Fingerabdruck

Der untenstehende Text ist eine gekürzte, Hash-Darstellung dieses Inhalts. Es ist nützlich, sicherzustellen, dass der Inhalt nicht manipuliert wurde, da eine einzige Änderung zu einem völlig anderen Wert führen würde.

Wert: 6f073f5ba2c187b842c0e986368e32bc170e657d32f7b7e01fc80dcc0b3e455f

Quelle: {"body":{"de":"Europa ist der \"alte Kontinent\". Das gilt auch für seine demografische Struktur. Während der Anteil der Menschen über 50 seit 2004 deutlich gestiegen ist, geht der Anteil jener unter 50 laufend zurück (vgl. z.B. Eurostat \"Bevölkerungsstruktur und Bevölkerungsalterung\", Abb 3.). \nIn weiten Teilen Europas sind daher aufgrund der Altersstruktur Demografie und Demokratie nicht mehr im Gleichgewicht. \nDie Anliegen junger Menschen finden in den Angeboten parlamentarischer, politischer Akteure nicht genug Beachtung, weil alle unter 18 (in manchen Ländern 16) keine Stimme haben, die politisch zählt. Dennoch sind gerade die Kinder und Jugendlichen am stärksten von den Auswirkungen der Entscheidungen und Handlungen betroffen, die wir heute setzen oder unterlassen. \nFür EU-Wahlen sollte daher ein aktives Wahlrecht ab 14 gelten, davor sollten die Erziehungsberechtigten das Recht haben, im Namen der Kinder zu wählen, für die sie Verantwortung tragen. Das wird dazu beitragen, auf das wachsende demografische Ungleichgewicht politisch durch mehr Inklusion zu reagieren und damit die Generationengerechtigkeit zu verbessern.","machine_translations":{"bg":"Европа е „старият континент“. Това важи и за неговата демографска структура. Въпреки че делът на хората на възраст над 50 години се е увеличил значително от 2004 г. насам, делът на хората на възраст под 50 години постоянно намалява (вж. например Евростат „Структура на населението и застаряващо население“, точка 3). В резултат на това демографията и демокрацията вече не са балансирани в много части на Европа поради възрастовата структура. Опасенията на младите хора не се разглеждат в достатъчна степен в предложенията на парламентарни и политически участници, тъй като всички на възраст под 18 години (в някои държави 16) нямат политически глас. Децата и юношите обаче са особено засегнати от въздействието на решенията и действията, които предприемаме или не предприемаме днес. Поради това изборите за Европейски парламент следва да имат право да гласуват от 14 нататък, преди което настойниците следва да имат право да гласуват от името на децата, за които отговарят. Това ще помогне да се реагира политически на нарастващия демографски дисбаланс чрез по-голямо приобщаване, като по този начин се подобри справедливостта между поколенията.","cs":"Evropa je „starý kontinent“. To platí i pro její demografickou strukturu. Zatímco podíl osob starších 50 let od roku 2004 výrazně vzrostl, podíl osob mladších 50 let trvale klesá (viz např. Eurostat „Struktura obyvatelstva a stárnoucí populace“, bod 3). V důsledku toho již demografie a demokracie nejsou v mnoha částech Evropy kvůli věkové struktuře vyvážené. Obavy mladých lidí nejsou dostatečně zohledněny v nabídkách parlamentních a politických aktérů, neboť všichni mladší 18 let (v některých zemích 16) nemají politický hlas. Děti a dospívající jsou však obzvláště postiženy dopadem rozhodnutí a opatření, která přijímáme nebo nepodnikneme dnes. Volby do Evropského parlamentu by proto měly mít právo volit od 14 let, přičemž opatrovníci by měli mít právo volit jménem dětí, za něž jsou odpovědni. To přispěje k politické reakci na rostoucí demografickou nerovnováhu prostřednictvím