Fingerprint

The piece of text below is a shortened, hashed representation of this content. It's useful to ensure the content hasn't been tampered with, as a single modification would result in a totally different value.

Value: 2ed6680c7da0d7197952c577b40017e56a8168b6ea00e5d250ee98c0d6f00116

Source: {"body":{"es":"La participación ciudadana necesita de canales que permitan proyectar las diversas demandas sociales al elemento político, a las instituciones que conforman la Unión Europea. Y tales canales parece que no pueden ser otros que partidos políticos a nivel europeo. Lo cierto, no obstante, es que la emergencia de los partidos políticos en la Unión Europea parece haber seguido el camino inverso a su configuración en la historia clásica del constitucionalismo. En el que éstos surgen inicialmente de la práctica política, como un hecho, y luego es el Derecho el que los integra, haciéndolos suyos; en la Unión Europea no surgen los partidos de modo espontáneo: es el Derecho el que fuerza, merced a diferentes impulsos políticos, su surgimiento. Esta evolución se realiza lógicamente en paralelo al progreso en el desarrollo del valor del Parlamento Europeo en la arquitectura de la Unión. Por eso parecía tener todo el sentido la puesta en marcha, en 2014, del sistema de Spitzenkandidaten, lidercandidates para las elecciones a este Parlamento. Que, pese a su fracaso en 2018, podría retomarse como, nos parece, instrumento que permita o al menos favorezca hacer de este una auténtica cámara de representación democrática de los pueblos europeos. Si es deseable la configuración constitucional de la Unión Europea, también es posible la asunción de tal reto, que seguramente pasa por el fomento de partidos políticos europeos.\nJorge Alguacil González-Aurioles\nProfesor Dº Constitucional UNED","machine_translations":{"bg":"Участието на гражданите се нуждае от канали, които позволяват различните социални изисквания да бъдат прогнозирани към политическия елемент, към институциите, съставляващи Европейския съюз. И тези канали изглежда са само политически партии на европейско равнище. Истината обаче е, че появата на политически партии в Европейския съюз изглежда е следвала обратния път към тяхната конфигурация в класическата история на конституционализма. В която те произтичат първоначално от политическата практика, като факт, а след това законът ги интегрира, като ги прави свои собствени; в Европейския съюз страните не възникват спонтанно: законът принуждава, благодарение на различни политически импулси, появата му. Това развитие се осъществява логично успоредно с напредъка в развитието на стойността на Европейския парламент в архитектурата на Съюза. Ето защо стартирането през 2014 г. на системата Spitzenkandidaten, лидери за изборите за този Парламент, изглежда има смисъл. Че въпреки неуспеха си през 2018 г., той би могъл да бъде преразгледан, тъй като ни се струва, че е инструмент, който, или поне би го направил в истинска камара на демократичното представителство на европейските народи. Ако конституционната конфигурация на Европейския съюз е желателна, е възможно да се приеме и такова предизвикателство, което със сигурност включва насърчаването на европейските политически партии. Хорхе Алгуацил Гонсалес-Ауриол, професор по конституционна UNED","cs":"Účast občanů potřebuje kanály, které umožní promítnout různé sociální požadavky do politického prvku, do institucí, které tvoří Evropskou unii. A zdá se, že takové kanály nejsou jiné než politické strany na evropské úrovni. Pravda je však taková, že vznik politických stran v Evropské unii se zřejmě vydal opačnou cestou k jejich uspořádání v klasických dějinách konstitucionalismu. Ve kterém se původně objevují z politické praxe, jako fakt, a pak je to zákon, který je začleňuje a činí je vlastními; v Evropské unii se strany nevyskytují spontánně: právě zákon nutí, díky různým politickým impulzům, jeho vznik. Tento vývoj probíhá logicky souběžně s pokrokem ve vývoji hodnoty Evropského parlamentu v architektuře Unie. Proto se zdálo, že zahájení systému vedoucích kandidátů pro volby do tohoto parlamentu v roce 2014 dávalo smysl. I přes svůj neúspěch v roce 2018 by to mohlo být znovu přezkoumáno, neboť se nám zdá být nástrojem, který by, nebo alespoň upřednostnil, učinil z něj skutečnou komoru demokratického zastoupení evropských národů. Je-li žádoucí ústavní uspořádání Evropské unie, je také možné přijmout takovou výzvu, která jistě zahrnuje podporu evropských politických stran. Jorge