Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: f787420da78d3451a30570a2a6c08c0f87c172ccce190a4c3dc52367da7df05b

Source: {"body":{"en":"Mobility and Inclusion in a Multilingual Europe/MIME, 2014-18\n(https://www.mime-project.org/vademecum/)\n\nThe MIME project deals with the tension between the linguistic needs of citizens to enable mobility within the 27 EU countries and inclusion in the communities to which they move. The MIME Vademecum consists of the replies of 22 universities in 16 European countries to a series of 72 language policy questions by the European Commission. It is based on four years of research. \n\nOne of the 72 questions posed by the European Commission asks if a planned language such as Esperanto should be promoted as an international lingua franca. The response describes Esperanto as \"a living language with great potential, which is much easier to learn than other foreign languages\", and \"an efficient and expressive means of cross-cultural communication, allowing high degrees of inclusion\". It states clearly that \"education systems should not ignore Esperanto\". It recommends that Esperanto should be offered as a foreign language in selected schools across Europe, to ascertain its value over the long term on a large scale; and that all measures for its promotion should be accompanied by large-scale information campaigns to inform the general public that this language is already in regular worldwide if limited use by people from very different linguistic backgrounds.\n\nEsperanto could help strengthen a European identity in harmony with national identities – this is essential for democracy.","machine_translations":{"bg":"Мобилност и приобщаване в многоезична Европа/MIME, 2014—2018 г. (https://www.mime-project.org/vademecum/) Проектът MIME се занимава с напрежението между езиковите нужди на гражданите, за да се даде възможност за мобилност в 27-те държави от ЕС и приобщаването в общностите, в които те се преместват. Наръчникът MIME се състои от отговорите на 22 университета в 16 европейски държави на поредица от 72 въпроса за езиковата политика на Европейската комисия. Тя се основава на четири години научни изследвания. Един от 72-те въпроса, поставени от Европейската комисия, поставя въпроса дали планиран език като „Esperanto“ следва да бъде популяризиран като международен lingua franca. Отговорът описва есперанто като „жив език с голям потенциал, който е много по-лесен за изучаване от други чужди езици„и „ефикасен и експресивен начин за междукултурна комуникация, който позволява висока степен на приобщаване“. В него ясно се посочва, че „образователните системи не бива да пренебрегват есперанто“. Препоръчва есперанто да бъде предлаган като чужд език в избрани училища в цяла Европа, за да се установи неговата стойност в дългосрочен план в голям мащаб; и че всички мерки за неговото популяризиране следва да бъдат съпътствани от широкомащабни информационни кампании, за да се информира широката общественост, че този език вече се използва редовно в световен мащаб, ако хората от много различни езикови среди го използват в ограничена степен. Есперанто може да спомогне за укрепването на европейската идентичност в хармония с националните идентичности – това е от съществено значение за демокрацията.","cs":"Mobilita a začlenění v mnohojazyčné Evropě/MIME, 2014-2018 (https://www.mime-project.org/vademecum/) Projekt MIME se zabývá napětím mezi jazykovými potřebami občanů, aby byla umožněna mobilita v rámci 27 zemí EU a začlenění do komunit, do nichž se stěhují. Příručka MIME Vademecum sestává z odpovědí 22 univerzit v 16 evropských zemích na sérii 72 jazykových otázek Evropské komise. Vychází ze čtyřletého výzkumu. Jedna ze 72 otázek položených Evropskou komisí se ptá, zda by měl být plánovaný jazyk, jako je Esperanto, propagován jako mezinárodní jazyk lingua franca. Odpověď popisuje Esperanto jako „živý jazyk s velkým potenciálem, který lze mnohem snadněji učit než jiné cizí jazyky“, a jako „účinný a výslovný prostředek mezikulturní komunikace umožňující vysoký stupeň začlenění“. Jasně uvádí, že „vzdělávací systémy by neměly ignorovat Esperanto“. Doporučuje, aby byl Esperanto nabízen jako cizí jazyk ve vybraných školách po celé Evropě, aby bylo možné v dlouhodobém horizontu zjistit jeho hodnotu ve velkém měřítku; a že veškerá opatření na jeho propagaci by měla být doprovázena rozsáhlými informačními kampaněmi s cílem informovat širokou veřejnost o tom, že tento jazyk je již v celosvětovém měřítku pravidelně používán, pokud jej lidé z velmi odlišného jazykového prostředí používají jen omezeně. Esperanto by mohlo přispět k posílení evropské identity v souladu s národní identitou, což je pro demokracii zásadní.","da":"Mobilitet og inklusion i et flersproget Europa/MIME, 2014-18 (https://www.mime-project.org/vademecum/) MIME-projektet omhandler spændingen mellem borgernes sproglige behov for at muliggøre mobilitet