Identifikace

Text níže je zkrácená, hašovaná verze obsahu. Je dobré se ujistit, že s obsahem nebylo manipulováno, protože každá jednotlivá modifikace by vedla k naprosto odlišné hodnotě.

Hodnota: 59bb916ac443a9b87011901371350c8bcb855d6f77a8e9fff7fce3615c9af0d5

Zdroj: {"body":{"fr":"Beaucoup de citoyens se méfient encore de l'Union Européenne ou ne se sentent pas concernés par son fonctionnement. En effet, en 2019, seulement 51% de la population européenne a participé aux élections législatives européennes (bien que cela représente une amélioration vis-à-vis de 2014 avec 42,61% de participants). Ces dernières années, bien que les citoyens européens semblent avoir un regain d'intérêt pour ces questions-ci, le manque d'opacité et de communication de la part des institutions européennes continuent d'empêcher son bon fonctionnement en n'impliquant pas tous les citoyens des États-membres. Un besoin de transparence et d'éducation se fait toujours ressentir, notamment dans le milieu scolaire où on observe une quasi-absence de rappels quant à l'importance de ces institutions et des élections qui y sont liées. Serait-il possible de mettre en place des campagnes éducatives visant à informer les étudiants du collège à l'université (ou équivalent dans les autres pays européens) de l'importance de l'Union européenne et de son fonctionnement ? Peut-être même aménager des heures dédiées à cet effet dans les établissements scolaires avec un véritable accompagnement des élèves (en France, l'EMC, ou ''éducation morale et civique'' ne remplissant que partiellement cet objectif). Cela pourrait également permettre à une plus vaste échelle de prévenir la montée de régimes autoritaires en privilégiant la communication, contre la désinformation et les dérives autocratiques.","machine_translations":{"bg":"Много граждани все още не вярват в Европейския съюз или не се чувстват засегнати от неговото функциониране. Действително през 2019 г. само 51 % от европейското население са участвали в изборите за Европейски парламент (въпреки че това представлява подобрение в сравнение с 2014 г. с 42,61 % от участниците). През последните години, въпреки че европейските граждани изглежда имат подновен интерес към тези въпроси, липсата на прозрачност и комуникация от страна на европейските институции продължава да възпрепятства правилното му функциониране, като не включва всички граждани на държавите членки. Все още съществува необходимост от прозрачност и образование, особено в училищната среда, където има виртуална липса на напомняне за значението на тези институции и свързаните с тях избори. Би ли било възможно да се организират образователни кампании, насочени към информиране на студентите от колежа в университета (или еквивалентен на него в други европейски държави) за значението на Европейския съюз и неговото функциониране? Може би дори да се организират специални часове в училищата с реална подкрепа за учениците (във Франция, EMC или „морално и гражданско образование“, които само частично постигат тази цел). Това би могло също така да позволи по-широк мащаб за предотвратяване на възхода на авторитарни режими чрез съсредоточаване върху комуникацията, дезинформацията и авторитарните злоупотреби.","cs":"Mnoho občanů stále nedůvěřuje Evropské unii nebo se cítí jejím fungováním nedotčeno. V roce 2019 se voleb do Evropského parlamentu zúčastnilo pouze 51 % evropského obyvatelstva (ačkoli to představuje zlepšení oproti roku 2014 s 42,61 % účastníků). Ačkoli se v posledních letech zdá, že evropští občané mají o tyto otázky obnovený zájem, nedostatek neprůhlednosti a komunikace ze strany evropských orgánů i nadále brání jeho řádnému fungování tím, že nezahrnuje všechny občany členských států. Stále existuje potřeba transparentnosti a vzdělávání, zejména ve školním prostředí, kde téměř chybí připomenutí významu těchto institucí a souvisejících voleb. Bylo by možné zahájit vzdělávací kampaně s cílem informovat studenty vysokých škol na univerzitě (nebo rovnocenné úrovni v jiných evropských zemích) o významu Evropské unie a jejím fungování? Možná dokonce pořádání speciálních hodin ve školách se skutečnou