les proporcionaría las máximas oportunidades potenciales (globales) de futuro. A pesar de cierta oposición, el inglés es la opción natural de la mayoría, y es poco probable que disminuya la demanda. En un contexto de la UE, es neutral, ya que ningún Estado miembro de la UE lo ha registrado como lengua oficial (ya); por lo tanto, no prevé conflictos y debe considerarse en primer lugar entre iguales. Lo que es más importante, no disminuye la diversidad si una de las tres lenguas que los ciudadanos de la UE quieren hablar es común. De hecho, nos permitiría una mayor diversidad. Una vez establecido, reduciría la necesidad de traducción y eliminaría los obstáculos a la libertad de circulación, además de reducir la «brecha de oportunidades» entre las personas. Por supuesto, la identidad cultural debe estar protegida por el enfoque multilingüe; sin embargo, también hay que fomentar la comunicación entre los ciudadanos, así como la igualdad de condiciones, y requieren un lenguaje común; la clave en este sentido es que estos dos enfoques no se excluyen mutuamente.","et":"Lisaks Euroopa mitmekesisuse edendamisele mitmekeelsuse kaudu tuleb luua realistlik suhtlusvahend ELi kodanike vahel. ELis peaks olema ühine teine keel, et luua Euroopa identiteet, mis eksisteeriks kõrvuti rahvuslike identiteetidega kui suhtluse, mitte tuvastamise vahendiga. Inimesed õpivad keeli vastavalt nende kasulikkusele ja peavad väga varakult sõlmima kihlveod selle kohta, mis pakuks neile maksimaalseid (ülemaailmseid) võimalusi. Vaatamata mõningasele vastuseisule on inglise keel enamiku jaoks loomulik valik ning nõudlus tõenäoliselt ei vähene. ELi tasandil on see neutraalne – ükski ELi liikmesriik ei ole end oma ametliku keelena registreerinud (veel); seetõttu ei näe see ette konflikti ja seda tuleks pidada esimeseks võrdseks. Kõige olulisem on see, et mitmekesisus ei vähene, kui üks kolmest keelest, mida ELi kodanikud peavad rääkima, on ühine keel. Tegelikult võimaldaks see meil olla mitmekesisem. Pärast tõlkimist vähendaks see vajadust tõlkimise järele ja kõrvaldaks liikumisvabaduse takistused ning vähendaks üksikisikute vahelist lõhet. Loomulikult peaks kultuuriidentiteeti kaitsma mitmekeelne lähenemisviis; siiski tuleb edendada ka kodanikevahelist suhtlemist ja võrdseid võimalusi ning selleks on vaja ühist keelt – siin on oluline, et need kaks lähenemisviisi ei välistaks teineteist.","fi":"Euroopan monimuotoisuuden edistämiseksi monikielisyyden avulla on tarjottava realistinen EU:n kansalaisten välinen viestintäväline. Eu:ssa olisi oltava yhteinen toinen kieli, jonka avulla voidaan luoda eurooppalainen identiteetti, joka on olemassa rinnakkain kansallisten identiteettien kanssa viestinnän eikä tunnistamisen välineenä. Ihmiset oppivat kieliä niiden hyödyllisyyden perusteella ja joutuvat ottamaan vedonlyöntejä hyvin varhaisessa vaiheessa siitä, mikä tarjoaisi heille parhaat mahdolliset (maailmanlaajuiset) tulevaisuuden mahdollisuudet. Vastustuksesta huolimatta englanti on suurimmaksi osaksi luonnollinen valinta, eikä kysyntä todennäköisesti vähene. EU:n tasolla se on neutraali, sillä yksikään EU:n jäsenvaltio ei ole rekisteröinyt sitä viralliseksi kielekseen (enemmän). sen vuoksi siinä ei säädetä konflikteista, vaan sitä olisi pidettävä ensimmäisenä tasavertaisina. Ennen kaikkea se ei vähennä monimuotoisuutta, jos yksi kolmesta kielestä, joita EU:n kansalaisten on tarkoitus puhua, on yhteinen kieli. Se mahdollistaisi itse asiassa monimuotoisuuden lisäämisen. Kun se on perustettu, se vähentäisi käännöstarvetta ja poistaisi vapaan liikkuvuuden esteitä sekä pienentäisi yksilöiden välistä ”vaihtoehtokuilua”. Kulttuuri-identiteettiä olisi tietenkin suojeltava monikielisellä lähestymistavalla. kansalaisten välistä viestintää ja tasapuolisia toimintaedellytyksiä on kuitenkin edistettävä, ja ne edellyttävät yhteistä kieltä – tässä yhteydessä keskeistä on se, että nämä kaksi lähestymistapaa eivät sulje toisiaan pois.","fr":"Outre la promotion de la diversité européenne par le multilinguisme, il convient de prévoir un moyen de communication réaliste entre les citoyens de l’Union. Il devrait y avoir une deuxième langue commune dans l’UE en tant qu’outil permettant de construire une identité européenne, qui coexiste avec les identités nationales, en tant que moyen de communication et non d’identification. Les personnes apprennent les langues en fonction de leur utilité et doivent prendre des paris très tôt sur ce qui leur offrirait le plus grand potentiel d’avenir (mondial). Malgré certaines oppositions, l’anglais est le choix naturel pour la plupart, la demande étant peu susceptible de diminuer. Dans un contexte européen, il est neutre — aucun État membre de l’UE ne l’ayant enregistré comme langue officielle (et plus); elle ne prévoit donc pas de conflit et devrait simplement être considérée comme la première. Plus important encore, il ne diminue pas la diversité si l’une des trois langues que les citoyens de l’Union sont censés parler est une langue commune. Cela nous permettrait en réalité d’être plus diversifiés. Une fois établie, elle réduirait le besoin de traduction et supprimerait les obstacles à la libre circulation, tout en réduisant le «fossé entre les possibilités» entre les individus. Bien entendu, l’identité culturelle devrait être protégée par l’approche multilingue; toutefois, la communication entre les citoyens, ainsi qu’un jeu égal, doivent également être encouragés et ils nécessitent un langage commun — la clé ici est que ces deux approches ne s’excluent pas mutuellement.","ga":"Chomh maith leis an éagsúlacht Eorpach a chothú tríd an ilteangachas, ní mór meán cumarsáide réalaíoch a chur ar fáil idir saoránaigh an AE. Ba cheart dara teanga choiteann a bheith san Aontas Eorpach mar uirlis chun féiniúlacht Eorpach a chruthú, rud atá ag teacht le féiniúlachtaí náisiúnta, mar mhodh cumarsáide, seachas sainaithint. Foghlaimíonn daoine teangacha atá bunaithe ar a n-úsáideacht agus ní mór dóibh geallta a ghlacadh go han-luath maidir leis na deiseanna is mó a d’fhéadfadh a bheith ann amach anseo (domhanda). In ainneoin freasúra áirithe, is é Béarla an rogha nádúrtha don chuid is mó, agus ní dócha go dtiocfaidh laghdú