i de 27 EU-lande og inklusion i de lokalsamfund, de flytter til. MIME Vademecum består af svarene fra 22 universiteter i 16 europæiske lande på en række af Europa-Kommissionens 72 sprogpolitiske spørgsmål. Den er baseret på fire års forskning. Et af de 72 spørgsmål, som Europa-Kommissionen stiller, spørger, om et planlagt sprog som Esperanto bør fremmes som et internationalt lingua franca. I svaret beskrives Esperanto som \"et levende sprog med stort potentiale, som er meget lettere at lære end andre fremmedsprog\", og \"et effektivt og udtryksmæssigt middel til tværkulturel kommunikation, der muliggør en høj grad af inklusion\". Det hedder klart, at \"uddannelsessystemerne ikke bør ignorere Esperanto\". Udvalget anbefaler, at Esperanto tilbydes som fremmedsprog i udvalgte skoler i hele Europa for at vurdere dets værdi på lang sigt i stor skala; og at alle foranstaltninger til fremme heraf bør ledsages af omfattende oplysningskampagner for at oplyse den brede offentlighed om, at dette sprog allerede er almindeligt i hele verden, hvis det kun i begrænset omfang anvendes af personer med meget forskellig sproglig baggrund. Esperanto kan bidrage til at styrke en europæisk identitet i harmoni med nationale identiteter — dette er afgørende for demokratiet.","de":"Mobilität und Inklusion in einem mehrsprachigen Europa/MIME, 2014-18 (https://www.mime-project.org/vademecum/) Das Projekt MIME befasst sich mit dem Spannungsverhältnis zwischen den sprachlichen Bedürfnissen der Bürger, um die Mobilität innerhalb der 27 EU-Länder und die Integration in die Gemeinschaften, in die sie umziehen, zu ermöglichen. Das MIME-Vademekum besteht aus den Antworten von 22 Hochschulen in 16 europäischen Ländern auf eine Reihe von 72 sprachlichen Fragen der Europäischen Kommission. Sie basiert auf vier Forschungsjahren. Eine der 72 Fragen der Europäischen Kommission lautet, ob eine geplante Sprache wie Esperanto als internationale Lingua franca gefördert werden sollte. In der Antwort wird Esperanto als „eine lebendige Sprache mit großem Potenzial, die viel leichter zu lernen ist als andere Fremdsprachen“ und „ein effizientes und ausdrückliches Mittel der interkulturellen Kommunikation, das ein hohes Maß an Inklusion ermöglicht“ beschrieben. Darin heißt es eindeutig: „Die Bildungssysteme sollten Esperanto nicht ignorieren“. Er empfiehlt, dass Esperanto in ausgewählten Schulen in ganz Europa als Fremdsprache angeboten werden sollte, um ihren langfristigen Wert in großem Maßstab zu ermitteln; und dass alle Maßnahmen zu ihrer Förderung von groß angelegten Informationskampagnen begleitet werden sollten, um die breite Öffentlichkeit darüber zu informieren, dass diese Sprache bereits weltweit üblich ist, wenn sie von Menschen mit sehr unterschiedlichem sprachlichem Hintergrund nur in begrenztem Umfang genutzt wird. Esperanto könnte dazu beitragen, eine europäische Identität im Einklang mit der nationalen Identität zu stärken – dies ist für die Demokratie von entscheidender Bedeutung.","el":"Κινητικότητα και ένταξη σε μια πολύγλωσση Ευρώπη/MIME, 2014-18 (https://www.mime-project.org/vademecum/) Το σχέδιο MIME ασχολείται με την ένταση μεταξύ των γλωσσικών αναγκών των πολιτών ώστε να καταστεί δυνατή η κινητικότητα εντός των 27 χωρών της ΕΕ και η ένταξη στις κοινότητες στις οποίες μετακινούνται. Ο οδηγός MIME αποτελείται από τις απαντήσεις 22 πανεπιστημίων σε 16 ευρωπαϊκές χώρες σε μια σειρά 72 ερωτήσεων γλωσσικής πολιτικής της Ευρωπαϊκής Επιτροπής. Βασίζεται σε τετραετή έρευνα. Μία από τις 72 ερωτήσεις που έθεσε η Ευρωπαϊκή Επιτροπή ρωτά εάν μια σχεδιαζόμενη γλώσσα όπως το Esperanto θα πρέπει να προωθηθεί ως διεθνής lingua franca. Η απάντηση περιγράφει το Esperanto ως «μια ζωντανή γλώσσα με μεγάλες δυνατότητες, η εκμάθηση της οποίας είναι πολύ ευκολότερη από άλλες ξένες γλώσσες», και «ένα αποτελεσματικό και εκπεφρασμένο μέσο διαπολιτισμικής επικοινωνίας που επιτρέπει υψηλό βαθμό ένταξης». Αναφέρει σαφώς ότι «τα εκπαιδευτικά συστήματα δεν πρέπει να αγνοούν το Esperanto». Συνιστά να προσφερθεί η Esperanto ως ξένη γλώσσα σε επιλεγμένα σχολεία σε όλη την Ευρώπη, προκειμένου να εξακριβωθεί η αξία της σε μακροπρόθεσμη βάση σε μεγάλη κλίμακα· και ότι όλα τα μέτρα για την προώθησή της θα πρέπει να συνοδεύονται από ευρείας κλίμακας ενημερωτικές εκστρατείες για την ενημέρωση του κοινού ότι η γλώσσα αυτή είναι ήδη σε τακτική βάση σε παγκόσμιο επίπεδο, εάν η χρήση της είναι περιορισμένη από άτομα με πολύ διαφορετικό γλωσσικό υπόβαθρο. Η Esperanto θα μπορούσε να συμβάλει στην ενίσχυση της ευρωπαϊκής ταυτότητας σε αρμονία με τις εθνικές ταυτότητες — αυτό είναι απαραίτητο για τη δημοκρατία.","es":"Movilidad e inclusión en una Europa multilingüe/MIME, 2014-18 (https://www.mime-project.org/vademecum/) El proyecto MIME aborda la tensión entre las necesidades lingüísticas de los ciudadanos para permitir la movilidad dentro de los 27 países de la UE y la inclusión en las comunidades