European democracy

Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 7e4452e4899bcd4c1b2097335e845d620e6f0b615c81f3988036dd98202d9fd8

Source: {"body":{"en":"The proposal to rely on transnational lists in European parliamentary elections is not new. However, there is still a lack of proposals for concrete implementation. The EU needs to strike a balance between federalism & a European Society. After Brexit, the number of seats in the European Parliament was aptly reduced to 705. But 141 seats (20%) should be allocated via transnational lists. All citizens should have two votes. With the first vote, candidates of the national parties will continue to be elected according to the respective electoral system of the state. The second vote needs to be reserved for a European party that will stand for election in all 27 member states. These European parties agree on a common list on which at least a quarter of all European nationalities must be represented & no nationality may be found more than once in a block of five candidates. In addition, only national parties which belong to a European party may participate in the parl. elections. This system would give the European Parliament more weight. The fact that 80% of MEPs would continue to be elected via national lists would also prevent the risk of placing the MEP at a distance from their voter. New constituencies would not have to be drawn either. The 564 national seats could still be distributed via the electoral systems of the MS. The absolute pan-European votes for the European parties will be distributed proportionally among the remaining 141 seats. By Lukian-Timon Ahrens","machine_translations":{"bg":"Предложението за използване на транснационални листи в изборите за Европейски парламент не е ново. Въпреки това все още липсват предложения за конкретно прилагане. ЕС трябва да постигне баланс между федерализма & amp – европейско общество. След излизането на Обединеното кралство от ЕС броят на местата в Европейския парламент беше намален на 705. Но 141 места (20 %) следва да бъдат разпределени чрез транснационални листи. Всички граждани следва да имат два гласа. С първото гласуване кандидатите от националните партии ще продължат да бъдат избирани съгласно съответната избирателна система на държавата. Второто гласуване трябва да бъде запазено за европейска партия, която ще се кандидатира на избори във всичките 27 държави членки. Тези европейски партии се споразумяват за общ списък, в който поне една четвърт от всички европейски националности трябва да бъдат представени & националността не може да бъде намерена повече от веднъж в група от петима кандидати. Освен това в изборите за парламент могат да участват само национални партии, които са част от европейска партия. Тази система ще придаде по-голяма тежест на Европейския парламент. Фактът, че 80 % от членовете на ЕП ще продължат да бъдат избирани чрез национални листи, също така би предотвратил риска от поставяне на члена на ЕП на разстояние от гласоподавателя. Също така няма да е необходимо да се създават нови избирателни райони. 564-те национални места все пак биха могли да бъдат разпределени чрез избирателните системи на държавите членки. Абсолютните общоевропейски гласове за европейските партии ще бъдат разпределени пропорционално между останалите 141 места. От Лукиан-Тимон Аренс","cs":"Návrh spoléhat se na nadnárodní kandidátní listiny ve volbách do Evropského parlamentu není nový. Stále však chybí návrhy na konkrétní provádění. EU musí nalézt rovnováhu mezi federalismem & amp, evropskou společností. Po brexitu se počet křesel v Evropském parlamentu odpovídajícím způsobem snížil na 705. 141 křesel (20 %) by však mělo být přiděleno prostřednictvím nadnárodních kandidátních listin. Všichni občané by měli mít dva hlasy. Při prvním hlasování budou kandidáti vnitrostátních stran nadále voleni podle příslušného volebního systému státu. Druhé hlasování musí být vyhrazeno evropské straně, která bude kandidovat ve volbách ve všech 27 členských státech. Tyto evropské strany se dohodly na společném seznamu, na němž musí být zastoupena alespoň čtvrtina všech evropských národností & v bloku pěti kandidátů nelze nalézt více než jednou státní příslušnost. Kromě toho se parl. voleb mohou účastnit pouze vnitrostátní strany, které patří k evropské straně. Tento systém by Evropskému parlamentu poskytl větší váhu. Skutečnost, že 80 % poslanců EP bude i nadále voleno prostřednictvím vnitrostátních kandidátních listin, by rovněž zabránila riziku, že by byl poslanec EP vzdálen od svého voliče. Rovněž by nemusely být vylosovány nové volební obvody. Prostřednictvím volebních systémů členských států by stále mohlo být rozděleno 564 vnitrostátních křesel. absolutní celoevropské hlasy evropských stran budou rozděleny úměrně mezi zbývajících 141 křesel. Kterou pokládá Lukian-Timon Ahrens","da":"Forslaget om at basere sig på tværnationale lister ved valg til Europa-Parlamentet er ikke nyt. Der mangler dog stadig forslag til konkret gennemførelse. EU er nødt til at finde en balance mellem