Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 7676777823e7a7020e709969958efb47f751e29505473acb369af417f1721149

Source: {"body":{"en":"In the 2019 EU elections, approximately 400,000 persons with disabilities in 14 Member States were deprived of their right to vote. Many more persons with disabilities could not exercise this very basic political right because of the lack of accessibility of the elections, restrictions in choosing assistance to vote, and lack of specific measures to guarantee the possibility to vote independently and in secret. In eight Member States, people who cannot get to a polling station (because of accessibility barriers, reduced mobility, or living in a residential institution), do not have any other possibility to vote by themselves – not even by postal voting.\n\nMaking the EU’s elections system more inclusive for the 100 million persons with disabilities who live in the EU is not an idea but a necessity. The EU elections must be in line with the UN Convention on the Rights of Persons with Disabilities, the which the EU and every European Member State is a party.\n\nTherefore, the EU must adopt a new Electoral Law which ensures that all persons with disabilities, regardless of their legal capacity status, have the right to vote and stand as candidates to the European Parliament. Besides, Member States must comply with the obligation of making elections accessible guaranteeing the possibility of voting independently and in secret, and the possibility of freely choosing assistance to vote when necessary.","machine_translations":{"bg":"На изборите за Европейски парламент през 2019 г. приблизително 400 000 души с увреждания в 14 държави членки бяха лишени от правото си да гласуват. Много повече хора с увреждания не можаха да упражнят това основно политическо право поради липсата на достъпност на изборите, ограниченията при избора на помощ за гласуване и липсата на конкретни мерки за гарантиране на възможността да гласуват независимо и тайно. В осем държави членки хората, които не могат да стигнат до избирателна секция (поради пречки пред достъпността, намалена подвижност или живеещи в институция за настаняване), нямат друга възможност да гласуват сами — дори чрез гласуване по пощата. Да се направи избирателната система на ЕС по-приобщаваща за 100-те милиона души с увреждания, които живеят в ЕС, не е идея, а необходимост. Изборите за Европейски парламент трябва да бъдат в съответствие с Конвенцията на ООН за правата на хората с увреждания, по която ЕС и всяка европейска държава членка са страна. Ето защо ЕС трябва да приеме нов избирателен закон, който да гарантира, че всички хора с увреждания, независимо от тяхната правоспособност, имат право да избират и да бъдат избирани в Европейския парламент. Освен това държавите членки трябва да спазват задължението да направят изборите достъпни, като гарантират възможността за гласуване независимо и тайно, както и възможността за свободен избор на помощ за гласуване, когато е необходимо.","cs":"Ve volbách do EU v roce 2019 bylo přibližně 400 000 osob se zdravotním postižením ve 14 členských státech zbaveno volebního práva. Mnohem více osob se zdravotním postižením nemohlo uplatnit toto velmi základní politické právo z důvodu nedostatečné dostupnosti voleb, omezení výběru pomoci při hlasování a neexistence konkrétních opatření, která by zaručila možnost volit nezávisle a tajně. V osmi členských státech nemají lidé, kteří se nemohou dostat do volební místnosti (z důvodu překážek přístupnosti, omezené mobility nebo žijí v rezidenční instituci), jinou možnost hlasovat samy – a to ani poštou. Větší začlenění volebního systému EU pro 100 milionů osob se zdravotním postižením, které žijí v EU, není myšlenkou, ale nutností. Volby do EU musí být v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením, jejíž stranou je EU a každý evropský členský stát. EU proto musí přijmout nový volební zákon, který zajistí, aby všechny osoby se zdravotním postižením, bez ohledu na jejich právní způsobilost, měly právo volit a být voleny do Evropského parlamentu. Kromě toho musí členské státy splnit povinnost zpřístupnit volby, které zaručí možnost samostatného a tajného hlasování a možnost svobodné volby pomoci při hlasování v případě potřeby.","da":"Ved valget til Europa-Parlamentet i 2019 blev ca. 400 000 personer med handicap i 14 medlemsstater frataget deres stemmeret. Mange flere personer med handicap kunne ikke udøve denne meget grundlæggende politiske ret på grund af manglende adgang til valget, begrænsninger i