Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 5b373a919639afb85996683af9d773aac90ed92b6abdc73c07447df5a385af79

Source: {"body":{"fr":"Plus de 70 % des recettes du budget de l'UE proviennent des États membres en fonction de leur revenu national brut (RNB), c'est-à-dire de l'ensemble des revenus annuels des résidents et des entreprises de chaque pays. Les fonds de l'UE dépendent ainsi de l'évolution de la situation économique et de la volonté politique de chaque État membre. Les États membres décident tous les 7 ans d’un budget à long terme de l'UE, en privilégiant souvent leurs intérêts étroitement définis au détriment du bien commun de tous les Européens, le gouvernement d’un seul État membre pouvant bloquer entièrement son adoption.\nL'UE doit devenir une Union budgétaire dotée d'un budget indépendant suffisamment important pour financer ses propres politiques. Ce budget doit reposer sur la capacité de l'Union à lever des impôts et d’émettre des dettes. Ceci renforcera la résilience de l'UE face aux crises économiques et lui permettra de fournir des biens publics à tous les Européens, tout en respectant le principe de subsidiarité. L'introduction de nouveaux impôts ou taxes européens doit résulter d’une codécision du Parlement européen et du Conseil de l’UE, sans veto d’un État membre.\nIl faut rapidement adopter des taxes européennes sur le plastique, les émissions de dioxyde de carbone, les transactions financières et les activités des entreprises numériques, les établir comme des instruments permanents et les compléter à l’avenir si besoin par de nouvelles ressources propres.","machine_translations":{"bg":"Над 70 % от приходите от бюджета на ЕС идват от държавите членки въз основа на техния брутен национален доход (БНД), т.е. общия годишен доход на жителите и предприятията във всяка държава. Следователно средствата на ЕС зависят от развитието на икономическата ситуация и политическата воля на всяка държава членка. На всеки 7 години държавите членки вземат решения относно дългосрочен бюджет на ЕС, като често се съсредоточават върху техните тясно определени интереси за сметка на общото благо на всички европейци, тъй като правителството на една държава членка може напълно да блокира приемането му. ЕС трябва да се превърне в бюджетен съюз с достатъчно голям независим бюджет, за да финансира собствените си политики. Този бюджет трябва да се основава на способността на Съюза да събира данъци и да емитира дългове. Това ще укрепи устойчивостта на ЕС на икономически кризи и ще му даде възможност да предоставя обществени блага на всички европейци, като същевременно се зачита принципът на субсидиарност. Въвеждането на нови европейски данъци трябва да бъде резултат от съвместно вземане на решение от Европейския парламент и Съвета на ЕС, без вето от държава членка. Европейските данъци върху пластмасите, емисиите на въглероден диоксид, финансовите сделки и дейностите на цифровите дружества трябва бързо да бъдат приети, да се установят като постоянни инструменти и да се допълнят в бъдеще, ако е необходимо, с нови собствени ресурси.","cs":"Více než 70 % příjmů z rozpočtu EU pochází z členských států na základě jejich hrubého národního důchodu (HND), tj. celkového ročního příjmu rezidentů a podniků v každé zemi. Finanční prostředky EU tak závisí na vývoji hospodářské situace a politické vůli každého členského státu. Členské státy rozhodují každých 7 let o dlouhodobém rozpočtu EU a často se zaměřují na své úzce vymezené zájmy na úkor společného blaha všech Evropanů, neboť vláda jednoho členského státu může jeho přijetí zcela zablokovat. EU se musí stát rozpočtovou unií s dostatečným nezávislým rozpočtem, aby mohla financovat své vlastní politiky. Tento rozpočet musí být založen na schopnosti Unie zvyšovat daně a vydávat dluhy. To posílí odolnost EU vůči hospodářským krizím a umožní jí poskytovat veřejné statky všem Evropanům, přičemž bude dodržena zásada subsidiarity. Zavedení nových evropských daní musí vyplývat z postupu spolurozhodování Evropského parlamentu a Rady EU bez veta členského státu. Je třeba urychleně přijmout evropské daně z plastů, emisí oxidu uhličitého, finančních transakcí a činností digitálních společností, zavést je jako trvalé nástroje a v případě potřeby je doplnit novými vlastními zdroji.","da":"Over 70 % af EU-budgettets indtægter kommer fra medlemsstaterne baseret på deres bruttonationalindkomst (BNI), dvs. den samlede årlige indkomst for residenter og virksomheder i hvert land. EU-midlerne afhænger således af udviklingen i den økonomiske situation og den enkelte medlemsstats politiske vilje. Medlemsstaterne træffer hvert syvende år afgørelse om et langsigtet EU-budget, der ofte fokuserer på deres snævert definerede interesser på bekostning af alle europæeres fælles bedste, da en enkelt medlemsstats regering fuldt ud kan blokere for dets vedtagelse. EU skal blive en budgetunion med et uafhængigt budget, der er stort nok til at finansiere sine egne politikker. Dette budget skal være baseret på EU's evne til at rejse skatter og udstede gæld. Dette vil styrke EU's modstandsdygtighed over for økonomiske kriser og sætte det i stand til at levere offentlige goder til alle europæere under overholdelse af nærhedsprincippet. Indførelsen af nye europæiske skatter skal ske efter fælles beslutningstagning i Europa-Parlamentet og Rådet for Den Europæiske Union uden veto fra en medlemsstat. Europæiske afgifter på plast, CO2-emissioner, finansielle transaktioner og digitale virksomheders aktiviteter skal hurtigt vedtages, etableres som permanente instrumenter og om nødvendigt supplere dem med nye egne indtægter.","de":"Mehr als 70 % der Einnahmen aus dem EU-Haushalt stammen aus den Mitgliedstaaten nach Maßgabe ihres Bruttonationaleinkommens (BNE), d. h. des gesamten Jahreseinkommens von Gebietsansässigen und Unternehmen in jedem Land. Die EU-Mittel hängen somit von der Entwicklung der wirtschaftlichen Lage und dem politischen Willen der einzelnen Mitgliedstaaten ab. Die Mitgliedstaaten entscheiden alle sieben Jahre über einen langfristigen EU-Haushalt, wobei sie häufig ihre eng definierten Interessen zum Nachteil des Gemeinwohls aller Europäer bevorzugen, da die Regierung eines einzigen Mitgliedstaats ihre Annahme vollständig blockieren kann. Die EU muss zu einer Fiskalunion werden, die über einen unabhängigen Haushalt verfügt, der ausreichend groß ist, um ihre eigene Politik zu finanzieren. Dieser Haushalt muss sich auf die Fähigkeit der Union stützen, Steuern zu erheben und Schulden aufzubringen. Dies wird die Widerstandsfähigkeit der EU gegenüber Wirtschaftskrisen stärken und es ihr ermöglichen, öffentliche Güter für alle Europäer unter Wahrung des Subsidiaritätsprinzips bereitzustellen. Die Einführung neuer europäischer Steuern und Abgaben muss im Mitentscheidungsverfahren des Europäischen Parlaments und des Rates der EU ohne Veto eines Mitgliedstaats erfolgen. EU-Steuern auf Kunststoffe, Kohlendioxidemissionen, Finanztransaktionen und Tätigkeiten digitaler Unternehmen müssen rasch verabschiedet und als ständige Instrumente eingeführt und bei Bedarf durch neue Eigenmittel ergänzt werden.","el":"Πάνω από το 70 % των εσόδων του προϋπολογισμού της ΕΕ προέρχονται από κράτη μέλη βάσει του ακαθάριστου εθνικού εισοδήματός τους (ΑΕΕ), δηλαδή του συνολικού ετήσιου εισοδήματος των κατοίκων και των επιχειρήσεων σε κάθε χώρα. Συνεπώς, τα κονδύλια της ΕΕ εξαρτώνται από την εξέλιξη της οικονομικής κατάστασης και την πολιτική βούληση κάθε κράτους μέλους. Τα κράτη μέλη αποφασίζουν κάθε 7 χρόνια για έναν μακροπρόθεσμο προϋπολογισμό της ΕΕ, εστιάζοντας συχνά στα στενά καθορισμένα συμφέροντά τους εις βάρος του κοινού καλού όλων των Ευρωπαίων, καθώς η κυβέρνηση ενός μόνο κράτους μέλους μπορεί να εμποδίσει πλήρως την έγκρισή του. ΕΕ πρέπει να καταστεί μια δημοσιονομική ένωση με ανεξάρτητο προϋπολογισμό αρκετά μεγάλο ώστε να χρηματοδοτεί τις δικές της πολιτικές. Ο προϋπολογισμός αυτός πρέπει να βασίζεται στην ικανότητα της Ένωσης να αυξάνει τους φόρους και να εκδίδει χρέη. Αυτό θα ενισχύσει την ανθεκτικότητα της ΕΕ στις οικονομικές κρίσεις και θα της επιτρέψει να παρέχει δημόσια αγαθά σε όλους τους Ευρωπαίους, τηρώντας παράλληλα την αρχή της επικουρικότητας. Η θέσπιση νέων ευρωπαϊκών φόρων πρέπει να προκύψει από τη συναπόφαση του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου και του Συμβουλίου της ΕΕ, χωρίς βέτο από κράτος μέλος. Οι ευρωπαϊκοί φόροι για τις πλαστικές ύλες, τις εκπομπές διοξειδίου του άνθρακα, τις χρηματοπιστωτικές συναλλαγές και τις δραστηριότητες των ψηφιακών εταιρειών πρέπει να υιοθετηθούν ταχέως, να θεσπιστούν ως μόνιμα μέσα και να συμπληρωθούν στο μέλλον, εάν χρειαστεί, με νέους ιδίους πόρους.","en":"More than 70 % of the EU budget revenue comes from Member States based on their gross national income (GNI), i.e. the total annual income of residents and businesses in each country. EU funds thus depend on the evolution of the economic situation and the political will of each Member State. Member States decide every 7 years on a long-term EU budget, often focusing on their narrowly defined interests at the expense of the common good of all Europeans, as the government of a single Member State can fully block its adoption. The EU must become a budgetary union with an independent budget large enough to finance its own policies. This budget must be based on the Union’s ability to raise taxes and issue debts. This will strengthen the EU’s resilience to economic crises and enable it to deliver public goods to all Europeans, while respecting the principle of subsidiarity. The introduction of new European taxes must result from co-decision by the European Parliament and the Council of the EU, without veto by a Member State. European taxes on plastics, carbon dioxide emissions, financial transactions and the activities of digital companies must be rapidly adopted, established as permanent instruments and complementing them in the future if necessary with new own resources.","es":"Más del 70 % de los ingresos del presupuesto de la UE proceden de los Estados miembros en función de su renta nacional bruta (RNB), es decir, los ingresos anuales totales de los residentes y las empresas de cada país. Así pues, los fondos de la UE dependen de la evolución de la situación económica y de la voluntad política de cada Estado miembro. Los Estados miembros deciden cada siete años un presupuesto de la UE a largo plazo, centrándose a menudo en sus intereses estrictamente definidos a expensas del bien común de todos los europeos, ya que el Gobierno de un único Estado miembro puede bloquear totalmente su adopción. La UE debe convertirse en una unión presupuestaria con un presupuesto independiente lo suficientemente grande como para financiar sus propias políticas. Este presupuesto debe basarse en la capacidad de la Unión para aumentar los impuestos y emitir deudas. Esto reforzará la resiliencia de la UE ante las crisis económicas y le permitirá entregar bienes públicos a todos los europeos, respetando al mismo tiempo el principio de subsidiariedad. La introducción de nuevos impuestos europeos debe resultar de la codecisión del Parlamento Europeo y del Consejo de la UE, sin veto por parte de un Estado miembro. Los impuestos europeos sobre los plásticos, las emisiones de dióxido de carbono, las transacciones financieras y las actividades de las empresas digitales deben adoptarse rápidamente, establecerse como instrumentos permanentes y complementarlos en el futuro, en caso necesario, con nuevos recursos propios.","et":"Üle 70 % ELi eelarve tuludest tuleb liikmesriikidelt nende kogurahvatulu alusel, s.t iga riigi residentide ja ettevõtete aastase kogutulu alusel. Seega sõltuvad ELi rahalised vahendid iga liikmesriigi majandusliku olukorra arengust ja poliitilisest tahtest. Liikmesriigid otsustavad iga seitsme aasta järel ELi pikaajalise eelarve üle, keskendudes sageli oma kitsalt määratletud huvidele kõigi eurooplaste ühise hüve arvel, kuna ühe liikmesriigi valitsus saab selle vastuvõtmist täielikult blokeerida. EList peab saama eelarveliit, millel on piisavalt suur sõltumatu eelarve, et rahastada oma poliitikat. See eelarve peab põhinema liidu suutlikkusel koguda makse ja emiteerida võlgu. See tugevdab ELi vastupanuvõimet majanduskriisidele ja võimaldab pakkuda avalikke hüvesid kõigile eurooplastele, järgides samal ajal subsidiaarsuse põhimõtet. Uute Euroopa maksude kehtestamine peab tulenema Euroopa Parlamendi ja Euroopa Liidu Nõukogu kaasotsustamismenetlusest ilma liikmesriigi vetoõiguseta. Euroopa plastimaksud, süsinikdioksiidiheited, finantstehingud ja digitaalettevõtete tegevus tuleb kiiresti vastu võtta, kehtestada alaliste vahenditena ja täiendada neid tulevikus vajaduse korral uute omavahenditega.","fi":"Yli 70 prosenttia EU:n talousarvion tuloista tulee jäsenvaltioilta niiden bruttokansantulon (BKTL) perusteella eli kunkin maan asukkaiden ja yritysten vuotuisten kokonaistulojen perusteella. EU:n varat riippuvat näin ollen taloudellisen tilanteen kehittymisestä ja kunkin jäsenvaltion poliittisesta tahdosta. Jäsenvaltiot päättävät joka seitsemäs vuosi EU:n pitkän aikavälin talousarviosta keskittyen usein suppeasti määriteltyihin