Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: ff1346dc7aa2fb6d24bea225ffd652acdc61e54eeba9b1d649cddeb5f2ca9be2

Source: {"body":{"en":"Civil society is crucial to organize and channel citizens’ needs and aspirations to institutions. Associations can be drivers in promoting and upholding European values but also in challenging the institutional and political frameworks on putting the common good at the helm of the decision making. This requires recognising associations’ role and legitimacy in doing so.\nTo establish a consistent framework defining the relations between civil society and the European Union and concrete participatory mechanisms, the provisions of Art. 11 TEU in its four dimensions – developing a European public sphere, Civil Dialogue, Consultation and Citizen’s participation – bear the potential to make Europe more citizen-powered. They can be given concrete substance through the following processes:\n•\tImprove the framework of public consultations towards more user-friendliness, accessibility for the general public, transparency and responsiveness of the European Commission to the contributions received and their integration in drafting legislation.\n•\tAdopt an inter-institutional agreement on civil dialogue, for EU institutions to engage in open, regular and transparent dialogue with CSOs, granting NGOs participatory status within EU policy making processes following the example of international institutions such as the Council of Europe or the United Nations.\n•\tCivil dialogue should be implemented by all relevant EU and national institutions at all levels of decision-making.","machine_translations":{"bg":"Гражданското общество е от решаващо значение за организирането и насочването на нуждите и стремежите на гражданите към институциите. Сдруженията могат да бъдат движеща сила за насърчаване и отстояване на европейските ценности, но също така и за оспорване на институционалните и политическите рамки за поставяне на общото благо начело на процеса на вземане на решения. Това изисква признаване на ролята и легитимността на сдруженията в това отношение. За да се създаде съгласувана рамка, определяща отношенията между гражданското общество и Европейския съюз и конкретните механизми за участие, разпоредбите на член 11 от ДЕС в четирите му измерения — развитие на европейска публична сфера, граждански диалог, консултации и участие на гражданите — имат потенциала да направят Европа по-силна от гражданите. Те могат да получат конкретно вещество чрез следните процеси: • Подобряване на рамката на обществените консултации за по-лесно ползване, достъпност за широката общественост, прозрачност и способност за реагиране на Европейската комисия по отношение на получените мнения и тяхното интегриране в изготвянето на законодателството. • Да приемат междуинституционално споразумение относно гражданския диалог, за да могат институциите на ЕС да участват в открит, редовен и прозрачен диалог с организациите на гражданското общество, като предоставят на НПО статут на участие в процесите на изготвяне на политиките на ЕС по примера на международни институции като Съвета на Европа или Организацията на обединените нации. • Гражданският диалог следва да се осъществява от всички съответни институции на ЕС и национални институции на всички равнища на вземане на решения.","cs":"Občanská společnost má zásadní význam pro organizaci a směrování potřeb a ambicí občanů do institucí. Sdružení mohou být hnací silou při prosazování a prosazování evropských hodnot, ale také při zpochybňování institucionálních a politických rámců pro to, aby se společné blaho dostalo do vedení rozhodování. To vyžaduje uznání úlohy a legitimity sdružení. Aby byl vytvořen soudržný rámec vymezující vztahy mezi občanskou společností a Evropskou unií a konkrétní participativní mechanismy, mají ustanovení článku 11 SEU ve svých čtyřech dimenzích – rozvoj evropské veřejné sféry, občanský dialog, konzultace a účast občanů – potenciál učinit Evropu silnějším postavením občanů. Mohou jim být dány konkrétní látky prostřednictvím následujících procesů: • Zlepšit rámec veřejných konzultací s cílem dosáhnout větší uživatelské vstřícnosti, přístupnosti pro širokou veřejnost, transparentnosti a schopnosti Evropské komise reagovat na obdržené příspěvky a jejich začlenění do přípravy právních předpisů. • Přijmout interinstitucionální dohodu o občanském dialogu, aby se orgány EU mohly zapojit do otevřeného, pravidelného a transparentního dialogu s organizacemi občanské společnosti, a udělit tak nevládním organizacím status účasti v procesech tvorby politik EU po vzoru mezinárodních institucí, jako je Rada Evropy nebo Organizace spojených národů. • Občanský dialog by měl být prováděn všemi příslušnými orgány EU a vnitrostátními orgány na všech úrovních rozhodování.","da":"Civilsamfundet er afgørende for at organisere og kanalisere borgernes behov og forhåbninger til institutionerne. Foreninger kan være drivkræfter for fremme og opretholdelse af europæiske værdier, men også i at udfordre de institutionelle og