a las que se desplazan. El Vademécum MIME consiste en las respuestas de 22 universidades de 16 países europeos a una serie de 72 preguntas sobre política lingüística de la Comisión Europea. Se basa en cuatro años de investigación. Una de las 72 preguntas planteadas por la Comisión Europea pregunta si una lengua planificada como el Esperanto debería promoverse como lingua franca internacional. La respuesta describe Esperanto como «una lengua viva con gran potencial, mucho más fácil de aprender que otras lenguas extranjeras», y «un medio eficaz y expresivo de comunicación intercultural, que permite un alto grado de inclusión». Establece claramente que «los sistemas educativos no deben ignorar el Esperanto». Recomienda que Esperanto se ofrezca como lengua extranjera en determinadas escuelas de toda Europa, a fin de determinar su valor a largo plazo a gran escala; y que todas las medidas para su promoción deben ir acompañadas de campañas de información a gran escala para informar al público de que esta lengua ya se encuentra en todo el mundo, si su uso es limitado por personas de orígenes lingüísticos muy diferentes. Esperanto podría contribuir a reforzar una identidad europea en armonía con las identidades nacionales, lo cual es esencial para la democracia.","et":"„Mobility and inclusion in a Multilingual Europe/MIME“, 2014-18 (https://www.mime-project.org/vademecum/). Mikroneesia projektis käsitletakse kodanike keeleliste vajaduste vahelist pinget, et võimaldada liikuvust 27 ELi liikmesriigis ja kaasatust kogukondades, kuhu nad liiguvad. MIME teatmik koosneb 22 ülikooli vastustest 16 Euroopa riigis Euroopa Komisjoni 72 keelepoliitika küsimusele. See põhineb nelja-aastasel uurimistööl. Ühes 72st Euroopa Komisjoni esitatud küsimusest küsitakse, kas sellist kavandatud keelt nagu Esperanto tuleks propageerida rahvusvahelise lingua frangina. Vastuses kirjeldatakse Esperantot kui „eluskeelt, millel on suur potentsiaal ja mida on palju lihtsam õppida kui teisi võõrkeeli“ ning „tõhusat ja väljenduslikku kultuuridevahelist suhtlust, mis võimaldab suurt kaasatust“. Selles on selgelt öeldud, et „haridussüsteemid ei tohiks Esperantot ignoreerida“. Komitee soovitab pakkuda Esperantot võõrkeelena valitud koolides kogu Euroopas, et teha kindlaks selle väärtus pikas perspektiivis ja laiaulatuslikult; ning et kõigi selle edendamise meetmetega peaksid kaasnema ulatuslikud teavituskampaaniad, et teavitada üldsust sellest, et see keel on juba kogu maailmas korrapäraselt kasutusel, kui väga erineva keelelise taustaga inimeste kasutus on piiratud. Esperanto võiks aidata tugevdada Euroopa identiteeti kooskõlas rahvuslike identiteetidega – see on demokraatia jaoks väga oluline.","fi":"Liikkuvuus ja osallisuus monikielisessä Euroopassa/MIME, 2014-2018 (https://www.mime-project.org/vademecum/). MIME-hankkeessa käsitellään jännitteitä kansalaisten kielitarpeiden välillä liikkuvuuden mahdollistamiseksi 27 EU-maassa ja osallistamiseksi yhteisöissä, joihin he siirtyvät. MIME-opas koostuu 22 yliopiston vastauksista 16:ssa Euroopan maassa moniin 72:een Euroopan komission kysymykseen kielipolitiikasta. Se perustuu neljän vuoden tutkimukseen. Yksi Euroopan komission esittämistä 72 kysymyksestä kysyy, olisiko Esperanton kaltaista suunniteltua kieltä edistettävä kansainvälisenä kielenä. Vastauksessa Esperanto kuvataan eläväksi kieleksi, jolla on suuri potentiaali ja jota on paljon helpompi oppia kuin muilla vierailla kielillä, ja ”tehokkaaksi ja ilmaisevaksi kulttuurienväliseksi viestinnäksi, joka mahdollistaa laajan osallisuuden”. Siinä todetaan selvästi, että ”koulutusjärjestelmissä ei pidä jättää huomiotta esperantoa”. Komitea suosittaa, että Esperantoa tarjotaan vieraana kielenä valituissa kouluissa eri puolilla Eurooppaa, jotta voidaan varmistaa sen arvo pitkällä aikavälillä laajassa mittakaavassa. katsoo, että kaikkiin sen edistämistoimiin olisi yhdistettävä laajamittaisia tiedotuskampanjoita, joilla tiedotetaan suurelle yleisölle, että tämä kieli on jo normaalia maailmanlaajuisesti, jos sitä käytetään vain rajoitetusti hyvin erilaisista kielitaustasta tulevien ihmisten keskuudessa. Esperanto voisi auttaa vahvistamaan eurooppalaista identiteettiä kansallisten identiteettien mukaisesti, mikä on olennaisen tärkeää demokratian kannalta.","fr":"Mobilité et inclusion dans une Europe multilingue (MIME), 2014-18 (https://www.mime-project.org/vademecum/). Le projet MIME traite de la tension entre les besoins linguistiques des citoyens pour permettre la mobilité dans les 27 pays de l’UE et l’inclusion dans les communautés vers lesquelles ils se déplacent. Le vade-mecum MIME rassemble les réponses de 22 universités de 16 pays européens à une série de 72 questions de politique linguistique posées par la Commission européenne. Il repose sur quatre années de recherche. L’une des 72 questions posées par la Commission européenne demande s’il convient de promouvoir une