Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: a0e6286a4adebf125459f48365b61345f6872fbb24dc3697c137d3c6cb64df08

Source: {"body":{"en":"European democracy and religion, in principle, do not have to be incompatible. The Council of Europe in its resolution on \"Religion and Democracy\" affirms that democracy provides \"the best framework for freedom of conscience, the exercise of faith and the pluralism of religions, thus avoiding fundamentalist drifts\"; for its part, religion is a valuable complement to democratic society \"for its moral and ethical commitment, the values it supports, for its critical approach and for its cultural expression\" (1999, Recommendation No. 1,396).\n\nAt present, Article 17 of the Treaty on the Functioning of the European Union determines the Union's respect for the status of religions and organizations of conscience in each Member State and enables the Union to “maintain an open, transparent and regular dialogue with said churches and organizations ”(17.3). Since 2015 this dialogue has been developed through various meetings and seminars.\n\nHowever, new policies need to be adopted. The use of religion by political extremism requires a more proactive attitude from the European institutions in favor of coexistence, tolerance and cooperation. At the same time, more normative capacity before the States against discrimination towards religious communities and phobias for religious reasons towards other groups. The choice of religion or non-religion is a personal matter, but religion as a cultural fact is not a private matter, it is public and therefore requires public management.","machine_translations":{"bg":"По принцип европейската демокрация и религия не трябва да бъдат несъвместими. Съветът на Европа в своята резолюция относно „Религия и демокрация„потвърждава, че демокрацията предоставя „най-добрата рамка за свобода на съвестта, упражняване на вяра и плурализъм на религиите, като по този начин се избягват фундаменталистките течения“; от своя страна религията е ценно допълнение към демократичното общество „за неговия морален и етичен ангажимент, за ценностите, които то подкрепя, за критичния си подход и за културното му изразяване“ (1999 г., Препоръка № 1396). Понастоящем член 17 от Договора за функционирането на Европейския съюз определя зачитането от страна на Съюза на статута на религиите и организациите на съвестта във всяка държава членка и дава възможност на Съюза да „поддържа открит, прозрачен и редовен диалог с посочените църкви и организации“(17.3). От 2015 г. насам този диалог се развива чрез различни срещи и семинари. Необходимо е обаче да бъдат приети нови политики. Използването на религията от политическия екстремизъм изисква по-активно отношение от страна на европейските институции в полза на съвместното съществуване, толерантността и сътрудничеството. В същото време е налице по-голям нормативен капацитет пред държавите срещу дискриминацията спрямо религиозни общности и фобии по религиозни причини спрямо други групи. Изборът на религия или нерелигия е личен въпрос, но религията като културен факт не е личен въпрос, тя е обществена и следователно изисква публично управление.","cs":"Evropská demokracie a náboženství v zásadě nemusí být neslučitelné. Rada Evropy ve svém usnesení o „náboženství a demokracii“ potvrzuje, že demokracie poskytuje „nejlepší rámec pro svobodu svědomí, výkon víry a pluralitu náboženství, čímž se zabrání fundamentalistickým posunům“; náboženství je cenným doplňkem demokratické společnosti „pro její morální a etické odhodlání, hodnoty, které podporuje, pro její kritický přístup a pro její kulturní vyjádření“ (1999, doporučení č. 1,396). V současné době článek 17 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že Unie respektuje postavení náboženství a organizací svědomí v každém členském státě a umožňuje Unii „udržet otevřený, transparentní a pravidelný dialog s uvedenými církvemi a organizacemi“(17.3). Od roku 2015 byl tento dialog rozvíjen prostřednictvím různých setkání a seminářů. Je však třeba přijmout nové politiky. Používání náboženství politickým extremismem vyžaduje aktivnější postoj evropských institucí ve prospěch soužití, tolerance a spolupráce. Zároveň více normativní kapacity před státy proti diskriminaci vůči náboženským komunitám a fobiím z náboženských důvodů vůči jiným skupinám. Volba náboženství nebo nenáboženství je osobní záležitostí, ale náboženství jako kulturní skutečnost není soukromá věc, je veřejná, a proto vyžaduje veřejnou správu.","da":"Europæisk demokrati og religion behøver i princippet ikke at være uforeneligt. Europarådet bekræfter i sin resolution om \"Religion og demokrati\", at demokrati udgør \"de bedste rammer for samvittighedsfrihed, udøvelse af tro og religionspluralisme, således at fundamentalistiske drifter undgås\"; religion er på sin side et værdifuldt supplement til det demokratiske samfund \"for dets moralske og etiske engagement, de værdier, det støtter, for dets kritiske tilgang og for dets kulturelle