Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 9df8abbed80af54775907bb11c8c5a069afa0a2dd453383cbda0764f599aa1d1

Source: {"body":{"en":"As of now the high courts of at least 4 Member States: Poland, Germany, Denmark, the Czech Republic, have found the European Court of justice to have acted ultra vires.\n\nThe ECJ itself has breached the Treaty on European Union on several occasions by acting in a manner that directly contradicts the principle of conferral.\n\nDespite the Treaties clearly stating that \"Under the principle of conferral, the Union shall act only within the limits of the competences conferred upon it by the Member States in the Treaties to attain the objectives set out therein,\" (Article 5) the ECJ has felt free to act regarding matters that do not fall within any of the competences conferred upon the Union.\n\nFurther, the ECJ claims that European law enjoys primacy over national (even constitutional) law in all cases. This is another arrogant disregard for the founding principle of conferral.\n\nClearly national high courts are growing impatient with the hegemonizing ambitions of the ECJ - hence the rulings declaring the EU court out of bounds.\n \nThe ECJ is a court attached to an international treaty and is bound by the Vienna Convention on the Law of Treaties, in particular it must interpret the Treaty on European Union \"in good faith in accordance with the ordinary meaning to be given to the terms of the treaty in their context and in the light of its object and purpose.\" (Article 31)\n\nI propose submitting ECJ decisions to regular review by Member State high courts.","machine_translations":{"bg":"Към настоящия момент висшите съдилища на най-малко 4 държави членки: Полша, Германия, Дания, Чешката република са установили, че Съдът на Европейския съюз е действал ultra vires. Самият СЕО неколкократно е нарушавал Договора за Европейския съюз, като е действал по начин, който противоречи пряко на принципа на предоставената компетентност. Въпреки че в Договорите ясно се посочва, че „съгласно принципа на предоставената компетентност Съюзът действа само в границите на областите на компетентност, които държавите членки са му предоставили с Договорите, за да постигне целите, посочени в тях“, (член 5) Съдът на ЕС се е почувствал свободен да предприема действия по въпроси, които не попадат в нито една от областите на компетентност, предоставени на Съюза. Освен това Съдът на ЕС твърди, че европейското право се ползва с предимство пред националното (дори конституционното) право във всички случаи. Това е друго арогантно незачитане на основополагащия принцип на предоставената компетентност. Очевидно националните висши съдилища стават все по-нетърпеливи от хегемонизиращите амбиции на Съда на ЕС — оттук и решенията, с които съдът на ЕС се обявява извън границите. Съдът на Европейските общности е съд, прикрепен към международен договор, и е обвързан от Виенската конвенция за правото на договорите, и по-специално трябва да тълкува Договора за Европейския съюз „добросъвестно в съответствие с обичайното значение, което следва да се дава на термините на договора в техния контекст и в светлината на неговия предмет и цел.“ (член 31) предлагам решенията на Съда на ЕС да бъдат редовно преразглеждани от върховните съдилища на държавите членки.","cs":"Od nynějška nejvyšší soudy nejméně čtyř členských států: Polsko, Německo, Dánsko a Česká republika shledaly, že Evropský soudní dvůr jednal ultra vires. Sám ESD několikrát porušil Smlouvu o Evropské unii tím, že jednal způsobem, který je v přímém rozporu se zásadou svěření pravomocí. Přestože Smlouvy jasně stanoví, že „podle zásady svěření pravomocí jedná Unie pouze v mezích pravomocí svěřených jí ve Smlouvách členskými státy za účelem dosažení cílů v nich stanovených“ (článek 5) se ESD domnívá, že může jednat v záležitostech, které nespadají do žádné z pravomocí svěřených Unii. ESD dále tvrdí, že evropské právo má ve všech případech přednost před vnitrostátním (i ústavním) právem. To je další arogantní nerespektování základní zásady svěření pravomocí. Je zřejmé, že nejvyšší vnitrostátní soudy jsou stále netrpělivé s hegemonizujícími ambicemi Evropského soudního dvora, a proto rozsudky prohlašující soud EU mimo meze. ESD je soud připojený k mezinárodní smlouvě a je vázán Vídeňskou úmluvou o smluvním právu, zejména musí vykládat Smlouvu o Evropské unii „v dobré víře v souladu s obvyklým významem, který má být dán podmínkám smlouvy v jejich kontextu a s ohledem na její předmět a účel.