Alguacil González-Aurioles profesor ústavní UNED","da":"Borgernes deltagelse kræver kanaler, der gør det muligt at projicere de forskellige sociale krav til det politiske element, til de institutioner, der udgør Den Europæiske Union. Og sådanne kanaler synes ikke at være andet end politiske partier på europæisk plan. Sandheden er imidlertid, at fremkomsten af politiske partier i EU synes at have fulgt den modsatte vej til deres sammensætning i den klassiske forfatningshistorie. Hvor disse i første omgang skyldes politisk praksis, og så er det loven, der integrerer dem og gør dem til deres egne; i Den Europæiske Union opstår der ikke spontant partier: det er loven, der tvinger, takket være forskellige politiske impulser, dens fremkomst. Denne udvikling foregår logisk parallelt med udviklingen af Europa-Parlamentets værdi i Unionens arkitektur. Derfor syntes lanceringen i 2014 af Spitzenkandidatens system, ledere til valget til Parlamentet, at give al mulig mening. Det kunne på trods af fiaskoen i 2018 tages op igen, da det forekommer os at være et instrument, der, eller i det mindste favoriserer, gør dette til et ægte kammer for demokratisk repræsentation af de europæiske folk. Hvis EU's konstitutionelle sammensætning er ønskelig, er det også muligt at tage en sådan udfordring op, som helt sikkert indebærer fremme af europæiske politiske partier. Jorge Alguacil González-Aurioles professor i forfatningsmæssige UNED","de":"Die Bürgerbeteiligung braucht Kanäle, die es ermöglichen, die verschiedenen gesellschaftlichen Anforderungen an das politische Element, an die Institutionen, die die Europäische Union bilden, zu projizieren. Und solche Kanäle scheinen nur politische Parteien auf europäischer Ebene zu sein. Die Wahrheit ist jedoch, dass die Entstehung politischer Parteien in der Europäischen Union offenbar dem entgegengesetzten Weg zu ihrer Gestaltung in der klassischen Geschichte des Konstitutionalismus gefolgt zu sein scheint. In dem diese zunächst aus der politischen Praxis entstehen, als Tatsache, und dann ist es das Gesetz, das sie integriert und sie zu seinem eigenen macht; in der Europäischen Union treten Parteien nicht spontan auf: es ist das Gesetz, das dank unterschiedlicher politischer Impulse seine Entstehung zwingt. Diese Entwicklung findet logisch parallel zu den Fortschritten bei der Entwicklung des Wertes des Europäischen Parlaments in der Architektur der Union statt. Deshalb schien die Einführung des Systems von Spitzenkandidaten, Leitern für die Wahlen zu diesem Parlament 2014, im Jahr 2014 jeden Sinn zu machen. Dass es trotz seines Scheiterns im Jahr 2018 wiederbelebt werden könnte, da es uns ein Instrument zu sein scheint, das dies zu einer echten demokratischen Repräsentation der europäischen Völker machen würde oder zumindest befürworten würde. Wenn die Verfassungsform der Europäischen Union wünschenswert ist, ist es auch möglich, eine solche Herausforderung anzunehmen, die sicherlich die Förderung europäischer politischer Parteien beinhaltet. Jorge Alguacil González-Aurioles Professorin für konstitutionelle UNED","el":"Η συμμετοχή των πολιτών χρειάζεται διαύλους που επιτρέπουν την προβολή των διαφόρων κοινωνικών απαιτήσεων στο πολιτικό στοιχείο, στα θεσμικά όργανα που απαρτίζουν την Ευρωπαϊκή Ένωση. Και οι δίαυλοι αυτοί δεν φαίνεται να είναι άλλοι από τα πολιτικά κόμματα σε ευρωπαϊκό επίπεδο. Η αλήθεια, ωστόσο, είναι ότι η ανάδυση πολιτικών κομμάτων στην Ευρωπαϊκή Ένωση φαίνεται να ακολούθησε την αντίθετη πορεία της διατύπωσής τους στην κλασική ιστορία του συνταγματισμού. Στην οποία αυτά προκύπτουν αρχικά από την πολιτική πρακτική, ως πραγματικό γεγονός, και στη συνέχεια είναι ο νόμος που τις ενσωματώνει, καθιστώντας τους τον δικό του· στην Ευρωπαϊκή Ένωση δεν προκύπτουν αυθόρμητα: είναι ο νόμος που αναγκάζει, χάρη σε διαφορετικές πολιτικές παρορμήσεις, την ανάδυσή του. Η εξέλιξη αυτή πραγματοποιείται λογικά παράλληλα με την πρόοδο στην ανάπτυξη της αξίας του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου στην αρχιτεκτονική της Ένωσης. Αυτός είναι ο λόγος για τον οποίο η έναρξη, το 2014, του συστήματος των Spitzenkandidaten, των ηγετών για τις εκλογές αυτού του Κοινοβουλίου, φαινόταν να έχει κάθε νόημα. Ότι, παρά την αποτυχία του το 2018, θα μπορούσε να επανεξεταστεί, καθώς μας φαίνεται ότι αποτελεί ένα μέσο που, ή τουλάχιστον θα ευνοούσε, αυτό θα το καθιστούσε μια πραγματική αίθουσα δημοκρατικής εκπροσώπησης των ευρωπαϊκών λαών. Εάν η συνταγματική δομή της Ευρωπαϊκής Ένωσης