udtryk\" (1999, henstilling nr. 1.396). I øjeblikket fastlægger artikel 17 i traktaten om Den Europæiske Unions funktionsmåde Unionens respekt for religioners og samvittighedsorganisationers status i hver medlemsstat og giver Unionen mulighed for \"at opretholde en åben, gennemsigtig og regelmæssig dialog med disse kirker og organisationer\"(17.3). Siden 2015 er denne dialog blevet udviklet gennem forskellige møder og seminarer. Der skal dog vedtages nye politikker. Politisk ekstremismes anvendelse af religion kræver en mere proaktiv holdning fra de europæiske institutioner til fordel for sameksistens, tolerance og samarbejde. Samtidig er der mere normativ kapacitet over for staterne mod forskelsbehandling af religiøse samfund og fobier af religiøse årsager over for andre grupper. Valget af religion eller ikke-religion er et personligt anliggende, men religion som en kulturel kendsgerning er ikke et privat anliggende, det er offentligt og kræver derfor offentlig forvaltning.","de":"Die europäische Demokratie und die Religion müssen grundsätzlich nicht inkompatibel sein. In seiner Entschließung zum Thema „Religion und Demokratie“ bekräftigt der Europarat, dass die Demokratie „den besten Rahmen für die Gewissensfreiheit, die Ausübung des Glaubens und den Pluralismus der Religionen bietet, wodurch fundamentalistische Tendenzen vermieden werden“. die Religion ist ihrerseits eine wertvolle Ergänzung zur demokratischen Gesellschaft „für ihr moralisches und ethisches Engagement, die Werte, die sie unterstützt, für ihren kritischen Ansatz und für ihren kulturellen Ausdruck“ (1999, Empfehlung Nr. 1.396). Derzeit legt Artikel 17 des Vertrags über die Arbeitsweise der Europäischen Union fest, dass die Union den Status von Religionen und Gewissensorganisationen in jedem Mitgliedstaat respektiert und es der Union ermöglicht, „einen offenen, transparenten und regelmäßigen Dialog mit diesen Kirchen und Organisationen zu unterhalten“(17.3). Seit 2015 wird dieser Dialog durch verschiedene Sitzungen und Seminare weiterentwickelt. Allerdings müssen neue Politiken verabschiedet werden. Der Einsatz der Religion durch den politischen Extremismus erfordert eine proaktivere Haltung der europäischen Institutionen zugunsten von Koexistenz, Toleranz und Zusammenarbeit. Gleichzeitig haben die Staaten mehr normative Kapazitäten gegen Diskriminierung gegenüber Religionsgemeinschaften und Phobien aus religiösen Gründen gegenüber anderen Gruppen. Die Wahl der Religion oder Nichtreligion ist eine persönliche Angelegenheit, aber Religion als kulturelle Tatsache ist keine private Angelegenheit, sie ist öffentlich und erfordert daher eine öffentliche Verwaltung.","el":"Η ευρωπαϊκή δημοκρατία και θρησκεία, κατ’ αρχήν, δεν χρειάζεται να είναι ασύμβατα. Το Συμβούλιο της Ευρώπης στο ψήφισμά του για τη «Θρησκεία και Δημοκρατία» επιβεβαιώνει ότι η δημοκρατία παρέχει «το καλύτερο πλαίσιο για την ελευθερία της συνείδησης, την άσκηση της πίστης και την πολυφωνία των θρησκειών, αποφεύγοντας έτσι τις φονταμενταλιστικές παρασύρσεις»· από την πλευρά της, η θρησκεία αποτελεί πολύτιμο συμπλήρωμα της δημοκρατικής κοινωνίας «για την ηθική και ηθική δέσμευσή της, τις αξίες που υποστηρίζει, την κριτική προσέγγισή της και την πολιτιστική της έκφραση» (1999, σύσταση αριθ. 1,396). Επί του παρόντος, το άρθρο 17 της Συνθήκης για τη λειτουργία της Ευρωπαϊκής Ένωσης καθορίζει τον σεβασμό της Ένωσης για το καθεστώς των θρησκειών και των οργανώσεων συνείδησης σε κάθε κράτος μέλος και επιτρέπει στην Ένωση να «διατηρεί ανοικτό, διαφανή και τακτικό διάλογο με τις εν λόγω εκκλησίες και οργανώσεις»(17.3). Από το 2015, ο διάλογος αυτός έχει αναπτυχθεί μέσω διαφόρων συναντήσεων και σεμιναρίων. Ωστόσο, πρέπει να εγκριθούν νέες πολιτικές. Η χρήση της θρησκείας από τον πολιτικό εξτρεμισμό απαιτεί μια πιο προορατική στάση των ευρωπαϊκών θεσμικών οργάνων υπέρ της συνύπαρξης, της ανοχής και της συνεργασίας. Ταυτόχρονα, μεγαλύτερη κανονιστική ικανότητα ενώπιον των κρατών κατά των διακρίσεων εις βάρος θρησκευτικών κοινοτήτων και φοβιών για θρησκευτικούς λόγους έναντι άλλων ομάδων. Η επιλογή της θρησκείας ή της μη θρησκείας είναι προσωπικό ζήτημα, αλλά η θρησκεία ως πολιτιστικό γεγονός δεν είναι ιδιωτική υπόθεση, είναι δημόσια και, ως εκ τούτου, απαιτεί δημόσια διαχείριση.","es":"La democracia y la religión europeas, en principio, no tienen por qué ser incompatibles. El Consejo de Europa, en su Resolución sobre «Religión y democracia», afirma que la democracia ofrece «el mejor marco para la libertad de conciencia, el ejercicio de la fe y el pluralismo de las religiones, evitando así las derivas fundamentalistas»; por su parte, la religión es un valioso complemento de la sociedad democrática «por su compromiso moral y ético, los valores que apoya, su enfoque crítico y su expresión cultural» (1999, Recomendación 1.396). En la actualidad, el artículo 17 del Tratado de Funcionamiento de la Unión Europea determina el respeto por la Unión del estatuto de las religiones y de las organizaciones de conciencia en cada