valget af stemmebistand og mangel på specifikke foranstaltninger til at sikre muligheden for at stemme uafhængigt og i hemmelighed. I otte medlemsstater har personer, der ikke kan komme til et valgsted (på grund af adgangsbarrierer, nedsat mobilitet eller bor i en boliginstitution), ikke nogen anden mulighed for at stemme af sig selv — ikke engang ved postafstemning. At gøre EU's valgsystem mere inklusivt for de 100 millioner personer med handicap, der bor i EU, er ikke en idé, men en nødvendighed. EU-valget skal være i overensstemmelse med FN's konvention om rettigheder for personer med handicap, som EU og alle europæiske medlemsstater er part i. EU skal derfor vedtage en ny valglov, der sikrer, at alle personer med handicap, uanset deres rets- og handleevne, har ret til at stemme og stille op som kandidater til Europa-Parlamentet. Desuden skal medlemsstaterne overholde forpligtelsen til at gøre valg tilgængelige og sikre, at der er mulighed for at stemme uafhængigt og hemmeligt, og at der er mulighed for frit at vælge hjælp til at stemme, når det er nødvendigt.","de":"Bei den EU-Wahlen 2019 wurden etwa 400.000 Menschen mit Behinderungen in 14 Mitgliedstaaten ihres Wahlrechts entzogen. Viele weitere Menschen mit Behinderungen konnten dieses grundlegende politische Recht nicht ausüben, da die Wahlen nicht zugänglich sind, Einschränkungen bei der Wahl der Wahlhilfe und fehlende spezifische Maßnahmen zur Gewährleistung der Unabhängigkeit und geheimen Abstimmung. In acht Mitgliedstaaten haben Menschen, die aufgrund von Zugangshindernissen, eingeschränkter Mobilität oder in einer Wohneinrichtung nicht an einen Wahllokal gelangen können, keine andere Möglichkeit, selbst zu wählen – nicht einmal durch Postwahlen. Die Einbeziehung des EU-Wahlsystems für die 100 Millionen Menschen mit Behinderungen, die in der EU leben, ist keine Idee, sondern eine Notwendigkeit. Die EU-Wahlen müssen im Einklang mit dem Übereinkommen der Vereinten Nationen über die Rechte von Menschen mit Behinderungen stehen, das die EU und alle europäischen Mitgliedstaaten Vertragsparteien sind. Daher muss die EU ein neues Wahlgesetz verabschieden, das sicherstellt, dass alle Menschen mit Behinderungen unabhängig von ihrem Rechtsstatus das aktive und passive Wahlrecht beim Europäischen Parlament haben. Darüber hinaus müssen die Mitgliedstaaten der Verpflichtung nachkommen, Wahlen zugänglich zu machen, um die Möglichkeit zu gewährleisten, unabhängig und geheim zu wählen, sowie die Möglichkeit, bei Bedarf frei wählen zu können.","el":"Στις εκλογές της ΕΕ του 2019, περίπου 400.000 άτομα με αναπηρία σε 14 κράτη μέλη στερήθηκαν το δικαίωμα ψήφου τους. Πολύ περισσότερα άτομα με αναπηρία δεν μπόρεσαν να ασκήσουν αυτό το πολύ βασικό πολιτικό δικαίωμα λόγω της έλλειψης προσβασιμότητας στις εκλογές, των περιορισμών στην επιλογή της βοήθειας για την ψηφοφορία και της έλλειψης ειδικών μέτρων για τη διασφάλιση της δυνατότητας να ψηφίζουν ανεξάρτητα και μυστικά. Σε οκτώ κράτη μέλη, τα άτομα που δεν μπορούν να μεταβούν σε εκλογικό κέντρο (λόγω εμποδίων προσβασιμότητας, μειωμένης κινητικότητας ή κατοικίας σε ίδρυμα κατοικίας) δεν έχουν καμία άλλη δυνατότητα να ψηφίσουν μόνοι τους — ούτε καν με ταχυδρομική ψηφοφορία. Το να καταστεί το εκλογικό σύστημα της ΕΕ πιο συμμετοχικό για τα 100 εκατομμύρια άτομα με αναπηρία που ζουν στην ΕΕ δεν αποτελεί ιδέα αλλά αναγκαιότητα. Οι εκλογές της ΕΕ πρέπει να συνάδουν με τη Σύμβαση των Ηνωμένων Εθνών για τα Δικαιώματα των Ατόμων με Αναπηρία, την οποία η ΕΕ και κάθε κράτος μέλος της ΕΕ είναι συμβαλλόμενο μέρος. Ως εκ τούτου, η ΕΕ πρέπει να θεσπίσει νέο εκλογικό νόμο που θα διασφαλίζει ότι όλα τα άτομα με αναπηρία, ανεξάρτητα από το καθεστώς νομικής τους ικανότητας, έχουν το δικαίωμα του εκλέγειν και του εκλέγεσθαι στο Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο. Επιπλέον, τα κράτη μέλη πρέπει να συμμορφώνονται με την υποχρέωση να καθιστούν προσβάσιμες τις εκλογές, διασφαλίζοντας τη δυνατότητα ανεξάρτητης και μυστικής ψηφοφορίας, καθώς και τη δυνατότητα ελεύθερης επιλογής της συνδρομής για την ψηφοφορία, όταν αυτό είναι αναγκαίο.","es":"En las elecciones de la UE de 2019, unas 400.000 personas con discapacidad en catorce Estados miembros se vieron privadas de su derecho de voto. Muchas más personas con discapacidad no pudieron ejercer este derecho político tan básico debido a la falta de acceso a las elecciones, a las restricciones en la elección de la asistencia para votar y a la falta de medidas específicas para garantizar la posibilidad de votar de forma independiente y