føderalisme & et europæisk samfund. Efter brexit blev antallet af pladser i Europa-Parlamentet reduceret til 705. Men 141 pladser (20 %) bør tildeles via tværnationale lister. Alle borgere bør have to stemmer. Med den første afstemning vil kandidaterne fra de nationale partier fortsat blive valgt i overensstemmelse med landets respektive valgsystem. Den anden afstemning skal forbeholdes et europæisk parti, der skal stille op til valg i alle 27 medlemsstater. Disse europæiske partier er enige om en fælles liste, hvor mindst en fjerdedel af alle europæiske nationaliteter skal være repræsenteret & intet statsborgerskab må findes mere end én gang i en blok på fem kandidater. Desuden er det kun nationale partier, der tilhører et europæisk parti, der kan deltage i par. Dette system vil give Europa-Parlamentet større vægt. Det forhold, at 80 % af medlemmerne af Europa-Parlamentet fortsat ville blive valgt via nationale lister, ville også forhindre risikoen for at placere medlemmet på afstand fra deres vælgere. Det vil heller ikke være nødvendigt at trække nye valgkredse. De 564 nationale pladser kan stadig fordeles via medlemsstaternes valgsystemer. De absolutte fælleseuropæiske stemmer for de europæiske partier vil blive fordelt proportionelt mellem de resterende 141 pladser. Af Lukian-Timon Ahrens","de":"Der Vorschlag, sich bei den Wahlen zum Europäischen Parlament auf länderübergreifende Listen zu stützen, ist nicht neu. Allerdings mangelt es nach wie vor an Vorschlägen für eine konkrete Umsetzung. Die EU muss ein Gleichgewicht zwischen Föderalismus & einer europäischen Gesellschaft herstellen. Nach dem Brexit wurde die Zahl der Sitze im Europäischen Parlament auf 705 reduziert. 141 Sitze (20 %) sollten jedoch über länderübergreifende Listen vergeben werden. Alle Bürger sollten zwei Stimmen haben. Mit der ersten Abstimmung werden die Kandidaten der nationalen Parteien weiterhin nach dem jeweiligen Wahlsystem des Staates gewählt. Die zweite Stimme muss einer europäischen Partei vorbehalten werden, die in allen 27 Mitgliedstaaten bei der Wahl kandidieren wird. Diese europäischen Parteien einigen sich auf eine gemeinsame Liste, auf der mindestens ein Viertel aller europäischen Staatsangehörigkeiten vertreten sein muss & Die Staatsangehörigkeit darf nicht mehr als einmal in einem Block von fünf Kandidaten gefunden werden. Außerdem können nur nationale Parteien, die einer europäischen Partei angehören, an den Wahlen teilnehmen. Dieses System würde dem Europäischen Parlament mehr Gewicht verleihen. Die Tatsache, dass 80 % der MdEP weiterhin über nationale Listen gewählt würden, würde auch die Gefahr verhindern, dass das MdEP von seinem Wähler entfernt wird. Auch neue Wahlkreise müssten nicht ausgewählt werden. Die 564 nationalen Sitze könnten noch über die Wahlsysteme der Mitgliedstaaten verteilt werden. Die absoluten europaweiten Stimmen für die europäischen Parteien werden proportional auf die verbleibenden 141 Sitze verteilt. Von Lukian-Timon Ahrens","el":"Η πρόταση να βασίζεται κανείς σε διακρατικά ψηφοδέλτια στις ευρωπαϊκές βουλευτικές εκλογές δεν είναι νέα. Ωστόσο, εξακολουθεί να υπάρχει έλλειψη προτάσεων για συγκεκριμένη εφαρμογή. Η ΕΕ πρέπει να επιτύχει ισορροπία μεταξύ του ομοσπονδιακού συστήματος & μιας ευρωπαϊκής κοινωνίας. Μετά το Brexit, ο αριθμός των εδρών στο Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο μειώθηκε αισθητά σε 705. Ωστόσο, 141 έδρες (20 %) θα πρέπει να κατανεμηθούν μέσω διεθνικών καταλόγων. Όλοι οι πολίτες θα πρέπει να έχουν δύο ψήφους. Με την πρώτη ψηφοφορία, οι υποψήφιοι των εθνικών κομμάτων θα συνεχίσουν να εκλέγονται σύμφωνα με το αντίστοιχο εκλογικό σύστημα του κράτους. Η δεύτερη ψηφοφορία πρέπει να αφιερωθεί σε ένα ευρωπαϊκό κόμμα που θα θέσει υποψηφιότητα στις εκλογές και στα 27 κράτη μέλη. Τα εν λόγω ευρωπαϊκά κόμματα συμφωνούν σε έναν κοινό κατάλογο στον οποίο τουλάχιστον το ένα τέταρτο όλων των ευρωπαϊκών εθνικοτήτων πρέπει να εκπροσωπείται & καμία ιθαγένεια δεν μπορεί να βρεθεί περισσότερες από μία φορές σε μια ομάδα πέντε υποψηφίων. Επιπλέον, στις εκλογές μπορούν να συμμετέχουν μόνο εθνικά κόμματα που ανήκουν σε ευρωπαϊκό κόμμα. Το σύστημα αυτό θα προσδώσει μεγαλύτερη βαρύτητα στο Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο. Το γεγονός ότι το 80 % των βουλευτών του ΕΚ θα συνεχίσει να εκλέγεται μέσω εθνικών ψηφοδελτίων θα απέτρεπε επίσης τον κίνδυνο να τεθεί ο βουλευτής σε απόσταση από τον εκλογέα του. Επίσης, δεν θα χρειαστεί να δημιουργηθούν νέες εκλογικές περιφέρειες. Οι 564 εθνικές έδρες θα μπορούσαν ακόμη να κατανεμηθούν μέσω των εκλογικών συστημάτων των κρατών μελών. Οι απόλυτες πανευρωπαϊκές ψήφοι για τα ευρωπαϊκά κόμματα θα κατανεμηθούν αναλογικά μεταξύ των υπόλοιπων 141 εδρών. Του Lukian-Timon Ahrens","es":"La propuesta de basarse en listas transnacionales en las elecciones al Parlamento Europeo no es nueva. Sin embargo, sigue faltando propuestas para su aplicación concreta. La UE necesita encontrar un equilibrio entre el federalismo & una sociedad europea. Tras el Brexit, el número de escaños en el Parlamento