Estado miembro y permite a la Unión «mantener un diálogo abierto, transparente y regular con dichas iglesias y organizaciones»(17.3). Desde 2015, este diálogo se ha desarrollado a través de diversas reuniones y seminarios. Sin embargo, es necesario adoptar nuevas políticas. El uso de la religión por el extremismo político requiere una actitud más proactiva de las instituciones europeas en favor de la coexistencia, la tolerancia y la cooperación. Al mismo tiempo, una mayor capacidad normativa ante los Estados contra la discriminación hacia las comunidades religiosas y las fobias por motivos religiosos hacia otros grupos. La elección de la religión o de la no religión es una cuestión personal, pero la religión como hecho cultural no es una cuestión privada, es pública y, por lo tanto, requiere una gestión pública.","et":"Euroopa demokraatia ja religioon ei pea põhimõtteliselt olema kokkusobimatud. Euroopa Nõukogu kinnitab oma resolutsioonis usu ja demokraatia kohta, et demokraatia on „parim raamistik südametunnistusevabadusele, usuvabadusele ja religioonide mitmekesisusele, vältides seeläbi fundamentalistlikke triivi“; religioon omalt poolt on väärtuslik täiendus demokraatlikule ühiskonnale „oma moraalse ja eetilise pühendumuse, väärtuste, mida ta toetab, kriitilise lähenemise ja kultuurilise väljenduse jaoks“ (1999, soovitus nr 1396). Praegu on Euroopa Liidu toimimise lepingu artiklis 17 sätestatud, kuidas liit austab usundite ja südametunnistuseorganisatsioonide staatust igas liikmesriigis, ning see võimaldab liidul pidada „avatud, läbipaistvat ja korrapärast dialoogi nimetatud kirikute ja organisatsioonidega“(17.3). Alates 2015. aastast on seda dialoogi arendatud erinevatel kohtumistel ja seminaridel. Siiski tuleb vastu võtta uued poliitikameetmed. Usu kasutamine poliitilise ekstremismi poolt nõuab Euroopa institutsioonide ennetavamat suhtumist kooseksisteerimise, sallivuse ja koostöö kasuks. Samal ajal on riikidel rohkem normatiivset suutlikkust usukogukondade ja foobiate diskrimineerimise vastu usulistel põhjustel teiste rühmade suhtes. Religiooni või mittereligiooni valik on isiklik küsimus, kuid religioon kui kultuuriline fakt ei ole eraasi, see on avalik ja nõuab seetõttu avalikku juhtimist.","fi":"Eurooppalaisen demokratian ja uskonnon ei periaatteessa tarvitse olla yhteensopimattomia. Euroopan neuvosto vahvistaa päätöslauselmassaan uskonnosta ja demokratiasta, että demokratia tarjoaa parhaat puitteet omantunnonvapaudelle, uskonkäytölle ja uskontojen moniarvoisuudelle, jolloin vältetään fundamentalistiset ajelut. uskonto puolestaan täydentää merkittävästi demokraattista yhteiskuntaa sen moraalisen ja eettisen sitoutumisen, sen tukemien arvojen, kriittisen lähestymistavan ja kulttuuri-ilmaisun vuoksi (vuoden 1999 suositus nro 1 396). Tällä hetkellä Euroopan unionin toiminnasta tehdyn sopimuksen 17 artiklassa määritellään, miten unioni kunnioittaa uskontojen ja mielipidejärjestöjen asemaa kussakin jäsenvaltiossa ja että unioni voi ”pitää yllä avointa, läpinäkyvää ja säännöllistä vuoropuhelua mainittujen kirkkojen ja järjestöjen kanssa”(17.3). Vuoropuhelua on kehitetty vuodesta 2015 lähtien eri kokouksissa ja seminaareissa. Uusia toimintalinjoja on kuitenkin hyväksyttävä. Se, että poliittiset ääriliikkeet käyttävät uskontoa, edellyttää EU:n toimielimiltä aktiivisempaa asennetta rinnakkaiselon, suvaitsevaisuuden ja yhteistyön puolesta. Samalla valtioissa on enemmän normatiivista kapasiteettia torjua uskonnollisiin yhteisöihin ja fobiaan kohdistuvaa syrjintää uskonnollisista syistä muihin ryhmiin nähden. Uskonnon tai uskonnottomuuden valinta on henkilökohtainen asia, mutta uskonto kulttuurisena tosiasiana ei ole yksityinen asia, se on julkinen ja edellyttää siksi julkista hallintoa.","fr":"La démocratie et la religion européennes, en principe, n’ont pas à être incompatibles. Dans sa résolution sur la religion et la démocratie, le Conseil de l’Europe affirme que la démocratie constitue «le meilleur cadre pour la liberté de conscience, l’exercice de la foi et le pluralisme des religions, évitant ainsi les dérives fondamentalistes»; pour sa part, la religion est un complément précieux de la société démocratique «pour son engagement moral et éthique, les valeurs qu’elle soutient, pour son approche critique et pour son expression culturelle» (1999, Recommandation no 1 396). À l’heure actuelle, l’article 17 du traité sur le fonctionnement de l’Union européenne détermine le respect par l’Union du statut des religions et des organisations de conscience dans chaque État membre et permet à l’Union de «maintenir un dialogue ouvert, transparent et régulier avec lesdites églises et organisations»(17.3). Depuis 2015, ce dialogue s’est développé à travers plusieurs réunions et séminaires. Toutefois, de nouvelles politiques doivent être adoptées. L’utilisation de la religion par l’extrémisme politique exige une attitude plus proactive de la part des institutions européennes en faveur de la coexistence, de la tolérance et de la coopération. Dans