podporou pro žáky (ve Francii EMC neboli „morální a občanská výchova“, která tento cíl splňuje jen částečně). To by rovněž mohlo umožnit širší rozsah, který by zabránil vzestupu autoritářských režimů tím, že se zaměří na komunikaci, dezinformace a autokratické zneužívání.","da":"Mange borgere har stadig mistillid til Den Europæiske Union eller føler sig ikke berørt af dens funktion. I 2019 deltog kun 51 % af den europæiske befolkning i valget til Europa-Parlamentet (selv om dette er en forbedring i forhold til 2014 med 42,61 % af deltagerne). Selv om de europæiske borgere i de senere år ser ud til at have en fornyet interesse i disse spørgsmål, er manglen på uigennemsigtighed og kommunikation fra EU-institutionernes side fortsat til hinder for, at den fungerer korrekt ved ikke at inddrage alle borgere i medlemsstaterne. Der er stadig behov for gennemsigtighed og uddannelse, navnlig i skolemiljøet, hvor der er en virtuel mangel på påmindelser om betydningen af disse institutioner og relaterede valg. Vil det være muligt at iværksætte oplysningskampagner med henblik på at informere studerende på universitetsniveau (eller tilsvarende i andre europæiske lande) om betydningen af Den Europæiske Union og dens funktionsmåde? Måske endda at organisere særlige timer i skolerne med reel støtte til eleverne (i Frankrig, EMC eller \"moralsk undervisning og medborgerkundskab\", som kun delvist opfylder dette mål). Dette kunne også gøre det muligt i større omfang at forhindre fremkomsten af autoritære regimer ved at fokusere på kommunikation, desinformation og autokratiske overgreb.","de":"Viele Bürger haben noch Misstrauen über die Europäische Union oder fühlen sich von ihrer Funktionsweise nicht betroffen. Im Jahr 2019 nahmen nur 51 % der europäischen Bevölkerung an den Europawahlen teil (obwohl dies eine Verbesserung gegenüber 2014 mit 42,61 % der Teilnehmer darstellt). Obwohl die europäischen Bürgerinnen und Bürger in den letzten Jahren offenbar wieder Interesse an diesen Fragen haben, behindert der Mangel an Transparenz und Kommunikation seitens der europäischen Institutionen nach wie vor sein reibungsloses Funktionieren, da nicht alle Bürger der Mitgliedstaaten einbezogen werden. Es besteht nach wie vor ein Bedarf an Transparenz und Bildung, insbesondere im schulischen Umfeld, wo es kaum Hinweise auf die Bedeutung dieser Institutionen und der damit verbundenen Wahlen gibt. Könnten Bildungskampagnen durchgeführt werden, um die Studierenden der Hochschule (oder einer vergleichbaren Einrichtung in anderen europäischen Ländern) über die Bedeutung der Europäischen Union und ihre Funktionsweise zu informieren? Vielleicht sogar die Einrichtung entsprechender Stunden in den Schulen mit einer echten Schülerbetreuung (in Frankreich, dem EMC oder „Moral and Civil Education“, die dieses Ziel nur teilweise erfüllt). Dadurch könnte auch ein breiteres Spektrum an autoritären Regimes verhindert werden, indem der Kommunikation Vorrang vor Desinformation und autokratischen Fehlentwicklungen eingeräumt wird.","el":"Πολλοί πολίτες εξακολουθούν να μην εμπιστεύονται την Ευρωπαϊκή Ένωση ή να αισθάνονται ότι δεν επηρεάζονται από τη λειτουργία της. Πράγματι, το 2019, μόνο το 51 % του ευρωπαϊκού πληθυσμού συμμετείχε στις ευρωπαϊκές βουλευτικές εκλογές (αν και αυτό συνιστά βελτίωση σε σύγκριση με το 2014, με 42,61 % των συμμετεχόντων). Τα τελευταία χρόνια, παρά το γεγονός ότι οι ευρωπαίοι πολίτες φαίνεται να έχουν ανανεωμένο ενδιαφέρον για τα ζητήματα αυτά, η έλλειψη αδιαφάνειας και επικοινωνίας εκ μέρους των ευρωπαϊκών θεσμικών οργάνων εξακολουθεί να εμποδίζει την ορθή λειτουργία της, μη εμπλέκοντας όλους τους πολίτες των κρατών μελών. Εξακολουθεί να υπάρχει ανάγκη για διαφάνεια και εκπαίδευση, ιδίως στο σχολικό περιβάλλον, όπου υπάρχει σχεδόν έλλειψη υπενθύμισης σχετικά με τη σημασία αυτών των θεσμικών οργάνων και των σχετικών εκλογών. Θα ήταν δυνατή η διοργάνωση εκπαιδευτικών εκστρατειών με στόχο την ενημέρωση των σπουδαστών από το κολέγιο του πανεπιστημίου (ή ισοδύναμου ιδρύματος σε άλλες ευρωπαϊκές χώρες) σχετικά με τη σημασία της Ευρωπαϊκής Ένωσης και τη λειτουργία της; Ίσως ακόμη και να