είναι επιθυμητή, είναι επίσης δυνατόν να αντιμετωπιστεί μια τέτοια πρόκληση, η οποία σίγουρα περιλαμβάνει την προώθηση των ευρωπαϊκών πολιτικών κομμάτων. Jorge Alguacil González-Aurioles Καθηγητής Συνταγματικών Ηνωμένων Εθνών","en":"Citizen participation needs channels that allow the various social demands to be projected to the political element, to the institutions that make up the European Union. And such channels seem to be no other than political parties at European level. The truth, however, is that the emergence of political parties in the European Union seems to have followed the opposite path to their configuration in the classical history of constitutionalism. In which these arise initially from political practice, as a fact, and then it is the law that integrates them, making them its own; in the European Union parties do not arise spontaneously: it is the law that forces, thanks to different political impulses, its emergence. This development takes place logically in parallel with progress in the development of the European Parliament’s value in the architecture of the Union. That is why the launch, in 2014, of Spitzenkandidaten’s system, leaders for the elections to this Parliament, seemed to make every sense. That, despite its failure in 2018, it could be revisited as it seems to us to be an instrument that would, or at least favour, make this a genuine chamber of democratic representation of the European peoples. If the constitutional configuration of the European Union is desirable, it is also possible to take on such a challenge, which surely involves the promotion of European political parties. Jorge Alguacil González-Aurioles Professor of Constitutional UNED","et":"Kodanike osalus vajab kanaleid, mis võimaldavad prognoosida erinevaid sotsiaalseid nõudmisi poliitilise elemendi ja Euroopa Liidu moodustavate institutsioonide jaoks. Ja sellised kanalid ei näi olevat muud kui Euroopa tasandi erakonnad. Tõde on aga see, et poliitiliste parteide tekkimine Euroopa Liidus näib olevat järginud vastupidist teed nende koosseisule klassikalises põhiseaduslikkuse ajaloos. Kus need tulenevad algselt poliitilisest praktikast kui faktist, ja siis on see seadus, mis neid integreerib, muutes need omaks; Euroopa Liidus ei teki parteisid spontaanselt: see on seadus, mis sunnib tänu erinevatele poliitilistele impulssidele selle tekkimist. See areng toimub loogiliselt paralleelselt edusammudega Euroopa Parlamendi väärtuse arendamisel liidu ülesehituses. Seepärast tundus 2014. aastal parlamendivalimiste juhtide Spitzenkandidateni süsteemi käivitamine olevat igati loogiline. Hoolimata selle läbikukkumisest 2018. aastal, võiks selle uuesti läbi vaadata, sest see tundub meile olevat vahend, mis muudaks selle tõeliseks Euroopa rahvaste demokraatliku esindatuse kojaks või vähemalt soosiks seda. Kui Euroopa Liidu põhiseaduslik ülesehitus on soovitav, on võimalik ka selline väljakutse vastu võtta, mis kindlasti hõlmab Euroopa tasandi erakondade edendamist. Jorge Alguacil González-Aurioles põhiseadusliku UNED professor","fi":"Kansalaisten osallistuminen edellyttää kanavia, joiden avulla erilaiset yhteiskunnalliset vaatimukset voidaan ottaa huomioon poliittisessa mielessä, Euroopan unionin muodostaville toimielimille. Ja tällaiset kanavat eivät näytä olevan muita kuin Euroopan tason poliittisia puolueita. Totuus on kuitenkin se, että poliittisten puolueiden syntyminen Euroopan unioniin näyttää seuranneen niiden konfiguraatioon päinvastaista polkua perinteisessä perustuslaillisuuden historiassa. Ne perustuvat alun perin poliittiseen käytäntöön, ja sitten ne integroidaan lakiin ja tehdään niistä oma; Euroopan unionissa osapuolet eivät tule esiin oma-aloitteisesti: laki pakottaa erilaisten poliittisten impulssien ansiosta sen syntymisen. Tämä kehitys tapahtuu loogisesti rinnakkain sen kanssa, että Euroopan parlamentin arvo unionin rakenteessa kehittyy. Tämän vuoksi kärkiehdokasjärjestelmän, parlamentin vaalien johtajien, käynnistäminen vuonna 2014 näytti olevan täysin järkevää. Siitä huolimatta, että se epäonnistui vuonna 2018, sitä voitaisiin tarkastella uudelleen, koska se on mielestämme väline, joka tekisi tästä Euroopan kansojen aidon demokraattisen edustuksen kammion tai ainakin edistäisi sitä. Jos Euroopan unionin perustuslaillinen rakenne on toivottava, on myös mahdollista vastata tällaiseen haasteeseen, johon varmasti kuuluu Euroopan tason poliittisten puolueiden edistäminen. Jorge Alguacil González-Aurioles Perustuslaki