politiske rammer for at sætte det fælles bedste i centrum for beslutningstagningen. Dette kræver anerkendelse af foreningernes rolle og legitimitet i den forbindelse. For at skabe en sammenhængende ramme, der definerer forbindelserne mellem civilsamfundet og Den Europæiske Union og konkrete deltagelsesmekanismer, har bestemmelserne i artikel 11 i TEU i dens fire dimensioner — udvikling af et europæisk offentligt rum, civil dialog, høring og borgerdeltagelse — potentiale til at gøre Europa mere borgerorienteret. De kan gives konkret substans gennem følgende processer: • Forbedre rammerne for offentlige høringer med henblik på større brugervenlighed, tilgængelighed for den brede offentlighed, gennemsigtighed og lydhørhed hos Europa-Kommissionen over for de modtagne bidrag og deres integration i udarbejdelsen af lovgivning. • Vedtage en interinstitutionel aftale om civil dialog, så EU-institutionerne kan indgå i en åben, regelmæssig og gennemsigtig dialog med civilsamfundsorganisationer, der giver ngo'er deltagerstatus i EU's politiske beslutningsproces efter eksemplet fra internationale institutioner som Europarådet eller FN. • Den civile dialog bør gennemføres af alle relevante EU-institutioner og nationale institutioner på alle beslutningsniveauer.","de":"Die Zivilgesellschaft ist von entscheidender Bedeutung, um die Bedürfnisse und Bestrebungen der Bürger in die Institutionen zu organisieren und zu lenken. Verbände können bei der Förderung und Aufrechterhaltung der europäischen Werte eine treibende Kraft sein, aber auch die institutionellen und politischen Rahmenbedingungen herausfordern, um das Gemeinwohl an die Spitze der Entscheidungsfindung zu stellen. Dies erfordert die Anerkennung der Rolle und Legitimität der Verbände dabei. Um einen kohärenten Rahmen für die Beziehungen zwischen der Zivilgesellschaft und der Europäischen Union und konkrete partizipatorische Mechanismen zu schaffen, tragen die Bestimmungen von Artikel 11 EUV in seinen vier Dimensionen – die Entwicklung eines europäischen öffentlichen Raums, der Bürgerdialog, die Konsultation und die Beteiligung der Bürger – das Potenzial, Europa bürgerstärker zu machen. Sie können durch folgende Verfahren konkreter Stoff gegeben werden: • Verbesserung des Rahmens der öffentlichen Konsultationen im Hinblick auf mehr Benutzerfreundlichkeit, Zugänglichkeit für die breite Öffentlichkeit, Transparenz und Reaktionsfähigkeit der Europäischen Kommission auf die erhaltenen Beiträge und ihre Einbeziehung in die Ausarbeitung von Rechtsvorschriften. • Annahme einer interinstitutionellen Vereinbarung über den zivilen Dialog, mit der die EU-Organe einen offenen, regelmäßigen und transparenten Dialog mit zivilgesellschaftlichen Organisationen aufnehmen und NRO den partizipativen Status im Rahmen der politischen Entscheidungsprozesse der EU nach dem Vorbild internationaler Institutionen wie dem Europarat oder den Vereinten Nationen verleihen. • Der zivile Dialog sollte von allen einschlägigen EU- und nationalen Institutionen auf allen Entscheidungsebenen durchgeführt werden.","el":"Η κοινωνία των πολιτών είναι ζωτικής σημασίας για την οργάνωση και τη διοχέτευση των αναγκών και των προσδοκιών των πολιτών στα θεσμικά όργανα. Οι ενώσεις μπορούν να αποτελέσουν κινητήρια δύναμη για την προώθηση και την προάσπιση των ευρωπαϊκών αξιών, αλλά και για την αμφισβήτηση των θεσμικών και πολιτικών πλαισίων για την τοποθέτηση του κοινού καλού στο πηδάλιο της λήψης αποφάσεων. Αυτό απαιτεί την αναγνώριση του ρόλου και της νομιμότητας των ενώσεων. Προκειμένου να δημιουργηθεί ένα συνεκτικό πλαίσιο που θα καθορίζει τις σχέσεις μεταξύ της κοινωνίας των πολιτών και της Ευρωπαϊκής Ένωσης και συγκεκριμένους συμμετοχικούς μηχανισμούς, οι διατάξεις του άρθρου 11 της ΣΕΕ στις τέσσερις διαστάσεις του — η ανάπτυξη μιας ευρωπαϊκής δημόσιας σφαίρας, ο διάλογος των πολιτών, η διαβούλευση και η συμμετοχή των πολιτών — έχουν τη δυνατότητα να καταστήσουν την Ευρώπη πιο ισχυρή από τους πολίτες. Μπορούν να λάβουν συγκεκριμένη ουσία μέσω των ακόλουθων διαδικασιών: • Βελτίωση του πλαισίου των δημόσιων διαβουλεύσεων με στόχο τη μεγαλύτερη φιλικότητα προς τον χρήστη, την προσβασιμότητα για το ευρύ κοινό, τη διαφάνεια και την ανταπόκριση της Ευρωπαϊκής Επιτροπής στις εισηγήσεις που λαμβάνει και την ενσωμάτωσή τους στη νομοθεσία. • Έγκριση διοργανικής συμφωνίας για τον διάλογο των πολιτών, ώστε τα θεσμικά όργανα της ΕΕ να συμμετέχουν σε ανοικτό, τακτικό και διαφανή διάλογο με τις ΟΚΠ, παρέχοντας στις ΜΚΟ καθεστώς συμμετοχής στο πλαίσιο των διαδικασιών χάραξης πολιτικής της ΕΕ, ακολουθώντας το παράδειγμα διεθνών οργανισμών όπως το Συμβούλιο της Ευρώπης ή τα Ηνωμένα Έθνη. • Ο διάλογος με τους πολίτες θα πρέπει να εφαρμόζεται από όλα τα σχετικά θεσμικά όργανα της ΕΕ και των κρατών μελών σε όλα τα επίπεδα λήψης αποφάσεων.","es":"La sociedad civil es crucial para organizar y canalizar las necesidades y aspiraciones de los ciudadanos hacia las instituciones. Las asociaciones pueden ser impulsoras de la promoción y defensa de los valores europeos, pero también