Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 42440657c80ffd70e5a5adbfbcd228475423a8fe19b606c5e6fbfa809b30a5a5

Source: {"body":{"de":"Bei der Einführung der Direktwahl 1976 trug die Europäische Versammlung dem zukünftigen Parlament auf, ein einheitliches Wahlverfahren zu entwickeln. Auch 35 Jahre später wählt Europa noch nach 27 verschiedenen Wahlrechten.\n\nEin einziges einheitliches Wahlverfahren ist jedoch nicht nur nicht mehrheitsfähig, sondern auch nicht wünschenswert. Beim Wählen geht es auch um Legitimationsvorstellungen und Traditionen. Bricht man diese von oben, würde die ohnehin geringe Wahlbeteiligung weiter sinken.\nDaher braucht es eine schrittweise Angleichung. \n\nDie Offenheit der Wahllisten, Kandidat*innenaufstellung u.v.m. beeinflussen das Ergebnis stark, sie sind jedoch auch stark mit der Legitimationsvorstellung und der Wahltradition verbunden. Daher sollten diese Aspekte vorerst unberührt bleiben.\n\nEin einheitlicher Wahltag würde mit der Wahltradition brechen, aber die europäische Dimension der Wahl unterstreichen und Bewusstsein schaffen. Es ist ja sogar wünschenswert sich von nationalen Wahlen abzugrenzen.\n\nDie Angleichung des Wahlalters für das Wahlrecht ist unumgänglich. Es ist schlichtweg nicht zu erklären, warum die Bürger*innen von Malta und Österreich bereits mit 16 wählen dürfen und alle anderen erst mit 18. Das gleiche gilt für das passive Wahlrecht, in DE darf ich mit 18 gewählt werden, in BE mit 21, in RO mit 23 und Griechen müssen 25 sein.\n\nDiese Unterscheidungen sind nicht zu rechtfertigen. Daher: Gleicher Wahltag und gleiches Wahlalter für alle Europäer!","machine_translations":{"bg":"При въвеждането на преките избори през 1976 г. Европейската асамблея инструктира бъдещия Парламент да разработи единна избирателна процедура. 35 години по-късно Европа все още избира след 27 различни права на глас. Една единна избирателна процедура обаче е не само незначителна, но и нежелателна. Гласуването е свързано и с идеи и традиции за легитимация. Ако те бъдат разбити отгоре, и без това ниската избирателна активност ще продължи да намалява. Ето защо е необходимо постепенно привеждане в съответствие. Откритостта на избирателните листи, списъка с кандидати и т.н. оказва силно влияние върху резултата, но те също така са тясно свързани с идеята за легитимност и изборната традиция. Поради това засега тези аспекти следва да останат незасегнати. Един единствен изборен ден ще наруши изборната традиция, но ще подчертае европейското измерение на изборите и ще повиши осведомеността. Желателно е дори да се разграничи от националните избори. Привеждането в съответствие на възрастта за гласуване за правата на глас е от съществено значение. Просто не трябва да се обяснява защо гражданите на Малта и Австрия вече имат право да гласуват на 16 години, а всички останали едва на 18 години. Същото важи и за правото да се кандидатира, в DE I може да бъде избран на 18, в Белгия в 21, в Румъния с 23 и гърците трябва да бъдат 25. Тези разграничения не могат да бъдат обосновани. Поради това: Един и същ изборен ден и еднаква възраст за гласуване за всички европейци!","cs":"Když Evropské shromáždění zavedlo přímé volby v roce 1976, nařídilo budoucímu parlamentu, aby vypracoval jednotný volební postup. O 35 let později se Evropa stále volí po 27 různých hlasovacích právech. Jednotný volební postup je však nejen nevýznamný, ale také nežádoucí. Hlasování se týká také legitimních myšlenek a tradic. Pokud by měly být odstraněny shora, již tak nízká volební účast by nadále klesala. Proto je zapotřebí postupného sbližování. Otevřenost volebních seznamů, seznamů kandidátů atd. má na výsledek silný vliv, ale jsou také silně spjaty s myšlenkou legitimity a volební tradice. Tyto aspekty by proto prozatím neměly být dotčeny. Jediný den voleb by prolomil volební tradici, ale zdůraznil by evropský rozměr voleb a zvýšil povědomí. Je dokonce žádoucí odlišit se od vnitrostátních voleb. Je nezbytné sladit věkovou hranici pro hlasování pro hlasovací práva. Jednoduše nelze vysvětlit, proč již občané Malty a Rakouska mohou hlasovat v 16 a všichni ostatní pouze v 18. Totéž platí pro právo být volen, v DE I může být zvolen v 18, v BE v 21, v RO s 23 a Řekové musí být 25 let. Tyto rozdíly nelze odůvodnit. Z tohoto důvodu: Stejný volební den a stejný volební věk pro všechny Evropany!","da":"Da det direkte valg blev indført i 1976, pålagde Europa-Parlamentet det kommende Parlament at udvikle en ensartet valgprocedure. 