etuihinsa kaikkien eurooppalaisten yhteisen edun kustannuksella, sillä yhden jäsenvaltion hallitus voi täysin estää sen hyväksymisen. Eu:sta on tultava budjettiunioni, jolla on riittävän suuri budjetti, jotta se voi rahoittaa omia politiikkojaan. Talousarvion on perustuttava unionin kykyyn nostaa veroja ja laskea liikkeeseen velkoja. Tämä vahvistaa EU:n kykyä selviytyä talouskriiseistä ja antaa sille mahdollisuuden tuottaa julkishyödykkeitä kaikille eurooppalaisille toissijaisuusperiaatetta noudattaen. Uusien eurooppalaisten verojen käyttöönoton on perustuttava Euroopan parlamentin ja EU:n neuvoston yhteispäätösmenettelyyn ilman jäsenvaltion veto-oikeutta. Muovista, hiilidioksidipäästöistä, rahoitustoimista ja digitaalialan yritysten toiminnasta kannettavat eurooppalaiset verot on otettava nopeasti käyttöön, ne on otettava käyttöön pysyvinä välineinä ja niitä on täydennettävä tulevaisuudessa tarvittaessa uusilla omilla varoilla.","ga":"Tagann breis agus 70 % d’ioncam bhuiséad an Aontais ó na Ballstáit bunaithe ar a n-ollioncam náisiúnta (OIN), i.e. ioncam bliantúil iomlán na gcónaitheoirí agus na ngnólachtaí i ngach tír. Dá bhrí sin, braitheann cistí an Aontais ar fhorbairt na staide eacnamaíche agus ar thoil pholaitiúil gach Ballstáit. Gach 7 mbliana, déanann na Ballstáit cinneadh maidir le buiséad fadtéarmach de chuid an Aontais, ag díriú go minic ar a leasanna atá sainithe go cúng ar mhaithe le leas coiteann mhuintir na hEorpa ar fad, ós rud é gur féidir le rialtas Ballstáit aonair bac iomlán a chur ar ghlacadh an bhuiséid sin. Ní mór don Aontas Eorpach a bheith ina aontas buiséadach a mbeidh buiséad neamhspleách aige a bheidh sách mór chun a chuid beartas féin a mhaoiniú. Ní mór an buiséad sin a bheith bunaithe ar chumas an Aontais cánacha a chruinniú agus fiacha a eisiúint. Neartóidh sé sin athléimneacht an Aontais i gcoinne géarchéimeanna eacnamaíocha agus cuirfidh sé ar a chumas earraí poiblí a chur ar fáil do mhuintir na hEorpa ar fad, agus prionsabal na coimhdeachta á urramú ag an am céanna. Ní mór cánacha Eorpacha nua a thabhairt isteach mar thoradh ar chomhchinnteoireacht ó Pharlaimint na hEorpa agus ó Chomhairle an Aontais Eorpaigh, gan crosadh ó Bhallstát. Ní mór cánacha Eorpacha ar phlaistigh, astaíochtaí dé-ocsaíde carbóin, idirbhearta airgeadais agus gníomhaíochtaí cuideachtaí digiteacha a ghlacadh go tapa, a bhunú mar ionstraimí buana agus iad a chomhlánú amach anseo le hacmhainní dílse nua más gá.","hr":"Više od 70 % proračunskih prihoda EU-a dolazi od država članica na temelju njihova bruto nacionalnog dohotka (BND), tj. ukupnog godišnjeg dohotka rezidenata i poduzeća u svakoj zemlji. Sredstva EU-a stoga ovise o razvoju gospodarske situacije i političkoj volji svake države članice. Države članice svakih sedam godina odlučuju o dugoročnom proračunu EU-a, pri čemu se često usredotočuju na svoje usko definirane interese nauštrb općeg dobra svih Europljana jer vlada jedne države članice može u potpunosti blokirati njegovo donošenje. EU mora postati proračunska unija s dovoljno velikim neovisnim proračunom za financiranje vlastitih politika. Taj se proračun mora temeljiti na sposobnosti Unije da poveća poreze i izda dugove. Time će se ojačati otpornost EU-a na gospodarske krize i omogućiti mu da svim Europljanima isporuči javna dobra, uz poštovanje načela supsidijarnosti. Uvođenje novih europskih poreza mora biti posljedica suodlučivanja Europskog parlamenta i Vijeća EU-a, bez veta države članice. Europski porezi na plastiku, emisije ugljičnog dioksida, financijske transakcije i aktivnosti digitalnih poduzeća moraju se brzo uvesti, uspostaviti kao trajni instrumenti i po potrebi ih dopuniti novim vlastitim sredstvima.","hu":"Az uniós költségvetési bevételek több mint 70%-a a tagállamoktól származik a bruttó nemzeti jövedelmük (GNI), azaz az egyes országok rezidenseinek és vállalkozásainak teljes éves jövedelme alapján. Az uniós források tehát az egyes tagállamok gazdasági helyzetének alakulásától és politikai akaratától függenek. A tagállamok hétévente döntenek a hosszú távú uniós költségvetésről, gyakran szűken meghatározott érdekeikre összpontosítva, valamennyi európai közjójának rovására, mivel egyetlen tagállam kormánya teljes mértékben akadályozhatja annak elfogadását. Az EU-nak költségvetési unióvá kell válnia, amelynek költségvetése elég nagy ahhoz, hogy finanszírozza saját politikáit. Ennek a