Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: a94736e384f6d9906b744d0eb3dd380dc9b0dc68e9218e1b2935809467743be1

Source: {"body":{"it":"The problem with information is twofold because it affects both the supply (news media) and the demand (audience) for news. Hence, using some terms from economics, we need both a shock to supply and demand for information.\n\nStarting from the “demand” side, we need to educate young people to the value of reliable and trustful information. They need to understand the role of watchdog and counterpower that journalism and press have in a liberal democracy, as a remedy to the prevalence of slogans and propaganda on facts. Eventually they shall properly distinguish the mass media and sources committed to that mission, from those reducing information to “gossip”.\n\nOn the supply side, different solutions might be put in place for press and social media and EU must play an active role. \n\nThere is the need for journalists to be fairly paid, newspapers to be solid and able to convey high quality information and culture. Governments shall therefore consider disbursing funds to those media that provide trustful information, dedicate enough space to culture and that do not express violence or discrimination in their content. Additionally, rewards criteria may be introduced for those editors investing in culture and information and that set up a governance reducing the property’s influence on the media. Finally, the reception of public funds could be conditioned to subscription to a self-regulation code. In this sense, \"The Trust Project\" may be considered a good example.","machine_translations":{"bg":"Проблемът с информацията е двояка причина, която засяга предлагането (информационните медии) и търсенето (аудиторията) на новини. Следователно, като използваме някои термини от икономиката, се нуждаем както от шок, така и от търсене на информация. Като се започне от страната на „търсенето“, трябва да образоваме младите хора към стойността на надеждната и надеждна информация. Те трябва да поемат ролята на пазител и да противодействат на властта, която журналистиката и пресата имат в либералната демокрация, като средство за преодоляване на разпространението на лозунги и пропаганда въз основа на факти. Ако това е така, те имат същото разграничение като средствата за масово осведомяване и източниците, докладвани на тази мисия, като от днес информацията се свежда до „преминаване“. По отношение на предлагането могат да бъдат въведени различни решения за пресата и социалните медии и ЕС трябва да играе активна роля. Това е необходимостта журналистите да получават справедливо възнаграждение, вестниците да бъдат стабилни и да могат да предават висококачествена информация и култура. Правителствата използват средства за предоставяне на надеждна информация, специално пространство за културата и които не изразяват насилие или дискриминация в своето съдържание. Освен това могат да бъдат въведени критерии за възнаграждение за онези редактори, които инвестират в култура и информация и които създават управление, намаляващо влиянието на имота върху медиите. И накрая, получаването на публични средства може да бъде обвързано с условие за записване в кодекс за саморегулиране. В този смисъл „Доверителният проект“ може да се счита за добър пример.","cs":"Problém s informacemi je dvojím důvodem, který ovlivňuje nabídku (zpravodajské sdělovací prostředky) a poptávku po zpravodajství (audiencii). Vzhledem k tomu, že používáme určité pojmy z ekonomie, potřebujeme jak šok, pokud jde o nabídku informací, tak poptávku po nich. Počínaje „poptávkou“ musíme mladé lidi vzdělávat na hodnotu spolehlivých a důvěryhodných informací. Musí se ujmout úlohy strážce a protiváhy, kterou má žurnalistika a tisk v liberální demokracii, jako prostředek nápravy šíření sloganů a propagandy na faktech. Pokud ano, budou mít stejné rozlišení jako hromadné sdělovací prostředky a zdroje, které byly na tuto misi nahlášeny, a to od dnešního snižování informací na „gossip“. Na straně nabídky by mohla být zavedena různá řešení pro tisk a sociální média a EU musí hrát aktivní úlohu. To znamená, že novináři musí být spravedlivě placeni, musí být solidní a musí být schopni předávat kvalitní informace a kulturu. Vlády odkazují na finanční prostředky určené na poskytování důvěryhodných informací, vyhrazený prostor kultuře, které ve svém obsahu nevyjadřují násilí nebo diskriminaci. Kromě toho mohou být pro ty editory, kteří investují do kultury a informací a vytvářejí správu, která snižuje vliv nemovitosti na sdělovací prostředky, zavedena kritéria pro předání. A konečně, příjem veřejných prostředků by mohl být podmíněn přijetím samoregulačního kodexu. V tomto smyslu lze za dobrý příklad považovat „důvěryhodný projekt“.","da":"Problemet med information er dobbelt årsag til, at det påvirker udbuddet (nyhedsmedier) og efterspørgslen (publikum) efter nyheder. Derfor har vi brug for både et chok for udbud og efterspørgsel efter information ved hjælp af visse økonomiske termer. Med udgangspunkt i \"efterspørgslen\" er vi nødt til at uddanne de unge til værdien af pålidelige og pålidelige oplysninger. De skal påtage sig rollen som vagthund og modmagt, som journalistik og presse har i et liberalt demokrati, som et middel til at afhjælpe udbredelsen af slogans og propaganda om fakta. Hvis dette er tilfældet, skal de have samme sondring som de massemedier og kilder, der rapporteres til denne mission, fra i dag at reducere informationen til \"gossip\". På udbudssiden kan der findes forskellige løsninger for pressen og de sociale medier, og EU skal spille en aktiv rolle. Dette er behovet for, at journalister får en rimelig løn, og at aviser er solide og i stand til at formidle information og kultur af høj kvalitet. Regeringer skal henvise til midler til at give pålidelige oplysninger, dedikeret plads til kultur, og som ikke udtrykker vold eller forskelsbehandling i deres indhold. Desuden kan der indføres resultatkriterier for de redaktører, der investerer i kultur og information, og som etablerer en forvaltning, der mindsker ejendommens indflydelse på medierne. Endelig kan modtagelse af offentlige midler gøres betinget af, at man tilslutter sig en selvregulerende kodeks. I den forbindelse kan \"Trust Project\" betragtes som et godt eksempel.","de":"Das Problem der Information ist ein doppelter Grund für das Angebot (Nachrichtenmedien) und die Nachfrage (Zielgruppe) nach Nachrichten. Daher brauchen wir, indem wir einige Begriffe aus der Wirtschaft verwenden, sowohl einen Schock für das Angebot als auch die Nachfrage nach Informationen. Ausgehend von der Nachfrageseite müssen wir jungen Menschen den Wert zuverlässiger und vertrauenswürdiger Informationen vermitteln. Sie müssen die Rolle der Kontrolle übernehmen und der Macht entgegenwirken, die Journalismus und Presse in einer liberalen Demokratie innehaben, um der Verbreitung von Slogans und Propaganda auf Fakten entgegenzuwirken. Wenn ja, sollten sie dieselbe Unterscheidung treffen wie die Massenmedien und Quellen, die dieser Mission gemeldet wurden, und zwar von heute bis hin zu „Glatt“ -Informationen. Auf der Angebotsseite könnten verschiedene Lösungen für die Presse und die sozialen Medien eingeführt werden, und die EU muss eine aktive Rolle spielen. Dies ist die Notwendigkeit, dass Journalisten fair bezahlt werden, dass die Zeitungen solide sind und in der Lage sind, hochwertige Informationen und Kultur zu vermitteln. Die Regierungen beziehen sich auf Mittel, um vertrauenswürdige Informationen bereitzustellen, Raum für Kultur bereitzustellen und in ihrem Inhalt keine Gewalt oder Diskriminierung zum Ausdruck zu bringen. Darüber hinaus können Kriterien für die Belohnung von Redakteuren eingeführt werden, die in Kultur und Information investieren und eine Governance schaffen, die den Einfluss des Eigentums auf die Medien verringert. Schließlich könnte der Erhalt öffentlicher Mittel von der Unterzeichnung eines Selbstregulierungscodes abhängig gemacht werden. In diesem Sinne kann „The Trust Project“ als gutes Beispiel dienen.","el":"Το πρόβλημα της πληροφόρησης είναι διττός λόγος που επηρεάζει την προσφορά (μέσα ενημέρωσης) και τη ζήτηση (κοινό) για ειδήσεις. Ως εκ τούτου, χρησιμοποιώντας ορισμένους οικονομικούς όρους, χρειαζόμαστε τόσο κλυδωνισμό στην προσφορά όσο και στη ζήτηση πληροφοριών. Ξεκινώντας από την πλευρά της «ζήτησης», πρέπει να εκπαιδεύσουμε τους νέους στην αξία των αξιόπιστων και αξιόπιστων πληροφοριών. Πρέπει να αναλάβουν τον ρόλο του φύλακα και της δύναμης που διαθέτουν η δημοσιογραφία και ο Τύπος σε μια φιλελεύθερη δημοκρατία, ως μέσο αντιμετώπισης της επικράτησης των συνθημάτων και της προπαγάνδας για γεγονότα. Στην περίπτωση αυτή, πρέπει να έχουν την ίδια διάκριση με τα μέσα μαζικής ενημέρωσης και τις πηγές που αναφέρονται στην αποστολή αυτή, από τη σημερινή μείωση των πληροφοριών σε «gossip». Από την πλευρά της προσφοράς, θα μπορούσαν να τεθούν σε εφαρμογή διάφορες λύσεις για τον Τύπο και τα μέσα κοινωνικής δικτύωσης και η ΕΕ πρέπει να διαδραματίσει ενεργό ρόλο. Αυτή είναι η ανάγκη οι δημοσιογράφοι να αμείβονται δίκαια, οι εφημερίδες να είναι ισχυρές και ικανές να μεταδίδουν υψηλής ποιότητας πληροφορίες και πολιτισμό. Οι κυβερνήσεις αναφέρονται σε κονδύλια για την παροχή αξιόπιστων πληροφοριών, αφιερωμένου στον πολιτισμό και που δεν εκφράζουν βία ή διακρίσεις ως προς το περιεχόμενό τους. Επιπλέον, μπορούν να θεσπιστούν κριτήρια ανταμοιβής για τους εκδότες που επενδύουν στον πολιτισμό και την πληροφόρηση και που θεσπίζουν μια διακυβέρνηση που μειώνει την επιρροή του ακινήτου στα μέσα ενημέρωσης. Τέλος, η λήψη δημόσιων πόρων θα μπορούσε να εξαρτάται από την εγγραφή σε κώδικα αυτορρύθμισης. Υπό την έννοια αυτή, το «Σχέδιο εμπιστοσύνης» μπορεί να θεωρηθεί καλό παράδειγμα.","en":"The problem with information is twofold reason it affects the supply (news media) and the demand (audience) for news. Hence, using some terms from economics, we need both a shock to supply and demand for information. Starting from the “demand” side, we need to educate young people to the value of reliable and trustful information. They need to assume the role of watchdog and counter power that journalism and press have in a liberal democracy, as a remedy to the prevalence of slogans and propaganda on facts. If so, they shall have the same distinction as the mass media and sources reported to that mission, from today reducing information to ‘gossip’. On the supply side, different solutions might be put in place for press and social media and EU must play an active role. This is the need for journalists to be fairly paid, newspapers to be solid and able to convey high quality information and culture. Governments shall refer to funds to give trusted information, dedicated space to culture and that do not express violence or discrimination in their content. Added, Rewards criteria may be introduced for those editors investing in culture and information and that set up a governance reducing the Property’s influence on the media. Finally, the reception of public funds could be conditional to subscription to a self-regulation code. In this sense, “The Trust Project” may be considered a good example.","es":"El problema de la información se debe a dos razones que afectan a la oferta (medios de comunicación) y a la demanda (audiencia) de noticias. Por lo tanto, utilizando algunos términos de la economía, necesitamos tanto una perturbación para la oferta como para la demanda de información. Empezando por el lado de la «demanda», tenemos que educar a los jóvenes sobre el valor de una información fiable y fiable. Deben asumir el papel de vigilancia y contrarrestar el poder que el periodismo y la prensa tienen en una democracia liberal, como remedio a la prevalencia de eslóganes y propaganda sobre los hechos. En caso afirmativo, tendrán la misma distinción que los medios de comunicación y las fuentes comunicados a dicha misión, desde la reducción actual de la información a la «gossip». Por lo que respecta a la oferta, podrían establecerse diferentes soluciones para la prensa y las redes sociales, y la UE debe desempeñar un papel activo. Esta es la necesidad de que los periodistas reciban una remuneración justa, de que los periódicos sean sólidos y capaces de transmitir información y cultura de gran calidad. Los gobiernos harán referencia a los fondos para proporcionar información de confianza, espacio dedicado a la cultura y que no expresen violencia ni discriminación en su contenido. Además, podrán introducirse criterios de recompensa para los editores que inviertan en cultura e información y que establezcan una gobernanza que reduzca la influencia de la propiedad en los medios de comunicación. Por último, la recepción de fondos públicos podría estar condicionada a la suscripción de un código de autorregulación. En este sentido, el «proyecto Trust» puede considerarse un buen ejemplo.","et":"Teavitamise probleem on kahekordne põhjus, mis mõjutab uudiste pakkumist (uudismeedia) ja nõudlust (uudis). Seega, kasutades majandustermineid, on meil vaja nii infopakkumise kui ka -nõudluse šokki. Alustades nõudluse poolelt, peame harima noori usaldusväärse ja usaldusväärse teabe väärtusele. Nad peavad võtma endale liberaalses demokraatias ajakirjanduse ja ajakirjanduse käes oleva järelevalve- ja vastujõu rolli, mis on heatusvahendiks hüüdlausete ja faktipropaganda levimusele. Kui see on nii, eristatakse neid samamoodi nagu missioonile teatatud massimeediat ja allikaid, alates praegusest teabe vähendamisest kuni nn gossipini. Pakkumise poolel võib ajakirjanduse ja sotsiaalmeedia jaoks leida erinevaid lahendusi ning EL peab etendama aktiivset rolli. See on vajadus, et ajakirjanikele makstaks õiglast tasu, et ajalehed oleksid tugevad ning suudaksid edastada kvaliteetset teavet ja kultuuri. Valitsused viitavad rahalistele vahenditele, mis annavad usaldusväärset teavet ja kultuurile pühendatud ruumi ning mille sisus ei väljendata vägivalda ega diskrimineerimist. Lisaks võib kehtestada tasuvuskriteeriumid nende toimetajate jaoks, kes investeerivad kultuuri ja teabesse ning loovad juhtimise, mis vähendab omandi mõju meediale. Lõpuks võib avaliku sektori vahendite vastuvõtmine sõltuda eneseregulatsiooni tegevusjuhendiga liitumisest. Selles mõttes võib heaks näiteks pidada usaldusprojekti.","fi":"Tiedonvälityksen ongelma on kaksitahoinen syy, joka vaikuttaa uutisten tarjontaan (uutismedia) ja uutisten kysyntään (yleisö). Kun käytetään joitakin taloustieteen termejä, tarvitaan sekä häiriötä tiedon tarjontaan että sen kysyntään. ”Kysynnästä” alkaen