35 år senere vælger Europa stadig efter 27 forskellige stemmerettigheder. En ensartet valgprocedure er imidlertid ikke kun ikke-flertal, men også uønsket. Afstemning handler også om legitime idéer og traditioner. Hvis disse blev brudt ovenfra, ville den allerede lave valgdeltagelse fortsætte med at falde. Derfor er der behov for en gradvis tilpasning. Valglisternes åbenhed, kandidatlisten osv. har stor indflydelse på resultatet, men de er også stærkt forbundet med idéen om legitimitet og valgtraditionen. Derfor bør disse aspekter forblive upåvirkede indtil videre. En enkelt valgdag ville bryde med valgtraditionen, men ville understrege valgets europæiske dimension og øge bevidstheden. Det er endog ønskeligt at skelne sig fra nationale valg. Det er af afgørende betydning, at valgretsalderen tilpasses. Det skal ganske enkelt ikke forklares, hvorfor borgerne i Malta og Østrig allerede har lov til at stemme kl. 16 og alle de andre først kl. 18. Det samme gælder for retten til at opstille som kandidat, i DE I kan vælges som 18 år i BE som 21, i RO med 23 og grækerne skal være 25. Disse sondringer kan ikke begrundes. Derfor: Samme valgdag og samme valgalder for alle europæere!","el":"Όταν εισήγαγε τις άμεσες εκλογές το 1976, η Ευρωπαϊκή Συνέλευση έδωσε εντολή στο μελλοντικό Κοινοβούλιο να αναπτύξει ενιαία εκλογική διαδικασία. 35 χρόνια αργότερα, η Ευρώπη εξακολουθεί να εκλέγει μετά από 27 διαφορετικά δικαιώματα ψήφου. Ωστόσο, μια ενιαία ενιαία εκλογική διαδικασία δεν είναι μόνο μη πλειοψηφική, αλλά και ανεπιθύμητη. Η ψηφοφορία αφορά επίσης τις ιδέες και τις παραδόσεις νομιμοποίησης. Εάν τα παραπάνω διασπαστούν από τα παραπάνω, η ήδη χαμηλή προσέλευση θα συνεχίσει να μειώνεται. Αυτός είναι ο λόγος για τον οποίο απαιτείται σταδιακή ευθυγράμμιση. Το άνοιγμα των εκλογικών καταλόγων, του καταλόγου των υποψηφίων κ.λπ. επηρεάζει σημαντικά το αποτέλεσμα, αλλά συνδέονται επίσης στενά με την ιδέα της νομιμότητας και της εκλογικής παράδοσης. Ως εκ τούτου, οι πτυχές αυτές θα πρέπει να παραμείνουν ανεπηρέαστες προς το παρόν. Μια ενιαία ημέρα εκλογών θα παραβίαζε την εκλογική παράδοση, αλλά θα τονίσει την ευρωπαϊκή διάσταση των εκλογών και θα αυξήσει την ευαισθητοποίηση. Είναι μάλιστα επιθυμητό να διακρίνεται από τις εθνικές εκλογές. Η ευθυγράμμιση του ορίου ηλικίας ψήφου για τα δικαιώματα ψήφου είναι ουσιαστικής σημασίας. Απλά δεν πρέπει να εξηγηθεί γιατί οι πολίτες της Μάλτας και της Αυστρίας έχουν ήδη τη δυνατότητα να ψηφίσουν στα 16 και όλοι οι υπόλοιποι μόλις στα 18. Το ίδιο ισχύει και για το δικαίωμα του εκλέγεσθαι, στη DE I μπορεί να εκλεγεί στα 18, στο ΒΕ στις 21, στη RO με 23 και οι Έλληνες πρέπει να είναι 25. Οι διακρίσεις αυτές δεν μπορούν να δικαιολογηθούν. Ως εκ τούτου: Την ίδια ημέρα εκλογών και την ίδια ηλικία ψήφου για όλους τους Ευρωπαίους!","en":"When it introduced the direct elections in 1976, the European Assembly instructed the future Parliament to develop a uniform electoral procedure. 35 years later, Europe still elects after 27 different voting rights. However, a single uniform electoral procedure is not only non-majority but also undesirable. Voting is also about legitimation ideas and traditions. If these were to be broken from above, the already low turnout would continue to decline. This is why a gradual alignment is needed. The openness of the electoral lists, list of candidates, etc. have a strong influence on the result, but they are also strongly linked to the idea of legitimacy and the electoral tradition. Therefore, these aspects should remain unaffected for the time being. A single election day would break with the electoral tradition, but would underline the European dimension of elections and raise awareness. It is even desirable to distinguish itself from national elections. The alignment of the voting age for voting rights is essential. It is simply not to be explained why the citizens of Malta and Austria are already allowed to vote at 16 and all the others only at 18. The same applies to the right to stand as a candidate, in DE I may be elected at 18, in BE at 21, in RO with 23 and Greeks must be 25. These distinctions cannot be justified. Therefore: The same election day and the same voting age for all Europeans!","es":"Cuando introdujo las elecciones directas en 1976, la Asamblea Europea encargó al futuro Parlamento que desarrollara un procedimiento electoral uniforme. 