költségvetésnek az Unió adóemelési és adósságkibocsátási képességén kell alapulnia. Ez erősíteni fogja az EU gazdasági válságokkal szembeni ellenálló képességét, és lehetővé teszi, hogy – a szubszidiaritás elvének tiszteletben tartása mellett – valamennyi európai polgár számára közjavakat biztosítson. Az új európai adók bevezetését az Európai Parlament és az EU Tanácsa együttdöntésének kell eredményeznie, tagállami vétó nélkül. A műanyagokra, a szén-dioxid-kibocsátásra, a pénzügyi tranzakciókra és a digitális vállalatok tevékenységeire kivetett európai adókat gyorsan el kell fogadni, állandó eszközként kell létrehozni, és a jövőben szükség esetén új saját forrásokkal kell kiegészíteni.","it":"Oltre il 70 % delle entrate del bilancio dell'UE proviene dagli Stati membri sulla base del loro reddito nazionale lordo (RNL), ossia il reddito annuo totale dei residenti e delle imprese di ciascun paese. I fondi dell'UE dipendono quindi dall'evoluzione della situazione economica e dalla volontà politica di ciascuno Stato membro. Gli Stati membri decidono ogni 7 anni su un bilancio a lungo termine dell'UE, spesso concentrandosi sui loro interessi rigorosamente definiti a scapito del bene comune di tutti gli europei, in quanto il governo di un solo Stato membro può bloccarne pienamente l'adozione. L'UE deve diventare un'unione di bilancio con un bilancio indipendente sufficientemente ampio da finanziare le proprie politiche. Questo bilancio deve basarsi sulla capacità dell'Unione di aumentare le tasse ed emettere debiti. Ciò rafforzerà la resilienza dell'UE alle crisi economiche e le consentirà di fornire beni pubblici a tutti gli europei, nel rispetto del principio di sussidiarietà. L'introduzione di nuove imposte europee deve derivare dalla codecisione del Parlamento europeo e del Consiglio dell'UE, senza veto da parte di uno Stato membro. Le imposte europee sulla plastica, le emissioni di anidride carbonica, le transazioni finanziarie e le attività delle imprese digitali devono essere rapidamente adottate, istituite come strumenti permanenti e integrarle in futuro, se necessario con nuove risorse proprie.","lt":"Daugiau kaip 70 proc. ES biudžeto pajamų gaunama iš valstybių narių pagal jų bendrąsias nacionalines pajamas (BNP), t. y. bendras metines kiekvienos šalies gyventojų ir įmonių pajamas. Taigi ES lėšos priklauso nuo kiekvienos valstybės narės ekonominės padėties raidos ir politinės valios. Valstybės narės kas septynerius metus priima sprendimus dėl ilgalaikio ES biudžeto, dažnai sutelkdamos dėmesį į savo siaurai apibrėžtus interesus visų europiečių bendros gerovės sąskaita, nes vienos valstybės narės vyriausybė gali visiškai blokuoti jo priėmimą. ES turi tapti biudžeto sąjunga, kurios biudžetas būtų pakankamai didelis, kad galėtų finansuoti savo politiką. Šis biudžetas turi būti grindžiamas Sąjungos gebėjimu didinti mokesčius ir išleisti skolas. Tai sustiprins ES atsparumą ekonomikos krizėms ir sudarys sąlygas teikti viešąsias gėrybes visiems europiečiams, kartu laikantis subsidiarumo principo. Naujų Europos mokesčių įvedimas turi būti grindžiamas bendru Europos Parlamento ir ES Tarybos sprendimu be valstybės narės veto. Europos mokesčiai plastikui, anglies dioksido išmetimui, finansiniams sandoriams ir skaitmeninių įmonių veiklai turi būti greitai patvirtinti, nustatyti kaip nuolatinės priemonės ir, jei reikia, ateityje juos papildyti naujais nuosavais ištekliais.","lv":"Vairāk nekā 70 % no ES budžeta ieņēmumiem veido dalībvalstis, pamatojoties uz to nacionālo kopienākumu (NKI), t. i., katras valsts iedzīvotāju un uzņēmumu kopējiem gada ienākumiem. Tādējādi ES līdzekļi ir atkarīgi no ekonomiskās situācijas attīstības un katras dalībvalsts politiskās gribas. Dalībvalstis ik pēc septiņiem gadiem lemj par ES ilgtermiņa budžetu, bieži koncentrējoties uz savām šauri definētajām interesēm uz visu eiropiešu kopējā labuma rēķina, jo vienas dalībvalsts valdība var pilnībā bloķēt tā pieņemšanu. ES ir jākļūst par budžeta savienību ar neatkarīgu budžetu, kas ir pietiekami liels, lai finansētu savu politiku. Šim budžetam jābūt balstītam uz Eiropas Savienības spēju paaugstināt nodokļus un emitēt parādus. Tas stiprinās ES noturību pret ekonomikas krīzēm un ļaus tai sniegt sabiedrisko labumu visiem eiropiešiem, vienlaikus ievērojot subsidiaritātes principu. Jaunu Eiropas nodokļu ieviešanai jānotiek saskaņā ar Eiropas Parlamenta un ES