větší inkluzivnosti, čímž se zlepší mezigenerační spravedlnost.","da":"Europa er det \"gamle kontinent\". Dette gælder også for den demografiske struktur. Mens andelen af personer over 50 år er steget betydeligt siden 2004, er andelen af personer under 50 år støt faldende (jf. f.eks. Eurostats \"Befolkningsstruktur og aldrende befolkning\", punkt 3). Som følge heraf er demografi og demokrati ikke længere i balance i mange dele af Europa på grund af aldersstrukturen. Unges bekymringer tages ikke tilstrækkeligt op i tilbud fra parlamentariske, politiske aktører, da alle under 18 år (i nogle lande 16) ikke har nogen politisk stemme. Børn og unge er imidlertid særlig berørt af virkningen af de beslutninger og foranstaltninger, vi træffer eller undlader at træffe i dag. Valgene til Europa-Parlamentet bør derfor have ret til at stemme fra 14 og fremefter, og værgerne bør have ret til at stemme på vegne af de børn, de er ansvarlige for. Dette vil bidrage til at reagere politisk på den voksende demografiske ubalance gennem større inklusion og dermed forbedre retfærdigheden mellem generationerne.","el":"Η Ευρώπη είναι η «παλιά ήπειρος». Το ίδιο ισχύει και για τη δημογραφική του δομή. Ενώ το ποσοστό των ατόμων ηλικίας άνω των 50 ετών έχει αυξηθεί σημαντικά από το 2004, το ποσοστό των ατόμων ηλικίας κάτω των 50 ετών μειώνεται σταθερά (βλέπε, για παράδειγμα, Eurostat «Δομή του πληθυσμού και γήρανση του πληθυσμού», σημείο 3). Ως εκ τούτου, η δημογραφία και η δημοκρατία δεν βρίσκονται πλέον σε ισορροπία σε πολλά μέρη της Ευρώπης λόγω της ηλικιακής διάρθρωσης. Οι ανησυχίες των νέων δεν αντιμετωπίζονται επαρκώς στις προσφορές των κοινοβουλευτικών, πολιτικών παραγόντων, καθώς όλοι κάτω των 18 ετών (σε ορισμένες χώρες 16) δεν έχουν πολιτική φωνή. Ωστόσο, τα παιδιά και οι έφηβοι επηρεάζονται ιδιαίτερα από τον αντίκτυπο των αποφάσεων και των μέτρων που λαμβάνουμε ή δεν λαμβάνουμε σήμερα. Ως εκ τούτου, οι ευρωπαϊκές εκλογές θα πρέπει να έχουν δικαίωμα ψήφου από το 14 και μετά, πριν από τις οποίες οι κηδεμόνες θα πρέπει να έχουν το δικαίωμα να ψηφίζουν εξ ονόματος των παιδιών για τα οποία είναι υπεύθυνοι. Αυτό θα συμβάλει στην πολιτική αντιμετώπιση της αυξανόμενης δημογραφικής ανισορροπίας μέσω μεγαλύτερης συμμετοχικότητας, βελτιώνοντας έτσι τη δικαιοσύνη μεταξύ των γενεών.","en":"Europe is the ‘old continent’. This also applies to its demographic structure. While the share of people aged over 50 has increased significantly since 2004, the share of people aged less than 50 is steadily declining (see, for example, Eurostat “Population structure and ageing population”, paragraph 3.). As a result, demography and democracy are no longer in balance in many parts of Europe due to the age structure. The concerns of young people are not sufficiently addressed in the offers of parliamentary, political actors, as all under 18 (in some countries 16) do not have a political voice. However, children and adolescents are particularly affected by the impact of the decisions and actions we are taking or failing to take today. EU elections should therefore have the right to vote from 14 onwards, before which guardians should have the right to vote on behalf of the children for whom they are responsible. This will help to respond politically to the growing demographic imbalance through greater inclusiveness, thus improving intergenerational fairness.","es":"Europa es el «viejo continente». Esto también se aplica a su estructura demográfica. Si bien el porcentaje de personas mayores de 50 años ha aumentado