οργανωθούν ειδικές ώρες σε σχολεία με πραγματική υποστήριξη για τους μαθητές (στη Γαλλία, την ΗΜΣ ή την «ηθική και αγωγή του πολίτη» για την επίτευξη του στόχου αυτού μόνο εν μέρει). Αυτό θα μπορούσε επίσης να επιτρέψει μια ευρύτερη κλίμακα για την πρόληψη της ανόδου των αυταρχικών καθεστώτων, εστιάζοντας στην επικοινωνία, την παραπληροφόρηση και τις αυταρχικές καταχρήσεις.","en":"Many citizens still distrust the European Union or feel not affected by its functioning. Indeed, in 2019, only 51 % of the European population participated in the European parliamentary elections (although this represents an improvement compared to 2014 with 42.61 % of participants). In recent years, although European citizens seem to have a renewed interest in these questions, the lack of opacity and communication on the part of the European institutions continues to prevent its proper functioning by not involving all the citizens of the Member States. There is still a need for transparency and education, especially in the school environment, where there is a virtual lack of reminders about the importance of these institutions and related elections. Would it be possible to set up educational campaigns aimed at informing students from the college at university (or equivalent in other European countries) about the importance of the European Union and its functioning? Perhaps even to organise dedicated hours in schools with real support for pupils (in France, EMC, or “moral and civic education” only partially meeting this objective). This could also allow a wider scale to prevent the rise of authoritarian regimes by focusing on communication, disinformation and autocratic abuses.","es":"Muchos ciudadanos aún desconfían de la Unión Europea o no se sienten afectados por su funcionamiento. De hecho, en 2019, solo el 51 % de la población europea participó en las elecciones parlamentarias europeas (aunque esto representa una mejora con respecto a 2014, con un 42,61 % de participantes). En los últimos años, aunque los ciudadanos europeos parecen tener un renovado interés por estas cuestiones, la falta de opacidad y comunicación por parte de las instituciones europeas sigue impidiendo su buen funcionamiento al no implicar a todos los ciudadanos de los Estados miembros. Sigue siendo necesaria la transparencia y la educación, especialmente en el entorno escolar, donde prácticamente no se recuerdan la importancia de estas instituciones y las elecciones correspondientes. ¿Sería posible organizar campañas educativas destinadas a informar a los estudiantes de la universidad (o equivalente de otros países europeos) sobre la importancia de la Unión Europea y su funcionamiento? Quizás incluso organizar horas dedicadas en escuelas con un apoyo real a los alumnos (en Francia, CEM o «educación moral y cívica» que solo cumplen parcialmente este objetivo). Esto también podría permitir una escala más amplia para evitar el auge de regímenes autoritarios, centrándose en la comunicación, la desinformación y los abusos autocráticos.","et":"Paljud kodanikud usaldavad endiselt Euroopa Liitu või tunnevad, et liidu toimimine neid ei mõjuta. 2019. aastal osales Euroopa Parlamendi valimistel tõepoolest ainult 51 % Euroopa elanikkonnast (ehkki see tähendab 2014. aastaga võrreldes paranemist 42,61 % osalejatega). Kuigi viimastel aastatel näib, et Euroopa kodanikel on nende küsimuste vastu taas huvi, takistab Euroopa institutsioonide läbipaistmatus ja kommunikatsiooni jätkuvalt selle nõuetekohast toimimist, kuna neisse ei ole kaasatud kõiki liikmesriikide kodanikke. Endiselt on vaja läbipaistvust ja haridust, eriti koolikeskkonnas, kus peaaegu puuduvad meeldetuletused nende institutsioonide ja nendega seotud valimiste tähtsuse kohta. Kas oleks võimalik korraldada õppekampaaniaid, mille eesmärk on teavitada ülikooli üliõpilasi (või teiste Euroopa riikide samaväärseid üliõpilasi) Euroopa Liidu tähtsusest ja selle toimimisest? Võib-olla isegi koolitundide korraldamine õpilaste tegelikul toel (Prantsusmaal, majandus- ja sotsiaalnõukogus või „moraalses ja kodanikuhariduses“ on see eesmärk vaid osaliselt täidetud). See võimaldaks ka