Padomes koplēmuma procedūru bez dalībvalsts veto tiesībām. Eiropas nodokļi par plastmasu, oglekļa dioksīda emisijām, finanšu darījumiem un digitālo uzņēmumu darbībām ir ātri jāpieņem, izveidojot tos kā pastāvīgus instrumentus un vajadzības gadījumā papildinot tos ar jauniem pašu resursiem.","mt":"Aktar minn 70 % tad-dħul tal-baġit tal-UE jiġi mill-Istati Membri abbażi tal-introjtu nazzjonali gross (ING) tagħhom, jiġifieri l-introjtu annwali totali tar-residenti u n-negozji f’kull pajjiż. Il-fondi tal-UE għalhekk jiddependu fuq l-evoluzzjoni tas-sitwazzjoni ekonomika u r-rieda politika ta’ kull Stat Membru. Kull seba’ snin, l-Istati Membri jiddeċiedu dwar baġit fit-tul tal-UE, li spiss jiffoka fuq l-interessi definiti b’mod strett tagħhom għad-detriment tal-ġid komuni tal-Ewropej kollha, peress li l-gvern ta’ Stat Membru wieħed jista’ jimblokka bis-sħiħ l-adozzjoni tiegħu. L-UE għandha ssir unjoni baġitarja b’baġit indipendenti kbir biżżejjed biex tiffinanzja l-politiki tagħha stess. Dan il-baġit għandu jkun ibbażat fuq il-kapaċità tal-Unjoni li żżid it-taxxi u toħroġ id-djun. Dan se jsaħħaħ ir-reżiljenza tal-UE għall-kriżijiet ekonomiċi u jippermettilha tipprovdi beni pubbliċi lill-Ewropej kollha, filwaqt li tirrispetta l-prinċipju tas-sussidjarjetà. L-introduzzjoni ta’ taxxi Ewropej ġodda għandha tirriżulta mill-kodeċiżjoni tal-Parlament Ewropew u tal-Kunsill tal-UE, mingħajr veto minn Stat Membru. It-taxxi Ewropej fuq il-plastik, l-emissjonijiet tad-diossidu tal-karbonju, it-tranżazzjonijiet finanzjarji u l-attivitajiet tal-kumpaniji diġitali għandhom jiġu adottati malajr, jiġu stabbiliti bħala strumenti permanenti u jikkomplementawhom fil-futur jekk ikun meħtieġ b’riżorsi proprji ġodda.","nl":"Meer dan 70 % van de inkomsten uit de EU-begroting komt van de lidstaten op basis van hun bruto nationaal inkomen (bni), d.w.z. het totale jaarinkomen van ingezetenen en bedrijven in elk land. De EU-middelen zijn dus afhankelijk van de ontwikkeling van de economische situatie en de politieke wil van elke lidstaat. De lidstaten beslissen om de zeven jaar over een langetermijnbegroting van de EU, die vaak gericht is op hun strikt omschreven belangen ten koste van het algemeen belang van alle Europeanen, aangezien de regering van één lidstaat de goedkeuring ervan volledig kan blokkeren. De EU moet een begrotingsunie worden met een onafhankelijke begroting die groot genoeg is om haar eigen beleid te financieren. Deze begroting moet gebaseerd zijn op het vermogen van de Unie om belastingen te verhogen en schulden uit te geven. Dit zal de weerbaarheid van de EU tegen economische crises versterken en de EU in staat stellen collectieve goederen te leveren aan alle Europeanen, met inachtneming van het subsidiariteitsbeginsel. De invoering van nieuwe Europese belastingen moet het gevolg zijn van de medebeslissing door het Europees Parlement en de Raad van de EU, zonder veto van een lidstaat. Europese belastingen op kunststoffen, kooldioxide-emissies, financiële transacties en de activiteiten van digitale bedrijven moeten snel worden ingevoerd, als permanente instrumenten worden vastgesteld en in de toekomst worden aangevuld met nieuwe eigen middelen.","pl":"Ponad 70 % dochodów budżetowych UE pochodzi z państw członkowskich w oparciu o ich dochód narodowy brutto (DNB), tj. całkowity roczny dochód rezydentów i przedsiębiorstw w każdym kraju. Fundusze UE zależą zatem od rozwoju sytuacji gospodarczej i woli politycznej każdego państwa członkowskiego. Państwa członkowskie co 7 lat podejmują decyzje w sprawie długoterminowego budżetu UE, często koncentrując się na swoich wąsko zdefiniowanych interesach kosztem wspólnego dobra wszystkich Europejczyków, ponieważ rząd jednego państwa członkowskiego może w pełni zablokować jego przyjęcie. UE musi stać się unią budżetową z niezależnym budżetem wystarczająco dużym, aby sfinansować własną politykę. Budżet ten musi opierać się na zdolności Unii do podnoszenia podatków i emisji długów. Wzmocni to odporność UE na kryzysy gospodarcze i umożliwi jej dostarczanie dóbr publicznych wszystkim Europejczykom, przy jednoczesnym poszanowaniu zasady pomocniczości. Wprowadzenie nowych podatków europejskich musi wynikać ze współdecyzji Parlamentu Europejskiego i Rady UE, bez weta ze strony państwa członkowskiego. Europejskie podatki od tworzyw sztucznych, emisji dwutlenku węgla, transakcji finansowych i