secreta. En ocho Estados miembros, las personas que no pueden acceder a un colegio electoral (debido a las barreras de accesibilidad, a la movilidad reducida o a vivir en una institución residencial) no tienen ninguna otra posibilidad de votar por sí mismas, ni siquiera por correo. Hacer que el sistema electoral de la UE sea más inclusivo para los 100 millones de personas con discapacidad que viven en la UE no es una idea sino una necesidad. Las elecciones de la UE deben estar en consonancia con la Convención de las Naciones Unidas sobre los Derechos de las Personas con Discapacidad, de la que la UE y todos los Estados miembros europeos son parte. Por lo tanto, la UE debe adoptar una nueva ley electoral que garantice que todas las personas con discapacidad, independientemente de su condición jurídica, tengan derecho a votar y presentarse como candidatas al Parlamento Europeo. Además, los Estados miembros deben cumplir la obligación de hacer accesibles las elecciones que garanticen la posibilidad de votar de forma independiente y secreta, así como la posibilidad de elegir libremente la asistencia para votar cuando sea necesario.","et":"2019. aasta ELi valimistel võeti 14 liikmesriigis ligikaudu 400 000 puudega inimeselt hääleõigus. Paljud rohkem puuetega inimesi ei saanud seda poliitilist põhiõigust kasutada, kuna neil puudub juurdepääs valimistele, piirati valimisabi valimist ning puudusid konkreetsed meetmed, mis tagaksid võimaluse hääletada iseseisvalt ja salaja. Kaheksas liikmesriigis ei ole inimestel, kes ei saa valimisjaoskonda minna (juurdepääsu takistavate asjaolude, piiratud liikuvuse või hoolekandeasutuse tõttu), muud võimalust ise hääletada, isegi mitte posti teel. ELi valimissüsteemi muutmine kaasavamaks 100 miljonile ELis elavale puudega inimesele ei ole mitte idee, vaid vajadus. ELi valimised peavad olema kooskõlas ÜRO puuetega inimeste õiguste konventsiooniga, mille osalised on EL ja kõik Euroopa liikmesriigid. Seetõttu peab EL vastu võtma uue valimisseaduse, millega tagatakse, et kõigil puuetega inimestel, olenemata nende õigus- ja teovõimest, on õigus hääletada ja kandideerida Euroopa Parlamendis. Lisaks peavad liikmesriigid täitma kohustust muuta valimised juurdepääsetavaks, tagades võimaluse hääletada iseseisvalt ja salaja ning võimaluse valida vajaduse korral vabalt valimisabi.","fi":"Vuoden 2019 EU-vaaleissa noin 400 000 vammaista henkilöä 14 jäsenvaltiossa menetti äänioikeutensa. Monet muut vammaiset henkilöt eivät voineet käyttää tätä peruspoliittista oikeutta, koska vaalit eivät olleet esteettömiä, äänestysavun valintaa koskevia rajoituksia sekä sellaisten erityistoimenpiteiden puutetta, joilla taattaisiin mahdollisuus äänestää itsenäisesti ja salaisesti. Kahdeksassa jäsenvaltiossa ihmisillä, jotka eivät pääse äänestyspaikkaan (pääsyesteiden, liikuntarajoitteisuuden tai asuinlaitoksen vuoksi), ei ole muuta mahdollisuutta äänestää itse – ei edes postitse äänestämällä. EU:n vaalijärjestelmän osallistavuuden lisääminen 100 miljoonalle eu:ssa asuvalle vammaiselle ei ole ajatus vaan välttämättömyys. EU:n vaalien on oltava vammaisten henkilöiden oikeuksia koskevan YK:n yleissopimuksen mukaisia, ja EU ja jokainen Euroopan jäsenvaltio ovat sen osapuolia. Sen vuoksi EU:n on hyväksyttävä uusi vaalilaki, jolla varmistetaan, että kaikilla vammaisilla henkilöillä on oikeustoimikelpoisuudestaan riippumatta äänioikeus ja vaalikelpoisuus Euroopan parlamentissa. Lisäksi jäsenvaltioiden on noudatettava velvollisuutta tehdä vaaleista esteettömiä, jotta taataan mahdollisuus äänestää itsenäisesti ja salassa sekä mahdollisuus valita tarvittaessa vapaasti äänestysapu.","fr":"Lors des élections européennes de 2019, environ 400 000 personnes handicapées dans 14 États membres ont été privées de leur droit de vote. Beaucoup plus de personnes handicapées n’ont pas pu exercer ce droit politique très fondamental en raison du manque d’accessibilité aux élections, des restrictions dans le choix de l’aide au vote et de l’absence de mesures spécifiques pour garantir la possibilité de voter en toute indépendance et en secret. Dans huit États membres, les personnes qui ne peuvent se rendre à un bureau de vote (en raison d’obstacles à l’accessibilité, d’une mobilité réduite ou d’une institution résidentielle) n’ont pas d’autre possibilité de voter par elles-mêmes, pas même par voie postale. Rendre le système électoral de l’UE plus inclusif pour les 100 millions de personnes handicapées qui vivent dans l’UE n’est pas une idée, mais une nécessité. Les élections européennes doivent être