Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 645760dce4ee570ff4d4593e51fcdc93fc21ff17fab2000c664fa2b58526fb58

Source: {"body":{"en":"Islands suffer from geographical periphery, due to territorial discontinuity and distance from the mainland, which also results in minor competitiveness and development compared to mainland regions.\nExamples of islands’ constraints are scarce network infrastructures, high energy costs, limited domestic market, lack of economies of scale, higher investment and production costs, heavy dependence on air and sea transport, high transport costs, youth emigration, brain drain, and fragile ecosystems particularly exposed to climate change.\nThe minor attractiveness of islands is regularly stated by the Regional Competitiveness Index issued by the European Commission on a three-year basis.\nArt. 174 TFEU recognizes islands’ permanent handicaps, but is not fully applied though. The current EU legislation is unfit to tackle islands specific challenges. A comprehensive regulatory framework is necessary to tackle territorial challenges and make them duly taken into account, and to ensure islands’ demographic and economic survival, such as:\nA. An island-focused White Paper containing a wide set policy and legislative measures to tackle islands’ specific challenges;\nB. An insularity clause in decision-making process for early assessment of legislation impacts in islands;\nC. Tailor-made state aid schemes in thematic strategic areas where the challenges of peripheral islands are most evident (transport, digital connectivity, energy, natural resources).","machine_translations":{"bg":"Островите страдат от географска периферия поради прекъсване на територията и отдалеченост от континенталната част, което води и до незначителна конкурентоспособност и развитие в сравнение с континенталните региони. Примери за ограничения на островите са оскъдните мрежови инфраструктури, високите разходи за енергия, ограниченият вътрешен пазар, липсата на икономии от мащаба, по-високите разходи за инвестиции и производство, силната зависимост от въздушния и морския транспорт, високите транспортни разходи, емиграцията на младите хора, изтичането на мозъци и уязвимите екосистеми, които са особено изложени на изменението на климата. Малката привлекателност на островите се посочва редовно в индекса за регионална конкурентоспособност, публикуван от Европейската комисия на три години. Член 174 от ДФЕС признава постоянните затруднения на островите, но все пак не се прилага изцяло. Настоящото законодателство на ЕС не е подходящо за справяне със специфичните предизвикателства на островите. Необходима е всеобхватна регулаторна рамка за справяне с териториалните предизвикателства и тяхното надлежно отчитане, както и за гарантиране на демографското и икономическото оцеляване на островите, като например: А. Бяла книга, насочена към островите, съдържаща широк набор от политически и законодателни мерки за справяне със специфичните предизвикателства пред островите; Клауза за островен характер в процеса на вземане на решения за ранна оценка на въздействието на законодателството на островите; В. Естествени схеми за държавна помощ в тематични стратегически области, в които предизвикателствата пред периферните острови са най-очевидни (транспорт, цифрова свързаност, енергетика, природни ресурси).","cs":"Ostrovy trpí zeměpisným okrajem v důsledku územní diskontinuity a vzdálenosti od pevniny, což ve srovnání s pevninskou oblastí rovněž vede k menší konkurenceschopnosti a rozvoji. Příkladem omezení na ostrovech jsou omezené síťové infrastruktury, vysoké náklady na energii, omezený domácí trh, nedostatek úspor z rozsahu, vyšší investiční a výrobní náklady, vysoká závislost na letecké a námořní dopravě, vysoké náklady na dopravu, emigrace mladých lidí, odliv mozků a křehké ekosystémy, které jsou obzvláště vystaveny změně klimatu. Malou atraktivitu ostrovů pravidelně uvádí index regionální konkurenceschopnosti, který vydává Evropská komise na tříletém základě. Článek 174 SFEU uznává trvalé znevýhodnění ostrovů, ale není plně uplatňován. Stávající právní předpisy EU nejsou vhodné k řešení specifických problémů ostrovů. Komplexní regulační rámec je nezbytný k řešení územních problémů a k jejich řádnému zohlednění a k zajištění demografického a hospodářského přežití ostrovů, jako jsou: A. Bílá kniha zaměřená na ostrov, která obsahuje širokou škálu politických a legislativních opatření k řešení specifických problémů ostrovů; B. Ustanovení o izolovanosti v rozhodovacím procesu pro včasné posouzení dopadů právních předpisů na ostrovech; C. Režimy státní podpory vytvořené na míru v tematických strategických oblastech, kde jsou nejviditelnější problémy okrajových ostrovů (doprava, digitální konektivita, energetika, přírodní zdroje).","da":"Øer lider under den geografiske periferi på grund af territorial diskontinuitet og afstand fra fastlandet, hvilket også resulterer i mindre konkurrenceevne og udvikling sammenlignet