działalności przedsiębiorstw cyfrowych muszą zostać szybko przyjęte, ustanowione jako stałe instrumenty i uzupełnione w przyszłości nowymi zasobami własnymi.","pt":"Mais de 70 % das receitas do orçamento da UE provêm dos Estados-Membros com base no seu rendimento nacional bruto (RNB), ou seja, o rendimento anual total dos residentes e das empresas em cada país. Os fundos da UE dependem, assim, da evolução da situação económica e da vontade política de cada Estado-Membro. Os Estados-Membros decidem de sete em sete anos um orçamento da UE a longo prazo, muitas vezes centrado nos seus interesses estritamente definidos em detrimento do bem comum de todos os europeus, uma vez que o governo de um único Estado-Membro pode bloquear plenamente a sua adoção. A UE tem de se tornar uma união orçamental com um orçamento independente suficientemente grande para financiar as suas próprias políticas. Este orçamento deve basear-se na capacidade da União para aumentar os impostos e emitir dívidas. Tal reforçará a resiliência da UE às crises económicas e permitir-lhe-á fornecer bens públicos a todos os europeus, respeitando simultaneamente o princípio da subsidiariedade. A introdução de novos impostos europeus deve resultar da codecisão do Parlamento Europeu e do Conselho da UE, sem veto por parte de um Estado-Membro. Os impostos europeus sobre os plásticos, as emissões de dióxido de carbono, as transações financeiras e as atividades das empresas digitais devem ser rapidamente adotados, estabelecidos como instrumentos permanentes e complementando-os no futuro, se necessário, com novos recursos próprios.","ro":"Peste 70 % din veniturile bugetului UE provin de la statele membre pe baza venitului lor național brut (VNB), și anume venitul anual total al rezidenților și al întreprinderilor din fiecare țară. Astfel, fondurile UE depind de evoluția situației economice și de voința politică a fiecărui stat membru. Statele membre decid o dată la 7 ani cu privire la un buget pe termen lung al UE, concentrându-se adesea asupra intereselor lor strict definite în detrimentul binelui comun al tuturor europenilor, deoarece guvernul unui singur stat membru poate bloca complet adoptarea acestuia. UE trebuie să devină o uniune bugetară cu un buget independent suficient de mare pentru a-și finanța propriile politici. Acest buget trebuie să se bazeze pe capacitatea Uniunii de a colecta impozite și de a emite datorii. Acest lucru va consolida reziliența UE la crizele economice și îi va permite să furnizeze bunuri publice tuturor europenilor, respectând în același timp principiul subsidiarității. Introducerea unor noi taxe europene trebuie să rezulte din codeciziea Parlamentului European și a Consiliului UE, fără drept de veto din partea unui stat membru. Taxele europene pe materialele plastice, emisiile de dioxid de carbon, tranzacțiile financiare și activitățile întreprinderilor digitale trebuie să fie adoptate rapid, să fie instituite ca instrumente permanente și să le completeze în viitor, dacă este necesar, cu noi resurse proprii.","sk":"Viac ako 70 % rozpočtových príjmov EÚ pochádza z členských štátov na základe ich hrubého národného dôchodku (HND), t. j. celkového ročného príjmu obyvateľov a podnikov v každej krajine. Finančné prostriedky EÚ teda závisia od vývoja hospodárskej situácie a politickej vôle každého členského štátu. Členské štáty rozhodujú každých 7 rokov o dlhodobom rozpočte EÚ, pričom sa často zameriavajú na svoje úzko vymedzené záujmy na úkor spoločného blaha všetkých Európanov, keďže vláda jedného členského štátu môže v plnej miere zablokovať jeho prijatie. EÚ sa musí stať rozpočtovou úniou s dostatočným nezávislým rozpočtom na financovanie svojich vlastných politík. Tento rozpočet musí byť založený na schopnosti Únie zvyšovať dane a vydávať dlhy. Tým sa posilní odolnosť EÚ voči hospodárskym krízam a umožní sa jej dodávať verejné statky všetkým Európanom, pričom sa bude dodržiavať zásada subsidiarity. Zavedenie nových európskych daní musí vyplývať zo spolurozhodovania Európskeho parlamentu a Rady EÚ bez veta členského štátu. Európske dane z plastov, emisie oxidu uhličitého, finančné transakcie a činnosti digitálnych spoločností sa musia urýchlene prijať, zaviesť ako trvalé nástroje a v budúcnosti ich v prípade potreby doplniť o nové vlastné zdroje.","sl":"Več kot 70 % prihodkov iz proračuna EU prihaja iz držav članic na podlagi njihovega