laiemat ulatust, et vältida autoritaarsete režiimide esilekerkimist, keskendudes teabevahetusele, väärinfole ja autokraatlikele kuritarvitustele.","fi":"Monet kansalaiset eivät edelleenkään luota Euroopan unioniin tai kokevat, ettei sen toiminta vaikuta siihen. Vuonna 2019 vain 51 prosenttia Euroopan väestöstä osallistui Euroopan parlamentin vaaleihin (vaikka tämä merkitsee parannusta vuoteen 2014 verrattuna, 42,61 prosenttia osallistujista). Vaikka Euroopan kansalaiset ovat viime vuosina yhä kiinnostuneet näistä kysymyksistä, EU:n toimielinten epäselvyys ja kommunikointi estävät edelleen sen asianmukaisen toiminnan, koska kaikki jäsenvaltioiden kansalaiset eivät ole mukana. Avoimuutta ja koulutusta tarvitaan edelleen erityisesti kouluympäristössä, jossa ei juurikaan muistuteta näiden instituutioiden ja niihin liittyvien vaalien merkityksestä. Voitaisiinko järjestää valistuskampanjoita, joiden tarkoituksena on tiedottaa korkeakouluopiskelijoille (tai muissa Euroopan maissa) korkeakoulun opiskelijoille Euroopan unionin ja sen toiminnan tärkeydestä? Ehkä jopa järjestää kouluissa erityisiä tunteja kouluissa, joilla on todellista tukea oppilaille (Ranskassa, EMC:ssä tai ”moraalisessa ja kansalaiskasvatuksessa” vain osittain tämän tavoitteen saavuttamiseksi). Tämä voisi myös mahdollistaa laajemman mittakaavan autoritaaristen hallintojen kasvun estämiseksi keskittymällä viestintään, disinformaatioon ja itsevaltaisiin väärinkäytöksiin.","ga":"Tá go leor saoránach ann nach bhfuil muinín acu as an Aontas Eorpach go fóill nó go mbraitheann siad nach ndéanann feidhmiú an Aontais difear dóibh. Go deimhin, ní raibh ach 51 % de dhaonra na hEorpa rannpháirteach i dtoghcháin Pharlaimint na hEorpa (cé gur feabhas é sin i gcomparáid le 2014 le 42.61 % de na rannpháirtithe). Le blianta beaga anuas, cé gur cosúil go bhfuil spéis athnuaite ag saoránaigh na hEorpa sna ceisteanna sin, leanann easpa teimhneachta agus cumarsáide na n-institiúidí Eorpacha de chosc a chur ar a dea-fheidhmiú trí gan saoránaigh uile na mBallstát a bheith rannpháirteach ann. Tá gá fós le trédhearcacht agus oideachas, go háirithe i dtimpeallacht na scoile, áit a bhfuil easpa meabhrúcháin fíorbhuíoch faoi thábhacht na n-institiúidí seo agus toghcháin ghaolmhara. An bhféadfaí feachtais oideachais a bhunú a bheadh dírithe ar mhic léinn ón gcoláiste a chur ar an eolas in ollscoil (nó a choibhéis i dtíortha Eorpacha eile) maidir le tábhacht an Aontais Eorpaigh agus feidhmiú an Aontais Eorpaigh? B’fhéidir fiú uaireanta tiomnaithe a eagrú i scoileanna le fíorthacaíocht do dhaltaí (sa Fhrainc, EMC, nó “oideachas morálta agus sibhialta” nach gcomhlíonann an cuspóir seo ach i bpáirt). D’fhéadfadh sé freisin go mbeadh scála níos leithne ann chun nach dtiocfadh méadú ar réimis fhorlámhacha trí dhíriú ar chumarsáid, ar bhréagaisnéis agus ar mhí-úsáid uathlathach.","hr":"Mnogi građani i dalje nepovjeruju Europsku uniju ili smatraju da njezino funkcioniranje ne utječe. U 2019. samo je 51 % europskog stanovništva sudjelovalo na europskim parlamentarnim izborima (iako to predstavlja poboljšanje u odnosu na 2014. s 42,61 % sudionika). Iako se posljednjih godina čini da su europski građani ponovno zainteresirani za ta pitanja, nedostatak netransparentnosti i komunikacije europskih institucija i dalje sprečava njegovo pravilno funkcioniranje jer ne uključuje sve građane država članica. I dalje postoji potreba za transparentnošću i obrazovanjem, posebno u školskom okruženju, gdje gotovo nema podsjetnika na važnost tih institucija i povezanih izbora. Bi li bilo moguće pokrenuti obrazovne kampanje namijenjene informiranju studenata sa sveučilišta na sveučilištu (ili u drugim europskim zemljama) o važnosti Europske unije i njezinu funkcioniranju? Možda čak i organizirati posvećene sate u školama uz stvarnu potporu učenicima (u Francuskoj, EMC-u ili „moralnom i građanskom obrazovanju” samo djelomično ispunio taj cilj). To bi također moglo omogućiti širi razmjer kako bi se spriječio uspon autoritarnih režima usmjeravanjem na komunikaciju, dezinformiranje i autokratske zlouporabe.","hu":"Sokan még mindig bizalmatlanok az Európai Unióval