Europeo se redujo adecuadamente a 705. Pero 141 escaños (20 %) deberían asignarse a través de listas transnacionales. Todos los ciudadanos deben tener dos votos. Con la primera votación, los candidatos de los partidos nacionales seguirán siendo elegidos con arreglo al sistema electoral respectivo del Estado. La segunda votación debe reservarse a un partido europeo que se presente a las elecciones en los 27 Estados miembros. Estos partidos europeos acuerdan una lista común en la que al menos una cuarta parte de todas las nacionalidades europeas deben estar representadas & no puede encontrarse más de una nacionalidad en un bloque de cinco candidatos. Además, solo los partidos nacionales que pertenezcan a un partido europeo podrán participar en las elecciones al Parlamento Europeo. Este sistema daría más peso al Parlamento Europeo. El hecho de que el 80 % de los diputados sigan siendo elegidos a través de listas nacionales también evitaría el riesgo de alejar al diputado de sus electores. Tampoco sería necesario trazar nuevas circunscripciones. Los 564 escaños nacionales todavía podrían distribuirse a través de los sistemas electorales de los Estados miembros. Los votos paneuropeos absolutos para los partidos europeos se distribuirán proporcionalmente entre los 141 escaños restantes. Por Lukian-Timon Ahrens","et":"Ettepanek tugineda Euroopa Parlamendi valimistel riikidevahelistele nimekirjadele ei ole uus. Konkreetseid rakendusettepanekuid siiski veel ei ole. EL peab leidma tasakaalu föderalismi ja Euroopa ühiskonna vahel. Pärast Brexitit vähendati kohtade arvu Euroopa Parlamendis 705 kohani. Kuid 141 kohta (20 %) tuleks eraldada riikidevaheliste nimekirjade kaudu. Kõigil kodanikel peaks olema kaks häält. Esimese hääletusega jätkatakse riigi tasandi erakondade kandidaatide valimist vastavalt riigi valimissüsteemile. Teine hääletus tuleb reserveerida Euroopa tasandi erakonnale, kes kandideerib valimistel kõigis 27 liikmesriigis. Need Euroopa tasandi erakonnad lepivad kokku ühises nimekirjas, milles peab olema esindatud vähemalt veerand kõigist Euroopa kodakondsusega isikutest; kodakondsust ei või leida rohkem kui üks kord viiest kandidaadist koosnevas rühmas. Lisaks võivad parlamendivalimistel osaleda ainult Euroopa tasandi erakonnad. See süsteem annaks Euroopa Parlamendile suurema kaalu. Asjaolu, et 80 % Euroopa Parlamendi liikmetest valitakse jätkuvalt riiklike nimekirjade alusel, hoiab ära ka riski, et Euroopa Parlamendi liige paigutatakse valijast kaugele. Samuti ei oleks vaja luua uusi valimisringkondi. 564 kohta liikmesriikides võiks endiselt jaotada liikmesriikide valimissüsteemide kaudu. Euroopa erakondade absoluutsed üleeuroopalised hääled jaotatakse proportsionaalselt ülejäänud 141 koha vahel. Mille on esitanud Lukian-Timon Ahrens","fi":"Ehdotus ylikansallisten listojen käytöstä Euroopan parlamentin vaaleissa ei ole uusi. Konkreettista täytäntöönpanoa koskevia ehdotuksia ei kuitenkaan ole vielä tehty. EU:n on löydettävä tasapaino federalismin ja eurooppalaisen yhteiskunnan välillä. Brexitin jälkeen Euroopan parlamentin paikkamäärä pieneni 705:een. Mutta 141 paikkaa (20 prosenttia) olisi jaettava ylikansallisten listojen kautta. Kaikilla kansalaisilla olisi oltava kaksi ääntä. Ensimmäisessä äänestyksessä kansallisten puolueiden ehdokkaat valitaan edelleen valtion vaalijärjestelmän mukaisesti. Toinen äänestys on varattava eurooppalaiselle puolueelle, joka on ehdolla vaaleissa kaikissa 27 jäsenvaltiossa. Nämä Euroopan tason puolueet sopivat yhteisestä luettelosta, jossa vähintään neljäsosan kaikista Euroopan kansalaisista on oltava edustettuna. Kansalaisuutta ei saa löytää useammin kuin kerran viiden ehdokkaan joukosta. Lisäksi ainoastaan Euroopan tason puolueisiin kuuluvat kansalliset puolueet voivat osallistua parlamenttivaaleihin. Tämä järjestelmä antaisi Euroopan parlamentille enemmän painoarvoa. Se, että 80 prosenttia Euroopan parlamentin jäsenistä valitaan edelleen kansallisten listojen kautta, estäisi myös vaaran siitä, että parlamentin jäsen asetettaisiin etäälle äänestäjästään. Uusia vaalipiirejä ei myöskään tarvitsisi valita. Nämä 564 kansallista paikkaa voitaisiin edelleen jakaa jäsenvaltioiden vaalijärjestelmien kautta, ja eurooppalaisten puolueiden absoluuttiset yleiseurooppalaiset äänet jaetaan suhteessa jäljelle jääviin 141 paikkaan. Lukian-Timon Ahrens","fr":"La proposition de s’appuyer sur des listes transnationales lors des élections législatives européennes n’est pas nouvelle. Toutefois, il n’existe toujours pas de propositions en vue d’une mise en œuvre concrète. L’UE doit trouver un équilibre entre le fédéralisme & une société européenne. Après le Brexit, le nombre de sièges au Parlement européen a été sensiblement réduit à 705. Toutefois, 141 sièges (20 %) devraient être attribués au moyen de listes transnationales. Tous les citoyens devraient disposer de deux voix. Lors du premier vote, les candidats des partis nationaux continueront à être élus selon le système électoral respectif de l’État. Le second vote doit être réservé à un parti