UNED:n professori","fr":"La participation citoyenne a besoin de canaux permettant de projeter les différentes exigences sociales vers l’élément politique, les institutions qui composent l’Union européenne. Et ces canaux ne semblent être que des partis politiques au niveau européen. La vérité, cependant, est que l’émergence de partis politiques dans l’Union européenne semble avoir suivi la voie opposée à leur configuration dans l’histoire classique du constitutionnalisme. Dans laquelle ceux-ci découlent d’abord de la pratique politique, en fait, puis c’est la loi qui les intègre, les rendant propres; dans l’Union européenne, les partis ne se présentent pas spontanément: C’est la loi qui force, grâce à différentes impulsions politiques, son émergence. Cette évolution se déroule logiquement parallèlement aux progrès réalisés dans le développement de la valeur du Parlement européen dans l’architecture de l’Union. C’est pourquoi le lancement, en 2014, du système de Spitzenkandidaten, dirigeants des élections au Parlement, semblait tout à fait logique. Que, malgré son échec en 2018, elle pourrait être réexaminée car elle nous semble être un instrument qui ferait, ou du moins favoriserait, une véritable chambre de représentation démocratique des peuples européens. Si la configuration constitutionnelle de l’Union européenne est souhaitable, il est également possible de relever un tel défi, qui implique certainement la promotion des partis politiques européens. Jorge Alguacil González-Aurioles Professeur de Constitution UNED","ga":"Ní mór bealaí a úsáid chun rannpháirtíocht na saoránach a úsáid lena bhféadfar na héilimh shóisialta éagsúla a thuar don ghné pholaitiúil, do na hinstitiúidí atá san Aontas Eorpach. Agus is cosúil nach páirtithe polaitiúla ar an leibhéal Eorpach iad na bealaí sin. Is í an fhírinne, áfach, go ndealraíonn sé gur lean teacht chun cinn páirtithe polaitiúla san Aontas Eorpach an bealach eile dá gcumraíocht i stair chlasaiceach an bhunreachtachais. Ina n-eascraíonn siad sin i dtosach ó chleachtas polaitiúil, mar fhíoras, agus ansin is é an dlí a chomhtháthaíonn iad, á ndéanamh a chuid féin díobh; ní thagann páirtithe san Aontas Eorpach chun cinn go spontáineach: is é an dlí a fhórsaí, a bhuíochas do impulses polaitiúla éagsúla, a theacht chun cinn. Déantar an fhorbairt sin go loighciúil i gcomhthráth leis an dul chun cinn atá déanta i bhforbairt luach Pharlaimint na hEorpa in ailtireacht an Aontais. Sin é an fáth ar chosúil go raibh ciall le seoladh chóras Spitzenkandidaten in 2014, ceannairí do thoghcháin na Parlaiminte sin. In ainneoin gur theip uirthi in 2018, d‘fhéadfaí breathnú arís air mar is léir dúinn gur ionstraim í a d’fhágfadh, nó ar a laghad, go mbeadh sé ina fhíor-chomhsheomra ionadaíochta daonlathaí do phobail na hEorpa. Más inmhianaithe cumraíocht bhunreachtúil an Aontais Eorpaigh, is féidir freisin tabhairt faoi dhúshlán den sórt sin, agus is cinnte go bhfuil cur chun cinn páirtithe polaitiúla Eorpacha i gceist leis. Jorge Alguacil González-Aurioles Ollamh le Bunreachtúil UNED","hr":"Za sudjelovanje građana potrebni su kanali koji omogućuju da se različiti socijalni zahtjevi projiciraju u politički element, prema institucijama koje čine Europsku uniju. Čini se da su takvi kanali samo političke stranke na europskoj razini. Istina je, međutim, da se čini da je pojava političkih stranaka u Europskoj uniji slijedila suprotan put prema njihovoj konfiguraciji u klasičnoj povijesti ustavnosti. U kojem oni u početku proizlaze iz političke prakse, kao činjenica, a zatim je zakon koji ih integrira, čineći ih svojima; u Europskoj uniji stranke ne nastaju spontano: to je zakon koji prisiljava, zahvaljujući različitim političkim impulsima, njegov nastanak. Taj se razvoj logično odvija usporedno s napretkom u razvoju vrijednosti Europskog parlamenta u strukturi Unije. Zato se činilo da pokretanje sustava vodećih kandidata 2014. za izbore za ovaj parlament ima smisla. To bi se, unatoč svojem neuspjehu 2018., moglo preispitati jer nam se čini da je to instrument koji bi, ili barem pogodovao, to učinio istinskim demokratskim predstavništvom europskih naroda. Ako je ustavna konfiguracija Europske unije poželjna, također je moguće suočiti se s takvim izazovom koji zasigurno uključuje promicanje europskih političkih stranaka. Jorge Alguacil González-Aurioles profesor ustavnog UNED-a","hu":"A polgári részvételhez olyan csatornákra van szükség, amelyek lehetővé teszik, hogy a különböző társadalmi