langue planifiée comme Esperanto en tant que lingua franca internationale. La réponse décrit Esperanto comme «une langue vivante à fort potentiel, qui est beaucoup plus facile à apprendre que d’autres langues étrangères» et «un moyen efficace et expressif de communication interculturelle, permettant un degré élevé d’inclusion». Il indique clairement que «les systèmes éducatifs ne doivent pas ignorer l’Esperanto». Il recommande que l’Esperanto soit proposé comme langue étrangère dans des écoles sélectionnées dans toute l’Europe, afin de s’assurer de sa valeur à long terme à grande échelle; et que toutes les mesures destinées à sa promotion devraient s’accompagner de campagnes d’information à grande échelle visant à informer le grand public que cette langue est déjà présente dans le monde entier, si elle est peu utilisée par des personnes d’horizons linguistiques très différents. L’Esperanto pourrait contribuer à renforcer une identité européenne en harmonie avec les identités nationales, ce qui est essentiel pour la démocratie.","ga":"Soghluaisteacht agus Cuimsiú in Eoraip Ilteangach/MIME, 2014-18 (https://www.mime-project.org/vademecum/) Déileálann an tionscadal MIME leis an teannas idir riachtanais theangeolaíocha na saoránach chun soghluaisteacht laistigh de 27 tír AE agus cuimsiú sna pobail a bhfuil siad ag aistriú chucu a chumasú. Is éard atá i Vademecum MIME na freagraí ó 22 ollscoil i 16 dtír Eorpacha ar shraith de 72 cheist beartais teanga ón gCoimisiún Eorpach. Tá sé bunaithe ar cheithre bliana de thaighde. Iarrann ceann de na 72 cheist a chuir an Coimisiún Eorpach ar cheart teanga phleanáilte amhail Esperanto a chur chun cinn mar lingua franca idirnáisiúnta. Déantar cur síos sa fhreagra ar Esperanto mar “teanga bheo a bhfuil poitéinseal mór aici, a bhfuil i bhfad níos éasca í a fhoghlaim ná teangacha iasachta eile”, agus “modh éifeachtach sainráite cumarsáide tras-chultúrtha a thugann leibhéil arda cuimsithe”. Deir sé go soiléir “nár chóir do chórais oideachais neamhaird a dhéanamh de Esperanto”. Molann sé gur cheart Esperanto a thairiscint mar theanga iasachta i scoileanna roghnaithe ar fud na hEorpa chun a luach a fháil amach ar mhórscála san fhadtéarma; agus gur cheart feachtais mhórscála faisnéise a bheith ag gabháil le gach beart lena chur chun cinn chun an pobal i gcoitinne a chur ar an eolas go bhfuil an teanga sin ar siúl go rialta ar fud an domhain cheana féin má bhaineann daoine ó chúlraí teanga an-éagsúil lena húsáid. D’fhéadfadh Esperanto féiniúlacht Eorpach a neartú ar aon dul le féiniúlacht náisiúnta – tá sé sin bunriachtanach don daonlathas.","hr":"Mobilnost i uključenost u višejezičnu Europu/MIME, 2014. – 2018. (https://www.mime-project.org/vademecum/) Projekt MIME bavi se napetošću između jezičnih potreba građana kako bi se omogućila mobilnost unutar 27 država članica EU-a i uključenost u zajednice u koje se sele. Priručnik za MIME sastoji se od odgovora 22 sveučilišta u 16 europskih zemalja na niz od 72 pitanja jezične politike Europske komisije. Temelji se na četiri godine istraživanja. Jedno od 72 pitanja koje je postavila Europska komisija postavlja pitanje treba li se planirani jezik kao što je Esperanto promicati kao međunarodni jezik lingua franca. U odgovoru se Esperanto opisuje kao „živi jezik s velikim potencijalom koji je mnogo lakše učiti od drugih stranih jezika” i „učinkovito i ekspresivno sredstvo međukulturne komunikacije koje omogućuje visok stupanj uključenosti”. U njemu se jasno navodi da „obrazovni sustavi ne bi smjeli zanemariti Esperanto”. Preporučuje da se Esperanto ponudi kao strani jezik u odabranim školama diljem Europe kako bi se utvrdila njegova dugoročna vrijednost u velikim razmjerima; te da bi sve mjere za njezino promicanje trebale biti popraćene opsežnim informativnim kampanjama kako bi se javnost informirala da se taj jezik već redovito upotrebljava diljem svijeta ako ga u ograničenoj mjeri upotrebljavaju osobe iz vrlo različitih jezičnih sredina. Esperanto bi mogao pomoći u jačanju europskog identiteta u skladu s nacionalnim identitetima – to je ključno za demokraciju.","hu":"Mobilitás és befogadás a többnyelvűségben/MIME-ben, 2014-2018 (https://www.mime-project.org/vademecum/) A MIME projekt a polgárok nyelvi igényei közötti feszültséggel foglalkozik annak érdekében, hogy lehetővé tegye a 27 uniós tagállamon belüli mobilitást és azon közösségekbe való beilleszkedést, ahová költöznek. A MIME Vademecum 16 európai ország 22 egyetemének válaszaiból áll, amelyeket az Európai Bizottság 72 nyelvpolitikai kérdésre adott. Négy évnyi kutatáson alapul. Az Európai Bizottság által feltett 72 kérdés egyike azt kérdezi, hogy egy olyan tervezett nyelvet, mint az Esperanto, nemzetközi lingua francaként kell-e népszerűsíteni. A válasz szerint Esperanto „nagy lehetőségeket rejtő élő nyelv, amely sokkal könnyebb megtanulni, mint más idegen nyelvek”, valamint „a kultúrák közötti kommunikáció