le même temps, une capacité normative accrue devant les États contre la discrimination à l’égard des communautés religieuses et les phobies pour des raisons religieuses à l’égard d’autres groupes. Le choix de la religion ou de la non-religion est une question personnelle, mais la religion en tant que fait culturel n’est pas une question privée, elle est publique et nécessite donc une gestion publique.","ga":"I bprionsabal, ní gá do dhaonlathas ná reiligiún na hEorpa a bheith neamh-chomhoiriúnach. Dearbhaíonn Comhairle na hEorpa ina rún maidir le “Reiligiún agus Daonlathas” go gcuirtear ar fáil leis an daonlathas “an creat is fearr don tsaoirse coinsiasa, d’fheidhmiú an chreidimh agus d’iolrachas reiligiún, agus ar an gcaoi sin ag seachaint srutha bunúsacha”; Maidir leis an reiligiún, is comhlánú luachmhar é ar an tsochaí dhaonlathach “a tiomantas morálta agus eiticiúil, na luachanna a thacaíonn sé, as a chur chuige criticiúil agus as a léiriú cultúrtha” (1999, Moladh Uimh. 1,396). Faoi láthair, cinntear le hAirteagal 17 den Chonradh ar Fheidhmiú an Aontais Eorpaigh urraim an Aontais do stádas reiligiúin agus eagraíochtaí coinsiasa i ngach Ballstát agus cuirtear ar chumas an Aontais “idirphlé oscailte, trédhearcach agus rialta a choinneáil ar bun leis na heaglaisí agus na heagraíochtaí sin”(17.3). Ó 2015 i leith, rinneadh an t-idirphlé sin a fhorbairt trí chruinnithe agus seimineáir éagsúla. Ní mór beartais nua a ghlacadh, áfach. Chun leas a bhaint as an reiligiún trí antoisceachas polaitiúil, tá gá le dearcadh níos réamhghníomhaí ó na hinstitiúidí Eorpacha i bhfabhar cómhaireachtála, caoinfhulaingthe agus comhair. Ag an am céanna, níos mó cumais normatacha os comhair na Stát i gcoinne an idirdhealaithe i leith pobal reiligiúnach agus phobias ar chúiseanna creidimh i leith grúpaí eile. Is ábhar pearsanta é an rogha reiligiúin nó neamh-reiligiúin, ach ní ábhar príobháideach é an reiligiún mar rud cultúrtha, tá sé poiblí agus, dá bhrí sin, éilíonn bainistíocht phoiblí.","hr":"Europska demokracija i religija u načelu ne moraju biti nespojive. Vijeće Europe u svojoj rezoluciji o religiji i demokraciji potvrđuje da demokracija pruža „najbolji okvir za slobodu savjesti, ostvarivanje vjere i pluralizam religija, čime se izbjegavaju fundamentalistička odstupanja”; religija je sa svoje strane vrijedna dopuna demokratskom društvu „zbog moralne i etičke predanosti, vrijednosti koje podupire, kritičkog pristupa i kulturnog izražavanja” (1999., Preporuka br. 1,396). Trenutačno se člankom 17. Ugovora o funkcioniranju Europske unije određuje da Unija poštuje status vjeroispovijesti i organizacija savjesti u svakoj državi članici te se Uniji omogućuje da „održava otvoren, transparentan i redovit dijalog s navedenim crkvama i organizacijama”(17.3.). Od 2015. taj se dijalog razvija na raznim sastancima i seminarima. Međutim, potrebno je donijeti nove politike. Korištenje vjeroispovijedi u političkom ekstremizmu zahtijeva proaktivniji stav europskih institucija u korist suživota, tolerancije i suradnje. Istodobno, više normativne sposobnosti pred državama protiv diskriminacije vjerskih zajednica i fobija iz vjerskih razloga prema drugim skupinama. Izbor vjere ili nereligije osobno je pitanje, ali vjera kao kulturna činjenica nije privatna stvar, javna je i stoga zahtijeva javno upravljanje.","hu":"Az európai demokráciának és vallásnak elvileg nem kell összeegyeztethetetlennek lennie. Az Európa Tanács vallásról és demokráciáról szóló állásfoglalásában megerősíti, hogy a demokrácia „a legjobb keretet biztosítja a lelkiismereti szabadságnak, a vallásgyakorlásnak és a vallások pluralizmusának, elkerülve ezzel a fundamentalista sodródásokat”; a vallás a maga részéről értékes kiegészítője a demokratikus társadalomnak „az erkölcsi és etikai elkötelezettségéért, az általa támogatott értékekért, kritikus megközelítéséért és kulturális kifejezésmódjáért” (1999, 1396 sz. ajánlás). Jelenleg az Európai Unió működéséről szóló szerződés 17. cikke meghatározza, hogy az Unió tiszteletben tartja-e a vallások és a lelkiismereti szervezetek jogállását az egyes tagállamokban, és lehetővé teszi az Unió számára, hogy „nyílt, átlátható és rendszeres párbeszédet tartson fenn az említett egyházakkal és szervezetekkel” (17.3.). 2015 óta ezt a párbeszédet különböző ülések és szemináriumok keretében dolgozták ki. Új politikákat kell azonban elfogadni. A vallás politikai szélsőségesség általi alkalmazásához az európai intézmények részéről proaktívabb hozzáállásra van szükség az együttélés, a tolerancia és az együttműködés érdekében. Ugyanakkor több normatív kapacitás áll az államok rendelkezésére a vallási közösségekkel szembeni megkülönböztetés és a vallási okokból más csoportokkal szembeni fóbiák ellen. A vallás vagy a vallásmentesség választása személyes ügy, de a vallás mint kulturális tény nem magánügy, hanem nyilvános, és ezért állami irányítást igényel.","it":"La democrazia e la religione europee, in linea di principio, non devono essere incompatibili. Il Consiglio