significativamente desde 2004, el porcentaje de personas menores de 50 años está disminuyendo constantemente (véase, por ejemplo, Eurostat, «Estructura demográfica y envejecimiento de la población», apartado 3). Como consecuencia de ello, la demografía y la democracia ya no están equilibradas en muchas partes de Europa debido a la estructura de edad. Las preocupaciones de los jóvenes no se abordan suficientemente en las ofertas de los agentes parlamentarios y políticos, ya que todas las personas menores de 18 años (en algunos países 16) no tienen voz política. Sin embargo, los niños y los adolescentes se ven especialmente afectados por el impacto de las decisiones y acciones que estamos adoptando o no lo hacemos hoy. Por lo tanto, las elecciones de la UE deben tener derecho a votar a partir de 14, antes de lo cual los tutores deben tener derecho a votar en nombre de los hijos de los que son responsables. Esto ayudará a responder políticamente al creciente desequilibrio demográfico a través de una mayor inclusión, mejorando así la equidad intergeneracional.","et":"Euroopa on vana kontinent. See kehtib ka demograafilise struktuuri kohta. Kuigi üle 50-aastaste inimeste osakaal on alates 2004. aastast märkimisväärselt suurenenud, väheneb alla 50-aastaste inimeste osakaal pidevalt (vt näiteks Eurostati rahvastiku struktuur ja vananev elanikkond, punkt 3). Selle tulemusena ei ole demograafia ja demokraatia paljudes Euroopa osades vanuselise struktuuri tõttu enam tasakaalus. Noorte muresid ei käsitleta piisavalt parlamentaarsete ja poliitiliste osalejate pakkumistes, sest kõigil alla 18-aastastel (mõnes riigis 16) ei ole poliitilist häält. Kuid lapsed ja noorukid on eriti mõjutatud meie tänaste otsuste ja meetmete mõjust või nende võtmata jätmisest. Seetõttu peaks Euroopa Parlamendi valimistel olema õigus hääletada alates 14. eluaastast, enne mida peaks eestkostjal olema õigus hääletada laste nimel, kelle eest ta vastutab. See aitab poliitilisel tasandil reageerida kasvavale demograafilisele tasakaalustamatusele suurema kaasavuse kaudu, parandades seega põlvkondadevahelist õiglust.","fi":"Eurooppa on ”vanha manner”. Tämä koskee myös sen väestörakennetta. Yli 50-vuotiaiden osuus on kasvanut merkittävästi vuodesta 2004, mutta alle 50-vuotiaiden osuus pienenee tasaisesti (ks. esimerkiksi Eurostatin väestörakenne ja väestön ikääntyminen, kohta 3). Tämän seurauksena väestörakenne ja demokratia eivät ikärakenteen vuoksi enää ole tasapainossa monissa osissa Eurooppaa. Nuorten huolenaiheita ei ole otettu riittävästi huomioon parlamentaaristen poliittisten toimijoiden tarjouksissa, sillä kaikilla alle 18-vuotiaalla (joissakin maissa 16) ei ole poliittista ääntä. Tämänpäiväisten päätösten ja toimien vaikutukset vaikuttavat kuitenkin erityisesti lapsiin ja nuoriin. EU-vaaleilla olisi sen vuoksi oltava äänioikeus 14 päivästä alkaen, jolloin edunvalvojilla olisi oltava äänioikeus heidän vastuullaan olevien lasten puolesta. Tämä auttaa vastaamaan poliittisesti kasvavaan väestörakenteen epätasapainoon lisäämällä osallisuutta, mikä parantaa sukupolvien välistä oikeudenmukaisuutta.","fr":"L’Europe est l’ «ancien continent». Cela vaut également pour sa structure démographique. Alors que la proportion de personnes de plus de 50 ans a considérablement augmenté depuis 2004, celle des personnes de moins de 50 ans diminue constamment (voir, par exemple, Eurostat «Structure de la population et vieillissement de la population», point 3.). Par conséquent, dans une grande partie de l’Europe, la démographie et la