hatékony és kifejező módja, amely nagyfokú befogadást tesz lehetővé”. Egyértelműen kimondja, hogy „az oktatási rendszereknek nem szabad figyelmen kívül hagyniuk az Esperanto-t”. Javasolja, hogy az Esperantót Európa-szerte egyes iskolákban idegen nyelvként kínálják fel annak érdekében, hogy hosszú távon nagy léptékben meg lehessen állapítani az Esperantót; és hogy a népszerűsítésére irányuló valamennyi intézkedést széles körű tájékoztató kampányoknak kell kísérniük, amelyek tájékoztatják a nyilvánosságot arról, hogy ez a nyelv már világszerte rendszeres, ha igen eltérő nyelvi háttérrel rendelkező személyek csak korlátozott mértékben használják ezt a nyelvet. Esperanto a nemzeti identitással összhangban hozzájárulhat az európai identitás megerősítéséhez – ez elengedhetetlen a demokrácia szempontjából.","it":"Mobilità e inclusione in un'Europa multilingue/MIME, 2014-18 (https://www.mime-project.org/vademecum/) Il progetto MIME affronta la tensione tra le esigenze linguistiche dei cittadini per consentire la mobilità all'interno dei 27 paesi dell'UE e l'inclusione nelle comunità in cui si spostano. Il vademecum MIME è costituito dalle risposte di 22 università di 16 paesi europei a una serie di 72 domande di politica linguistica della Commissione europea. Si basa su quattro anni di ricerca. Una delle 72 domande poste dalla Commissione europea chiede se una lingua prevista come Esperanto debba essere promossa come lingua franca internazionale. La risposta descrive Esperanto come \"una lingua vivente con un grande potenziale, molto più facile da imparare rispetto ad altre lingue straniere\", e \"un mezzo efficace ed espressivo di comunicazione interculturale che consenta un elevato grado di inclusione\". Afferma chiaramente che \"i sistemi di istruzione non devono ignorare Esperanto\". Raccomanda che Esperanto sia offerto come lingua straniera in scuole selezionate di tutta Europa, al fine di accertarne il valore a lungo termine su vasta scala; e che tutte le misure per la sua promozione dovrebbero essere accompagnate da campagne d'informazione su vasta scala per informare il grande pubblico che questa lingua si trova già regolarmente a livello mondiale, se l'uso da parte di persone provenienti da contesti linguistici molto diversi è limitato. Esperanto potrebbe contribuire a rafforzare un'identità europea in armonia con le identità nazionali, essenziale per la democrazia.","lt":"Judumas ir įtrauktis į daugiakalbę Europą/MIME, 2014-2018 m. (https://www.mime-project.org/vademecum/) Projekte MIME nagrinėjama įtampa tarp piliečių kalbinių poreikių, kad būtų sudarytos sąlygos judumui 27 ES šalyse, ir įtraukties bendruomenėse, į kurias jie persikelia. MIME vadovą sudaro 22 16 Europos šalių universitetų atsakymai į Europos Komisijos 72 kalbų politikos klausimus. Jis grindžiamas ketverių metų moksliniais tyrimais. Vienu iš 72 Europos Komisijos pateiktų klausimų klausiama, ar planuojama kalba, pavyzdžiui, Esperanto, turėtų būti populiarinama kaip tarptautinė lingua franca. Atsakyme Esperanto apibūdinama kaip „gyvenamoji kalba, turinti didelį potencialą, kurią daug lengviau išmokti nei kitas užsienio kalbas“, ir „veiksminga ir eksplicitiška tarpkultūrinio bendravimo priemonė, sudaranti sąlygas didelei įtraukčiai“. Joje aiškiai nurodyta, kad „švietimo sistemos neturėtų ignoruoti Esperanto“. Rekomenduoja, kad pasirinktose Europos mokyklose Esperanto būtų siūloma kaip užsienio kalba, siekiant plačiu mastu įvertinti jos vertę ilguoju laikotarpiu; ir kad visos jos populiarinimo priemonės turėtų būti vykdomos kartu su plataus masto informavimo kampanijomis, kuriomis plačioji visuomenė būtų informuojama, kad ši kalba jau nuolat vartojama visame pasaulyje, jei ja mažai vartoja žmonės iš labai skirtingos kalbinės aplinkos. Esperanto galėtų padėti stiprinti Europos tapatybę kartu su nacionalinėmis tapatybėmis – tai labai svarbu demokratijai.","lv":"Mobilitāte un iekļaušana daudzvalodīgā Eiropā/MIME, 2014-2018 (https://www.mime-project.org/vademecum/). Projekts risina spriedzi starp iedzīvotāju lingvistiskajām vajadzībām, lai nodrošinātu mobilitāti 27 ES valstīs un iekļaušanu kopienās, uz kurām viņi pārceļas. MIME Vademecum ir atbildes no 22 universitātēm 16 Eiropas valstīs uz 72 valodu politikas jautājumiem, ko uzdeva Eiropas Komisija. Tās pamatā ir četru gadu pētījumi. Viens no 72 jautājumiem, ko uzdeva Eiropas Komisija, jautā, vai plānotā valoda, piemēram, Esperanto, būtu jāpopularizē kā starptautiska līmeņa lingua franca. Atbildē Esperanto ir raksturots kā “dzīva valoda ar lielu potenciālu, kuru ir daudz vieglāk apgūt nekā citas svešvalodas”, un “efektīvs un izteiksmīgs starpkultūru saziņas līdzeklis, kas nodrošina augstu iekļaušanas pakāpi”. Tajā skaidri noteikts, ka “izglītības sistēmām nevajadzētu ignorēt Esperanto”. Komiteja iesaka piedāvāt Esperanto kā svešvalodu izraudzītās skolās visā Eiropā, lai pārliecinātos par tās vērtību ilgtermiņā plašā