“ (článek 31) navrhuji, aby rozhodnutí ESD byla pravidelně přezkoumávána nejvyššími soudy členských států.","da":"Fra nu af er højesteret i mindst fire medlemsstater: Polen, Tyskland, Danmark, Tjekkiet, har fundet, at EU-Domstolen har handlet ultra vires. EF-Domstolen har ved flere lejligheder overtrådt traktaten om Den Europæiske Union ved at handle på en måde, der er i direkte modstrid med princippet om kompetencetildeling. Selv om det klart fremgår af traktaterne, at \"Unionen i henhold til princippet om kompetencetildeling kun handler inden for rammerne af de beføjelser, som medlemsstaterne har tildelt den i traktaterne med henblik på at nå de mål, der er fastsat deri,\" (artikel 5) har EF-Domstolen følt sig fri til at handle i spørgsmål, der ikke falder ind under nogen af de beføjelser, der er tildelt Unionen. Endvidere hævder Domstolen, at EU-retten i alle tilfælde har forrang for national (selv forfatningsmæssig) ret. Dette er endnu en arrogant tilsidesættelse af det grundlæggende princip om kompetencetildeling. Det er klart, at de nationale høje domstole er ved at blive utålmodige over EU-Domstolens hegemoniserende ambitioner — og dermed de afgørelser, der fastslår, at EU-domstolen er ude af trit med EU-retten. EF-Domstolen er en domstol, der er knyttet til en international traktat og er bundet af Wienerkonventionen om traktatretten, og den skal navnlig fortolke traktaten om Den Europæiske Union \"i god tro i overensstemmelse med den almindelige betydning, der tillægges traktatens bestemmelser i deres sammenhæng og i lyset af dens formål og formål.\" (artikel 31) Jeg foreslår, at Domstolens afgørelser forelægges for en regelmæssig prøvelse ved høje domstole i medlemsstaterne.","de":"Ab jetzt sind die hohen Gerichte von mindestens vier Mitgliedstaaten: Polen, Deutschland, Dänemark, die Tschechische Republik haben festgestellt, dass der Europäische Gerichtshof ultra vires gehandelt hat. Der EuGH selbst hat mehrfach gegen den Vertrag über die Europäische Union verstoßen, indem er in einer Weise gehandelt hat, die dem Grundsatz der Einzelermächtigung unmittelbar widerspricht. Trotz der Verträge, in denen eindeutig festgelegt wird, dass „die Union nach dem Grundsatz der begrenzten Einzelermächtigung nur im Rahmen der ihr von den Mitgliedstaaten in den Verträgen übertragenen Zuständigkeiten handelt, um die darin festgelegten Ziele zu erreichen“, (Artikel 5) hat sich der EuGH frei gefaßt, in Angelegenheiten zu handeln, die keiner der der Union übertragenen Zuständigkeiten unterliegen. Der EuGH macht ferner geltend, dass das europäische Recht in allen Fällen Vorrang vor dem nationalen (auch verfassungsrechtlichen) Recht habe. Dies ist eine weitere arrogante Missachtung des Gründungsprinzips der Übertragung. Mit den hegemonisierenden Ambitionen des EuGH wächst eindeutig die nationalen Hochgerichte ungeduldig – also die Urteile, mit denen das EU-Gerichtshof aus Grenzen erklärt wird. Der EuGH ist ein Gericht, das einem völkerrechtlichen Vertrag beigeordnet ist und durch das Wiener Übereinkommen über das Recht der Verträge gebunden ist, insbesondere muss er den Vertrag über die Europäische Union „nach Treu und Glauben in Übereinstimmung mit der gewöhnlichen Bedeutung auslegen, die den Bestimmungen des Vertrags in ihrem Kontext und im Hinblick auf dessen Zweck und Zweck zu geben ist.“ (Artikel 31) Ich schlage vor, EuGH-Entscheidungen einer regelmäßigen Überprüfung durch hohe Gerichte der Mitgliedstaaten vorzulegen.","el":"Από τώρα και στο εξής, τα ανώτατα δικαστήρια τουλάχιστον 4 κρατών μελών: Η Πολωνία, η Γερμανία, η Δανία, η Τσεχική Δημοκρατία, έχουν διαπιστώσει ότι το Ευρωπαϊκό Δικαστήριο ενήργησε ultra vires. Το ΔΕΚ παραβίασε επανειλημμένα τη Συνθήκη για την Ευρωπαϊκή Ένωση ενεργώντας κατά τρόπο που έρχεται σε άμεση αντίθεση με την αρχή της δοτής αρμοδιότητας. Παρά το γεγονός ότι οι Συνθήκες ορίζουν σαφώς ότι «Σύμφωνα με την αρχή της δοτής αρμοδιότητας, η Ένωση ενεργεί μόνο εντός των ορίων των αρμοδιοτήτων που της απονέμονται από τα κράτη μέλη με τις Συνθήκες για την επίτευξη των στόχων που ορίζονται σε αυτές» (άρθρο 5) το ΔΕΚ έκρινε ελεύθερο να ενεργήσει σε θέματα που δεν εμπίπτουν σε καμία από τις αρμοδιότητες που ανατίθενται στην Ένωση. Επιπλέον, το ΔΕΕ ισχυρίζεται ότι το ευρωπαϊκό δίκαιο υπερισχύει του εθνικού (ακόμη και συνταγματικού) δικαίου σε όλες τις περιπτώσεις. Πρόκειται για μια άλλη αλαζονική περιφρόνηση της ιδρυτικής αρχής της δοτής αρμοδιότητας. Είναι σαφές ότι τα εθνικά ανώτατα δικαστήρια καθίστανται ανυπόμονα με τις ηγεμονικές φιλοδοξίες του ΔΕΚ — εξ ου και οι αποφάσεις που κηρύσσουν το δικαστήριο της ΕΕ εκτός ορίων. Το ΔΕΚ είναι δικαστήριο προσαρτημένο σε διεθνή συνθήκη και δεσμεύεται από τη Σύμβαση της Βιέννης για το δίκαιο των Συνθηκών, ιδίως οφείλει να ερμηνεύει τη Συνθήκη για την Ευρωπαϊκή Ένωση «με καλή τη πίστει σύμφωνα με τη συνήθη έννοια που πρέπει να αποδίδεται στους όρους της συνθήκης στο πλαίσιο και υπό το πρίσμα του αντικειμένου και του σκοπού της.» (άρθρο 31) Προτείνω την υποβολή των αποφάσεων του ΔΕΚ σε τακτική επανεξέταση από τα ανώτατα δικαστήρια των κρατών μελών.","es":"A partir de ahora, los tribunales superiores de al menos cuatro Estados miembros: Polonia, Alemania, Dinamarca y la República Checa han determinado que el Tribunal Europeo de Justicia ha actuado ultra vires. El propio TJUE ha infringido el Tratado de la Unión