européen qui se présentera aux élections dans les 27 États membres. Ces partis européens conviennent d’une liste commune sur laquelle au moins un quart de toutes les nationalités européennes doivent être représentées & aucune nationalité ne peut être trouvée plus d’une fois dans un bloc de cinq candidats. En outre, seuls les partis nationaux appartenant à un parti européen peuvent participer aux élections du Congrès. Ce système donnerait plus de poids au Parlement européen. Le fait que 80 % des députés européens continuent à être élus sur des listes nationales permettrait également d’éviter le risque de les placer à distance de leur électeur. De nouvelles circonscriptions ne devraient pas non plus être établies. Les 564 sièges nationaux pourraient encore être répartis par l’intermédiaire des systèmes électoraux des États membres. Les votes paneuropéens absolus pour les partis européens seront répartis proportionnellement entre les 141 sièges restants. Posée par Lukian-Timon Ahrens","ga":"Ní togra nua é an moladh a bheith ag brath ar liostaí trasnáisiúnta i dtoghcháin Pharlaimint na hEorpa. Mar sin féin, tá easpa tograí fós ann le haghaidh cur chun feidhme nithiúil. Ní mór don AE cothromaíocht a bhaint amach idir an fheidearálachas agus an tSochaí Eorpach. Tar éis Brexit, laghdaíodh líon na suíochán i bParlaimint na hEorpa go cuí go 705. Ach ba cheart 141 suíochán (20 %) a leithdháileadh trí liostaí trasnáisiúnta. Ba cheart dhá vóta a bheith ag gach saoránach. Leis an gcéad vóta, leanfar d’iarrthóirí na bpáirtithe náisiúnta a thoghadh de réir chóras toghcháin an stáit faoi seach. Ní mór an dara vóta a chur in áirithe do pháirtí Eorpach a sheasfaidh i dtoghchán i ngach ceann de na 27 mBallstát. Aontaíonn na páirtithe Eorpacha seo ar liosta coiteann ar a gcaithfear ionadaíocht a dhéanamh don cheathrú cuid ar a laghad de na náisiúntachtaí Eorpacha agus ní féidir aon náisiúntacht a fháil níos mó ná uair amháin i mbloc cúig iarrthóir. Ina theannta sin, ní fhéadfaidh ach páirtithe náisiúnta a bhaineann le páirtí Eorpach páirt a ghlacadh sna toghcháin. Thabharfadh an córas sin níos mó tábhachta do Pharlaimint na hEorpa. Dá leanfaí de 80 % de na Feisirí a thoghadh trí liostaí náisiúnta, chuirfí cosc freisin ar an riosca go gcuirfí an Feisire i bhfad óna vótálaí. Ní bheadh sé riachtanach toghlaigh nua a tharraingt ach an oiread. D’fhéadfaí na 564 shuíochán náisiúnta a dháileadh fós trí chórais toghcháin na mBallstát. Dáilfear na vótaí uile-Eorpacha absalóideacha do na páirtithe Eorpacha go comhréireach ar na 141 shuíochán atá fágtha. Le Lukian-Timon Ahrens","hr":"Prijedlog o oslanjanju na transnacionalne liste na europskim parlamentarnim izborima nije nov. Međutim, još uvijek nema prijedloga za konkretnu provedbu. EU mora uspostaviti ravnotežu između federalizma i kampa, europskog društva. Nakon Brexita broj mjesta u Europskom parlamentu znatno je smanjen na 705. No 141 zastupnička mjesta (20 %) trebala bi se dodijeliti na transnacionalnim listama. Svi građani trebali bi imati dva glasa. Prvim glasovanjem kandidati nacionalnih stranaka i dalje će se birati u skladu s odgovarajućim izbornim sustavom države. Drugo glasovanje treba rezervirati za europsku stranku koja će se kandidirati na izborima u svih 27 država članica. Te europske stranke slažu se oko zajedničkog popisa na kojem mora biti predstavljena najmanje četvrtina svih europskih nacionalnosti; nijedno državljanstvo ne može se pronaći više od jednom u bloku od pet kandidata. Osim toga, na parl. izborima mogu sudjelovati samo nacionalne stranke koje pripadaju europskoj stranci. Tim bi se sustavom Europskom parlamentu dala veća važnost. Činjenica da će 80 % zastupnika u EP-u i dalje biti izabrano na nacionalnim listama također bi spriječila rizik da zastupnik u EP-u bude udaljen od birača. Ne bi se trebale sastavljati ni nove izborne jedinice. I dalje bi se 564 nacionalna sjedišta mogla raspodijeliti putem izbornih sustava država članica. Apsolutni paneuropski glasovi za europske stranke razmjerno će se raspodijeliti među preostalim 141 zastupničkim mjestom. Koju je podnio Lukian-Timon Ahrens","hu":"Az a javaslat, hogy az európai parlamenti választásokon transznacionális listákra támaszkodjanak, nem új. A konkrét végrehajtásra vonatkozó javaslatok azonban még mindig hiányoznak. Az EU-nak egyensúlyt kell teremtenie a föderalizmus és az európai társadalom között. A brexitet követően az Európai Parlamentben a képviselői helyek száma megfelelően 705-re csökkent. 