szemben, vagy úgy érzik, hogy annak működése nem érinti őket. 2019-ben ugyanis az európai lakosságnak csupán 51 %-a vett részt az európai parlamenti választásokon (jóllehet ez javulást jelent 2014-hez képest, a résztvevők 42,61 %-ával szemben). Bár az elmúlt években úgy tűnik, hogy az európai polgároknak egyre nagyobb érdeklődésük van e kérdések iránt, az átláthatatlanság és az európai intézmények kommunikációjának hiánya továbbra is akadályozza annak megfelelő működését azáltal, hogy nem vonja be a tagállamok valamennyi polgárát. Továbbra is szükség van az átláthatóságra és az oktatásra, különösen az iskolai környezetben, ahol gyakorlatilag nincsenek emlékeztetők ezen intézmények és a kapcsolódó választások fontosságára. Lehetne-e olyan oktatási kampányokat szervezni, amelyek célja az egyetemi (vagy más európai országokban ezzel egyenértékű) egyetemi hallgatók tájékoztatása az Európai Unió jelentőségéről és működéséről? Talán még az iskolákban is szervezzenek külön órákat a tanulók valódi támogatásával (Franciaországban az EMC vagy az „erkölcsi és állampolgári ismeretek oktatása” csak részben felel meg ennek a célkitűzésnek). Ez azt is lehetővé tenné, hogy a kommunikációra, a félretájékoztatásra és az autokratikus visszaélésekre összpontosítva szélesebb körben megelőzzék az önkényuralmi rendszerek térnyerését.","it":"Molti cittadini continuano a sfidarsi dell'Unione europea o non si sentono interessati dal suo funzionamento. Nel 2019, infatti, solo il 51 % della popolazione europea ha partecipato alle elezioni parlamentari europee (sebbene ciò rappresenti un miglioramento rispetto al 2014, con il 42,61 % dei partecipanti). Negli ultimi anni, sebbene i cittadini europei sembrino avere un rinnovato interesse per tali questioni, la mancanza di opacità e di comunicazione da parte delle istituzioni europee continua a impedirne il corretto funzionamento non coinvolgendo tutti i cittadini degli Stati membri. Vi è ancora bisogno di trasparenza e istruzione, in particolare nell'ambiente scolastico, dove vi è una mancanza virtuale di richiami sull'importanza di tali istituzioni e delle relative elezioni. Sarebbe possibile organizzare campagne educative volte a informare gli studenti universitari (o equivalenti di altri paesi europei) circa l'importanza dell'Unione europea e il suo funzionamento? Forse anche organizzare ore dedicate nelle scuole con un reale sostegno agli alunni (in Francia, CEM o \"educazione morale e civica\" solo parzialmente conseguendo questo obiettivo). Ciò potrebbe anche consentire una più ampia scala per prevenire l'ascesa dei regimi autoritari concentrandosi sulla comunicazione, la disinformazione e gli abusi autocratici.","lt":"Daugelis piliečių vis dar nepasitikėjo Europos Sąjunga arba jaučiasi nepaveikti jos veikimo. 2019 m. Europos Parlamento rinkimuose dalyvavo tik 51 proc. Europos gyventojų (nors, palyginti su 2014 m., šis skaičius pagerėjo, palyginti su 42,61 proc. dalyvių). Nors atrodo, kad pastaraisiais metais Europos piliečiai vėl domėjosi šiais klausimais, Europos institucijų neskaidrumas ir komunikacijos stoka ir toliau trukdo tinkamai veikti, nes nedalyvauja visi valstybių narių piliečiai. Vis dar reikia užtikrinti skaidrumą ir švietimą, ypač mokyklų aplinkoje, kur beveik trūksta priminimų apie šių institucijų ir susijusių rinkimų svarbą. Ar būtų galima rengti švietimo kampanijas, skirtas informuoti universitetų (arba lygiaverčių kitų Europos šalių) studentus apie Europos Sąjungos svarbą ir jos veikimą? Galbūt netgi organizuoti specialias valandas mokyklose su realia parama mokiniams (Prancūzijoje, EMC arba „moralinis ir pilietinis ugdymas“ tik iš dalies atitinka šį tikslą). Tai taip pat galėtų leisti platesniu mastu užkirsti kelią autoritarinių režimų atsiradimui, daugiausia dėmesio skiriant komunikacijai, dezinformacijai ir autokratiniam piktnaudžiavimui.","lv":"Daudzi iedzīvotāji joprojām neuzticas Eiropas Savienībai vai jūtas, ka tās darbība to neietekmē. 