med fastlandets regioner. Eksempler på øernes begrænsninger er knappe netinfrastrukturer, høje energiomkostninger, begrænset hjemmemarked, mangel på stordriftsfordele, højere investerings- og produktionsomkostninger, stor afhængighed af luft- og søtransport, høje transportomkostninger, unges udvandring, hjerneflugt og skrøbelige økosystemer, der er særligt udsatte for klimaændringer. Øernes ringe tiltrækningskraft fremgår regelmæssigt af Europa-Kommissionens indeks for regional konkurrenceevne på tre år. Artikel 174 i TEUF anerkender øers permanente handicap, men anvendes dog ikke fuldt ud. Den nuværende EU-lovgivning er uegnet til at tackle øernes specifikke udfordringer. Der er behov for en omfattende lovgivningsmæssig ramme for at tackle territoriale udfordringer og tage behørigt hensyn til dem og sikre øers demografiske og økonomiske overlevelse, f.eks.: A. En øfokuseret hvidbog, der indeholder en bred vifte af politiske og lovgivningsmæssige foranstaltninger til håndtering af øernes specifikke udfordringer B. En ø-klausul i beslutningsprocessen for tidlig vurdering af lovgivningens indvirkning på øer C. Skræddersyede statsstøtteordninger på tematiske strategiske områder, hvor de perifere øers udfordringer er tydeligst (transport, digital konnektivitet, energi, naturressourcer).","de":"Die Inseln leiden unter geographischer Peripherie aufgrund territorialer Diskontinuität und Entfernung vom Festland, was auch zu geringer Wettbewerbsfähigkeit und Entwicklung im Vergleich zu den Festlandregionen führt. Beispiele für die Zwänge der Inseln sind knappe Netzinfrastrukturen, hohe Energiekosten, begrenzte Inlandsmärkte, mangelnde Größenvorteile, höhere Investitions- und Produktionskosten, starke Abhängigkeit vom Luft- und Seeverkehr, hohe Transportkosten, Auswanderung junger Menschen, Abwanderung von Fachkräften und fragile Ökosysteme, die besonders dem Klimawandel ausgesetzt sind. Die geringe Attraktivität der Inseln wird regelmäßig durch den von der Europäischen Kommission auf drei Jahre herausgegebenen Index für regionale Wettbewerbsfähigkeit erklärt. Artikel 174 AEUV erkennt die ständigen Nachteile der Inseln an, wird jedoch nicht vollständig angewandt. Die derzeitigen EU-Rechtsvorschriften sind nicht geeignet, die spezifischen Herausforderungen der Insel zu bewältigen. Es ist ein umfassender Rechtsrahmen erforderlich, um territoriale Herausforderungen anzugehen und sie gebührend zu berücksichtigen und das demografische und wirtschaftliche Überleben der Inseln sicherzustellen, wie z. B.: A. Ein auf Inseln ausgerichtetes Weißbuch mit umfassenden politischen und legislativen Maßnahmen zur Bewältigung der spezifischen Herausforderungen der Inseln; B. Insularitätsklausel im Entscheidungsprozess für eine frühzeitige Bewertung der Auswirkungen von Rechtsvorschriften auf Inseln; C. maßgeschneiderte staatliche Beihilferegelungen in thematischen strategischen Bereichen, in denen die Herausforderungen der peripheren Inseln am deutlichsten sind (Verkehr, digitale Konnektivität, Energie, natürliche Ressourcen).","el":"Τα νησιά πλήττονται από γεωγραφική περιφέρεια, λόγω της εδαφικής ασυνέχειας και της απόστασης από την ηπειρωτική χώρα, γεγονός που έχει επίσης ως αποτέλεσμα μικρή ανταγωνιστικότητα και ανάπτυξη σε σύγκριση με τις ηπειρωτικές περιοχές. Παραδείγματα περιορισμών των νησιών είναι οι σπάνιες υποδομές δικτύου, το υψηλό ενεργειακό κόστος, η περιορισμένη εγχώρια αγορά, η έλλειψη οικονομιών κλίμακας, το υψηλότερο κόστος επενδύσεων και παραγωγής, η μεγάλη εξάρτηση από τις αεροπορικές και θαλάσσιες μεταφορές, το υψηλό κόστος μεταφορών, η μετανάστευση των νέων, η διαρροή εγκεφάλων και τα ευάλωτα οικοσυστήματα που είναι ιδιαίτερα εκτεθειμένα στην κλιματική αλλαγή. Η μικρή ελκυστικότητα των νησιών δηλώνεται τακτικά από τον δείκτη περιφερειακής ανταγωνιστικότητας που εκδίδει η Ευρωπαϊκή Επιτροπή σε τριετή βάση. Το άρθρο 174 της ΣΛΕΕ αναγνωρίζει τα μόνιμα μειονεκτήματα των νησιών, αλλά δεν εφαρμόζεται πλήρως. Η ισχύουσα νομοθεσία της ΕΕ είναι ακατάλληλη για την αντιμετώπιση των προκλήσεων που αφορούν ειδικά τα νησιά. Ένα ολοκληρωμένο κανονιστικό πλαίσιο είναι απαραίτητο για την αντιμετώπιση των εδαφικών προκλήσεων και για τη δέουσα συνεκτίμηση τους, καθώς και για τη διασφάλιση της δημογραφικής και οικονομικής επιβίωσης των νησιών, όπως: Α. Λευκή Βίβλος εστιασμένη στα νησιά που περιέχει ευρύ φάσμα πολιτικών και νομοθετικών μέτρων για την αντιμετώπιση των ειδικών προκλήσεων των νησιών· Β. Ρήτρα νησιωτικού χαρακτήρα στη διαδικασία λήψης αποφάσεων για την έγκαιρη αξιολόγηση των επιπτώσεων της νομοθεσίας στα νησιά· Γ. Τα καθεστώτα κρατικών ενισχύσεων που δημιουργούνται από το Tailor σε θεματικούς στρατηγικούς τομείς όπου οι προκλήσεις των περιφερειακών νησιών είναι πιο εμφανείς (μεταφορές, ψηφιακή συνδεσιμότητα, ενέργεια, φυσικοί πόροι).","es":"Las islas sufren de periferia geográfica, debido a la discontinuidad territorial y a la distancia del continente, lo que también da lugar a una menor competitividad