141 helyet (20 %) azonban transznacionális listákon keresztül kell kiosztani. Minden polgárnak két szavazattal kell rendelkeznie. Az első szavazással a nemzeti pártok jelöltjei továbbra is az adott állam választási rendszerének megfelelően kerülnek megválasztásra. A második szavazást egy olyan európai párt számára kell fenntartani, amely mind a 27 tagállamban indul a választásokon. Ezek az európai pártok megállapodnak egy közös listában, amelyen az összes európai állampolgárság legalább egynegyedének képviseltetnie kell a &ampot; az öt jelöltből álló blokkban egyetlen állampolgárság sem állapítható meg egynél többször. Ezenkívül a parl. választásokon kizárólag az európai párthoz tartozó nemzeti pártok vehetnek részt. Ez a rendszer nagyobb súlyt adna az Európai Parlamentnek. Az a tény, hogy az európai parlamenti képviselők 80 %-át továbbra is a nemzeti listákon keresztül választják meg, szintén megakadályozná annak kockázatát, hogy az európai parlamenti képviselőt a választójától távol tartsák. Új választókerületeket sem kellene kiválasztani. Az 564 nemzeti képviselői hely továbbra is megosztható a tagállamok választási rendszerén keresztül. Az európai pártok abszolút összeurópai szavazatait arányosan osztják el a fennmaradó 141 képviselői hely között. Előterjesztette: Lukian-Timon Ahrens","it":"La proposta di basarsi su liste transnazionali nelle elezioni del Parlamento europeo non è nuova. Tuttavia, mancano ancora proposte di attuazione concreta. L'UE deve trovare un equilibrio tra federalismo & una società europea. Dopo la Brexit, il numero di seggi al Parlamento europeo è stato notevolmente ridotto a 705. Tuttavia, 141 seggi (20 %) dovrebbero essere assegnati tramite liste transnazionali. Tutti i cittadini dovrebbero disporre di due voti. Con il primo voto, i candidati dei partiti nazionali continueranno ad essere eletti secondo il rispettivo sistema elettorale dello Stato. Il secondo voto deve essere riservato a un partito europeo che si candiderà alle elezioni in tutti i 27 Stati membri. Queste parti europee concordano un elenco comune in cui almeno un quarto di tutte le nazionalità europee deve essere rappresentato & nessuna cittadinanza può essere trovata più di una volta in un gruppo di cinque candidati. Inoltre, solo i partiti nazionali che fanno parte di un partito europeo possono partecipare alle elezioni. Questo sistema conferirebbe maggiore peso al Parlamento europeo. Il fatto che il 80 % dei deputati al Parlamento europeo continui ad essere eletto tramite liste nazionali eviterebbe inoltre il rischio di porre il deputato a una distanza dall'elettore. Non sarebbe neppure necessario creare nuove circoscrizioni. I 564 seggi nazionali potrebbero ancora essere distribuiti attraverso i sistemi elettorali degli Stati membri. I voti paneuropei assoluti per i partiti europei saranno ripartiti proporzionalmente tra i restanti 141 seggi. Di Lukian-Timon Ahrens","lt":"Pasiūlymas Europos Parlamento rinkimuose remtis tarpvalstybiniais sąrašais nėra naujas. Tačiau vis dar trūksta pasiūlymų dėl konkretaus įgyvendinimo. ES turi rasti pusiausvyrą tarp federalizmo ir Europos visuomenės. Po „Brexit’o“ vietų skaičius Europos Parlamente buvo tinkamai sumažintas iki 705. Tačiau 141 vieta (20 proc.) turėtų būti paskirstyta sudarant tarpvalstybinius sąrašus. Visi piliečiai turėtų turėti du balsus. Po pirmojo balsavimo nacionalinių partijų kandidatai ir toliau bus renkami pagal atitinkamą valstybės rinkimų sistemą. Antrasis balsavimas turi būti skirtas Europos partijai, kuri rinksis rinkimuose visose 27 valstybėse narėse. Šios Europos partijos susitaria dėl bendro sąrašo, kuriame turi būti atstovaujama ne mažiau kaip ketvirtadaliui visų Europos šalių piliečių; penkių kandidatų grupėje pilietybė negali būti nustatyta daugiau kaip vieną kartą. Be to, parl. rinkimuose gali dalyvauti tik Europos partijai priklausančios nacionalinės partijos. Ši sistema suteiktų Europos Parlamentui daugiau svarbos. Tai, kad 80 proc. EP narių ir toliau bus renkami pagal nacionalinius sąrašus, taip pat padėtų išvengti pavojaus, kad EP narys bus nutolęs nuo rinkėjo. Naujų rinkimų apygardų taip pat nereikėtų rinkti. 564 nacionalinės vietos vis dar galėtų būti paskirstytos per valstybių narių rinkimų sistemas. Absoliutus visos Europos balsų skaičius Europos partijoms bus proporcingai paskirstytas likusioms 141 vietai. Pateikė Lukian-Timon Ahrens","lv":"Priekšlikums Eiropas Parlamenta vēlēšanās balstīties uz starpvalstu sarakstiem nav jauns. Tomēr joprojām trūkst priekšlikumu konkrētai īstenošanai. ES ir jāpanāk līdzsvars starp federālismu un Eiropas sabiedrību. Pēc Brexit vietu skaits Eiropas Parlamentā tika attiecīgi samazināts līdz 705. Tomēr 141 vieta (20 %) būtu jāpiešķir, izmantojot transnacionālus sarakstus. Visiem pilsoņiem vajadzētu būt divām balsīm. Ar pirmo balsojumu valstu partiju kandidātus turpinās ievēlēt saskaņā ar attiecīgās valsts vēlēšanu sistēmu. Otrais balsojums ir jārezervē Eiropas partijai, kas kandidē vēlēšanās visās 27 dalībvalstīs. Šīs Eiropas puses vienojas par kopīgu sarakstu, kurā ir jābūt pārstāvētai vismaz ceturtdaļai no visām Eiropas Savienības pilsonībām; piecus kandidātus nevar atrast vairāk kā vienu reizi. Turklāt tikai valsts partijas, kas pieder kādai Eiropas partijai, var piedalīties vēlēšanās. Šī sistēma piešķirtu Eiropas Parlamentam lielāku nozīmi. Tas, ka 80 % deputātu arī turpmāk tiktu ievēlēti, izmantojot valstu sarakstus, arī novērstu risku, ka EP deputāts atrodas attālināti no vēlētājiem. Nebūtu jāizraugās arī jauni vēlēšanu apgabali. 