desafiar los marcos institucionales y políticos para poner el bien común al frente de la toma de decisiones. Esto requiere reconocer el papel y la legitimidad de las asociaciones al hacerlo. Para establecer un marco coherente que defina las relaciones entre la sociedad civil y la Unión Europea y los mecanismos de participación concretos, las disposiciones del artículo 11 del TUE en sus cuatro dimensiones (desarrollar una esfera pública europea, el diálogo civil, la consulta y la participación de los ciudadanos) tienen el potencial de hacer que Europa sea más poderosa para los ciudadanos. Se pueden administrar sustancias concretas a través de los siguientes procesos: • Mejorar el marco de las consultas públicas hacia una mayor facilidad de uso, accesibilidad para el público en general, transparencia y capacidad de respuesta de la Comisión Europea a las contribuciones recibidas y su integración en la elaboración de la legislación. • Adoptar un acuerdo interinstitucional sobre el diálogo civil para que las instituciones de la UE entablen un diálogo abierto, regular y transparente con las OSC, concediendo a las ONG el estatuto de participación en los procesos de elaboración de políticas de la UE, siguiendo el ejemplo de instituciones internacionales como el Consejo de Europa o las Naciones Unidas. • El diálogo civil debe ser llevado a cabo por todas las instituciones pertinentes de la UE y nacionales en todos los niveles de la toma de decisiones.","et":"Kodanikuühiskond on väga oluline, et korraldada ja suunata kodanike vajadusi ja püüdlusi institutsioonidele. Ühendused võivad olla liikumapanevaks jõuks Euroopa väärtuste edendamisel ja kaitsmisel, aga ka institutsiooniliste ja poliitiliste raamistike vaidlustamisel, et panna ühine hüve otsuste tegemise eestvedajaks. Selleks on vaja tunnustada ühenduste rolli ja õiguspärasust. Selleks et luua ühtne raamistik, milles määratletakse kodanikuühiskonna ja Euroopa Liidu vahelised suhted ning konkreetsed osalusmehhanismid, on Euroopa Liidu lepingu artikli 11 neljal mõõtmel – Euroopa avaliku sfääri arendamine, kodanikuühiskonna dialoog, konsulteerimine ja kodanike osalemine – potentsiaali muuta Euroopa kodanike jaoks jõulisemaks. Neile saab anda konkreetse aine järgmiste protsesside kaudu: • Parandada avalike konsultatsioonide raamistikku, et muuta see kasutajasõbralikumaks, tagada üldsuse juurdepääs, läbipaistvus ja Euroopa Komisjoni reageerimine saadud vastustele ning nende integreerimine õigusaktide koostamisse. • Võtta vastu institutsioonidevaheline kokkulepe kodanikuühiskonna dialoogi kohta, et ELi institutsioonid osaleksid kodanikuühiskonna organisatsioonidega avatud, korrapärases ja läbipaistvas dialoogis, andes valitsusvälistele organisatsioonidele ELi poliitikakujundamise protsessides osalemise, järgides selliste rahvusvaheliste institutsioonide eeskuju nagu Euroopa Nõukogu või ÜRO. • Kodanikuühiskonna dialoogi peaksid rakendama kõik asjaomased ELi ja riiklikud institutsioonid kõigil otsustustasanditel.","fi":"Kansalaisyhteiskunta on ratkaisevan tärkeää, jotta voidaan organisoida ja kanavoida kansalaisten tarpeet ja toiveet instituutioille. Yhdistykset voivat edistää ja vaalia eurooppalaisia arvoja mutta myös haastaa institutionaaliset ja poliittiset kehykset yhteisen hyvän asettamiseksi päätöksenteon johtoon. Tämä edellyttää järjestöjen roolin ja legitimiteetin tunnustamista. Luoda johdonmukaiset puitteet, joissa määritellään kansalaisyhteiskunnan ja Euroopan unionin väliset suhteet ja konkreettiset osallistumismekanismit, SEU-sopimuksen 11 artiklan määräykset sen neljän ulottuvuuden osalta – eurooppalaisen julkisen sektorin kehittäminen, kansalaisvuoropuhelu, kuuleminen ja kansalaisten osallistuminen – tarjoavat mahdollisuuden lisätä Euroopan kansalaisten vaikutusmahdollisuuksia. Niille voidaan antaa konkreettista sisältöä seuraavilla prosesseilla: • Parannetaan julkisten kuulemisten puitteita käyttäjäystävällisyyden lisäämiseksi, suuren yleisön saavutettavuuden lisäämiseksi, Euroopan komission avoimuuden lisäämiseksi ja sen reagoimiseksi saatuihin vastauksiin ja niiden sisällyttämiseen lainsäädännön laatimiseen. • Hyväksytään kansalaisvuoropuhelua koskeva toimielinten välinen sopimus, jotta EU:n toimielimet voivat käydä avointa, säännöllistä ja läpinäkyvää vuoropuhelua kansalaisyhteiskunnan organisaatioiden kanssa ja antaa kansalaisjärjestöille osallistumisaseman EU:n päätöksentekoprosesseissa kansainvälisten instituutioiden, kuten Euroopan neuvoston tai Yhdistyneiden kansakuntien, esimerkin mukaisesti. • Kansalaisvuoropuhelu olisi pantava täytäntöön kaikissa asiaankuuluvissa EU:n ja jäsenvaltioiden elimissä kaikilla päätöksenteon tasoilla.","fr":"La société civile est essentielle pour organiser et canaliser les besoins et les aspirations des citoyens vers les institutions. Les associations peuvent jouer un rôle moteur dans la promotion et le respect des valeurs européennes, mais aussi pour remettre en question les cadres institutionnels et politiques visant à placer le bien commun à la tête du processus