ar an éileamh. I suíomh AE, tá sé neodrach – gan aon Bhallstát a bheith cláraithe mar theanga oifigiúil de chuid an Aontais Eorpaigh (a thuilleadh); dá bhrí sin, ní dhéanann sé foráil do choinbhleacht agus ba cheart a mheas mar an chéad cheann i measc na gcomhionann. Níos tábhachtaí fós, ní laghdaítear an éagsúlacht má tá ceann amháin de na trí theanga a bhfuil saoránaigh an AE ceaptha a labhairt mar theanga choiteann. Chuirfeadh sé ar ár gcumas a bheith níos éagsúla. A luaithe a bheadh sé bunaithe, laghdófaí an gá atá leis an aistriúchán agus chuirfí deireadh leis na bacainní ar shaorghluaiseacht, chomh maith le “an bhearna dheiseanna” a laghdú idir daoine aonair. Ar ndóigh, ba cheart féiniúlacht chultúrtha a chosaint leis an gcur chuige ilteangach; ní mór cumarsáid idir saoránaigh, áfach, chomh maith le cothrom na féinne, a chothú freisin, agus is gá teanga choiteann a bheith acu – is é an rud is tábhachtaí anseo ná nach bhfuil an dá chur chuige sin comheisiatach.","hr":"Uz poticanje europske raznolikosti višejezičnošću, potrebno je osigurati realističan način komunikacije među građanima EU-a. U EU-u bi trebao postojati zajednički drugi jezik kao alat za izgradnju europskog identiteta koji koegzistira s nacionalnim identitetima kao sredstvo komunikacije, a ne identifikacije. Ljudi nauče jezike na temelju njihove korisnosti i moraju vrlo rano ponijeti oklade o tome što bi im pružilo najveće moguće buduće (globalne) mogućnosti. Unatoč određenom protivljenju, engleski je najveći prirodni izbor, a potražnja se vjerojatno neće smanjiti. U okruženju EU-a to je neutralno, pri čemu nijedna država članica EU-a nije registrirala svoj službeni jezik (više); stoga se njime ne predviđa sukob te bi ga se trebalo smatrati prvim među jednakima. Što je najvažnije, ne smanjuje se raznolikost ako je jedan od triju jezika na kojima bi građani EU-a trebali govoriti zajednički. To bi nam zapravo omogućilo raznolikost. Nakon što se uspostavi, smanjila bi se potreba za prevođenjem, uklonile bi se prepreke slobodi kretanja, a „razlika u mogućnostima” učinila bi se manjom među pojedincima. Naravno, kulturni identitet trebao bi biti zaštićen višejezičnim pristupom; međutim, potrebno je poticati i komunikaciju među građanima, kao i ravnopravne uvjete, te je za njih potreban zajednički jezik. Ključno je da se ta dva pristupa međusobno ne isključuju.","hu":"Az európai sokszínűségnek a többnyelvűség révén történő előmozdítása mellett realisztikus kommunikációs eszközt kell biztosítani az uniós polgárok között. Az EU-ban közös második nyelvre van szükség, amely egy olyan európai identitás kialakításának eszköze, amely a nemzeti identitásokkal együtt létezik, kommunikációs eszközként, nem pedig azonosításként. Az emberek hasznosságuk alapján tanulnak nyelveket, és nagyon korán kell fogadásokat tenniük arról, hogy a lehető legnagyobb (globális) lehetőségeket kínálják számukra. Némi ellenvetés ellenére a legtöbb esetben az angol a természetes választás, és a kereslet valószínűleg nem fog csökkenni. Az EU-ban semleges: egyetlen uniós tagállam sem regisztrálta azt hivatalos nyelveként (bár több); ezért nem teremt konfliktust, és csak az egyenlők közötti elsőnek kell tekinteni. Ami a legfontosabb, nem csökkenti a sokszínűséget, ha az uniós polgárok által beszélni kívánt három nyelv egyike közös nyelv. Ez valójában lehetővé tenné számunkra, hogy sokszínűbbek legyünk. Létrehozását követően csökkentené a fordítás szükségességét, megszüntetné a szabad mozgás akadályait, valamint csökkentené az egyének közötti „lehetőségi szakadékot”. Természetesen a kulturális identitást többnyelvű megközelítéssel kell védeni; a polgárok közötti kommunikációt, valamint az egyenlő versenyfeltételeket is elő kell segíteni, és közös nyelvezetet kell megkövetelni – itt a kulcs az, hogy ez a két megközelítés ne zárja ki egymást.","it":"Oltre a promuovere la diversità europea attraverso il multilinguismo, occorre fornire un mezzo realistico di comunicazione tra i cittadini dell'UE. Nell'UE dovrebbe esserci una seconda lingua comune come strumento per costruire un'identità europea, che coesista con identità nazionali, come mezzo di comunicazione e non di identificazione. Le persone imparano le lingue in base alla loro utilità e devono fare scommesse molto presto su ciò che offrirebbe loro le massime opportunità potenziali per il futuro (globale). Nonostante alcune opposizioni, l'inglese è la scelta naturale per la maggior parte, e la domanda è improbabile che diminuisca. In un contesto europeo, è neutrale: nessuno Stato membro dell'UE lo ha registrato come lingua ufficiale (a maggior ragione); pertanto, non prevede conflitti e dovrebbe essere considerata come una prima volta tra le pari. Cosa ancora più importante, non diminuisce la diversità se una delle tre lingue che i cittadini dell'UE intendono parlare è una lingua comune. In realtà ci consentirebbe di essere più diversificati. Una volta istituito, ridurrebbe la necessità di traduzione, eliminerebbe gli ostacoli alla libera circolazione e ridurrebbe il \"divario di opportunità\" tra le persone. Naturalmente, l'identità culturale dovrebbe essere protetta mediante un approccio multilingue; la comunicazione tra i cittadini, ma anche la parità di condizioni, devono essere promosse e richiedono un linguaggio comune — la chiave in questo contesto è che questi due approcci non si escludono a vicenda.","lt":"Be Europos įvairovės skatinimo pasitelkiant daugiakalbystę, reikia užtikrinti realistišką ES piliečių bendravimo būdą. ES turėtų būti vartojama bendra antroji kalba, kaip priemonė kurti europinę tapatybę, kuri egzistuoja kartu su nacionaline tapatybe kaip bendravimo, o ne tapatybės nustatymo priemonė. Žmonės išmoksta kalbų dėl jų naudingumo ir turi labai anksti imtis lažybų dėl to, kas jiems suteiktų kuo daugiau galimybių ateityje (pasaulinėje) ateityje. Nepaisant tam tikrų prieštaravimų, daugumai anglų kalbos yra natūralus pasirinkimas, o paklausa greičiausiai nesumažės. ES aplinkoje ji yra neutrali – nė viena ES valstybė narė (be to) nėra užsiregistravusi kaip savo oficialioji kalba; todėl jame nenumatytas konfliktas ir jis turėtų būti laikomas pirmiausia tarp lygių. Svarbiausia, kad įvairovė