démocratie ne sont plus en équilibre en raison de la structure des âges. Les préoccupations des jeunes ne sont pas suffisamment prises en compte dans les offres des acteurs parlementaires et politiques, car tous sur 18 (16 dans certains pays) n’ont pas de voix qui compte sur le plan politique. Pourtant, ce sont précisément les enfants et les adolescents qui sont les plus touchés par les conséquences des décisions et des actions que nous prenons ou nous omettons aujourd’hui. Les élections européennes devraient donc bénéficier d’un droit de vote actif à partir de 14, avant quoi les tuteurs devraient avoir le droit de voter au nom des enfants dont ils assument la responsabilité. Cela contribuera à répondre aux déséquilibres démographiques croissants sur le plan politique par une plus grande inclusion, ce qui améliorera l’équité intergénérationnelle.","ga":"Is í an Eoraip an ‘sean-ilchríoch’. Tá feidhm aige sin freisin maidir lena struchtúr déimeagrafach. Cé go bhfuil méadú suntasach tagtha ar sciar na ndaoine atá os cionn 50 bliana d’aois ó 2004, tá sciar na ndaoine atá níos óige ná 50 bliana d’aois ag laghdú de réir a chéile (féach, mar shampla, “struchtúr an daonra agus daonra atá ag dul in aois”, mír 3.). Mar thoradh air sin, níl an déimeagrafaíocht ná an daonlathas cothrom a thuilleadh i mórán áiteanna san Eoraip mar gheall ar an struchtúr aoise. Ní thugtar aghaidh go leordhóthanach ar ábhair imní daoine óga i dtairiscintí ó ghníomhaithe parlaiminteacha, polaitiúla, toisc nach bhfuil guth polaitiúil ag gach duine faoi bhun 18 mbliana d’aois (i roinnt tíortha 16). Mar sin féin, bíonn tionchar ar leith ag an tionchar a bhíonn ag na cinntí agus na bearta atá á ndéanamh againn nó ag teip orainn sa lá atá inniu ann ar leanaí agus ar dhéagóirí. Dá bhrí sin, ba cheart go mbeadh sé de cheart ag toghcháin AE vótáil ó 14 ar aghaidh, ar cheart go mbeadh an ceart ag caomhnóirí vótáil roimhe sin thar ceann na leanaí a bhfuil siad freagrach astu. Cuideoidh sé sin le freagairt pholaitiúil a thabhairt ar an míchothromaíocht dhéimeagrafach atá ag dul i méid trí chuimsitheacht níos fearr, rud a chuirfidh feabhas ar chothroime idirghlúine.","hr":"Europa je „stari kontinent”. To vrijedi i za njegovu demografsku strukturu. Iako se udio osoba starijih od 50 godina znatno povećao od 2004., udio osoba mlađih od 50 godina stalno se smanjuje (vidjeti, primjerice, Eurostatovu strukturu stanovništva i starenje stanovništva, odlomak 3.). Zbog toga demografija i demokracija više nisu uravnotežene u mnogim dijelovima Europe zbog dobne strukture. U ponudama parlamentarnih i političkih aktera nije dovoljno odgovoreno na zabrinutost mladih jer svi mlađi od 18 godina (u nekim zemljama 16) nemaju politički glas. Međutim, djeca i adolescenti posebno su pogođeni utjecajem odluka i mjera koje danas poduzimamo ili ne poduzimamo. Stoga bi europski izbori trebali imati pravo glasa od 14 godina, prije čega bi skrbnici trebali imati pravo glasa u ime djece za koju su odgovorni. Time će se pridonijeti političkom odgovoru na sve veću demografsku neravnotežu većom uključenošću, čime će se poboljšati međugeneracijska pravednost.","hu":"Európa a „régi kontinens”. Ez a demográfiai struktúrára is érvényes. Míg az 50 év felettiek aránya 2004 óta jelentősen nőtt, az 50 év alattiak aránya folyamatosan csökken (lásd például az Eurostat „Népességszerkezet és idősödő népesség” című 3. bekezdését). Ennek következtében a demográfiai és a demokrácia a korszerkezet miatt Európa számos részén már nem kiegyensúlyozott. A parlamenti