2019. gadā tikai 51 % Eiropas iedzīvotāju piedalījās Eiropas Parlamenta vēlēšanās (lai gan tas ir uzlabojums salīdzinājumā ar 2014. gadu – 42,61 % dalībnieku). Pēdējos gados, lai gan šķiet, ka Eiropas pilsoņi no jauna interesējas par šiem jautājumiem, nepārredzamības un saziņas trūkums no Eiropas iestāžu puses joprojām kavē tās pienācīgu darbību, neiesaistot visus dalībvalstu pilsoņus. Joprojām ir vajadzīga pārredzamība un izglītība, jo īpaši skolu vidē, kur praktiski trūkst atgādinājumu par šo iestāžu un ar tām saistīto vēlēšanu nozīmi. Vai būtu iespējams izveidot izglītojošas kampaņas, kuru mērķis būtu informēt augstskolas studentus (vai līdzvērtīgus studentus citās Eiropas valstīs) par Eiropas Savienības nozīmi un tās darbību? Iespējams, pat lai skolās organizētu īpašas stundas ar reālu atbalstu skolēniem (Francijā, EMC vai “morāliskā un pilsoniskā izglītība” tikai daļēji atbilst šim mērķim). Tas arī ļautu plašāk novērst autoritāru režīmu izplatīšanos, galveno uzmanību pievēršot komunikācijai, dezinformācijai un autokrātiskai ļaunprātīgai izmantošanai.","mt":"Ħafna ċittadini għadhom ma jafdawx lill-Unjoni Ewropea jew ma jħossuhomx affettwati mill-funzjonament tagħha. Tabilħaqq, fl-2019, 51 % biss tal-popolazzjoni Ewropea pparteċipaw fl-elezzjonijiet parlamentari Ewropej (għalkemm dan jirrappreżenta titjib meta mqabbel mal-2014 b’ 42.61 % tal-parteċipanti). F’dawn l-aħħar snin, għalkemm iċ-ċittadini Ewropej jidhru li għandhom interess imġedded f’dawn il-kwistjonijiet, in-nuqqas ta’ opaċità u komunikazzjoni min-naħa tal-istituzzjonijiet Ewropej ikompli jipprevjeni l-funzjonament tajjeb tiegħu billi ma jinvolvix liċ-ċittadini kollha tal-Istati Membri. Għad hemm bżonn ta’ trasparenza u edukazzjoni, speċjalment fl-ambjent skolastiku, fejn hemm nuqqas virtwali ta’ tfakkir dwar l-importanza ta’ dawn l-istituzzjonijiet u l-elezzjonijiet relatati. Ikun possibbli li jiġu stabbiliti kampanji edukattivi mmirati biex jinfurmaw lill-istudenti mill-kulleġġ f’università (jew ekwivalenti f’pajjiżi Ewropej oħra) dwar l-importanza tal-Unjoni Ewropea u l-funzjonament tagħha? Forsi anke li jiġu organizzati sigħat iddedikati fl-iskejjel b’appoġġ reali għall-istudenti (fi Franza, il-KEM, jew “l-edukazzjoni morali u ċivika” li jilħqu dan l-objettiv parzjalment biss). Dan jista’ jippermetti wkoll skala usa’ għall-prevenzjoni taż-żieda ta’ reġimi awtoritarji billi jiffoka fuq il-komunikazzjoni, id-diżinformazzjoni u l-abbużi awtokratiċi.","nl":"Veel burgers hebben nog steeds wantrouwen jegens de Europese Unie of voelen zich niet getroffen door haar werking. In 2019 nam slechts 51 % van de Europese bevolking deel aan de Europese parlementsverkiezingen (hoewel dit een verbetering betekent ten opzichte van 2014 met 42,61 % van de deelnemers). Hoewel de Europese burgers de afgelopen jaren opnieuw belangstelling lijken te hebben voor deze kwesties, blijft het gebrek aan transparantie en communicatie van de kant van de Europese instellingen de goede werking ervan in de weg staan door niet alle burgers van de lidstaten erbij te betrekken. Er is nog steeds behoefte aan transparantie en onderwijs, met name in de schoolomgeving, waar er een virtueel gebrek aan herinneringen is aan het belang van deze instellingen en daarmee samenhangende verkiezingen. Zouden er educatieve campagnes kunnen worden opgezet om studenten van het college aan een universiteit (of gelijkwaardig in andere Europese landen) te informeren over het belang en de werking van de Europese Unie? Misschien zelfs om specifieke uren te organiseren in scholen met echte steun voor leerlingen (in Frankrijk, EMC, of „morele en burgerschapsvorming” die slechts gedeeltelijk aan deze doelstelling beantwoordt). Dit zou ook een grotere schaal mogelijk maken om de opkomst van autoritaire regimes te voorkomen door de nadruk te leggen op communicatie, desinformatie en autocratische misstanden.","pl":"Wielu obywateli nadal nie ma zaufania do Unii Europejskiej lub czuje się, że jej funkcjonowanie nie ma wpływu na jej funkcjonowanie. W 2019 r. tylko 51 % ludności Europy uczestniczyło w wyborach do Parlamentu Europejskiego (chociaż oznacza to poprawę w porównaniu z 2014 r., gdzie 42,61 % uczestników). Chociaż wydaje się, że obywatele europejscy są ponownie zainteresowani tymi kwestiami w ostatnich latach, brak