Europea en varias ocasiones al actuar de manera que contradiga directamente el principio de atribución. A pesar de que los Tratados establecen claramente que «de conformidad con el principio de atribución, la Unión solo actuará dentro de los límites de las competencias que le confieren los Estados miembros en los Tratados para alcanzar los objetivos establecidos en ellos», (artículo 5) el TJCE se ha sentido libre de actuar en asuntos que no entran dentro de ninguna de las competencias atribuidas a la Unión. Además, el TJUE afirma que el Derecho europeo goza de primacía sobre el Derecho nacional (incluso constitucional) en todos los casos. Este es otro arrogante desprecio por el principio fundacional de la atribución. Es evidente que los tribunales superiores nacionales están cada vez más impacientes ante las ambiciones hegemonizantes del TJUE, por lo que las sentencias que declaran al tribunal de la UE fuera de sus límites. El TJCE es un tribunal adscrito a un tratado internacional y está vinculado por la Convención de Viena sobre el Derecho de los Tratados, en particular, debe interpretar el Tratado de la Unión Europea «de buena fe, de conformidad con el sentido corriente que debe atribuirse a los términos del tratado en su contexto y a la luz de su objeto y fin». (artículo 31) propongo someter las decisiones del TJCE a un control periódico por los tribunales superiores de los Estados miembros.","et":"Praeguseks on vähemalt nelja liikmesriigi kõrgemad kohtud: Poola, Saksamaa, Taani, Tšehhi Vabariik, on leidnud, et Euroopa Kohus on tegutsenud ultra vires. Euroopa Kohus on korduvalt rikkunud Euroopa Liidu lepingut, tegutsedes viisil, mis on otseselt vastuolus pädevuse andmise põhimõttega. Kuigi aluslepingutes on selgelt sätestatud, et „volitamise põhimõtte kohaselt tegutseb liit aluslepingutes seatud eesmärkide saavutamiseks talle liikmesriikide poolt aluslepingutega antud pädevuse piires“(artikkel 5), on Euroopa Kohus saanud vabalt tegutseda küsimustes, mis ei kuulu ühegi liidule antud pädevuse alla. Lisaks väidab Euroopa Kohus, et Euroopa õigus on siseriikliku (isegi põhiseadusliku) õiguse suhtes ülimuslik kõikidel juhtudel. See on järjekordne ülbe eiramine pädevuse andmise aluspõhimõtte suhtes. On selge, et Euroopa Kohtu hegemoniseerivad püüdlused on liikmesriikide kõrgema astme kohtutes üha enam kannatamatud – seega ka otsused, millega tunnistatakse ELi kohus väljaspool piire. Euroopa Kohus on kohus, mis on seotud rahvusvahelise lepinguga ja on seotud rahvusvaheliste lepingute õiguse Viini konventsiooniga, eelkõige peab ta tõlgendama Euroopa Liidu lepingut „heas usus kooskõlas tavatähendusega, mis antakse lepingu mõistetele nende kontekstis ning pidades silmas lepingu eset ja eesmärki“ (artikkel 31).","fi":"Tähän mennessä vähintään neljän jäsenvaltion ylimmät tuomioistuimet: Puola, Saksa, Tanska ja Tšekki ovat todenneet, että Euroopan unionin tuomioistuin on toiminut ultra vires. Euroopan yhteisöjen tuomioistuin on itse rikkonut Euroopan unionista tehtyä sopimusta useaan otteeseen toimimalla tavalla, joka on suoraan ristiriidassa annetun toimivallan periaatteen kanssa. Vaikka perussopimuksissa todetaan selvästi, että ”annetun toimivallan periaatteen mukaisesti unioni toimii ainoastaan jäsenvaltioiden perussopimuksissa sille antaman toimivallan rajoissa” (5 artikla) Euroopan yhteisöjen tuomioistuin on katsonut olevansa vapaa toimimaan asioissa, jotka eivät kuulu mihinkään unionille annettuun toimivaltaan. Lisäksi unionin tuomioistuin katsoo, että EU:n lainsäädäntö on kaikissa tapauksissa ensisijaista kansalliseen (jopa perustuslailliseen) oikeuteen nähden. Tämä on toinen ylimielinen välinpitämättömyys annetun toimivallan perusperiaatetta kohtaan. On selvää, että kansalliset ylimmät tuomioistuimet ovat yhä kärsimättömiä Euroopan unionin tuomioistuimen hegemonisoivien tavoitteiden vuoksi, minkä vuoksi EU:n tuomioistuin julistetaan tuomioiksi rajojen yli. Euroopan yhteisöjen tuomioistuin on kansainvälisen sopimuksen liitteenä oleva tuomioistuin, ja sitä sitoo valtiosopimusoikeutta koskeva Wienin yleissopimus, ja erityisesti sen on tulkittava Euroopan unionista tehtyä sopimusta vilpittömässä mielessä sen tavanomaisen merkityksen mukaisesti, joka valtiosopimuksen käsitteille annetaan niiden yhteydessä, ja ottaen huomioon sen tarkoituksen ja tarkoituksen. (31 artikla) Ehdotan, että yhteisöjen tuomioistuimen päätökset saatetaan säännöllisesti jäsenvaltioiden korkeiden tuomioistuinten tutkittavaksi.","fr":"À l’heure actuelle, les juridictions supérieures d’au moins quatre États membres: La Pologne, l’Allemagne, le Danemark et la République tchèque ont jugé que la Cour de justice européenne avait agi ultra vires. La Cour de justice elle-même a violé à plusieurs reprises le traité sur l’Union européenne en agissant d’une manière qui contredit directement le principe d’attribution. Bien que les traités indiquent clairement que «en vertu du principe