564 valstu vietas joprojām varētu sadalīt, izmantojot dalībvalstu vēlēšanu sistēmas. Absolūtās Eiropas mēroga balsis Eiropas partijām proporcionāli sadalīs starp atlikušajām 141 deputāta vietām. Iesniedza Lukian-Timon Ahrens","mt":"Il-proposta biex wieħed joqgħod fuq listi transnazzjonali fl-elezzjonijiet parlamentari Ewropej mhijiex ġdida. Madankollu, għad hemm nuqqas ta’ proposti għal implimentazzjoni konkreta. Jeħtieġ li l-UE ssib bilanċ bejn il-federaliżmu & Soċjetà Ewropea. Wara l-Brexit, l-għadd ta’ siġġijiet fil-Parlament Ewropew tnaqqas b’mod xieraq għal 705. Iżda 141 siġġijiet (20 %) għandhom jiġu allokati permezz ta’ listi transnazzjonali. Iċ-ċittadini kollha għandu jkollhom żewġ voti. Bl-ewwel vot, il-kandidati tal-partiti nazzjonali ser ikomplu jiġu eletti skont is-sistema elettorali rispettiva tal-istat. It-tieni vot jeħtieġ li jkun riżervat għal partit Ewropew li ser joħroġ għall-elezzjoni fis-27 Stat Membru kollha. Dawn il-partiti Ewropej jaqblu dwar lista komuni li fiha mill-inqas kwart tan-nazzjonalitajiet Ewropej kollha jridu jkunu rappreżentati & l-ebda nazzjonalità ma tista’ tinstab aktar minn darba fi blokk ta’ ħames kandidati. Barra minn hekk, huma biss il-partiti nazzjonali li jappartjenu għal partit Ewropew li jistgħu jipparteċipaw fl-elezzjonijiet parlamentari. Din is-sistema tagħti aktar importanza lill-Parlament Ewropew. Il-fatt li 80 % tal-Membri tal-PE jkomplu jiġu eletti permezz ta’ listi nazzjonali jipprevjeni wkoll ir-riskju li l-Membru jitpoġġa ‘l bogħod mill-votant tagħhom. Lanqas ma jkun hemm bżonn li jitfasslu kostitwenzi ġodda. Il-564 siġġu nazzjonali xorta waħda jistgħu jitqassmu permezz tas-sistemi elettorali tal-Istati Membri. Il-voti pan-Ewropej assoluti għall-partiti Ewropej se jitqassmu proporzjonalment fost it-141 siġġu li jifdal. Minn Lukian-Timon Ahrens","nl":"Het voorstel om bij de Europese parlementsverkiezingen gebruik te maken van transnationale lijsten is niet nieuw. Er is echter nog steeds een gebrek aan voorstellen voor concrete uitvoering. De EU moet een evenwicht vinden tussen federalisme & een Europese samenleving. Na de brexit is het aantal zetels in het Europees Parlement snel teruggebracht tot 705. Maar 141 zetels (20 %) moeten worden toegewezen via transnationale lijsten. Alle burgers moeten twee stemmen hebben. Bij de eerste stemming blijven de kandidaten van de nationale partijen worden gekozen volgens het respectieve kiesstelsel van de staat. De tweede stemming moet worden voorbehouden aan een Europese partij die zich kandidaat zal stellen voor verkiezingen in alle 27 lidstaten. Deze Europese partijen komen een gemeenschappelijke lijst overeen waarop ten minste een kwart van alle Europese nationaliteiten vertegenwoordigd moet zijn & De nationaliteit mag niet meer dan eenmaal in een groep van vijf kandidaten worden gevonden. Bovendien mogen alleen nationale partijen die lid zijn van een Europese partij aan de verkiezingen deelnemen. Dit systeem zou het Europees Parlement meer gewicht geven. Het feit dat 80 % van de EP-leden nog steeds via nationale lijsten wordt gekozen, voorkomt ook het risico dat het EP-lid op afstand van zijn kiezer wordt geplaatst. Ook zouden er geen nieuwe kiesdistricten hoeven te worden aangetrokken. De 564 nationale zetels kunnen nog steeds worden verdeeld via de kiesstelsels van de lidstaten. De absolute pan-Europese stemmen voor de Europese partijen zullen evenredig over de resterende 141 zetels worden verdeeld. Ingediend door Lukian-Timon Ahrens","pl":"Propozycja oparcia się na listach ponadnarodowych w wyborach do Parlamentu Europejskiego nie jest nowa. Nadal jednak brakuje propozycji konkretnego wdrożenia. UE musi znaleźć równowagę między federalizmem a misją, społeczeństwem europejskim. Po brexicie liczba mandatów w Parlamencie Europejskim została odpowiednio zmniejszona do 705. 141 mandatów (20 %) należy jednak przydzielić za pośrednictwem list ponadnarodowych. Wszyscy obywatele powinni mieć dwa głosy. W pierwszym głosowaniu kandydaci partii krajowych będą nadal wybierani zgodnie z odpowiednim systemem wyborczym danego państwa. Drugie głosowanie musi zostać zarezerwowane dla partii europejskiej, która będzie kandydować w wyborach we wszystkich 27 państwach członkowskich. Partie europejskie uzgadniają wspólną listę, na której musi być reprezentowana co najmniej jedna czwarta wszystkich obywatelstw europejskich; w bloku pięciu kandydatów nie można znaleźć żadnego obywatelstwa więcej niż jeden raz. Ponadto w wyborach do Parl. mogą uczestniczyć wyłącznie partie krajowe należące do partii europejskiej. System ten nadałby Parlamentowi Europejskiemu większą wagę. Fakt, że 80 % posłów do PE będzie nadal wybieranych na listach krajowych, zapobiegnie również ryzyku odseparowania posła do PE od wyborców. Nowe okręgi wyborcze również nie musiałyby być wybierane. 