35 años después, Europa sigue eligiendo después de 27 derechos de voto diferentes. Sin embargo, un único procedimiento electoral uniforme no solo es no mayoritario, sino también indeseable. La votación también se refiere a las ideas y tradiciones de legitimación. Si se rompen desde arriba, la ya baja participación seguiría disminuyendo. Esta es la razón por la que es necesaria una alineación gradual. La apertura de las listas electorales, la lista de candidatos, etc. tienen una fuerte influencia en el resultado, pero también están fuertemente vinculadas a la idea de legitimidad y la tradición electoral. Por lo tanto, estos aspectos no deberían verse afectados por el momento. Una sola jornada electoral rompería con la tradición electoral, pero subrayaría la dimensión europea de las elecciones y aumentaría la sensibilización. Incluso es deseable distinguirse de las elecciones nacionales. La armonización de la edad de voto para los derechos de voto es esencial. Simplemente no se explica por qué los ciudadanos de Malta y Austria ya pueden votar a los dieciséis y todos los demás solo a los 18. Lo mismo se aplica al derecho a presentarse como candidato, en DE I puede ser elegido a los 18 años, en BE a 21, en RO con 23 y los griegos deben ser 25. Estas distinciones no pueden justificarse. Por lo tanto: ¡El mismo día de las elecciones y la misma edad para votar para todos los europeos!","et":"Kui Euroopa Parlament võttis 1976. aastal kasutusele otsevalimised, tegi ta tulevasele parlamendile ülesandeks töötada välja ühtne valimismenetlus. 35 aastat hiljem valib Euroopa veel 27 erinevat hääleõigust. Ühtne ühtne valimismenetlus ei ole siiski mitte ainult enamus, vaid ka ebasoovitav. Hääletamine on seotud ka legitimatsiooni ideede ja traditsioonidega. Kui need katkeksid ülaltpoolt, väheneks niigi madal valimisaktiivsus jätkuvalt. Seepärast on vaja järkjärgulist vastavusse viimist. Valimisnimekirjade, kandidaatide nimekirja jne avatus mõjutab oluliselt tulemust, kuid need on tihedalt seotud ka legitiimsuse ja valimistraditsiooniga. Seetõttu ei tohiks neid aspekte praegu mõjutada. Üks valimispäev läheks vastuollu valimistraditsiooniga, kuid rõhutaks valimiste Euroopa mõõdet ja suurendaks teadlikkust. Isegi soovitav on eristada end riiklikest valimistest. Hääleõiguse vanuse vastavusse viimine on väga oluline. Lihtsalt ei saa seletada, miks Malta ja Austria kodanikel on juba lubatud hääletada 16-aastaselt ja kõigil teistel ainult kell 18. Sama kehtib kandideerimisõiguse kohta, Saksamaal I võib valida 18, BE 21, RO 23 ja kreeklased peavad olema 25. Selline eristamine ei ole õigustatud. Seetõttu: Sama valimispäev ja sama valimisvanus kõigi eurooplaste jaoks!","fi":"Kun Euroopan parlamentti aloitti suorat vaalit vuonna 1976, se kehotti tulevaa parlamenttia kehittämään yhtenäisen vaalimenettelyn. 35 vuotta myöhemmin Eurooppa valitsee edelleen 27 erilaisen äänioikeuden. Yhtenäinen vaalimenettely ei kuitenkaan ole vain enemmistö, vaan myös ei-toivottu. Äänestäminen koskee myös legitimaatioideoita ja -perinteitä. Jos ne katkaistaan ylhäältä, jo ennestään alhainen äänestysprosentti laskisi edelleen. Tämän vuoksi tarvitaan asteittaista yhdenmukaistamista. Vaalilistojen, ehdokasluetteloiden jne. avoimuudella on suuri vaikutus tulokseen, mutta ne liittyvät vahvasti myös legitimiteettiin ja vaaliperinteeseen. Näin ollen näihin näkökohtiin ei pitäisi toistaiseksi vaikuttaa. Yksi vaalipäivä rikkoisi vaaliperinteen, mutta korostaisi vaalien eurooppalaista ulottuvuutta ja lisäisi tietoisuutta. On jopa toivottavaa erota kansallisista vaaleista. Äänestysiän yhdenmukaistaminen on olennaisen tärkeää. Ei yksinkertaisesti ole selitettävä, miksi Maltan ja Itävallan kansalaiset saavat äänestää jo 16-vuotiaana ja kaikki muut vasta 18-vuotiaana. Sama pätee vaalikelpoisuuteen, DE I voidaan valita klo 18, BE klo 21, Romaniassa 23 ja kreikkalaisten on oltava 25. Näitä erotteluja ei voida perustella. Näin ollen: Sama vaalipäivä ja sama äänestysikä kaikille eurooppalaisille!","fr":"Lors de l’introduction des élections directes en 1976, l’Assemblée européenne a invité le futur Parlement à élaborer une procédure électorale uniforme. 