meidän on koulutettava nuoria luotettavan ja luotettavan tiedon arvolle. Niiden on omaksuttava journalismin ja lehdistön rooli liberaalissa demokratiassa valmentajana ja vastavoimana, jolla korjataan tosiasioihin liittyvien iskulauseiden ja propagandan yleisyys. Jos näin on, ne erotellaan samalla tavalla kuin joukkotiedotusvälineet ja -lähteet, jotka on raportoitu kyseiselle valtuuskunnalle, nykyään tiedon vähentämisestä ”gossip”-informaatioon. Tarjontapuolella voitaisiin ottaa käyttöön erilaisia ratkaisuja lehdistöä ja sosiaalista mediaa varten, ja EU:n on toimittava aktiivisesti. Tämä edellyttää, että toimittajille maksetaan kohtuullinen korvaus, että sanomalehdet ovat vakaita ja kykenevät välittämään korkealaatuista tietoa ja kulttuuria. Hallitusten on viitattava varoihin, joilla annetaan luotettavaa tietoa, kulttuurille varattua tilaa ja jotka eivät ilmaise sisällössään väkivaltaa tai syrjintää. Lisäksi voidaan ottaa käyttöön palkintoja koskevat kriteerit niille toimittajille, jotka investoivat kulttuuriin ja tietoon ja joilla luodaan hallinto, joka vähentää kiinteistön vaikutusta tiedotusvälineisiin. Lisäksi julkisten varojen saamisen ehtona voisi olla itsesääntelyyn sitoutuminen. Tässä mielessä ”luottamushanketta” voidaan pitää hyvänä esimerkkinä.","fr":"Le problème de l’information est double: il affecte l’offre (médias d’information) et la demande (public) d’informations. Par conséquent, en utilisant certains termes de l’économie, nous avons besoin à la fois d’un choc sur l’offre et sur la demande d’informations. En partant de la «demande», nous devons éduquer les jeunes à la valeur d’informations fiables et fiables. Ils doivent assumer le rôle de gardien et de contre-pouvoir du journalisme et de la presse dans une démocratie libérale, afin de remédier à la prévalence des slogans et de la propagande sur des faits. Si tel est le cas, ils doivent avoir la même distinction que les médias de masse et les sources rapportés à cette mission, allant de la réduction actuelle de l’information au «désenssip». Du côté de l’offre, différentes solutions pourraient être mises en place pour la presse et les médias sociaux et l’UE doit jouer un rôle actif. Il est nécessaire que les journalistes soient payés équitablement, que les journaux soient solides et capables de véhiculer des informations et une culture de grande qualité. Les gouvernements se réfèrent aux fonds destinés à donner des informations fiables, à consacrer un espace à la culture et qui n’expriment pas de violence ou de discrimination dans leur contenu. En outre, des critères de récompense peuvent être introduits pour les éditeurs qui investissent dans la culture et l’information et qui mettent en place une gouvernance réduisant l’influence de la propriété sur les médias. Enfin, la réception de fonds publics pourrait être subordonnée à l’adhésion à un code d’autoréglementation. En ce sens, «The Trust Project» peut être considéré comme un bon exemple.","ga":"Tá dhá chúis leis an bhfadhb maidir le faisnéis a chuireann sí i bhfeidhm ar an soláthar (na meáin nuachta) agus ar an éileamh ar nuacht. Dá bhrí sin, agus téarmaí áirithe á n-úsáid againn ó thaobh na heacnamaíochta de, tá rúscadh ag teastáil uainn ó thaobh soláthair faisnéise agus éilimh ar fhaisnéis araon. Ag tosú ó thaobh “éileamh” ní mór dúinn oideachas a chur ar dhaoine óga ar an luach a bhaineann le faisnéis iontaofa agus iontaofa. Ní mór dóibh ról faire agus cumhacht frithchumhachta atá ag iriseoireacht agus ag an bpreas i ndaonlathas liobrálach a ghlacadh chucu féin, mar leigheas ar leitheadúlacht slogans agus bolscaireacht i dtaobh fíricí. Más amhlaidh atá, beidh an t-idirdhealú céanna acu agus atá ag na hollmheáin agus ag na foinsí a thuairiscítear don mhisean sin, ó laghdú na faisnéise inniu go dtí ‘gluaiseacht’. Ó thaobh an tsoláthair de, d’fhéadfaí réitigh éagsúla a chur i bhfeidhm don phreas agus do na meáin shóisialta agus ní mór ról gníomhach a bheith ag an Aontas Eorpach. Is é seo an gá atá le híoc go cothrom le hiriseoirí, le nuachtáin a bheith láidir agus in ann faisnéis agus cultúr d’ardcháilíocht a chur in iúl. Tagróidh Rialtais do chistí chun faisnéis iontaofa, spás tiomnaithe don chultúr a thabhairt agus nach léiríonn foréigean ná idirdhealú ina n-inneachar. Sa bhreis air sin, féadfar critéir maidir le luach saothair a thabhairt isteach le haghaidh na n-eagarthóirí sin atá ag infheistiú i gcultúr agus i bhfaisnéis agus a bhunaíonn rialachas a laghdóidh tionchar na Maoine ar na meáin. Ar deireadh, d’fhéadfadh glacadh cistí poiblí a bheith coinníollach ar shuibscríobh do chód féinrialála. Sa chiall sin, d’fhéadfaí a mheas gur dea-shampla é an “Tionscadal Iontaobhais”.","hr":"Problem s informacijama dvojak je razlog zbog kojeg utječe na ponudu (novine) i potražnju (publikost) za vijesti. Stoga nam je zbog nekih pojmova iz ekonomije potreban šok