y desarrollo en comparación con las regiones continentales. Ejemplos de limitaciones de las islas son la escasez de infraestructuras de red, los elevados costes de la energía, la limitación del mercado interno, la falta de economías de escala, el aumento de los costes de inversión y producción, la gran dependencia del transporte aéreo y marítimo, los elevados costes de transporte, la emigración de jóvenes, la fuga de cerebros y los ecosistemas frágiles especialmente expuestos al cambio climático. El menor atractivo de las islas se indica regularmente en el Índice de Competitividad Regional publicado por la Comisión Europea sobre una base de tres años. El artículo 174 del TFUE reconoce las desventajas permanentes de las islas, pero no se aplica plenamente. La legislación actual de la UE no es apta para hacer frente a los retos específicos de las islas. Es necesario un marco regulador global para hacer frente a los retos territoriales y hacerlos debidamente tenidos en cuenta, así como para garantizar la supervivencia demográfica y económica de las islas, tales como: A. Un Libro Blanco centrado en las islas que contiene una amplia serie de medidas políticas y legislativas para hacer frente a los retos específicos de las islas; B. Una cláusula de insularidad en el proceso de adopción de decisiones para la evaluación temprana de los efectos de la legislación en las islas; C. Programas de ayudas estatales a medida en ámbitos estratégicos temáticos en los que los retos de las islas periféricas son más evidentes (transporte, conectividad digital, energía, recursos naturales).","et":"Saared kannatavad geograafilise perifeeria all, mis on tingitud territoriaalsest järjepidevusest ja kaugusest mandrist, mille tulemuseks on ka väike konkurentsivõime ja areng võrreldes mandripiirkondadega. Saarte piirangud on näiteks piiratud võrgutaristud, suured energiakulud, piiratud siseturg, mastaabisäästu puudumine, suuremad investeerimis- ja tootmiskulud, suur sõltuvus õhu- ja meretranspordist, suured transpordikulud, noorte väljaränne, ajude äravool ning kliimamuutustest eriti ohustatud nõrgad ökosüsteemid. Saarte vähest atraktiivsust kinnitab regulaarselt Euroopa Komisjoni poolt iga kolme aasta tagant välja antud piirkondliku konkurentsivõime indeks. ELi toimimise lepingu artiklis 174 tunnistatakse saarte püsivaid ebasoodsaid tingimusi, kuid seda ei kohaldata täielikult. Praegused ELi õigusaktid ei ole saartele iseloomulike probleemide lahendamiseks sobivad. Vaja on terviklikku reguleerivat raamistikku, et lahendada territoriaalseid probleeme ja võtta neid nõuetekohaselt arvesse ning tagada saarte demograafiline ja majanduslik püsimajäämine, näiteks: A. Saartele suunatud valge raamat, mis sisaldab laiaulatuslikke poliitilisi ja seadusandlikke meetmeid saarte konkreetsete probleemide lahendamiseks; B. saarelisuse klausel otsuste tegemisel, et varakult hinnata õigusaktide mõju saartele; C. Tailori koostatud riigiabi kavad strateegilistes temaatilistes valdkondades, kus äärealade probleemid on kõige ilmsemad (transport, digitaalne ühenduvus, energia, loodusvarad).","fi":"Saaret kärsivät maantieteellisistä reuna-alueista, mikä johtuu alueellisesta epäyhtenäisyydestä ja etäisyydestä mantereesta, mikä johtaa myös vähäiseen kilpailukykyyn ja kehitykseen Manner-alueisiin verrattuna. Esimerkkeinä saarten rajoitteista ovat niukat verkkoinfrastruktuurit, korkeat energiakustannukset, rajalliset kotimarkkinat, mittakaavaetujen puute, korkeammat investointi- ja tuotantokustannukset, suuri riippuvuus lento- ja meriliikenteestä, korkeat kuljetuskustannukset, nuorten maastamuutto, aivovuoto ja ilmastonmuutokselle erityisen alttiit herkät ekosysteemit. Saarten vähäisestä houkuttelevuudesta kerrotaan säännöllisesti Euroopan komission kolmivuotisessa alueellisen kilpailukyvyn indeksissä. SEUT-sopimuksen 174 artiklassa tunnustetaan saarten pysyvät haitat, mutta sitä ei kuitenkaan sovelleta täysimääräisesti. Nykyinen EU:n lainsäädäntö ei sovellu saaria koskeviin erityishaasteisiin. Tarvitaan kattava sääntelykehys, jotta voidaan vastata alueellisiin haasteisiin ja ottaa ne asianmukaisesti huomioon sekä varmistaa saarten väestörakenteen ja talouden säilyminen, kuten A. Saariin keskittyvä valkoinen kirja, joka sisältää laajat poliittiset ja lainsäädännölliset toimenpiteet saarten erityishaasteisiin vastaamiseksi; B. saaristoasemaa koskeva lauseke päätöksentekoprosessissa lainsäädännön vaikutusten varhaista arviointia varten saarilla; C. räätälöidyt valtiontukiohjelmat strategisilla temaattisilla aloilla, joilla syrjäisten saarten haasteet ovat selvimpiä (liikenne, digitaaliset yhteydet, energia, luonnonvarat).","fr":"Les îles souffrent de la périphérie géographique, en raison de la discontinuité territoriale et de la distance par rapport au continent, ce qui se traduit également par une compétitivité et un développement mineurs par rapport aux régions continentales. Parmi les contraintes des îles figurent la rareté des