és politikai szereplők ajánlatai nem foglalkoznak kellőképpen a fiatalok aggályaival, mivel az 18 év alattiak (egyes országokban 16) nem rendelkeznek politikai hanggal. A gyermekeket és a serdülőket azonban különösen érinti az általunk hozott döntések és intézkedések hatása, vagy azok, amelyeket ma nem hozunk meg. Az uniós választásoknak ezért 14-től kezdve szavazati joggal kell rendelkezniük, amely előtt a gyámoknak szavazati joggal kell rendelkezniük azon gyermekek nevében, akikért felelősek. Ez segíteni fog abban, hogy politikailag reagáljunk a növekvő demográfiai egyensúlyhiányra a nagyobb fokú inkluzivitás révén, ezáltal javítva a generációk közötti méltányosságot.","it":"L'Europa è il \"vecchio continente\". Ciò vale anche per la sua struttura demografica. Mentre la percentuale di persone di età superiore ai 50 anni è aumentata significativamente dal 2004, la percentuale di persone di età inferiore a 50 anni è in costante diminuzione (cfr. ad esempio Eurostat, \"Struttura della popolazione e invecchiamento della popolazione\", paragrafo 3). Di conseguenza, la demografia e la democrazia non sono più equilibrate in molte parti d'Europa a causa della struttura per età. Le preoccupazioni dei giovani non sono sufficientemente affrontate nelle offerte degli attori politici e parlamentari, in quanto tutti i minori di 18 anni (in alcuni paesi 16) non hanno voce politica. Tuttavia, i bambini e gli adolescenti sono particolarmente colpiti dall'impatto delle decisioni e delle azioni che adottiamo o che non adottiamo oggi. Le elezioni europee dovrebbero pertanto avere il diritto di voto a partire dal 14, prima delle quali i tutori dovrebbero avere il diritto di votare a nome dei figli di cui sono responsabili. Ciò contribuirà a rispondere politicamente al crescente squilibrio demografico attraverso una maggiore inclusività, migliorando in tal modo l'equità intergenerazionale.","lt":"Europa yra „senasis žemynas“. Tai pasakytina ir apie jo demografinę struktūrą. Nors vyresnių nei 50 metų asmenų dalis nuo 2004 m. labai padidėjo, jaunesnių nei 50 metų asmenų dalis nuolat mažėja (žr., pvz., Eurostato dokumento „Gyventojų struktūra ir senėjanti visuomenė“ 3 dalį). Todėl dėl amžiaus struktūros demografija ir demokratija daugelyje Europos vietų nebėra subalansuotos. Parlamentinių ir politinių veikėjų pasiūlymuose nepakankamai atsižvelgiama į jaunimo problemas, nes visi jaunesni nei 18 metų asmenys (kai kuriose šalyse 16) neturi politinio balso. Tačiau vaikams ir paaugliams ypač didelį poveikį daro sprendimai ir veiksmai, kurių šiandien imasime arba kurių nesiimame. Todėl ES rinkimai turėtų turėti teisę balsuoti nuo 14 metų, prieš kuriuos globėjai turėtų turėti teisę balsuoti vaikų, už kuriuos jie atsakingi, vardu. Tai padės politiškai reaguoti į didėjantį demografinį disbalansą užtikrinant didesnę įtrauktį ir taip padidinant kartų tarpusavio teisingumą.","lv":"Eiropa ir “vecais kontinents”. Tas attiecas arī uz tās demogrāfisko struktūru. Lai gan to cilvēku īpatsvars, kas vecāki par 50 gadiem, kopš 2004. gada ir ievērojami palielinājies, to cilvēku īpatsvars, kuri ir jaunāki par 50 gadiem, pastāvīgi samazinās (sk., piemēram, Eurostat “Iedzīvotāju struktūra un sabiedrības novecošana”, 3. punkts). Tā rezultātā daudzās Eiropas daļās vecuma struktūras dēļ demogrāfija un demokrātija vairs nav līdzsvarā. Jauniešu bažas nav pietiekami ņemtas vērā parlamentu un politisko dalībnieku piedāvājumos, jo visiem, kas jaunāki par 18 gadiem (dažās valstīs 16 gadi), nav politiska viedokļa. Tomēr bērnus