nesumažėja, jei viena iš trijų kalbų, kuriomis turėtų kalbėti ES piliečiai, yra bendra. Iš tiesų tai leistų mums tapti įvairesniais. Nustačius, sumažėtų vertimo raštu poreikis ir būtų pašalintos laisvo judėjimo kliūtys, taip pat sumažėtų galimybių atotrūkis tarp asmenų. Žinoma, kultūrinis tapatumas turėtų būti saugomas laikantis daugiakalbiškumo principo; tačiau reikia ne tik skatinti piliečių bendravimą, bet ir sudaryti vienodas sąlygas, be to, jiems reikia bendros kalbos. Šiuo atveju svarbiausia yra tai, kad šie du požiūriai nėra nesuderinami tarpusavyje.","lv":"Papildus Eiropas daudzveidības veicināšanai, izmantojot daudzvalodību, ir jānodrošina reālistisks līdzeklis saziņai starp ES pilsoņiem. ES vajadzētu būt kopīgai otrajai valodai kā instrumentam, ar ko veidot Eiropas identitāti, kas pastāv līdzās nacionālajai identitātei, kā saziņas, nevis identifikācijas līdzekli. Cilvēki apgūst valodas, pamatojoties uz savu lietderību, un viņiem ļoti agri ir jārīko derības par to, kas viņiem sniegtu maksimāli iespējamās nākotnes (globālās) iespējas. Neraugoties uz dažiem iebildumiem, angļu valoda ir pašsaprotama izvēle lielākajai daļai, un maz ticams, ka pieprasījums samazināsies. ES līmenī tas ir neitrāls – neviena ES dalībvalsts nav reģistrējusi savu oficiālo valodu (vairs); tāpēc tas neparedz konfliktus, un tas būtu jāuzskata tikai par vienu no līdztiesīgajiem. Vissvarīgākais ir tas, ka daudzveidība nemazinās, ja viena no trim valodām, kurā runā ES pilsoņi, ir kopīga valoda. Tas faktiski ļautu mums būt daudzveidīgākiem. Tiklīdz tas būs izveidots, tas samazinātu vajadzību pēc tulkojuma un likvidētu šķēršļus pārvietošanās brīvībai, kā arī mazinātu “iespējamības plaisu” starp personām. Protams, kultūras identitāte būtu jāaizsargā ar daudzvalodu pieeju; tomēr ir jāveicina arī saziņa starp iedzīvotājiem, kā arī vienlīdzīga attieksme, un tiem ir vajadzīga kopīga valoda – galvenais ir tas, ka šīs divas pieejas nav savstarpēji izslēdzošas.","mt":"Minbarra t-trawwim tad-diversità Ewropea permezz tal-multilingwiżmu, għandu jiġi pprovdut mezz realistiku ta’ komunikazzjoni bejn iċ-ċittadini tal-UE. Għandu jkun hemm it-tieni lingwa komuni fl-UE bħala għodda biex tinbena identità Ewropea, li teżisti flimkien ma’ identitajiet nazzjonali, bħala mezz ta’ komunikazzjoni, u mhux identifikazzjoni. In-nies jitgħallmu l-lingwi abbażi tal-utilità tagħhom u jkollhom jagħmlu mħatri kmieni ħafna dwar dak li jipprovdilhom l-opportunitajiet futuri potenzjali (globali) massimi. Minkejja xi oppożizzjoni, l-Ingliż huwa l-għażla naturali għall-biċċa l-kbira, bid-domanda x’aktarx li ma titnaqqasx. F’kuntest tal-UE, huwa newtrali — bl-ebda Stat Membru tal-UE ma jkollu rreġistrat bħala l-lingwa uffiċjali tiegħu (aktar); għalhekk ma tipprevedix kunflitt u għandha titqies biss bħala l-ewwel fost l-ugwaljanza. Aktar importanti minn hekk, ma tnaqqasx id-diversità jekk waħda mit-tliet lingwi li ċ-ċittadini tal-UE huma maħsuba jitkellmu hija waħda komuni. Fil-fatt, dan jippermettilna nkunu aktar varjati. Ladarba jiġi stabbilit, dan inaqqas il-ħtieġa għat-traduzzjoni u jneħħi l-ostakli għal-libertà tal-moviment, kif ukoll inaqqas id- “distakk fl-opportunitajiet” bejn l-individwi. Naturalment, l-identità kulturali għandha tkun protetta mill-approċċ multilingwi; madankollu, il-komunikazzjoni bejn iċ-ċittadini, kif ukoll kundizzjonijiet ekwi, għandhom jitrawmu wkoll, u jeħtieġu lingwa komuni — il-qofol hawnhekk huwa li dawn iż-żewġ approċċi ma jeskludux lil xulxin.","nl":"Naast het bevorderen van de Europese diversiteit door middel van meertaligheid, moet een realistisch communicatiemiddel tussen EU-burgers worden geboden. Er moet in de EU een gemeenschappelijke tweede taal komen als instrument om een Europese identiteit tot stand te brengen, die naast nationale identiteiten bestaat, als communicatiemiddel en niet als identificatiemiddel. Mensen leren talen op basis van hun nut en moeten al heel vroeg weddenschappen aangaan wat hen de grootste potentiële toekomstige (mondiale) kansen biedt. Ondanks enige weerstand is Engels de natuurlijke keuze voor de meeste mensen, waarbij de vraag waarschijnlijk niet zal afnemen. In een EU-context is het neutraal: geen enkele EU-lidstaat heeft het geregistreerd als zijn officiële taal (meer); daarom is er geen sprake van een conflict en moet het alleen maar als eerste onder gelijken worden gezien. Het belangrijkste is dat de diversiteit niet afneemt als een van de drie talen die EU-burgers moeten spreken, een gemeenschappelijke taal is. Het zou ons in feite in staat stellen ons diverser te maken. Eenmaal vastgesteld zou het de behoefte aan vertaling verminderen en de belemmeringen voor het vrije verkeer wegnemen en de „opportuniteitslacune” tussen individuen verkleinen. Uiteraard moet de culturele identiteit worden beschermd door de meertalige aanpak; de communicatie tussen burgers en een gelijk speelveld moeten echter ook worden bevorderd en er is een gemeenschappelijke taal nodig — de sleutel is dat deze twee benaderingen elkaar niet uitsluiten.","pl":"Oprócz wspierania różnorodności europejskiej poprzez wielojęzyczność należy zapewnić realistyczny środek komunikacji między obywatelami UE. W UE powinien istnieć wspólny drugi język jako narzędzie budowania tożsamości europejskiej, która współistnieje z tożsamością narodową, jako środek komunikacji, a nie identyfikacja. Ludzie uczą się języków w oparciu o ich przydatność i muszą bardzo wcześnie podchodzić do zakładów, aby zapewnić im jak największe możliwości (globalne) w przyszłości. Pomimo pewnego sprzeciwu język angielski jest naturalnym wyborem dla większości, przy czym popyt prawdopodobnie nie zmniejszy się. W kontekście UE jest on neutralny - żadne państwo członkowskie UE nie zarejestrowało się jako swój język urzędowy (już); w związku z tym nie przewiduje on konfliktu i powinien być postrzegany jako pierwszy spośród równych. Co najważniejsze, nie zmniejsza to różnorodności, jeżeli jednym z trzech języków, którymi mają się posługiwać obywatele UE, jest wspólny język. W rzeczywistości pozwoli nam to na większą różnorodność. Po jej ustanowieniu zmniejszyłoby to potrzebę tłumaczenia i usunęło bariery w swobodnym przemieszczaniu się, a także