mērogā; un ka visi tā popularizēšanas pasākumi būtu jāpapildina ar plašām informācijas kampaņām, lai informētu plašu sabiedrību, ka šī valoda jau tiek regulāri lietota visā pasaulē, ja to lieto ļoti dažādas valodas cilvēki. Esperanto varētu palīdzēt stiprināt Eiropas identitāti saskaņā ar nacionālajām identitātēm – tas ir būtiski demokrātijai.","mt":"Mobilità u Inklużjoni f’Ewropa Multilingwi/MIME, 2014–18 (https://www.mime-project.org/vademecum/) Il-proġett MIME jittratta t-tensjoni bejn il-ħtiġijiet lingwistiċi taċ-ċittadini biex jippermettu l-mobilità fi ħdan is-27 pajjiż tal-UE u l-inklużjoni fil-komunitajiet li jiċċaqilqu lejhom. Il-Vademecum MIME jikkonsisti fit-tweġibiet ta’ 22 università fi 16-il pajjiż Ewropew għal serje ta’ 72 mistoqsija ta’ politika lingwistika mill-Kummissjoni Ewropea. Huwa bbażat fuq erba’ snin ta’ riċerka. Waħda mill-72-il mistoqsija mressqa mill-Kummissjoni Ewropea tistaqsi jekk lingwa ppjanata bħall-Esperanto għandhiex tiġi promossa bħala lingwa internazzjonali franka. Ir-rispons jiddeskrivi l-Esperanto bħala “lingwa ħajja b’potenzjal kbir, li hija ħafna aktar faċli biex titgħallem minn lingwi barranin oħra”, u “mezz effiċjenti u espressiv ta’ komunikazzjoni transkulturali, li jippermetti gradi għolja ta’ inklużjoni”. Huwa jiddikjara b’mod ċar li “s-sistemi edukattivi m’għandhomx jinjoraw lil Esperanto”. Jirrakkomanda li l-Esperanto għandu jiġi offrut bħala lingwa barranija fi skejjel magħżula madwar l-Ewropa, biex jiġi aċċertat il-valur tiegħu fuq medda twila ta’ żmien fuq skala kbira; u li l-miżuri kollha għall-promozzjoni tagħha għandhom ikunu akkumpanjati minn kampanji ta’ informazzjoni fuq skala kbira biex il-pubbliku ġenerali jiġi infurmat li din il-lingwa diġà tinsab fid-dinja kollha jekk tintuża b’mod limitat minn persuni minn sfondi lingwistiċi differenti ħafna. L-Esperanto jista’ jgħin biex tissaħħaħ identità Ewropea f’armonija mal-identitajiet nazzjonali — dan huwa essenzjali għad-demokrazija.","nl":"Mobiliteit en inclusie in een meertalig Europa/MIME, 2014-18 (https://www.mime-project.org/vademecum/). Het MIME-project behandelt de spanning tussen de taalkundige behoeften van burgers om mobiliteit binnen de 27 EU-landen mogelijk te maken en integratie in de gemeenschappen waarnaar zij verhuizen. Het MIME Vademecum bestaat uit de antwoorden van 22 universiteiten in 16 Europese landen op een reeks van 72 taalbeleidsvragen van de Europese Commissie. Het is gebaseerd op vier jaar onderzoek. Een van de 72 vragen van de Europese Commissie luidt of een geplande taal zoals Esperanto als internationale lingua franca moet worden gepromoot. In het antwoord wordt Esperanto omschreven als „een levende taal met veel potentieel, die veel gemakkelijker te leren is dan andere vreemde talen”, en „een efficiënt en expressief middel voor interculturele communicatie dat een hoge mate van inclusie mogelijk maakt”. Daarin wordt duidelijk gesteld dat „de onderwijsstelsels Esperanto niet mogen negeren”. Het beveelt aan dat Esperanto op geselecteerde scholen in heel Europa als vreemde taal wordt aangeboden, zodat de waarde ervan op lange termijn op grote schaal kan worden vastgesteld; en dat alle afzetbevorderingsacties gepaard moeten gaan met grootschalige voorlichtingscampagnes om het grote publiek te informeren dat deze taal al in de hele wereld regelmatig wordt gebruikt, indien het gebruik ervan beperkt is door mensen met een zeer verschillende taalkundige achtergrond. Esperanto zou kunnen bijdragen aan de versterking van een Europese identiteit in harmonie met nationale identiteiten — dit is essentieel voor de democratie.","pl":"Mobilność i włączenie w wielojęzyczną Europę/MIME, 2014-2018 (https://www.mime-project.org/vademecum/) Projekt MIME dotyczy napięcia między potrzebami językowymi obywateli, aby umożliwić mobilność w 27 państwach UE, a integracją w społecznościach, do których się przemieszczają. Vademecum MIME składa się z odpowiedzi 22 uniwersytetów z 16 krajów europejskich na serię 72 pytań Komisji Europejskiej dotyczących polityki językowej. Opiera się on na czterech latach badań. Jedno z 72 pytań zadanych przez Komisję Europejską dotyczy tego, czy planowany język, taki jak Esperanto, powinien być promowany jako międzynarodowa lingua franca. Odpowiedź opisuje Esperanto jako „żywy język o wielkim potencjale, który jest znacznie łatwiejszy do nauczenia niż inne języki obce”, oraz jako „skuteczny i ekspresywny środek komunikacji międzykulturowej umożliwiający wysoki stopień włączenia społecznego”. Wyraźnie stwierdza się w nim, że „systemy edukacji nie powinny ignorować Esperanto”. Zaleca, by Esperanto był oferowany jako język obcy w wybranych szkołach w całej Europie w celu potwierdzenia jego wartości w perspektywie długoterminowej na dużą skalę; oraz że wszystkim środkom służącym jego promocji powinny towarzyszyć zakrojone na szeroką skalę kampanie informacyjne mające na celu informowanie ogółu