infrastructures de réseau, les coûts élevés de l’énergie, la limitation du marché intérieur, l’absence d’économies d’échelle, l’augmentation des coûts d’investissement et de production, la forte dépendance à l’égard du transport aérien et maritime, les coûts de transport élevés, l’émigration des jeunes, la fuite des cerveaux et les écosystèmes fragiles particulièrement exposés au changement climatique. L’attractivité mineure des îles est régulièrement indiquée par l’indice de compétitivité régionale publié par la Commission européenne sur une base triennale. L’article 174 du TFUE reconnaît les handicaps permanents des îles, mais n’est pas pleinement appliqué. La législation actuelle de l’UE n’est pas en mesure de relever des défis spécifiques aux îles. Un cadre réglementaire global est nécessaire pour relever les défis territoriaux et les rendre dûment pris en compte, et pour assurer la survie démographique et économique des îles, tels que: A. Un livre blanc axé sur les îles contenant un vaste ensemble de mesures politiques et législatives visant à relever les défis spécifiques des îles; B. Une clause d ‘insularité dans le processus décisionnel pour l’ évaluation précoce des incidences de la législation dans les îles; C. Régimes d’aides d’État conçus sur mesure dans des domaines stratégiques thématiques où les défis des îles périphériques sont les plus évidents (transports, connectivité numérique, énergie, ressources naturelles).","ga":"Tá imeall geografach ar na hoileáin, mar gheall ar neamhleanúnachas críochach agus fad ón mórthír, rud a fhágann nach mbíonn mórán iomaíochais agus forbartha ann i gcomparáid le réigiúin mhórthír. Samplaí de shrianta na n-oileán is ea bonneagair líonra gann, costais arda fuinnimh, margadh intíre teoranta, easpa barainneachtaí scála, costais infheistíochta agus táirgthe níos airde, spleáchas trom ar aeriompar agus ar muiriompar, costais arda iompair, imirce i measc daoine óga, imirce daoine oilte, agus éiceachórais leochaileacha atá go háirithe neamhchosanta ar an athrú aeráide. Luaitear mionmhealltacht na n-oileán go rialta san Innéacs um Iomaíochas Réigiúnach arna eisiúint ag an gCoimisiún Eorpach ar bhonn trí bliana. Aithnítear in Airteagal 174 CFAE míbhuntáistí buana na n-oileán, ach níl sé á chur i bhfeidhm go hiomlán, áfach. Níl reachtaíocht reatha an AE oiriúnach chun dul i ngleic le dúshláin shonracha na n-oileán. Tá gá le creat rialála cuimsitheach chun dul i ngleic le dúshláin chríochacha agus chun iad a chur san áireamh go cuí, agus chun marthanas déimeagrafach agus eacnamaíoch na n-oileán a áirithiú, amhail: A. Páipéar Bán atá dírithe ar oileáin ina bhfuil bearta beartais agus reachtaíochta atá leagtha amach go forleathan chun dul i ngleic le dúshláin shonracha na n-oileán; B. Clásal oileánachta sa phróiseas cinnteoireachta chun measúnú luath a dhéanamh ar thionchair reachtaíochta ar oileáin; C. Scéimeanna státchabhrach atá déanta ag Tailor i réimsí straitéiseacha téamacha ina bhfuil na dúshláin is soiléire a bhaineann le hoileáin fhorimeallacha (iompar, nascacht dhigiteach, fuinneamh, acmhainní nádúrtha).","hr":"Otoci pate od zemljopisne periferije zbog teritorijalnog diskontinuiteta i udaljenosti od kopna, što također dovodi do manje konkurentnosti i razvoja u usporedbi s kontinentalnim regijama. Primjeri ograničenja na otocima su oskudna mrežna infrastruktura, visoki troškovi energije, ograničeno domaće tržište, nedostatak ekonomije razmjera, veći troškovi ulaganja i proizvodnje, velika ovisnost o zračnom i pomorskom prometu, visoki troškovi prijevoza, iseljavanje mladih, odljev mozgova i osjetljivi ekosustavi koji su posebno izloženi klimatskim promjenama. Manja privlačnost otoka redovito se navodi u indeksu regionalne konkurentnosti koji izdaje Europska komisija na trogodišnjoj osnovi. Člankom 174. UFEU-a priznaju se trajni nedostaci otoka, ali se ipak ne primjenjuje u potpunosti. Postojeće zakonodavstvo EU-a nije prikladno za suočavanje s posebnim izazovima na otocima. Potreban je sveobuhvatan regulatorni okvir za rješavanje teritorijalnih izazova i njihovo propisno uzimanje u obzir te kako bi se osigurao demografski i gospodarski opstanak otoka, kao što su: A. Bijelu knjigu usmjerenu na otok koja sadrži širok raspon politika i zakonodavnih mjera za rješavanje specifičnih izazova otoka; B. klauzula o izoliranosti u postupku donošenja odluka za ranu procjenu utjecaja zakonodavstva na otoke; C. Programi državnih potpora izrađeni u Tailoru u tematskim strateškim područjima u kojima su izazovi perifernih otoka najočitiji (promet, digitalna povezivost, energija, prirodni resursi).","hu":"A szigetek földrajzi peremterülettől szenvednek, mivel területileg nem állnak rendelkezésre, és a szárazföldtől való távolság miatt, ami a kontinentális régiókhoz képest is kisebb versenyképességet és fejlődést eredményez. A szigetek korlátai például a szűkös hálózati infrastruktúrák, a magas energiaköltségek, a korlátozott hazai piac, a méretgazdaságosság hiánya, a