na ponudu i potražnju za informacijama. Počevši od „potražnje” moramo obrazovati mlade ljude u vrijednosti pouzdanih i pouzdanih informacija. Moraju preuzeti ulogu čuvara i borbe protiv vlasti koju novinarstvo i mediji imaju u liberalnoj demokraciji, kao odgovor na raširenost slogana i propagande o činjenicama. Ako je tako, razlikuju se kao masovni mediji i izvori prijavljeni toj misiji, od danas skraćivanja informacija do „gosipa”. Kad je riječ o ponudi, mogu se uvesti različita rješenja za tisak i društvene medije, a EU mora imati aktivnu ulogu. To je potreba da novinari budu pošteno plaćeni, da novine budu pouzdane i da mogu prenositi visokokvalitetne informacije i kulturu. Vlade upućuju na sredstva za pružanje pouzdanih informacija, prostor namijenjen kulturi i koji ne izražavaju nasilje ili diskriminaciju u svojem sadržaju. Osim toga, mogu se uvesti kriteriji nagrade za urednike koji ulažu u kulturu i informacije te koji uspostavljaju upravljanje kojim se smanjuje utjecaj nekretnine na medije. Naposljetku, primanje javnih sredstava moglo bi biti uvjetovano upisom kodeksa samoregulacije. U tom se smislu „projekt povjerenja” može smatrati dobrim primjerom.","hu":"Az információval kapcsolatos probléma kettős oka, hogy hatással van a kínálatra (hírmédia) és a hírek iránti keresletre (nézetre). Ezért a közgazdaságtan bizonyos kifejezéseit használva mind a kínálatot, mind az információ iránti keresletet megrázkódtatni kell. A keresleti oldalról kezdve a fiatalokat a megbízható és megbízható információk értékére kell felkelteni. Fel kell vállalniuk az újságírás és a sajtó által a liberális demokráciában betöltött megfigyelő és hatalmat, hogy orvosolják a tényekkel kapcsolatos szlogenek és propaganda elterjedtségét. Ha igen, ugyanolyan megkülönböztetésben kell részesülniük, mint a tömegtájékoztatásnak és a missziónak bejelentett forrásoknak, a mai naptól a „gossip”-re csökkentve. A kínálati oldalon különböző megoldásokat lehetne bevezetni a sajtó és a közösségi média számára, és az EU-nak aktív szerepet kell játszania. Ehhez szükség van arra, hogy az újságírók méltányos díjazásban részesüljenek, az újságok szilárdak legyenek, és képesek legyenek magas színvonalú információkat és kultúrát közvetíteni. A kormányok olyan alapokra hivatkoznak, amelyek megbízható információkat, a kultúrának szentelt teret biztosítanak, és tartalmukban nem fejezik ki az erőszakot vagy a megkülönböztetést. Ehhez hozzáfűzhető, hogy a kultúrába és tájékoztatásba beruházó és az ingatlan médiára gyakorolt befolyását csökkentő kormányzást létrehozó szerkesztők számára be lehet vezetni a Rewards-kritériumokat. Végezetül, a közpénzek fogadásának feltétele lehet az önszabályozó kódexhez való csatlakozás. Ebben az értelemben a „bizalmi projekt” jó példának tekinthető.","lt":"Problema, susijusi su informacija, yra dvejopa priežastis, dėl kurios ji daro poveikį naujienų pasiūlai (žiniasklaidos) ir paklausai (audience). Taigi, vartodami tam tikras ekonomikos sąlygas, turime sukrėsti tiek pasiūlą, tiek informacijos paklausą. Visų pirma, atsižvelgdami į paklausą, turime šviesti jaunimą apie patikimos ir patikimos informacijos vertę. Jie turi imtis sergėtojo vaidmens ir atsvaros, kurią žurnalistika ir spauda turi liberalioje demokratijoje, kaip priemonė, kuria siekiama užkirsti kelią paplitusiam šūkių ir propagandos faktams paplitimui. Jei taip, jie skiriami taip pat, kaip ir žiniasklaida ir šaltiniai, apie kuriuos pranešta tai misijai, nuo šiandien pateikiamos informacijos iki „gossip“. Kalbant apie pasiūlą, gali būti įdiegti įvairūs spaudos ir socialinės žiniasklaidos sprendimai, o ES turi atlikti aktyvų vaidmenį. Reikia, kad žurnalistams būtų sąžiningai atlyginama, laikraščiai būtų tvirti ir galėtų skleisti kokybišką informaciją ir kultūrą. Vyriausybės nurodo lėšas, skirtas patikimai informacijai teikti, kultūrai skirtas erdves, kurios savo turiniu neišreiškia smurto ar diskriminacijos. Be to, į kultūrą ir informaciją investuojantiems ir į kultūrą ir informaciją investuojantiems redaktoriams gali būti nustatyti atlygio kriterijai, nustatantys turto įtaką žiniasklaidai mažinantį valdymą. Galiausiai, viešųjų lėšų gavimas galėtų būti susietas su savireguliacijos kodekso pasirašymu. Šiuo požiūriu „Patikos projektas“ gali būti laikomas geru pavyzdžiu.","lv":"Informācijas problēma ir divējāds iemesls, kas ietekmē ziņu piedāvājumu (informācijas nesējus) un pieprasījumu (audience) pēc ziņām. Tāpēc, izmantojot dažus ekonomikas terminus, mums ir vajadzīgs gan informācijas pieprasījuma, gan piedāvājuma satricinājums. Sākot no “pieprasījuma” puses, mums jaunieši ir jāizglīto tā, lai tie būtu uzticami un uzticami. Viņiem ir jāuzņemas uzraudzības un pretsvara loma, kāda žurnālistikai un presei ir liberālā demokrātijā, lai novērstu saukļu un propagandas par faktiem izplatību. Ja tas tā ir, tiem ir tāda pati atšķirība kā