zmniejszyłoby „lukę szansową” między poszczególnymi osobami. Oczywiście tożsamość kulturowa powinna być chroniona podejściem wielojęzycznym; należy jednak również wspierać komunikację między obywatelami, a także równe szanse, które wymagają wspólnego języka - kluczowe znaczenie ma to, by te dwa podejścia nie wykluczały się wzajemnie.","pt":"Para além de promover a diversidade europeia através do multilinguismo, deve ser fornecido um meio realista de comunicação entre os cidadãos da UE. Deve haver uma segunda língua comum na UE como instrumento para construir uma identidade europeia, que coexista com as identidades nacionais, como meio de comunicação e não de identificação. As pessoas aprendem línguas com base na sua utilidade e têm de apostar muito cedo sobre o que lhes proporcionaria o máximo potencial de oportunidades futuras (globais). Apesar de alguma oposição, o inglês é a escolha natural para a maioria, sendo pouco provável que a procura diminua. Num contexto da UE, é neutro — não tendo nenhum Estado-Membro da UE registado como língua oficial (mais nenhuma); por conseguinte, não prevê conflitos, devendo apenas ser encarada como primeiro entre iguais. Mais importante ainda, não diminui a diversidade se uma das três línguas que os cidadãos da UE pretendem falar for comum. Na realidade, permitir-nos-ia ser mais diversificados. Uma vez estabelecida, reduzirá a necessidade de tradução e eliminará os obstáculos à liberdade de circulação e reduzirá o «fosso de oportunidades» entre os indivíduos. Naturalmente, a identidade cultural deve ser protegida pela abordagem multilingue; no entanto, a comunicação entre os cidadãos, bem como a igualdade de condições, também têm de ser fomentadas e exigem uma linguagem comum — a chave neste contexto é que estas duas abordagens não se excluem mutuamente.","ro":"Pe lângă promovarea diversității europene prin multilingvism, trebuie să se asigure un mijloc realist de comunicare între cetățenii UE. Ar trebui să existe o a doua limbă comună în UE, ca instrument de construire a unei identități europene, care să coexiste cu identitățile naționale, ca mijloc de comunicare, și nu de identificare. Oamenii învață limbi străine pe baza utilității lor și trebuie să profite din timp de pariuri cu privire la ceea ce le-ar oferi cele mai bune oportunități potențiale (globale) în viitor. În ciuda unei opoziții, engleza este alegerea firească a majorității, cererea fiind puțin probabil să scadă. Într-un cadru UE, aceasta este neutră — niciun stat membru al UE nu mai este înregistrat ca limbă oficială (sau nu mai); prin urmare, acesta nu prevede conflicte și ar trebui să fie considerat ca fiind primul dintre egali. Cel mai important, nu reduce diversitatea dacă una dintre cele trei limbi pe care cetățenii UE sunt menite să le vorbească este una comună. De fapt, acest lucru ne va permite să fim mai diverși. Odată stabilită, aceasta ar reduce nevoia de traducere și ar elimina barierele din calea libertății de circulație și ar reduce decalajul de șanse dintre persoane. Desigur, identitatea culturală ar trebui protejată prin abordarea multilingvă; cu toate acestea, comunicarea între cetățeni, precum și concurența loială, trebuie, de asemenea, încurajate și necesită un limbaj comun — elementul-cheie în acest caz este că aceste două abordări nu se exclud reciproc.","sk":"Okrem podpory európskej rozmanitosti prostredníctvom viacjazyčnosti je potrebné zabezpečiť realistický spôsob komunikácie medzi občanmi EÚ. V EÚ by mal existovať spoločný druhý jazyk ako nástroj na budovanie európskej identity, ktorá existuje spolu s národnými identitami, ako prostriedok komunikácie, nie identifikácie. Ľudia sa učia jazyky na základe ich užitočnosti a musia veľmi skoro prijímať stávky, pokiaľ ide o to, čo by im poskytlo maximálne možné budúce (globálne) príležitosti. Napriek určitému nesúhlasu je angličtina prirodzenou voľbou pre väčšinu, pričom dopyt sa pravdepodobne nezníži. V EÚ je neutrálny – žiadny členský štát EÚ ho neregistruje ako svoj úradný jazyk (ďalšie); preto nestanovuje konflikt a mala by sa považovať len za prvú spomedzi rovných. Čo je najdôležitejšie, neznižuje rozmanitosť, ak je jeden z troch jazykov, ktorým majú občania EÚ rozumieť, spoločným jazykom. V skutočnosti by to umožnilo, aby sme boli rozmanitejší. Po zavedení by sa znížila potreba prekladu a odstránili by sa prekážky slobody pohybu, ako aj zmenšili by sa „príležitosti“ medzi jednotlivcami. Samozrejme, kultúrna identita by mala byť chránená viacjazyčným prístupom; musí sa však podporovať aj komunikácia medzi občanmi, ako aj rovnaké podmienky, ktoré si vyžadujú spoločný jazyk – v tomto prípade je kľúčové, aby sa tieto dva prístupy navzájom nevylučovali.","sl":"Poleg spodbujanja evropske raznolikosti z večjezičnostjo je treba zagotoviti tudi realističen način komuniciranja med državljani EU. V EU bi moral obstajati skupni drugi jezik kot orodje za oblikovanje evropske identitete, ki bi bila soobstajala z nacionalnimi identitetami kot sredstvo za komunikacijo, ne pa z identifikacijo. Ljudje se učijo jezikov na podlagi njihove uporabnosti in morajo zelo zgodaj sprejemati stave glede tega, kaj bi jim zagotovilo kar največ možnosti za prihodnost (globalno). Kljub določenemu nasprotovanju je angleščina za večino najbolj naravna izbira, pri čemer je malo verjetno, da se bo povpraševanje zmanjšalo. V okolju EU je nevtralna, saj nobena država članica EU ni registrirala kot uradni jezik (še več); zato ne predvideva konfliktov in bi jo bilo treba obravnavati le kot prvo med enakimi. Najpomembneje pa je, da se raznolikost ne zmanjša, če je eden od treh jezikov, ki naj bi jih državljani EU govorili, skupen jezik. To bi nam dejansko omogočilo, da smo bolj raznoliki. Ko bo vzpostavljena, bi zmanjšala potrebo po prevajanju in odpravila ovire za prosto gibanje ter zmanjšala vrzel med priložnostmi med posamezniki. Seveda bi morala biti kulturna identiteta zaščitena z večjezičnim pristopom; vendar je treba spodbujati tudi komunikacijo med državljani in enake konkurenčne pogoje, za kar je potreben skupen jezik, pri čemer je ključnega pomena, da se ta pristopa medsebojno ne izključujeta.","sv":"Utöver att främja den europeiska