magasabb beruházási és termelési költségek, a légi és tengeri közlekedéstől való nagyfokú függőség, a magas szállítási költségek, a fiatalok kivándorlása, az agyelszívás és az éghajlatváltozásnak különösen kitett instabil ökoszisztémák. A szigetek csekély vonzerejét az Európai Bizottság által hároméves alapon kiadott regionális versenyképességi mutató rendszeresen megállapítja. Az EUMSZ 174. cikke elismeri a szigetek állandó hátrányait, de nem alkalmazzák teljes mértékben. A jelenlegi uniós jogszabályok alkalmatlanok a szigetek sajátos kihívásainak kezelésére. Átfogó szabályozási keretre van szükség a területi kihívások kezeléséhez és azok megfelelő figyelembevételéhez, valamint a szigetek demográfiai és gazdasági túlélésének biztosításához, mint például: A. A szigetekre összpontosító fehér könyv, amely széles körű szakpolitikai és jogalkotási intézkedéseket tartalmaz a szigetek sajátos kihívásainak kezelésére; B. Insularitási záradék a döntéshozatali folyamatban a jogszabályok szigetekre gyakorolt hatásainak korai értékelésére; C. Tailor-alapú állami támogatási programok olyan tematikus stratégiai területeken, ahol a legnyilvánvalóbbak a peremterületek kihívásai (közlekedés, digitális konnektivitás, energia, természeti erőforrások).","it":"Le isole soffrono di periferia geografica, a causa della discontinuità territoriale e della distanza dalla terraferma, che si traduce anche in una minore competitività e sviluppo rispetto alle regioni continentali. Esempi di vincoli imposti alle isole sono le scarse infrastrutture di rete, gli elevati costi energetici, la limitazione del mercato interno, la mancanza di economie di scala, l'aumento degli investimenti e dei costi di produzione, la forte dipendenza dal trasporto aereo e marittimo, gli elevati costi di trasporto, l'emigrazione giovanile, la fuga di cervelli e la fragilità degli ecosistemi particolarmente esposti ai cambiamenti climatici. L'attrattiva minore delle isole è regolarmente indicata dall'indice di competitività regionale pubblicato dalla Commissione europea su base triennale. L'articolo 174 del TFUE riconosce gli svantaggi permanenti delle isole, ma non è pienamente applicato. L'attuale legislazione dell'UE non è idonea ad affrontare sfide specifiche per le isole. È necessario un quadro normativo globale per affrontare le sfide territoriali e tenerne debitamente conto e per garantire la sopravvivenza demografica ed economica delle isole, quali: A. Un Libro bianco incentrato sulle isole contenente un'ampia gamma di misure politiche e legislative per affrontare le sfide specifiche delle isole; B. una clausola di insularità nel processo decisionale per la valutazione precoce degli impatti legislativi nelle isole; C. regimi di aiuti di Stato su misura in settori strategici tematici in cui le sfide delle isole periferiche sono più evidenti (trasporti, connettività digitale, energia, risorse naturali).","lt":"Salos kenčia nuo geografinių periferijų dėl teritorinio nusistovėjimo ir atstumo nuo žemyninės dalies, o tai taip pat lemia nedidelį konkurencingumą ir vystymąsi, palyginti su žemyninės dalies regionais. Salų suvaržymų pavyzdžiai: nepakankama tinklo infrastruktūra, didelės energijos sąnaudos, ribota vidaus rinka, masto ekonomijos stoka, didesnės investicijų ir gamybos sąnaudos, didelė priklausomybė nuo oro ir jūrų transporto, didelės transporto išlaidos, jaunimo emigracija, protų nutekėjimas ir pažeidžiamos ekosistemos, kurioms ypač būdinga klimato kaita. Nedidelis salų patrauklumas nuolat nurodomas Europos Komisijos trejų metų pagrindu skelbiamame regioninio konkurencingumo indekse. SESV 174 straipsnyje pripažįstami nuolatiniai salų trūkumai, tačiau jis nėra visapusiškai taikomas. Dabartiniai ES teisės aktai yra netinkami konkrečioms saloms kylantiems uždaviniams spręsti. Siekiant spręsti teritorines problemas ir į jas tinkamai atsižvelgti, taip pat užtikrinti salų demografinį ir ekonominį išlikimą, būtina išsami reguliavimo sistema, pavyzdžiui: A. į salas orientuota baltoji knyga, kurioje pateikiamos plataus masto politikos ir teisėkūros priemonės, skirtos konkrečioms salų problemoms spręsti; B. Izoliavimo sąlyga priimant sprendimus dėl ankstyvo teisės aktų poveikio salose vertinimo; C. Specializuotos valstybės pagalbos schemos teminėse strateginėse srityse, kuriose atokiausių salų uždaviniai yra akivaizdžiausi (transportas, skaitmeninis junglumas, energetika, gamtos ištekliai).","lv":"Salas cieš no ģeogrāfiskās perifērijas, ko izraisa teritoriālais pārtraukums un attālums no kontinentālās daļas, kā rezultātā salīdzinājumā ar kontinentālajiem reģioniem konkurētspēja un attīstība ir neliela. Salu ierobežojumu piemēri ir tīkla infrastruktūras nepietiekamība, augstas enerģijas izmaksas, ierobežots vietējais tirgus, apjomradītu ietaupījumu trūkums, lielākas ieguldījumu un ražošanas izmaksas, liela atkarība no gaisa un jūras transporta, augstas transporta izmaksas, jauniešu emigrācija, intelektuālā darbaspēka emigrācija un trauslas