conformes à la convention des Nations unies relative aux droits des personnes handicapées, à laquelle l’UE et tous les États membres européens sont parties. Par conséquent, l’UE doit adopter une nouvelle loi électorale qui garantisse à toutes les personnes handicapées, quel que soit leur statut de capacité juridique, le droit de vote et d’éligibilité au Parlement européen. En outre, les États membres doivent respecter l’obligation de rendre les élections accessibles garantissant la possibilité de voter en toute indépendance et en secret, ainsi que la possibilité de choisir librement l’assistance pour voter si nécessaire.","ga":"I dtoghcháin AE 2019, baineadh a gceart vótála de thart ar 400,000 duine faoi mhíchumas i 14 mBallstát. Ní raibh go leor daoine faoi mhíchumas in ann an ceart polaitiúil an-bhunúsach sin a fheidhmiú mar gheall ar easpa rochtana ar na toghcháin, srianta ar chúnamh chun vótáil a roghnú, agus easpa beart sonrach chun a chinntiú go bhféadfaí vótáil go neamhspleách agus go rúnda. In ocht mBallstát, ní bhíonn aon deis eile ag daoine nach féidir leo dul chuig stáisiún vótála (mar gheall ar bhacainní rochtana, soghluaisteacht laghdaithe, nó cónaí in institiúid chónaithe), vótáil leo féin – seachas trí vótáil tríd an bpost fiú. Ní smaoineamh ach riachtanas é córas toghcháin an AE a dhéanamh níos cuimsithí don 100 milliún duine faoi mhíchumas atá ina gcónaí san Aontas Eorpach. Ní mór toghcháin AE a bheith i gcomhréir le Coinbhinsiún na Náisiún Aontaithe ar Chearta Daoine atá faoi Mhíchumas, ar páirtí é an tAontas Eorpach agus gach Ballstát den Aontas Eorpach. Dá bhrí sin, ní mór do AE Dlí Toghcháin nua a ghlacadh lena n-áirithítear go mbeidh an ceart ag gach duine faoi mhíchumas, beag beann ar a stádas dlíthiúil, vóta a chaitheamh agus seasamh mar iarrthóirí do Pharlaimint na hEorpa. Thairis sin, ní mór do na Ballstáit cloí leis an oibleagáid atá ann toghcháin a chur ar fáil chun a ráthú go bhféadfar vótáil go neamhspleách agus go rúnda, agus an fhéidearthacht cúnamh a roghnú chun vótáil a dhéanamh faoi shaoirse nuair is gá.","hr":"Na europskim izborima 2019. otprilike 400 000 osoba s invaliditetom u 14 država članica lišeno je prava glasa. Mnogo više osoba s invaliditetom nije moglo ostvariti to temeljno političko pravo zbog nedostatka dostupnosti izbora, ograničenja u odabiru pomoći za glasovanje i nedostatka konkretnih mjera kojima bi se zajamčila mogućnost neovisnog i tajnog glasanja. U osam država članica osobe koje ne mogu doći do birališta (zbog prepreka pristupačnosti, smanjene pokretljivosti ili žive u stambenoj ustanovi) nemaju nikakvu drugu mogućnost samostalno glasovati, čak ni poštanskim glasovanjem. Povećanje uključivosti izbornog sustava EU-a za 100 milijuna osoba s invaliditetom koje žive u EU-u nije ideja, već nužnost. Izbori za EU moraju biti u skladu s Konvencijom UN-a o pravima osoba s invaliditetom, čije su stranke EU i svaka europska država članica. Stoga EU mora donijeti novi izborni zakon kojim se osigurava da sve osobe s invaliditetom, bez obzira na njihovu pravnu sposobnost, imaju pravo glasa i kandidiranja u Europskom parlamentu. Osim toga, države članice moraju poštovati obvezu omogućavanja dostupnosti izbora jamčeći mogućnost samostalnog i tajnog glasanja te mogućnost slobodnog odabira pomoći pri glasovanju kada je to potrebno.","hu":"A 2019. évi uniós választásokon 14 tagállamban mintegy 400 000 fogyatékossággal élő személyt fosztottak meg szavazati joguktól. Sokkal több fogyatékossággal élő személy nem gyakorolhatta ezt az alapvető politikai jogot a választásokhoz való hozzáférés hiánya, a szavazáshoz való segítségnyújtás megválasztásának korlátozása, valamint az önálló és titkos szavazás lehetőségét garantáló konkrét intézkedések hiánya miatt. Nyolc tagállamban azoknak a személyeknek, akik nem tudnak eljutni a szavazóhelyiségbe (az akadálymentesség akadályai, a csökkent mozgásképesség vagy a bentlakásos intézményben élők), nincs más lehetőségük arra, hogy önállóan szavazzanak – még postai szavazással sem. Az EU választási rendszerének befogadóbbá tétele az EU-ban élő 100 millió fogyatékossággal élő személy számára nem ötlet, hanem szükségszerűség. Az uniós választásoknak összhangban kell lenniük a fogyatékossággal élő személyek jogairól szóló ENSZ-egyezménnyel, amelynek az EU és minden európai tagállam részes fele. Ezért az EU-nak új választási törvényt kell elfogadnia, amely biztosítja, hogy minden fogyatékossággal élő személy – jogállásától függetlenül – aktív és passzív választójoggal rendelkezzen az Európai