décisionnel. Pour ce faire, il faut reconnaître le rôle et la légitimité des associations. Afin d’établir un cadre cohérent définissant les relations entre la société civile et l’Union européenne et des mécanismes participatifs concrets, les dispositions de l’article 11 du traité UE dans ses quatre dimensions — le développement d’une sphère publique européenne, le dialogue civil, la consultation et la participation des citoyens — ont le potentiel de renforcer le pouvoir citoyen de l’Europe. On peut leur donner une substance concrète grâce aux processus suivants: • Améliorer le cadre des consultations publiques en vue d’améliorer la convivialité, l’accessibilité pour le grand public, la transparence et la réactivité de la Commission européenne aux contributions reçues et leur intégration dans l’élaboration de la législation. • Adopter un accord interinstitutionnel sur le dialogue civil, permettant aux institutions de l’UE d’engager un dialogue ouvert, régulier et transparent avec les OSC, en accordant aux ONG un statut participatif dans les processus d’élaboration des politiques de l’UE, à l’instar d’institutions internationales telles que le Conseil de l’Europe ou les Nations unies. • Le dialogue civil devrait être mis en œuvre par toutes les institutions européennes et nationales concernées à tous les niveaux de la prise de décision.","ga":"Tá an tsochaí shibhialta ríthábhachtach chun riachtanais agus mianta na saoránach a eagrú agus a dhíriú ar institiúidí. D’fhéadfadh comhlachais luachanna Eorpacha a chur chun cinn agus seasamh leo, ach is féidir leo dúshlán a chur faoi na creataí institiúideacha agus polaitiúla chun an leas coiteann a chur chun cinn ag an gcinnteoireacht. Chuige sin, ní mór aitheantas a thabhairt do ról agus do dhlisteanacht na gcomhlachas agus an méid sin á dhéanamh. Chun creat comhsheasmhach a bhunú lena saineofar an caidreamh idir an tsochaí shibhialta agus an tAontas Eorpach agus sásraí rannpháirtíochta nithiúla, beidh sé d’acmhainn ag forálacha Airt. 11 CAE ina cheithre ghné – réimse poiblí Eorpach a fhorbairt, idirphlé sibhialta, comhairliúchán agus rannpháirtíocht saoránach – an Eoraip a dhéanamh níos cumhachtaí do shaoránaigh. Is féidir substaint nithiúil a thabhairt dóibh trí na próisis seo a leanas: • Creat na gcomhairliúchán poiblí a fheabhsú i dtreo níos soláimhsithe don úsáideoir, inrochtaineacht don phobal i gcoitinne, trédhearcacht agus freagrúlacht an Choimisiúin Eorpaigh do na haighneachtaí a fuarthas agus a gcomhtháthú i ndréachtú reachtaíochta. • Comhaontú idirinstitiúideach a ghlacadh maidir le hidirphlé sibhialta, le go mbeidh institiúidí an AE páirteach in idirphlé oscailte, rialta agus trédhearcach le ESSanna, ag deonú stádais rannpháirtíochta d'eagraíochtaí neamhrialtasacha laistigh de phróisis déanta beartais an AE tar éis shampla na n-institiúidí idirnáisiúnta amhail Comhairle na hEorpa nó na Náisiúin Aontaithe. • Ba cheart do gach institiúid ábhartha AE agus náisiúnta idirphlé sibhialta a chur chun feidhme ar gach leibhéal cinnteoireachta.","hr":"Civilno društvo ključno je za organiziranje i usmjeravanje potreba i težnji građana prema institucijama. Udruge mogu biti pokretači promicanja i očuvanja europskih vrijednosti, ali i u osporavanju institucionalnih i političkih okvira u pogledu stavljanja općeg dobra na čelu donošenja odluka. To zahtijeva priznavanje uloge i legitimnosti udruga u tome. Kako bi se uspostavio dosljedan okvir kojim se definiraju odnosi između civilnog društva i Europske unije te konkretni participativni mehanizmi, odredbe članka 11. UEU-a u četiri dimenzije – razvoj europske javne sfere, civilni dijalog, savjetovanje i sudjelovanje građana – imaju potencijal za jačanje položaja Europe. Može im se dati konkretna tvar sljedećim postupcima: • Poboljšati okvir za javna savjetovanja u cilju lakšeg pristupa korisnicima, dostupnosti za širu javnost, transparentnosti i prilagodljivosti Europske komisije primljenim doprinosima i njihovoj integraciji u izradu nacrta zakonodavstva. • Donijeti međuinstitucijski sporazum o civilnom dijalogu kako bi se institucije EU-a uključile u otvoren, redovit i transparentan dijalog s organizacijama civilnog društva, čime bi se nevladinim organizacijama dodijelio participativni status u postupcima donošenja politika EU-a slijedeći primjer međunarodnih institucija kao što su Vijeće Europe ili Ujedinjeni narodi. • Civilni dijalog trebale bi provoditi sve relevantne institucije EU-a i nacionalne institucije na svim razinama donošenja odluka.","hu":"A civil társadalom alapvető fontosságú a polgárok igényeinek és törekvéseinek az intézményekhez való eljuttatásában és megszervezésében. A szövetségek az európai értékek előmozdításának és fenntartásának mozgatórugói lehetnek, de abban is, hogy kihívást jelenthetnek az intézményi és politikai keretek között, amelyek arra irányulnak, hogy a közjót a döntéshozatal élére helyezzék. Ehhez el kell ismerni az egyesületek szerepét és legitimitását. A civil társadalom és az Európai Unió közötti kapcsolatokat és a konkrét részvételi