ekosistēmas, kas īpaši pakļautas klimata pārmaiņām. Salu nelielā pievilcība ir regulāri norādīta Eiropas Komisijas izdotajā reģionālās konkurētspējas indeksā trīs gadu garumā. LESD 174. pantā ir atzīti salu pastāvīgie nelabvēlīgie apstākļi, taču tas tomēr netiek pilnībā piemērots. Pašreizējie ES tiesību akti nav piemēroti, lai risinātu salu īpašās problēmas. Ir nepieciešams visaptverošs tiesiskais regulējums, lai risinātu teritoriālās problēmas un tos pienācīgi ņemtu vērā, kā arī lai nodrošinātu salu demogrāfisko un ekonomisko izdzīvošanu, piemēram: A. Uz salām orientēta Baltā grāmata, kas ietver plašu politikas un likumdošanas pasākumu kopumu, lai risinātu salu īpašās problēmas; B. izolētības klauzula lēmumu pieņemšanas procesā, lai savlaicīgi novērtētu tiesību aktu ietekmi uz salām; C. Pielāgotas valsts atbalsta shēmas tematiskās stratēģiskās jomās, kurās perifēro salu problēmas ir visredzamākās (transports, digitālā savienojamība, enerģētika, dabas resursi).","mt":"Il-gżejjer ibatu minn periferija ġeografika, minħabba d-diskontinwità territorjali u d-distanza mill-kontinent, li jirriżultaw ukoll f’kompetittività u żvilupp minuri meta mqabbla mar-reġjuni kontinentali. Eżempji ta’ restrizzjonijiet tal-gżejjer huma infrastrutturi skarsi tan-netwerk, spejjeż għolja tal-enerġija, suq domestiku limitat, nuqqas ta’ ekonomiji ta’ skala, spejjeż ogħla ta’ investiment u produzzjoni, dipendenza qawwija fuq it-trasport bl-ajru u bil-baħar, spejjeż għoljin tat-trasport, emigrazzjoni taż-żgħażagħ, eżodu ta’ mħuħ, u ekosistemi fraġli partikolarment esposti għat-tibdil fil-klima. L-attrazzjoni minuri tal-gżejjer hija ddikjarata regolarment mill-Indiċi tal-Kompetittività Reġjonali maħruġ mill-Kummissjoni Ewropea fuq bażi ta’ tliet snin. L-Artikolu 174 tat-TFUE jirrikonoxxi l-iżvantaġġi permanenti tal-gżejjer, iżda madankollu mhuwiex applikat bis-sħiħ. Il-leġiżlazzjoni attwali tal-UE mhijiex adatta biex tindirizza sfidi speċifiċi għall-gżejjer. Huwa meħtieġ qafas regolatorju komprensiv biex jiġu indirizzati l-isfidi territorjali u jitqiesu kif xieraq, u biex tiġi żgurata s-sopravivenza demografika u ekonomika tal-gżejjer, bħal: A. White Paper iffukata fuq il-gżejjer li fiha politika wiesgħa u miżuri leġiżlattivi biex jiġu indirizzati l-isfidi speċifiċi tal-gżejjer; B. Klawsola dwar l-insularità fil-proċess tat-teħid tad-deċiżjonijiet għal valutazzjoni bikrija tal-impatti tal-leġiżlazzjoni fil-gżejjer; C. Skemi ta’ għajnuna mill-Istat magħmula apposta f’oqsma strateġiċi tematiċi fejn l-isfidi tal-gżejjer periferiċi huma l-aktar evidenti (trasport, konnettività diġitali, enerġija, riżorsi naturali).","nl":"Eilanden hebben te kampen met geografische periferie als gevolg van territoriale discontinuïteit en afstand tot het vasteland, wat ook leidt tot minder concurrentievermogen en ontwikkeling in vergelijking met de regio’s op het vasteland. Voorbeelden van beperkingen van eilanden zijn schaarse netwerkinfrastructuur, hoge energiekosten, beperkte binnenlandse markt, gebrek aan schaalvoordelen, hogere investerings- en productiekosten, grote afhankelijkheid van lucht- en zeevervoer, hoge vervoerskosten, emigratie van jongeren, braindrain en kwetsbare ecosystemen die bijzonder kwetsbaar zijn voor klimaatverandering. De geringe aantrekkelijkheid van eilanden wordt regelmatig vermeld in de index van het regionaal concurrentievermogen die de Europese Commissie drie jaar uitgeeft. Artikel 174 VWEU erkent de permanente handicaps van eilanden, maar wordt niet volledig toegepast. De huidige EU-wetgeving is ongeschikt om specifieke uitdagingen voor eilanden aan te pakken. Er is een alomvattend regelgevingskader nodig om territoriale uitdagingen aan te pakken en er terdege rekening mee te houden, en om het demografische en economische voortbestaan van eilanden te waarborgen, zoals: A. Een op eilanden gericht witboek met een breed scala aan beleids- en wetgevingsmaatregelen om de specifieke uitdagingen van eilanden aan te pakken; B. Een insulariteitsclausule in het besluitvormingsproces voor een vroegtijdige beoordeling van de gevolgen van wetgeving op eilanden; C. Op maat gesneden staatssteunregelingen in thematische strategische gebieden waar de uitdagingen van perifere eilanden het duidelijkst zijn (vervoer, digitale connectiviteit, energie, natuurlijke hulpbronnen).","pl":"Wyspy borykają się z peryferiami geograficznymi ze względu na brak ciągłości terytorialnej i odległość od kontynentu, co prowadzi również do niewielkiej konkurencyjności i rozwoju w porównaniu z regionami kontynentalnymi. Przykładami ograniczeń wysp są: ograniczona infrastruktura sieciowa, wysokie koszty energii, ograniczony rynek krajowy, brak korzyści skali, wyższe koszty inwestycji i produkcji, duża zależność od transportu lotniczego i morskiego, wysokie koszty transportu, emigracja młodzieży, drenaż mózgów oraz wrażliwe ekosystemy szczególnie narażone na zmianę klimatu. Niewielka atrakcyjność wysp jest regularnie wskazywana przez Komisję