mångfalden genom flerspråkighet måste ett realistiskt kommunikationsmedel mellan EU:s medborgare tillhandahållas. Det bör finnas ett gemensamt andraspråk i EU som ett verktyg för att skapa en europeisk identitet, som samexisterar med nationella identiteter, som ett medel för kommunikation, inte identifiering. Människor lär sig språk på grundval av deras användbarhet och måste mycket tidigt ta upp vad som skulle ge dem största möjliga framtida (globala) möjligheter. Trots viss opposition är engelska det naturliga valet för de flesta, och efterfrågan kommer sannolikt inte att minska. I en EU-miljö är den neutral – utan att någon EU-medlemsstat har registrerat den som sitt officiella språk (längre). det innehåller därför inga bestämmelser om konflikter och bör bara ses som första bland likheterna. Viktigast av allt är att det inte minskar mångfalden om ett av de tre språk som EU-medborgarna är avsett att tala är gemensamt. Det skulle faktiskt göra det möjligt för oss att bli mer mångskiftande. När det väl har inrättats skulle det minska behovet av översättning och undanröja hinder för den fria rörligheten samt minska klyftan mellan individerna. Den kulturella identiteten bör naturligtvis skyddas genom en flerspråkig strategi. kommunikationen mellan medborgarna måste dock främjas, liksom lika spelregler, och de kräver ett gemensamt språk – här är nyckeln att dessa två strategier inte utesluter varandra."}},"title":{"en":"Language as a mean to communication: Institutionalise a second language to be learned in all EU Member States","machine_translations":{"bg":"Езикът като средство за комуникация: Институционализиране на втори език, който да бъде изучаван във всички държави – членки на ЕС","cs":"Jazyk jako prostředek komunikace: Institucionalizovat druhý jazyk, který je třeba se naučit ve všech členských státech EU","da":"Sprog som kommunikationsmiddel: Institutionalisere et andet sprog, der skal lære i alle EU's medlemsstater","de":"Sprache als Kommunikationsmittel: Institutionalisierung einer zweiten Sprache, die in allen EU-Mitgliedstaaten erlernt werden soll","el":"Η γλώσσα ως μέσο επικοινωνίας: Θεσμοθέτηση μιας δεύτερης γλώσσας που θα διδάσκονται σε όλα τα κράτη μέλη της ΕΕ","es":"Lengua como medio de comunicación: Institucionalizar una segunda lengua que se aprende en todos los Estados miembros de la UE","et":"Keel kui suhtlusvahend: Institutsionaliseerida teine keel, mida õpetada kõigis ELi liikmesriikides","fi":"Kieli viestinnässä: Vakiinnutetaan toinen kieli, jota opetetaan kaikissa EU:n jäsenvaltioissa","fr":"La langue comme moyen de communication: Institutionnaliser une deuxième langue à apprendre dans tous les États membres de l’UE","ga":"Teanga mar mhodh cumarsáide: An dara teanga atá le foghlaim i ngach Ballstát den Aontas Eorpach a institiúidiú","hr":"Jezik kao sredstvo komunikacije: Institucionalizirati drugi jezik koji treba učiti u svim državama članicama EU-a","hu":"A nyelv mint a kommunikáció eszköze: Az összes uniós tagállamban megtanulandó második nyelv intézményesítése","it":"Lingua come mezzo di comunicazione: Istituzionalizzare una seconda lingua da imparare in tutti gli Stati membri dell'UE","lt":"Kalba kaip bendravimo priemonė: Institucionalizuoti antrą kalbą, kurios reikėtų išmokti visose ES valstybėse narėse","lv":"Valoda kā saziņas līdzeklis: Institucionalizēt otru valodu, kas jāapgūst visās ES dalībvalstīs","mt":"Il-lingwa bħala mezz ta’ komunikazzjoni: Istituzzjonalizzazzjoni tat-tieni lingwa li għandha titgħallem fl-Istati Membri kollha tal-UE","nl":"Taal als communicatiemiddel: Institutionaliseren van een tweede taal die in alle EU-lidstaten moet worden geleerd","pl":"Język jako środek komunikacji: Zinstytucjonalizować drugi język, który należy nauczyć we wszystkich państwach członkowskich UE","pt":"Língua como meio de comunicação: Institucionalizar uma segunda língua a aprender em todos os Estados-Membros da UE","ro":"Limba ca mijloc de comunicare: Instituționalizarea unei a doua limbi de învățat în toate statele membre ale UE","sk":"Jazyk ako prostriedok komunikácie: Inštitucionalizovať druhý jazyk, ktorý sa má naučiť vo všetkých členských štátoch EÚ","sl":"Jezik kot sredstvo za sporazumevanje: Institucionalizirati drugi jezik, ki se bo učil v vseh državah članicah EU","sv":"Språk som kommunikationsmedel: Institutionalisera ett andraspråk som ska läras i alla EU:s medlemsstater"}}}
Tato identifikace počítá s využitím SHA256 hašovacího algoritmu. Chcete-li ji replikovat sami, můžete použít MD5 online kalkulačka a kopírovat a vložit zdrojová data.
Sdílet:
Sdílet odkaz:
Vložte tento kód na svou stránku:
<script src="https://futureu.europa.eu/processes/Democracy/f/6/proposals/284/embed.js?locale=cs"></script>
<noscript><iframe src="https://futureu.europa.eu/processes/Democracy/f/6/proposals/284/embed.html?locale=cs" frameborder="0" scrolling="vertical"></iframe></noscript>
Nahlásit nevhodný obsah
Je tento obsah nevhodný?
- Zavolejte nám na linku 00 800 6 7 8 9 10 11
- Kontaktujte nás na jiném čísle
- Napište nám pomocí kontaktního formuláře
- Přijďte osobně do nejbližší kanceláře EU
- Evropský parlament
- Evropská rada
- Rada Evropské unie
- Evropská komise
- Soudní dvůr Evropské unie
- Evropská centrální banka (ECB)
- Evropský účetní dvůr (EÚD)
- Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ)
- Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV)
- Evropský výbor regionů
- Evropská investiční banka (EIB)
- Evropský veřejný ochránce práv
- Evropský inspektor ochrany údajů
- Evropský sbor pro ochranu osobních údajů
- Úřad pro výběr personálu Evropských společenství
- Úřad pro publikace Evropské unie
- Agentury
37 komentářů
Naprosto souhlasím. Výuka 2. jazyka EU je nejen prostředkem komunikace mezi Evropany (mám francouzštinu), ale také skvělým způsobem, jak vzbudit pocit Belgie do EU.
Kromě toho: učinit hlasový přeškrt v televizi nestandardní variantou. Většina lidí v Evropě může, štěstí, číst dostatečně dobře na to, aby se podepsali titulky. Vycházet s tóny je jazyk, který pomáhá při vyzvednutí jazyka Let autentic, je autentický bez ohledu na to, v jakém jazyce jsou. Neměli bychom však zcela odstranit hlas, aby se zajistilo, že lidé nebudou vyloučeni.