d’attribution, l’Union n’agit que dans les limites des compétences qui lui sont conférées par les États membres dans les traités pour atteindre les objectifs qui y sont énoncés» (article 5), la CJCE s’est sentie libre d’agir sur des questions qui ne relèvent d’aucune des compétences conférées à l’Union. En outre, la CJCE affirme que le droit européen jouit d’une primauté sur le droit national (même constitutionnel) dans tous les cas. Il s’agit d’un autre mépris arrogant du principe fondateur de l’attribution. Il est clair que les hautes juridictions nationales sont de plus en plus impatientes des ambitions hégémonisantes de la CJCE — d’où les arrêts déclarant la juridiction de l’Union hors de ses limites. La CJCE est une juridiction rattachée à un traité international et est liée par la convention de Vienne sur le droit des traités, en particulier elle doit interpréter le traité sur l’Union européenne «de bonne foi conformément au sens ordinaire à donner aux termes du traité dans leur contexte et à la lumière de son objet et de son but» (article 31). Je propose de soumettre les décisions de la CJUE à un contrôle régulier par les hautes juridictions des États membres.","ga":"Ó shin i leith, tá 4 Bhallstát ar a laghad ina n-ardchúirteanna: Chinn an Pholainn, an Ghearmáin, an Danmhairg, Poblacht na Seice, gur ghníomhaigh Cúirt Bhreithiúnais na hEorpa ultra vires. Tá an Conradh ar an Aontas Eorpach sáraithe go minic ag Cúirt Bhreithiúnais an Aontais Eorpaigh trí ghníomhú ar bhealach a thagann salach ar phrionsabal na tabhartha go díreach. D’ainneoin na gConarthaí ina luaitear go soiléir an méid seo a leanas: “Faoi phrionsabal na tabhartha, gníomhóidh an tAontas faoi theorainneacha na n-inniúlachtaí atá tugtha dó ag na Ballstáit sna Conarthaí d’fhonn na cuspóirí atá leagtha amach iontu a bhaint amach,” (Airteagal 5) meastar go bhfuil saoirse ag an gCúirt Bhreithiúnais gníomhú i ndáil le hábhair nach dtagann faoi aon cheann de na hinniúlachtaí atá tugtha don Aontas. Thairis sin, maíonn an Chúirt Bhreithiúnais go bhfuil príomhaíocht ag an dlí Eorpach ar an dlí náisiúnta (fiú ceann de na dlíthe bunreachtúla) i ngach cás. Is é seo an neamhaird sotalach eile do phrionsabal bunaidh na tabhartha. Is léir go bhfuil ardchúirteanna náisiúnta ag dul i méid agus uaillmhianta Chúirt Bhreithiúnais an Aontais Eorpaigh á léiriú acu – dá bhrí sin, na rialuithe a dhearbhaíonn cúirt an AE lasmuigh de theorainneacha. Is cúirt í Cúirt Bhreithiúnais na gComhphobal Eorpach a ghabhann le conradh idirnáisiúnta agus tá sí faoi cheangal ag Coinbhinsiún Vín maidir le Dlí na gConarthaí, go háirithe ní mór di an Conradh ar an Aontas Eorpach a léirmhíniú “de mheon macánta i gcomhréir leis an ngnáthbhrí atá le tabhairt do théarmaí an chonartha ina gcomhthéacs agus i bhfianaise a chuspóra agus a chuspóra.” (Airteagal 31) Molaim cinntí ón gCúirt Bhreithiúnais a chur faoi bhráid Ardchúirteanna na mBallstát chun athbhreithniú rialta a dhéanamh orthu.","hr":"Od sada su visoki sudovi u najmanje četiri države članice: Poljska, Njemačka, Danska, Češka Republika smatraju da je Europski sud djelovao ultra vires. Sam Sud Europske unije u nekoliko je navrata prekršio Ugovor o Europskoj uniji djelujući na način koji je izravno u suprotnosti s načelom dodjeljivanja ovlasti. Unatoč Ugovorima u kojima se jasno navodi da „U skladu s načelom dodjeljivanja, Unija djeluje samo u granicama nadležnosti koje su joj države članice dodijelile Ugovorima kako bi postigla ciljeve utvrđene u njima”, (članak 5.), Sud Europske unije imao je slobodu djelovati u vezi s pitanjima koja nisu obuhvaćena nijednom od nadležnosti dodijeljenih Uniji. Nadalje, Sud Europske unije tvrdi da europsko pravo ima prednost pred nacionalnim (čak i ustavnim) pravom u svim slučajevima. Ovo je još jedno arogantno zanemarivanje temeljnog načela dodjeljivanja. Nacionalni visoki sudovi očito su sve nestrpljivi zbog hegemonizirajućih ambicija Suda Europske unije – stoga presude kojima se sud EU-a proglašava izvan granica. Sud EU-a je sud koji je pridružen međunarodnom ugovoru i obvezuje ga Bečka konvencija o pravu međunarodnih ugovora, a posebno mora tumačiti Ugovor o Europskoj uniji „u dobroj vjeri u skladu s uobičajenim značenjem uvjeta ugovora u njihovu kontekstu i s obzirom na njegov predmet i svrhu.” (članak 31.) Predlažem da se odluke Suda Europske unije redovito preispituju visoki sudovi država članica.","hu":"Mostantól legalább 4 tagállam legfelsőbb bíróságai: Lengyelország, Németország, Dánia, a Cseh Köztársaság megállapította, hogy az Európai Bíróság ultra vires járt el. Maga az Európai Bíróság több alkalommal is megsértette az Európai Unióról szóló szerződést azáltal, hogy olyan módon járt el, amely közvetlenül ellentmond a hatáskör-átruházás elvének. Annak ellenére, hogy a Szerződések egyértelműen kimondják, hogy „a hatáskör-átruházás elve alapján az Unió csak a tagállamok által a Szerződésekben ráruházott hatáskörök határain belül