35 ans plus tard, l’Europe choisit encore 27 droits électoraux différents. Toutefois, une procédure électorale unique n’est pas seulement une majorité, mais n’est pas non plus souhaitable. Il s’agit également de la légitimation et des traditions. Si on les rompt d’en haut, le taux de participation déjà faible diminuerait encore. Il est donc nécessaire de procéder à un rapprochement progressif. L’ouverture des listes électorales, la liste des candidats, etc., influencent fortement le résultat, mais elles sont également fortement liées à la légitimation et à la tradition électorale. Par conséquent, ces aspects ne devraient pas, pour l’instant, être affectés. Une journée électorale unique irait à l’encontre de la tradition électorale, mais mettrait l’accent sur la dimension européenne des élections et créerait une prise de conscience. Il est même souhaitable de se démarquer des élections nationales. L’alignement de l’âge électoral est indispensable. Il n’est tout simplement pas possible d’expliquer pourquoi les citoyens de Malte et d’Autriche peuvent déjà voter à 16 ans et tous les autres seulement à 18 ans. Il en va de même pour le droit d’éligibilité, en Allemagne, je peux être élu à 18 ans, en BE avec 21 ans, en RO avec 23 et en Grecs 25. Ces distinctions ne sont pas justifiées. Par conséquent: Le même jour de scrutin et le même âge pour tous les Européens!","ga":"Nuair a tugadh isteach na toghcháin dhíreacha in 1976, thug Tionól na hEorpa treoir don Pharlaimint nua nós imeachta toghchánach aonfhoirmeach a fhorbairt. 35 mbliana ina dhiaidh sin, toghann an Eoraip fós 27 ceart vótála éagsúla. Mar sin féin, ní hamháin nach bhfuil nós imeachta aonfhoirmeach toghcháin ann ach níl sé mí-inmhianaithe freisin. Baineann an vótáil freisin le smaointe agus traidisiúin dlisteanaithe. Dá mbrisfí iad sin ón méid thuas, leanfadh an ráta vótála íseal atá ann cheana féin de bheith ag laghdú. Sin an fáth a bhfuil gá le hailíniú de réir a chéile. Bíonn tionchar mór ag oscailteacht liostaí na dtoghthóirí, liosta na n-iarrthóirí, etc. ar an toradh, ach tá dlúthbhaint acu freisin le coincheap na dlisteanachta agus le traidisiún an toghcháin. Dá bhrí sin, níor cheart difear a dhéanamh do na gnéithe sin de thuras na huaire. Chuirfeadh aon lá amháin toghcháin isteach ar thraidisiún na dtoghchán, ach leagfadh sé béim ar ghné Eorpach na dtoghchán agus d’ardódh sé feasacht. Tá sé inmhianaithe fiú idirdhealú a dhéanamh idir é féin agus na toghcháin náisiúnta. Tá sé bunriachtanach an aois vótála a ailíniú le haghaidh cearta vótála. Níl le míniú ach an fáth a bhfuil cead ag saoránaigh Mhálta agus na hOstaire vótáil ag 16 mbliana d’aois agus ag 18 mBallstát eile go léir. Is amhlaidh atá maidir leis an gceart chun seasamh mar iarrthóir, in DE I, in 18, in BE ag 21, i RO le 23 agus ní mór do na Gréagaigh 25 a bheith i gceist. Ní féidir na hidirdhealuithe sin a chosaint. Dá bhrí sin: An lá toghcháin céanna agus an aois vótála chéanna do mhuintir na hEorpa go léir!","hr":"Kada je uvela izravne izbore 1976., Europska skupština naložila je budućem parlamentu da razvije jedinstveni izborni postupak. 35 godina kasnije Europa i dalje bira 27 različitih glasačkih prava. Međutim, jedinstveni jedinstveni izborni postupak nije samo nevećinski nego i nepoželjan. Glasanje je također o legitimacijskim idejama i tradicijama. Ako bi ih se slomilo odozgo, već nizak odaziv i dalje bi se smanjivao. Zbog toga je potrebno postupno usklađivanje. Otvorenost izbornih lista, lista kandidata i sl. imaju snažan utjecaj na rezultat, ali su također snažno povezani s idejom legitimnosti i izbornom tradicijom. Stoga ti aspekti zasad ne bi trebali utjecati na njih. Jedan dan izbora prekinut će s izbornom tradicijom, ali bi naglasio europsku dimenziju izbora i podigao svijest. Čak je poželjno razlikovati se od nacionalnih izbora. Nužno je uskladiti dob za glasovanje za glasačka prava. Jednostavno se ne može objasniti zašto građani Malte i Austrije već mogu glasovati u 16, a svi ostali tek s 18 godina. Isto vrijedi i za pasivno biračko pravo, u DE I može biti izabran s 18, u BE s 21, u Rumunjskoj s 23, a Grci moraju biti 25 godina. Te razlike ne mogu se opravdati. Stoga: Isti dan izbora i ista glasačka dob za sve Europljane!","hu":"Amikor 1976-ban bevezette a közvetlen választásokat, az Európai Közgyűlés arra utasította a jövőbeli Parlamentet, hogy dolgozzon ki egységes választási eljárást. 