plašsaziņas līdzekļiem un avotiem, par kuriem ziņots šai misijai, no pašreizējās informācijas samazināšanas līdz “nodošanai”. Attiecībā uz piedāvājumu presei un sociālajiem plašsaziņas līdzekļiem varētu ieviest dažādus risinājumus, un ES ir jāuzņemas aktīva loma. Tas nozīmē, ka žurnālistiem ir jābūt taisnīgi atalgotiem, lai laikraksti būtu stabili un spētu sniegt kvalitatīvu informāciju un kultūru. Valdības atsaucas uz fondiem, kas sniedz uzticamu informāciju, īpašu telpu kultūrai un kas savā saturā neizpauž vardarbību vai diskrimināciju. Turklāt attiecībā uz redaktoriem, kuri iegulda kultūrā un informācijā un kuri izveido pārvaldību, kas mazina īpašuma ietekmi uz plašsaziņas līdzekļiem, var ieviest atalgošanas kritērijus. Visbeidzot, publisko līdzekļu saņemšana varētu būt atkarīga no pašregulācijas kodeksa parakstīšanas. Šajā ziņā “trasta projektu” var uzskatīt par labu piemēru.","mt":"Il-problema tal-informazzjoni hija żewġ raġunijiet għaliex taffettwa l-provvista (midja tal-aħbarijiet) u d-domanda (udjenza) għall-aħbarijiet. Għalhekk, bl-użu ta’ xi termini mill-ekonomija, għandna bżonn kemm xokk għall-provvista kif ukoll għad-domanda għall-informazzjoni. Minn naħa tad- “domanda”, jeħtieġ li nedukaw liż-żgħażagħ għall-valur ta’ informazzjoni affidabbli u affidabbli. Jeħtieġ li jassumu r-rwol ta’ għassiesa u jiġġieldu kontra s-setgħa li għandhom il-ġurnaliżmu u l-istampa f’demokrazija liberali, bħala rimedju għall-prevalenza ta’ slogans u propaganda fuq il-fatti. Jekk iva, għandu jkollhom l-istess distinzjoni bħall-midja tal-massa u s-sorsi rrappurtati lil dik il-missjoni, mil-lum billi l-informazzjoni titnaqqas għal “gossip”. Min-naħa tal-provvista, jistgħu jiġu stabbiliti soluzzjonijiet differenti għall-istampa u l-midja soċjali u l-UE għandu jkollha rwol attiv. Din hija l-ħtieġa li l-ġurnalisti jitħallsu b’mod ġust, il-gazzetti jkunu sodi u jkunu kapaċi jwasslu informazzjoni u kultura ta’ kwalità għolja. Il-gvernijiet għandhom jirreferu għall-fondi biex jagħtu informazzjoni affidabbli, spazju ddedikat għall-kultura u li ma jesprimux vjolenza jew diskriminazzjoni fil-kontenut tagħhom. Barra minn hekk, jistgħu jiġu introdotti kriterji ta’ Rikonoxximent għal dawk l-edituri li jinvestu fil-kultura u l-informazzjoni u li jistabbilixxu governanza li tnaqqas l-influwenza tal-Proprjetà fuq il-midja. Fl-aħħar nett, ir-riċeviment ta’ fondi pubbliċi jista’ jkun kundizzjonali għall-abbonament għal kodiċi ta’ awtoregolamentazzjoni. F’dan is-sens, il- “Proġett Fiduċjarju” jista’ jitqies bħala eżempju tajjeb.","nl":"Het probleem met informatie is tweeledig omdat het van invloed is op het aanbod (nieuwsmedia) en de vraag (publiek) naar nieuws. Daarom hebben we, als we een aantal termen uit de economie gebruiken, zowel een schok voor vraag en aanbod als een schok nodig. Vanuit de vraagzijde moeten we jongeren informeren over de waarde van betrouwbare en betrouwbare informatie. Zij moeten de rol van waakhond en tegenmacht van journalistiek en pers op zich nemen in een liberale democratie, als remedie tegen de prevalentie van slogans en propaganda over feiten. Zo ja, dan moeten zij hetzelfde onderscheid maken als de massamedia en bronnen die bij die missie zijn gemeld, van vandaag tot „gossip”. Aan de aanbodzijde kunnen verschillende oplossingen worden ingevoerd voor pers en sociale media en moet de EU een actieve rol spelen. Dit houdt in dat journalisten eerlijk moeten worden betaald, dat kranten solide moeten zijn en in staat moeten zijn om informatie en cultuur van hoge kwaliteit over te brengen. Regeringen verwijzen naar fondsen om betrouwbare informatie te verstrekken, ruimte te besteden aan cultuur en geen uiting te geven aan geweld of discriminatie in de inhoud ervan. Daarnaast kunnen beloningscriteria worden ingevoerd voor redacteuren die investeren in cultuur en informatie en die een bestuur opzetten dat de invloed van het eigendom op de media vermindert. Ten slotte kan de ontvangst van overheidsmiddelen afhankelijk worden gesteld van de inschrijving op een zelfreguleringscode. In die zin kan het „Trust Project” als een goed voorbeeld worden beschouwd.","pl":"Problem z informacjami jest podwójnym powodem, który wpływa na podaż (media informacyjne) i popyt (audiencja) na wiadomości. Dlatego też, posługując się pewnymi terminami z ekonomii, potrzebujemy zarówno szoku dla podaży, jak i popytu na informacje. Począwszy od strony popytu, musimy edukować młodych ludzi na rzecz wartości wiarygodnych i wiarygodnych informacji. Muszą one odgrywać rolę strażnika i przeciwstawiać się władzy dziennikarstwa i prasy w liberalnej demokracji, jako środek przeciwdziałania rozpowszechnianiu sloganów i propagandy na temat faktów. Jeżeli tak, mają one takie samo rozróżnienie jak środki masowego przekazu i źródła zgłaszane tej misji, od chwili obecnej ograniczenie informacji do „gossip”. Po stronie podaży