jár el a Szerződésekben meghatározott célok elérése érdekében” (5. cikk) a Bíróság szabadon járhat el olyan ügyekben, amelyek nem tartoznak az Unióra ruházott hatáskörök egyikébe sem. Az Európai Bíróság továbbá azt állítja, hogy az európai jog minden esetben elsőbbséget élvez a nemzeti (még az alkotmányos) joggal szemben. Ez egy másik arrogáns figyelmen kívül hagyása a hatáskör-átruházás alapelvének. Nyilvánvaló, hogy a nemzeti felsőbíróságok egyre türelmetlenebbek az Európai Bíróság hegemonizáló törekvései miatt – ezért olyan ítéletek, amelyek az uniós bíróságot határtalannak nyilvánítják. Az Európai Bíróság egy nemzetközi szerződéshez csatolt bíróság, amelyre nézve kötelező a szerződések jogáról szóló bécsi egyezmény, különösen az Európai Unióról szóló szerződést „jóhiszeműen kell értelmeznie a szerződés rendelkezéseinek kontextusukban szokásos jelentésével összhangban, valamint tárgyának és céljának fényében.” (31. cikk) Javasolom, hogy az Európai Bíróság határozatait a tagállamok legfelsőbb bíróságai rendszeres felülvizsgálatnak vessék alá.","it":"A partire da oggi le alte corti di almeno 4 Stati membri: Polonia, Germania, Danimarca, Repubblica ceca hanno dichiarato che la Corte di giustizia europea ha agito ultra vires. La stessa Corte di giustizia europea ha violato più volte il trattato sull'Unione europea agendo in modo da contraddire direttamente il principio di attribuzione. Nonostante i trattati stabiliscano chiaramente che \"in virtù del principio di attribuzione, l'Unione agisce solo nei limiti delle competenze ad essa conferite dagli Stati membri nei trattati per conseguire gli obiettivi ivi enunciati\" (articolo 5) la Corte di giustizia si è sentita libera di agire in merito a materie che non rientrano in nessuna delle competenze conferite all'Unione. Inoltre, la CGUE sostiene che il diritto europeo gode di un primato sul diritto nazionale (anche costituzionale) in tutti i casi. Questo è un altro arrogante disprezzo per il principio fondante del conferimento. Chiaramente gli alti tribunali nazionali stanno diventando sempre più impazienti con le ambizioni egemonizzanti della Corte di giustizia europea — da qui le sentenze che dichiarano il tribunale dell'UE fuori dai confini. La Corte di giustizia europea è una Corte di giustizia collegata a un trattato internazionale ed è vincolata dalla Convenzione di Vienna sul diritto dei trattati, in particolare deve interpretare il trattato sull'Unione europea \"in buona fede secondo il significato comune da attribuire ai termini del trattato nel loro contesto e alla luce del suo oggetto e del suo scopo.\" (articolo 31) propongo di sottoporre le decisioni della Corte di giustizia al controllo periodico da parte degli organi giurisdizionali degli Stati membri.","lt":"Nuo šiol bent 4 valstybių narių aukštieji teismai: Lenkija, Vokietija, Danija, Čekija, nustatė, kad Europos Teisingumo Teismas veikė ultra vires. Pats ETT keletą kartų pažeidė Europos Sąjungos sutartį, veikdamas tiesiogiai prieštaraudamas suteikimo principui. Nepaisant Sutarčių, kuriose aiškiai nurodyta, kad „pagal suteikimo principą Sąjunga veikia tik neperžengdama kompetencijos ribų, kurias Sutartyse jai suteikė valstybės narės, kad pasiektų jose nustatytus tikslus“, (5 straipsnis), ETT jautėsi laisvas veikti klausimais, kurie nepriklauso jokiai Sąjungai suteiktai kompetencijai. Be to, ETT teigia, kad visais atvejais Europos teisė turi viršenybę nacionalinės (net konstitucinės) teisės atžvilgiu. Tai dar vienas arogantiškas pagrindinio suteikimo principo nepaisymas. Akivaizdu, kad nacionaliniai aukšti teismai auga nekantriai dėl ETT hegemonizuojančių ambicijų – taigi ir sprendimai, kuriais ES teismas paskelbiamas nevaržomas. ETT yra prie tarptautinės sutarties pridėtas teismas, kuris privalo laikytis Vienos konvencijos dėl tarptautinių sutarčių teisės, visų pirma jis turi aiškinti Europos Sąjungos sutartį „sąžiningai, laikydamasis įprastos reikšmės, kuri turi būti suteikta sutarties sąlygoms, atsižvelgiant į jos tikslą ir tikslą.“ (31 straipsnis) siūlau ETT sprendimus reguliariai peržiūrėti valstybių narių aukštiesiems teismams.","lv":"No šī brīža vismaz 4 dalībvalstu augstās tiesas: Polija, Vācija, Dānija, Čehijas Republika ir konstatējušas, ka Eiropas Kopienu Tiesa ir rīkojusies ultra vires. Pati EKT ir vairākkārt pārkāpusi Līgumu par Eiropas Savienību, rīkojoties veidā, kas ir tieši pretrunā kompetences piešķiršanas principam. Lai gan Līgumos ir skaidri noteikts, ka “Saskaņā ar kompetences piešķiršanas principu Savienība rīkojas tikai to kompetenču robežās, ko tai Līgumos piešķīrušas dalībvalstis, lai sasniegtu tajos noteiktos mērķus” (5. pants) EKT ir uzskatījusi, ka tā var brīvi rīkoties jautājumos, kas neietilpst Savienības kompetencē. Turklāt EKT apgalvo, ka visos gadījumos Eiropas tiesību akti ir pārāki par valstu (pat konstitucionālajām) tiesībām. Tā ir vēl viena augstprātīga kompetences piešķiršanas principa