przejrzystości i komunikacji ze strony instytucji europejskich nadal uniemożliwia jego prawidłowe funkcjonowanie, ponieważ nie angażują wszystkich obywateli państw członkowskich. Nadal istnieje potrzeba przejrzystości i edukacji, zwłaszcza w środowisku szkolnym, gdzie istnieje wirtualny brak przypomnień o znaczeniu tych instytucji i związanych z nimi wyborów. Czy możliwe byłoby prowadzenie kampanii edukacyjnych mających na celu informowanie studentów z uczelni wyższych (lub równoważnych w innych krajach europejskich) o znaczeniu Unii Europejskiej i jej funkcjonowaniu? Być może nawet zorganizowanie specjalnych godzin w szkołach przy rzeczywistym wsparciu dla uczniów (we Francji, EMC lub „edukacja moralna i obywatelska” tylko częściowo realizując ten cel). Mogłoby to również umożliwić szerszą skalę, aby zapobiec wzrostowi autorytarnych reżimów, koncentrując się na komunikacji, dezinformacji i nadużyciach autokratycznych.","pt":"Muitos cidadãos ainda desconfiam da União Europeia ou sentem-se inalterados pelo seu funcionamento. Com efeito, em 2019, apenas 51 % da população europeia participou nas eleições para o Parlamento Europeu (embora tal represente uma melhoria em relação a 2014, com 42,61 % dos participantes). Nos últimos anos, embora os cidadãos europeus pareçam ter um interesse renovado nestas questões, a falta de opacidade e de comunicação por parte das instituições europeias continua a impedir o seu bom funcionamento ao não envolver todos os cidadãos dos Estados-Membros. Continua a ser necessária transparência e educação, especialmente no ambiente escolar, onde há uma quase falta de lembretes sobre a importância destas instituições e das eleições conexas. Seria possível lançar campanhas educativas destinadas a informar os estudantes do ensino superior (ou equivalente noutros países europeus) sobre a importância da União Europeia e o seu funcionamento? Talvez mesmo organize horas específicas em escolas com um verdadeiro apoio aos alunos (em França, CEM ou «educação moral e cívica» que apenas parcialmente cumpra este objetivo). Tal poderia também permitir uma maior escala para evitar o aumento dos regimes autoritários, centrando-se na comunicação, na desinformação e nos abusos autocráticos.","ro":"Mulți cetățeni încă nu au încredere în Uniunea Europeană sau nu se simt afectați de funcționarea acesteia. Într-adevăr, în 2019, doar 51 % din populația europeană a participat la alegerile parlamentare europene (deși acest lucru reprezintă o îmbunătățire față de 2014, cu 42,61 % dintre participanți). În ultimii ani, deși cetățenii europeni par să fie din nou interesați de aceste chestiuni, lipsa de opacitate și de comunicare din partea instituțiilor europene continuă să împiedice buna funcționare a acesteia, neimplicând toți cetățenii statelor membre. Există încă o nevoie de transparență și de educație, în special în mediul școlar, unde există o lipsă de amintiri cu privire la importanța acestor instituții și a alegerilor conexe. Ar fi posibil să se organizeze campanii educaționale care să vizeze informarea studenților din cadrul colegiului de la universitate (sau echivalent din alte țări europene) cu privire la importanța Uniunii Europene și funcționarea acesteia? Poate chiar și să organizeze ore dedicate în școli, cu un sprijin real pentru elevi (în Franța, CEM sau „educație morală și civică”, îndeplinind doar parțial acest obiectiv). Acest lucru ar putea permite, de asemenea, o scară mai largă pentru a preveni ascensiunea regimurilor autoritare, punând accentul pe comunicare, dezinformare și abuzuri autocratice.","sk":"Mnohí občania stále nedôverujú Európskej únii alebo sa cítia, že jej fungovanie nie je ovplyvnené. V roku 2019 sa na voľbách do Európskeho parlamentu zúčastnilo len 51 % európskeho obyvateľstva (hoci to predstavuje zlepšenie v porovnaní s rokom 2014 so 42,61 % účastníkov). Hoci sa zdá, že európski občania majú v posledných rokoch obnovený záujem o tieto otázky, nedostatok nepriehľadnosti a komunikácie zo strany európskych inštitúcií naďalej bráni jeho riadnemu fungovaniu tým, že nezapája všetkých občanov členských štátov. Stále existuje potreba