igényeket a politikai elemre, az Európai Uniót alkotó intézményekre terjesszék. És úgy tűnik, hogy ezek a csatornák nem másak, mint az európai szintű politikai pártok. Az igazság azonban az, hogy úgy tűnik, hogy a politikai pártok megjelenése az Európai Unióban az alkotmányosság klasszikus történetében az ellenkező irányba haladt. Ahol ezek kezdetben a politikai gyakorlatból erednek, mint tény, majd a törvény az, amely integrálja őket, és sajátká teszi őket; az Európai Unióban a felek nem lépnek fel spontán módon: a törvény az, amely a különböző politikai impulzusoknak köszönhetően megteremti annak kialakulását. Ez a fejlődés logikusan párhuzamosan történik az Európai Parlament uniós architektúrában képviselt értékének fejlesztésében elért haladással. Ezért úgy tűnt, hogy a Spitzenkandidaten rendszerének, a parlamenti választások vezetőinek 2014-es elindítása minden értelmet nyert. Hogy 2018-as kudarca ellenére felül lehetne vizsgálni, mivel úgy tűnik, hogy olyan eszköz, amely – vagy legalábbis – az európai népek demokratikus képviseletének valódi kamarája lenne. Ha kívánatos az Európai Unió alkotmányos formációja, akkor egy ilyen kihívással is szembe lehet szállni, amely biztosan magában foglalja az európai politikai pártok támogatását. Jorge Alguacil González-Aurioles az alkotmányos UNED professzora","it":"La partecipazione dei cittadini ha bisogno di canali che consentano di proiettare le varie esigenze sociali all'elemento politico, alle istituzioni che compongono l'Unione europea. E tali canali sembrano essere solo partiti politici a livello europeo. La verità, tuttavia, è che l'emergere di partiti politici nell'Unione europea sembra aver seguito la strada opposta alla loro configurazione nella storia classica del costituzionalismo. In cui questi derivano inizialmente dalla prassi politica, come un fatto, e poi è la legge che li integra, facendoli propri; Nell'Unione europea i partiti non sorgono spontaneamente: è la legge che forza, grazie a diversi impulsi politici, la sua nascita. Questo sviluppo avviene logicamente parallelamente ai progressi nello sviluppo del valore del Parlamento europeo nell'architettura dell'Unione. Ecco perché il lancio, nel 2014, del sistema di Spitzenkandidaten, leader per le elezioni di questo Parlamento, sembrava avere tutto il senso. Che, nonostante il suo fallimento nel 2018, potrebbe essere rivisitato in quanto ci sembra uno strumento che, o quanto meno favorevole, renderebbe questa un'autentica camera di rappresentanza democratica dei popoli europei. Se la configurazione costituzionale dell'Unione europea è auspicabile, è anche possibile affrontare una tale sfida, che certamente implica la promozione dei partiti politici europei. Jorge Alguacil González-Aurioles Professore di UNED costituzionale","lt":"Piliečių dalyvavimui reikalingi kanalai, kurie leistų Europos Sąjungą sudarančioms institucijoms numatyti įvairius socialinius poreikius pagal politinį elementą. Ir atrodo, kad tokie kanalai yra tik Europos politinės partijos. Tačiau tiesa ta, kad politinių partijų atsiradimas Europos Sąjungoje, atrodo, ėjo priešingu keliu, palyginti su jų sudėtimi klasikinėje konstitucionalizmo istorijoje. Iš pradžių jie kyla iš politinės praktikos, o vėliau juos integruoja įstatymas, sudarantis juos savo; Europos Sąjungos šalys neatsiranda spontaniškai: būtent įstatymas verčia dėl skirtingų politinių impulsų, jo atsiradimo. Ši raida logiškai vyksta lygiagrečiai su pažanga plėtojant Europos Parlamento vertę Sąjungos struktūroje. Štai kodėl 2014 m. pradėjo veikti Spitzenkandidaten sistema, lyderiai rinkimuose į šį Parlamentą, atrodė, kad yra labai prasminga. Kad, nepaisant jos žlugimo 2018 m., ji galėtų būti peržiūrėta, nes mums atrodo, kad tai būtų priemonė, kuri, ar bent jau palankų, taptų tikrais demokratinio Europos tautų atstovavimo rūmais. Jei pageidautina Europos Sąjungos konstitucinė struktūra, taip pat galima imtis tokio iššūkio, kuris tikrai apima Europos politinių partijų propagavimą. Jorge Alguacil Gonzįlez-Aurioles konstitucinės UNED profesorius","lv":"Iedzīvotāju līdzdalībai ir vajadzīgi kanāli, kas ļauj prognozēt dažādās sociālās prasības politiskajam elementam, iestādēm, kas veido Eiropas Savienību. Un šķiet, ka šādi kanāli ir tikai Eiropas līmeņa politiskās partijas. Tomēr patiesība ir tāda, ka politisko partiju veidošanās Eiropas Savienībā, šķiet, ir virzījusies pretējā virzienā uz to konfigurāciju klasiskā konstitucionālisma vēsturē. Kurā tie sākotnēji izriet no politiskās