564 mandaty krajowe nadal można by rozdzielić za pośrednictwem systemów wyborczych państw członkowskich. Tylko ogólnoeuropejskie głosy na partie europejskie zostaną rozdzielone proporcjonalnie między pozostałe 141 mandatów. Którą złożył Lukian-Timon Ahrens","pt":"A proposta de recorrer a listas transnacionais nas eleições para o Parlamento Europeu não é nova. No entanto, continua a faltar propostas para uma aplicação concreta. A UE tem de encontrar um equilíbrio entre federalismo & e uma sociedade europeia. Após o Brexit, o número de lugares no Parlamento Europeu foi devidamente reduzido para 705. Mas 141 lugares (20 %) devem ser atribuídos através de listas transnacionais. Todos os cidadãos devem dispor de dois votos. Com a primeira votação, os candidatos dos partidos nacionais continuarão a ser eleitos de acordo com o respetivo sistema eleitoral do Estado. A segunda votação deve ser reservada a um partido europeu que se candidatará às eleições nos 27 Estados-Membros. Estes partidos europeus acordam numa lista comum em que pelo menos um quarto de todas as nacionalidades europeias deve estar representado & nenhuma nacionalidade pode ser encontrada mais do que uma vez num bloco de cinco candidatos. Além disso, só os partidos nacionais pertencentes a um partido europeu podem participar nas eleições. Este sistema daria mais peso ao Parlamento Europeu. O facto de 80 % dos deputados continuarem a ser eleitos através de listas nacionais também evitaria o risco de colocar o deputado à distância do seu eleitor. Também não seria necessário criar novos círculos eleitorais. Os 564 lugares nacionais poderiam ainda ser distribuídos através dos sistemas eleitorais dos Estados-Membros. Os votos absolutos pan-europeus para os partidos europeus serão distribuídos proporcionalmente pelos restantes 141 lugares. Por Lukian-Timon Ahrens","ro":"Propunerea de a se baza pe listele transnaționale la alegerile pentru Parlamentul European nu este nouă. Cu toate acestea, există încă o lipsă de propuneri pentru punerea concretă în aplicare. UE trebuie să găsească un echilibru între federalismul & o societate europeană. După Brexit, numărul de locuri în Parlamentul European a fost redus cu ușurință la 705. Însă 141 de locuri (20 %) ar trebui alocate prin intermediul listelor transnaționale. Toți cetățenii ar trebui să aibă două voturi. Odată cu primul vot, candidații partidelor naționale vor continua să fie aleși în conformitate cu sistemul electoral respectiv al statului. Al doilea vot trebuie rezervat unui partid european care va candida la alegeri în toate cele 27 de state membre. Aceste partide europene convin asupra unei liste comune pe care trebuie să fie reprezentate cel puțin un sfert din toate cetățeniile europene & nu poate fi găsită mai mult de o dată naționalitate într-un bloc de cinci candidați. În plus, numai partidele naționale care aparțin unui partid european pot participa la alegeri. Acest sistem ar conferi mai multă importanță Parlamentului European. Faptul că 80 % dintre deputații în Parlamentul European ar continua să fie aleși prin intermediul listelor naționale ar preveni, de asemenea, riscul ca deputatul să fie plasat la distanță de votant. De asemenea, nu ar trebui să se tragă noi circumscripții. Cele 564 de locuri naționale ar putea fi distribuite în continuare prin intermediul sistemelor electorale ale statelor membre. Voturile paneuropene absolute pentru partidele europene vor fi distribuite proporțional între cele 141 de locuri rămase. De Lukian-Timon Ahrens","sk":"Návrh spoliehať sa na nadnárodné zoznamy vo voľbách do Európskeho parlamentu nie je nový. Stále však chýbajú návrhy na konkrétne vykonávanie. EÚ musí nájsť rovnováhu medzi federalizmom aampingom, európskou spoločnosťou. Po brexite sa počet kresiel v Európskom parlamente primerane znížil na 705. 141 kresiel (20 %) by sa však malo prideliť prostredníctvom nadnárodných zoznamov. Všetci občania by mali mať dva hlasy. Po prvom hlasovaní budú kandidáti národných strán naďalej volení v súlade s príslušným volebným systémom štátu. Druhé hlasovanie musí byť vyhradené európskej strane, ktorá bude kandidovať vo voľbách vo všetkých 27 členských štátoch. Tieto európske strany sa dohodli na spoločnom zozname, na ktorom musí byť zastúpená aspoň štvrtina všetkých európskych štátnych príslušností a v bloku piatich kandidátov nie je možné nájsť žiadnu štátnu príslušnosť viac ako jedenkrát. Okrem toho sa na parlamentných voľbách môžu zúčastniť len vnútroštátne strany, ktoré patria k európskej strane. Tento systém by dal Európskemu parlamentu väčšiu váhu. Skutočnosť, že 80 % poslancov EP by bolo naďalej volených prostredníctvom národných zoznamov, by tiež zabránila riziku, že by sa poslanec EP dostal do vzdialenosti od svojho voliča. Takisto by nebolo potrebné vytvoriť nové volebné obvody. 564 národných kresiel by sa stále mohlo rozdeliť prostredníctvom volebných systémov členských štátov. Absolútne celoeurópske hlasy pre európske strany sa rozdelia úmerne medzi zvyšných 141 kresiel. Lukian-Timon Ahrens","sl":"Predlog za sklicevanje na nadnacionalne liste na evropskih parlamentarnih volitvah ni nov. Vendar še vedno ni predlogov za konkretno izvajanje. EU mora najti ravnovesje med federalizmom & ampom, evropsko družbo. Po izstopu Združenega kraljestva iz EU se je število sedežev v Evropskem parlamentu ustrezno zmanjšalo na 705. 