mechanizmusokat meghatározó következetes keret létrehozása érdekében az EUSZ 11. cikkének négy dimenziójában foglalt rendelkezések – az európai közélet kialakítása, a civil párbeszéd, a konzultáció és a polgárok részvétele – magukban hordozzák azt a lehetőséget, hogy Európát a polgárok aktívabbá tegyék. A következő folyamatokon keresztül lehet konkrét anyagot adni: • Javítsa a nyilvános konzultációk keretét a felhasználóbarátabb, a nyilvánosság számára hozzáférhetőbbé, az Európai Bizottság átláthatósága és a beérkezett észrevételekre való reagálása és a jogszabályok szövegezésébe való integrálása érdekében. • Intézményközi megállapodás elfogadása a civil párbeszédről, amely lehetővé teszi az uniós intézmények számára, hogy nyílt, rendszeres és átlátható párbeszédet folytassanak a civil szervezetekkel, és a nemzetközi intézmények, például az Európa Tanács vagy az ENSZ példáját követve részvételi státuszt biztosítanak a nem kormányzati szervezeteknek az uniós szakpolitikai döntéshozatali folyamatokban. • A civil párbeszédet valamennyi érintett uniós és nemzeti intézménynek a döntéshozatal minden szintjén végre kell hajtania.","it":"La società civile è fondamentale per organizzare e convogliare le esigenze e le aspirazioni dei cittadini verso le istituzioni. Le associazioni possono essere motori per promuovere e difendere i valori europei, ma anche per sfidare i quadri istituzionali e politici per mettere il bene comune al centro del processo decisionale. Ciò richiede il riconoscimento del ruolo e della legittimità delle associazioni in tal senso. Per stabilire un quadro coerente che definisca le relazioni tra la società civile e l'Unione europea e meccanismi partecipativi concreti, le disposizioni dell'articolo 11 TUE nelle sue quattro dimensioni — lo sviluppo di una sfera pubblica europea, il dialogo civile, la consultazione e la partecipazione dei cittadini — hanno il potenziale per rendere l'Europa più dotata di cittadinanza. Possono essere date sostanze concrete attraverso i seguenti processi: • Migliorare il quadro delle consultazioni pubbliche per migliorare la facilità d'uso, l'accessibilità per il grande pubblico, la trasparenza e la capacità di risposta della Commissione europea ai contributi ricevuti e alla loro integrazione nella redazione della legislazione. • Adottare un accordo interistituzionale sul dialogo civile, affinché le istituzioni dell'UE avviino un dialogo aperto, regolare e trasparente con le organizzazioni della società civile, conferendo alle ONG lo status di partecipazione nell'ambito dei processi di elaborazione delle politiche dell'UE, seguendo l'esempio di istituzioni internazionali quali il Consiglio d'Europa o le Nazioni Unite. • Il dialogo civile dovrebbe essere attuato da tutte le istituzioni competenti dell'UE e nazionali a tutti i livelli del processo decisionale.","lt":"Pilietinė visuomenė yra labai svarbi organizuojant ir nukreipiant piliečių poreikius ir siekius institucijoms. Asociacijos gali būti varomoji jėga propaguojant ir puoselėjant Europos vertybes, taip pat užginčijant institucines ir politines sistemas, kad priimant sprendimus būtų galima užtikrinti bendrą gerovę. Tam reikia pripažinti asociacijų vaidmenį ir teisėtumą. Siekiant sukurti nuoseklią sistemą, apibrėžiančią pilietinės visuomenės ir Europos Sąjungos santykius, ir konkrečius dalyvavimo mechanizmus, ES sutarties 11 straipsnio keturių aspektų – Europos viešosios erdvės plėtojimo, pilietinio dialogo, konsultacijų ir piliečių dalyvavimo – nuostatos suteikia galimybių padidinti Europos piliečių galią. Jiems gali būti suteikta konkreti medžiaga taikant šiuos procesus: • Tobulinti viešųjų konsultacijų sistemą, kad jos būtų patogesnės vartotojui, būtų prieinamos plačiajai visuomenei, kad Europos Komisija skaidriai ir reaguotų į gautas nuomones ir kad jos būtų įtrauktos į teisės aktų projektus. • Priimti tarpinstitucinį susitarimą dėl pilietinio dialogo, kad ES institucijos pradėtų atvirą, reguliarų ir skaidrų dialogą su PVO, suteikiant NVO dalyvavimo ES politikos formavimo procesuose statusą, vadovaujantis tarptautinių institucijų, pavyzdžiui, Europos Tarybos ar Jungtinių Tautų, pavyzdžiu. • Pilietinį dialogą turėtų įgyvendinti visos atitinkamos ES ir nacionalinės institucijos visais sprendimų priėmimo lygmenimis.","lv":"Pilsoniskajai sabiedrībai ir izšķiroša nozīme, lai organizētu un virzītu iedzīvotāju vajadzības un centienus uz iestādēm. Apvienības var būt virzītājspēki Eiropas vērtību veicināšanā un aizstāvēšanā, kā arī iestāžu un politisko sistēmu izaicināšanā attiecībā uz kopējā labuma nostādni lēmumu pieņemšanas vadībā. Lai to panāktu, ir jāatzīst apvienību loma un leģitimitāte. Lai izveidotu konsekventu sistēmu, ar ko nosaka attiecības starp pilsonisko sabiedrību un Eiropas Savienību un konkrētus līdzdalības mehānismus, LES 11. panta noteikumi tā četrās dimensijās — Eiropas publiskās sfēras izveide, pilsoniskais dialogs, konsultācijas un pilsoņu līdzdalība — ir potenciāls, lai Eiropa kļūtu par pilsonisku. Tiem var piešķirt konkrētu saturu šādos procesos: • Uzlabot