Konzervace
Mělo by se jednat o angličtinu. To by proto bylo velmi snadné realizovat, např. zavedením povinného výměnného roku v anglické rodné zemi. Je samozřejmě nutné, aby ji veřejnost nalezla, takže velmi jedno dítě má možnost snadno se naučit angličtinu. Proto by mohlo být více mediálního obsahu v angličtině, více kurzů v angličtině, anglické mateřské škole atd.
K tomu v každém případě dochází. Evropská komise jej již používá jako hlavní jazyk, stejně jako mnoho podniků. Nejlepší možností je angličtina jednoduše proto, že je druhým jazykem volby po celém světě, anglická anglosféra je poměrně populózní. Z kontinentálního hlediska rovněž neposkytuje žádné (zejména velké) zemi jazykovou výhodu oproti ostatním členským státům. Jasně vidíte, jak nizozemské univerzity těží z přístupu k mezinárodním studentům jednoduše proto, že nabízejí stále více možností studia a studia v angličtině. Není třeba přicházet s „kontinentální angličtinou“, pouze programy s konkrétním slovníkem, který se programy nesnaží proměnit v rodilého mluvčího.
Ano, to je také to, co si myslím. Postupně se budeme více sbližovat s tím, jak mladší generace vyrůstá o seniory.
Souhlasím - rovněž se domnívám, že by se mělo jednat o angličtinu, která je již trendem a že se pouze zvýší. Musíme zajistit, aby nikdo nebyl opomenut, a to prostřednictvím vhodných možností výuky a praxe v celé EU.
Angličtina jako druhý úřední jazyk ve všech členských státech Domnívám se, že připojení angličtiny jako dalšího úředního jazyka ve všech členských státech EU by pomohlo a neporušilo by naši jazykovou rozmanitost.
Konzervace
V Nizozemsku se děti nyní učí ve věku 4 let. Například mladá generace může mluvit hladce v Dánsku a angels. Na střední škole jsem se naučila engelům a Duitsovi, tedy když jsem to bylo 12-15 let. Nyní jsem plynně v obou jazycích. Je tomu tak také proto, že jsem ve své práci mluvil těmito jazyky hodně. Nejrozšířenějším jazykem v Evropě je němčina, zatímco nejrozšířenějším druhým jazykem je angličtina. Proto se domnívám, že jsme na dobré cestě.
Drahý Hugo, učení jazyků v raném věku s příslušnými pokyny je vždy dobrý nápad, protože děti ještě neztratily svůj talent v oblasti učení se přirozenému jazyku. Jsi pro to tvůj nejlepší příklad. Funguje pro každý jazyk, vzhledem k dostatečné expozici. To by samozřejmě nemělo být omezeno na angličtinu. Gerald Tucker
Také ti, kdo se učí jazyky, musí mít možnost je používat: Je proto důležité nabízet jazykovou synkronismu ve filmech a politických diskusích pouze na nepovinném základě. Komisaři EU musí pravidelněji hovořit a diskutovat o televizním vysílání a musí být naslouchat bezplatnému překladu.
Pro příliš mnoho lidí je angličtina příliš obtížná. Nejlepší společný jazyk, jak nám porozumět, je doufejme: jednodušší, přesnější, spravedlivější než angličtina. A pak pro ty, kdo se mohou, proč ne, naučit angličtinu.
Angličtina je jediným druhým jazykem, který dává smysl. Evropané mohou vzájemně komunikovat - Evropané se dozvědí o tom, co se děje ve světě
Skvělý nápad, protože angličtina již není po brexitu úředním jazykem EU! Pro přeshraniční spolupráci je nezbytný společný jazyk, zejména pro malé a střední podniky, které si nemohou dovolit vysoké náklady na překlad. Jako příklad viz využití informací o úlech pro podniky plně digitalizovanými korporacemi, zejména k financování začínajících podniků prostřednictvím malých investic velkého počtu příznivců: Schwarmintelligenz pro podniky?locale=de (Omlouvám se za špatný auto-překlad z němčiny do angličtiny, snažím se to opravit ●)
Domnívám se, že angličtina je nejvhodnějším jazykem ke zničení Evropy a k tomu, aby se z ní stala provincie americké říše bez lékařské pomoci a bez lidských práv v hospodářské a sociální oblasti.
Byalistok, 1870: 4 komunity (Polsko, Rusové, Němci, Židé), 4 jazyky, 4 náboženství, 4 abecedy a mnoho RUZIE: lidé si nerozuměli, nebyl tam žádný smysl. L.L. Zamenhof viděl příčinu a po dlouhém studiu navrhl jazyk „Internacia Lingvo de Doktoro Esperanto“, publikovaný v roce 1887. Jazyk je navržen tak, aby byl co nejsnadněji vyučován: ideální řešení jazykového problému EU. Kdo je logický? není možné posoudit řešení jazykového problému EU. Existuje mnoho možností, jak se seznámit s jazykem zdarma, například: https://learn.esperanto.com Navzdory závažnému pronásledování diktátorů (Hitler, Stalin, Salazar, Gang of Four,...) a opozice (např. 1922 veto Francie v Lize národů - chránit francouzské privilegium „diplomatického jazyka“) má nyní tento jazykový úspěch po celém světě jako neutrální mezinárodní jazyk... zejména s evropskými slovními kmeny.
Konzervace
David Rotkopf uvádí ve své knize „V chvále kulturního imperialismu?“: Je v obecném zájmu Spojených států podporovat rozvoj světa, ve kterém jsou zlomové linie Oddělování národů překlenuty společnými zájmy. A je v hospodářském a politickém zájmu Spojených států zajistit, aby v případě, že svět směřuje ke společnému jazyku, byla to angličtina; že pokud se svět pohybuje směrem ke společným telekomunikačním, bezpečnostním a kvalitativním normám, jsou Američany; že pokud se svět stává propojen televizí, rádiem a hudbou, program je americký; a pokud se vyvíjejí společné hodnoty, jsou to hodnoty, se kterými jsou Američané spokojeni. „Most“, který USA chtějí vybudovat přes zlomové čáry mezi národy, je ve skutečnosti jednosměrným mostem: všechny národy musí „přijít přes most“, s výjimkou Američanů a rozšíření: všichni rodilí mluvčí angličtiny. Angličtina je křečem pro jazykovou a kulturní rozmanitost po celém světě.
Dobrý den, není angličtina lingua franca, společný jazyk globalizace? Není pochyb o tom, že USA jsou průkopníkem toho a oni hrají svou finanční, technologickou, kulturní převahu... aby založili své zájmy, ale nečiní z globalizace čistý produkt amerického imperialismu nebo praxe angličtiny způsob, jak se tomuto imperialismu podrobit... Odmítání praktikovat angličtinu mi nepřipadá jako inteligentní protiopatření. Jaký je smysl rozvoje esperanta? Tímto jazykem by se nikdy nemluvilo pouze v EU, když se angličtina již používá téměř všude na světě. Zdravím vás!