35 évvel később Európa még mindig 27 különböző szavazati jogot választ. Az egységes, egységes választási eljárás azonban nemcsak a többség hiánya, hanem nem kívánatos is. A szavazás a legitimációs ötletekről és hagyományokról is szól. Ha ezeket felülről törölnék, a már amúgy is alacsony részvételi arány tovább csökkenne. Ezért van szükség fokozatos összehangolásra. A választási listák, a jelöltlisták stb. nyitottsága jelentős hatással van az eredményre, de szorosan kapcsolódik a legitimitás gondolatához és a választási hagyományhoz is. Ezért ezeket a szempontokat egyelőre nem szabad érinteni. Egyetlen választási nap szakítana a választási hagyományokkal, de hangsúlyozná a választások európai dimenzióját, és növelné a tudatosságot. Még az is kívánatos, hogy megkülönböztessék magát a nemzeti választásoktól. Alapvető fontosságú a szavazati jogok korhatárának összehangolása. Egyszerűen nem kell megmagyarázni, hogy Málta és Ausztria polgárai miért szavazhatnak már 16 évesen, míg a többiek csak 18 évesen szavazhatnak. Ugyanez vonatkozik a passzív választójogra is: DE I-t 18 évesen, Belgiumban 21 évesen, RO-ban 23 főt, a görögöket pedig 25 évesen választják meg. Ezek a különbségtételek nem indokolhatók. Ezért: Ugyanazon a napon, és minden európai számára azonos a szavazási korhatár!","it":"Quando ha introdotto le elezioni dirette nel 1976, l'Assemblea europea ha incaricato il futuro Parlamento di sviluppare una procedura elettorale uniforme. 35 anni dopo, l'Europa elegge ancora dopo 27 diritti di voto diversi. Tuttavia, un'unica procedura elettorale uniforme non è solo non maggioritaria, ma anche indesiderata. Il voto riguarda anche le idee e le tradizioni di legittimazione. Se questi fossero rotti dall'alto, l'affluenza già bassa continuerebbe a diminuire. Per questo motivo è necessario un allineamento graduale. L'apertura delle liste elettorali, la lista dei candidati, ecc. hanno una forte influenza sul risultato, ma sono anche fortemente legate all'idea di legittimità e alla tradizione elettorale. Pertanto, tali aspetti dovrebbero rimanere impregiudicati per il momento. Un'unica giornata elettorale spezzerebbe la tradizione elettorale, ma sottolineerebbe la dimensione europea delle elezioni e sensibilizzerebbe. È anche auspicabile distinguersi dalle elezioni nazionali. L'allineamento dell'età di voto per i diritti di voto è essenziale. Non si può semplicemente spiegare perché i cittadini di Malta e dell'Austria abbiano già il diritto di votare a 16 anni e tutti gli altri solo a 18 anni. Lo stesso vale per il diritto di eleggibilità, in DE I può essere eletto a 18 anni, in BE a 21, in RO con 23 e i greci devono essere 25. Tali distinzioni non possono essere giustificate. Pertanto: Lo stesso giorno delle elezioni e la stessa età di voto per tutti gli europei!","lt":"1976 m. pradėjusi tiesioginius rinkimus, Europos Asamblėja nurodė būsimam Parlamentui sukurti vienodą rinkimų procedūrą. Po 35 metų Europa vis dar renkasi po 27 skirtingų balsavimo teisių. Tačiau viena vienoda rinkimų procedūra yra ne tik ne daugumos, bet ir nepageidautina. Balsavimas taip pat susijęs su įteisinimo idėjomis ir tradicijomis. Jei jie būtų pašalinti iš viršaus, jau ir taip mažas rinkėjų aktyvumas ir toliau mažėtų. Todėl būtinas laipsniškas derinimas. Rinkimų sąrašų, kandidatų sąrašo ir kt. atvirumas turi didelę įtaką rezultatui, tačiau jie taip pat yra glaudžiai susiję su teisėtumo idėja ir rinkimų tradicijomis. Todėl šie aspektai kol kas neturėtų turėti įtakos. Viena rinkimų diena pažeistų rinkimų tradiciją, tačiau būtų pabrėžiamas europinis rinkimų aspektas ir didinamas informuotumas. Netgi pageidautina atskirti save nuo nacionalinių rinkimų. Labai svarbu suderinti balsavimo teisių amžių. Tiesiog negalima paaiškinti, kodėl Maltos ir Austrijos piliečiams jau leidžiama balsuoti 16 m., o visiems kitiems – tik 18 m. Tas pats pasakytina ir apie teisę būti kandidatu, Vokietijoje galiu būti išrinktas 18 m., Belgijoje – 21 val., Rumunijoje – 23, o graikai – 25. Šie skirtumai negali būti pateisinami. Todėl: Tą pačią rinkimų dieną ir vienodą visų europiečių balsavimo amžių!","lv":"Kad Eiropas Asambleja 1976. gadā ieviesa tiešās vēlēšanas, tā uzdeva nākamajam parlamentam izstrādāt vienotu vēlēšanu procedūru. Pēc 35 gadiem Eiropa joprojām ievēl pēc 27 dažādām balsstiesībām. Tomēr vienota vienota vēlēšanu procedūra ir ne tikai bez vairākuma, bet arī nevēlama. Balsošana ir arī par leģitimācijas idejām un tradīcijām. Ja tie tiktu pārtraukti no augšas, jau tā zemā vēlētāju aktivitāte turpinātu samazināties. Tāpēc ir nepieciešama pakāpeniska pielāgošana. Vēlēšanu sarakstu, kandidātu saraksta u. c. atklātībai ir liela ietekme uz rezultātu, bet tie ir arī cieši saistīti ar leģitimitātes ideju un vēlēšanu tradīciju. Tāpēc šie aspekti pagaidām nebūtu jāietekmē. Viena vēlēšanu diena pārkāptu vēlēšanu tradīciju, bet uzsvērtu vēlēšanu Eiropas dimensiju un palielinātu informētību. Ir pat vēlams nošķirties no valsts vēlēšanām. Ļoti svarīgi ir saskaņot balsošanas vecumu balsstiesību piešķiršanai. Vienkārši nav jāpaskaidro, kāpēc Maltas un Austrijas pilsoņiem jau ir atļauts balsot 16 gadu vecumā un visiem pārējiem — tikai 18 gadu vecumā. Tas pats attiecas uz tiesībām kandidēt, DE I var ievēlēt 18, BE 21, Rumānijā ar 23 un grieķiem jābūt 25. Šīs atšķirības nav attaisnojamas. Tādēļ: Viena un tā pati vēlēšanu diena un vienāds balsstiesīgais vecums visiem eiropiešiem!","mt":"Meta introduċiet l-elezzjonijiet diretti fl-1976, l-Assemblea Ewropea tat struzzjonijiet lill-Parlament futur biex jiżviluppa proċedura elettorali uniformi. 