d'Europa, nella sua risoluzione su \"Religione e democrazia\", afferma che la democrazia fornisce \"il miglior quadro per la libertà di coscienza, l'esercizio della fede e il pluralismo delle religioni, evitando così derive fondamentaliste\"; da parte sua, la religione è un valido complemento alla società democratica \"per il suo impegno morale ed etico, per i valori che sostiene, per il suo approccio critico e per la sua espressione culturale\" (1999, Raccomandazione n. 1.396). Attualmente, l'articolo 17 del trattato sul funzionamento dell'Unione europea stabilisce il rispetto da parte dell'Unione dello status delle religioni e delle organizzazioni di coscienza in ciascuno Stato membro e consente all'Unione di \"mantenere un dialogo aperto, trasparente e regolare con dette chiese e organizzazioni\"(17.3). Dal 2015 questo dialogo è stato sviluppato attraverso varie riunioni e seminari. Occorre tuttavia adottare nuove politiche. L'uso della religione da parte dell'estremismo politico richiede un atteggiamento più proattivo da parte delle istituzioni europee a favore della convivenza, della tolleranza e della cooperazione. Allo stesso tempo, una maggiore capacità normativa di fronte agli Stati contro la discriminazione nei confronti delle comunità religiose e delle fobie per motivi religiosi nei confronti di altri gruppi. La scelta della religione o della non religione è una questione personale, ma la religione come fatto culturale non è una questione privata, è pubblica e richiede quindi una gestione pubblica.","lt":"Europos demokratija ir religija iš esmės neturi būti nesuderinamos. Europos Taryba savo rezoliucijoje „Religija ir demokratija“ patvirtina, kad demokratija yra „geriausias sąžinės laisvės, tikėjimo vykdymo ir religijų pliuralizmo pagrindas, taip išvengiant fundamentalistinių dreifų“; religija savo ruožtu yra vertinga demokratinės visuomenės dalis „dėl moralinio ir etinio įsipareigojimo, vertybių, kurias ji remia, savo kritinio požiūrio ir kultūrinės raiškos“ (1999 m. Rekomendacija Nr. 1,396). Šiuo metu Sutarties dėl Europos Sąjungos veikimo 17 straipsnyje nustatoma, kaip Sąjunga gerbia religijų ir sąžinės organizacijų statusą kiekvienoje valstybėje narėje, o Sąjunga gali „išlaikyti atvirą, skaidrų ir nuolatinį dialogą su minėtomis bažnyčiomis ir organizacijomis“(17.3). Nuo 2015 m. šis dialogas plėtojamas rengiant įvairius susitikimus ir seminarus. Tačiau reikia priimti naujas politikos kryptis. Tam, kad religija būtų vartojama politiniam ekstremizmui, reikia aktyvesnio Europos institucijų požiūrio į sambūvį, toleranciją ir bendradarbiavimą. Tuo pat metu valstybės turi daugiau normatyvinių gebėjimų kovoti su religinių bendruomenių diskriminacija ir fobijomis dėl religinių priežasčių kitų grupių atžvilgiu. Religijos ar nereligijos pasirinkimas yra asmeninis reikalas, bet religija, kaip kultūrinis faktas, nėra privatus dalykas, ji yra vieša ir todėl reikalauja viešojo valdymo.","lv":"Eiropas demokrātijai un reliģijai principā nav jābūt nesavienojamām. Eiropas Padome rezolūcijā par reliģiju un demokrātiju apstiprina, ka demokrātija nodrošina “labāko pamatu apziņas brīvībai, ticības izmantošanai un reliģiju plurālismam, tādējādi izvairoties no fundamentālistu novirzēm”; savukārt reliģija ir vērtīgs papildinājums demokrātiskai sabiedrībai, “ņemot vērā tās morālo un ētisko apņemšanos, vērtības, ko tā atbalsta, tās kritisko pieeju un kultūras izpausmi” (1999. gads, Ieteikums Nr. 1,396). Pašlaik Līguma par Eiropas Savienības darbību 17. pants nosaka, kā Savienība ievēro reliģiju un pārliecības organizāciju statusu katrā dalībvalstī, un ļauj Savienībai “saglabāt atklātu, pārredzamu un regulāru dialogu ar minētajām baznīcām un organizācijām”(17.3). Kopš 2015. gada šis dialogs ir izvērsts dažādās sanāksmēs un semināros. Tomēr ir jāpieņem jaunas politikas jomas. Lai politiskais ekstrēmisms izmantotu reliģiju, ir vajadzīga aktīvāka Eiropas iestāžu attieksme par līdzāspastāvēšanu, iecietību un sadarbību. Tajā pašā laikā, vairāk normatīvu spēju pirms valstīm pret diskrimināciju pret reliģiskām kopienām un fobijas reliģisku iemeslu dēļ pret citām grupām. Reliģijas vai nereliģijas izvēle ir personisks jautājums, bet reliģija kā kultūras fakts nav privāta lieta, tā ir publiska un tāpēc ir nepieciešama valsts pārvaldība.","mt":"Id-demokrazija u r-reliġjon Ewropej, fil-prinċipju, m’għandhomx ikunu inkompatibbli. Il-Kunsill tal-Ewropa fir-riżoluzzjoni tiegħu dwar ir-“Reliġjon u d-Demokrazija” jafferma li d-demokrazija tipprovdi “l-aħjar qafas għal-libertà tal-kuxjenza, l-eżerċizzju tal-fidi u l-pluraliżmu tar-reliġjonijiet, u b’hekk jiġu evitati devjazzjonijiet fundamentalisti”; min-naħa tagħha, ir-reliġjon hija komplement prezzjuż għas-soċjetà demokratika “għall-impenn morali u etiku tagħha, il-valuri li tappoġġja, għall-approċċ kritiku tagħha u għall-espressjoni kulturali tagħha” (1999, Rakkomandazzjoni Nru 1,396). Fil-preżent, l-Artikolu 17 tat-Trattat dwar il-Funzjonament tal-Unjoni Ewropea jiddetermina r-rispett tal-Unjoni għall-istatus