Konzervace
Nezpochybňujeme potřebu znalosti angličtiny v dnešním světě. Jednoduše bereme na vědomí, že angličtina nebo kterýkoli z 24 úředních jazyků EU není nejvhodnějším jazykem, který by měl být přijat jako lingua franca na evropské nebo celosvětové úrovni z důvodu obtížnosti jazyka (jazyků). Uvádíme také, že to není VĚDOMÍ z důvodu diskriminace jiných jazyků a kultur. Výsledkem je duální společnost s rodilými mluvčími angličtiny jako prvotřídními občany, jako jsou Übermenschen a na druhé straně občané druhé třídy, komunikativně postižené, Untermenschen. Rovné příležitosti a rovná práva pro všechny. To může být zaručeno pouze společným, jednoduchým, neutrálním, druhým (= G.E.N.T.) jazykem, jako je esperanto, pro „každého“ dosažitelného z důvodu jeho jednoduchosti, přijatelné pro všechny z důvodu jeho neutrality. Angličtina je stříbrná ve vícejazyčné Evropě, esperanto: je to zlato!
Esperanto se zdá být velmi snadné se naučit, pokud jste portugalština, ne tolik, pokud váš mateřský jazyk je trochu dál od latinských jazyků. Pokud nebudeme dále rozvíjet Klingon nebo Ewokese, vždy poskytneme nějaké jazykové skupině nějakou výhodu. Esperanto z nás bude znít latinsky, proč prostě nejdete na italštinu nebo španělštinu? Kolik výzkumu se zveřejňuje v esperantu? Mohu ji použít k obchodování s lidmi v Africe, Asii, Japonsku? Jak je to nějak užitečné? Všichni chápeme, že angličtina není pro kontinentální Evropany nejvhodnějším jazykem, a vidím, že někteří lidé mají problém s předpokládaným kulturním imperialismem, ale pro mě jsou na obzoru mnohem větší problémy – dominují nám velké homogenní socioekonomické prostory, jako jsou USA a Čína, a brzy se budeme držet pohromadě, stane se existenčním problémem, mnohem větším než kulturní dopady, které má Hollywood na nás všechny. Ať je to cokoliv, musí to být praktické.
Můj mateřský jazyk je holandština. Učení esperanta mi trvalo několik týdnů po práci. Lev Tolstého řekl, že znal principy jazyka po 4 hodinách. Nezáleží na tom, který jazyk je váš mateřský jazyk: Dr. Zamenhof si pro svůj jazyk vybral nejvíce mezinárodně používané slovní kmeny z převážně evropských jazyků.
Denně používám angličtinu, čtu technické dokumenty, knihy, dokumentaci a celý den mluvím s ostatními nerodilými mluvčími angličtiny. Nic z toho by nebylo možné v esperantu ani v kontinentálním jazyce. Celým smyslem původního návrhu je uznat, že svět již má rezervní jazyk a vše, co potřebujeme, je zahrnout jej do našeho základního učebního plánu (2000 slov, ne více) a učinit jej přijatelnou pro základní komunikaci. Chceme-li zůstat kontinentem bez zjevného sdíleného jazyka, pak by EK měla investovat miliardy (nežádoucí), aby pokročila v našem výzkumu v oblasti zpracování přirozeného jazyka a přišla s elektronickými službami pro překlady v reálném čase atd. Skutečnost, že používám angličtinu, mi umožňuje sledovat Politico a podobné věci, které mě informují o tom, co se děje v Nizozemsku, zemi, kterou obdivuji. Moje každodenní používání angličtiny neovlivnilo mou lásku k Evropě a jejím rozmanitým kulturám, naopak mi pomáhá být o nich lépe informován.
Také považuji za ironické, že Google Chrome (vyrobeno v USA) mi pomáhá přeložit nizozemštinu do angličtiny, aby pochopil vaše příspěvky. Angličtina nás nečiní méně toho, čím jsme, pomáhá nám navigovat v dnešním světě praktickým způsobem. USA a nyní Spojené království se staly téměř abstraktními entitami se situačními vlastnostmi a nemohou nám vnucovat žádnou formu kulturního imperialismu, prostě nemohou.
Mnoho lidí denně používá angličtinu mimo svůj rodný jazyk, protože nemají nic jiného a ani nevědí, že existuje mnohem lepší nástroje, protože jim nikdy nikdo neřekl. Jsou v pohodě s pásky, které mají. Nikdy jsem neslyšel nic o esperantu ve škole: každý učitel jazyků obhájil svou vlastní profesi a mlčel o ostatních, nebo o tom sám nic nevěděl. Sám jsem se naučil pět cizích jazyků ve škole (s radostí). Až později, když jsem učil inženýry na žádost mého bývalého profesora, mi jeden ze studentů řekl o esperantu. Začal jsem být zvědavý, měl učebnicový příkaz a brzy jsem se naučil jazyk s rostoucím nadšením.
K otázce, zda lze esperanto obchodovat, provést vědu atd.: Ano, ale stále velmi omezené. Důvod je jednoduchý: ve škole není zmínka o esperantu, angličtina je nucena, na mnoha místech závěrečná práce, doktorská práce, atd. jsou v angličtině. Pak řeknou: vidíte: všechno je v angličtině. Například začarovaný kruh pokračuje a obrovské částky jdou každoročně do anglicky mluvících zemí, nyní mimo EU. Viz: https://www.vie-publique.fr/sites/default/files/rapport/pdf/054000678.pdf
Vítejte v angloamerické sféře vlivu, špatně skryté formě kulturního imperialismu. Už teď přemýšlíš o tom, jak chtějí. Angličtina není lepší, je všudypřítomná a je snadno přístupná, někdy rušivě.