35 sena wara, l-Ewropa għadha teleġġi wara 27 dritt tal-vot differenti. Madankollu, proċedura elettorali uniformi unika mhijiex biss in-nuqqas ta’ maġġoranza iżda hija wkoll mhux mixtieqa. Il-votazzjoni hija wkoll dwar l-ideat u t-tradizzjonijiet tal-leġittimazzjoni. Li kieku dawn kellhom jinqasmu minn fuq, il-parteċipazzjoni diġà baxxa tkompli tonqos. Huwa għalhekk li hemm bżonn ta’ allinjament gradwali. Il-ftuħ tal-listi elettorali, il-lista ta’ kandidati, eċċ. għandhom influwenza qawwija fuq ir-riżultat, iżda huma wkoll marbuta b’mod qawwi mal-idea tal-leġittimità u t-tradizzjoni elettorali. Għalhekk, dawn l-aspetti għalissa m’għandhomx jiġu affettwati. Jum ta’ elezzjoni wieħed jinkiser mat-tradizzjoni elettorali, iżda jenfasizza d-dimensjoni Ewropea tal-elezzjonijiet u jqajjem kuxjenza. Huwa saħansitra mixtieq li ssir distinzjoni bejn ruħha u l-elezzjonijiet nazzjonali. L-allinjament tal-età tal-vot għad-drittijiet tal-vot huwa essenzjali. Sempliċement m’għandniex nispjegaw għaliex iċ-ċittadini ta’ Malta u l-Awstrija diġà jistgħu jivvutaw fl-età ta’ 16-il sena u l-oħrajn kollha għandhom 18-il sena biss. L-istess japplika għad-dritt li wieħed joħroġ bħala kandidat, f’DE I jista’ jiġi elett għal 18, f’BE f’21, f’RO bi 23 u l-Griegi għandhom ikunu 25. Dawn id-distinzjonijiet ma jistgħux jiġu ġġustifikati. Għalhekk: L-istess jum tal-elezzjoni u l-istess età tal-vot għall-Ewropej kollha!","nl":"Bij de invoering van de rechtstreekse verkiezingen in 1976 heeft de Europese Vergadering het toekomstige Parlement opgedragen een uniforme verkiezingsprocedure te ontwikkelen. 35 jaar later kiest Europa na 27 verschillende stemrechten nog steeds. Een uniforme verkiezingsprocedure is echter niet alleen niet-meerderheid, maar ook onwenselijk. Stemmen gaat ook over legitimatieideeën en tradities. Als deze van bovenaf zouden worden verbroken, zou de toch al lage opkomst blijven dalen. Daarom is een geleidelijke aanpassing nodig. De openheid van de kieslijsten, de lijst van kandidaten, enz. hebben een grote invloed op het resultaat, maar zijn ook sterk verbonden met het idee van legitimiteit en de verkiezingstraditie. Daarom moeten deze aspecten voorlopig onaangetast blijven. Een enkele verkiezingsdag zou breken met de verkiezingstraditie, maar zou de Europese dimensie van verkiezingen onderstrepen en het bewustzijn vergroten. Het is zelfs wenselijk zich te onderscheiden van nationale verkiezingen. De aanpassing van de kiesgerechtigde leeftijd voor het stemrecht is van essentieel belang. Het is gewoon niet te verklaren waarom de burgers van Malta en Oostenrijk al vanaf 16 uur mogen stemmen en alle anderen pas op 18. Hetzelfde geldt voor het passief kiesrecht in DE I kan worden gekozen op 18 jaar in BE op 21, in RO met 23 en de Grieken moeten 25 jaar zijn. Dit onderscheid kan niet worden gerechtvaardigd. Daarom: Dezelfde verkiezingsdag en dezelfde kiesleeftijd voor alle Europeanen!","pl":"Po wprowadzeniu wyborów bezpośrednich w 1976 r. Zgromadzenie Europejskie poleciło przyszłemu Parlamentowi opracowanie jednolitej procedury wyborczej. 35 lat później Europa nadal wybiera 27 różnych praw głosu. Jednak jednolita procedura wyborcza jest nie tylko niewiększa, ale również niepożądana. Głosowanie to także idee i tradycje legitymizacji. Gdyby były one zerwane z góry, i tak już niska frekwencja nadal by się zmniejszała. Dlatego też konieczne jest stopniowe dostosowanie. Otwartość list wyborczych, listy kandydatów itp. ma duży wpływ na wyniki, ale są one również silnie powiązane z ideą legitymizacji i tradycją wyborczą. W związku z tym na razie aspekty te powinny pozostać niezmienione. Jeden dzień wyborów zerwałby z tradycją wyborczą, ale podkreśliłby europejski wymiar wyborów i zwiększyłby świadomość. Pożądane jest nawet odróżnienie się od wyborów krajowych. Zasadnicze znaczenie ma dostosowanie wieku uprawniającego do głosowania do głosowania. Po prostu nie należy wyjaśniać, dlaczego obywatele Malty i Austrii mogą już głosować w wieku 16 lat, a wszystkie pozostałe dopiero w wieku 18 lat. To samo dotyczy prawa kandydowania, w DE I może zostać wybrany w wieku 18 lat, w BE w 21, w RO 23, a Grecy muszą mieć 25. Rozróżnienia te nie mogą być uzasadnione. W związku z tym: Tego samego dnia wyborów i tego samego wieku wyborczego dla wszystkich Europejczyków!","pt":"Quando introduziu as eleições diretas em 1976, a Assembleia Europeia encarregou o futuro Parlamento de desenvolver um processo eleitoral uniforme. 