tar-reliġjonijiet u l-organizzazzjonijiet tal-kuxjenza f’kull Stat Membru u jippermetti lill-Unjoni li “żżomm djalogu miftuħ, trasparenti u regolari ma’ dawn il-knejjes u organizzazzjonijiet” (17.3). Sa mill-2015 dan id-djalogu ġie żviluppat permezz ta’ diversi laqgħat u seminars. Madankollu, jeħtieġ li jiġu adottati politiki ġodda. L-użu tar-reliġjon mill-estremiżmu politiku jeħtieġ attitudni aktar proattiva mill-istituzzjonijiet Ewropej favur il-koeżistenza, it-tolleranza u l-kooperazzjoni. Fl-istess ħin, aktar kapaċità normattiva quddiem l-Istati kontra d-diskriminazzjoni lejn komunitajiet reliġjużi u fobijajiet għal raġunijiet reliġjużi lejn gruppi oħra. L-għażla tar-reliġjon jew tan-nuqqas ta’ reliġjon hija kwistjoni personali, iżda r-reliġjon bħala fatt kulturali mhijiex kwistjoni privata, hija pubblika u għalhekk teħtieġ ġestjoni pubblika.","nl":"De Europese democratie en religie hoeven in beginsel niet onverenigbaar te zijn. De Raad van Europa in zijn resolutie over „Religie en democratie” bevestigt dat democratie „het beste kader biedt voor de vrijheid van geweten, de uitoefening van het geloof en het pluralisme van religies, om zo fundamentalistische driften te voorkomen”; religie is van haar kant een waardevolle aanvulling op de democratische samenleving „omwille van haar morele en ethische inzet, de waarden die zij ondersteunt, voor haar kritische benadering en voor haar culturele expressie” (aanbeveling nr. 1.396 van 1999). Momenteel bepaalt artikel 17 van het Verdrag betreffende de werking van de Europese Unie het respect van de Unie voor de status van godsdiensten en gewetensorganisaties in elke lidstaat en stelt zij de Unie in staat „een open, transparante en regelmatige dialoog met genoemde kerken en organisaties te onderhouden”(17.3). Sinds 2015 is deze dialoog tot stand gekomen via verschillende bijeenkomsten en seminars. Er moeten echter nieuwe beleidsmaatregelen worden vastgesteld. Het gebruik van religie door politiek extremisme vereist een meer proactieve houding van de Europese instellingen ten gunste van coëxistentie, tolerantie en samenwerking. Tegelijkertijd, meer normatieve capaciteit voor de staten tegen discriminatie van religieuze gemeenschappen en fobieën om religieuze redenen tegenover andere groepen. De keuze van religie of niet-religie is een persoonlijke zaak, maar religie als cultureel feit is geen privé aangelegenheid, het is openbaar en vereist daarom openbaar bestuur.","pl":"Co do zasady europejska demokracja i religia nie muszą być ze sobą niezgodne. Rada Europy w swojej rezolucji w sprawie religii i demokracji potwierdza, że demokracja zapewnia „najlepsze ramy wolności sumienia, praktykowania wiary i pluralizmu religii, unikając tym samym fundamentalistycznych dryfów”; ze swej strony religia jest cennym uzupełnieniem społeczeństwa demokratycznego „ze względu na jego moralne i etyczne zaangażowanie, wartości, które popiera, ze względu na jego krytyczne podejście i jego ekspresję kulturową” (1999, zalecenie nr 1,396). Obecnie art. 17 Traktatu o funkcjonowaniu Unii Europejskiej określa poszanowanie przez Unię statusu religii i organizacji sumienia w każdym państwie członkowskim i umożliwia Unii „utrzymanie otwartego, przejrzystego i regularnego dialogu z tymi kościołami i organizacjami”(17.3). Od 2015 r. dialog ten rozwija się w ramach różnych spotkań i seminariów. Należy jednak przyjąć nowe strategie polityczne. Wykorzystywanie religii przez ekstremizm polityczny wymaga bardziej aktywnego podejścia ze strony instytucji europejskich na rzecz współistnienia, tolerancji i współpracy. Jednocześnie większe możliwości normatywne wobec państw w zakresie dyskryminacji wspólnot religijnych i fobii ze względów religijnych wobec innych grup. Wybór religii lub braku religii jest sprawą osobistą, ale religia jako fakt kulturowy nie jest sprawą prywatną, jest publiczna, a zatem wymaga zarządzania publicznego.","pt":"A democracia e a religião europeias, em princípio, não têm de ser incompatíveis. O Conselho da Europa, na sua resolução sobre «A religião e a democracia», afirma que a democracia constitui «o melhor quadro para a liberdade de consciência, o exercício da fé e o pluralismo das religiões, evitando assim desvios fundamentalistas»; por seu lado, a religião é um complemento valioso da sociedade democrática «pelo seu compromisso moral e ético, pelos valores que apoia, pela sua abordagem crítica e pela sua expressão cultural» (Recomendação n.º 1.396, de 1999). Atualmente, o artigo 17.