społeczeństwa, że język ten jest już zwyczajny na całym świecie, jeżeli jest on używany w ograniczonym zakresie przez osoby z bardzo różnych środowisk językowych. Esperanto mógłby przyczynić się do wzmocnienia tożsamości europejskiej w harmonii z tożsamością narodową - ma to zasadnicze znaczenie dla demokracji.","pt":"Mobilidade e inclusão numa Europa multilingue/MIME, 2014-18 (https://www.mime-project.org/vademecum/) O projeto MIME aborda a tensão entre as necessidades linguísticas dos cidadãos para permitir a mobilidade nos 27 países da UE e a inclusão nas comunidades para onde se deslocam. O vade-mécum do MIME é composto pelas respostas de 22 universidades de 16 países europeus a uma série de 72 perguntas de política linguística da Comissão Europeia. Baseia-se em quatro anos de investigação. Uma das 72 perguntas colocadas pela Comissão Europeia pergunta se uma língua planeada, como Esperanto, deve ser promovida como língua franca internacional. A resposta descreve Esperanto como «uma língua viva com grande potencial, que é muito mais fácil de aprender do que outras línguas estrangeiras», e «um meio eficiente e expressivo de comunicação intercultural, que permite um elevado grau de inclusão». Afirma claramente que «os sistemas educativos não devem ignorar a Esperanto». Recomenda que o Esperanto seja oferecido como língua estrangeira em escolas selecionadas de toda a Europa, a fim de avaliar o seu valor a longo prazo em grande escala; e que todas as medidas para a sua promoção devem ser acompanhadas de campanhas de informação em larga escala destinadas a informar o público em geral de que esta língua já se encontra em situação regular em todo o mundo se a sua utilização for limitada por pessoas de origens linguísticas muito diferentes. Esperanto poderia ajudar a reforçar a identidade europeia em harmonia com as identidades nacionais, o que é essencial para a democracia.","ro":"Mobilitate și incluziune într-o Europă multilingvă/MIME, 2014-18 (https://www.mime-project.org/vademecum/). Proiectul MIME abordează tensiunea dintre nevoile lingvistice ale cetățenilor pentru a permite mobilitatea în cele 27 de țări ale UE și incluziunea în comunitățile în care se mută. Vademecumul MIME constă în răspunsurile a 22 universități din 16 de țări europene la o serie de 72 de întrebări de politică lingvistică ale Comisiei Europene. Acesta se bazează pe patru ani de cercetare. Una dintre cele 72 întrebări adresate de Comisia Europeană întreabă dacă o limbă planificată, cum ar fi Esperanto, ar trebui promovată ca lingua franca internațională. Răspunsul descrie Esperanto ca fiind „o limbă vie cu un potențial ridicat, mult mai ușor de învățat decât alte limbi străine” și „un mijloc eficient și explicit de comunicare interculturală, care permite un grad ridicat de incluziune”. Acesta prevede în mod clar că „sistemele de învățământ nu ar trebui să ignore Esperanto”. Recomandă ca Esperanto să fie oferit ca limbă străină în școlile selectate din întreaga Europă, pentru a evalua valoarea sa pe termen lung pe scară largă; și că toate măsurile de promovare a acestuia ar trebui să fie însoțite de campanii de informare la scară largă pentru a informa publicul larg că această limbă se află deja în mod obișnuit în întreaga lume, în cazul în care este utilizată în mod limitat de persoane care provin din medii lingvistice foarte diferite. Esperanto ar putea contribui la consolidarea unei identități europene în armonie cu identitățile naționale — acest lucru este esențial pentru democrație.","sk":"Mobilita a začlenenie do viacjazyčnej Európy/MIME, 2014 – 2018 (https://www.mime-project.org/vademecum/) Projekt MIME sa zaoberá napätím medzi jazykovými potrebami občanov s cieľom umožniť mobilitu v rámci 27 krajín EÚ a začlenením do komunít, do ktorých sa presťahujú. Príručka MIME pozostáva z odpovedí 22 univerzít v 16 európskych krajinách na sériu 72 otázok týkajúcich sa jazykovej politiky zo strany Európskej komisie. Vychádza zo štyroch rokov výskumu. Jednou zo 72 otázok, ktoré položila Európska komisia, je otázka, či by sa plánovaný jazyk, akým je Esperanto, mal propagovať ako medzinárodný jazyk lingua franca. V odpovedi sa Esperanto opisuje ako „živý jazyk s veľkým potenciálom, ktorý sa omnoho ľahšie učí než iné cudzie jazyky“ a „účinné a expresívne prostriedky medzikultúrnej komunikácie, ktoré umožňujú vysoký stupeň začlenenia“. Jasne sa v ňom uvádza, že „vzdelávacie systémy by nemali ignorovať Esperanto“. Odporúča, aby sa Esperanto ponúkal ako cudzí jazyk vo vybraných školách v celej Európe s cieľom zistiť jeho hodnotu z dlhodobého hľadiska vo veľkom rozsahu; a že všetky opatrenia na jej propagáciu by mali byť sprevádzané rozsiahlymi informačnými kampaňami s cieľom informovať širokú verejnosť o tom, že tento jazyk je už na celom svete bežný, ak ho používajú ľudia z veľmi odlišného jazykového prostredia. Esperanto by mohol pomôcť posilniť európsku identitu v