Parlamentben. Emellett a tagállamoknak eleget kell tenniük a választások hozzáférhetővé tételére vonatkozó kötelezettségnek, amely biztosítja a független és titkos szavazás lehetőségét, valamint azt a lehetőséget, hogy szükség esetén szabadon választhassanak segítséget a szavazáshoz.","it":"Nelle elezioni dell'UE del 2019 circa 400 000 persone con disabilità in 14 Stati membri sono state private del loro diritto di voto. Molte altre persone con disabilità non hanno potuto esercitare questo diritto politico fondamentale a causa della mancanza di accessibilità alle elezioni, delle restrizioni nella scelta dell'assistenza al voto e della mancanza di misure specifiche per garantire la possibilità di votare in modo indipendente e segreto. In otto Stati membri, le persone che non possono accedere a un seggio elettorale (a causa delle barriere all'accessibilità, della mobilità ridotta o che vivono in un istituto residenziale) non hanno altra possibilità di votare da sole, nemmeno per posta. Rendere il sistema elettorale dell'UE più inclusivo per i 100 milioni di persone con disabilità che vivono nell'UE non è un'idea, ma una necessità. Le elezioni dell'UE devono essere in linea con la Convenzione delle Nazioni Unite sui diritti delle persone con disabilità, di cui l'UE e tutti gli Stati membri europei sono parte. Pertanto, l'UE deve adottare una nuova legge elettorale che garantisca a tutte le persone con disabilità, indipendentemente dal loro status giuridico, il diritto di voto e di eleggibilità al Parlamento europeo. Inoltre, gli Stati membri devono rispettare l'obbligo di rendere accessibili le elezioni, garantendo la possibilità di votare in modo indipendente e segreto e la possibilità di scegliere liberamente l'assistenza per votare quando necessario.","lt":"Per 2019 m. ES rinkimus 14 valstybių narių maždaug 400 000 neįgaliųjų neteko teisės balsuoti. Dar daug žmonių su negalia negalėjo pasinaudoti šia pagrindine politine teise dėl to, kad nėra galimybės dalyvauti rinkimuose, ribojama pagalba balsuoti ir nėra konkrečių priemonių, kuriomis būtų užtikrinta galimybė balsuoti savarankiškai ir slaptai. Aštuoniose valstybėse narėse žmonės, kurie negali patekti į rinkimų apylinkes (dėl prieinamumo kliūčių, riboto judumo ar gyvenamojoje įstaigoje), neturi jokios kitos galimybės balsuoti patys – net balsuodami paštu. Užtikrinti, kad ES rinkimų sistema būtų įtraukesnė 100 mln. ES gyvenančių neįgaliųjų, yra ne idėja, o būtinybė. ES rinkimai turi atitikti JT neįgaliųjų teisių konvenciją, kurios šalis yra ES ir kiekviena Europos valstybė narė. Todėl ES turi priimti naują rinkimų įstatymą, kuriuo būtų užtikrinta, kad visi neįgalieji, neatsižvelgiant į jų teisinį veiksnumą, turėtų teisę balsuoti ir būti kandidatais į Europos Parlamentą. Be to, valstybės narės privalo laikytis pareigos užtikrinti, kad rinkimai būtų prieinami, užtikrinant galimybę balsuoti nepriklausomai ir slaptai, taip pat galimybę prireikus laisvai pasirinkti pagalbą balsuoti.","lv":"2019. gada ES vēlēšanās 14 dalībvalstīs aptuveni 400 000 personām ar invaliditāti tika atņemtas tiesības balsot. Daudzas citas personas ar invaliditāti nevarēja izmantot šīs ļoti galvenās politiskās tiesības, jo vēlēšanas nebija pieejamas, nebija ierobežojumu izvēlēties palīdzību balsot un nebija īpašu pasākumu, lai garantētu iespēju balsot neatkarīgi un slepeni. Astoņās dalībvalstīs cilvēkiem, kuri nevar nokļūt vēlēšanu iecirknī (sakarā ar pieejamības šķēršļiem, ierobežotām pārvietošanās spējām vai dzīvo dzīvojamā iestādē), nav citu iespēju balsot paši, pat ne balsojot pa pastu. Padarīt ES vēlēšanu sistēmu iekļaujošāku 100 miljoniem personu ar invaliditāti, kas dzīvo ES, nav ideja, bet gan nepieciešamība. ES vēlēšanām ir jāatbilst ANO Konvencijai par personu ar invaliditāti tiesībām, kuras puse ir ES un katra Eiropas dalībvalsts. Tāpēc ES ir jāpieņem jauns Vēlēšanu likums, kas nodrošina, ka visām personām ar invaliditāti neatkarīgi no viņu tiesībspējas un rīcībspējas ir tiesības balsot un kandidēt Eiropas Parlamentā. Turklāt dalībvalstīm ir jāievēro pienākums padarīt vēlēšanas pieejamas, garantējot iespēju balsot neatkarīgi un slepeni, kā arī iespēju vajadzības gadījumā brīvi izvēlēties palīdzību balsot.","mt":"Fl-elezzjonijiet tal-UE tal-2019, madwar 400,000 persuna b’diżabilità f’14-il Stat Membru ġew imċaħħda mid-dritt tagħhom li jivvutaw. Ħafna aktar persuni b’diżabilità ma setgħux jeżerċitaw dan id-dritt politiku bażiku ħafna minħabba n-nuqqas ta’ aċċessibbiltà tal-elezzjonijiet, ir-restrizzjonijiet fl-għażla tal-assistenza biex jivvutaw, u