º do Tratado sobre o Funcionamento da União Europeia determina o respeito pela União do estatuto das religiões e das organizações de consciência em cada Estado-Membro e permite à União «manter um diálogo aberto, transparente e regular com as referidas igrejas e organizações»(17.3). Desde 2015, este diálogo tem sido desenvolvido através de várias reuniões e seminários. No entanto, é necessário adotar novas políticas. O uso da religião pelo extremismo político requer uma atitude mais proativa das instituições europeias em favor da coexistência, tolerância e cooperação. Ao mesmo tempo, maior capacidade normativa perante os Estados contra a discriminação contra comunidades religiosas e fobias por razões religiosas em relação a outros grupos. A escolha da religião ou da não-religião é uma questão pessoal, mas a religião como fato cultural não é uma questão retrête, é pública e, portanto, requer gestão pública.","ro":"Democrația și religia europeană, în principiu, nu trebuie să fie incompatibile. În rezoluția sa privind „Religia și democrația”, Consiliul Europei afirmă că democrația oferă „cel mai bun cadru pentru libertatea de conștiință, exercitarea credinței și pluralismul religiilor, evitându-se astfel abaterile fundamentaliste”; la rândul său, religia este o completare valoroasă a societății democratice „pentru angajamentul său moral și etic, valorile pe care le susține, pentru abordarea sa critică și pentru expresia sa culturală” (1999, Recomandarea nr. 1.396). În prezent, articolul 17 din Tratatul privind funcționarea Uniunii Europene stabilește respectarea de către Uniune a statutului religiilor și al organizațiilor de conștiință în fiecare stat membru și permite Uniunii „să mențină un dialog deschis, transparent și regulat cu bisericile și organizațiile menționate”(17.3). Începând din 2015, acest dialog a fost dezvoltat prin diferite reuniuni și seminarii. Cu toate acestea, trebuie adoptate noi politici. Utilizarea religiei prin extremismul politic necesită o atitudine mai proactivă din partea instituțiilor europene în favoarea coexistenței, toleranței și cooperării. În același timp, mai multă capacitate normativă în fața statelor împotriva discriminării față de comunitățile religioase și fobii din motive religioase față de alte grupuri. Alegerea religiei sau a non-religiei este o chestiune personală, dar religia ca fapt cultural nu este o chestiune privată, este publică și, prin urmare, necesită gestionare publică.","sk":"Európska demokracia a náboženstvo v zásade nemusia byť nezlučiteľné. Rada Európy vo svojom uznesení o náboženstve a demokracii potvrdzuje, že demokracia poskytuje „najlepší rámec pre slobodu svedomia, uplatňovanie viery a pluralitu náboženstiev, čím sa predchádza fundamentalistickým zmenám“; náboženstvo je cenným doplnkom demokratickej spoločnosti „pre jej morálne a etické odhodlanie, hodnoty, ktoré podporuje, pre svoj kritický prístup a pre jej kultúrny prejav“ (1999, odporúčanie č. 1,396). V súčasnosti sa v článku 17 Zmluvy o fungovaní Európskej únie určuje rešpektovanie postavenia náboženstiev a organizácií svedomia zo strany Únie v každom členskom štáte a umožňuje Únii „udržiavať otvorený, transparentný a pravidelný dialóg s uvedenými cirkvami a organizáciami“(17.3). Od roku 2015 sa tento dialóg rozvíja prostredníctvom rôznych stretnutí a seminárov. Je však potrebné prijať nové politiky. Využívanie náboženstva politickým extrémizmom si vyžaduje proaktívnejší postoj európskych inštitúcií v prospech koexistencie, tolerancie a spolupráce. Zároveň normatívnejšia schopnosť štátov bojovať proti diskriminácii náboženských spoločenstiev a fóbií z náboženských dôvodov voči iným skupinám. Voľba náboženstva alebo nenáboženstva je osobná záležitosť, ale náboženstvo ako kultúrny fakt nie je súkromnou záležitosťou, je verejné, a preto si vyžaduje verejnú správu.","sl":"Evropska demokracija in vera načeloma nista nujno nezdružljivi. Svet Evrope v svoji resoluciji o „veri in demokraciji“ potrjuje, da demokracija zagotavlja „najboljši okvir za svobodo vesti, izvajanje vere in pluralizem religij, s čimer se izogne fundamentalističnim premikom“; religija pa je dragoceno dopolnilo demokratični družbi „zaradi njene moralne in etične zavezanosti, vrednot, ki jih podpira, kritičnega pristopa in kulturnega izražanja“ (1999, priporočilo št. 1.396). Trenutno člen 17 Pogodbe o delovanju Evropske unije določa spoštovanje statusa ver in organizacij vesti s strani Unije v vsaki državi članici ter Uniji omogoča, da „vzdržuje odprt, pregleden in reden dialog z omenjenimi cerkvami in organizacijami“ (17.3). Od leta 2015 se ta dialog razvija na različnih srečanjih in seminarjih. Vendar je treba sprejeti nove politike. Uporaba vere s strani političnega ekstremizma zahteva bolj proaktiven odnos evropskih institucij v korist sožitja, strpnosti in sodelovanja. Hkrati pa več normativne zmogljivosti pred državami proti diskriminaciji verskih skupnosti in fobijam iz verskih razlogov do drugih skupin. Izbira vere ali nevere je osebna zadeva, vendar vera kot kulturno dejstvo ni zasebna zadeva, je javna in zato zahteva javno upravljanje.","sv":"Den europeiska demokratin och religionen behöver i princip inte vara oförenliga. Europarådet bekräftar i sin resolution om ”Religion och demokrati” att demokrati utgör ”den bästa ramen för samvetsfrihet, trosutövning och religionsmångfald, så att fundamentalistiska rörelser undviks”. religionen är å sin sida ett värdefullt komplement till det demokratiska samhället ”för sitt moraliska och etiska engagemang, de värden