Europejską przez trzyletni wskaźnik konkurencyjności regionalnej. Art. 174 TFUE uznaje trwałe utrudnienia dla wysp, ale nie jest w pełni stosowany. Obecne prawodawstwo UE nie jest w stanie sprostać specyficznym wyzwaniom związanym z wyspami. Kompleksowe ramy regulacyjne są niezbędne, aby stawić czoła wyzwaniom terytorialnym i należycie je uwzględnić, a także zapewnić przetrwanie demograficzne i gospodarcze wysp, takie jak: A. Białą księgę ukierunkowaną na wyspy, zawierającą szeroko zakrojoną politykę i środki legislacyjne mające na celu sprostanie specyficznym wyzwaniom stojącym przed wyspami; B. Klauzula wyspiarska w procesie podejmowania decyzji w celu wczesnej oceny skutków prawodawstwa na wyspach; C. Dostosowane do potrzeb programy pomocy państwa w tematycznych obszarach strategicznych, w których wyzwania stojące przed wyspami peryferyjnymi są najbardziej widoczne (transport, łączność cyfrowa, energia, zasoby naturalne).","pt":"As ilhas sofrem de arrabaldes geográficas, devido à descontinuidade territorial e à distância do continente, o que também resulta em competitividade e desenvolvimento menores em comparação com as regiões continentais. Exemplos de restrições insulares são as escassas infraestruturas de rede, os elevados custos da energia, a limitação do mercado interno, a falta de economias de escala, o aumento dos custos de investimento e de produção, a forte dependência do transporte aéreo e marítimo, os elevados custos de transporte, a emigração dos jovens, a fuga de cérebros e os ecossistemas frágeis particularmente expostos às alterações climáticas. A pequena atratividade das ilhas é regularmente declarada pelo Índice de Competitividade Regional publicado pela Comissão Europeia numa base de três anos. O artigo 174.º do TFUE reconhece as desvantagens permanentes das ilhas, mas não é plenamente aplicado. A atual legislação da UE não é adequada para fazer face aos desafios específicos das ilhas. É necessário um quadro regulamentar abrangente para enfrentar os desafios territoriais e torná-los devidamente tidos em conta, bem como para assegurar a sobrevivência demográfica e económica das ilhas, tais como: A. Um Livro Branco centrado nas ilhas que contém um vasto conjunto de medidas políticas e legislativas para fazer face aos desafios específicos das ilhas; B. Uma cláusula de insularidade no processo de tomada de decisão para a avaliação precoce dos impactos da legislação nas ilhas; C. Regimes de auxílios estatais por medida em áreas estratégicas temáticas em que os desafios das ilhas periféricas são mais evidentes (transportes, conectividade digital, energia, recursos naturais).","ro":"Insulele suferă de periferie geografică, din cauza discontinuității teritoriale și a distanței față de continent, ceea ce duce, de asemenea, la competitivitate și dezvoltare minore în comparație cu regiunile continentale. Exemple de constrângeri ale insulelor sunt infrastructurile de rețea limitate, costurile ridicate ale energiei, piața internă limitată, lipsa economiilor de scară, investițiile și costurile de producție mai ridicate, dependența puternică de transportul aerian și maritim, costurile ridicate de transport, emigrarea tinerilor, exodul creierelor și ecosistemele fragile expuse în mod deosebit la schimbările climatice. Atractivitatea minoră a insulelor este menționată în mod regulat de indicele competitivității regionale emis de Comisia Europeană pe o bază trienală. Articolul 174 din TFUE recunoaște handicapurile permanente ale insulelor, dar nu este aplicat pe deplin. Legislația actuală a UE nu este adecvată pentru abordarea provocărilor specifice insulelor. Este necesar un cadru de reglementare cuprinzător pentru a aborda provocările teritoriale și a le lua în considerare în mod corespunzător și pentru a asigura supraviețuirea demografică și economică a insulelor, cum ar fi: A. O carte albă axată pe insule, care conține o gamă largă de măsuri politice și legislative pentru a aborda provocările specifice cu care se confruntă insulele; B. O clauză de insularitate în procesul decizional pentru evaluarea timpurie a impactului legislației în insule; C. scheme de ajutoare de stat adaptate în domenii strategice tematice în care provocările insulelor periferice sunt cele mai evidente (transport, conectivitate digitală, energie, resurse naturale).","sk":"Ostrovy trpia zemepisnou perifériou v dôsledku územnej diskontinuity a vzdialenosti od pevniny, čo má za následok aj menšiu konkurencieschopnosť a rozvoj v porovnaní s kontinentálnymi regiónmi. Príkladmi obmedzení ostrovov sú obmedzené sieťové infraštruktúry, vysoké náklady na energiu, obmedzený domáci trh, nedostatočné úspory z rozsahu, vyššie investičné a výrobné náklady, veľká závislosť od leteckej a námornej dopravy, vysoké náklady na dopravu, emigrácia mladých ľudí, únik mozgov a krehké ekosystémy, ktoré sú obzvlášť vystavené zmene klímy. Menšiu príťažlivosť ostrovov pravidelne uvádza index regionálnej konkurencieschopnosti, ktorý vydáva