neievērošana. Skaidri redzams, ka valstu augstās tiesas arvien nepacietīgi izturas pret Eiropas Kopienu Tiesas hegemonizējošiem mērķiem — tādējādi nolēmumiem, ar kuriem ES tiesa tiek pasludināta par ārpus tās robežām. EKT ir starptautiskam līgumam piesaistīta tiesa, un tai ir saistoša Vīnes Konvencija par starptautisko līgumu tiesībām, jo īpaši tai Līgums par Eiropas Savienību ir jāinterpretē “labticīgi saskaņā ar parasto nozīmi, kas piešķirama līguma noteikumiem to kontekstā un ņemot vērā tā mērķi un mērķi.” (31. pants) Es ierosinu iesniegt EKT lēmumus, lai tos regulāri pārskatītu dalībvalstu augstās tiesas.","mt":"Minn issa ‘l quddiem il-qrati superjuri ta’ mill-inqas 4 Stati Membri: Il-Polonja, il-Ġermanja, id-Danimarka, ir-Repubblika Ċeka, sabu li l-Qorti Ewropea tal-Ġustizzja aġixxiet ultra vires. L-ECJ innifisha kisret it-Trattat dwar l-Unjoni Ewropea f’diversi okkażjonijiet billi aġixxiet b’mod li jikkontradixxi direttament il-prinċipju tal-konferiment. Minkejja t-Trattati li jiddikjaraw b’mod ċar li “Taħt il-prinċipju tal-konferiment, l-Unjoni għandha taġixxi biss fil-limiti tal-kompetenzi mogħtija lilha mill-Istati Membri fit-Trattati sabiex tikseb l-objettivi stabbiliti fihom,” (Artikolu 5) il-Qorti tal-Ġustizzja tal-Unjoni Ewropea ħassitha libera li taġixxi fir-rigward ta’ kwistjonijiet li ma jaqgħu taħt l-ebda waħda mill-kompetenzi mogħtija lill-Unjoni. Barra minn hekk, l-ECJ issostni li l-liġi Ewropea tgawdi minn supremazija fuq il-liġi nazzjonali (anke kostituzzjonali) fil-każijiet kollha. Dan huwa ksur ieħor arroganti għall-prinċipju fundatur tal-konferiment. Jidher biċ-ċar li l-qrati nazzjonali għolja qed jikbru bla paċenzja bl-ambizzjonijiet egemonizzanti tal-QĠE — għalhekk id-deċiżjonijiet li jiddikjaraw il-qorti tal-UE barra mill-limiti. L-ECJ hija qorti mehmuża ma’ trattat internazzjonali u hija marbuta bil-Konvenzjoni ta’ Vjenna dwar il-Liġi tat-Trattati, b’mod partikolari għandha tinterpreta t-Trattat dwar l-Unjoni Ewropea “b’rieda tajba skont it-tifsira ordinarja li għandha tingħata lit-termini tat-trattat fil-kuntest tagħhom u fid-dawl tal-għan u l-iskop tiegħu.” (Artikolu 31) nipproponi li d-deċiżjonijiet tal-Qorti Ewropea tal-Ġustizzja jiġu sottomessi għal reviżjoni regolari mill-qrati għolja tal-Istati Membri.","nl":"Vanaf nu zijn de hoge rechtbanken van ten minste vier lidstaten: Polen, Duitsland, Denemarken, Tsjechië, hebben het Europees Hof van Justitie als ultra vires beschouwd. Het Hof van Justitie zelf heeft het Verdrag betreffende de Europese Unie herhaaldelijk geschonden door te handelen op een wijze die rechtstreeks in strijd is met het beginsel van bevoegdheidstoedeling. Ondanks het feit dat de Verdragen duidelijk stellen dat „krachtens het beginsel van bevoegdheidstoedeling de Unie slechts handelt binnen de grenzen van de bevoegdheden die haar door de lidstaten in de Verdragen zijn toegekend om de daarin omschreven doelstellingen te verwezenlijken” (artikel 5) heeft het Hof zich vrij gevoeld om op te treden ten aanzien van aangelegenheden die niet onder een van de aan de Unie verleende bevoegdheden vallen. Voorts stelt het HvJ dat het Europees recht in alle gevallen voorrang geniet boven nationaal (zelfs grondwettelijk) recht. Dit is een andere arrogante veronachtzaming van het grondbeginsel van bevoegdheidstoedeling. Het is duidelijk dat nationale hoge rechtbanken steeds meer ongeduldig zijn met de hegemoniserende ambities van het HvJ — vandaar de uitspraken waarbij het EU-gerecht buiten spel wordt gesteld. Het HvJ is een gerecht dat is verbonden aan een internationaal verdrag en is gebonden door het Verdrag van Wenen inzake het verdragenrecht, met name het moet het Verdrag betreffende de Europese Unie „te goeder trouw uitleggen in overeenstemming met de gewone betekenis die moet worden gegeven aan de bewoordingen van het verdrag in hun context en in het licht van het voorwerp en het doel ervan.” (artikel 31) stel ik voor om beslissingen van het Hof van Justitie aan een regelmatige toetsing door hoge rechterlijke instanties van de lidstaten voor te leggen.","pl":"Od chwili obecnej sądy apelacyjne co najmniej czterech państw członkowskich: Polska, Niemcy, Dania i Republika Czeska uznały, że Europejski Trybunał Sprawiedliwości działał ultra vires. Sam ETS wielokrotnie naruszał Traktat o Unii Europejskiej, działając w sposób bezpośrednio sprzeczny z zasadą przyznania. Mimo że Traktaty wyraźnie stwierdzają, że „zgodnie z zasadą przyznania Unia działa wyłącznie w granicach kompetencji przyznanych jej przez państwa członkowskie w Traktatach do osiągnięcia celów w nich określonych” (art. 5) ETS czuł się wolny do podejmowania działań w sprawach, które nie wchodzą w zakres kompetencji przyznanych Unii. Ponadto ETS twierdzi, że prawo europejskie ma pierwszeństwo przed prawem krajowym (nawet konstytucyjnym) we wszystkich przypadkach. Jest to kolejny arogancki lekceważenie podstawowej zasady przyznania. Wyraźnie krajowe sądy