bruto nacionalnega dohodka (BND), tj. skupnega letnega dohodka rezidentov in podjetij v vsaki državi. Sredstva EU so zato odvisna od razvoja gospodarskih razmer in politične volje vsake države članice. Države članice se vsakih sedem let odločijo o dolgoročnem proračunu EU, ki se pogosto osredotoča na svoje ozko opredeljene interese na račun skupnega dobrega vseh Evropejcev, saj lahko vlada ene same države članice v celoti prepreči njegovo sprejetje. EU mora postati proračunska unija z dovolj neodvisnim proračunom, da bo lahko financirala svoje politike. Ta proračun mora temeljiti na zmožnosti Unije, da pobira davke in izdaja dolgove. To bo okrepilo odpornost EU na gospodarske krize in ji omogočilo zagotavljanje javnih dobrin vsem Evropejcem ob spoštovanju načela subsidiarnosti. Uvedba novih evropskih davkov mora biti posledica soodločanja Evropskega parlamenta in Sveta EU brez veta države članice. Evropske davke na plastiko, emisije ogljikovega dioksida, finančne transakcije in dejavnosti digitalnih podjetij je treba hitro sprejeti, vzpostaviti kot stalne instrumente in jih v prihodnosti po potrebi dopolniti z novimi lastnimi sredstvi.","sv":"Mer än 70 % av inkomsterna i EU:s budget kommer från medlemsstaterna baserat på deras bruttonationalinkomst (BNI), dvs. den totala årsinkomsten för invånare och företag i varje land. EU-medlen är således beroende av utvecklingen av den ekonomiska situationen och den politiska viljan i varje medlemsstat. Medlemsstaterna beslutar vart sjunde år om en långsiktig EU-budget, ofta med fokus på sina snävt definierade intressen på bekostnad av det gemensamma bästa för alla européer, eftersom regeringen i en enda medlemsstat helt kan blockera antagandet. EU måste bli en budgetunion med en oberoende budget som är tillräckligt stor för att finansiera sin egen politik. Denna budget måste bygga på unionens förmåga att höja skatterna och utfärda skulder. Detta kommer att stärka EU:s motståndskraft mot ekonomiska kriser och göra det möjligt för EU att leverera kollektiva nyttigheter till alla européer, samtidigt som subsidiaritetsprincipen respekteras. Införandet av nya europeiska skatter måste vara resultatet av medbeslutande av Europaparlamentet och Europeiska unionens råd, utan veto från en medlemsstat. EU:s skatter på plast, koldioxidutsläpp, finansiella transaktioner och digitala företags verksamhet måste snabbt antas, inrättas som permanenta instrument och vid behov komplettera dem med nya egna medel."}},"title":{"fr":"Faire fonctionner le budget de l'UE pour les Européens : une Union budgétaire","machine_translations":{"bg":"Повишаване на ефективността на бюджета на ЕС за европейците: Бюджетен съюз","cs":"Zajištění toho, aby rozpočet EU pro Evropany fungoval: rozpočtová unie","da":"Få EU's budget til at fungere: en budgetunion","de":"Umsetzung des EU-Haushalts für die Europäer: eine Fiskalunion","el":"Αποτελεσματικότητα του προϋπολογισμού της ΕΕ για τους Ευρωπαίους: μια Ένωση Προϋπολογισμού","en":"Making the EU budget for Europeans work: a Budget Union","es":"Hacer funcionar el presupuesto de la UE para los europeos: una Unión Presupuestaria","et":"Muuta ELi eelarve eurooplaste jaoks toimivaks: eelarveliit","fi":"EU:n talousarvion toteuttaminen eurooppalaisille: a Budjettiunioni","ga":"Buiséad an Aontais d’Eorpaigh a chur ag obair: Aontas Buiséid","hr":"Funkcioniranje proračuna EU-a za Europljane: proračunska unija","hu":"Az uniós költségvetés működőképessé tétele az európai polgárok számára: költségvetési Unió","it":"Far funzionare il bilancio dell'UE per gli europei: Un'Unione di bilancio","lt":"Užtikrinti, kad europiečiams skirtas ES biudžetas veiktų: biudžeto sąjunga","lv":"Panākt, lai ES budžets eiropiešiem darbotos: budžeta savienība","mt":"Nagħmlu l-baġit tal-UE għall-Ewropej jaħdem: Unjoni tal-Baġit","nl":"De EU-begroting voor Europeanen laten functioneren: een begrotingsunie","pl":"Zapewnienie skuteczności budżetu UE dla Europejczyków: Unia budżetowa","pt":"Fazer funcionar o orçamento da UE para os europeus: uma União do Orçamento","ro":"Asigurarea funcționării bugetului UE pentru europeni: o uniune bugetară","sk":"Zabezpečiť, aby rozpočet EÚ pre Európanov fungoval: rozpočtová únia","sl":"Delovanje proračuna EU za Evropejce: proračunska unija","sv":"Se till att EU:s budget för EU-medborgarna fungerar: en budgetunion"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×