sabiedriskās apspriešanas sistēmu, lai uzlabotu lietotājdraudzīgumu, pieejamību plašai sabiedrībai, pārredzamību un Eiropas Komisijas spēju reaģēt uz saņemtajām atsauksmēm un to integrāciju tiesību aktu izstrādē. • Pieņemt iestāžu nolīgumu par pilsonisko dialogu, lai ES iestādes varētu iesaistīties atklātā, regulārā un pārredzamā dialogā ar PSO, piešķirot NVO līdzdalības statusu ES politikas veidošanas procesos, sekojot starptautisko iestāžu piemēram, piemēram, Eiropas Padomei vai Apvienoto Nāciju Organizācijai. • Pilsoniskais dialogs būtu jāīsteno visām attiecīgajām ES un valstu iestādēm visos lēmumu pieņemšanas līmeņos.","mt":"Is-soċjetà ċivili hija kruċjali biex jiġu organizzati u diretti l-ħtiġijiet u l-aspirazzjonijiet taċ-ċittadini lejn l-istituzzjonijiet. L-assoċjazzjonijiet jistgħu jkunu xpruni fil-promozzjoni u ż-żamma tal-valuri Ewropej iżda wkoll fl-isfida tal-oqfsa istituzzjonali u politiċi dwar it-tqegħid tal-ġid komuni fit-tmexxija tat-teħid tad-deċiżjonijiet. Dan jirrikjedi r-rikonoxximent tar-rwol u l-leġittimità tal-assoċjazzjonijiet meta jagħmlu dan. Sabiex jiġi stabbilit qafas konsistenti li jiddefinixxi r-relazzjonijiet bejn is-soċjetà ċivili u l-Unjoni Ewropea u mekkaniżmi parteċipattivi konkreti, id-dispożizzjonijiet tal-Artikolu 11 tat-TUE fl-erba’ dimensjonijiet tiegħu — l-iżvilupp ta’ sfera pubblika Ewropea, id-Djalogu Ċivili, il-Konsultazzjoni u l-parteċipazzjoni taċ-ċittadini — għandhom il-potenzjal li jagħmlu lill-Ewropa aktar b’saħħitha miċ-ċittadini. Dawn jistgħu jingħataw sustanza konkreta permezz tal-proċessi li ġejjin: • Jittejjeb il-qafas tal-konsultazzjonijiet pubbliċi lejn użu aktar faċli għall-utent, l-aċċessibbiltà għall-pubbliku ġenerali, it-trasparenza u r-rispons tal-Kummissjoni Ewropea għall-kontribuzzjonijiet riċevuti u l-integrazzjoni tagħhom fl-abbozzar tal-leġiżlazzjoni. • Tadotta ftehim interistituzzjonali dwar id-djalogu ċivili, biex l-istituzzjonijiet tal-UE jinvolvu ruħhom fi djalogu miftuħ, regolari u trasparenti mal-organizzazzjonijiet tas-soċjetà ċivili, li jagħti lill-NGOs status parteċipattiv fi ħdan il-proċessi tat-tfassil tal-politika tal-UE fuq l-eżempju ta’ istituzzjonijiet internazzjonali bħall-Kunsill tal-Ewropa jew in-Nazzjonijiet Uniti. • Id-djalogu ċivili għandu jiġi implimentat mill-istituzzjonijiet rilevanti kollha tal-UE u nazzjonali fil-livelli kollha tat-teħid tad-deċiżjonijiet.","nl":"Het maatschappelijk middenveld is van cruciaal belang om de behoeften en aspiraties van de burgers te organiseren en door te sturen naar de instellingen. Verenigingen kunnen een drijvende kracht zijn bij het bevorderen en handhaven van Europese waarden, maar ook bij het uitdagen van de institutionele en politieke kaders om het algemeen belang aan het roer te zetten van de besluitvorming. Dit vereist erkenning van de rol en legitimiteit van verenigingen. Om een samenhangend kader tot stand te brengen waarin de betrekkingen tussen het maatschappelijk middenveld en de Europese Unie en concrete participatiemechanismen worden gedefinieerd, kunnen de bepalingen van artikel 11 VEU in zijn vier dimensies — de ontwikkeling van een Europese publieke ruimte, de dialoog met het maatschappelijk middenveld, het overleg en de participatie van de burger — het potentieel bieden om Europa meer burgerkracht te geven. Ze kunnen concrete stoffen krijgen door middel van de volgende processen: • Verbetering van het kader van openbare raadplegingen met het oog op meer gebruiksvriendelijkheid, toegankelijkheid voor het grote publiek, transparantie en reactievermogen van de Europese Commissie op de ontvangen bijdragen en hun integratie in de opstelling van wetgeving. • Een interinstitutioneel akkoord over de civiele dialoog aan te nemen, zodat de EU-instellingen een open, regelmatige en transparante dialoog kunnen aangaan met maatschappelijke organisaties, waarbij ngo’s een participatieve status krijgen in de beleidsvormingsprocessen van de EU, naar het voorbeeld van internationale instellingen zoals de Raad van Europa of de Verenigde Naties. • De civiele dialoog moet ten uitvoer worden gelegd door alle relevante EU- en nationale instellingen op alle besluitvormingsniveaus.","pl":"Społeczeństwo obywatelskie ma kluczowe znaczenie dla organizowania i kierowania potrzeb i aspiracji obywateli do instytucji. Stowarzyszenia mogą być siłą napędową promowania i podtrzymywania wartości europejskich, ale także w kwestionowaniu ram instytucjonalnych i politycznych, aby zapewnić wspólne dobro na czele procesu decyzyjnego. Wymaga to uznania roli i legitymacji stowarzyszeń w tym zakresie. Aby ustanowić spójne ramy określające stosunki między społeczeństwem obywatelskim a Unią Europejską oraz konkretne mechanizmy partycypacyjne, postanowienia art. 11 TUE w jego czterech wymiarach – rozwój europejskiej sfery publicznej, dialogu obywatelskiego, konsultacji i udziału obywateli – mogą przyczynić się do zwiększenia siły obywatelskiej Europy. Można im podać substancję betonową w następujących procesach: • Poprawa ram konsultacji społecznych w celu