wysokie są coraz bardziej niecierpliwe z powodu hegemonizujących ambicji Trybunału Sprawiedliwości – stąd orzeczenia uznające sąd UE za przekroczenie granic. Trybunał Sprawiedliwości jest sądem powiązanym z traktatem międzynarodowym i jest związany Konwencją wiedeńską o prawie traktatów, w szczególności musi dokonywać wykładni Traktatu o Unii Europejskiej „w dobrej wierze, zgodnie ze zwykłym znaczeniem, jakie należy nadać pojęciom traktatu w ich kontekście oraz w świetle jego przedmiotu i celu” (art. 31). Proponuję poddanie orzeczeń ETS regularnej kontroli sądów państw członkowskich.","pt":"A partir de agora, os tribunais superiores de, pelo menos, quatro Estados-Membros: A Polónia, a Alemanha, a Dinamarca e a República Checa consideraram que o Tribunal de Justiça Europeu agiu ultra vires. O próprio TJE violou por diversas vezes o Tratado da União Europeia ao agir de uma forma que contradiz diretamente o princípio da atribuição. Apesar dos Tratados afirmarem claramente que «de acordo com o princípio da atribuição, a União agirá apenas dentro dos limites das competências que lhe são conferidas pelos Estados-Membros nos Tratados para alcançar os objetivos neles estabelecidos» (artigo 5.º), o TJE sentiu-se livre de agir em matérias que não sejam abrangidas por nenhuma das competências atribuídas à União. Além disso, o TJE alega que o direito europeu goza de primazia sobre o direito nacional (mesmo constitucional) em todos os casos. Este é outro desrespeito arrogante pelo princípio fundador da atribuição. É evidente que os tribunais superiores nacionais estão cada vez mais impacientes com as ambições hegemonizantes do TJE — daí as decisões que declaram o tribunal da UE fora dos limites. O TJE é um tribunal associado a um tratado internacional e está vinculado pela Convenção de Viena sobre o Direito dos Tratados, em especial deve interpretar o Tratado da União Europeia «de boa-fé, de acordo com o significado comum a atribuir aos termos do Tratado no seu contexto e à luz do seu objeto e finalidade.» (artigo 31.º) proponho que as decisões do TJE sejam objeto de revisão periódica pelos tribunais superiores dos Estados-Membros.","ro":"În prezent, instanțele superioare din cel puțin patru state membre: Polonia, Germania, Danemarca, Republica Cehă au constatat că Curtea Europeană de Justiție a acționat ultra vires. CEJ însăși a încălcat Tratatul privind Uniunea Europeană în mai multe rânduri, acționând într-un mod care contravine în mod direct principiului atribuirii. În pofida tratatelor care prevăd în mod clar că „în temeiul principiului atribuirii, Uniunea acționează numai în limitele competențelor care i-au fost conferite de statele membre prin tratate pentru a atinge obiectivele stabilite în acestea” (articolul 5), Curtea de Justiție s-a simțit liberă să acționeze cu privire la aspecte care nu se încadrează în niciuna dintre competențele conferite Uniunii. În plus, CEJ susține că dreptul european se bucură de prioritate față de dreptul național (chiar constituțional) în toate cazurile. Aceasta este o altă ignorare arogantă a principiului fondator al atribuirii. În mod evident, instanțele superioare naționale sunt din ce în ce mai nerăbdătoare față de ambițiile hegemonizante ale CEJ – prin urmare, hotărârile de declarare a instanței UE în afara limitelor. CEJ este o instanță atașată unui tratat internațional și are obligații în temeiul Convenției de la Viena privind dreptul tratatelor, în special trebuie să interpreteze Tratatul privind Uniunea Europeană „cu bună-credință, în conformitate cu sensul obișnuit care trebuie dat termenilor tratatului în contextul și în lumina obiectului și scopului acestuia.” (articolul 31) propun supunerea deciziilor CEJ unui control periodic de către instanțele superioare ale statelor membre.","sk":"Odteraz najvyššie súdy najmenej štyroch členských štátov: Poľsko, Nemecko, Dánsko, Česká republika zistili, že Európsky súdny dvor konal ultra vires. Samotný ESD pri viacerých príležitostiach porušil Zmluvu o Európskej únii tým, že konal spôsobom, ktorý je v priamom rozpore so zásadou prenesenia právomocí. Napriek tomu, že v zmluvách sa jasne uvádza, že „podľa zásady prenesenia právomocí koná Únia len v medziach právomocí, ktoré na ňu preniesli členské štáty v zmluvách na dosiahnutie cieľov, ktoré sú v nich stanovené“, (článok 5) ESD pociťuje voľnosť konať vo veciach, ktoré nepatria do žiadnej z právomocí prenesených na Úniu. ESD ďalej tvrdí, že európske právo má vo všetkých prípadoch prednosť pred vnútroštátnym (aj ústavným) právom. Toto je ďalšia arogantná nerešpektovanie zakladajúcej zásady prenesenia právomocí. Vnútroštátne vysoké súdy sú zjavne netrpezlivé s hegemonizačnými ambíciami Európskeho súdneho dvora, a teda rozhodnutiami vyhlasujúcimi súd EÚ za hranice. ESD je súd pripojený k medzinárodnej zmluve a je viazaný Viedenským dohovorom o zmluvnom práve, najmä musí vykladať Zmluvu o Európskej únii „v dobrej viere v súlade s bežným významom, ktorý sa dáva podmienkam zmluvy v ich kontexte a vzhľadom na jej predmet a účel.