n-nuqqas ta’ miżuri speċifiċi li jiggarantixxu l-possibbiltà li jivvutaw b’mod indipendenti u sigriet. Fi tmien Stati Membri, persuni li ma jistgħux imorru f’post tal-votazzjoni (minħabba ostakli ta’ aċċessibbiltà, mobbiltà mnaqqsa, jew li jgħixu f’istituzzjoni residenzjali), ma għandhom l-ebda possibbiltà oħra li jivvutaw waħedhom — lanqas permezz ta’ votazzjoni bil-posta. Li s-sistema tal-elezzjonijiet tal-UE ssir aktar inklużiva għall-100 miljun persuna b’diżabilità li jgħixu fl-UE mhijiex idea iżda neċessità. L-elezzjonijiet tal-UE jridu jkunu konformi mal-Konvenzjoni tan-NU dwar id-Drittijiet ta’ Persuni b’Diżabilità, li l-UE u kull Stat Membru Ewropew huma parti minnha. Għalhekk, l-UE trid tadotta Liġi Elettorali ġdida li tiżgura li l-persuni kollha b’diżabilità, irrispettivament mill-istatus tal-kapaċità legali tagħhom, ikollhom id-dritt li jivvutaw u joħorġu bħala kandidati għall-Parlament Ewropew. Barra minn hekk, l-Istati Membri għandhom jikkonformaw mal-obbligu li jagħmlu l-elezzjonijiet aċċessibbli filwaqt li jiggarantixxu l-possibbiltà ta’ votazzjoni b’mod indipendenti u sigriet, u l-possibbiltà li jagħżlu liberament l-assistenza biex jivvutaw meta jkun meħtieġ.","nl":"Bij de EU-verkiezingen van 2019 werden ongeveer 400.000 personen met een handicap in 14 lidstaten hun stemrecht ontnomen. Veel meer personen met een handicap konden dit zeer fundamentele politieke recht niet uitoefenen vanwege het gebrek aan toegankelijkheid van de verkiezingen, beperkingen bij het kiezen van steun om te stemmen en het ontbreken van specifieke maatregelen om de mogelijkheid te garanderen om onafhankelijk en in het geheim te stemmen. In acht lidstaten hebben mensen die niet naar een stembureau kunnen komen (wegens toegankelijkheidsbarrières, verminderde mobiliteit of wonen in een wooninstelling) geen andere mogelijkheid om zelf te stemmen, zelfs niet door te stemmen via de post. Het inclusiever maken van het EU-verkiezingssysteem voor de 100 miljoen personen met een handicap die in de EU wonen, is geen idee, maar een noodzaak. De EU-verkiezingen moeten in overeenstemming zijn met het VN-Verdrag inzake de rechten van personen met een handicap, waarbij de EU en elke Europese lidstaat partij zijn. Daarom moet de EU een nieuwe kieswet aannemen die waarborgt dat alle personen met een handicap, ongeacht hun hoedanigheid van rechtsbevoegdheid, het actief en passief kiesrecht van het Europees Parlement hebben. Bovendien moeten de lidstaten voldoen aan de verplichting om verkiezingen toegankelijk te maken, zodat de mogelijkheid wordt geboden om onafhankelijk en in het geheim te stemmen, en de mogelijkheid om vrijelijk te kiezen voor hulp bij het stemmen wanneer dat nodig is.","pl":"W wyborach do Parlamentu Europejskiego w 2019 r. około 400 000 osób niepełnosprawnych w 14 państwach członkowskich zostało pozbawionych prawa do głosowania. O wiele więcej osób niepełnosprawnych nie mogło skorzystać z tego bardzo podstawowego prawa politycznego ze względu na brak dostępności wyborów, ograniczenia w wyborze pomocy w głosowaniu oraz brak konkretnych środków gwarantujących możliwość głosowania w sposób niezależny i tajny. W ośmiu państwach członkowskich osoby, które nie mogą dostać się do lokalu wyborczego (z powodu barier w dostępie, ograniczonej możliwości poruszania się lub mieszkających w placówce mieszkaniowej), nie mają żadnej innej możliwości samodzielnego głosowania – nawet w drodze głosowania pocztowego. Uczynienie unijnego systemu wyborczego bardziej integracyjnym dla 100 mln osób niepełnosprawnych, które mieszkają w UE, nie jest pomysłem, lecz koniecznością. Wybory do UE muszą być zgodne z Konwencją ONZ o prawach osób niepełnosprawnych, której stroną jest UE i każde państwo członkowskie UE. W związku z tym UE musi przyjąć nową ustawę wyborczą, która zapewni wszystkim osobom niepełnosprawnym, niezależnie od ich zdolności do czynności prawnych, prawo głosowania i kandydowania w wyborach do Parlamentu Europejskiego. Ponadto państwa członkowskie muszą przestrzegać obowiązku udostępniania wyborów gwarantującego możliwość głosowania w sposób niezależny i tajny oraz możliwości swobodnego wyboru pomocy przy głosowaniu w razie potrzeby.","pt":"Nas eleições da UE de 2019, cerca de 400 000 pessoas com deficiência em 14 Estados-Membros foram privadas do seu direito de voto. Muitas mais pessoas com deficiência não puderam exercer este direito político muito básico devido à falta de acessibilidade das eleições, às restrições na escolha da assistência para votar e à falta de medidas específicas