súlade s národnými identitami – je to nevyhnutné pre demokraciu.","sl":"Mobilnost in vključevanje v večjezičnost Evrope/MIME, 2014-2018 (https://www.mime-project.org/vademecum/). Projekt MIME obravnava napetost med jezikovnimi potrebami državljanov, da se omogoči mobilnost znotraj 27 držav EU, in vključenostjo v skupnosti, v katere se preselijo. Priročnik MIME vsebuje odgovore 22 univerz iz 16 evropskih držav na sklop 72 vprašanj Evropske komisije o jezikovni politiki. Temelji na štirih letih raziskav. V enem od 72 vprašanj, ki jih je zastavila Evropska komisija, se sprašuje, ali bi bilo treba načrtovan jezik, kot je Esperanto, promovirati kot mednarodni jezik lingua franca. V odzivu je Esperanto opisan kot „živi jezik z velikim potencialom, ki se ga je veliko lažje učiti kot drugi tuji jeziki“, ter „učinkovito in eksplicitno sredstvo za medkulturno komunikacijo, ki omogoča visoko stopnjo vključenosti“. Jasno navaja, da „izobraževalni sistemi ne bi smeli prezreti Esperanta“. Priporoča, da se Esperanto ponudi kot tuji jezik v izbranih šolah po vsej Evropi, da bi ugotovili njegovo dolgoročno vrednost v velikem obsegu; in da morajo vse ukrepe za njegovo promocijo spremljati obsežne informacijske kampanje za obveščanje širše javnosti, da se ta jezik po vsem svetu že redno uporablja, če ga ljudje iz zelo različnih jezikovnih okolij uporabljajo le v omejenem obsegu. Esperanto bi lahko prispeval h krepitvi evropske identitete v sožitju z nacionalnimi identitetami - to je bistveno za demokracijo.","sv":"Rörlighet och integration i ett flerspråkigt Europa/MIME, 2014–18 (https://www.mime-project.org/vademecum/). Projektet MIME behandlar spänningen mellan medborgarnas språkliga behov för att möjliggöra rörlighet inom de 27 EU-länderna och inkludering i de samhällen som de flyttar till. MIME Vademecum består av svaren från 22 universitet i 16 europeiska länder på EU-kommissionens 72 språkpolitiska frågor. Den bygger på fyra års forskning. En av Europeiska kommissionens 72 frågor gäller om ett planerat språk som Esperanto bör främjas som ett internationellt lingua franca. I svaret beskrivs Esperanto som ”ett levande språk med stor potential, som är mycket lättare att lära än andra främmande språk” och ”ett effektivt och uttryckligt sätt att kommunicera över kulturgränserna som möjliggör en hög grad av integration”. Där anges tydligt att ”utbildningssystemen inte bör ignorera Esperanto”. Kommittén rekommenderar att Esperanto erbjuds som främmande språk i utvalda skolor i hela Europa för att fastställa dess långsiktiga värde i stor skala. och att alla åtgärder för att främja det bör åtföljas av omfattande informationskampanjer för att informera allmänheten om att språket redan är vanligt i hela världen om det används i begränsad utsträckning av människor med mycket olika språkbakgrund. Esperanto skulle kunna bidra till att stärka en europeisk identitet i harmoni med nationella identiteter – detta är mycket viktigt för demokratin."}},"title":{"en":"Language policy to strengthen European integration - MIME project","machine_translations":{"bg":"Езикова политика за укрепване на европейската интеграция – проект MIME","cs":"Jazyková politika k posílení evropské integrace - projekt MIME","da":"Sprogpolitik til styrkelse af den europæiske integration — MIME-projektet","de":"Sprachenpolitik zur Stärkung der europäischen Integration – Projekt MIME","el":"Γλωσσική πολιτική για την ενίσχυση της ευρωπαϊκής ολοκλήρωσης — σχέδιο MIME","es":"Política lingüística para reforzar la integración europea — Proyecto MIME","et":"Keelepoliitika Euroopa integratsiooni tugevdamiseks – projekt MIME","fi":"Kielipolitiikka Euroopan yhdentymisen vahvistamiseksi – MIME-hanke","fr":"Politique linguistique pour renforcer l’intégration européenne — Projet MIME","ga":"Beartas teanga chun lánpháirtiú na hEorpa a neartú – tionscadal MIME","hr":"Jezična politika za jačanje europske integracije – projekt MIME","hu":"Nyelvpolitika az európai integráció megerősítésére – MIME projekt","it":"Politica linguistica per rafforzare l'integrazione europea — Progetto MIME","lt":"Kalbų politika Europos integracijai stiprinti. Projektas MIME","lv":"Valodu politika Eiropas integrācijas stiprināšanai – MIME projekts","mt":"Politika lingwistika biex tissaħħaħ l-integrazzjoni Ewropea — proġett MIME","nl":"Taalbeleid ter versterking van de Europese integratie — MIME-project","pl":"Polityka językowa na rzecz wzmocnienia integracji europejskiej - projekt MIME","pt":"Política linguística para reforçar a integração europeia — projeto MIME","ro":"Politica lingvistică pentru consolidarea integrării europene — proiectul MIME","sk":"Jazyková politika na posilnenie európskej integrácie – projekt MIME","sl":"Jezikovna politika za krepitev evropskega povezovanja - projekt MIME","sv":"Språkpolitik för att stärka den europeiska integrationen – MIME-projektet"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×