prakses, un tad tie ir tiesību akti, kas tos integrē, padarot tos par saviem; Eiropas Savienībā puses neparādās spontāni: tas ir likums, kas, pateicoties dažādiem politiskiem impulsiem, ietekmē tā rašanos. Šī attīstība loģiski notiek vienlaikus ar Eiropas Parlamenta vērtības attīstību Savienības arhitektūrā. Tāpēc Spitzenkandidaten sistēmas — šī Parlamenta vēlēšanu vadītāju — darbības uzsākšana 2014. gadā šķita pilnīgi lietderīga. Neraugoties uz neveiksmi 2018. gadā, to varētu pārskatīt, jo mums šķiet, ka tas ir instruments, kas padarītu to par patiesu Eiropas tautu demokrātiskās pārstāvības palātu vai vismaz par to. Ja Eiropas Savienības konstitucionālā struktūra ir vēlama, ir iespējams arī risināt šādu izaicinājumu, kas noteikti ietver Eiropas politisko partiju veicināšanu. Jorge Alguacil González-Aurioles Konstitucionālās UNED profesors","mt":"Il-parteċipazzjoni taċ-ċittadini teħtieġ mezzi li jippermettu li d-diversi talbiet soċjali jiġu pproġettati għall-element politiku, għall-istituzzjonijiet li jiffurmaw l-Unjoni Ewropea. U dawn il-kanali jidhru li mhumiex ħlief il-partiti politiċi fil-livell Ewropew. Il-verità, madankollu, hija li l-emerġenza ta’ partiti politiċi fl-Unjoni Ewropea tidher li segwiet it-triq opposta għall-konfigurazzjoni tagħhom fl-istorja klassika tal-kostituzzjonaliżmu. Fejn dawn jirriżultaw inizjalment mill-prattika politika, bħala fatt, u mbagħad hija l-liġi li tintegrahom, u tagħmilhom tagħha; fl-Unjoni Ewropea l-partiti ma jqumux spontanjament: huwa l-liġi li l-forzi, grazzi għal impulsi politiċi differenti, l-emerġenza tagħha. Dan l-iżvilupp isir loġikament b’mod parallel mal-progress fl-iżvilupp tal-valur tal-Parlament Ewropew fl-arkitettura tal-Unjoni. Huwa għalhekk li t-tnedija, fl-2014, tas-sistema ta’ Spitzenkandidaten, mexxejja għall-elezzjonijiet għal dan il-Parlament, dehret li kienet tagħmel kull sens. Li, minkejja l-falliment tiegħu fl-2018, jista’ jiġi rivedut peress li jidher li huwa strument li, jew għall-inqas favur, jagħmel din kamra ġenwina ta’ rappreżentanza demokratika tal-popli Ewropej. Jekk il-konfigurazzjoni kostituzzjonali tal-Unjoni Ewropea hija mixtieqa, huwa possibbli wkoll li tintlaqa’ din l-isfida, li żgur tinvolvi l-promozzjoni tal-partiti politiċi Ewropej. Jorge Alguacil González-Aurioles Professur tal-UNED Kostituzzjonali","nl":"De burgerparticipatie heeft kanalen nodig die het mogelijk maken de verschillende maatschappelijke eisen te voorzien in het politieke element, aan de instellingen die deel uitmaken van de Europese Unie. En dergelijke kanalen lijken niets anders te zijn dan politieke partijen op Europees niveau. De waarheid is echter dat de opkomst van politieke partijen in de Europese Unie de tegengestelde weg lijkt te hebben gevolgd naar hun samenstelling in de klassieke geschiedenis van het constitutionalisme. Waarin deze in eerste instantie voortvloeien uit de politieke praktijk, als een feit, en dan is het de wet die ze integreert, waardoor ze haar eigen maken; in de Europese Unie ontstaan partijen niet spontaan: het is de wet die, dankzij verschillende politieke impulsen, de opkomst ervan afdwingt. Deze ontwikkeling vindt logischerwijze plaats naast de vooruitgang in de ontwikkeling van de waarde van het Europees Parlement in de architectuur van de Unie. Daarom leek de lancering, in 2014, van het systeem van Spitzenkandidaten, leiders voor de verkiezingen voor dit Parlement, van alle betekenis. Ondanks de mislukking ervan in 2018 zou het kunnen worden herzien omdat het ons een instrument lijkt te zijn dat, of althans voor, een echte kamer van democratische vertegenwoordiging van de Europese volkeren zou zijn. Als de constitutionele samenstelling van de Europese Unie wenselijk is, is het ook mogelijk om een dergelijke uitdaging aan te gaan, die zeker de bevordering van Europese politieke partijen inhoudt. Jorge Alguacil González-Aurioles Hoogleraar Constitutionele UNED","pl":"Uczestnictwo obywateli wymaga kanałów, które pozwalają na przedstawienie różnych potrzeb społecznych elementowi politycznemu, instytucjom tworzącym Unię Europejską. Takie kanały wydają się być jedynie partiami politycznymi na szczeblu europejskim. Prawda jest jednak taka, że pojawienie się partii politycznych w Unii Europejskiej zdaje się podążać drogą odwrotną do ich konfiguracji w klasycznej historii konstytucjonizmu. W którym wynikają one początkowo z praktyki politycznej, a następnie to prawo je integruje, czyniąc je własnymi; w Unii Europejskiej strony nie