141 sedežev (20 %) pa bi bilo treba dodeliti prek nadnacionalnih list. Vsi državljani bi morali imeti dva glasova. S prvim glasovanjem bodo kandidati nacionalnih strank še naprej izvoljeni v skladu z volilnim sistemom države. Drugo glasovanje mora biti rezervirano za evropsko stranko, ki bo kandidirala na volitvah v vseh 27 državah članicah. Te evropske stranke se dogovorijo o skupnem seznamu, na katerem mora biti zastopana vsaj četrtina evropskih državljanstev &ampant; državljanstvo ni mogoče najti več kot enkrat v sklopu petih kandidatov. Poleg tega lahko na volitvah sodelujejo le nacionalne stranke, ki pripadajo evropski stranki. Ta sistem bi Evropskemu parlamentu dal večjo težo. Dejstvo, da bi bilo 80 % poslancev še vedno izvoljenih prek nacionalnih list, bi tudi preprečilo tveganje, da bi bil poslanec oddaljen od volivca. Prav tako ne bi bilo treba potegniti novih volilnih enot. 564 nacionalnih sedežev bi bilo še vedno mogoče razdeliti prek volilnih sistemov držav članic. Absolutni vseevropski glasovi za evropske stranke bodo sorazmerno porazdeljeni med preostalih 141 sedežev. Predložil Lukian-Timon Ahrens","sv":"Förslaget att förlita sig på transnationella listor vid val till Europaparlamentet är inte nytt. Det saknas dock fortfarande förslag till konkret genomförande. EU måste hitta en balans mellan federalism & ett europeiskt samhälle. Efter brexit minskades antalet platser i Europaparlamentet på ett bra sätt till 705. Men 141 platser (20 %) bör fördelas via transnationella listor. Alla medborgare bör ha två röster. Med den första omröstningen kommer kandidaterna från de nationella partierna att fortsätta att väljas i enlighet med respektive valsystem i staten. Den andra omröstningen måste reserveras för ett europeiskt parti som kommer att ställa upp i val i samtliga 27 medlemsstater. Dessa europeiska partier enas om en gemensam förteckning där minst en fjärdedel av alla europeiska nationaliteter måste vara representerade & Ingen nationalitet får hittas mer än en gång i ett block med fem kandidater. Dessutom får endast nationella partier som tillhör ett europeiskt parti delta i parlamentsvalen. Detta system skulle ge Europaparlamentet större tyngd. Det faktum att 80 % av ledamöterna skulle fortsätta att väljas via nationella listor skulle också förhindra risken för att ledamoten placeras på ett avstånd från väljaren. Nya valkretsar behöver inte heller väljas. De 564 nationella platserna skulle fortfarande kunna fördelas via medlemsstaternas valsystem. De absoluta europeiska rösterna för de europeiska partierna kommer att fördelas proportionellt mellan de återstående 141 platserna. Från Lukian-Timon Ahrens"}},"title":{"en":"Elections to the European Parliament: With transnational lists to a ‘European Society’","machine_translations":{"bg":"Избори за Европейския парламент: С транснационални листи към „Европейско общество“","cs":"Volby do Evropského parlamentu: S nadnárodními kandidátními listinami pro „evropskou společnost“","da":"Valg til Europa-Parlamentet: Med tværnationale lister til et \"europæisk samfund\"","de":"Wahlen zum Europäischen Parlament: Mit transnationalen Listen zu einer „europäischen Gesellschaft“","el":"Εκλογές του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου: Με διεθνικούς καταλόγους σε μια «Ευρωπαϊκή κοινωνία»","es":"Elecciones al Parlamento Europeo: Con listas transnacionales para una «sociedad europea»","et":"Euroopa Parlamendi valimised: Riikidevaheliste nimekirjadega „Euroopa ühiskonnaks“","fi":"Euroopan parlamentin vaalit: Ylikansalliset listat eurooppalaiselle yhteiskunnalle","fr":"Élections au Parlement européen: Avec des listes transnationales vers une «société européenne»","ga":"Toghcháin do Pharlaimint na hEorpa: Le liostaí trasnáisiúnta chuig ‘Sochaí Eorpach’","hr":"Izbori za Europski parlament: S transnacionalnim listama za „Europsko društvo”","hu":"Európai parlamenti választások: Transznacionális listákkal az „európai társadalom” számára","it":"Elezioni del Parlamento europeo: Con liste transnazionali per una \"società europea\"","lt":"Rinkimai į Europos Parlamentą: Su tarpvalstybiniais sąrašais Europos visuomenei","lv":"Eiropas Parlamenta vēlēšanas: Ar transnacionāliem sarakstiem “Eiropas sabiedrībai”","mt":"L-elezzjonijiet GĦALL-PARLAMENT Ewropew: B’listi transnazzjonali għal ‘Soċjetà Ewropea’","nl":"Verkiezingen voor het Europees Parlement: Met transnationale lijsten voor een „Europese samenleving”","pl":"Wybory do Parlamentu Europejskiego: Z ponadnarodowymi listami „społeczeństwa europejskiego”","pt":"Eleições para o Parlamento Europeu: Com listas transnacionais para uma «sociedade europeia»","ro":"Alegerile pentru Parlamentul European: Cu liste transnaționale pentru o „societate europeană”","sk":"Voľby do Európskeho parlamentu: S nadnárodnými kandidátmi na „európsku spoločnosť“","sl":"Volitve v Evropski parlament: Z nadnacionalnimi listami v „evropsko družbo“","sv":"Val till Europaparlamentet: Med transnationella listor till ett ”europeiskt samhälle”"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×