można wprowadzić różne rozwiązania dla prasy i mediów społecznościowych, a UE musi odgrywać aktywną rolę. Jest to konieczne, aby dziennikarze byli sprawiedliwie wynagradzani, a gazety były solidne i zdolne do przekazywania wysokiej jakości informacji i kultury. Rządy będą odnosić się do funduszy na przekazywanie zaufanych informacji, przestrzeni przeznaczonej dla kultury i nie wyrażających w swoich treściach przemocy ani dyskryminacji. Ponadto można wprowadzić kryteria dotyczące nagród dla redaktorów inwestujących w kulturę i informację oraz tworzących zarząd ograniczający wpływ nieruchomości na media. Ponadto przyjęcie środków publicznych może być uzależnione od przystąpienia do kodeksu samoregulacji. W tym sensie za dobry przykład można uznać „projekt powierniczy”.","pt":"O problema da informação é uma dupla razão que afeta a oferta (meios de comunicação social) e a procura (audiência) de notícias. Por conseguinte, utilizando alguns termos da economia, precisamos de um choque tanto para a oferta como para a procura de informação. Partindo do lado da «procura», temos de educar os jovens para o valor de informação fiável e fiável. Têm de assumir o papel de vigilantes e de contrapoder que o jornalismo e a imprensa têm numa democracia liberal, como solução para a prevalência de slogans e propaganda sobre factos. Em caso afirmativo, devem ter a mesma distinção que os meios de comunicação social e as fontes comunicadas a essa missão, desde a redução da informação até ao «gossip». Do lado da oferta, poderão ser postas em prática diferentes soluções para a imprensa e as redes sociais e a UE deve desempenhar um papel ativo. É necessário que os jornalistas sejam remunerados de forma justa e que os jornais sejam sólidos e capazes de transmitir informação e cultura de elevada qualidade. Os governos devem fazer referência a fundos destinados a fornecer informações de confiança, espaço dedicado à cultura e que não exprimem violência ou discriminação no seu conteúdo. Além disso, podem ser introduzidos critérios de recompensa para os editores que investem na cultura e na informação e que estabeleçam uma governação que reduza a influência da propriedade nos meios de comunicação social. Por último, a receção de fundos públicos pode ser condicionada à adesão a um código de autorregulação. Neste sentido, o «Projeto Fiduciário» pode ser considerado um bom exemplo.","ro":"Problema informațiilor este un motiv dublu care afectează oferta (mass-media de știri) și cererea (publicul) de știri. Prin urmare, utilizând anumiți termeni din economie, avem nevoie atât de un șoc pentru ofertă, cât și de cerere de informații. Pornind de la partea de „cerere”, trebuie să educăm tinerii până la valoarea informațiilor fiabile și fiabile. Ei trebuie să își asume rolul de gardian și de contraputere pe care îl au jurnalismul și presa într-o democrație liberală, ca măsură de remediere a prevalenței sloganelor și a propagandei pe fapte. În acest caz, acestea trebuie să facă aceeași distincție ca mass-media și sursele raportate misiunii respective, de la reducerea actuală a informațiilor la „gossip”. În ceea ce privește oferta, ar putea fi puse în aplicare diferite soluții pentru presă și platformele de comunicare socială, iar UE trebuie să joace un rol activ. Este necesar ca jurnaliștii să fie remunerați în mod echitabil, ziarele să fie solide și să poată transmite informații și cultură de înaltă calitate. Guvernele se referă la fonduri pentru a oferi informații fiabile, spațiu dedicat culturii și care nu exprimă violența sau discriminarea în conținutul lor. În plus, pot fi introduse criterii de recompensă pentru editorii care investesc în cultură și informare și care instituie o guvernanță care reduce influența proprietății asupra mass-mediei. În sfârșit, primirea fondurilor publice ar putea fi condiționată de subscrierea la un cod de autoreglementare. În acest sens, „Proiectul fiduciar” poate fi considerat un bun exemplu.","sk":"Problém s informáciami je dvojaký dôvod, ktorý ovplyvňuje ponuku (spravodajské médiá) a dopyt po spravodajstve. Ak teda použijeme niektoré pojmy z ekonómie, potrebujeme otrasy v súvislosti s ponukou a dopytom po informáciách. Už od „dopyt“ musíme mladých ľudí vzdelávať na hodnotu spoľahlivých a dôveryhodných informácií. Musia prevziať úlohu strážnika a boja proti moci, ktorú má žurnalistika a tlač v liberálnej demokracii, ako prostriedok nápravy prevahy sloganov a propagandy na faktoch. Ak áno, musia mať rovnaké rozlíšenie ako masmédiá a zdroje oznamované tejto misii, a to od dnešnej redukcie informácií na „gosip“. Na strane ponuky by sa mohli zaviesť rôzne riešenia pre tlač a sociálne médiá a EÚ musí zohrávať aktívnu úlohu. To znamená, že novinári musia byť spravodlivo platení, noviny musia byť spoľahlivé a schopné sprostredkovať kvalitné informácie a kultúru. Vlády použijú finančné