powstają spontanicznie: to prawo wymusza, dzięki różnym impulsom politycznym, jego pojawienie się. Rozwój ten odbywa się logicznie równolegle z postępem w rozwoju wartości Parlamentu Europejskiego w strukturze Unii. Dlatego też uruchomienie w 2014 r. systemu głównych kandydatów, liderów wyborów do tego Parlamentu, wydaje się mieć sens. Że pomimo niepowodzenia w 2018 r. można by go ponownie przeanalizować, ponieważ wydaje się, że jest to instrument, który, a przynajmniej sprzyjający, uczyniłby z tego prawdziwą izbę demokratycznej reprezentacji narodów europejskich. Jeżeli pożądana jest konstytucyjna konfiguracja Unii Europejskiej, możliwe jest również podjęcie takiego wyzwania, które z pewnością wiąże się z promowaniem europejskich partii politycznych. Jorge Alguacil González-Aurioles Profesor Konstytucji UNED","pt":"A participação dos cidadãos necessita de canais que permitam projetar as várias exigências sociais ao elemento político, às instituições que compõem a União Europeia. E esses canais parecem ser apenas partidos políticos a nível europeu. A verdade, porém, é que a emergência de partidos políticos na União Europeia parece ter seguido o caminho oposto à sua configuração na história clássica do constitucionalismo. Em que estes surgem inicialmente da prática política, como fato, e depois é a lei que os integra, tornando-os próprios; na União Europeia, os partidos não surgem espontaneamente: é a lei que força, graças a diferentes impulsos políticos, a sua emergência. Esta evolução tem lugar logicamente em paralelo com os progressos no desenvolvimento do valor do Parlamento Europeu na arquitetura da União. É por isso que o lançamento, em 2014, do sistema de Spitzenkandidaten, líderes para as eleições para este Parlamento, pareceu fazer todo o sentido. Que, apesar do seu fracasso em 2018, poderia ser revista, uma vez que nos parece ser um instrumento que, ou pelo menos favorece, tornaria esta uma verdadeira câmara de representação democrática dos povos europeus. Se a configuração constitucional da União Europeia é desejável, também é possível assumir esse desafio, que envolve seguramente a promoção dos partidos políticos europeus. Jorge Alguacil González-Aurioles Professor de Constituição da UNED","ro":"Participarea cetățenilor are nevoie de canale care să permită proiectarea diferitelor cerințe sociale la elementul politic, la instituțiile care alcătuiesc Uniunea Europeană. Și astfel de canale par să nu fie altele decât partidele politice la nivel european. Adevărul este însă că apariția partidelor politice în Uniunea Europeană pare să fi urmat calea opusă configurației lor în istoria clasică a constituționalismului. În care acestea provin inițial din practica politică, ca un fapt, iar apoi legea le integrează, făcându-le proprii; în Uniunea Europeană, părțile nu apar spontan: este legea care forțează, datorită diferitelor impulsuri politice, apariția ei. Această evoluție are loc în mod logic în paralel cu progresele înregistrate în dezvoltarea valorii Parlamentului European în arhitectura Uniunii. Acesta este motivul pentru care lansarea, în 2014, a sistemului candidaților cap de listă, lideri pentru alegerile pentru acest Parlament, părea să aibă sens. Că, în ciuda eșecului său din 2018, ar putea fi revizuit, deoarece ni se pare a fi un instrument care, sau cel puțin ar favoriza, ar face din aceasta o adevărată cameră de reprezentare democratică a popoarelor europene. În cazul în care configurația constituțională a Uniunii Europene este de dorit, este, de asemenea, posibil să se facă față unei astfel de provocări, care implică cu siguranță promovarea partidelor politice europene. Jorge Alguacil González-Aurioles Profesor de Constituțional UNED","sk":"Účasť občanov potrebuje kanály, ktoré umožnia premietnuť rôzne sociálne požiadavky do politického prvku, pre inštitúcie, ktoré tvoria Európsku úniu. Zdá sa, že takéto kanály nie sú len politickými stranami na európskej úrovni. Pravdou je však, že vznik politických strán v Európskej únii zrejme nasledoval opačnú cestu k ich usporiadaniu v klasickej histórii konštitucionalizmu. V ktorom tieto vznikajú spočiatku z politickej praxe, ako fakt, a potom je to zákon, ktorý ich integruje, čím sa stávajú vlastnými; v Európskej únii nevznikajú strany spontánne: je to zákon, ktorý núti, vďaka rôznym politickým impulzom, jeho vzniku. Tento vývoj sa logicky uskutočňuje súbežne s pokrokom v rozvoji hodnoty Európskeho parlamentu v architektúre Únie. Preto sa zdá, že zavedenie