35 anos depois, a Europa continua a eleger após 27 direitos de voto diferentes. No entanto, um único processo eleitoral uniforme é não só por maioria, mas também indesejável. A votação também diz respeito a ideias e tradições de legitimação. Se estas fossem quebradas de cima, a já baixa afluência às urnas continuaria a diminuir. É por isso que é necessário um alinhamento gradual. A abertura das listas eleitorais, a lista de candidatos, etc., têm uma forte influência no resultado, mas estão também fortemente ligadas à ideia de legitimidade e à tradição eleitoral. Por conseguinte, estes aspetos não devem, por enquanto, ser afetados. Um único dia de eleições romperia com a tradição eleitoral, mas sublinharia a dimensão europeia das eleições e aumentaria a sensibilização. É mesmo desejável distinguir-se das eleições nacionais. O alinhamento da idade de voto para os direitos de voto é essencial. Não se explica simplesmente por que razão os cidadãos de Malta e da Áustria já estão autorizados a votar aos 16 anos e todos os outros apenas aos 18. O mesmo se aplica ao direito de elegibilidade, na DE eu pode ser eleito aos 18, em BE aos 21, em RO com 23 e os gregos devem ser 25. Estas distinções não podem ser justificadas. Por conseguinte: O mesmo dia de eleição e a mesma idade de voto para todos os europeus!","ro":"Atunci când a introdus alegerile directe din 1976, Adunarea Europeană a însărcinat viitorul Parlament să elaboreze o procedură electorală uniformă. 35 de ani mai târziu, Europa alege încă 27 de drepturi de vot diferite. Cu toate acestea, o procedură electorală uniformă unică nu este doar nemajoritate, ci și indezirabilă. Votul se referă, de asemenea, la idei și tradiții de legitimare. În cazul în care acestea ar fi rupte de sus, prezența deja scăzută la vot ar continua să scadă. Acesta este motivul pentru care este necesară o aliniere treptată. Deschiderea listelor electorale, lista candidaților etc. au o influență puternică asupra rezultatului, dar sunt strâns legate și de ideea de legitimitate și de tradiția electorală. Prin urmare, aceste aspecte ar trebui să rămână neafectate deocamdată. O singură zi electorală s-ar rupe de tradiția electorală, dar ar sublinia dimensiunea europeană a alegerilor și ar crește gradul de conștientizare. Este chiar de dorit să se distingă de alegerile naționale. Alinierea vârstei de vot pentru drepturile de vot este esențială. Pur și simplu nu trebuie explicat de ce cetățenii Maltei și Austriei au deja dreptul de a vota la 16 ani și toți ceilalți doar la 18 ani. Același lucru este valabil și pentru dreptul de a candida, în DE I poate fi ales la 18 ani, în BE la 21, în RO cu 23, iar grecii trebuie să fie 25. Aceste distincții nu pot fi justificate. Prin urmare: Aceeași zi electorală și aceeași vârstă de vot pentru toți europenii!","sk":"Európske zhromaždenie pri začatí priamych volieb v roku 1976 poverilo budúci parlament, aby vypracoval jednotný volebný postup. O 35 rokov neskôr sa Európa stále volí po 27 rôznych hlasovacích právach. Jednotný volebný postup je však nielen neväčšinový, ale aj nežiaduci. Hlasovanie je tiež o legitimačných nápadoch a tradíciách. Ak by sa tieto rozdiely odstránili zhora, už aj tak nízka účasť by naďalej klesala. Preto je potrebné postupné zosúladenie. Otvorenosť volebných zoznamov, zoznam kandidátov atď. má silný vplyv na výsledok, ale sú tiež úzko prepojené s myšlienkou legitimity a volebnej tradície. Preto by sa tieto aspekty mali zatiaľ nedotknúť. Jediný deň volieb by bol v rozpore s volebnou tradíciou, ale zdôraznil by európsky rozmer volieb a zvýšil by informovanosť. Je dokonca žiaduce odlíšiť sa od národných volieb. Zosúladenie volebného veku pre hlasovacie práva je nevyhnutné. Jednoducho nie je potrebné vysvetliť, prečo občania Malty a Rakúska už môžu voliť 16 a všetci ostatní len o 18. To isté platí pre právo byť volený, v DE I môže byť zvolený o 18, v BE 21, v RO s 23 a Gréci musia mať 25. Tieto rozdiely nemožno odôvodniť. Preto: Rovnaký deň volieb a rovnaký volebný vek pre všetkých Európanov!","sl":"Ko je Evropska skupščina leta 1976 uvedla neposredne volitve, je prihodnjemu Parlamentu naročila, naj razvije enoten volilni postopek. 