un pusaudžus īpaši skar to lēmumu un darbību ietekme, ko mēs šodien veicam vai neveicam. Tāpēc ES vēlēšanām vajadzētu būt tiesībām balsot, sākot no 14 gadiem, un aizbildņiem vajadzētu būt tiesībām balsot to bērnu vārdā, par kuriem viņi ir atbildīgi. Tas palīdzēs politiski reaģēt uz pieaugošo demogrāfisko nelīdzsvarotību, nodrošinot lielāku iekļautību, tādējādi uzlabojot taisnīgumu starp paaudzēm.","mt":"L-Ewropa hija l- “kontinent l-antik”. Dan japplika wkoll għall-istruttura demografika tagħha. Filwaqt li s-sehem ta’ persuni li għandhom aktar minn 50 sena żdied b’mod sinifikanti mill-2004 ‘l hawn, is-sehem ta’ persuni li għandhom inqas minn 50 sena qed jonqos b’mod kostanti (ara, pereżempju, Eurostat “Struttura tal-popolazzjoni u popolazzjoni li qed tixjieħ”, paragrafu 3.). B’riżultat ta’ dan, id-demografija u d-demokrazija m’għadhomx f’bilanċ f’ħafna partijiet tal-Ewropa minħabba l-istruttura tal-età. It-tħassib taż-żgħażagħ mhuwiex indirizzat biżżejjed fl-offerti tal-atturi parlamentari u politiċi, peress li dawk kollha taħt it-18 sena (f’xi pajjiżi 16) ma għandhomx vuċi politika. Madankollu, it-tfal u l-adolexxenti huma partikolarment affettwati mill-impatt tad-deċiżjonijiet u l-azzjonijiet li qed nieħdu llum il-ġurnata. L-elezzjonijiet tal-UE għandhom għalhekk ikollhom id-dritt li jivvutaw mill-14’il quddiem, li quddiemhom il-kustodji għandu jkollhom id-dritt li jivvutaw f’isem it-tfal li għalihom huma responsabbli. Dan se jgħin biex ikun hemm rispons politiku għall-iżbilanċ demografiku li qed jikber permezz ta’ inklużività akbar, u b’hekk tittejjeb il-ġustizzja interġenerazzjonali.","nl":"Europa is het „oude continent”. Dit geldt ook voor de demografische structuur. Hoewel het aandeel van mensen ouder dan 50 jaar sinds 2004 aanzienlijk is toegenomen, neemt het percentage mensen jonger dan 50 jaar gestaag af (zie bijvoorbeeld Eurostat „Bevolkingsstructuur en vergrijzing”, paragraaf 3). Als gevolg daarvan zijn demografie en democratie in veel delen van Europa niet meer in evenwicht als gevolg van de leeftijdsopbouw. De zorgen van jongeren worden onvoldoende aangepakt in het aanbod van parlementaire, politieke actoren, aangezien alle jongeren onder de 18 (in sommige landen 16) geen politieke stem hebben. Kinderen en adolescenten worden echter in het bijzonder getroffen door de gevolgen van de besluiten en maatregelen die we vandaag nemen of niet nemen. Daarom moeten de EU-verkiezingen vanaf 14 het recht hebben om te stemmen, waarna voogden het recht moeten hebben om te stemmen namens de kinderen voor wie zij verantwoordelijk zijn. Dit zal politiek helpen om het groeiende demografische onevenwicht aan te pakken door inclusiviteit te vergroten en zo de intergenerationele rechtvaardigheid te verbeteren.","pl":"Europa jest „starym kontynentem”. Dotyczy to również jego struktury demograficznej. Chociaż odsetek osób w wieku powyżej 50 lat znacznie wzrósł od 2004 r., odsetek osób w wieku poniżej 50 lat stale spada (zob. np. Eurostat „Struktura populacji a starzenie się społeczeństwa”, pkt 3). W rezultacie demografia i demokracja w wielu częściach Europy nie znajdują się już w równowadze ze względu na strukturę wiekową. Obawy młodych ludzi nie są w wystarczającym stopniu uwzględnione w ofertach podmiotów parlamentarnych i politycznych, ponieważ wszyscy w wieku poniżej 18 lat (w niektórych krajach 16) nie mają politycznego głosu. Jednak skutki decyzji i działań, które podejmujemy obecnie lub których nie podejmujemy, szczególnie dotykają dzieci i nastolatków. W związku z tym