Vážený Danaile, váš pohled na esperanto jako románský jazyk platí pouze pro slovní zásobu. Většina evropských jazyků obsahuje mnoho stejné terminologie. Co dělá esperanto praktičtější je jeho struktura. Angličtina má minimálně 50 nepravidelných sloves navíc k pravidelným formám se třemi různými výslovnostmi. Kromě svého pravidelného s-množného čísla, latinského množného čísla, řeckých množných čísel, francouzských množných čísel a značného počtu germánských množných čísel bez -s, částečně bez množného čísla. Esperanto nemá nepravidelná slovesa a žádné deviantní množné číslo. Jedná se pouze o dvě oblasti jazykové struktury a samy o sobě odhalují poměr asi 4:60 v zátěži učení. Jestli to není praktické, tak nevím, co to je. Kromě toho nesmí být opomíjeny postupy, kterými se angličtina stala dominantním jazykem. Gerald Tucker
Danailovi Irinčevovi: Zkontrolovali jste kolik latiny je v ruštině? Možná vás to překvapí. Porovnali jste portugalštinu, italštinu nebo španělštinu s esperantem? První tři mají 3 konjugace každý – esperanto: 1. V jiných aspektech gramatiky jsou proporce podobné. V Číně a Japonsku najdete některé z nejlepších uživatelů esperanta. Pro mimoevropské studenty Esperanto je nejlepší způsob, jak zpočátku získat přístup k jazykovým systémům indoevropských jazyků. Vítězná situace! Je to praktické, nebo ne? Gerald Tucker
1/Pro lidi, kteří nepatří do románsko-německé jazykové skupiny, je angličtina mnohem obtížnější se učit než esperanto (Eo) 2/Eo je realizováno pro „každý“ (= největší možný počet lidí) s minimální investicí času, peněz a energie. 3/Neříkáme, že Eo je pouze jazyk, který má být vyučován ve vzdělávání. EO je dokonce ideálním základním jazykem pro studium jiných jazyků a dobrým iniciátorem pro jazyk obecně. Angličtina a Eo se mohou nejlépe doplňovat. 4/Eo jako společný druhý jazyk se nedotýká významu angličtiny jako nejdůležitějšího světového jazyka v DIT ani přidané hodnoty mnohojazyčnosti pro motivované a talentované osoby. Také přes Eo můžete být dobře informováni o cestě a plachtění ve světě. 5/Gratulujeme za vaši dobrou znalost angličtiny (což není pro každého) a vaši lásku k vaší vlasti a různým kulturám (které sdílíte se všemi řečníky Eo)
Švýcarský překladatel, spisovatel-psycholog Claude Piron, bývalý překladatel OSN (OSN) a WHO (WHO), v osmiminutovém videonahrávce youtube svědčí o svých celosvětových jazykových a komunikačních zkušenostech, včetně účasti na mnoha mezinárodních konferencích, jejichž hlavním jazykem byla řada esperantů. Pro ty, kteří chtějí otevřeně přispět k diskusi o budoucnosti EU v oblasti komunikace, je to zajímavá informace od zkušeného odborníka. Tyto informace byly před občanem EU skryty po mnoho let vládou, akademickým prostředím a sdělovacími prostředky. Přesvědčte se sami! https://www.youtube.com/watch?v=Jb1txDSvmZ8
Angličtina je složitý jazyk, obtížně vyslovitelný, nepředvídatelný (zejména z důvodu neměnnosti přídavných jmen, která neumožňují jejich přiřazení ke správnému podstatnému jménu ve složitých větách a nepřesnosti částic, které doplňují slovesa). Platíme miliardy anglicky mluvících států za jazykové stáže, abychom se pokusili učit se z tohoto jazyka. Esperanto je jednoduchý jazyk k učení, není spojen s imperiální mocí, je velmi přesný. Za 2 roky se to naučíme!
Konzervace
Zdá se, že hlasy jsou rozděleny mezi angličtinu a esperanto. Mohli bychom mít obojí? Konec konců, cílem jazykové politiky EU je, aby občané ovládli svůj mateřský jazyk a dva další jazyky (1 + 2). Ve skutečnosti jsou hlasy rozděleny mezi A) užitečné jazyky a B) snadno použitelné (učit se a mluvené) jazyky. Pro své děti bych si vybral dva užitečné jazyky: Angličtina, francouzština, němčina, španělština, ruština, arabština nebo čínština. Mohli by dokonce studovat počítačové jazyky pro strojové učení a překlady. Dva jednoduché jazyky bych si vybral pro sebe: Moderní latina jako sjednocující evropská lingua franca a esperanto jako globální jazyk.
Drahá Juho, proč bychom neměli mít obojí? Situace je taková, že i v jakémkoli jiném jazyce byly přijaty, angličtina by i nadále dominovat po dlouhou dobu, zatímco lidé si zvykají na druhý. Přijímalo by vědomé rozhodnutí zvolit si jazyk, který by mohl vytvořit nezbytnou rovnováhu. V žádném případě by to neměl být národní jazyk. Měl by to být fungující mezinárodní jazyk, což je esperanto. Gerald Tucker
Vážený Geralde, děkuji vám za vaše odpovědi a omlouvám se za čas, který mi zabral odpověď. Ve skutečnosti jsem našel tisíce dalších myšlenek na fóru FuturEU důležitější a zajímavější než esperanto, a proto jsem přestal plýtvat mým časem jediným problémem. Bylo by hezké vést vyváženou diskusi o jazykové politice EU z různých hledisek, ale pokud bude debata omezena na jednostrannou propagandu esperanta (a já na vás nemám na mysli) nadšenci, kteří nafoukají svůj projekt pro domácí mazlíčky, se stejnými myšlenkami a iniciativami, které se objevují prakticky ve všech tématech, už to není můj šálek čaje. Samozřejmě podporuji jejich právo studovat esperanto a učit je jejich dětem. A ostatní lidé by měli mít stejné právo zvolit si, který jazyk (jazyky) studují nebo učí svým dětem.
Vážený Juho, chápu vaše přání „vyvážené diskuse“ o jazykové politice EU. Diskuse se přenesla na debatu v podstatě mezi vnuceným a vědomě odvozeným mezinárodním jazykem, který je zakořeněn v evropské kultuře. Pokud je volba založena na podnikání a dalších utilitárních funkcích sám, může dodat téměř každý jazyk. Jeden má samozřejmě výhodu zavedeného mezinárodního užívání na tomto základě. Další část evropského obyvatelstva potřebuje přístup k méně idiomatickému komunikačnímu prostředku. Ignorování této skupiny vytváří v diskusi „nerovnováhu“. To lze napravit (skutečně) vážným a objektivním zkoumáním možností, které se nacházejí ve druhé volbě. Národní jazyk navíc vždy znevýhodňuje mnoho nepůvodních uživatelů, což lze pozorovat na této konferenci, kde jsou jazykové chyby hojné. „Vyvážená diskuse“ na toto téma musí zahrnovat uznání toho, že existuje evropský jazyk, kterým hovoří
mnoho Evropanů, a to i rodin, kteří jsou více než několik generací vybaveni pro všechny životní procházky, což by nikoho znevýhodnilo, by mělo být přidáno do kánonu jazyků EU. Gerald Tucker
Bylo by velmi důležité podporovat výuku angličtiny. Nadřazenost dnešního anglického jazyka je nesporná.
Souhlasím s tím, že všichni Evropané, kteří nejsou ve vzdělávání, by měli mít možnost připojit se k jazykovým kurzům jednoho nebo více jazyků EU, pokud je to možné zdarma (nebo alespoň odečíst od daní?). Abych byl realističtější, domnívám se, že aby bylo možné financovat kurz „menšího“ evropského jazyka, mělo by být povinné absolvovat kurz v jednom z procesních jazyků EU (před nebo současně s jiným jazykovým kurzem). Navíc si myslím, že by tito občané měli mít vždy možnost testovat své jazykové dovednosti v průběhu svého života, sledovat své učení i po ukončení kurzu. Tyto testy by mohla poskytnout města (samozřejmě i on-line), aby pak místní instituce mohly poskytovat EU statistiky o výsledcích. Pochopení jiného jazyka je nezbytným způsobem, jak vybudovat evropskou identitu, která by mohla občanům EU zajistit větší legitimitu v orgánech EU.
Načítání komentářů ...