“ (článok 31) navrhujem, aby sa rozhodnutia ESD pravidelne preskúmavali vysokými súdmi členských štátov.","sl":"Od zdaj so visoka sodišča vsaj štirih držav članic: Poljska, Nemčija, Danska in Češka republika so ugotovile, da je Evropsko sodišče delovalo ultra vires. Samo Sodišče je večkrat kršilo Pogodbo o Evropski uniji s tem, da je ravnalo na način, ki je neposredno v nasprotju z načelom prenosa pristojnosti. Čeprav je v Pogodbah jasno navedeno, da „v skladu z načelom prenosa pristojnosti Unija deluje le v mejah pristojnosti, ki so ji jih države članice dodelile s Pogodbama za doseganje ciljev, določenih v Pogodbah,“ (člen 5) je Sodišče Evropskih skupnosti prosto odločalo o zadevah, ki ne spadajo v nobeno od pristojnosti, dodeljenih Uniji. Poleg tega Sodišče Evropskih skupnosti trdi, da ima evropsko pravo prednost pred nacionalnim (tudi ustavnim) pravom v vseh primerih. To je še ena arogantna kršitev temeljnega načela prenosa pristojnosti. Očitno je, da nacionalna visoka sodišča postajajo vse bolj nestrpna zaradi strašnih ambicij Sodišča Evropske unije, zato sodbe, s katerimi je sodišče EU razglašeno za nezmožno. Sodišče Evropskih skupnosti je sodišče, ki je priloženo mednarodni pogodbi in ga zavezuje Dunajska konvencija o pogodbenem pravu, zlasti pa mora Pogodbo o Evropski uniji razlagati „v dobri veri v skladu z običajnim pomenom, ki ga je treba dati določbam pogodbe v njihovem kontekstu ter glede na njen predmet in namen.“ (člen 31) Predlagam, da se odločitve Sodišča predložijo v reden nadzor visokih sodišč držav članic.","sv":"Från och med nu de höga domstolarna i minst fyra medlemsstater: Polen, Tyskland, Danmark och Tjeckien har funnit att EG-domstolen har agerat ultra vires. EG-domstolen har själv vid flera tillfällen brutit mot fördraget om Europeiska unionen genom att agera på ett sätt som direkt strider mot principen om tilldelade befogenheter. Trots att det i fördragen tydligt anges att ”enligt principen om tilldelade befogenheter ska unionen endast handla inom ramen för de befogenheter som den tilldelats av medlemsstaterna i fördragen för att uppnå de mål som fastställs i fördragen.” (artikel 5) har domstolen känt sig fri att agera i frågor som inte omfattas av någon av unionens befogenheter. Vidare hävdar EU-domstolen att EU-rätten har företräde framför nationell (även konstitutionell) rätt i samtliga fall. Detta är ytterligare ett arrogant åsidosättande av den grundläggande principen om tilldelade befogenheter. Det är uppenbart att de nationella höga domstolarna blir alltmer otåliga med EU-domstolens hegemoniserande ambitioner – därav domarna som förklarar EU-domstolen utom gränserna. EG-domstolen är en domstol som är knuten till ett internationellt fördrag och är bunden av Wienkonventionen om traktaträtten. Den måste särskilt tolka fördraget om Europeiska unionen ”i god tro i enlighet med den gängse innebörd som ska ges traktatens villkor i deras sammanhang och mot bakgrund av dess syfte och syfte”. (artikel 31) Jag föreslår att EG-domstolens avgöranden regelbundet ska prövas av medlemsstaternas högre domstolar."}},"title":{"en":"Reigning in the rampant activism of the European Court of Justice","machine_translations":{"bg":"Царуване в разкошната дейност на Съда на Европейския съюз","cs":"Panování v prudkém aktivismu Evropského soudního dvora","da":"Regerende i Den Europæiske Unions Domstols tiltagende aktivisme","de":"Regierend in dem weit verbreiteten Aktivismus des Europäischen Gerichtshofs","el":"Βασιλεύοντας στον ανεξέλεγκτο ακτιβισμό του Ευρωπαϊκού Δικαστηρίου","es":"Reinando en el activismo desenfrenado del Tribunal de Justicia de la Unión Europea","et":"Valitsemine Euroopa Kohtu lokkavas aktivismis","fi":"Euroopan yhteisöjen tuomioistuimen vilkas aktivismi","fr":"Régner dans l’activisme omniprésent de la Cour de justice de l’Union européenne","ga":"Gníomhaíochas rampach Chúirt Bhreithiúnais an Aontais Eorpaigh a chur i gcrích arís","hr":"Vladanje neprestanim aktivizmom Suda Europske unije","hu":"Az Európai Bíróság felháborító aktivizmusa","it":"Regnare nell'attivismo dilagante della Corte di giustizia europea","lt":"Viešpatavimas siaučiančiame Europos Teisingumo Teismo veikloje","lv":"Valdīšanas Eiropas Kopienu Tiesas niknajā aktīvismā","mt":"Is-saltan fl-attiviżmu rampanti tal-Qorti Ewropea tal-Ġustizzja","nl":"Regeren in het ongebreidelde activisme van het Europees Hof van Justitie","pl":"Panowanie w szesnastkowym aktywizmie Europejskiego Trybunału Sprawiedliwości","pt":"Reinar no ativismo desenfreado do Tribunal de Justiça Europeu","ro":"Domnind în activismul agresiv al Curții Europene de Justiție","sk":"Vládnuce v bezohľadnom aktivizme Európskeho súdneho dvora","sl":"Vladajoči aktivizem Sodišča Evropskih skupnosti","sv":"Regerande i EG-domstolens upprörande aktivism"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×