wybory do UE powinny mieć prawo do głosowania od 14 lat, zanim opiekunowie powinni mieć prawo do głosowania w imieniu dzieci, za które są odpowiedzialni. Przyczyni się to do politycznej reakcji na rosnącą nierównowagę demograficzną dzięki większej integracji społecznej, a tym samym zwiększy sprawiedliwość międzypokoleniową.","pt":"A Europa é o «velho continente». O mesmo se aplica à sua estrutura demográfica. Embora a percentagem de pessoas com mais de 50 anos tenha aumentado significativamente desde 2004, a percentagem de pessoas com menos de 50 anos está em constante declínio (ver, por exemplo, o Eurostat «Estrutura da população e envelhecimento da população», ponto 3). Em consequência, a demografia e a democracia já não estão equilibradas em muitas partes da Europa devido à estrutura etária. As preocupações dos jovens não são suficientemente tidas em conta nas ofertas dos atores políticos e parlamentares, uma vez que todos os jovens com menos de 18 anos (em alguns países 16) não têm voz política. No entanto, as crianças e os adolescentes são particularmente afetados pelo impacto das decisões e ações que tomamos ou não tomamos hoje. Por conseguinte, as eleições europeias devem ter o direito de voto a partir de 14, antes do qual os tutores devem ter o direito de votar em nome das crianças pelas quais são responsáveis. Tal contribuirá para responder politicamente ao crescente desequilíbrio demográfico através de uma maior inclusividade, melhorando assim a equidade intergeracional.","ro":"Europa este „vechiul continent”. Acest lucru este valabil și pentru structura sa demografică. În timp ce ponderea persoanelor cu vârsta de peste 50 de ani a crescut semnificativ din 2004, proporția persoanelor cu vârsta sub 50 de ani este în continuă scădere (a se vedea, de exemplu, Eurostat, „Structura populației și îmbătrânirea populației”, punctul 3). Prin urmare, demografia și democrația nu mai sunt echilibrate în multe părți ale Europei din cauza structurii de vârstă. Preocupările tinerilor nu sunt abordate în mod suficient în ofertele actorilor parlamentari, politici, deoarece toți sub 18 de ani (în unele țări, 16) nu au o voce politică. Cu toate acestea, copiii și adolescenții sunt afectați în mod deosebit de impactul deciziilor și al acțiunilor pe care le întreprindem sau nu le întreprindem în prezent. Prin urmare, alegerile europene ar trebui să aibă dreptul de a vota începând cu 14, în fața cărora tutorii ar trebui să aibă dreptul de a vota în numele copiilor pentru care sunt responsabili. Acest lucru va contribui la răspunsul politic la dezechilibrul demografic din ce în ce mai mare printr-o mai mare incluziune, îmbunătățind astfel echitatea între generații.","sk":"Európa je „starý kontinent“. Platí to aj pre jeho demografickú štruktúru. Zatiaľ čo podiel ľudí vo veku nad 50 rokov sa od roku 2004 výrazne zvýšil, podiel ľudí vo veku menej ako 50 rokov stabilne klesá (pozri napríklad „Štruktúra obyvateľstva a starnúce obyvateľstvo“, Eurostat, bod 3). V dôsledku toho už demografia a demokracia nie sú v mnohých častiach Európy vyvážené z dôvodu vekovej štruktúry. Obavy mladých ľudí nie sú dostatočne riešené v ponukách parlamentných politických aktérov, keďže všetci vo veku do 18 rokov (v niektorých krajinách 16) nemajú politický hlas. Deti a dospievajúci sú však obzvlášť postihnutí dôsledkami rozhodnutí a opatrení, ktoré dnes prijímame alebo neprijímame. Voľby do EÚ by preto mali mať právo voliť od 14 rokov, pred ktorými by mali mať opatrovníci právo voliť v mene detí, za ktoré sú