zapewnienia większej przyjazności dla użytkownika, dostępności dla ogółu społeczeństwa, przejrzystości i zdolności reagowania Komisji Europejskiej na otrzymane uwagi oraz ich uwzględnienie w opracowywaniu prawodawstwa. • Przyjęcie porozumienia międzyinstytucjonalnego w sprawie dialogu obywatelskiego, umożliwiającego instytucjom UE prowadzenie otwartego, regularnego i przejrzystego dialogu z organizacjami społeczeństwa obywatelskiego, przyznającego organizacjom pozarządowym status partycypacyjny w procesie kształtowania polityki UE na wzór instytucji międzynarodowych, takich jak Rada Europy czy Organizacja Narodów Zjednoczonych. • Dialog obywatelski powinien być prowadzony przez wszystkie właściwe instytucje UE i krajowe na wszystkich szczeblach procesu decyzyjnego.","pt":"A sociedade civil é crucial para organizar e canalizar as necessidades e aspirações dos cidadãos para as instituições. As associações podem ser motores na promoção e defesa dos valores europeus, mas também no desafio dos quadros institucionais e políticos para colocar o bem comum ao leme da tomada de decisão. Para tal, é necessário reconhecer o papel e a legitimidade das associações para o fazerem. Para estabelecer um quadro coerente que defina as relações entre a sociedade civil e a União Europeia e mecanismos de participação concretos, as disposições do artigo 11.º do TUE nas suas quatro dimensões — o desenvolvimento de uma esfera pública europeia, o diálogo civil, a consulta e a participação dos cidadãos — têm potencial para tornar a Europa mais capacitada para os cidadãos. Eles podem ser dada substância concreta através dos seguintes processos: • Melhorar o quadro das consultas públicas para uma maior facilidade de utilização, acessibilidade para o público em geral, transparência e capacidade de resposta da Comissão Europeia aos contributos recebidos e à sua integração na elaboração da legislação. • Adotar um acordo interinstitucional sobre o diálogo civil, para que as instituições da UE encetem um diálogo aberto, regular e transparente com as organizações da sociedade civil, concedendo às ONG o estatuto de participação nos processos de elaboração de políticas da UE, seguindo o exemplo de instituições internacionais como o Conselho da Europa ou as Nações Unidas. • O diálogo civil deve ser implementado por todas as instituições competentes da UE e nacionais a todos os níveis de tomada de decisão.","ro":"Societatea civilă este esențială pentru organizarea și canalizarea nevoilor și aspirațiilor cetățenilor către instituții. Asociațiile pot fi factori determinanți ai promovării și susținerii valorilor europene, dar și ai provocării cadrelor instituționale și politice privind plasarea binelui comun în conducerea procesului decizional. Acest lucru necesită recunoașterea rolului și legitimității asociațiilor în acest sens. Pentru a stabili un cadru coerent care să definească relațiile dintre societatea civilă și Uniunea Europeană și mecanisme participative concrete, dispozițiile articolului 11 din TUE în cele patru dimensiuni ale sale – dezvoltarea unei sfere publice europene, dialogul civil, consultarea și participarea cetățenilor – au potențialul de a face Europa mai puternică. Acestea pot fi date substanta concreta prin urmatoarele procese: • Îmbunătățirea cadrului consultărilor publice în vederea unei utilizări mai ușor de utilizat, a accesibilității pentru publicul larg, a transparenței și a capacității de reacție a Comisiei Europene la contribuțiile primite și la integrarea acestora în elaborarea legislației. • Să adopte un acord interinstituțional privind dialogul civil, pentru ca instituțiile UE să se angajeze într-un dialog deschis, regulat și transparent cu organizațiile societății civile, acordând ONG-urilor statutul de participare în cadrul proceselor de elaborare a politicilor UE, urmând exemplul instituțiilor internaționale, cum ar fi Consiliul Europei sau Organizația Națiunilor Unite. • Dialogul civil ar trebui pus în aplicare de toate instituțiile UE și naționale relevante la toate nivelurile procesului decizional.","sk":"Občianska spoločnosť má zásadný význam pre organizáciu a nasmerovanie potrieb a ambícií občanov do inštitúcií. Združenia môžu byť hnacou silou pri presadzovaní a presadzovaní európskych hodnôt, ale aj pri spochybňovaní inštitucionálnych a politických rámcov na to, aby sa spoločné dobro dostalo do čela rozhodovacieho procesu. To si vyžaduje uznanie úlohy a legitimity združení pri tom. S cieľom vytvoriť konzistentný rámec vymedzujúci vzťahy medzi občianskou spoločnosťou a Európskou úniou a konkrétne mechanizmy účasti majú ustanovenia článku 11 ZEÚ v jeho štyroch rozmeroch – rozvoj európskej verejnej sféry, občiansky dialóg, konzultácie a účasť občanov – potenciál na zvýšenie postavenia Európy. Môžu byť dané konkrétne látky prostredníctvom nasledujúcich procesov: • Zlepšiť rámec verejných konzultácií smerom k väčšej používateľskej ústretovosti, dostupnosti pre širokú verejnosť, transparentnosti a schopnosti Európskej komisie reagovať na prijaté príspevky a ich