transparentnosti a vzdelávania, najmä v školskom prostredí, kde je prakticky nedostatok upozornení na význam týchto inštitúcií a súvisiacich volieb. Bolo by možné vytvoriť vzdelávacie kampane zamerané na informovanie študentov vysokých škôl na univerzite (alebo rovnocenných v iných európskych krajinách) o význame Európskej únie a jej fungovaní? Možno dokonca zorganizovať hodiny vyhradené pre školy so skutočnou podporou pre žiakov (vo Francúzsku EMC alebo „morálna a občianska výchova“ len čiastočne na splnenie tohto cieľa). To by tiež mohlo umožniť širší rozsah predchádzania vzniku autoritárskych režimov zameraním sa na komunikáciu, dezinformácie a autokratické zneužívanie.","sl":"Številni državljani še vedno nezaupajo v Evropsko unijo ali menijo, da njeno delovanje ne vpliva nanje. Dejansko je leta 2019 le 51 % evropskega prebivalstva sodelovalo na volitvah v Evropski parlament (čeprav to pomeni izboljšanje v primerjavi z letom 2014 z 42,61 % udeležencev). Čeprav se zdi, da se evropski državljani v zadnjih letih ponovno zanimajo za ta vprašanja, pomanjkanje nepreglednosti in komunikacije s strani evropskih institucij še naprej preprečuje njegovo pravilno delovanje, saj ne vključuje vseh državljanov držav članic. Še vedno obstaja potreba po preglednosti in izobraževanju, zlasti v šolskem okolju, kjer navidezno primanjkuje opomnikov o pomembnosti teh institucij in z njimi povezanih volitev. Ali bi bilo mogoče uvesti izobraževalne kampanje za obveščanje študentov na univerzi (ali enakovredno v drugih evropskih državah) o pomenu Evropske unije in njenem delovanju? Morda celo organizirati namenske ure v šolah z resnično podporo učencem (v Franciji, EMC ali „moralna in državljanska vzgoja“, ki le delno izpolnjuje ta cilj). To bi lahko omogočilo tudi širše preprečevanje vzponu avtoritarnih režimov z osredotočanjem na komunikacijo, dezinformacije in avtokratske zlorabe.","sv":"Många medborgare är fortfarande misstro mot Europeiska unionen eller känner sig inte påverkad av dess funktion. År 2019 deltog endast 51 % av Europas befolkning i valet till Europaparlamentet (även om detta är en förbättring jämfört med 2014 med 42,61 % av deltagarna). Under de senaste åren verkar EU-medborgarna ha ett förnyat intresse för dessa frågor, men bristen på insyn och kommunikation från EU-institutionernas sida hindrar fortfarande dess korrekta funktion genom att inte involvera alla medborgare i medlemsstaterna. Det finns fortfarande ett behov av öppenhet och utbildning, särskilt i skolmiljön, där det finns en virtuell brist på påminnelser om dessa institutioners betydelse och tillhörande val. Skulle det vara möjligt att genomföra utbildningskampanjer för att informera studenter från högskolan vid universitet (eller motsvarande i andra europeiska länder) om Europeiska unionens betydelse och funktion? Kanske till och med att anordna särskilda timmar i skolor med verkligt stöd för elever (i Frankrike, EMC eller ”moralisk och medborgerlig utbildning” som endast delvis uppfyller detta mål). Detta skulle också kunna göra det möjligt att i större skala förhindra uppkomsten av auktoritära regimer genom att fokusera på kommunikation, desinformation och autokratiska övergrepp."}},"title":{"fr":"Face l'euro-scepticisme ","machine_translations":{"bg":"Срещу евроскептицизма","cs":"Proti euroskepticismu","da":"Imod EU-skepsis","de":"Gegenüber der Euroskepsis","el":"Κατά του ευρωσκεπτικισμού","en":"Against Euro-Scepticism","es":"Contra el euroescepticismo","et":"Euroskeptitsismi vastu","fi":"Euroskeptisyyttä vastaan","ga":"I gCoinne an Euro-Scepticism","hr":"Protiv euroskepticizma","hu":"Az euroszkepticizmus ellen","it":"Contro l'euroscetticismo","lt":"Prieš euroskepticizmą","lv":"Pret eiroskepticismu","mt":"Kontra l-Ewroxettiċiżmu","nl":"Tegen Euro-Scepticisme","pl":"Przeciwko eurosceptycyzmowi","pt":"Contra o euroceticismo","ro":"Împotriva euroscepticismului","sk":"Proti euroskepticizmu","sl":"Proti evroskepticizmu","sv":"Mot EU-skepsis"}}}

Tato identifikace počítá s využitím SHA256 hašovacího algoritmu. Chcete-li ji replikovat sami, můžete použít MD5 online kalkulačka a kopírovat a vložit zdrojová data. ×