zodpovední. To pomôže politicky reagovať na rastúcu demografickú nerovnováhu prostredníctvom väčšej inkluzívnosti, čím sa zlepší medzigeneračná spravodlivosť.","sl":"Evropa je „stara celina“. To velja tudi za njegovo demografsko strukturo. Medtem ko se je delež ljudi, starejših od 50 let, od leta 2004 znatno povečal, se delež ljudi, mlajših od 50 let, stalno zmanjšuje (glej na primer Eurostatovo strukturo in starajoče se prebivalstvo, odstavek 3). Zato demografija in demokracija zaradi starostne strukture v številnih delih Evrope nista več uravnoteženi. Vprašanja mladih v ponudbah parlamentarnih in političnih akterjev niso dovolj obravnavana, saj vsi mlajši od 18 let (v nekaterih državah 16) nimajo političnega stališča. Vendar pa posledice odločitev in ukrepov, ki jih sprejemamo ali ne sprejemajo danes, zlasti vplivajo na otroke in mladostnike. Volitve na ravni EU bi zato morale imeti pravico voliti od 14 naprej, pred tem pa bi morali imeti skrbniki pravico voliti v imenu otrok, za katere so odgovorni. To bo pripomoglo k političnemu odzivanju na vse večje demografsko neravnovesje z večjo vključenostjo, s čimer se bo izboljšala medgeneracijska pravičnost.","sv":"Europa är den ”gamla kontinenten”. Detta gäller även dess demografiska struktur. Andelen personer över 50 år har ökat betydligt sedan 2004, men andelen personer under 50 år minskar stadigt (se t.ex. Eurostats befolkningsstruktur och den åldrande befolkningen, punkt 3). Till följd av detta är demografi och demokrati inte längre balanserade i många delar av Europa på grund av åldersstrukturen. Ungdomars oro beaktas inte tillräckligt i erbjudanden från parlamentariska och politiska aktörer, eftersom alla under 18 år (i vissa länder 16) inte har någon politisk röst. Barn och ungdomar påverkas dock särskilt av effekterna av de beslut och åtgärder som vi vidtar eller underlåter att vidta i dag. Val till Europaparlamentet bör därför ha rätt att rösta från och med 14, varefter förmyndare bör ha rätt att rösta på de barns vägnar som de är ansvariga för. Detta kommer att bidra till att politiskt bemöta den växande demografiska obalansen genom större delaktighet och därmed förbättra rättvisan mellan generationerna."}},"title":{"de":"Wahlrecht für Kinder und Jugendliche","machine_translations":{"bg":"Право на глас за деца и юноши","cs":"Volební práva dětí a dospívajících","da":"Stemmerettigheder for børn og unge","el":"Δικαίωμα ψήφου για παιδιά και εφήβους","en":"Voting rights for children and adolescents","es":"Derecho de voto de los niños y adolescentes","et":"Laste ja noorukite hääleõigus","fi":"Lasten ja nuorten äänioikeus","fr":"Droit de vote pour les enfants et les adolescents","ga":"Cearta vótála do leanaí agus do dhéagóirí","hr":"Glasačka prava djece i adolescenata","hu":"A gyermekek és serdülők szavazati joga","it":"Diritto di voto per i bambini e gli adolescenti","lt":"Vaikų ir paauglių balsavimo teisės","lv":"Balsstiesības bērniem un pusaudžiem","mt":"Drittijiet tal-vot għat-tfal u l-adolexxenti","nl":"Stemrecht voor kinderen en adolescenten","pl":"Prawa wyborcze dla dzieci i młodzieży","pt":"Direitos de voto das crianças e dos adolescentes","ro":"Drepturile de vot ale copiilor și adolescenților","sk":"Volebné práva pre deti a dospievajúcich","sl":"Volilna pravica otrok in mladostnikov","sv":"Rösträtt för barn och ungdomar"}}}

Dieser Fingerabdruck wird mit einem SHA256-Hashing-Algorithmus berechnet. Um ihn selbst zu replizieren, können Sie einen MD5-Online-Rechner verwenden und die Quelldaten kopieren und einfügen. ×