prostriedky na poskytovanie dôveryhodných informácií, vyhradený priestor pre kultúru a nevyjadrujú násilie alebo diskrimináciu vo svojom obsahu. Okrem toho sa môžu zaviesť kritériá ocenenia pre tých redaktorov, ktorí investujú do kultúry a informácií a ktorí vytvárajú správu, ktorá znižuje vplyv majetku na médiá. Napokon, prijímanie verejných finančných prostriedkov by mohlo byť podmienené prijatím samoregulačného kódexu. V tomto zmysle sa za dobrý príklad môže považovať „dôverový projekt“.","sl":"Težava z informacijami je dvojni razlog, ki vpliva na ponudbo (novih medijev) in povpraševanje (vidnost) po novicah. Zato z uporabo nekaterih ekonomskih izrazov potrebujemo šok za ponudbo in povpraševanje po informacijah. Na strani „povpraševanja“ moramo mlade izobraževati o vrednosti zanesljivih in zaupanja vrednih informacij. Prevzeti morajo vlogo nadzornika in protivlade, ki jo imata novinarstvo in tisk v liberalni demokraciji, kot sredstvo proti razširjenosti sloganov in propagande o dejstvih. V tem primeru morajo imeti enako razliko kot množični mediji in viri, ki so bili sporočeni tej misiji, in sicer od današnjega zmanjšanja informacij na „gossip“. Na strani ponudbe so lahko na voljo različne rešitve za tisk in družbene medije, EU pa mora imeti dejavno vlogo. To pomeni, da morajo biti novinarji pošteno plačani, časopisi morajo biti zanesljivi in sposobni posredovati visokokakovostne informacije in kulturo. Vlade se sklicujejo na sklade za zagotavljanje zaupanja vrednih informacij, namenskih prostorov kulturi, ki ne izražajo nasilja ali diskriminacije v svoji vsebini. Poleg tega se lahko uvedejo merila v zvezi z nagradami za tiste urednike, ki vlagajo v kulturo in informacije ter vzpostavijo upravljanje, ki zmanjšuje vpliv nepremičnine na medije. Nazadnje, sprejem javnih sredstev bi lahko bil pogojen z vpisom kodeksa za samoregulacijo. V tem smislu se lahko „projekt zaupanja“ šteje za dober primer.","sv":"Problemet med information är två orsaker som påverkar tillgången (nyhetsmedier) och efterfrågan (publiken) på nyheter. Därför behöver vi, med vissa termer från ekonomi, både en chock för tillgång och efterfrågan på information. Från efterfrågesidan måste vi utbilda ungdomar om värdet av tillförlitlig och tillförlitlig information. De måste ta på sig rollen som vakthund och motmakt som journalistik och press har i en liberal demokrati, som ett sätt att komma till rätta med förekomsten av sloganer och propaganda om fakta. Om så är fallet ska de ha samma åtskillnad som de massmedier och källor som rapporteras till uppdraget, från dagens minskning av informationen till ”gossip”. På utbudssidan kan olika lösningar införas för press och sociala medier, och EU måste spela en aktiv roll. Detta är behovet av att journalister får skälig ersättning, att tidningarna är solida och kan förmedla information och kultur av hög kvalitet. Regeringarna ska hänvisa till medel för att ge tillförlitlig information, särskilt utrymme för kultur och som inte uttrycker våld eller diskriminering i sitt innehåll. Dessutom kan kriterier för belöningar införas för de redaktörer som investerar i kultur och information och som inrättar en styrning som minskar egendomens inflytande på medierna. Slutligen skulle mottagandet av offentliga medel kunna villkoras av att man tecknar sig för en självreglerande kod. I detta avseende kan ”trustprojektet” betraktas som ett bra exempel."}},"title":{"it":"A new supply & demand model for the media","machine_translations":{"bg":"Нов модел на търсене и предлагане на медиите","cs":"Nový model nabídky a poptávky pro sdělovací prostředky","da":"En ny udbuds- og efterspørgselsmodel for medierne","de":"Ein neues Modell für Angebot und Nachfrage für die Medien","el":"Ένα νέο μοντέλο προσφοράς και ζήτησης για τα μέσα ενημέρωσης","en":"A new supply & demand model for the media","es":"Un nuevo modelo de oferta y demanda para los medios de comunicación","et":"Meedia uus pakkumise ja nõudluse mudel","fi":"Tiedotusvälineiden uusi tarjonta- ja kysyntämalli","fr":"Un nouveau modèle d’offre et de demande pour les médias","ga":"Samhail nua soláthair agus éilimh do na meáin","hr":"Novi model ponude i potražnje za medijima","hu":"Új kínálati és keresleti modell a média számára","lt":"Naujas žiniasklaidos pasiūlos ir paklausos modelis","lv":"Jauns piedāvājuma un pieprasījuma modelis plašsaziņas līdzekļiem","mt":"Mudell ġdid ta’ provvista u domanda għall-midja","nl":"Een nieuw vraag- en aanbodmodel voor de media","pl":"Nowy model podaży i popytu dla mediów","pt":"Um novo modelo de oferta e procura para os meios de comunicação social","ro":"Un nou model de cerere și ofertă pentru mass-media","sk":"Nový model ponuky a dopytu pre médiá","sl":"Nov model ponudbe in povpraševanja za medije","sv":"En ny modell för tillgång och efterfrågan på medier"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×