som den stöder, för sitt kritiska synsätt och för sitt kulturella uttryck” (1999, rekommendation nr 1.396). I artikel 17 i fördraget om Europeiska unionens funktionssätt fastställs för närvarande unionens respekt för statusen för religioner och samvetsorganisationer i varje medlemsstat och gör det möjligt för unionen att ”föra en öppen, transparent och regelbunden dialog med nämnda kyrkor och organisationer”(17.3). Sedan 2015 har denna dialog utvecklats genom olika möten och seminarier. Nya politiska åtgärder måste dock antas. Den politiska extremismens användning av religion kräver en mer proaktiv inställning från EU-institutionernas sida till förmån för samexistens, tolerans och samarbete. Samtidigt, mer normativ förmåga inför staterna mot diskriminering av religiösa samfund och fobier av religiösa skäl mot andra grupper. Valet av religion eller icke-religion är en personlig angelägenhet, men religion som kulturellt faktum är inte en privat angelägenhet, den är offentlig och kräver därför offentlig förvaltning."}},"title":{"en":"European democracy and Religion, attitude more proactive against use of religion by political extremism (International League of Religous Socialist)","machine_translations":{"bg":"Европейска демокрация и религия, по-активно отношение срещу използването на религията от политическия екстремизъм (Международната лига на религиозния социалист)","cs":"Evropská demokracie a náboženství, přístup aktivnější proti používání náboženství politickým extremismem (Mezinárodní liga náboženských socialistů)","da":"Europæisk demokrati og religion, holdning mere proaktiv mod politisk ekstremismes brug af religion (International League of Religous Socialist)","de":"Europäische Demokratie und Religion, Haltung proaktiver gegen den Einsatz der Religion durch den politischen Extremismus (International League of Religous Socialist)","el":"Ευρωπαϊκή δημοκρατία και θρησκεία, στάση πιο προορατική κατά της χρήσης της θρησκείας από τον πολιτικό εξτρεμισμό (Διεθνής Ένωση Θρησκευτικών Σοσιαλιστών)","es":"Democracia y religión europeas, actitud más proactiva contra el uso de la religión por el extremismo político (Liga Internacional de Socialista Religioso)","et":"Euroopa demokraatia ja religioon, aktiivsem suhtumine usu kasutamise vastu poliitilise äärmusluse poolt (Rahvusvaheline Religioossete Sotsialistide Liiga)","fi":"Eurooppalainen demokratia ja uskonto, suhtautuminen aktiivisemmin uskonnon käyttöön poliittisissa ääriliikkeissä (Kansainvälinen uskonnollisten sosialistien liitto)","fr":"Démocratie et religion européennes, attitude plus proactive contre l’usage de la religion par l’extrémisme politique (Ligue internationale des socialistes religieux)","ga":"Daonlathas agus Creideamh na hEorpa, dearcadh níos réamhghníomhaí i gcoinne úsáid an reiligiúin ag antoisceachas polaitiúil (Sraith Idirnáisiúnta na Sóisialach Reiligiúnach)","hr":"Europska demokracija i religija, proaktivniji stav protiv upotrebe religije političkim ekstremizmom (Međunarodna liga vjerskih socijalista)","hu":"Európai demokrácia és vallás, proaktívabb hozzáállás a vallás politikai szélsőségesség általi használata ellen (A Vallási Szocialisták Nemzetközi Ligája)","it":"Democrazia e religione europee, atteggiamento più proattivo contro l'uso della religione da parte dell'estremismo politico (Lega internazionale dei socialisti religiosi)","lt":"Europos demokratija ir religija, aktyvesnis požiūris prieš religijos naudojimą politiniam ekstremizmui (Tarptautinė religijos socialistų lyga)","lv":"Eiropas demokrātija un reliģija, aktīvāka attieksme pret reliģijas izmantošanu politiskajā ekstrēmismā (Starptautiskā Reliģisko sociālistu līga)","mt":"Demokrazija u Reliġjon Ewropea, attitudni aktar proattiva kontra l-użu tar-reliġjon mill-estremiżmu politiku (Lega Internazzjonali tas-Soċjalista Reliġjuża)","nl":"Europese democratie en religie, meer proactieve houding tegen het gebruik van religie door politiek extremisme (Internationale Liga van Religieuze Socialisten)","pl":"Europejska demokracja i religia, bardziej proaktywna postawa wobec wykorzystywania religii przez ekstremizm polityczny (Międzynarodowa Liga Socjalistów Religijnych)","pt":"Democracia e Religião Europeia, atitude mais proativa contra a utilização da religião pelo extremismo político (Liga Internacional dos Socialistas Religiosos)","ro":"Democrația și religia europeană, atitudine mai proactivă împotriva utilizării religiei de către extremismul politic (Liga Internațională a Socialiștilor Religioși)","sk":"Európska demokracia a náboženstvo, proaktívnejší postoj voči využívaniu náboženstva politickým extrémizmom (Medzinárodná liga náboženských socialistov)","sl":"Evropska demokracija in vera, bolj proaktivni odnos proti uporabi vere s strani političnega ekstremizma (Mednarodna zveza verskih socialistov)","sv":"Europeisk demokrati och religion, attityd mer proaktiv mot politisk extremisms användning av religion (International League of Religous Socialist)"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×