systému hlavných kandidátov, vedúcich predstaviteľov volieb do tohto Parlamentu, v roku 2014 dávalo zmysel. Napriek jej neúspechu v roku 2018 by sa to mohlo prehodnotiť, pretože sa nám zdá, že ide o nástroj, ktorý by z neho urobil skutočnú komoru demokratického zastúpenia európskych národov. Ak je žiadúce ústavné usporiadanie Európskej únie, je tiež možné prijať takúto výzvu, ktorá určite zahŕňa podporu európskych politických strán. Jorge Alguacil González-Aurioles profesor ústavného UNED","sl":"Udeležba državljanov potrebuje kanale, ki omogočajo, da se različne družbene zahteve predvidijo za politični element, institucije, ki sestavljajo Evropsko unijo. In zdi se, da takšni kanali niso nič drugega kot politične stranke na evropski ravni. Resnica pa je, da se zdi, da je pojav političnih strank v Evropski uniji sledil nasprotni poti k njihovi sestavi v klasični zgodovini ustavnosti. V katerem te na začetku izhajajo iz politične prakse, potem pa je zakon tisti, ki jih združuje, tako da je njihova lastna; v Evropski uniji se stranke ne pojavljajo spontano: to je zakon, ki zaradi različnih političnih impulzov sili njegov nastanek. Ta razvoj poteka logično vzporedno z napredkom pri razvoju vrednosti Evropskega parlamenta v arhitekturi Unije. Zato se je leta 2014 zdelo, da je uvedba sistema vodilnih kandidatov, voditeljev za volitve v ta parlament, povsem smiselna. Da bi ga lahko kljub neuspehu leta 2018 ponovno preučili, saj se nam zdi, da je instrument, ki bi, ali vsaj podpiral, to naredil kot pravo zbornico demokratične zastopanosti evropskih narodov. Če je ustavna sestava Evropske unije zaželena, se je mogoče soočiti tudi s takšnim izzivom, ki zagotovo vključuje spodbujanje evropskih političnih strank. Jorge Alguacil González-Aurioles profesor ustavne UNED","sv":"Medborgarnas deltagande behöver kanaler som gör det möjligt att ställa de olika sociala kraven till det politiska elementet, till de institutioner som utgör Europeiska unionen. Och sådana kanaler verkar bara vara politiska partier på europeisk nivå. Sanningen är dock att framväxten av politiska partier i Europeiska unionen verkar ha följt den motsatta vägen till deras konfigurering i den klassiska konstitutionella historien. Där dessa ursprungligen härrör från politisk praxis, som ett faktum, och sedan är det lagen som integrerar dem, vilket gör dem till sin egen; i Europeiska unionen uppstår inte partier spontant: det är lagen som, tack vare olika politiska impulser, tvingar fram dess framväxt. Denna utveckling sker logiskt parallellt med framsteg i utvecklingen av Europaparlamentets värde i unionens struktur. Det är därför som lanseringen 2014 av systemet med toppkandidater, ledare för valet till parlamentet, verkade förståeligt. Trots misslyckandet 2018 skulle det kunna ses över eftersom det verkar vara ett instrument som, eller åtminstone förordar, gör detta till en verklig demokratisk representationskammare för de europeiska folken. Om Europeiska unionens konstitutionella sammansättning är önskvärd är det också möjligt att anta en sådan utmaning, som säkert innebär att de europeiska politiska partierna främjas. Jorge Alguacil González-Aurioles Professor i konstitutionella UNED"}},"title":{"es":"Los partidos políticos en la Unión Europea","machine_translations":{"bg":"Политическите партии в Европейския съюз","cs":"Politické strany v Evropské unii","da":"Politiske partier i Den Europæiske Union","de":"Politische Parteien in der Europäischen Union","el":"Πολιτικά κόμματα στην Ευρωπαϊκή Ένωση","en":"Political parties in the European Union","et":"Erakonnad Euroopa Liidus","fi":"Euroopan unionin poliittiset puolueet","fr":"Les partis politiques dans l’Union européenne","ga":"Páirtithe polaitiúla san Aontas Eorpach","hr":"Političke stranke u Europskoj uniji","hu":"Politikai pártok az Európai Unióban","it":"Partiti politici nell'Unione europea","lt":"Europos Sąjungos politinės partijos","lv":"Politiskās partijas Eiropas Savienībā","mt":"Il-partiti politiċi fl-Unjoni Ewropea","nl":"Politieke partijen in de Europese Unie","pl":"Partie polityczne w Unii Europejskiej","pt":"Partidos políticos da União Europeia","ro":"Partidele politice din Uniunea Europeană","sk":"Politické strany v Európskej únii","sl":"Politične stranke v Evropski uniji","sv":"Politiska partier i Europeiska unionen"}}}

This fingerprint is calculated using a SHA256 hashing algorithm. In order to replicate it yourself, you can use an MD5 calculator online and copy-paste the source data. ×