para garantir a possibilidade de votar de forma independente e secreta. Em oito Estados-Membros, as pessoas que não conseguem chegar a uma mesa de voto (por causa das barreiras de acessibilidade, da mobilidade reduzida ou da residência numa instituição residencial) não têm qualquer outra possibilidade de votar sozinhos — nem sequer por via postal. Tornar o sistema eleitoral da UE mais inclusivo para os 100 milhões de pessoas com deficiência que vivem na UE não é uma ideia, mas uma necessidade. As eleições da UE devem estar em conformidade com a Convenção das Nações Unidas sobre os Direitos das Pessoas com Deficiência, de que a UE e todos os Estados-Membros europeus são partes. Por conseguinte, a UE deve adotar uma nova lei eleitoral que garanta que todas as pessoas com deficiência, independentemente da sua capacidade jurídica, têm direito de voto e de elegibilidade ao Parlamento Europeu. Além disso, os Estados-Membros devem respeitar a obrigação de tornar as eleições acessíveis, garantindo a possibilidade de votar de forma independente e secreta e a possibilidade de escolher livremente a assistência para votar, quando necessário.","ro":"La alegerile UE din 2019, aproximativ 400 000 de persoane cu handicap din 14 state membre au fost private de dreptul lor de vot. Mult mai multe persoane cu handicap nu și-au putut exercita acest drept politic fundamental din cauza lipsei de accesibilitate a alegerilor, a restricțiilor în alegerea asistenței pentru vot și a lipsei unor măsuri specifice pentru a garanta posibilitatea de a vota în mod independent și secret. În opt state membre, persoanele care nu pot ajunge la o secție de votare (din cauza barierelor de accesibilitate, a mobilității reduse sau care locuiesc într-o instituție rezidențială) nu au nicio altă posibilitate de a vota singure – nici măcar prin vot poștal. Transformarea sistemului electoral al UE într-un sistem mai favorabil incluziunii pentru 100 de milioane de persoane cu handicap care trăiesc în UE nu este o idee, ci o necesitate. Alegerile UE trebuie să fie în conformitate cu Convenția ONU privind drepturile persoanelor cu handicap, la care UE și fiecare stat membru european sunt parte. Prin urmare, UE trebuie să adopte o nouă lege electorală care să garanteze că toate persoanele cu handicap, indiferent de statutul lor juridic, au dreptul de a vota și de a candida la Parlamentul European. În plus, statele membre trebuie să respecte obligația de a face alegerile accesibile, garantând posibilitatea de a vota independent și în secret, precum și posibilitatea de a alege în mod liber asistența pentru vot, atunci când este necesar.","sk":"Vo voľbách do EÚ v roku 2019 bolo približne 400 000 osôb so zdravotným postihnutím v 14 členských štátoch zbavených práva voliť. Oveľa viac osôb so zdravotným postihnutím by nemohlo uplatňovať toto veľmi základné politické právo z dôvodu nedostatočnej dostupnosti volieb, obmedzení pri výbere pomoci pri voľbách a nedostatku osobitných opatrení na zaručenie možnosti voliť nezávisle a tajne. V ôsmich členských štátoch ľudia, ktorí sa nemôžu dostať do volebnej miestnosti (pre prekážky prístupnosti, zníženú mobilitu alebo žijú v rezidenčnej inštitúcii), nemajú žiadnu inú možnosť voliť sami – a to ani poštou. Zvýšenie inkluzívnosti volebného systému EÚ pre 100 miliónov osôb so zdravotným postihnutím, ktoré žijú v EÚ, nie je myšlienka, ale nevyhnutnosť. Voľby do EÚ musia byť v súlade s Dohovorom OSN o právach osôb so zdravotným postihnutím, ktorého zmluvnou stranou je EÚ a každý európsky členský štát. EÚ preto musí prijať nový volebný zákon, ktorým sa zabezpečí, aby všetky osoby so zdravotným postihnutím bez ohľadu na ich právnu spôsobilosť mali právo voliť a byť volení do Európskeho parlamentu. Okrem toho musia členské štáty splniť povinnosť sprístupniť voľby a zaručiť možnosť nezávislej a tajnej voľby a možnosť slobodne si vybrať pomoc pri hlasovaní v prípade potreby.","sl":"Na volitvah v EU leta 2019 je bilo približno 400 000 invalidom v 14 državah članicah odvzeta volilna pravica. Veliko več invalidov ne bi moglo uveljavljati te zelo osnovne politične pravice zaradi pomanjkanja dostopnosti volitev, omejitev pri izbiri pomoči pri glasovanju in pomanjkanja posebnih ukrepov, ki bi zagotovili možnost samostojnega in tajnega glasovanja. V osmih državah članicah ljudje, ki ne morejo priti na volišče (zaradi ovir pri dostopnosti, omejene mobilnosti ali bivanja v stanovanjski ustanovi), nimajo druge možnosti, da bi glasovali sami – niti z glasovanjem po pošti. Zagotovitev, da bo volilni