35 let pozneje Evropa še vedno izvoli po 27 različnih glasovalnih pravicah. Vendar enoten volilni postopek ni le nevečinski, ampak tudi nezaželen. Pri glasovanju gre tudi za legitimacijske ideje in tradicije. Če bi jih prekinili od zgoraj, bi se že tako nizka volilna udeležba še naprej zmanjševala. Zato je potrebna postopna uskladitev. Odprtost volilnih seznamov, seznamov kandidatov itd. močno vpliva na rezultat, vendar je tudi močno povezana z idejo legitimnosti in volilne tradicije. Zato ti vidiki zaenkrat ne bi smeli vplivati na te vidike. En sam dan volitev bi prekinil volilno tradicijo, vendar bi poudaril evropsko razsežnost volitev in povečal ozaveščenost. Celo zaželeno je, da se razlikuje od nacionalnih volitev. Uskladitev upokojitvene starosti za glasovalne pravice je bistvenega pomena. Preprosto ni mogoče pojasniti, zakaj lahko državljani Malte in Avstrije volijo že pri 16-ih, vsi ostali pa šele pri 18-ih. Enako velja za pasivno volilno pravico v DE I, ki je lahko izvoljena pri 18, v BE pri 21, v Romuniji s 23, Grki pa 25. Teh razlik ni mogoče upravičiti. Zato: Isti dan volitev in enaka starost za volilno pravico za vse Evropejce!","sv":"När de direkta valen infördes 1976 gav den europeiska församlingen det framtida parlamentet i uppdrag att utarbeta ett enhetligt valförfarande. 35 år senare väljer EU fortfarande efter 27 olika rösträtter. Ett enda enhetligt valförfarande är dock inte bara icke-majoritet utan också oönskat. Röstning handlar också om legitimationsidéer och traditioner. Om dessa skulle brytas upp ovanifrån skulle det redan låga valdeltagandet fortsätta att minska. Därför behövs en gradvis anpassning. Öppenheten i vallistorna, listan över kandidater osv. har ett starkt inflytande på resultatet, men de är också starkt kopplade till idén om legitimitet och valtraditionen. Därför bör dessa aspekter tills vidare förbli opåverkade. En enda valdag skulle bryta med valtraditionen, men skulle understryka valens europeiska dimension och öka medvetenheten. Det är till och med önskvärt att skilja sig från nationella val. En anpassning av rösträttsåldern för rösträtt är avgörande. Det är helt enkelt inte att förklara varför medborgarna i Malta och Österrike redan får rösta kl. 16 och alla andra bara vid 18 års ålder. Detsamma gäller rätten att ställa upp som kandidat, i DE I kan väljas kl. 18, i BE 21, i RO med 23 och greker måste vara 25. Dessa distinktioner kan inte motiveras. Därför gäller följande: Samma valdag och samma rösträttsålder för alla européer!"}},"title":{"de":"Ein angeglichenes Wahlrecht für die Europaparlamentswahlen","machine_translations":{"bg":"Хармонизирано право на глас за изборите за Европейски парламент","cs":"Harmonizované právo volit ve volbách do Evropského parlamentu","da":"En harmoniseret valgret ved valget til Europa-Parlamentet","el":"Εναρμονισμένο δικαίωμα ψήφου για τις εκλογές του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου","en":"A harmonised right to vote for the European Parliament elections","es":"Un derecho de voto armonizado para las elecciones al Parlamento Europeo","et":"Ühtlustatud õigus hääletada Euroopa Parlamendi valimistel","fi":"Yhdenmukainen äänioikeus Euroopan parlamentin vaaleissa","fr":"Un droit de vote harmonisé pour les élections du Parlement européen","ga":"Ceart comhchuibhithe vótála do thoghcháin Pharlaimint na hEorpa","hr":"Usklađeno pravo glasa za izbore za Europski parlament","hu":"Harmonizált szavazati jog az európai parlamenti választásokon","it":"Un diritto di voto armonizzato per le elezioni del Parlamento europeo","lt":"Suderinta teisė balsuoti Europos Parlamento rinkimuose","lv":"Saskaņotas tiesības balsot Eiropas Parlamenta vēlēšanās","mt":"Dritt armonizzat għall-vot għall-elezzjonijiet tal-Parlament Ewropew","nl":"Een geharmoniseerd stemrecht voor de verkiezingen voor het Europees Parlement","pl":"Zharmonizowane prawo do głosowania w wyborach do Parlamentu Europejskiego","pt":"Um direito de voto harmonizado nas eleições para o Parlamento Europeu","ro":"Un drept de vot armonizat pentru alegerile pentru Parlamentul European","sk":"Harmonizované právo voliť vo voľbách do Európskeho parlamentu","sl":"Usklajena volilna pravica na volitvah v Evropski parlament","sv":"En harmoniserad rösträtt vid valet till Europaparlamentet"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×