začlenenie do navrhovania právnych predpisov. • Prijať medziinštitucionálnu dohodu o občianskom dialógu, aby sa inštitúcie EÚ zapojili do otvoreného, pravidelného a transparentného dialógu s organizáciami občianskej spoločnosti a udelili mimovládnym organizáciám participatívny štatút v procese tvorby politík EÚ na základe príkladu medzinárodných inštitúcií, ako je Rada Európy alebo Organizácia Spojených národov. • Občiansky dialóg by mali vykonávať všetky príslušné inštitúcie EÚ a vnútroštátne inštitúcie na všetkých úrovniach rozhodovania.","sl":"Civilna družba je ključnega pomena za organizacijo in usmerjanje potreb in teženj državljanov v institucije. Združenja so lahko gonilna sila pri spodbujanju in podpiranju evropskih vrednot, pa tudi pri izpodbijanju institucionalnih in političnih okvirov pri postavljanju skupnega dobrega na čelo odločanja. Za to je treba priznati vlogo in legitimnost združenj pri tem. Za vzpostavitev doslednega okvira, ki bo opredelil odnose med civilno družbo in Evropsko unijo ter konkretne mehanizme sodelovanja, lahko določbe člena 11 PEU v štirih razsežnostih – razvoj evropske javne sfere, civilni dialog, posvetovanje in sodelovanje državljanov – prispevajo k temu, da bo Evropa bolj opolnomočena. Lahko se jim da konkretna snov z naslednjimi postopki: • Izboljšati okvir javnih posvetovanj za večjo prijaznost do uporabnika, dostopnost za širšo javnost, preglednost in odzivnost Evropske komisije na prejete prispevke in njihovo vključitev v pripravo zakonodaje. • Sprejeti medinstitucionalni sporazum o civilnem dialogu, da bodo institucije EU lahko vzpostavile odprt, reden in pregleden dialog z organizacijami civilne družbe, ki bo nevladnim organizacijam podelil participativni status v postopkih oblikovanja politik EU po zgledu mednarodnih institucij, kot sta Svet Evrope ali Združeni narodi. • Civilni dialog bi morale izvajati vse ustrezne institucije EU in nacionalne institucije na vseh ravneh odločanja.","sv":"Det civila samhället är avgörande för att organisera och kanalisera medborgarnas behov och ambitioner till institutionerna. Föreningar kan vara drivkrafter när det gäller att främja och upprätthålla europeiska värderingar, men också när det gäller att utmana de institutionella och politiska ramarna för att sätta det gemensamma bästa i ledningen för beslutsfattandet. Detta kräver att organisationernas roll och legitimitet erkänns i detta sammanhang. För att skapa en enhetlig ram för förbindelserna mellan det civila samhället och Europeiska unionen och konkreta mekanismer för deltagande har bestämmelserna i artikel 11 i EU-fördraget i dess fyra dimensioner – utveckling av ett europeiskt offentligt rum, civil dialog, samråd och medborgarnas deltagande – potential att göra Europa mer medborgarstyrt. De kan ges konkret substans genom följande processer: • Förbättra ramen för offentliga samråd i riktning mot ökad användarvänlighet, tillgänglighet för allmänheten, öppenhet och lyhördhet för de inkomna bidragen och deras integrering i utarbetandet av lagstiftning. • Anta ett interinstitutionellt avtal om civil dialog, så att EU-institutionerna kan föra en öppen, regelbunden och transparent dialog med det civila samhällets organisationer och ge icke-statliga organisationer deltagandestatus i EU:s beslutsprocesser, i likhet med internationella institutioner som Europarådet eller FN. • Den civila dialogen bör genomföras av alla relevanta EU-institutioner och nationella institutioner på alla beslutsnivåer."}},"title":{"en":"Towards a European democracy that gives voice to all","machine_translations":{"bg":"Към европейска демокрация, която дава глас на всички","cs":"Směrem k evropské demokracii, která dává hlas všem","da":"På vej mod et europæisk demokrati, der giver stemme til alle","de":"Auf dem Weg zu einer europäischen Demokratie, die allen eine Stimme gibt","el":"Προς μια ευρωπαϊκή δημοκρατία που θα δίνει φωνή σε όλους","es":"Hacia una democracia europea que dé voz a todos","et":"Euroopa demokraatia suunas, mis annab hääle kõigile","fi":"Kohti eurooppalaista demokratiaa, joka antaa äänen kaikille","fr":"Vers une démocratie européenne qui donne la parole à tous","ga":"I dtreo daonlathais Eorpaigh a thugann guth do chách","hr":"Prema europskoj demokraciji koja daje glas svima","hu":"Egy olyan európai demokrácia felé, amely mindenkinek hangot ad","it":"Verso una democrazia europea che dia voce a tutti","lt":"Europos demokratijos, suteikiančios balsą visiems, link","lv":"Ceļā uz Eiropas demokrātiju, kas dod balsi visiem","mt":"Lejn demokrazija Ewropea li tagħti leħen lil kulħadd","nl":"Naar een Europese democratie die iedereen een stem geeft","pl":"W kierunku europejskiej demokracji, która daje głos wszystkim","pt":"Rumo a uma democracia europeia que dê voz a todos","ro":"Către o democrație europeană care dă glas tuturor","sk":"Smerom k európskej demokracii, ktorá dáva hlas všetkým","sl":"Na poti k evropski demokraciji, ki daje glas vsem","sv":"Mot en europeisk demokrati som ger röst åt alla"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×