Európska komisia na trojročnom základe. V článku 174 ZFEÚ sa uznávajú trvalé znevýhodnenia ostrovov, ale v plnej miere sa neuplatňuje. Súčasné právne predpisy EÚ nie sú vhodné na riešenie osobitných problémov ostrovov. Komplexný regulačný rámec je potrebný na riešenie územných výziev a ich náležité zohľadnenie a na zabezpečenie demografického a hospodárskeho prežitia ostrovov, ako sú: A. Biela kniha zameraná na ostrovy, ktorá obsahuje širokú škálu politických a legislatívnych opatrení na riešenie osobitných výziev ostrovov; B. Doložka o ostrovnom charaktere v rozhodovacom procese na včasné posúdenie vplyvu právnych predpisov na ostrovoch; C. Príslušné schémy štátnej pomoci v tematických strategických oblastiach, v ktorých sú najzreteľnejšie výzvy okrajových ostrovov (doprava, digitálna pripojiteľnosť, energetika, prírodné zdroje).","sl":"Otoki trpijo zaradi geografskega obrobja zaradi teritorialne prekinitve in oddaljenosti od celine, kar ima za posledico tudi manjšo konkurenčnost in razvoj v primerjavi s celinskimi regijami. Primeri omejitev otokov so redke omrežne infrastrukture, visoki stroški energije, omejen domači trg, pomanjkanje ekonomije obsega, višji stroški naložb in proizvodnje, velika odvisnost od zračnega in pomorskega prometa, visoki stroški prevoza, izseljevanje mladih, beg možganov in občutljivi ekosistemi, ki so še posebej izpostavljeni podnebnim spremembam. Majhna privlačnost otokov je redno navedena v indeksu regionalne konkurenčnosti, ki ga izdaja Evropska komisija za obdobje treh let. Člen 174 PDEU priznava stalne ovire otokov, vendar se ne uporablja v celoti. Sedanja zakonodaja EU ni primerna za reševanje posebnih izzivov otokov. Celovit regulativni okvir je potreben za reševanje teritorialnih izzivov in njihovo ustrezno upoštevanje ter za zagotovitev demografskega in gospodarskega preživetja otokov, kot so: A. Bela knjiga, osredotočena na otoke, ki vsebuje širok sklop političnih in zakonodajnih ukrepov za reševanje posebnih izzivov otokov; B. klavzulo o otoški legi v postopku odločanja za zgodnje ocenjevanje učinkov zakonodaje na otokih; C. sheme državne pomoči, ki jih izdeluje Tailor, na tematskih strateških področjih, kjer so izzivi obrobnih otokov najbolj očitni (promet, digitalna povezljivost, energija, naravni viri).","sv":"Öarna lider av geografiska periferi på grund av territoriell diskontinuitet och avstånd från fastlandet, vilket också leder till mindre konkurrenskraft och utveckling jämfört med fastlandsregionerna. Exempel på öars begränsningar är knappa nätinfrastrukturer, höga energikostnader, begränsad inhemsk marknad, brist på stordriftsfördelar, högre investerings- och produktionskostnader, kraftigt beroende av luft- och sjötransporter, höga transportkostnader, ungdomars utvandring, kompetensflykt och känsliga ekosystem som är särskilt utsatta för klimatförändringar. Öarnas ringa attraktionskraft anges regelbundet i det regionala konkurrenskraftsindex som Europeiska kommissionen utfärdar på tre årsbasis. I artikel 174 i EUF-fördraget erkänns öarnas permanenta nackdelar, men de tillämpas inte fullt ut. Den nuvarande EU-lagstiftningen är olämplig för att ta itu med öspecifika utmaningar. Ett omfattande regelverk är nödvändigt för att ta itu med territoriella utmaningar och ta vederbörlig hänsyn till dem, och för att säkerställa öarnas demografiska och ekonomiska överlevnad, t.ex. A. En öinriktad vitbok med en bred uppsättning politiska åtgärder och lagstiftningsåtgärder för att ta itu med öarnas specifika utmaningar. B. En öklausul i beslutsprocessen för tidig bedömning av lagstiftningens effekter på öar. C. Skräddarsydda statliga stödordningar inom tematiska strategiska områden där utmaningarna för perifera öar är tydligast (transport, digital konnektivitet, energi, naturresurser)."}},"title":{"en":"For an Islands-based EU policy","machine_translations":{"bg":"За политика на ЕС, основана на островите","cs":"Pro politiku EU založenou na ostrovech","da":"For en EU-politik baseret på øer","de":"Für eine auf Inseln basierende EU-Politik","el":"Για μια πολιτική της ΕΕ με βάση τα νησιά","es":"Por una política de la UE basada en las islas","et":"Saartel põhineva ELi poliitika jaoks","fi":"Saariin perustuva EU:n politiikka","fr":"Pour une politique de l’UE basée sur les îles","ga":"Le haghaidh beartas de chuid an Aontais atá bunaithe ar Oileáin","hr":"Za politiku EU-a utemeljenu na otocima","hu":"A szigeteken alapuló uniós politika","it":"Per una politica dell'UE basata sulle isole","lt":"Salose vykdoma ES politika","lv":"Uz salām balstītai ES politikai","mt":"Għal politika tal-UE bbażata fuq il-Gżejjer","nl":"Voor een op eilanden gebaseerd EU-beleid","pl":"Dla polityki UE opartej na wyspach","pt":"Para uma política da UE baseada nas ilhas","ro":"Pentru o politică a UE bazată pe insule","sk":"Za politiku EÚ založenú na ostrovoch","sl":"Za politiko EU, ki temelji na otokih","sv":"För en öbaserad EU-politik"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×