sistem EU bolj vključujoč za 100 milijonov invalidov, ki živijo v EU, ni zamisel, temveč nujnost. Volitve v EU morajo biti v skladu s Konvencijo ZN o pravicah invalidov, katere pogodbenica je EU in vsaka evropska država članica. Zato mora EU sprejeti nov zakon o volitvah, ki bo zagotavljal, da imajo vsi invalidi, ne glede na njihov status pravne sposobnosti, pravico voliti in kandidirati v Evropskem parlamentu. Poleg tega morajo države članice izpolniti obveznost zagotavljanja dostopnosti volitev, ki zagotavlja možnost samostojnega in tajnega glasovanja ter možnost svobodne izbire pomoči za glasovanje, kadar je to potrebno.","sv":"I EU-valet 2019 berövades omkring 400 000 personer med funktionsnedsättning i 14 medlemsstater sin rösträtt. Många fler personer med funktionsnedsättning kunde inte utöva denna mycket grundläggande politiska rättighet på grund av bristande tillgänglighet till valen, begränsningar i valet av hjälp att rösta och avsaknad av särskilda åtgärder för att garantera möjligheten att rösta självständigt och i hemlighet. I åtta medlemsstater har personer som inte kan komma till en vallokal (på grund av hinder för tillgänglighet, nedsatt rörlighet eller boende på en institution) inte någon annan möjlighet att rösta själva – inte ens genom poströstning. Att göra EU:s valsystem mer inkluderande för de 100 miljoner personer med funktionsnedsättning som bor i EU är inte en idé utan en nödvändighet. EU-valet måste vara i linje med FN:s konvention om rättigheter för personer med funktionsnedsättning, som EU och varje EU-medlemsstat är part i. Därför måste EU anta en ny vallag som säkerställer att alla personer med funktionsnedsättning, oavsett deras rättsliga ställning, har rätt att rösta och kandidera till Europaparlamentet. Dessutom måste medlemsstaterna uppfylla skyldigheten att göra val tillgängliga för att garantera möjligheten att rösta oberoende och i hemlighet, och möjligheten att fritt välja hjälp att rösta vid behov."}},"title":{"en":"EU’s elections system: ensuring the right to vote and stand as candidate for persons with disability","machine_translations":{"bg":"Избирателна система на ЕС: гарантиране на правото да избират и да бъдат избирани за лица с увреждания","cs":"Volební systém EU: zajištění práva volit a být volen pro osoby se zdravotním postižením","da":"EU's valgsystem: sikring af valgret og valgbarhed for personer med handicap","de":"EU-Wahlsystem: Gewährleistung des aktiven und passiven Wahlrechts für Menschen mit Behinderungen","el":"Εκλογικό σύστημα της ΕΕ: διασφάλιση του δικαιώματος του εκλέγειν και του εκλέγεσθαι για άτομα με αναπηρία","es":"Sistema electoral de la UE: garantizar el derecho de sufragio activo y pasivo a las personas con discapacidad","et":"ELi valimissüsteem: puuetega inimeste hääletamis- ja kandideerimisõiguse tagamine","fi":"EU:n vaalijärjestelmä: äänioikeuden ja vaalikelpoisuuden varmistaminen vammaisille henkilöille","fr":"Le système électoral de l’UE: garantir le droit de vote et d’éligibilité aux personnes handicapées","ga":"Córas toghcháin an AE: An ceart chun vótáil agus chun seasamh mar iarrthóir a áirithiú do dhaoine faoi mhíchumas","hr":"Izborni sustav EU-a: osiguravanje prava glasa i kandidiranja za osobe s invaliditetom","hu":"Az EU választási rendszere: a fogyatékossággal élő személyek aktív és passzív választójogának biztosítása","it":"Sistema elettorale dell'UE: garantire il diritto di voto e di eleggibilità per le persone con disabilità","lt":"ES rinkimų sistema: neįgaliųjų teisės balsuoti ir būti kandidatais užtikrinimas","lv":"ES vēlēšanu sistēma: nodrošināt tiesības balsot un kandidēt personām ar invaliditāti","mt":"Is-sistema tal-elezzjonijiet tal-UE: l-iżgurar tad-dritt tal-vot u tal-kandidatura għall-persuni b’diżabilità","nl":"EU-verkiezingssysteem: waarborgen van het actief en passief kiesrecht voor personen met een handicap","pl":"Unijny system wyborczy: zapewnienie osobom niepełnosprawnym prawa do głosowania i kandydowania w wyborach","pt":"Sistema eleitoral da UE: garantir o direito de voto e de elegibilidade para pessoas com deficiência","ro":"Sistemul electoral al UE: asigurarea dreptului de a vota și de a candida pentru persoanele cu handicap","sk":"Volebný systém EÚ: zabezpečenie práva voliť a byť volený pre osoby so zdravotným postihnutím","sl":"Volilni sistem EU: zagotavljanje aktivne in pasivne volilne pravice za invalidne osebe","sv":"EU:s valsystem: säkerställande av rösträtt och valbarhet för personer med funktionsnedsättning"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×